40/1964 Sb.

[Zrušeno] Občanský zákoník: Komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxrzity v Brně)
doc. JUDr.
Milan
Kindl,
CSc.
(vedoucí katedry Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni)
prof. JUDr.
Jan
Hurdík,
DrSxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxx
Ondřej
David,
PhD.
(Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni)
JUDr.
Jiří
Handlar,
Ph.D.
(Právnická fakulta Masarykovy univerzixx x xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xniverzity v Plzni)
Mgr.
Petr
Lavický,
Ph.D.
(Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně)
JUDr.
Ján
Matejka,
Ph.D.
(Fakulta právnicxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxDr.
Václav
Bednář
(Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni)
JUDr. Ing.
Radovan
Dávid
(Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxická Západočeské univerzity v Plzni)
JUDr.
Alexander
Šíma
(Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni, předseda senátu Krajského soudu v xxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxá pošta, s. p., v Brně)
Mgr.
Jan
Lasák
(Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, asistent předsedkyně Nejvyššího soudu)
Mgr.
Silvie
Štěxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx9.
K odst. 1
Těžištěm občanského zákoníku jsou především majetkové vztahy, ale i člověk a jeho právní postavení. Úvodní ustanovení občanského zákxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxu této základní právní úpravy, který proniká do občanského práva cestou doktrinální, prostřednictvím ústavních předpisů a vlivu evropského práva a jxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x svobod (dále jen „Listina“), uznávající neporušitelnost přirozených práv člověka.
Současně uvedené ustanovení odráží do rámce občanskoprávnx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxle zásady svobody na čele této soustavy zásad, a to v jejích základních dvou dimenzích, které upravuje občanský zákoník: jednak práv osobnostní povahy x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx práv.
V doktríně, legislativě ani v právní praxi nebylo dosud dosaženo jednoty o povaze občanskoprávního vztahu jako univerzálního institutu, ktexx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx je namístě vnímat jako funkční, komplexní systém, plnící společenskou roli, tj. stanovící normativní a současně modelové obecné typy chování osob ve xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxtegrován v novodobé společnosti prostřednictvím společenských vztahů. Právo je jedním z prostředků regulace individuálních pozic osob v právním smxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx individuálních hodnot a pozic jednotlivce, jeho funkcí je regulace vzájemné interakce těchto individuálních pozic, tedy vztahová stránka života spxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xímto způsobem lze objasnit i existenci institutu právního vztahu u tzv. práv absolutních (například vlastnického): i zde je vztahový prvek přítomen, xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx právu přiznat univerzální základ, spočívající ve dvojjediném institutu modelový-reálný (právní) vztah, jehož prostřednictvím se realizuje funkcx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxo zákoníku. Ačkoliv to občanský zákoník výslovně nestanoví a toto členění není promítnuto do platné legislativy, je nutno při vymezení rozsahu a obsaxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxva veřejného a soukromého - při absenci zákonných kritérií - je úkolem doktríny a právní praxe.
Legislativa
nejen nepřispěla k diferenciaci obou zxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxtnost správní žaloby tehdy, jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu, otevřelx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxu Nejvyššího správního soudu v komentáři k tomuto ustanovení). Otázka rozlišení veřejného a soukromého práva, někdy odmítaná jako neexistující, se txx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxo je považováno za základní odvětví soukromého práva. Soukromé právo je - vedle práva veřejného - jednou ze dvou základních systémových částí právního xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxdy, označovaným v soukromém právu, které je založeno na vůli účastníků a jejím projevu, jako autonomie vůle. V soukromém právu je její rámec vymezen metxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxou jako ve vztazích soukromoprávních, naproti tomu orgány veřejné moci jsou ve své aktivitě limitovány metodou „vše je zakázáno, co není výslovně dovoxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxcími jim mít práva a povinnosti (způsobilost k právům a povinnostem - § 7), dále způsobilostí tato práva a povinnosti v důsledku svých úkonů v souladu, rexxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x x x xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx jsou účastníci právních vztahů vybaveni ústavním, respektive právním pořádkem. Tento základní právní
status
umožňuje osobám v právním smyslu vstuxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxvních vztahů je rovné postavení (podrobně viz komentář k § 2 odst. 2).
Soukromé právo je založeno na systému norem poskytujících obecná pravidla chovxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxvím individuálních právních aktů (například správních rozhodnutí).
Nejfrekventovanější právní nástroj, který používá soukromé právo pro regulxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí regulace veřejného práva je úřední rozhodnutí, kterým jsou jednostranně ukládány orgány veřejné moci práva a povinnosti jeho adresátům.
Pro souxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxx
xxxxxxxx x xxxxxxé právo odlišuje rovněž charakter sankcí, které stanoví za porušení pravidel vyplývajících z jednotlivých skupin odvětví. Pro soukromé právo je charxxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxšnými pravomocemi (například rozhodce). Dále se sankce v soukromém právu neuplatňují zásadně z úřední moci, nýbrž na návrh účastníka právního vztahu x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxit cíl soukromého práva, kterým je dosažení především rovnováhy zúčastněných společenských vztahů.
Jednotlivá odvětví právního řádu, tedy i jedxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xpravují. Důvodem tohoto odlišení právních odvětví v rámci soukromého práva je pak především potřeba uplatnit určitou specifickou míru metody právní xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxnželství a nezletilých dětí, která vyžaduje možnost uplatnění i přímých, tj. veřejnoprávních zásahů státu do rodinněprávních vztahů.
U pracovníhx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxoprávní zásahy do těchto vztahů.
Snad pouze u vztahu mezi občanským a obchodním právem tento požadavek na vyšší míru ochrany některých účastníků práxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx model), respektive o nutnosti samostatné existence odvětví občanského a odvětví obchodního práva (dualistický model). Tato diskuse je v současnostx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxavy do rámce občanského zákoníku a obchodnímu zákoníku ponechává pouze skupinu vztahů specifických pro podnikatelské prostředí (úprava obchodnícx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xpravy jednotlivých odvětví soukromého práva, je poznání historie vzniku těchto odvětví. V počátcích moderní doby, tj. na počátku 19. století, v době vxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxhrnovalo a regulovalo shodnou metodou většinu pracovněprávních, rodinných, případně některých obchodněprávních vztahů. Teprve později, pod tlakxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxnské právo si ponechalo postavení odvětví výchozího, z něhož se oddělila odvětví zvláštní, která se samostatně definovala a touto svou samostatnou dexxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx by uvedené vymezení bylo výslovně konstatováno v textu soukromoprávních kodexů a už vůbec ne v textu občanského zákoníku. To má svůj nesporný význam i pxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxsouzení, zda příslušný společenský vztah je upraven v některém z jiných soukromoprávních odvětví, a teprve po zjištění, že tomu tak není, lze konstatoxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxbsidiárních), které se - s výjimkami dále uvedenými - užijí tam, kde se neuplatní předpisy zvláštních právních odvětví.
Občanské právo lze charaktexxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xákladní vlastnické poměry mezi nimi, další věcněprávní a závazkověprávní vztahy osob osobní a majetkové povahy založené na rovném postavení účastníxx x
xx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x
xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xráv a povinností z těchto vztahů, které vycházejí z metody rovností jeho účastníků (občanskoprávní odpovědnost).
Cílem celé úpravy občanského pxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
Rodinné právo bývá v jednotlivých právních úpravách různých států někdy součástí práva občanského, jindy, jako je tomu v případě českého právního řxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxamostatnění rodinného práva včetně jeho základního kodexu, tj. zákona o rodině.
Rodinné právo upravuje vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi a zprostxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xeho příbuznými). Na rozdíl od občanského práva mají normy rodinného práva převažující
kogentní
charakter (viz dále k dispozitivnosti právní úpravyxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxého a rodinného práva je založen na vztahu obecného a zvláštního, v němž se rodinné právo a jeho předpisy uplatňují v první řadě, zatímco předpisy občansxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xbchodního s jeho základním kodexem obchodním zákoníkem (zákon č. 513/1991 Sb.) má značně sofistikovanou povahu. Obchodní zákoník je rozdělen do dvox xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxsti a družstva; má výrazně
kogentní
charakter (viz dále k
dispozitivní
povaze občanského práva) a má postavení norem zvláštních vůči obecné úpravě oxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Podle § 261 an. obch. zák. je obecná zvláštní povaha norem obchodního zákoníku diferencována - s určitým zjednodušením - do několika skupin:
a)
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx se tyto vztahy týkají jejich podnikatelské činnosti.
b)
Za obchodně závazkové vztahy jsou považovány rovněž vztahy vznikající mezi státem nebo sxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
Podle obchodního zákoníku se budou rovněž řídit ty závazkové vztahy, bez ohledu na charakteristiku jejich účastníků, které jsou jako smluvní typy vyxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxbudou řídit obchodním zákoníkem, nýbrž občanským zákoníkem tehdy, jestliže jde o smluvní typ, který není upraven výslovně v obchodním zákoníku, je vxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx řídit pouze zvláštní úprava příslušného smluvního typu, nikoliv obecná úprava, pokud je upravena v obchodním zákoníku.
e)
Obchodní zákoník rovxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxým, výslovně se dohodnout, že jejich vztah se bude řídit nikoliv občanským, nýbrž obchodním zákoníkem. Taková dohoda však musí být uzavřena v písemné fxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx a je zásadně
kogentní
povahy.
Pro vztah předpisů občanského a pracovního práva a rozsah jejich použitelnosti je určující - na rozdíl od vzájemně pxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xterá je obsažena v zákoníku práce a v dalších předpisech pracovního práva na straně jedné a v předpisu občanského práva na straně druhé, doplněná o prinxxx
xxxxxxxx
x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xa tuto úpravu odkazuje příslušný xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxnce pro zaměstnavatele za podmínek stanovených pracovní smlouvou, pracovními předpisy a kolektivními smlouvami,
b)
s nimi spojené kolektivní pxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxně jedné a zaměstnavatelem či sdružením zaměstnavatelů na straně druhé,
c)
upravující obecné podmínky a poskytující ochranu pracovněprávním vzxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxva (orgány bezpečnosti práce, úřady práce a další).
Mezinárodní právo soukromé v širším smyslu zahrnuje normotvorbu orgánů Evropské unie, kterx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxské státy EU k jejich vnitrostátní implementaci (směrnice). Dále je odlišováno mezinárodní právo soukromé ve vlastním smyslu, které vzniká pro potřexx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxárodní právo soukromé dvě skupiny norem.
Kolizní normy, které jsou normami vnitrostátního práva, nemají však přímý normativní obsah, tj. přímo nexxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxladním předpisem obsahujícím tyto kolizní normy pro český právní řád je zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním (zákon č. 97/1963 Sb.).
Mexxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xomto případě se jedná o smlouvy a úmluvy, jejichž obsah odpovídá obsahu soukromoprávních vnitrostátních norem, přičemž rozdílem je pouze jejich mezixxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxopským soukromým právem. To znamenalo přímou vázanost České republiky evropskými nařízeními a pokračující proces implementace evropských směrnic xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx
x xxxxxxému procesu přistupuje podíl České republiky na projektech unifikace evropského hmotného práva občanského, vyjádřeného již vypracovanými Principx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxerenčním rámci (Common Frame xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxropean Civil Code) pod vedením Ch. von Bara a H. Bealeho a jejímž cílem je vypracovat projekt evropského občanského zákoníku. Tyto všechny projekty ovlxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx
xxxx xxx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxne práva.
K odst. 3
Uvedený odstavec je výrazem historické orientace občanského práva na hmotný předmět své regulace (srov. též § 118 odst. 1). Formuxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xozdělila na tzv. širší pojetí věci jako předmětu právní regulace (srov. rakouský, francouzský, italský aj. občanské zákoníky), které zahrnuje do pojxx xxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
Trvající stav nejednotného přístupu zejména k hodnotám nehmotné povahy, spolu se specifickými požadavky kladenými na úpravu práv k výsledkům tvůrčx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xuševního vlastnictví zahrnuje do zvláštní úpravy. Tak práva k dílům literárním, vědeckým a uměleckým včetně práv výkonných umělců upravuje zákon č. 1xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxvý právní vztah ze smlouvy o nájmu nebytových prostor uzavřené mezi samosprávnou územní jednotkou jako pronajímatelem a podnikatelem jako nájemcem zx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxch neobchodů podle obchodního zákoníku se od 1. 1. 2001 změnila tak, že smluvní typy upravené pouze v občanském zákoníku se řídí občanským zákoníkem xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxu, není závazkem vyplývajícím z občanskoprávních vztahů.
(NS 25 Cdo 1269/2004, C 3740 - Soubor)
Související ustanovení:
§ 2 - vznik občanskopráxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxava, - Listina, - Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, - § 1, 2, 261 an. obch. zák., - zákoník práce, - zákon o rodině, - zákoník mezinárodníhx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxranných známkách, - zákon o vlastnictví bytů, - zákon o ochraně topografií polovodičových výrobků, - zákon o elektronickém podpisu, - zákon o cenných pxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxh vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, - zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, - zákon o nadacích a nadaxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxx x xx xx xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxnou při výkonu veřejné moci, - zákon o sdružování občanů, - zákon o církvích a náboženských společnostech, - zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují něxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxní společnosti, - nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, - nařízení vlxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xráva.
Praha:
Linde,
2001.
Fiala
,
J.
,
et al.
Občanské právo hmotné.
3. vyd.
Brno:
Masarykova univerzita a Doplněk,
2002.
Holub
,
M.
,
et axx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xraha:
C. H. Beck,
2007.
Hurdík
,
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxnské právo hmotné.
Praha:
ASPI,
2005.
Lando
,
O.
,
Beale
,
H.
Principles of European Contract Law.
The Hague
Kluwer,
2000.
Lazar
,
J.
Zákxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xx xxx
Komentář.
10. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2006.
Bejček
,
J.
Existují tzv. komplexní právní úpravy v obchodním a v občanském zákoníku?
Právxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx soukromého práva.
Právní rozhledy
1995,
č. 5,
s. 177 an.
Fiala
,
J.
Několik úvah o systému občanského práva.
Právník,
2003,
č. 12,
s. 1187 axx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxx xxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxtka
,
J.
Úvaha nad teoretickým systémem čs. občanského práva.
Právník,
1970,
č. 2,
s. 77 an.
Kanda
,
A.
Několik kritických poznámek k rekodixxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx x xxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx xxx
xxxxx
x
xx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxsidiarity k zákonům upravujícím právní vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti?
Právní rozhledy,
2002,
č. 8,
s. 392-394.
Pelikáxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxníku.
Právní praxe,
1996,
č. 5-6,
s. 259 an.
(Vznik občanskoprávních vztahů)
prof. JUDr.
Jan
Hurdík,
DrSc.
(Právnická fakulxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxrobeny soukromoprávní metodě regulace, která spočívá v nepřímém uplatnění veřejné moci při jejich vzniku, změně, zániku i ochraně. Toto nepřímé uplaxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xby byly subjekty vybaveny základním právním statusem (způsobilostí k právům a povinnostem, způsobilostí k právním úkonům a způsobilostí nést následxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxavidel, v němž se jejich individuální autonomie xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxckých konstrukcí, umožňující dosažení cíle rozvoje individua v daném rámci: systém právních vztahů, jejichž prostřednictvím mohou účastníci nabývxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxvním subjektům změnu právního stavu, tedy které přímo vyvolávají vznik, změnu nebo zánik občanskoprávních vztahů.
Otázkou, která není dosud řešenx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx v komentáři k § 1 odst. 1.
Zatímco osoba v právním smyslu nabývá základních součástí svého právního statusu již ze své fyzické (osoba fyzická) nebo prxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxstí. V občanském právu je vznik práv a povinností přímo ze zákona, zpravidla prostřednictvím tzv. absolutních zákazů a příkazů (srov. § 415 obsahujícx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxí se a zanikají skrze právní skutečnosti, které spolu s případy vzniku práv a povinností přímo ze zákona představují tzv. právní titul (důvod) vzniku, zxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxkého práva a dále další skutečnosti, s nimiž zákon vznik těchto vztahů spojuje.
Tato jednoduchá kategorizace se v praxi větví na složitější strukturx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx x xxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxti na vůli osob závislé:
-
právní a protiprávní úkony,
-
vytvoření věci nebo díla a
-
konstitutivní
úřední rozhodnutí.3)
K odst. 2
Záxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxoplánový rozsah uplatnění této maximy na občanskoprávní vztahy a současně na okruh jejich účastníků. Při dalším studiu této formulace a její
konfrontxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxně i judikatuře je rovnost stran jako východisko posuzování určitého okruhu právních situací uznávána jako generální zásada práva Evropské unie.4) x x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxvoj.5) Podobně byla
recentní
diskusi podrobena rovnost jako ústavní zásada.6) Výrazné pochybnosti jsou však v současné době vznášeny i proti paušxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx zřejmě nejpřesvědčivěji uznávaná jako jeden ze základů právní regulace v počátcích moderní evropské politické a právní kultury.8) Její převzetí z axxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xodmíněnou reakci na středověkou institucionalizovanou nerovnost východisek, procedur i cílů uspořádání společnosti. Tato reakce byla přímočará a xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx a soutěž „kdo s koho“, autonomie jedince a rovnost před zákonem. Rovnost před zákonem se následně stala základem právního státu.
V průběhu uplynulýcx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxvnost chápána jako nezbytný
komplementární
nástroj liberálního konceptu ekonomiky, státu a práva (založený na parémii laissez passer, laissez faixxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxsazovaného požadavku sociální spravedlnosti, chápané jako sociální, reálná rovnost, přenesená z formálně právní roviny do roviny ekonomické, potaxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxích. Zvlášť silný trend k prosazení multi-významovosti zásady rovnosti je zřetelný v právu Evropské unie, kde je spojován s racionalitou a participacxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx rovnost na dvou úrovních: jednak jako xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xolnému pohybu, obecnému konceptu základních práv, zákazu diskriminace v jednotlivých sledovaných oblastech a dalším. Současně si však národní právxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxvním“ pojetí.
Vývoj pojetí zásady rovnosti v českém civilním právu má své specifické rysy: Stav
de lege lata
je charakterizován legislativním zakoxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx rozchází (srov. důvodovou zprávu návrhu) a nahrazuje ji zásadou individuální autonomie. I v tomto kroku je demonstrován dynamický vývoj transformujxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxvní regulace je vystaven silné kritice zastánců výchozí metody v podobě autonomie stran občanskoprávního vztahu.12)
Provést takový výklad ustanoxxxx x x xxxxx xx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxho práva, znamená překonat svody doslovného jazykového výkladu a posuzovat rovnost jako jeden z nejvýznamnějších a současně nejdynamičtějších záklxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxady rovnosti v něm má vymezení podstaty a cíle zásad a jejich způsobu fungování závislého na této podstatě a cílech, jinak řečeno, ukotvení zásad v širšíx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxdních věd) se v posledních desítiletích uplatňuje jako obecné paradigma vědeckého poznání i ve vědách o člověku, potažmo v právu.13) V jeho smyslu je pxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx a současně dynamický pohled na systém zásad občanského práva, respektive na místo zásady rovnosti v tomto systému.
Východiskem právní regulace je čxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxti). Člověk, respektive jeho schematizovaná a redukovaná podoba, jak ji označuje pojem osoba, byl filozofií, křesťanskou doktrínou i vědami o člověkx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx vzájemném dynamickém působení spočívá jak určující rozpor práva, tak podstata a cíl práva (soukromého): dosažení, udržení, respektive obnovení dynxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxž každé dimenzi osoby v právu náleží jedna: svoboda jako moderní výraz individuality osoby vstupující do společnosti a rovnost jako moderní výraz podmxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxalizace, prosazení principu rovnosti vnáší do práva vztahovou dimenzi, která je dále vyzdvižena na kvalitativně vyšší úroveň principem solidarity. xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxně zakotvené, někdy zůstávají na úrovni principů eticko-politických.16)
Z předchozího lze vyvodit několik průběžných závěrů:
a)
Klíčové hodnoxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxána rovností či rovnováhou, potažmo solidaritou.
b)
Svoboda je tedy východisko; rovnost sice bývá chápána na jediné horizontální úrovni jako jejx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxch geneze nikoliv horizontální strukturu, nýbrž strukturu vertikální, jejíž vrchol tvoří svoboda (k níž se jako moc člověka nad svou vlastní osobou a nxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxých práv jsou z apriorní svobody odvozeny. Svoboda podle V. Knappa má ontologickou přednost před principem rovnosti a dalšími principy představujícíxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx)17)
Při postupu dle zvolené metody a vycházejíce z popsaných limitů můžeme se pokusit o identifikaci, co je východiskem souboru zásad:
a)
Záklaxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx vět aj.
b)
Základem skupiny druhé - socializující - je a současně není rovnost ve vlastním smyslu: rovnost je aproximativní hodnota, uplatňující sx x xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxi, ale také dokonce jako pojem vymykající se definování.18) Ekvita se tak stává širší kategorií, jíž jsou rovnost, ale i nerovnost součástí. Má-li
konxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxnit rigidnost
kontinentální
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxumentálně a metodicky vybavena. To znamená též vytvořit prostor pro ekvitní rozhodování.
Má-li však mít soukromé právo důsledně budovaný hodnoxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxičemž tyto dva pilíře představují antipod, který je moderován přiměřenosti jako nástrojem vyvažování míry zásahů do svobody osoby a rozsahu uplatněnx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxřádání, vyplývající z hierarchie celého právního systému, zásady právní nevyjímajíc. Logika těchto závěrů je odůvodněna logikou odvozování prostřxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxje jedno z klíčových dilemat logického odvozování v právu vůbec. V teorii i praxi se toto dilema projevuje jako problém (ne)rovnosti, respektive problxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xalší. Tento institut se někdy systematicky řadí na úroveň principu rovnosti a je doprovázen snahami o modifikaci rovnosti, jindy je uváděn jako třetí kxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxy a jejího právního potenciálu je založen na principu svobody.
b)
Vztahový rozměr vychází z principu rovnosti a směřuje k ekvitě, nebo může vycházex xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxundárně principem rovnosti a takto limitován je podroben působení ekvity
Nelze ovšem přehlédnout zpětnou vazbu, jejímž prostřednictvím působí vxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xomto pohledu platí, že svoboda je apriorní výraz lidské individuality, v tomto stupni dále nelimitovaný, a že (ne)rovnost je hodnota apriorně determixxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx stejné systémové úrovni, vzniká obtížně řešitelný konflikt dvou principů (tj. svobody a rovnosti) s důsledky, které provázejí
kontinentální
právnx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxmského prétorského práva stále považovat ekvitu za prvek cizí systému právních pravidel, která se uplatňuje v procesu aplikace formálních právních pxxxxxxx
xx xxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxch, morálce, které bývají chápány jako třetí dimenze, stojící relativně samostatně vedle svobody a rovnosti.
Jednotlivé nástroje tak mohou mít i růxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxěřující k rovnosti (u absolutních práv).20)
Vrátíme-li se k výkladu § 2 odst. 2, bude namístě jej provádět nikoliv izolovaně, vycházejíce z pojmu samxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx-li být výklad vyvážený, založený na standardním pojetí rovnosti v českém právním řádu, evropském právním prostředí a současně akceptovat vývoj hodnxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxady svobody určuje i přístup k obsahu zásady rovnosti tím, že vyjadřuje (zásadně rovná) omezení autonomie účastníka vztahu, který není vůči jiným účasxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxjádřena jako omezení individuální autonomie účastníka vztahu, který:
a)
není způsobilý jinému ukládat jednostranně povinnosti, ale ani na něj jedxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxhů.
Oba limity nejsou uplatňovány neomezeně, nýbrž v zákonem stanovených případech jsou umožněny výjimky [sub a) například možnost jednostrannx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxvo - § 175 an., § 672 odst. 2 a další].
K odst. 3
Zásada dispozitivnosti, upravená v § 2 odst. 3, je na jedné straně výrazem snahy o dosažení vhodných propxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxti občanskoprávního obratu, zejména do situací, kdy účastníci sami své právní poměry neupraví dostatečně účinně a komplexně.
Dispozitivní
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxu jinak (což bývá u řady dispozitivních norem výslovně uvedeno), jsou účastníci povinni řídit se ustanovením
dispozitivní
normy. Na rozdíl od normy
dxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x x x odst. 3 poměrně vágně, a to tak, že
dispozitivní
sféru poskytuje zákon účastníkům v případě, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxuhu odkazem na prováděcí předpis. Z formulace tohoto ustanovení dovodila literatura i
judikatura
, že výše úroků z prodlení je závazně stanovena tímto xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
Občanský zákoník je svou povahou převažující
dispozitivní
povahy. V pochybnostech je zřejmě - s přihlédnutím k dominanci autonomie vůle jednotlivxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxroti tomu pro
dispozitivní
normy je typická oblast závazkových vztahů ze smluv.
Obchodní zákoník používá - v rozsahu obchodně závazkových vztahů x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxjména § 263 obch. zák.).
Judikatura:
Podle xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxek. Součástí tohoto práva je i uzavírat takové typy smluv, jež uvedený majetek dostatečně zabezpečují.
Dohodou účastníků nelze zkxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx případ výkonu práva (odstoupení od smlouvy), a nikoli pro případ porušení smluvní povinnosti je v rozporu s účelem institutu smluvní pokuty (§ 544 a násxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx o tom, že daň z převodu nemovitosti zaplatí nabyvatel nemovitosti (kupující), není neplatná pro rozpor se zákonem č. 357/1992 Sb. Dohoda však váže pouxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxé ve smlouvě o převodu nemovitosti domáhat po kupujícím náhrady zaplacené daně.
Ve výroku rozsudku, jímž je ve smyslu ustanovení § 10 odst. 2 xx xx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xznikají podle ustanovení občanského zákoníku, případně podle ustanovení jiných právních předpisů, občanskoprávní vztahy mezi občany navzájem a mexx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxahy při účasti občanů na společenské práci.
Související ustanovení:
§ 34 an. - pojem právního jednání/právního úkonu, § 43 an. - smloxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
Literatura:
Hurdík
,
J.
Zásady soukromého prxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx1.
Bejček
,
J.
Nad přípustností smluvních odchylek od zákona.
Právní praxe v podnikání,
1994,
č. 5,
s. 8 an.
Eliáš
,
K.
Základní principy sxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx xxx
xxxxxx
x
xx
xxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxpp
,
V.
O právu kogentním a dispozitivním (a také o právu heteronomním a autonomním).
Právník,
1995,
č. 1,
s. 1 an.
Kudrna
,
K.
Přípustnost inxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxxxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxedlnost.
Právní rozhledy,
1998,
č. 1.,
s. 11 an.
Štenglová
,
I.
,
Dědič
,
J.
Je usnesení valné hromady právním úkonem?
Právní rozhledy,
1999,
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxzity v Brně)
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxe: zákaz zneužití subjektivních práv a zákaz výkonu subjektivních práv v rozporu s dobrými mravy.
Zásada zákazu zneužití subjektivních práv se vyvixxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xneužití je charakterizován jako typ protiprávního chování, které sice formálně vyhovuje obsahovým hranicím subjektivního práva, porušuje však krixxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxkonu práva - šikana, rozpor se společenským určením subjektivního práva, porušení rovnováhy zúčastněných zájmů apod.).
Pro oblast občanského prxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx x Listiny. V komentovaném ustanovení občanského zákoníku je zákaz zneužití subjektivních práv formulován obecněji a na základě poněkud odlišného krxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxů jiných osob. V tomto případě tedy zásah není omezen na právo vlastnické, nýbrž týká se všech subjektivních práv. Uvedený zákaz se uplatní pouze v přípaxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxáva, znamená současně porušení zákonného příkazu zneužívat subjektivních práv s praktickými právními důsledku z toho vyplývajícími (neplatnost prxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxí pozemku sousedního vlastníka, aniž by přinesl užitek jednajícímu vlastníku, je případem zneužití práva (v tomto případě dokonce kvalifikovaného - xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xovažován výkon práva s jediným cílem způsobit újmu druhé straně (jinému). Nejde tedy o samostatnou skutkovou podstatu vedle zneužití práva, nýbrž o kvxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xšikanou je takový výkon práva, jehož jediným cílem je poškodit jiného, jednání, které je šikanózní nebo které je zneužitím práva“. (NS 22 Cdo 1567/2004x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx na SoRo 4/01).
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxoto závěru neposkytla výkonu práva ochranu: „Jednání, které je šikanózní nebo které je zneužitím práva, je v rozporu s dobrými mravy, a proto mu lze odepxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx x xxeré lze uplatnit samostatně (tj. zákaz zneužití práva a zákaz výkonu práva v rozporu s dobrými mravy).
Požadavek chovat se v souladu s dobrými mravy paxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxovaně přenesen mimo jiné působením vlivu německého a rakouského občanského práva, které převzaly tento pojem šířeji zejména na přelomu 19. a 20. stolexxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx víra.
Pojem dobrých mravů má zdroj v římském právu v období jeho přechodu od formálního uplatňování pravidel zákona XII. tabulí k prétorskému nalézxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x
xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxxxcněji pojatých odnoží ekvity (
aequitas
) jako pojmu vyššího řádu, naplňující v procesu nalézání práva požadavek: „Ius est
ars
boni et aequi“ (Celsus)x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxulí: „Summum
ius
, summa
iniuria
.“ Ekvita tak nachází svůj výraz ve značně časově i prostorově diferencované skupině kritérií, mezi nimiž místo nejvícx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxto skutečnost byla postupně přijata a je respektována jak zákonodárci, tak do značné míry i judikaturou, která se při charakteristice dobrých mravů vyxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx česká právní terminologie (legislativní,
judikatura
i odborná literatura), odpovídá svým obsahem pojmu dobrá víra (Good Faith, bonnefoi), jak pocxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxopské společné úpravy soukromého práva nebo jeho částí (tzv. PECL, Common Frame of Reference aj.) přebírají do společné úpravy jako svého druhu synonyxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xdekvátním užití dobré víry v českém občanském právu (tedy jako nezaviněná nevědomost o vadách vlastního právně relevantního jednání), vedle toho všax xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxy řešen, ačkoliv vyvolává komunikační obtíže mezi českým prostředím a normotvornou EU; naopak návrh nového českého občanského zákoníku se přidržuje xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxavů je v psaných právních řádech kontinentálního typu vymezena jejich posláním, které jim svěří zákonodárce. V českém občanském zákoníku je zakotvexx xxxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxkonce zakázat práva a povinnosti vyplývající z příslušné právní úpravy, respektive výkon těchto práv a povinností, pokud jsou v rozporu s dobrými mravxx
xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxo funkci dovolává především v § 3 odst. 1, jakož i v § 39 (zákaz výkonu práv v rozporu s dobrými mravy, absolutní neplatnost právního úkonu příčícího se doxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxších ustanovení občanského zákoníku. Tak přímou sankční vazbu na delikt rozporu s dobrými mravy v oblasti náhrady škody stanoví § 424, ukládající povixxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxxx x xx0, § 711 odst. 2 písm. a). Poněkud nefunkčně je do textu občanského zákoníku začleněn § 56 odst. 1, který se ve smyslu dobrých mravů dovolává výslovně dobxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxh zásad soukromého práva, ztělesňující fundamentální společenské hodnoty. Tato zásada má normativní funkci; slouží k nalézání spravedlivého řešenx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxomoprávních vztahů (srov. jazykové překlady pojmu ekvita: rovnost, rovnoprávnost, vyváženost, slušnost, spravedlnost, mírnost atd.). Dobré mravx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxhů neboť neodrážejí pouze požadavek izolované rovnosti přístupu, nýbrž tento požadavek zakomponovávají do rámce synergického hodnotového systémux xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx základě standardních hodnot a pravidel univerzální morálky.
Dobré mravy jsou korektivem, který svou univerzální mravní orientací je způsobilý koxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xéto relaci - v užších obsahových dimenzích (například zásada rovného zacházení) nedokáže vždy regulovat. Dobré mravy jsou při adekvátním užití velmi xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xýslovně formulované v zákoně (§ 3 odst. 1) - jako na nástroji, který lze uplatnit výjimečně, pokud zasahuje do práv, jako je právo vlastnické: „Nelze sicx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx x výjimečné případy, kdy výkon práva vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch a vyhovění žalobě by se mohlo dotýxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx x xe prospěch zajištění bydlení, jako rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1630/2002: „... pokud se žalobce domáhá vyklizení domu, ve kterém bydlí žxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxými mravy. O rozpor výkonu práv žalobce v rozporu s dobrými mravy by nešlo jen v případě, že by žalovaní poškozovali svévolně práva žalobce.“
Judikatura
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xěcí dle § 139 odst. 2 (NS 22 Cdo 1773/2003).
Hranice dobrých mravů u sjednaných majetkových sankcí byla rovněž postupně sjednocena (srov. rozhodnutx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxto není neplatné pro rozpor s dobrými mravy - NS 33 Odo 588/2003).
K odst. 2
Významné xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxanovení velmi obecně formuluje zásadu prevence. Pro občanské právo je charakteristická omezená míra jeho efektivního působení na ovlivňování občanxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxně, tj. poté, kdy došlo k ohrožení, a dokonce zpravidla teprve tehdy, kdy došlo k efektivnímu porušení práv a povinností z občanskoprávních vztahů, včexxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx lze uplatnit teprve tehdy, kdy ke škodě, tzn. ke zmenšení majetku poškozeného, již skutečně došlo - srov. § 420).
Tuto omezenost účinnosti občanskopxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxobám, státním orgánům a orgánům místní samosprávy dbát o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů a aby případné roxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxm následkům z ohrožování a porušování občanských práv a která je následně doplněna konkrétními prevenčně působícími ustanoveními dalšími (§ 4, 5, 6, 1xx xxx xxxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxo práva procesního, které preferují v kterékoliv fázi občanského soudního řízení, i mimo vlastní řízení (srov. připravovanou úpravu moderace či § 99 ox xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxtura:
Mezi základní zásady soukromého práva patří zásada individuální autonomie, resp. autonomie vůle (možnost učinit právní úkon, zvolit si obsah x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxitivnosti (možnost odchýlit se od právní úpravy).
(NS 30 Cdo 1244/99, SoRo 7/03)
Zneužití výkonu práva. xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxru s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu.
(NS 22 Cdo 1917/2004, C 3317 - Soubor)
Šikanózní výkon práva a znexxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxporu s dobrými mravy, a proto mu lze odepřít ochranu. (NS 22 Cdo 1567/2004, C 2716 - Soubor)
Právo na ochranu osobnosti a dobré mravy. Právo na ochranu osoxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
xxxxx xravy a jejich funkce v občanském zákoníku. Dobré mravy jsou měřítkem hodnocení konkrétních situací, odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x x xxxaze § 3 odst. 1 ObčZ. Paragraf 3 odst. 1 ObčZ patří k právním normám s relativně neurčitou (
abstraktní
) hypotézou, které tak přenechávají soudu, aby podxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxek soudu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují v konkrétním případě závxxx xx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx třeba pokládat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihujíce podstatné histxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxáva, který je objektivně v rozporu s dobrými mravy, v konání právního úkonu, je tento právní úkon též neplatný pro rozpor s dobrými mravy (§ 39 obč. zák.), x xx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxporu s dobrými mravy je jednání obou stran. Pokud dva ze tří společníků veřejné obchodní společnosti prodají nemovitost, která je ve vlastnictví této sxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxikatury 2000)
Jestliže kupující uvede prodávajícího - stran ujištěni o své solventnosti, resp. schopnosti v dohodnuté lhůtě zaplatit kupní cenu - v oxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx absolutně neplatná, je nesprávná, jelikož případ uzavření smlouvy v omylu řeší speciální ustanovení § 49a obč. zák., podle něhož je třeba postupovat.
xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xůvodu veřejnoprávního; výkon tohoto oprávnění proto nelze posuzovat z hlediska souladu s dobrými mravy.
(NS 20 Cdo 899/99, C 448 - Soubor)
Ustanovenx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
Námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy. Rozpor uplatnění námitky promlčení s dobrými mravy nelze dovozovat z okolností a důvodů spojených pouze s xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx mravy. Uplatnění žaloby na určení vlastnictví nemůže být posuzováno jako výkon práva, který by byl v rozporu s dobrými mravy.
(NS 22 Cdo 1917/2004, C 33xx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx případu. V rámci této volné úvahy soud musí přihlížet také k tomu, zda by odstranění stavby nebylo v rozporu s dobrými mravy. Přihlíží se zejména k povaze x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xastavěného pozemku, zda vlastník stavby věděl, že staví na cizím pozemku či naopak, zda stavěl v dobré víře, že mu pozemek patří a teprve dodatečně podle xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxm na dalším využití stavby. Je třeba přihlédnout i k důvodům, pro které vlastník pozemku řádně nezakročil proti neoprávněné stavbě v době její realizacxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxněné stavbě věděl a bez vážného xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xikanou a zda by rozhodnutí o odstranění stavby nebylo v rozporu s dobrými mravy. Právo na vypořádání neoprávněné stavby se nepromlčuje.
(NS 22 Cdo 432/xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxru s dobrými mravy, jestliže poté, co věřitelé neúspěšně uplatnili své právo ve směnečném řízení, dlužník uplatnil námitku promlčení v následně vedenxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxem nebytových prostor skončil uplynutím sjednané doby určité a nájemní smlouva obsahovala též výslovné ujednání o povinnosti nájemce prostory poté vxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx nesoucím svépomocné prvky, ale zachyceným v notářském zápise a provázeným uložením vyklizovaných věcí movitých - nebytový prostor vyklidit; tento pxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 ObčZ) jen proto, že subjekt tohoto práva neusiluje o uvedení užívacích vztahů do souladu se vztahy vlastnickými.
(NS 3 Cdon xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xvalifikovat jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 ObčZ). Tomu ovšem musí odpovídat náležitá skutková zjištění.
(NS 28 Cdo 1975/2005, C xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxlu dlužného nájemného) jako výkon práva, který je v rozporu s dobrými mravy.
(NS 26 Cdo 2670/2004, C 3755 - Soubor)
Bytová náhrada pro spoluvlastníka, xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxím většinových spoluvlastníků, má právo na xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx mravy. Tak tomu bývá zpravidla v případech, kdy bytová potřeba povinného je uspokojena jinak.
(NS 22 Cdo 2822/2004, C 4003 - Soubor)
Ke stanovení výše xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxdnout ke zhodnocení věci povinnou osobou v době před jejím vydáním. Užívá-li povinná osoba věc bez právního důvodu i poté, co ji vydala oprávněné osobě pxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxídající částce vynakládané v daném místě a čase na užívání obdobné věci formou nájmu (obvyklé nájemné). Ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. vyxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx zhodnotila, případně aby bylo k této skutečnosti přihlédnuto při stanovení výše peněžité náhrady.
(NS 33 Odo 394/2004, C 4409 - Soubor)
Možnost uplaxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxované, že není povinnou osobou - dohodu o vydání věci s jinou osobou a tuto dohodu považovala za platnou, pak je třeba přiznat žalobě podané proti žalovanx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxru s dobrými mravy i s legitimním očekáváním žalobkyně.
(NS 28 Cdo 2408/2004, C 3768 - Soubor)
K souladu ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o dílo s dobxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxh mravů.
(NS 33 Odo 875/2005, C 3912 - Soubor)
K posuzování dobrých mravů v případě dohody o smluvní pokutě. Pokud se soud při posuzování, zda dohoda o smxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxrovolně či nikoli, je jeho následné právní posouzení věci neúplné a tedy nesprávné.
(NS 29 Odo 156/2003, C 2848 - Soubor)
Ujednání účastníků smlouvy o xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xro lichevní charakter absolutně neplatná.
(KS Ústí nad Labem 10 Co xxxxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxtelské smlouvě zaváže zaplatit zprostředkovateli smluvní pokutu v případě, že odmítne uzavřít smlouvu s nabyvatelem, jehož zprostředkovatel obstaxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xoubor)
K zásadě poctivého obchodního styku a k výkonu práva v rozporu s dobrými mravy, jestliže jedna ze stran právního vztahu uplatňuje svá práva, ač nxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxím práva, pokud se jedna ze stran svých nároků domáhá, i když druhá strana svá práva neuplatňuje.
(NS 32 Odo 731/2004, C 3249 - Soubor)
Výkon práva v rozpxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xlacením nájemného může být posouzena jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy, jestliže účastníci smlouvy předtím dlouhodobě akceptovali takový zpxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
x xxxxxzení bytu užívaného bez právního důvodu a k nároku na bytovou náhradu. Užívá-li někdo byt bez právního důvodu, nelze zásadně jeho povinnost byt vyklidix xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxích mohla vzniknout bezprostřední realizací práva na vyklizení bytu, lze zmírnit postupem podle § 3 odst. 1 ObčZ, tedy odepřením (omezením) výkonu práxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxření. K možnosti změny žaloby v dovolacím řízení 1. Povinnost provést určité opatření k ochraně vlastnických práv žalobce (nikoliv zdržet se určitého xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxutečností, která představuje změnu žaloby, není v dovolacím řízení přípustná.
(NS 25 Cdo 259/2001, C 1764 - Soubor)
Zadržovací právo slouží k zajištxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xoškození dlužníka, pak ani okolnost, že jako vedlejší následek jeho jednání vznikla dlužníku škoda, sama o sobě neumožňuje učinit závěr o výkonu práva x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxlidit nemovitost vázána s ohledem na § 3 odst. 1 ObčZ na zajištění bytové náhrady, je odepřením ochrany vlastníku nemovitosti podle § 126 odst. 1 ObčZ nx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxzované osoby na vrácení kupní ceny a na náhradu nákladů účelně vynaložených na nemovitost podle § 8 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických xxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxní povinnosti vyklizované osoby na zajištění bytové náhrady.
(NS 22 Cdo 594/2001, C 1575 - Soubor)
Tvrdí-li kupující, že odstoupil od uzavřené kupní xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxbrými mravy nelze dovozovat z okolností, které nastaly po jejím uzavření a s obsahem ani účelem smlouvy nesouvisejí.
(NS 25 Cdo 924/2001, C 1336 - Souboxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xízení, nemá žádný vliv na prodlení s plněním jeho dluhu. Právní nástupce dlužníka je povinen platit též úroky z prodlení, a to i za dobu po smrti dlužníka. xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx
xxx xx xxx xxx/2001, C 1046 - Soubor)
Okolnost, že žalobu podal někdo, kdo k tomu nebyl řádně žalobcem zmocněn, neznamená, že nebyl podán návrh na zahájení řízení. Na xxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxele na zaplacení úroku z prodlení zásadně nelze považovat za výkon práva v rozporu s dobrými mravy, a to ani v situaci, kdy existence dluhu je mezi účastníxx xxxxxx x xx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xoškození dlužníka nebo by vzhledem k poměrům účastníků vedl k nepřiměřeným důsledkům v tom smyslu, že by dlužníka zatěžoval likvidačním způsobem, zatxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx může dojít jen v tom případě, jestliže se toto dítě chová k výživou povinnému rodiči natolik negativním (závadným) způsobem, jenž co do rozsahu a intenxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxvým způsobem, který je naprosto neslučitelný s dobrými mravy ve společnosti). Nepřiznání výživného nezletilému dítěti podle § 96 odst. 2 ZOR je v zásaxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
(podle KS Ústí nad Labem 10 Co 976/2005)
Možnost aplikace § 3 odst. 1 ObčZ na
konstitutivní
soudní rozhodnutí. K možnosti použití § 3 odst. 1 ObčZ v říxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxnovení je možná teprve na výkon jednotlivých práv a povinností z nově založeného právního vztahu vyplývajících. 2. Při rozhodování soudu v řízení o zruxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xosouzení věci ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. d) OSŘ před novelou č. 30/2000 Sb., jde v případě, kdy odvolací soud v řízení o žalobě na vyklizení nxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxtí nebo naopak přihlédne k těm, jež za rozhodné pokládat nelze, resp. když v poměření váhy jednotlivých okolností je neodůvodnitelný rozpor.
(NS 20 Cdx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxlně s přihlédnutím ke všem zvláštnostem případu; řešení takové otázky nelze zobecnit.
(NS xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxxx x xx x xrávní prostředky ochrany osobnosti, § 39 - neplatnost pro rozpor se zákonem nebo dobrými mravy, § 43 - smlouvy, § 127 - omezení vlastnického práva - soxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Literatura:
Hurdík
,
J.
Zásady soukromého práva.
Brno:
Masarykova univerzita,
1998.
Hurdík
,
J.
Zneužití subjektivxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xniverzita,
2002.
Pulkrábek
,
Z.
xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx.
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2004.
Spáčil
,
J.
Ochrana vlastnictví a držby v občanském zákoníku.
Praha:
C. H. Beck,
2002.
Bělohlávek
,
A.
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxvo a zákonnost,
1992,
č. 1,
s. 9 an.
Dvořák
,
T.
K některým otázkám právní úpravy sázky a hry s přihlédnutím k principu dobrých mravů.
Právník,
2xxxx
xx xx
xx xxxxxx
xxxx
x
xx
xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxa promlčení a zneužití práva.
Právník,
1983,
č. 10,
s. xxx xxx
xxxxx
x
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxx
x
B.
Dobré mravy a poctivý obchodní styk.
Právník,
2000,
č. 1,
s. 37 an.
Hejda
,
J.
ml.
Zásady soukromého práva a „šikanózní klauzule“.
Právnx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx
x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx klauzule o dobrých mravech v občanském zákoníku.
Soudní rozhledy,
2002,
č. 10,
s. 345.
Králík
,
M.
Bytové náhrady
- jejich odraz a vývojové trxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxré mravy“.
Právní rozhledy,
2003,
č. 6,
s. 305-307.
Pulkrábek
,
Z.
K výkladu ustanovení § x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxxxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx
Právní rozhledy,
2004,
č. 18,
s. 664-668.
Ústavní soud ČR,
Spáčil
,
M.
K námitce promlčení jako možné formě zneužití práva.
Právní rozhledy,
xxxxx
xx xx
xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x Brně)
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2009.
Občanské právo poskytuje subjektivním právům ochranu jednak obecnými prostředky, jednak zxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxtahů došlo, je zásadně založena k ochraně těchto práv pravomoc soudů, a to tehdy, jestliže výslovná právní úprava nesvěřuje ochranu jiným orgánům (§ 4)x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx mimo obecné soudnictví) je svěřeno orgánům moci výkonné, orgánům územního samosprávného celku, jakož i fyzickým nebo právnickým osobám, pokud jim byxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx. a) s. ř. s.].
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x51/2002 Sb. a zákona č. 131/2002 Sb.). Správní soudnictví působí jednak v rámci soustavy krajských soudů, jeho nejvyšším orgánem je však samostatný Nxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xmyslu § 4 věty první je i rozhodce [v posuzované věci podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání - srov. IV. ÚS 402/01 (Sb. ÚS sv. 23, č. 32, s. 3xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxt, že spory z tohoto vztahu budou rozhodovat rozhodce(i) nebo stálý rozhodčí soud, kteří rozhodnou rozhodčím nálezem s účinky pravomocného soudního rxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx uzavřít smír.
Zvláštní postavení mezi orgány veřejné moci rozhodujícími o porušení ústavních práv subjektů při výkonu veřejné moci, tedy i soudy, mx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxem nebo mezinárodní smlouvou zaručené právo stěžovatele. Zpravidla se jedná o práva a svobody, stanované v ústavní Listině. Ústavní soud ČR není článkxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxhranu porušeným právům občanským, nelze pominout Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku jako instituci Rady Evropy rozhodující o stížxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxkoly, kterou je na základě své
ratifikace
a čl. 10a Ústavy vázána i Česká republika.
Vstupem do Evropské unie se Česká republika začlenila rovněž do xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxví a zajišťovat dodržování práva Evropských společenství rozhodovací činností spojenou s výkladem a jednotnou aplikací práva ES. Soudní dvůr ES sestxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxpně a samostatně ve věcech vyjmenovaných primárním právem ES/EU. Významnou roli hraje řízení o předběžné otázce, zajišťující sjednocování komunitáxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xv. 30, č. 76, s. 211)]. Podobně podle judikatury ESLP soud (národního státu) musí vyhovovat požadavkům, jako je nezávislost ve vztahu k exekutivě a ke stxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xestliže dávku důchodového zabezpečení převzal bez právního důvodu někdo jiný než ten, komu byla přiznána, patří rozhodování o vrácení dávky do pravomxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxm 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popřípadě pokud by soud odmítl jexxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xřiložením a odstraněním technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla strážníky obecní (městské) policie patří do pravomoci soudu.
(KS Hradex xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx strážníky obecní (městské) policie patří do pravomoci soudu.
(KS Hradec Králové 19 Co 365/2001)
Pravomoc soudu není dána k projednání návrhu na vyklxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxení náhradního bytu, resp. náhradního ubytování, nemá-li národní výbor podle zákona povinnost přidělit náhradní byt nebo poskytnout náhradní ubytoxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xrpěl její užívání bytu. Vlastník domu nemůže právo na vyklizení bytu vykonat svémocně ani po zajištění náhradního bytu osobě, která je povinna byt vyklxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xčastníky soukromoprávní vztah. Rozhodné je, že uplatněný nárok je podle své povahy nárokem vyplývajícím ze vztahů uvedených v § 7 OSŘ.
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxé znění z Nice), článek 240 (bývalý článek 183): S výhradou pravomocí přiznaných Soudnímu dvoru touto smlouvou nejsou spory, v nichž je Společenství stxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxx.
Mothejzlíková
,
J.
,
Steiner
,
xx
x
xx xxx
xxxxxxxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xiškeová
,
S.
Soudní řád správní s judikaturou a souvisejícími předpisy.
Praha:
C. H. Beck,
2005.
Šturma
,
P.
Úvod do Evropského práva ochranx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx 8,
s. 229 an.
Mazanec
,
M.
Rozhodování soukromoprávních věcí správními orgány.
Právní rozhledy,
2003,
č. 2,
s. 55 an.
Schorm
,
V.
Přetížxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx x xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxvní soud ČR a soudy obecné
- pokus o vymezení vzájemných vztahů.
Bulletin advokacie,
1997,
č. 5,
s. 7 an.
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxáře je ke dni 1.1.2009.
Občanský zákoník poskytuje ve svém § 5 ochranu nejen ohroženým nebo porušeným subjektivním právům, nýbrž ve specifické xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx zájmy, přičemž každý, kdo by porušil tento rovnovážný stav, je oprávněn tak učinit pouze specifickými právními prostředky, nikoliv svémocně. Ochranx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxby svěřena soudům (§ 126 odst. 2).
V § 5 jde tedy o ochranu stavu, který se vytvořil a nerušeně trval po takovou dobu, kdy již s ohledem na okolnosti lze hoxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxt též o protiprávní stav. Orgán, u kterého bylo uplatněno právo na ochranu, se nezabývá dokazováním existujícího subjektivního práva; dokazuje pouzex xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxjmého zásahu do pokojného stavu se lze domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy.
Dle konkretizace provedené zákonem ČNR č. 102/1992 Sb. xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx určena místem, kde došlo k zásahu do pokojného stavu. Jde o řízení, které lze zahájit pouze na návrh, k němuž je legitimována osoba, do jejíhož pokojného xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxanty rozhodnutí spojkou vylučovací, z povahy věci je zřejmé, že k důsledné ochraně pokojného stavu může být účelné uplatnit úspěšně obě opatření součaxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxav, který může být i protiprávní) ani nemá povahu předběžného opatření. Soud tu není vázán překážkou věci rozhodnuté (
exceptio rei iudicatae
), neboť pxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx je před ním uplatňována ochrana fakticky shodné situace, ale právně se dovolávající ochrany subjektivního práva a odpovídajícího nároku. Ochranu poxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxvního nároku.
Tak ochrany pokojného stavu se může domáhat nájemce, který po uplynutí doby trvání nájemního vztahu nadále užívá pronajatou věc, před xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxnického práva (před soudem) pronajímateli.
Při poskytování ochrany pokojnému stavu se na postup správního orgánu přiměřeně použijí ustanovení sxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
Posoudit postup, kterým by měla být soudy „přezkoumávána“ rozhodnutí učiněná podle ustanovení § 5 občanského zákoníku, by měl Nejvyšší správní soudx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxovění návrhu na poskytnutí ochrany dle § 5 obč. zák. správním orgánem.
(KS Ostrava 22 Ca 58/2000, SoJ 849/01)
O žalobě proti rozhodnutí správního orgxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxxx x08/2006)
Související ustanovení:
§ 4 - ochrana subjektivních práv, § 6 - svépomoc, § 126 - právo na ochranu vlastnického práva, § xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx x x xx x7, 248 o. s. ř., - zákon o obcích, - správní řád, - § 11 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sbxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xx xx Beck,
2002.
Knapp
,
V.
Quieta non movere (§ 5 obč. zák.).
Právní praxe,
1993,
č. 4,
s. 265 an.
Nykodým
,
J.
Ochrana pokojného stavu.
Právnx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx x xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx x,
s. 10 an.
Vedral
,
J.
Je řízení podle § 5 ObčZ sporným řízením podle § 141 SpŘ?
Právní rozhledy,
2007,
č. 21,
s. 785-789.
Wagnerová
,
E.
Úsxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx.
(Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně)
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2009.
Ačkoliv metoda regulace občanského práva (sxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxjich ochranu je povinen svěřit k tomu povolaným orgánům či jiným subjektům (srov. komentář k § 4), ve specifických situacích je toto pravidlo prolomenox xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxní tohoto zásahu. Svépomoc lze použít pouze za současného splnění těchto předpokladů:
a)
svépomoc může užít pouze ohrožený, nikoliv osoba třetí,
xx
x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxx xxxxácen způsobem přiměřeným způsobu, okolnostem a intenzitě zásahu, který hrozil, uplatňuje se tu tedy zásada přiměřenosti (proporcionality).
Vxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xřímo ohroženému.
O svépomoc by nešlo v případě, kdy fyzicky napadená a oloupená osoba vystřelí z legálně držené palné zbraně na pachatele, který je jix xx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxti soudu přesvědčivě odůvodnit, proč jednání odvracející útok na majetek a nedotknutelnost obydlí nepovažoval za nutnou obranu.
(II. ÚS 317/01, SoRx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xájemce prostory poté vyklidit a na svůj náklad uvést do původního stavu, pak po uplynutí doby určité a nesplnění povinnosti nájemce byl pronajímatel opxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxstor vyklidit; tento postup se neocitl v rozporu s dobrými mravy.
(NS 28 Cdo 2940/2005, C 4663 - Soubor)
Osoba, která nemá povinnost vyklidit byt dřívex xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxtu vykonat svémocně ani po zajištění náhradního bytu osobě, která je povinna byt vyklidit. Podmínkou pravomoci soudu není existence právního vztahu mxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xe podle své povahy nárokem vyplývajícím ze vztahů uvedených v § x xxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxdské právo, § 176 - vyloučení zadržovacího práva, § 415 až 419 - předcházení hrozícím škodám, § 592 - prodlení kupujícího s převzetím předmětu koupě, x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxlství nutné
Související předpisy:
Literatura:
Hrdlička
,
J.
Civilní následky nedovolené svépomoci.
Právxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx x
xx xx xxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxx osoby, která má byt vyklidit po poskytnutí náhradního bytu, na soudní ochranu. Zákaz svémocného výkonu práva žádat vyklizení bytu. Existence hmotněpxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx x
xx xxx xxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxé osoby
(Způsobilost k právům a povinnostem)
Mgr.
Petr
Lavický,
Ph.D.
(Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně)
Právní stxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxby fyzické (§ 7 až 10) a osoby právnické (§ 18 až 21). V souvislosti s obecnou úpravou jejich právního postavení je nutno rozlišovat především mezi pojmy zxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxbilosti; za nadřazenou kategorii se ve vztahu ke způsobilosti k právním úkonům a deliktní způsobilosti považuje způsobilost k úkonům.22)
Způsobixxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxávní subjektivitě. Způsobilost k právním úkonům je způsobilost vlastními právními úkony (tj. vlastním volním jednáním) nabývat práv a brát na sebe poxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxká již pouze způsobilosti fyzických osob k právům. V právním státě je nemyslitelné, aby člověku byla upírána právní subjektivita. Každý člověk je protx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxjektivity každého člověka plynou nejen z vnitrostátního ústavního práva, ale i z mezinárodních pramenů. V tuzemsku je to především čl. 5 Listiny, podlx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xsobnost.“
Občanský zákoník stanoví, že právní subjektivita fyzické osoby vzniká jejím narozením. Toto ustanovení je nutno vykládat v kontextu vxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxm mrtvého dítěte a potratem, tak, že fyzická osoba nabývá způsobilosti mít práva a povinnosti jenom v případě, že těhotenství skončí narozením živého dxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx známek života (dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozenxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxx x 3 a § 4 vyhlášky č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky.
K postupu při zápisu do knihy narození srov. zejxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxších předpisů, a § 17 an. vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejícíxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x x xxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxovat právní subjektivitu nascitura, tedy počatého, avšak dosud nenarozeného dítěte (například za účelem dědění či darování); znění zákona však není xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x x x xxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxx24) Kladou se především tyto otázky:
a)
Kterým okamžikem se
nasciturus
stává nositelem práv či povinností?
b)
Může
nasciturus
mít jenom právxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxprve tímto okamžikem se dítě stane nositelem práv či povinností. Takový závěr by však zjevně neodpovídal smyslu a účelu právní úpravy; jde tedy o další dxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxější je naopak nutno považovat někdejší § 5 odst. 1 tzv. středního občanského zákoníku, podle něhož se počaté dítě posuzuje, jako by se již narodilo, narxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xikoliv až v okamžiku svého zrození. Subjektivní právo či povinnost mu vznikne, avšak dále záleží na tom, zda se dítě narodí živé, či nikoliv. Narodí-li sx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx, hledí se na věc tak, jako by
nasciturus
vůbec nikdy nebyl počat.
Ad b) Obecný zákoník občanský (dále jen o. z. o.), ale i střední občanský zákoník vztxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxikatura: „§ 22 (rozuměj o. z. o.) platí jen ve prospěch nenarozeného, tedy neplatí v jeho neprospěch.“25)
Současný občanský zákoník v druhé větě § x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxe jak způsobilost mít práva, tak způsobilost být nositelem povinností. Dřívější komentářová literatura to výslovně potvrzovala: „Ustanovení § 7 odsxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xx
xxxxxxxxxx
xxxx xýt nositelem subjektivních povinností, pak je nutno ihned uvést, že tomu tak může být jenom ve velmi omezené míře, odpovídající smyslu a účelu právní úpxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xx xvětě. Nositelem povinností proto může být počaté dítě pouze v souvislosti s právním jednáním, jež mu bylo na prospěch; povinnost, jež z takového právníxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxcese však nabývá nejen majetek, ale také dluhy (§ 470), tj. stává se nositelem nejen práv, ale i povinností. S ohledem na konstrukci právní subjektivity xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxkne veřejnoprávní povinnost zaplatit daň darovací (§ 5 an. zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí).
Součaxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxstávat jenom velmi zřídka, kupříkladu v případě porodu doma bez odborné lékařské asistence. Pochybnosti o narození živého či mrtvého dítěte se zpravixxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx Při absenci takové právní domněnky v platném občanském zákoníku se někdy usuzuje, že se taková domněnka musí uplatnit alespoň v podobě domněnky skutkxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxxxt, že je výrazný rozdíl mezi domněnkou právní a domněnkou skutkovou. Skutková domněnka je zpravidla zkušenostní věta, vycházející z empirických předxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxno. Skutková domněnka se tedy netýká důkazního břemene, ale až hodnocení důkazů: soud na základě ní nabývá předběžné přesvědčení o určitém skutkovém sxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxého dokazování pochybné, že se dítě narodilo živé, nemůže se taková skutková domněnka uplatnit.
Ustanovení občanského zákoníku o právní subjektxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xe obecné úpravy občanskoprávní. To platí jak pro odvětví práva soukromého, tak i práva veřejného (připouští-li to jejich povaha).
V oblasti soukromxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x x x xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx). Podle těchto ustanovení vzniká způsobilost fyzické osoby coby zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti (a stejně tak i způsoxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxázel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx totiž v procesu vždy i způsobilost být účastníkem řízení. K tomu srov. § 19 o. s. ř. a § 33 odst. 2 s. ř. s.30)
K odst. 2
Právní subjektivita fyzické osobx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxořit). Zatímco zprvu se vycházelo z tzv. klinické smrti (zastavení dýchání a srdce), posléze i právo změnilo náhled na tuto otázku tak, že rozhodujícím xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x x xxxxx xx a § 10 odst. 3 transplantačního zákona (č. 285/2002 Sb.), a to právě v souvislosti s § 7 odst. 2 obč. zák.32) Ačkoliv transplantační zákon z hlediska přxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xednoty právního řádu při nedostatku jiného vymezení z této definice vyjít i při výkladu § 7 odst. 2 obč. zák. Smrtí tak lze rozumět nevratnou ztrátu funkxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxké osoby za mrtvou, je-li jisto, že zemřela, avšak nelze postupovat předepsaným způsobem (tzv. důkaz smrti);
c)
prohlášením nezvěstného za mrtvéxxx
xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx mrtvoly, aby zjistil úmrtí a jeho příčiny; ve stanovených případech je nutná i pitva. Prohlížející lékař vyplní list o prohlídce mrtvého, který předá pxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xmrtní list (krom citované vyhlášky srov. též § 21 an. a § 82 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejícícx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx x xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xx x xzv. důkaz smrti se jedná v případě, kdy sice není možno prokázat smrt fyzické osoby předepsaným způsobem, avšak lze ji prokázat pomocí jiných důkazních xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxmuto závěru nedospěl na základě prohlídky mrtvoly a úmrtního listu, ale na základě jiných důkazních prostředků. Často se bude jednat o případy různých xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxrofy či havárie účastnily a že ji nepřežily (srov. například pád letadla, požár domu, výbuch a následné zřícení budovy). Uvedené neznamená, že je nezbyxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxazních prostředků, než je ohledání. Avšak právě tímto rysem, tj. praktickou jistotou o smrti člověka, se prohlášení za mrtvého na základě důkazu smrti xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xonstatované. Z hlediska míry důkazu je mezi velkou pravděpodobností a praktickou jistotou výrazný rozdíl.
Procesní úprava řízení ve věcech důkazu sxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx 309 o. s. ř. z roku 1950) se již obě uvedená řízení od sebe výslovně legislativně nerozlišují. Na řízení ve věcech důkazu smrti se proto použijí též § 195 až xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxu, aby bylo možno prohlásit někoho za mrtvého, neboť v řízení ve věci důkazu smrti není smrt stanovována pouze na základě pravděpodobnosti, byť velmi vyxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx. Rozhodnutí o prohlášení za mrtvého je veřejnou listinou, která nahrazuje úmrtní list a je dokladem toho, že fyzická osoba zemřela v den v tomto rozhodnxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxto se okruh dědiců stanoví podle stavu k tomuto dni atd.
Ad c) Druhou variantou je prohlášení nezvěstného za mrtvého. Hmotněprávní úprava je obsažena v xxxxxxxx xxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xx xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx a
b)
nejsou o něm ani žádné zprávy, zda je naživu. Naplnění těchto dvou xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xRc 30/58), zvláště kvalifikovanou nepřítomností. Spolu s právě uvedenými předpoklady proto musí být kumulativně naplněn předpoklad další, a sice, žx
xx
xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xx xxchž se člověk stal nezvěstným. Tak kupříkladu jinak bude posuzována situace, kdy se určitý člověk stal nezvěstným v souvislosti se svou účastí na ozbroxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x tomu, aby bylo možno usuzovat, že člověk již nežije. Dřívější úpravy vycházely vždy z určitých pevně stanovených lhůt. Například podle občanského zákxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxkladu, že se nezvěstný pohřešoval v souvislosti se zvláště nebezpečnou událostí. Srov. dále § 24 o. z. o.
Současný občanský zákoník již žádnou obdxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xsuzovat, že člověk již nežije. Tato doba může být kratší či delší v závislosti na shora uvedených okolnostech, za nichž se stal nezvěstným,34) na jeho vxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xěci právní zájem, tedy jehož právní sféry se rozhodnutí o prohlášení za mrtvého dotkne (například manžel, děti, osoby, jimž svědčí dědické právo), nebx xx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xn. 21 Cdo 653/2004 ze dne 23. 9. 2004 nemusí být nezvěstná fyzická osoba v návrhu na prohlášení za mrtvou označena svým rodným číslem nebo datem narozeníx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxostřednictvím vlastního šetření potřebné údaje zjistil. Za mrtvou může být rozsudkem soudu prohlášena jen taková fyzická osoba, ohledně které bylo zx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxho soudu však nebude patrně někdy vyhovující, kupříkladu stane-li se nezvěstnou velmi stará osoba, která neměla přidělena rodné číslo a jejíž přesné dxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx dokázat; lpění na uvedeném názoru by zde znamenalo, že takového člověka soud neprohlásí za mrtvého nikdy.
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxcesní subjekt. Věcně a místně příslušným je okresní soud, který byl naposledy v České republice obecným soudem36) toho, jenž má být prohlášen za mrtvéxx xx x xxxxx x x x xx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxšetřovací zásada (§ 120 odst. 2 o. s. ř.). Odpovědnost za zjištění skutkového stavu nese soud, a je proto jeho povinností provést i jiné důkazy potřebné kx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxí jednáno (§ 94 odst. 1 o. s. ř.); vedle navrhovatele tak půjde o nezvěstného a osoby, jejichž právní sféry se řízení dotýká, tj. například manžel, rodičex xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxm, zda jsou splněny podmínky pro prohlášení za mrtvého, plynoucí z § 7 odst. 2 obč. zák. (srov. § 195 o. s. ř.). Není-li již jenom jeden z těchto předpokladx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx-li naopak uvedené věcné předpoklady naplněny a má-li navrhovatel na prohlášení za mrtvého právní zájem, soud ustanoví nezvěstnému opatrovníka pro txxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxadě soud jedná v řízení s ním.
Soud poté vydá vyhlášku, v níž vyzve nezvěstného, aby se do jednoho roku přihlásil; vyzve rovněž každého, kdo o nezvěstnxx xxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx jakož i to, že po uplynutí lhůty jednoho roku od uveřejnění vyhlášky soud rozhodne o prohlášení nezvěstného za mrtvého, pokud se nezvěstný nepřihlásí nxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx xxsah je přístupný i prostřednictvím internetu (§ 50i odst. 2 o. s. ř.). Vedle vyhlášky lze využít i jiného způsobu komunikace uvedených sdělení (napříklxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxkového stavu. Je proto jeho xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxx xx xx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxhlášce, prohlásí soud nezvěstného za mrtvého. Krom prohlášení za mrtvého se ve výroku rozsudku uvede též den, který platí za den smrti, popřípadě den, kxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxčení tohoto dne může mít významné právní následky (srov. výklad dále uváděnou zmínku o § 460 o. z. a § 51 odst. 3 zákona o rodině). Soud je tedy povinen ve výxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxtup v případě, že tento den nelze jednoznačně určit. Tento závažný nedostatek má vnitřní souvislost s faktem odstranění lhůt pro prohlášení za mrtvéhox xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx (srov. § 7 odst. 2 obč. zák. z roku 1950). Za současného právního stavu tak podle J. Dvořáka38) soudy jako den úmrtí stanoví „obvykle den následující po dxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxpokládat, že by přežil následující den, někdy stanoví jako den smrti i den, kdy byl podán k soudu návrh na zahájení řízení“. Zcela jednoznačně je možno odxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxi či za den, který nezvěstný nemohl přežít. Stejný závěr bude zpravidla platit i o první variantě, vycházející ze dne následujícího po dni, kdy byl nezvěxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx nezvěstného vylučují, že by následující den nepřežil. Přisvědčit tak lze pouze variantě uváděné na druhém místě, avšak ta samozřejmě nemůže pokrýt všxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxohlásit živého člověka za mrtvého (srov. čl. 5 Listiny, jakož i zásadu, podle níž je právní úpravu zapotřebí vždy interpretovat tak, aby ústavně garantxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxný nemohl přežít; této okolnosti musí soud věnovat náležitou pečlivost (§ 120 odst. 2 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani toto vodítko není příliš konkrétnxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx stavu ve smyslu § 80 písm. a) o. s. ř., jehož výrok je závazný pro každého (§ 159a odst. 3 o. s. ř.); vzhledem k jeho
konstitutivní
povaze xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx
xx xxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxladu § 460 obč. zák. ohledně určení okruhu dědiců; dále srov. § 51 odst. 3 zákona o rodině, podle něhož při počítání času, který je rozhodující pro určení xxxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxti.39)
Pravomocný rozsudek o prohlášení fyzické osoby za mrtvou je podkladem pro zápis do knihy úmrtí [§ 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 301/2000 Sb., o maxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x.
Občanský soudní řád pamatuje v § 199 o. s. ř. i na zvláštní způsob nápravy vadných rozhodnutí o prohlášení za mrtvého, jež mimo jiné vylučují použitx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xe toho dne nemohl dožít, anebo jej přežil, soud usnesením na návrh nebo i bez návrhu zmíněný den opraví; to může být důvodem žaloby na obnovu řízení ve věcix x xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxedený den smrti, ale o případ, kdy vůbec nejsou splněny věcné předpoklady pro prohlášení za mrtvého. Zjistí-li soud, že ten, kdo byl prohlášen za mrtvéhxx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxšení za mrtvého. Tím jsou odstraněny právní účinky rozhodnutí a je nastolen právní stav, jako by k prohlášení za mrtvého vůbec nedošlo; zrušení rozsudkx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx x x xxxx xx xx xx xx xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxena za mrtvou, se může domáhat ochrany, a to nejčastěji z titulu vlastnického práva nebo bezdůvodného obohacení. V úvahu přichází i odpovědnost státu zx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád); za zrušení rozhodnutí xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xe rušen rozsudek, který byl vydán, ačkoliv vůbec nebyly splněny věcné předpoklady pro jeho vydání (a to nejen x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxli prohlášení za mrtvého zrušeno, neobnoví se zaniklé manželství, jestliže mezitím manžel toho, kdo byl prohlášen za mrtvého, uzavřel manželství novxx xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx druhý manžel nové manželství.
Občanský zákoník výslovně neřeší situaci úmrtí několika osob, při níž není zřejmé, v jakém pořadí zemřely. Zodpověxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xodle něhož „je-lipochybno, která ze dvou nebo několika zesnulých osob dříve zemřela, musí ten, kdo tvrdí, že ta neb ona dříve zemřela, své tvrzení dokázxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxx x xxxx xx50 stanovovalo pravidlo, podle něhož „jsou-li pochyby, kdo z několika lidí zemřel dříve, má se za to, že všichni zemřeli současně“. Za platnosti obou pxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx osob různě.40)
Současná literatura vychází ze stanoviska, podle něhož za stávajícího stavu je nejprve dostupnými důkazními prostředky zapotřebí xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxmu srov. obdobně výklad o povaze skutkových domněnek podaný v komentáři k odst. 1 pod body 9 až 10.
Judikatura:
Těžištěm ústavního pořádku České repuxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxy k ochraně a šetření práv jednotlivce. Pojetí naší ústavnosti se přitom neomezuje na ochranu základních práv jednotlivců (kupř. právo na život, zaručxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxi lidských práv) se stala základní bází, z níž vychází
interpretace
všech základních práv, lidská důstojnost, která mj. vylučuje, aby s člověkem bylo xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxdotknutelnosti lidské důstojnosti člověku umožňuje plně užívat své osobnosti. Tyto úvahy stvrzuje preambule Ústavy ČR, která deklaruje lidskou důsxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxo na zachování lidské důstojnosti (čl. 10 odst. 1).
Jak rodné číslo, tak identifikační číslo mají evidenční a identifikační charakxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxdné číslo jako identifikační charakteristiku obyvatele vytvořenou z dat jeho narození a z tzv. koncovky; tato vyhláška platila do 31. 12. 2002. Zákon čx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxé číslo jako významný identifikátor občana v informačním systému evidence obyvatelstva. Podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxí číslo fyzickým osobám provozujícím živnost přiděluje živnostenský úřad [§ 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/1995 Sb.]. Nelze proto než uzavřít, že vždy xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxikatelem“ a „fyzickou osobou-občanem“ a považovat je za dva rozdílné subjekty.
Účelem institutu prohlášení za mrtvého je - podle xxxxxxxx xxxxxx x x x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxu v těch případech, kdy není možno smrt člověka prokázat ani úmrtním listem ani jinými bezpečnými důkazy, ačkoliv je nepochybné, že člověk ten již nežijx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxce nebo byl na ztroskotané lodi a není o něm žádných zpráv). Rozhodnutí o prohlášení za mrtvého spočívá v soudním výroku, vydaném po příslušném řízení, pxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxí člověka za mrtvého je podle § 7 obč. zák. návrh prokurátora v zájmu obecném nebo každého, kdo má na tom právní zájem,44) dále uplynutím lhůt zákonem stxxxxxxxxxx x xx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xdálostí, jestliže od ní uplynul alespoň rok.45) Dalším předpokladem je nezvěstnost člověka, jehož se týká návrh na prohlášení za mrtvého. A v tomto smxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xikomu z širšího okolí nepřítomného znám a nejsou o něm také žádné zprávy, je sice nepřítomným, není však ještě nezvěstným ve smyslu § 7 odst. 1 obč. zák. Jxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxx xda již nezemřel, zejména když uplynuly lhůty uvedené v § 7 odst. 1 obč. zák. Avšak teprve jsou-li jeho nepřítomnost a nedostatek zpráv o něm po dobu uvedexxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxný již nežije, anebo alespoň o tom, že je velmi pravděpodobné, že nežije, je možno jej pokládat za nezvěstného ve smyslu § 7 odst. 1 obč. zák. a rozhodovatx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxiže je třeba za účelem zjištění příčiny smrti určit moment smrti, zjišťuje soud tuto okolnost za pomoci znalce lékaře. Kritéria smrti nestanoví právní xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxě odůvodnit.
Byla-li smlouva o prodeji nemovitosti zůstavitele sepsána po jeho smrti s osobou, kterou zůstavitel za svého života k tomu zmxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxí smlouvy ani k planému nabytí kupní ceny zůstavitelem.47)
V takovém případě je nutno do soupisu aktiv a pasív dědictví po zůstaviteli uvést nemovitosx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xe smlouvě o zřízení věcného břemene musí být jednoznačně určeno, kdo je z věcného břemene oprávněn, a to buď tak, že je přesně určena osoba, které oprávněxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx zřídit ve prospěch „veřejnosti“ či podobně označeného neurčitého okruhu osob, neboť veřejnost nebo obdobný subjekt nemůže být účastníkem občanskopxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x x x x x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xsoby o osobu oprávněnou), nemůže být zřizováno ve prospěch osoby právnické.
(MS Praha 33 Co 73/1995, AdN 1/96)
V návrhu na prohlášení za mrtvou nemusí xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxtliže v něm navrhovatel uvede takové skutečnosti, které soudu umožní, aby prostřednictvím vlastního šetření potřebné údaje zjistil. Za mrtvou může bxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxo narození nebo posledního známého bydliště. (NS 21 Cdo 653/2004, SoJ 191/04)
Okamžik smrti zůstavitele nebo den, ke kterému byl prohlášen za mrtvéhox xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxtavitele.
Způsobilost fyzické osoby, jež byla prohlášena za mrtvou, mít práva a povinnosti zaniká právní mocí rozsudku o prohlášení za mrtvého; dědixxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxvého, má z hlediska zkoumání podmínek řízení účinky
ex nunc
. Jestliže byl účastník prohlášen za mrtvého až po zahájení řízení ve věci, ztratil způsobilxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx xxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x - způsobilost k právním úkonům, § 9 - způsobilost nezletilých k právním úkonům, § 10 - zbavení, omezení a navrácení způsobilosti k právním úkonům, § 1x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxuhy, § 568 - uložení do úřední úschovy, § 579 - smrt dlužníka nebo věřitele
Literatura:
Fiala
,
J.
,
et al.
Občanské prxxx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxxx
xx xx.
Praha:
Linde Praha, a. s.,
2002.
Hurdík
,
J.
Osoba a její soukromoprávní postavení v měnícím se světě.
Brno:
Masarykova univerzita,
2004.
xxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxušáková
,
M.
Úvod do soukromého práva.
2. vyd.
Brno:
Masarykova univerzita,
2002.
Jehlička
,
O.
,
Švestka
,
J.
,
Škárová
,
M.
,
et al.
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxtivita a způsobilost k úkonům v čs. občanském právu.
Rozpravy ČSAV,
1961,
č. 11.
Praha
Knappová
,
M.
,
Švestka
,
J.
,
Dvořák
,
J.
,
et al.
Občanské xxxxx xxxxxx xx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxávo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Díl I.
Praha:
Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart,
1935.
Dolenský
,
A.
Momentux xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxx,
č. 1,
s. 542.
Dvořák
,
J.
K aktuálním otázkám prohlášení občana xx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxti k právním úkonům u nezletilých.
Právní rozhledy,
1997,
č. 2,
s. 53.
Halouzka
,
V.
Člověk (občan) jako subjekt práv a povinností.
Právník,
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxx
x
xx
xojem osoba a geneze jejího obsahu jako základ konstrukce osob v právním smyslu.
Časopis pro právní vědu a praxi,
2000,
č. 3,
s. 306.
Hurdík
,
J.
Txxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxník,
1992,
č. 1,
s. 1.
Knapp
,
xx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxx
x
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxa smrti.
Právny obzor,
1971,
č. 7,
s. 664.
Luby
,
Š.
Problém vymedzenia pojmu smrti.
Právny obzor,
1971,
č. 1,
s. 28.
Vališová
,
V.
Nemixxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxkulta Masarykovy univerzity v Brně)
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2009.
K odst. 1
Způsobilost k právním úkonům vymezuje občanský zákoník xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxé, neboť uvedená způsobilost ve skutečnosti zahrnuje i způsobilost tato práva měnit či rušit, zajistit apod., tj. působit i jiné právní následky.48) xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxí na rozumové a volní vyspělosti člověka. Rozumová (intelektuální) vyspělost označuje schopnost posoudit následky svého jednání, volní (ovládací, xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxe osob, jejichž schopnost své jednání ovládnout nebo posoudit jeho následky, není na dostatečné úrovni (z důvodu duševní poruchy nebo nedostatku věkuxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxlosti k právním úkonům tak můžeme rozlišovat tři kategorie osob:
a)
Osoby zcela nezpůsobilé k právním úkonům, a to pro:
aa)
Nedostatek věku. Způsobilxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxilé vůbec k žádným právním úkonům, a právní úkony za něj proto budou muset činit jeho zákonní zástupci. K tomu srov. komentář k § 9;
ab)
Duševní poruchxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxy, pokud člověk trpí duševní poruchou, která není jenom přechodná, a která zároveň způsobuje neschopnost činit jakékoliv právní úkony. K tomu srov. koxxxxxx x x xx xxxxx xx
x
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xoruchou, která ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou, tj. která zapříčinila, že její rozumová či volní vyspělost (popřípadě obě), nebyla na požxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxvolána alkoholovým opojením). Podle § 38 odst. 2 se posoudí i jednání osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům, k němuž došlo před nabytím právní moxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxt člověka pouze do budoucna, v žádném případě zpětně do minulosti. K tomu viz komentář k § 38 odst. 2.
b)
Osoby s částečnou způsobilostí k právním xxxxxxx x xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxm úkonům. Současná právní úprava nestanoví žádné věkové hranice, jak jsou známy z jiných úprav (například do šesti či sedmi let jsou nezletilí zcela nezxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxnání vyžaduje xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxnům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. Blíže viz komentář k § 9;
bb)
Osoby omezené ve způsobixxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxní poruchu nebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů. K tomu srov. komentář k § 10 odst. 2.
c)
Osoby plně zpxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvala či omezovala, ať již na základě rozsudku soudu, nebo na základě § 38 odst. 2. K nabývání zletilosti srov. komentář k odst. 2.
Učiní-li někdo právxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxtně neplatný právní úkon nemůže konvalidovat a nepřipadá v úvahu ani jeho
ratihabice
.
Je-li fyzická osoba nezpůsobilá k určitému právnímu úkonu, nexxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxoník nezná. V současnosti proto mohou nastat pouze dvě varianty: je-li fyzická osoba (například nezletilý, osoba s omezenou způsobilostí) způsobilx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxntně jednat vůbec, a to ani se souhlasem zákonného zástupce. Jediná možnost v takové situaci je, že za osobu nezpůsobilou k právnímu úkonu bude jednat záxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxh, pokud to nevylučuje jejich odlišná právní úprava, popřípadě jejich povaha. V oblasti soukromého práva platí tato ustanovení bezpochyby v právu obcxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xkonům zákoník práce, v jehož rámci je nutno navíc rozlišovat, zda je člověk zaměstnancem, či zaměstnavatelem. Způsobilost k právním úkonům zaměstnanxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxá osoba ukončí povinnou školní docházku (§ 6 odst. 1 zákoníku práce). Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxost k právním úkonům má svůj odraz i v procesní rovině. V civilním řízení soudním má každý procesní způsobilost v tom rozsahu, v jakém má způsobilost k hmoxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxhu) i nezletilí a osoby omezené ve způsobilosti k právním úkonům. U těchto osob může však předseda senátu rozhodnout, že musí být v řízení zastoupeny zákxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxrétní řízení zcela ztrácí procesní způsobilost, přestože z hlediska hmotného práva způsobilou je; jakékoliv její procesní jednání by proto bylo neúčxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxu a výše podle § 110 odst. 1 a § 558).
V některých případech však procesní způsobilost není jednoznačným reflexem hmotněprávní způsobilosti k právníx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxost, že v rámci něj procesní právo zásadně vychází z hmotněprávních kritérií. Kupříkladu § 186 odst. 3 o. s. ř. připouští, aby návrh na vrácení způsobilxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx a může proto účinně samostatně procesně jednat.49) Dále srov. § 194 odst. 1 o. s. ř. ohledně nezletilého podávajícího návrh na zahájení řízení o povolxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx odst. 3 s. ř. s.). Nezletilí a osoby omezené ve způsobilosti k právním úkonům proto nejsou v řízení před správními soudy nikdy způsobilé a musí být vždy zaxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xolní vyspělosti odpovídající jejímu věku. Plného rozsahu tato způsobilost dosáhne zletilostí.
Zletilost xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
Ad a) Nabývá-li se zletilosti dovršením osmnáctého roku, klade se přirozeně otázka, zda osmnáctý rok je dovršen již počátkem posledního dne nebo teprvx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxým číslem a měsícem odpovídá dni, kdy se před osmnácti lety narodil (Rc 30/88).
Ad b) Nezletilý zásadně nemůže uzavřít manželství. U osoby mladší šestnxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxý dovršil šestnáct let; jemu může soud z důležitých důvodů povolit uzavřít manželství, pokud je to v souladu se společenským účelem manželství. Znění cxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxenci manželství spojuje pouze s případem, kdy je uzavřela osoba mladší šestnácti let, lze § 13 odst. 1 zákona o rodině interpretovat tak, že soud může poxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxavřít manželství je upraveno v § 194 o. s. ř. Jedná se o nesporné řízení, v němž platí vyšetřovací zásada (§ 120 odst. 2 o. s. ř.). Lze je zahájit pouze na návxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxání návrhu a během řízení nezletilý není způsobilý k uzavření manželství, přiznává mu občanský soudní řád procesní způsobilost pro toto řízení. Před xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxne rovněž toho, s kým má být manželství uzavřeno. Jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 13 odst. 1 zákona o rodině, soud vynese rozsudek, kterým povolí xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xx s. ř.] a je závazný pro každého (§ 159a odst. 3 o. s. ř.). Účinkem tohoto rozsudku však není nabytí zletilosti, ale pouze nabytí způsobilosti nezletilého x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxi. Pro samotné nabytí zletilosti je však nerozhodné, zda zde bylo povolení soudu či nikoliv. Rozhodující je jedině uzavření manželství: zletilosti se xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxetilost tím nezaniká; neztrácí se ani v případě, že manželství mezitím zaniklo (smrtí, prohlášením za mrtvého, rozvodem). Nabytí zletilosti je tedy z xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx zaniklo předtím, než dovrší osmnácti let.
Uvedené neplatí pro tzv.
putativní
manželství. Je-li uzavření manželství postiženo takovou vadou, s níx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxx xxxxxxxx
x xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx x xx xxxx. 2 a § 9), nenabude tím nezletilý zletilosti.
Důsledkem nabytí zletilosti uzavřením manželství je nabytí způsobilosti k právním úkonům v plném roxxxxx xx x xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xovršení osmnácti let: do doby dosažení tohoto věku není osoba mladší osmnácti let k takovému úkonu způsobilá, třebaže je již zletilá a „plně“ způsobilá x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxobodě vůle a vážnosti projevu při smlouvě. [Z odůvodnění: Svobody vůle nemá a vážného projevu nečiní, kdo následkem duševní poruchy nemůže se volně rozxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxtným. Takto duševně chorý, který jen v určitých případech následkem své choroby nerozhoduje se volně a nemá způsobilosti k tomu, třeba by nebyl prohlášxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxbody vůle v důsledku choroby. Tu lze rozhodnouti jen dle okolnosti případu, zda duševní porucha je takového rázu, že svobodné a vážné rozhodnutí vylučuxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxík před osmnácti lety narodil. [Z odůvodnění: Před dovršením osmnácti let nemůže tuto smlouvu platně uzavřít ani pracovník, jenž dosáhl zletilosti naxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx Tuto věkovou hranici zakotvuje také ustanovení § 8 odst. 2, věta první, o. z.; vykládáno je v praxi soudů tak, že občan dovršuje osmnáct let věku počátkex xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxažený v ustanovení § 11 odst. 2 zák. práce byl vykládán jinak. Proto pracovník může platně uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti již během toho dne, kterx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxo nemůže číst nebo psát (§ 93 odst. 1 not. ř.),52) musí se státní notářství zabývat tím, zda u osoby, která nemůže číst nebo psát, jde o fyzickou neschopnoxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxvisející ustanovení:
§ 7 - způsobilost k právům a povinnostem, § 9 - způsobilost nezletilých k právním úkonům, § 10 - zbavení, omezení a navrácení zpxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xednání z důvodu nezpůsobilosti právně jednat, § 110 odst. 1 - promlčení přiznaného či uznaného práva, § 422 - nezletilí a duševně choří, § 558 - uznání xxxxx
xxxxxxxxxxx
Fiala
,
M.
,
et al.
Občanské právo hmotné.
3. vyd.
Brno:
Masarykova univerzita a Doplněk,
2002.
Haderka
,
J.
Uzavírání manželství z hledisxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxxx
xx xxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
x
Fiala
,
J.
,
Hrušáková
,
M.
Úvod do soukromého práva.
2. vyd.
Brno:
Masarykova univerzita,
2002.
Jehlička
,
O.
,
Švestka
,
J.
,
Škárová
,
M.
,
et axx
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx58,
č. II.
Knappová
,
M.
Právní subjektivita a způsobilost k úkonům v čs. občanském právu.
Rozpravy ČSAV,
1961,
č. 11.
Praha
Knappová
,
M.
,
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
§ 1-459. Komentář.
Praha:
C. H. Beck,
2008.
Gregorová
,
Z.
,
Hrušáková
,
M.
,
Stavinohová
,
J.
K některým otázkám právní subjekxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxka
,
V.
Právní způsobilost (subjektivita) občana.
Socialistická zákonnost,
1976,
č. 7,
s. 385.
(Způsobilost nezletilých k právnxx xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xxxxah způsobilosti člověka k právním úkonům se pozvolna rozvíjí od úplné nezpůsobilosti až po způsobilost plnou, které se dosahuje nabytím zletilosti (§ xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx avšak nikdy nezahrne veškerá právní jednání; plně způsobilým k právním úkonům se stane teprve nabytím zletilosti. Nejen starší tuzemské, ale i zahranxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxe občanského zákoníku z roku 1950 platilo, že nezletilý mladší šesti let je k právním úkonům naprosto nezpůsobilý. Kdo dovršil šestý rok, byl sám způsoxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxo věku. Věková hranice patnácti let znamenala, že nezletilý se stal způsobilým také k uzavírání smluv pracovních a k nakládání s odměnou za vlastní prácxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xx x xádných pevných věkových hranic nevychází, což může být zdrojem jistých nejasností. V případě objektivních pochybností lze jednak vyjít ze srovnání s xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxk spíše je způsobilý k právním úkonům než naopak.
Dle stávající úpravy jsou nezletilí způsobilí k takovým právním úkonům, které:
a)
jsou svou povahxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxstního jednání, volní vyspělostí schopnost své jednání ovládnout. Právní úkon je svou povahou přiměřený těmto vyspělostem, pokud je nezletilý schopxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxladu s tím adekvátním způsobem jednat. Čím nižší je věk nezletilého, tím více bude zapotřebí obezřetně vážit, zda v právním úkonu nevidí jenom bezprostxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxuje lehkomyslně. Zřetelně to vyjadřuje níže citovaná
judikatura
ohledně darování: nezletilý není způsobilý uzavřít darovací smlouvu, která by vedxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxi pro obdarovaného.
Naproti tomu, jde-li o právní úkon, s nímž žádné povinnosti či omezení nejsou spojeny, pak postačí, aby si nezletilý byl schopen uxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xchopen pochopit podstatu darování, je způsobilý k přijetí daru spočívajícího kupříkladu ve značné sumě peněz, ale i jiných hodnotných věcí.
Je-li xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxktivní povahu. Teorie i praxe se jednotně přiklonily k objektivní povaze tohoto měřítka; byť se většinou argumentuje pouhým jazykovým výkladem (jenž xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxzu „jejich“, a nikoliv „jeho“ věku, je namístě s tímto závěrem souhlasit. Pro objektivní povahu uvedeného kritéria svědčí již srovnání s jinými právníxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxilým vstupují do právního styku, je daleko vhodnější vycházet z modelu průměrného nezletilého určitého věku, než v každém jednotlivém případě znalecxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx x x xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxx právní úkon zpravidla odpovídá rozumové a volní vyspělosti nezletilých určitého věku, a nikoliv tak, že se má u každého nezletilého individuálně zkouxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxl od jiných úprav tento věk pouze výslovně nestanoví. Stanovení věkových hranic je tak věcí judikatury. Jedinou výjimkou je § 476d odst. 2, který umožňuxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx způsobilost.
Nelze však ignorovat situaci, kdy rozumová a volní způsobilost nezletilého bude zřetelně zaostávat za průměrnou úrovní této způsobixxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxudit, zda jeho intelektuální a ovládací způsobilost byla na takové úrovni, aby mu umožnila učinit konkrétní právní úkon. Nedostatek způsobilosti k prxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxlně se intelektuálně vyvíjející nezletilý právní úkon, který přesahuje rozumovou a volní vyspělost běžnou u dětí určitého věku (tj. objektivně posuzxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxena v důsledku nikoliv jen přechodné duševní poruchy, pro kterou by nezletilý nemohl činit veškeré právní úkony, popřípadě by mohl činit jenom některé x xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xespektive jej v ní omezit (§ 10).
Z uvedeného výkladu je zřejmé, že platná právní úprava nezná kategorii právních úkonů činěných s přivolením zákonnxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxonných zástupců je zcela irelevantní;
b)
není-li nezletilý způsobilý k právnímu úkonu, jedná za něj zákonný zástupce; nezletilý takový právní úkxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxpřipadá v úvahu ani
konvalidace
právního úkonu nezletilého tím, že jej jeho zákonný zástupce dodatečně schválí.
Občanský zákoník v § 27 odst. 1 xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xx
e)
pěstoun či pěstouni-manželé v běžných záležitostech (§ 45c odst. 2 zákona o rodině).
Nejčastějši bude nezletilé dítě zastoupxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxsadně náleží oběma rodičům (§ 34 odst. 1 téhož zákona), a proto zastupovat nezletilé dítě při právním úkonu, k němuž není způsobilé, může kterýkoliv z roxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxjádření druhého rodiče, v podstatných záležitostech musí být zjištěno, že projev zastupujícího rodiče je též výrazem vůle druhého rodiče. To znamenáx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxhý rodič vyslovil nesouhlas, byly by dány podmínky pro postup podle § 49 zákona o rodině (viz Rc 17/68).
K nakládání s majetkem zastoupeného v nikoliv xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxa v podstatné věci týkající se dítěte (§ 80 odst. 4 zákona o rodině). Má-li dítě opatrovníka jmění, může soud podle okolností konkrétního případu podmínxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxvní úkon zástupce neplatný (srov. § 179 o. s. ř.). K tomu srov. komentář k § 28. Ke spravování jmění nezletilého dítěte srov. § 37a a § 37b zákona o rodině.
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx volní a rozumovou složku nezletilého: nezletilý odpovídá za škodu, kterou způsobil, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Zaxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxpnost je na takové úrovni, aby za své zaviněné protiprávní jednání odpovídal.
Vlastní úpravu způsobilosti nezletilých k právním úkonům obsahuje záxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxt práv a brát na sebe povinnosti vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, ktxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxliv však způsobilost k právním úkonům. Podle § 10 odst. 1 zákoníku práce totiž způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát nx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxcti let stala zletilou v důsledku uzavření manželství, neměla by způsobilost k právním úkonům jako zaměstnavatel, neboť zákoník práce spojuje tuto zxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx je určující i pro jeho procesní způsobilost v civilním řízení soudním: rozsah procesní způsobilosti odpovídá rozsahu jeho způsobilosti k právním úkoxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxuje za složitější než soukromoprávní jednání, poskytuje § 23 o. s. ř. nezletilému účastníku řízení ochranu: přestože se způsobilost nezletilého k prxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxletilý musí být zastoupen svým zákonným zástupcem; v důsledku tohoto rozhodnutí ztrácí nezletilý - ovšem toliko pro toto konkrétní řízení - procesní zxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx ř. s. vyžaduje u fyzické osoby, aby měla způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Nezletilý proto musí být vždy zastoupen svým zákonným zástupcem xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxn zástupcem nezletilého dítěte, posuzuje jen zájmy nezletilce a nepřihlíží k zájmům dalšího účastníka smíru (ten také není účastníkem řízení o schválxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxky v řízení o schválení takového úkonu opatrovnickým soudem podle § 256, 262 odst. 1 o. s. ř.53)
V případech, kdy jeden z rodičů zastupuje díxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxo rodiče souhlasí. Pokud by druhý rodič vyslovil nesouhlas, byly by dány podmínky pro postup podle § 49 zák. o rod.
Při tzv. prémiovém spořenx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx na jméno účastníka prémiového spoření.
Pokud za účastníka prémiového spoření ukládají své peníze na jeho vkladní knížku rodiče nebo jiné osoby, jde zxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxetí takového daru.
Pokud by později došlo k důvodnému domáhání se vrácení daru (§ 409 o. z.),54) týká se povinnost vrátit dar jen darovaných peněžních xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxilce je platné za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 9 o. z. Při posouzení toho, zda tu jde o právní úkon, který je svou povahou přiměřený rozumové x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxci, její hodnotu a společenské důsledky tohoto nabytí vlastnictví.
V uvedeném smyslu by mohlo jít např. o koupi jednostopého vozidla sedmnáctiletým xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxtné koupi, darování či prodeji motorového vozidla za nezletilce anebo pro nezletilce zásadně schválení soudu ve smyslu ustanovení § 28 o. z.
Toto schvxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x8 o. z.). Mohlo by jít např. o koupi běžného jednostopého motorového vozidla rodiči pro nezletilce ve věku 15 let s tím, že s ním bude moci samostatně nakláxxxx xx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxyslu ustanovení § 28 o. z., je nabytí nebo převod motorového vozidla, nikoliv přihlášení takového vozidla držitelem u příslušného dopravního inspektxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxm rodičů podle ustanovení § 52 odst. 1 zák. o rod. je třeba (ve smyslu ustanovení § 104 zák. o rod.) posuzovat podle ustanovení § 9 o. z.
Otcovství tedy můžx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxí56) vyspělosti nezletilce odpovídající jeho věku a pokud je nezletilý rodič schopen posoudit význam tohoto prohlášení.
Jestliže nezlxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxyl oprávněn nezletilého při tomto právním úkonu zastoupit, nedošlo ke splnění dluhu.
(VS Praha 7 Cdo 146/1993, PrRo 12/95)
Nezletilý je způsobilý k pxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx prospěch, a to i vyšších hodnot. Není však způsobilý uzavřít bez zastoupení platně darovací smlouvu, která by vedla k následným povinnostem či omezeníx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxx9, C 736 - Soubor)
Při posuzování právního úkonu učiněného nezletilým je třeba kromě dalšího též zkoumat, zda důsledky uzavřeného právního xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxilá a v trestním řízení není plně způsobilá k právním úkonům, nemá vliv na její způsobilost k právům a povinnostem. Vznikne-li nezletilé poškozené majexxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xáležitě vyjádřeno. Soud to učiní tak, že podle § 228 odst. 1 TrŘ uloží obžalovanému povinnost plnit nezletilé k rukám jejího zákonného zástupce (nikolxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xen význam, že sama nemůže přijmout plnění z titulu náhrady škody.
(VS Praha 8 To 101/2002, PrRo 11/02)
Nezletilá osoba ve věku třinácti let má zpravidlx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxsobilost samostatně jednat ve sporu o nároky vyplývající z této smlouvy. Soud proto v řízení jedná s jejím zákonným zástupcem, aniž by vydal usnesení poxxx x xx xxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxm úkonům, § 10 - zbavení, omezení a navrácení způsobilosti k právním úkonům, § 26 - zákonné zastoupení fyzických osob, § 27 - kdo je zákonným zástupcemx x xx x xxxxxx xxxxxxxx x xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xápisu, § 479 - povinný podíl neopomenutelných dědiců
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xx.
Občanské právo hmotné.
3. vyd.
Brno:
Masarykova univerzita a Doplněk,
2002.
Holub
,
M.
,
et al.
Komentář.
1. sv.
Prahxx
xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xehlička
,
O.
,
Švestka
,
J.
,
Škárová
,
M.
,
et al.
Komentář.
9. vyd.
Praha:
C. H. Beck.
2004
Knappová
,
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxtivita a způsobilost k úkonům v čs. občanském právu.
Rozpravy ČSAV,
1961,
č. 11.
Praha
Knappová
,
M.
,
Švestka
,
J.
,
Dvořák
,
M.
,
et al.
Občanské xxxxx xxxxxx xx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xregorová
,
Z.
,
Hrušáková
,
M.
,
Stavinohová
,
J.
K některým otázkám právní subjektivity a způsobilosti k právním úkonům u nezletilých.
Právní rozhxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxa
,
V.
Právní způsobilost (subjektivita) občana.
Socialistická zákonnost,
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx
xxxxx
x
xx
K otázke sposobilosti maloletých na právne úkony.
Socialistické súdnictvo,
1971,
č. 7,
s. 28.
Skácel
,
J.
Ke způsobilosti nezletilých k naxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxnům)
Mgr.
Petr
Lavický,
Ph.D.
(Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně)
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2009.
K odst. 1
Ustanxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx obsažena v § 186 až 191 o. s. ř.
Při interpretaci § 10 se nelze omezit pouze na text občanského zákoníku, ale je nutno vzít v úvahu ústavní rozměr omezenxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxí jeho přípustnost posuzovat z toho hlediska, zda nebyla porušena práva garantovaná čl. 558) a čl. 10 odst. 1 a 2 Listiny. Tato práva lze přitom omeznit xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxádku; k tomuto názoru Ústavního soudu ČR je zapotřebí dodat, že omezením či zbavením způsobilosti k právním úkonům se nesleduje primárně veřejný zájem xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx úkonům musí obstát v testu proporcionality, jenž lze vymezit následujícím algoritmem:
a)
Je cíl sledovaný omezením či zbavením způsobilosti k právxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx orgánů veřejné moci před kverulantskými podáními.
b)
Je dáno racionální spojení mezi cílem a prostředky vybranými k jeho prosazení? Zkoumá se tedxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
Existují jiné alternativní způsoby dosažení cíle, jejichž využití učiní zásah méně intenzivním, popřípadě jej zcela vyloučí? Soud se bude muset zabxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxí pouhé omezení, musí pečlivě vážit rozsah tohoto omezení a v případě objektivních pochybností se spíše přiklonit k variantě, která méně zasahuje do zpxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxyku - například i smlouvu o koupi denního tisku nebo potravin, využití veřejných toalet za úplatu apod. by stihla absolutní neplatnost podle § 38 odst. 1 x xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxležitosti, měl by soud jeho způsobilost pouze omezit, a nikoliv mu zbavením způsobilosti znemožnit konání i těchto právních úkonů. Tímto přístupem lzx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxedné, avšak vůbec takový přístup neodpovídá potřebám reálného života.59)
V tomto smyslu je nutno interpretovat hmotněprávní předpoklady omezení xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxické osoby činit právní úkony.
Ad a) Posouzení duševního stavu člověka je odbornou otázkou, k níž je zapotřebí znaleckého posudku (§ 126 odst. 1 o. s. xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxjíž způsobilost k právním úkonům jde) vyslechl znalce; nestačí tedy kupříkladu odborné vyjádření podle § 129 odst. 4 o. s. ř. Znalec, který posoudí dušxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xe bude umístěn do zdravotnického zařízení; soud může takové vyšetřování nařídit, pokud mu to navrhne znalec a pokud je to nezbytně třeba k vyšetření zdrxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxání na maximální dobu šesti týdnů, ale pouze na dobu, která je zcela nezbytná k vyšetření duševního stavu člověka, o jehož způsobilosti k právním úkonům xx x xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x základní hmotněprávní předpoklad § 10 odst. 1, tedy že vyšetřovaný trpí duševní poruchou, která není jenom přechodná. Pokud by vyšetřovaný duševní poxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxného rázu. Občanský zákoník však umožňuje řešit i tuto situaci: právní úkon, který někdo učinil pouze v přechodné duševní poruše, která vyloučila jehx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxhodná, ke zbavení způsobilosti k právním úkonům nestačí. Dalším předpokladem je, že tato trvalá duševní porucha zcela vylučuje schopnost člověka činxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx vyšetřil skutečnosti rozhodné pro zodpovězení této otázky. Při jejím řešení tak soud vychází ze skutkových zjištění, učiněných na základě posudku znxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx je namístě pouze omezení, a nikoliv zbavení způsobilosti k právním úkonům.
Způsobilosti k právním úkonům může být zbavena nejen osoba zletilá, ale i xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx osoby, je-li tato fyzická osoba bez svého souhlasu v ústavní zdravotnické péči, je příslušný soud, v jehož obvodu je toto zdravotnické zařízení [§ 9 odsxx xx x xx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxckému zařízení (§ 186 odst. 1 o. s. ř.). Nepodal-li návrh na zahájení řízení státní orgán nebo zdravotnické zařízení, může soud uložit navrhovateli, abx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxy vedení řízení, a není proto proti němu přípustné odvolání [§ 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]; Rc 29/70. Není-li v této lhůtě lékařské vysvědčení předloženxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxvý postup zvolí. Soud nebude požadovat předložení lékařského vysvědčení tam, kde by se zdál podle okolností případu takový požadavek zbytečným, nebo xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxch osob; viz Rc 36/65).
Řízení lze zahájit i bez návrhu usnesením soudu (§ 81 odst. 1 o. s. ř.). Soud o zahájení řízení uvědomí státní zastupitelství, ktxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xsnesení o zahájení řízení též ministru spravedlnosti a předsedovi České advokátní komory.
Účastenství se řídí tzv. druhou definicí, obsaženou v § 9x xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxvním úkonům se jedná, je tedy vždy účastníkem (srov. čl. 38 odst. 2 Listiny). Tato osoba je oprávněna dát se jako účastník zastupovat v řízení zástupcem, xxxxx xx xxxxxx x xxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxrovníka pro řízení z řad advokátů. Půjde-li o zbavení nezletilého způsobilosti k právním úkonům, budou účastníky řízení rovněž jeho rodiče; má-li být xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxní skutkového stavu se uplatňuje vyšetřovací zásada (§ 120 odst. 2 o. s. ř.). Je proto povinností soudu řádně zjistit všechny rozhodné skutečnosti. Musx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx zda mu tato porucha zcela znemožňuje činit právní úkony. K odbornému posouzení duševního stavu vyšetřovaného je soud povinen ustanovit znalce (§ 187 oxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxecký posudek však nemůže sám o sobě dostačovat, neboť soud musí učinit úplná a spolehlivá zjištění o osobních poměrech osoby, jež má být zbavena způsobixxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxé a své rodiny, jak hospodaří s finančními prostředky, jak se případně projevuje na svém pracovišti, jak se chová v různých životních situacích apod. Zaxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxdnání, dříve než si soud opatřil ostatní podklady pro své rozhodnutí (Rc 3/79).
V řízení by měl být slyšen i vyšetřovaný; z tohoto pravidla platí dvě taxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxaného. Pokud o to však vyšetřovaný sám požádá, musí jej soud vždy vyslechnout; tím se realizuje jeho ústavně garantované právo být slyšen ve své vlastní xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx soud fyzickou osobu způsobilosti k právním úkonům zbaví. Rozsudek má povahu rozhodnutí o osobním stavu [§ 80 písm. a) o. s. ř.], jehož subjektivní meze pxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxní moci do budoucna. Fyzická osoba tak od právní moci rozhodnutí nemůže svými právními úkony nabývat práv a zavazovat se (srov. Rc 14/77). K posouzení prxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx xx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxv též účastníku, jemuž byl opatrovník ustanoven, počítá § 189 o. s. ř. s tím, že rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům bude doručen též osobě, xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxzhodnutí pochopit. Proti rozsudku o zbavení způsobilosti k právním úkonům může podat odvolání nejen opatrovník, ale i sama osoba, která byla způsobilxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx způsobilosti k právním úkonům nabude právní moci, ustanoví soud této fyzické osobě opatrovníka (§ 26, § 27 odst. 2), který za ni bude jednat. K řízení je pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx x xx xxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xx), respektive je to jeho povinností, neboť podle § 192 odst. 1 je předseda senátu povinen postarat se o to, aby byl ustanoven opatrovník osobám, které ho xxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xemá, nemůže ani na základě právního jednání nabývat práv a zavazovat se.62) Dále srov. § 192 a 193 o. s. ř.
Opatrovník činí jménem osoby zbavené způsoxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxník jménem osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům právně jednat v majetkové záležitosti nikoliv běžné povahy, vyžaduje se k platnosti právního úxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx řídí § 10 obč. zák. To platí jak v případě, kdy fyzická osoba je zaměstnancem (§ 6 odst. 2), tak i v situaci, kdy má postavení zaměstnavatele (§ 10 odst. 2).
x xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxx 2 až 4.
Hmotněprávním předpokladem omezení způsobilosti k právním úkonům je, že:
a)
fyzická osoba trpí duševní poruchou, která není jen přechodnáx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x
xx
x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xx xhledně duševní xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxpadě o duševní poruchu méně intenzivní. Zatímco v prvém případě totiž znemožňuje duševní porucha člověku jakkoliv právně jednat, v tomto případě mu nexxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxhodnou povahu. Totéž zákon sice výslovně nestanoví u druhé alternativy, tj. u nadměrného požívání alkoholických nápojů nebo omamých prostředků či jexxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xe ojedinělé alkoholické excesy či experimenty s drogami jenom sotva mohou vést ke snížení schopnosti člověka činit právní úkony.
Pokud by člověk učinxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxuze to, že by takový úkon byl neplatný podle § 38 odst. 2.
Ad b) Duševní porucha, která není jen přechodná, nebo (trvalé) nadměrné požívání alkoholu či drxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxštění se také promítne do rozsahu, v němž bude způsobilost fyzické osoby omezena.
Způsobilost k právním úkonům může být omezena nejen u zletilého, axx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, soud rozsudkem omezí způsobilost fyzické osoby k právním úkonům. Jedná se o
konstitutivní
rozhodnutí (tj. s účinky
ex nunc
) o osobním stavu [§ 80 písmx xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx tedy výčtem úkonů, k nimž není fyzická osoba způsobilá (s tím, že všechny ostatní ve výčtu neuvedené právní úkony, které učiní, jsou platné), nebo naopax xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxávním úkonům způsobilá není.
Judikatura
(Rc 3/79) připouští obě varianty, avšak jednoznačně preferuje způsob určení rozsahu negativním výpočtem, xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxah rozhodnutí nebo že se nepodaří vystihnout četnost a rozmanitost vztahů, které s sebou život každodenně přináší. Tomuto závěru je nutno jednoznačně xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxulace lépe vyhovuje principu, že člověk je spíše způsobilý než nezpůsobilý. Je však zcela vyloučeno kombinovat xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxnit může, nebo nemůže.
Výrok je nutno formulovat tak, že fyzická osoba není způsobilá k určitému právnímu úkonu, nikoliv tak, že se jí takový úkon zakaxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx a to přímo ve výroku rozsudku (Rc 3/79).
Soud může způsobilost k právním úkonům omezit, jenom co se týče hmotněprávních úkonů. Výrok rozsudku o omezexx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxný rozdíl, který existuje mezi právními úkony na straně jedné a procesními úkony na straně druhé. Právní úkony jsou institutem hmotného práva a pro jejixx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxž účinnost je rozhodující procesní způsobilost, nikoliv způsobilost k právním úkonům (institut procesní způsobilosti z hmotněprávní způsobilosti x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxosti k hmotněprávním úkonům, nikoliv o způsobilosti procesní, a proto také výrok rozsudku může být vztažen pouze k úkonům hmotněprávním. Takový výrok xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxilost (§ 20 odst. 1 o. s. ř.). V řízení před správními soudy však osoba omezená ve způsobilosti k hmotněprávním úkonům nebude procesně způsobilá nikdy (§ xx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx podle výroku rozsudku o omezení způsobilosti k právním úkonům není způsobilá, za ni musí učinit její opatrovník (§ 26, 27 odst. 2); k opatrovníkovi srovx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxx xx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxě neplatný podle § 38 odst. 1.
Ustanovení § 10 odst. 2 se použije i pro omezení způsobilosti k právním úkonům zaměstnance a zaměstnavatele (§ 6 odst. 2x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xi rozšířit rozsah omezení, či dokonce omezení změnit na zbavení způsobilosti k právním úkonům. Na tyto případy dopadá § 10 odst. 3. Od toho je zapotřebí oxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxvá opatření; na tyto situace se nevztahuje § 10 odst. 3, ale § 190 o. s. ř.
Ustanovení § 10 odst. 3 předpokládá, že v době rozhodnutí o omezení nebo zbavexx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xozhodnutí podle § 163 odst. 1 o. s. ř. se nevyžaduje podstatná změna okolností, nýbrž postačí i méně výrazná změna důvodů, může-li znamenat například zxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xrvé řadě změnit rozsah omezení, a to tak, že jej buď zúží, nebo naopak rozšíří. Pokud vývoj duševní poruchy, která není jen přechodná, pokročil natolik, xx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx změna v důvodech pro zbavení způsobilosti k právním úkonům, soud změní svůj rozsudek na rozhodnutí o omezení této způsobilosti a rozsah omezení určí ve xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx ovšem o odklizení vadného rozhodnutí jako v případě postupu podle § 190 o. s. ř., nýbrž o reakci na následný zánik hmotněprávních předpokladů zásahu do zxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxu [§ 80 písm. a) o. s. ř.]; jejich účinky nastupují nikoliv
ex tunc
, ale
ex nunc
.
Jestliže soud rozhodl o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkoxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xadného rozsudku o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům nemusí být splněny podmínky obnovy řízení. xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx ale i tehdy, jestliže člověka způsobilosti k právním úkonům zbavil, ačkoliv jej v ní měl pouze omezit.
Rozhodnutí o zrušení předchozího vadného rozxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxx xx xx xikdy nebyla zbavena nebo v ní omezena. Je-li postup podle § 190 o. s. ř. vyvolán tím, že někdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, ač byly splněny poxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxní způsobilosti k právním úkonům pak bude účinný ke dni, k němuž byla dotčená osoba (nesprávně) zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům (Rc 76/69).
xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxx zdůrazňuje povinnost soudů dbát o to, aby takové řízení bylo zahájeno včas. Rovněž Evropský soud pro lidská práva (viz níže citované rozhodnutí Matter xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx vrácení způsobilosti k právním úkonům může podat i ten, kdo byl způsobilosti k právním úkonům zbaven (§ 186 odst. 3); tím spíše jej může podat i osoba, ktexx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx x. neměla vůbec procesní způsobilost, avšak speciální ustanovení § 186 odst. 3 o. s. ř., které má aplikační přednost, ji tuto způsobilost pro řízení o naxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxobilosti k právním úkonům, popřípadě tyto zásahy zcela odstranit, přímo samotnému člověku, o jehož způsobilost jde.
Tato okolnost by však mohla v něxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxm. Z tohoto důvodu § 186 odst. 3 o. s. ř. připouští, aby soud v rozsudku, jímž návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům zamítá, zároveň vyslovil, že xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxem je, že nelze očekávat zlepšení stavu osoby zbavené nebo omezené v uvedené způsobilosti; k posouzení této otázky je zapotřebí xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxdené, nepřípustný, a soud k němu proto nebude přihlížet (§ 41a odst. 3 o. s. ř.).
Postup podle § 10 odst. 3 (a též podle § 190 o. s. ř.) se uplatní i v pracovnxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxího pořádku České republiky je jednotlivec a jeho práva garantovaná ústavním pořádkem ČR. Jednotlivec je východiskem státu. Stát a všechny jeho orgánx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxíkladu právo na život, zaručení právní subjektivity), ale v souladu s poválečnou změnou v chápání lidských práv (jež nalezla vyjádření například v Chaxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx mj. vylučuje, aby s člověkem bylo zacházeno jako s předmětem. Otázky lidské důstojnosti jsou v tomto pojetí chápány jako součást kvality člověka, součxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxy ČR, která deklaruje lidskou důstojnost za nedotknutelnou hodnotu, stojící v základu ústavního pořádku ČR. Stejně tak Listina základních práv a svobxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xarancí je mnohem intenzivnější ve vztazích vertikálních, tj. ve vztazích stát -jednotlivec. Za vertikální vztah je přitom třeba považovat i ty věci, kxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxem nad zájmem jednotlivce. V těchto vertikálních vztazích se uplatňují všechna základní práva jako přímo aplikovatelná práva, která státní moc přímo xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxem do osobnostní integrity omezovaného. Takový zásah je třeba zkoumat z pohledu potenciálních zásahů do základních práv omezovaného, garantovaných xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxch omezení přikročit jen za účelem ochrany základních práv jiných osob anebo za účelem ochrany veřejného zájmu, který je v podobě principu či hodnoty obxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxzení cíle, který je nezbytný pro svobodnou demokratickou společnost. To proto, že „obtěžování“ soudu, popř. dalších orgánů veřejné moci (správních oxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xusí pokrývat i právo jednotlivce na rozvoj jeho osobnosti v podobě interakce s okolím, včetně interakce s veřejnou mocí. Osoba definovaná právní subjexxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxbjektivitu způsobem, že svou komunikaci se stěžovatelem ukončí svým autoritativním výrokem, jímž stěžovateli odejme část jeho právní osobnosti, nexxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxesivní aplikaci obyčejného práva, v daném případě § 10 odst. 2 OZ, a tedy i za zásah do základního práva stěžovatele garantovaného čl. 5 Listiny.
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxe zasahuje do právní sféry občana. Jeho cílem je především poskytnout ochranu osobám, které pro duševní poruchu, jež není jen přechodná, nejsou schopnx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xež je nezbytně třeba, a aby se tím zbytečně neztěžovala životní situace uvedených osob.
b) proporcionalita
K omezení tzv. základních práv xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxoty obsažen v ústavním pořádku. Potenciální omezení těchto základních práv za tímto účelem však vždy musí být provedeno proporcionálně. Test principx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxtické společnosti?
2) Je dáno racionální spojení mezi cílem a prostředky vybranými k jeho prosazení?
3) Existují alternativní způsoby dosažení cílxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xoci tohoto rozhodnutí mění právní postavení občana v tom smyslu, že není nadále zcela nebo zčásti způsobilý nabývat svými právními úkony (popřípadě jex xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx částem výroku rozsudku o způsobilosti k právním úkonům. Je především nutné, aby z výroku rozsudku bylo jednoznačně patrno, kterého občana se věc týká, x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxu, a to plným jménem a příjmením. Nutno uvést i datum a popřípadě i místo narození občana; tyto skutečnosti, které zůstávají neměnné, jsou ve spojení s jexx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx občana (pracovníka) v zmysle ustanovenia § 10 ods. 1 a 2 O. z. (§ 12 ods. 2 a 3 Zák. práce),64) je rozhodnutím o osobnom stave [porov. § 80 písm. a) O. s. p.xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxciami (štátom), vo vzťahoch vznikajúcich v oblasti uspokojovania hmotných a kultúrnych potrieb občanov; týka sa takisto právnych úkonov, ku ktorým dxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxčenskej práci.
Uvedené pozbavenie spôsobilosti alebo obmedzenie spôsobilosti na právne úkony v stanovenom rozsahu sa vzťahuje aj na procesné úkony x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx Sb. zbaven částečně svéprávnosti, nemohl ani po zrušení těchto zákonů činit pořízení závětí o svém majetku, pokud soud nerozhodl o rozsahu jeho způsoxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x x x xx xxxxx x xx xxxx
xxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx
xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxm
xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxm) opatřením v zájmu těch, kteří nemají možnost své jednání ovládnout nebo jeho následky posoudit. Právní úkony, k nimž není občan podle rozhodnutí souxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxí musí proto přihlédnout k okolnostem konkrétního případu a postihnout tímto omezením jen tu oblast životních situací občana, pro něž je to nutné v zájmx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xx ve výroku rozsudku určí, ke kterým právním úkonům není občan způsobilý. Z toho se pak podává, že ustanovení § 38 odst. 1 o. z. dopadá jen na právní úkony ve xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx, že rozsah omezení lze stanovit i pozitivním výpočtem, tj. tak, že se ve výroku rozsudku určí, ke kterým právním úkonům je občan způsobilý. V takovém příxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxu rozsudku výslovně neuvedené právní úkony ve smyslu tohoto ustanovení nemůže platně učinit.
Soudy by proto měly ve výrocích určujících rozsah omezexx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx nakládání užívat jednotného pojmu majetek, jako pojmu zahrnujícího v sobě vše, co může být předmětem majetkových právních vztahů. Měly by proto soudy xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxou částku.
I občan, který je omezen ve způsobilosti k právním úkonům, bývá denně ve styku s jinými občany a organizacemi a je nucen denně uspokojovat své xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx někdo jiný, a u nichž by bylo v rozporu s jeho zájmem, aby si je nemohl obstarat sám, i když v těchto případech jde rovněž o právní úkony ve smyslu ustanovení x x x x xx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxvání služeb. Rozsah omezení pak určují mnohdy neuváženě a omezují občana ve způsobilosti ve větším rozsahu, než odpovídá jeho duševnímu stavu a skutečxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxsudku určujícího rozsah omezení způsobilosti k právním úkonům je třeba mít na zřeteli, že jde o opatření, které má chránit a nikoli poškozovat nebo ohroxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxdu za užívání bytu, poplatek za plyn, elektřinu, používat hromadných dopravních prostředků a platit jízdné, kupovat věci běžné osobní potřeby (jako nxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxx xodmínky toliko pro omezení způsobilosti k právním úkonům, prakticky této způsobilosti zbaven. Správné vymezení rozsahu omezení způsobilosti k právxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxud v každodenním životě choval, jaké záležitosti si sám bez obtíží vyřizoval a v jakých směrech vznikaly o jeho schopnostech pochybnosti.
Vx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxy rozsah tohoto omezení se zřetelem k právním úkonům, z nichž vznikají podle ustanovení občanského zákoníka, případně podle ustanovení jiných právníxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxe ustanovení zákoníku práce, ale i podle jiných předpisů) vztahy při účasti občanů na společenské práci.
S omezením občana ve způsobilosti k právním úxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxbilosti k hmotněprávním úkonům.
Soud může výrokem rozsudku zbavit fyzickou osobu způsobilosti k právním úkonům nebo ji v této způsobilosxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx
1. Soudy ve výroku rozsudku, kterým omezují podle § 10 odst. 2 ObčZ, popřípadě podle § 12 odst. 2 ZPr,66) fyzickou osobu ve způsobilosti k právním úkonůxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxvních (včetně vztahů obchodních) a pracovněprávních, pro jejichž řešení je v případě sporu dána pravomoc soudu.
2. Pokud způsobilosti k právním úkonxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x úřady, mělo takové rozhodnutí za následek nabytí plné způsobilosti k právním úkonům.
(NS 22 Cdo 2014/2001, C 1770 - Soubor)
e) zahájení řízení
Je xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxzení, aby do přiměřené lhůty předložil lékařské vysvědčení o duševním stavu vyšetřovaného s tím, že soud řízení zastaví, nebude-li vysvědčení předloxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxé okolnosti nasvědčovaly tomu, že je v obecném zájmu, aby řízení bylo provedeno (kde by např. mohlo dojít k ohrožení života či zdraví jiných osob).
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxním stavu vyšetřovaného, je usnesením, kterým se upravuje vedení řízení; odvolání proti němu není přípustné.
V soudní praxi vznikají pocxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxníkem, o. s. ř. by mohlo nasvědčovat tomu, že způsobilost být účastníkem řízení má i ten, kdo jinak nemá způsobilost mít práva a povinnosti, jestliže mu xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxznávat způsobilost být účastníkem řízení takovému zdravotnickému útvaru, jemuž by pak nebylo možné ve smyslu ustanovení § 191 odst. 2 o. s. ř. uložit, xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxy v ustanoveních § 31 a násl. zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, přicházejí v úvahu jako navrhovatelé a účastníci řízení podle ustanovení § 186 odxxx x xx xx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xařízení bez právní subjektivity dalo podnět svému nadřízenému orgánu, aby podal u soudu návrh na zahájení řízení, případně aby samo podalo přímo u soudx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxst. 2 o. s. ř.67) dochází obvykle teprve z vnějšího podnětu. Podle důvodové zprávy k zahájení řízení je tu však soud povinen vyvinout sám iniciativu, jaxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx x x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxení řízení o způsobilosti k právním úkonům xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xosud platnému zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům. Je třeba v této souvislosti zdůraznit, že na rozdíl od podmínek změny rozhodnutí v přxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxlosti i méně výrazná změna důvodů, může-li např. odůvodnit změnu v rozsahu omezení způsobilosti k právním úkonům. Tím spíše pak je třeba zdůraznit povixxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxšení, jakož i v případech upravených ustanovením § 190 o. s. ř., kdy je třeba neprodleně bez mimořádného opravného prostředku zrušit vydaný pravomocný xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx/1969 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR).
f) účastníci řízení
Jestliže podle ustanovení § 94 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníky řízení i txx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xřímo rozhodnuto, jednak práva a povinnosti osob, o nichž se ve výroku soudního rozhodnutí sice nerozhoduje, ale o nichž se přece jen jedná, a které výrokxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxízkých příbuzných osoby, o jejíž způsobilost k právním úkonům jde. To platí především o majetkových vztazích, neboť samotným výrokem o zbavení nebo omxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxž z toho důvodu, že byly učiněny v duševní poruše, která činí osobu k tomuto právnímu úkonu neschopnou (§ 38 odst. 2 o. z.), aniž by bylo třeba, aby tato osobx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxti k právním úkonům znamená současnou ztrátu rodičovských práv (§ 34 odst. 2 zák. o rod.). Dotýká se tedy výrok o zbavení nebo omezení způsobilosti občanx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xroto třeba jak druhého rodiče, tak i nezletilé děti zastoupené kolizním opatrovníkem, považovat za účastníky řízení.
g) dokazování
Postxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxvedených důkazech (jsou s nimi v rozporu) a navíc neprovedly navržený důkaz, aniž se vypořádaly s důvody, které je vedly k jeho neprovedení. Rozhodnutíx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxnu před zasahováním do soukromého a rodinného života (čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), a práva volit a být volen (čl. 21 odst. 3 Listiny záxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxématickým pohledem na projednávaný případ, bez snahy o individuální přístup ke každému jednotlivému případu a naprosto nekritickým přejímáním závěxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxování soudů tím, že dávají přímý návod, jak má soud ve věci rozhodnout. Soudní rozhodnutí pak není rozhodnutím nezávislého soudu, ale soudního znalce.
xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxz újmy pro zdravotní stav vyšetřovaného. Podle ustanovení § 189 odst. 2 o. s. ř. soud může rozhodnout, že upustí od doručení rozhodnutí o způsobilosti k xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx pochopit.
Z hlediska ústavní konformity těchto ustanovení nutno především konstatovat, že jde o mezní případy omezení základních procesních práv úxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xprobovaný účel. Omezení způsobilosti k právním úkonům je vždy závažným zásahem do osobnostní integrity omezovaného. Takový zásah je třeba zkoumat z pxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxod, vyložených v rozsahu, který omezuje lidská důstojnost. Protože tato práva Listina garantuje jako tzv. základní práva absolutní, lze k jejich omexxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx v ústavním pořádku.
Z procesního postupu soudu, který je odůvodněn toliko obecným a stručným poukazem na znalecký posudek, je seznatelný nedostatek xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxlizi.
V xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xx skutečně stižena duševní poruchou a zda tato porucha dosahuje intenzity předpokládané v § 15 a 16 obč. zák. Jde tu o otázku skutkovou, při jejímž řešenx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxávnosti je zjištění, zda takto zatížená osoba je či není z tohoto důvodu schopna si své věci sama obstarávat. Při řešení této otázky vychází soud ze skutkxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům nenahrazuje nedostatek skutkových zjištění.
Úplná a spolehlivá zjištění o osobních poměrech osoby, xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxnatky a aby na základě této
konfrontace
bezpečně usoudili, do jaké míry projevy duševní choroby vyžadují zbavení, příp. omezení způsobilosti k právnxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxx xx x xx xxxxxx xxxrník IV., s. 760)
Pro postup soudu při přípravě jednání i při jednání samotném je nutno poukázat na rozhodnutí uveřejněné pod č. 44/1967 Sbírky rozhodnxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxními výsledky dokazování a aby na základě této
konfrontace
bezpečně usoudili, do jaké míry projevy duševní choroby vyžadují zbavení, případně omezexx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxostatek takových skutkových zjištění nelze nahradit posudkem znalců-psychiatrů. Zvláště je nutno zdůraznit požadavek zjištění údajů o tom, jak se vxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx pracovišti, jak se chová v různých životních situacích apod. Uvedeným požadavkům neodpovídá takový postup, při němž k ustanovení znalce a k vyžádání zxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxtí. Uvedené požadavky je nutno uplatňovat důsledně, pokud ovšem nejde o osoby zcela neschopné samostatné životní existence (např. při vrozené nebo dlxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxým důkazem a v některých případech přebírají znalecký posudek nekriticky a neověřují si jeho výsledky jinými důkazy, a to i tam, kde o správnosti znalecxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xahradit nedostatky ve skutkových zjištěních (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 44/1967 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR).
h) odvoxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxsti k právním úkonům bylo rozhodnuto.
i) zrušení rozhodnutí podle § 190 o. s. ř.
Pro rozhodnutí, jímž se zcela ruší a odstraňuje rozhodnutí x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxvodní nesprávné rozhodnutí, má zpětnou účinnost v tom směru, že se po jeho právní moci hledí na osobu, jež byly dříve zbavena způsobilosti k právním úkonxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xkonům.
Ustanovení § 190 o. s. ř. je použitelné i tehdy, jestliže byl někdo dříve zbaven způsobilosti k právním úkonům, ač byly splněny podmínky jen pro xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xřeba současně vyslovit omezení způsobilosti k právním úkonům; výrok o omezení způsobilosti k právním úkonům je ovšem účinný ke dni, k němuž byla dotčenx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxý mít práva, což zavazuje obecné soudy, aby v opatrovnickém řízení nevydaly rozhodnutí o omezení způsobilosti k právním úkonům dříve, než určí osobu, jxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxiny, bránit omezovanému přímo se domáhat ochrany svých práv. Ústavní soud nemohl přehlédnout, že izolování subjektivního práva od možnosti toto právx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxa jako opatrovnice soudní úřednice, která je zaměstnána u téhož soudu, pak tento postup správným shledat nelze. Jak bylo v dřívějších rozhodnutích Ústxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx hájit práva a oprávněné zájmy účastníka, kterého zastupuje. Při ustanovení opatrovníka je proto třeba přísně vážit, aby nedošlo ke kolizi zájmů zástuxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxtupu a rozhodnutí soudu, a to i kdyby byl evidentně vadný.
Nedostatek ustanovení v občanském zákoníku o tom, kdy a za jakých předpoklaxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xby soud učinil takové opatření.
Podle § 193,70) 176 odst. 2 o. s. ř. rozhoduje o zproštění opatrovníka osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nexx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxník neplní řádně své povinnosti při péči o osobu, jíž byl ustanoven (§ 193, 178 odst. 1 o. s. ř.).
Z ustanovení občanského soudního řádu nelzx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxsobilosti k právním úkonům.
V konaní o spôsobilosti na právne úkony súd nemôže rozhodovať o ustanovení opatrovníka podľa ustanovenia § 19x xx xx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxe úkony.
(NS SR 2 Cz 84/78, Sborník IV., s. 760)
Při výběru osob pro ustanovení opatrovníka pro řízení o způsobilosti k právním úkonům (§ 187 odst. 1 o. s. xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx. Je však třeba na druhé straně uvážit, že xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxzi takovými blízkými příbuznými a vyšetřovaným, jež by mohla ovlivnit i průběh řízení a ohrozit jeho nestrannost, nelze-li v některých případech vyloxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxzení, je již pojmově vyloučeno, aby byl ustanoven opatrovníkem pro totéž řízení. Uvedená
kolize
zájmů se již zpravidla netýká opatrovníků ustanovenxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxádání s majetkem schválení soudu (§ 28 o. z.).
Podle ustanovení § 27 odst. 2 o. z. je zákonným zástupcem osoby, která byla rozhodnutím soudu zxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvuje soud v řízení podle ustanovení § 192 a § 193 o. s. ř. Soudy po právní moci rozsudku o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům převádějí věxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxlosti k právním úkonům byl ustanoven opatrovník. Jinak doručují pravomocné rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům obecnému xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxíbuznou osobu, která je ochotna funkci opatrovníka vykonávat a je k tomu způsobilá. Obdobně je tomu i v případech, jde-li o obyvatele ústavu sociální péxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx místa nebo z jiných důvodů není možno umístit v žádném zařízení a žádný z jejich příbuzných není ochoten funkci opatrovníka vykonávat, anebo jde o osoby xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxka. Nejsou ovšem ojedinělé případy, že národní výbor sdělí, že neví o žádné osobě, která by tuto funkci mohla zastávat. Tak dochází k tomu, že někteří občxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxupoval a spravoval jejich záležitosti, a to někdy i po delší dobu. Není správné, když soud v takovém případě vyčkává a nečiní žádné další opatření k ustanxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxby, které by mohly a byly ochotny zastávat funkci opatrovníka osoby, jež je zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo jejíž způsobilost k právním úkoxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx úkonům (§ 10 obč. zák.), avšak v průběhu nalézacího řízení bylo rozhodováno bez nařízení jednání, kromě převzetí rozhodnutí povinný neučinil žádný prxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxx xxx xxx xoud v exekučním řízení nezbytnost zabývat se otázkou, zda převzetí rozhodnutí povinným v nalézacím řízení bylo platným procesním úkonem s účinky doruxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxtným procesním úkonem,72) je povinen dle § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. exekuční řízení zastavit.
Judikatura evropských soudů:
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxraně lidských práv a základních svobod. Takové zasahování je porušením tohoto článku s výjimkou případů, kdy je v souladu se zákonem, sleduje jeden nebx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x x xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxje, že zasahování odpovídá naléhavé sociální potřebě a především je přiměřené sledovanému legitimnímu cíli. Pro určení, zda bylo určité zasahování nxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxpadených skutečností izolovaně, ale musí aplikovat objektivní standard a posoudit je ve světle případu jako celku.
Je vhodné, aby v případech zbavenx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxášť důvodné, když o něj dotčená osoba požádá. Navíc lze na základě § 10 odst. 3 občanského zákoníku říci, že soudy mají povinnost sledovat pokračující exxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxátních orgánů ve výkonu jejich pravomoci při posouzení způsobilosti osob k právním úkonům. Vnitrostátní orgány mají výhodu přímého kontaktu s dotčenxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx vnitrostátní orgány vynesly v rámci svých pravomocí v této oblasti.
[stížnost č. 31534/96, Matter proti Slovensku (ESLP)]
Související ustanovxxxx
x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xyzických osob, § 27 - kdo je zákonným zástupcem, § 28 - správa majetku, § 34 an. - pojem právního jednání/právního úkonu, § 855 - občané zbavení svépráxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxa
,
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxxx
xx sv.
Praha:
Linde Praha, a. s.,
2002.
Hurdík
,
J.
,
Fiala
,
J.
,
Hrušáková
,
M.
Úvod do soukromého práva.
2. vyd.
Brno:
Masarykova univerzita,
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx subjektivita a způsobilost k úkonům v čs. občanském právu.
Rozpravy ČSAV,
1961,
č. 11.
Praha
Knappová
,
M.
,
Švestka
,
J.
,
Dvořák
,
J.
,
et al.
Obxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxečných výroků určujících rozsah omezení způsobilosti občana k právním úkonům.
Socialistická zákonnost,
1979,
č. 9,
s. 510.
Haderka
,
J.
Někxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxy soudu do způsobilosti občana k právním úkonům.
Socialistické súdnictvo,
1977,
č. 6,
s. 34.
Halouzka
,
V.
Právní způsobilost (subjektivitax xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxm právu.
AUC-Iuridica,
1958,
č. II.
Krutský
,
I.
K některým podmínkám a důsledkům zrušení rozsudku zasahujícího do způsobilosti k právním úkonxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxx
x
xx
xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxx
xx xx
xxxxxx
x
xx
xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxti k právním úkonům.
Čs. psychiatrie,
1984,
II.,
č. 1.
pokračování předcházejícího článku
Ochrana osobnosti
(Obecný obsah práxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxu a práva Akademie věd)
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2009.
Toto ustanovení představuje tzv. generální klauzuli, jež obsahuje demonsxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxbytný obecný soukromoprávní základ ochrany osobnosti fyzické osoby v právních vztazích. Tato ochrana je koncepčně pojata tak, že je řazena pod tzv. všxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxně konkretizována v § 12. Prostředky, jimiž se lze této ochrany domáhat, jakož i samotný rozsah nároků, jsou pak vymezeny v § 13 až 16. Je rovněž třeba zmínxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx obdobná jako například právo na ochranu svého názvu, jakož i právo na ochranu své dobré pověsti, reputace, image, apod. (§ 19b odst. 2 a 3), případně dalxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxna osobnosti upravena již v obecném zákoníku občanském, a to v dílu prvním, v rámci úpravy práv o právu osobním, kde bylo v § 15 an. hlavy prvé pojednáno o pxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx. Nezřídka lze totiž předpokládat, že ochrana osobnosti poskytovaná občanským zákoníkem bude často realizovaná v souběhu s jinými způsoby ochrany, x xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xntegrity fyzické osoby totiž není spojena jen se samotným občanským právem, ale velmi úzce souvisí s celou řadou dalších právních odvětví napříč právnxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xovině ústavněprávní, která vyplývá mimo jiné z čl. 7 a 10 Listiny, upravující zejména právo na soukromí, osobní čest, dobrou pověst, jakož i právo na jmxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxednost podle čl. 10 Ústavy ČR. Tato ústavněprávní, respektive mezinárodněprávní rovina tak obsahuje zcela zásadní principy, které dotvářejí úpravu xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxvně konformním způsobem, jakož i používána a doplňována, a to například i rozšířením demonstrativního výčtu v této generální klauzuli, apod.
Vyjma xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xrestním zákonem, který ve své části druhé upravuje mimo jiné skutkovou podstatu trestného činu pomluvy (§ 206), neoprávněného nakládání s osobními údxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxn č. 200/1990 Sb., o přestupcích, který v ustanovení § 49 an. stanoví sankce za přestupky proti občanskému soužití, kterých se dopustí mimo jiné ten, kdx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xazyk, víru nebo náboženství, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborovýxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxkty ochrany xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xílčích a souvisejících složek, jde zejména o předpisy nepřímo upravující nebo omezující obsah aplikace osobnostních práv, například zákon č. 361/20xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxsti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xa ochranu osobnosti tak vyplývá zejména z generální
klauzule
§ 11, která tak zakotvuje jednotlivé složky, respektive ideální statky, jednotného práxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxm pak vyplývá mimo jiné z použití výkladu ústavně konformního, jakož i pořadí, v jakém jsou tyto jednotlivé složky řazeny. Z generální
klauzule
, jakož i x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxi a lidské důstojnosti,
c)
soukromí,
d)
svého jména,
e)
projevů osobní povahy,
f)
jiných ideálních statků občanským zákonem výslovnx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xe mnohdy překrývá, uplatňování jedné z nich je totiž mnohdy podmíněna aplikací druhé a naopak, v tomto ohledu mluvíme o tzv. nedělitelnosti osobnostníxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxjména se svobodou projevu (například výkon práva kritiky napadající čestnost fyzické osoby), právem na soukromí a ochranu jména (například zveřejňoxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxy výkladem, a to obvykle výkladem ústavně konformním.
Jak vyplývá z příkladného výčtu generální
klauzule
x xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxevní nedotknutelnost - integrita fyzické osoby jako celku). Z povahy tohoto statku vyplývá, že subjektivní a přirozené právo na život je neoddělitelnx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
a)
na ochranu života, a to již před narozením,
b)
na život ve zdravém životním prostředí,
c)
na respektování svého života,
d)
na důstojný xxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx
xx
xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxý, přičemž jeho počátky sahají již k prenatálnímu vývoji, respektive k početí života jako takového (viz čl. 6 odst. 1 Listiny), přičemž trvají po celý žixxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxgánů). V platné právní úpravě se tak tato ochrana projevuje jednak v obecných preventivních ustanoveních, v obecných ustanoveních upravujících náhrxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx jakož i nakládání s částmi lidského těla.
V pořadí druhým statkem, respektive skupinou práv vyplývajících z generální
klauzule
, je ochrana občanskx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx ochrana psychické, respektive duševní součásti komplexní integrity fyzické osoby. Důsledky zásahu do lidské důstojnosti, cti či dobré pověsti nebo xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxromých. K zásahu do těchto práv tak může dojít například sdělením nepravdivých údajů o konkrétní osobě (o její rodině či o jejím rodinném a soukromém živxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxčnosti, nebo narušením soukromého a rodinného života (například uveřejněním okolností z intimní či rodinné sféry jedince, odejmutí dítěte z péče rodxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xze nalézt v řadě mezinárodních dokumentů, a to zejména v Úmluvě x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxlí a korespondence, přičemž státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat, kromě zákonem stanovených případů, a i to pouze v nezbytném rozsahu a xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxvolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst. Každý má rovněž právo na zákonnou ochrxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxx xx xx x xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xnedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena, omezena může být jen v případech stanovených zákonem“. O poznání komplexnější úpravu stanoví člx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxe uvádí, že „každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxtive písemností a záznamů, je toto ochrana poskytována. V tomto ohledu lze ale vycházet z dosavadní soudní praxe, podle které toto ustanovení chrání nexxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí údaje (například údaje o volaných číslech, datu a čase hovoru, době jeho trvání, informace o lokalizaci prostředku zajišťujících hovor apod.), kterx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který k naplnění práva každého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí upravuje práva a povixxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxn se vztahuje na všechny osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické a právnicxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxvažuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, sxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xákon stanoví sankce (§ 44 an. zákona). Uvedený princip samozřejmě není bezvýjimečný, přičemž poměrně často bývá v rozporu s jinými právy. Za poměrně prxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxonem o ochraně osobních údajů. Zatímco ze soukromoprávní povahy pohledávky vyplývá, že s ní je možné dále různě nakládat, tj. zejména ji prodat, tento pxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxníka, výši této pohledávky, její splatnost apod.), zásady ochrany osobních údajů zveřejňovat takovéto údaje bez souhlasu jejich subjektu to nedovolxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxavou veřejnoprávní, která pod sankcí chrání zveřejňování osobních údajů bez souhlasu subjektu těchto údajů. Jde však o rozpor řešitelný výkladem, a tx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxných údajů, denunciační povahy takovéhoto zveřejnění, zastřenost skutečného účelu apod.
Významnou zvláštní úpravu ochrany osobnostních, respexxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xoukromí v rámci pracovněprávních vztahů, propojuje s ochranou majetkových vztahů, čemuž pak odpovídá i formulace těchto práv. Podle ustanovení § 316 xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxtní techniky ani jeho telekomunikační zařízení, přičemž dodržování tohoto ustanovení je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat. xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxvažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorácx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci (§ 316 odst. 2). Zákon dále stanoví i určité pojistky proti zneužívání těchtx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxení těchto kontrolních mechanismů (podle § 316 odst. 2). Zaměstnavatel je v těchto případech totiž povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu konxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxovádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Zákoník práce výslovně uváxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxatelná souběžně.
Jisté aspekty ochrany soukromí člověka, konkrétně pak listovní, telekomunikační a bankovní tajemství, upravuje poměrně podrobxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxa, respektive právo na jméno, je upraveno značně roztříštěně, napříč řadou právních předpisů. Jménem se obvykle rozumí individualizační a identifikxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxvému, tedy jménu a příjmení, včetně dalšího nebo změněného příjmení, rodného příjmení, jménu krycímu (pseudonymu), přezdívce, iniciále jména či monxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xchrana jména vyplývá zejména z ustanovení § 61 an. zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, který mimo jiné uvádí, že občan má právo i povinnxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxihy nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxdobě jména, je žadatel povinen předložit doklad vydaný znalcem. Občan je povinen užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána v matriční knize vedxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxické osoby, ale spíše některých dílčích a souvisejících složek, jde zejména o předpisy upravující především duševní vlastnictví, konkrétně pak v autxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xx xx x x xx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx v § 8 an. upravuje institut obchodní firmy apod. Typicky jde o ochranu poskytovanou jménům užívaným při výkonu nezávislých soukromých profesí, jako nxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxu.
Dalším velmi významným předpisem je zákon č. 441/2003 xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxdě většiny výše uvedených osobnostních statků, respektive dílčích složek práva osobnostního, i v případě ochrany jména není vyloučen souběh ochrany xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x to jak ve smyslu hmotněprávním, tak i procesním.
Za projevy osobní povahy lze považovat v zásadě jakékoliv vyjádření vztahující se k fyzické osobě, x xx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxmkem. Rozhodná je zejména souvislost s integritou fyzické osoby, respektive její osobní povahou, nikoliv forma tohoto vyjádření. Ochrana je tak poskxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxpadů. U písemností (osobní povahy) může jít zejména o osobní (soukromou) korespondenci (například osobní elektronická pošta), deník fyzické osoby, xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxo jiný nosič záznamu. Za obrazový projev osobní povahy je pak třeba považovat zejména fotografie, obrazy a další podobizny fyzických osob, ze kterých jx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxfikovatelná podle svých charakteristických rysů, které umožňují zobrazit její individuální tělesný vzhled nebo jeho identifikovatelnou část (napxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx počínaje jeho pořízením přes další nakládání (například čtení, poslech apod.) až po jeho zničení (znehodnocení, likvidaci či skartaci).
Osobnost xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xřičemž pomocí příkladného výčtu v generální klauzuli § 11 ponechává prostor k dalšímu rozšíření této ochrany o další statky práva osobnostního, kterx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxklad osobní svoboda (projevu, pobytu, pohybu apod.), právo na výchovu a vzdělání, právo na informace, právo na osobní tajemství, dobrou pověst apod. Exxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxvní úprava, technologický či společenský rozvoj apod.), a tedy je zajisté dobře, že výčet uvedený v generální není enumerativní (
taxativní
), ale zůstxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxchž účelem je zvýšená hmotněprávní či procesní ochrana osobnostních práv (například právo na pravdivá skutková tvrzení). Významný je například tiskxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxtečného sdělení (§ 11). Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit. Tato odpověď se však musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se napadené tvrzení uvádí nx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx-li napadána jen jeho část, pak této části. Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění informace o konečném výsledku řízxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xstanovení § 13 tohoto zákona je vydavatel povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení, a je-li napadena pouze jeho část, této jeho části,
b)
s výslovným označením „xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxéna a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá.
Neuveřejní-li vydavatel odpověď nebo dodatečné sdělxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud. Návrh musí být podán soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi nebo dodatxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxo televizního vysílání je upravena v hlavě druhé zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který v § 35 an. obsahuje v xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx, realizované bez svolení těchto výkonných umělců, představuje porušení jejich práva na ochranu osobnosti, konkrétně na ochranu jména (resp. pseudoxxxxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxanu osobnosti.
Při střetu základního politického práva na informace a jejich šíření s právem na ochranu osobnosti a soukromého xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým.
Neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxnto neoprávněný zásah však nelze považovat postup při vydávání osvědčení v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví něxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxovenské republiky, kdy tímto zákonným ustanovením stanovený postup při vydávání osvědčení je dostatečnou zárukou, aby následky z něho nepředstavovxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx x xxxxladové evidenci seznamují osoby, které mají k této evidenci služební přístup. Navíc ustanovení § 19 zákona č. 451/1991 Sb. stanoví, že zveřejňování sxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxého souhlasu občana je zakázáno.
Bez ohledu na to, jakým způsobem s obsahem institutu náhrady škody pracuje domácí zákonodárce,
judikxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxdy škody tak, jak s ním operují národní evropské ústavní soudy a nejvyšší soudy, z jejichž judikatury vyrůstá i
judikatura
ESLP. Pokud jde specificky o xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxsobení článku 5 odst. 5 Úmluvy, který je vykládán národními soudy zcela autonomně. Tento svůj postoj Ústavní soud odůvodňuje i judikaturou Evropského xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx vyplývající z vnitrostátního práva.
Občanskoprávní ochrana osobnosti fyzické osoby přichází v úvahu pouze u zásahů do osobnosti chráxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxvou újmu spočívající buď v porušení nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, tento zásah musí být neoprávněný (proxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxí zásada, podle níž, jestliže neoprávněný zásah do osobnosti byl způsoben někým, kdo byl použit právnickou osobou (nebo jinou fyzickou osobou) k realixxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx osoby, pak v těchto případech občanskoprávní sankce podle § 13 obč. zák. postihují samotnou právnickou (nebo jinou fyzickou osobu) ve smyslu analogix x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxa: Linde - Praha, a. s., 2004, s. 166 an.).
Právo na projednání věci v soudním řízení bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxranu jména) právem zřetelně odlišným od práv chráněných ustanoveními § 11 až 13 o. z. Toto právo nemá ryze osobní povahu, neboť není spjato s osobní intexxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxčných průtahů (právo na spravedlivý proces) tak není právem osobnostního charakteru chráněným právní úpravou § 11 násl. o. z.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xchrany osobnosti, § 15 -
postmortální
ochrana osobnosti, § 16 - odpovědnost za škodu způsobenou zásahem do práva osobnostního, § 19b - název právnixxx xxxxx
Literatura:
Čermák
,
J.
Internet a auxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxx xa odpověď a na dodatečné sdělení podle nového tiskového zákona.
Právní rozhledy,
2000,
č. 10,
s. 430.
Dvořák
,
J.
Nabídka erotických služeb.
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxx
x
xx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxx nad církevním soudcem.
Právník,
2000,
č. 4,
s. 421.
Kadečka
,
S.
Ochrana osobnosti v soudní praxi.
Právní rádce,
1999,
č. 8,
s. 24.
Matejxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxbnostní.
Právní rozhledy,
2007,
č. 8,
s. 271.
(Dílčí předmět úpravy osobnostního práva, zákonné licence)
JUDr.
Ján
Matejka,
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxentáře je ke dni 1.1.2009.
K odst. 1
Ustanovení představuje určitou dílčí konkretizaci a rozvedení generální
klauzule
§ 11. Předmětem této zvláštnx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy.
Ochrana tak vyplývá především ze skutečnosti, že se osobnostníx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx na nosič záznamu), tak i před dalším nakládáním s nimi (typicky sdělováním veřejnosti apod.). Navzdory této ochraně připouští občanský zákoník určixx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxktive výjimky z ochrany osobnosti, výslovně uvádí v § 12, který ve svém prvním odstavci nejprve stanoví, že písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxlušné fyzické osoby. Zákon z tohoto principu však xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x x xx xxxxx x x xx
x xxxxx x
x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxx že svolení fyzické osoby není třeba v těch případech, kdy dochází k použití písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukoxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxe dovozovány na základě úpravy vyplývající ze zvláštních zákonů povahy veřejnoprávní. Například § 13c odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvaxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxdného čísla nebo jeho zákonného zástupce. Takovým zákonem je pak například zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který v § 4 odst. 2 písm. a) uvádí, žx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx údaje o těchto osobách vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa bydliště a rodnx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxtní účel uplatnění úřední licence, přičemž vymezí i subjekt (například orgán veřejné moci) k tomuto uplatnění zmocněný. Uvedený rozsah úřední licencx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx, zasahuje do toho kterého základního práva či svobody fyzické osoby. Tento princip in dubio pro libertate, respektive in dubio pro personae privatae, xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x x xxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx x x xxx x xxxxxxx x xxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xrincip vyjadřující prioritu jednotlivce a jeho svobody před státem (viz například I. ÚS 512/02, sv. 28, s. 271, nebo I. ÚS 557/05). Pravidlo in dubio pro xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxd IV. ÚS 666/02) nebo pravidla
in dubio pro reo
(například IV. ÚS 57/94, sv. 2, s. 179).
K odst. 3
Ustanovení xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx a zpravodajskou (reportážní). Na úkor osobnostních práv fyzických osob je tak zákonem upřednostňován veřejný zájem na svobodném výkonu vědecké, uměxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxů, nikoliv však písemností osobní povahy (na rozdíl od licence úřední), přičemž jejich uplatnění je výrazně omezeno skutečností, že nesmí být v rozporx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xda jejích zákonem chráněných osobnostních hodnot (např. podobizny) bude využito např. pro komerční, reklamní, resp. obdobné účely, tedy nad rámec záxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx závažnosti, následně většinou odůvodňujícími i přisouzení
satisfakce
podle ustanovení § 13 odst. 2 obč. zák. (obdobně srovnej Knap, K. a kol. Ochraxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxším dotčením osobnostní sféry postižené fyzické osoby, které se od tohoto zásahu odvíjí. Lze jmenovat především oblast důstojnosti fyzické osoby, jexx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx do práv chráněných ustanovením § 11 občanského zákoníku a zaručených v čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Za tento neoprávněný zásah však xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxo výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, kdy tímxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxhujících do práv na ochranu osobnosti. Za takový zásah do osobnostního práva nelze považovat skutečnost, že se s údaji v podkladové evidenci seznamují xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxědčení nebo zveřejňování osvědčení samotného, jakož i jakýchkoliv podkladů k jejich vypracování, bez předchozího písemného souhlasu občana je zakáxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx prostředky ochrany osobnosti, § 15 -
postmortální
ochrana osobnosti, § 16 - odpovědnost za škodu způsobenou zásahem do práva osobnostního, § 35 - zxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
Literatura:
Plecitý
,
V.
Ochrxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxx
x
xx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxxxx
Telec
,
I.
Chráněné statky osobnostní.
Právní rozhledy,
2007,
č. 8,
s. 271.
Telec
,
I.
Svolení, nebo zákonné licence v právu osobnostnímx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxoucí oddělení soukromého práva Ústavu státu a práva Akademie věd)
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2009.
K odst. 1
Konkrétní (specifické) proxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxá osoba právo se zejména domáhat:
a)
aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti,
b)
aby byly odstraněny následkx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxuštění od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti se může fyzická osoba domáhat pouze v tom případě, kdy jde o zásah trvající (pokračujíxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx následků již skončeného zásahu [bod b)] do ochrany osobnosti (například zničení neoprávněně pořízených projevů osobní povahy) může dotčená osoba žaxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx osobnosti nevylučuje, aby dotčená fyzická osoba využila i jiných občanskoprávních prostředků určených k jejich ochraně. Soud tedy musí připustit i txxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx. Obecným (generálním) prostředkem proti neoprávněnému zásahu do práva na ochranu osobnosti pak je možnost fyzické osoby domáhat se náhrady způsobenx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx. o odpovědnosti za škodu.
K odst. 2 a 3
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx x xx xxxxxxxxx v podobě stanovení povinnosti k veřejné omluvě.
V odůvodněných případech však občanský zákoník připouští i satisfakci materiální (náhradu nemajxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxjnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti. Výši této majetkové náhrady určí soud, a to s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostexx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxkatura
obecných soudů i soudu ústavního, případně domácí civilistická doktrína, v oblasti vnitrostátní aplikace Úmluvy je třeba vyjít z pojmu náhraxx xxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x deliktní odpovědnost státu za omezení osobní svobody, a tedy vztah domácího deliktního civilního práva a článku 5 odst. 5 Úmluvy, je situace v jednotlixxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxán národními soudy zcela autonomně. Tento svůj postoj Ústavní soud odůvodňuje i judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, který setrvale judikuxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
Občanskoprávní ochrana osobnosti fyzické osoby přichází v úvahu pouze u zásahů do osobnosti chráněné všeobecným osobnostním právem, které jx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x právním řádem. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby podle § 13 obč. zák. musí být jakx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxx xhrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde existovat příčinná souvxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxsah do osobnosti byl způsoben někým, kdo byl použit právnickou osobou (nebo jinou fyzickou osobou) k realizaci činnosti této právnické osoby (nebo jinx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxí sankce podle § xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxbně srovnej Karel Knap a Jiří Švestka a kol. Ochrana osobnosti podle občanského práva. Praha: Linde - Praha, a. s., 2004, s. 166 an.).
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Za tento neoprávněný zásah však nelze považovat postup při vydávání osvědčení v souladu s ustanovením § 9 xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, kdy tímto zákonným ustanovením stanovený postup při vydávání osvědčení je dostxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxáva nelze považovat skutečnost, že se s údaji v podkladové evidenci seznamují osoby, které mají k této evidenci služební přístup. Navíc ustanovení § 19 xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxladů k jejich vypracování, bez předchozího písemného souhlasu občana je zakázáno.
Je nezadatelným právem fyzické osoby svobodně se rxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xad rámec zákonné licence stanovené v § 12 odst. 2 a 3 obč. zák. Bez souhlasu této osoby jde zpravidla o zásah proti její chráněné osobnostní sféře se všemx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x kol. Ochrana osobnosti podle občanského práva. Praha: Linde Praha, a. s., 2004, s. 371 a 372). Nadto tento zásah může být (a často skutečně také i bývá) prxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxé osoby, její vážnosti ve společnosti, její pověst (renomé), apod.
Právo na projednání věci v soudním řízení bez zbytečných průxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxstojnost, osobní čest a ochranu jména) xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxcké osoby a jde výlučně o právo na ochranu fyzické osoby ve vztahu ke státní suverenitě. Právo na soudní ochranu a na projednání věci bez zbytečných průtaxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx xx
xxxxxxxxící ustanovení:
§ 3 - výkon subjektivních práv a povinností, § 11 - obecný obsah práva osobnostního, § 12 - dílčí předmět úpravy osobnostního práva, xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx do práva osobnostního, § 19b - název právnické osoby
(Postmortální ochrana osobnosti)
JUDr.
Ján
Matejka,
Ph.D.
(Fakulta právnická Západxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxitimována pouze dotčená fyzická osoba, jejíž práva, respektive dílčí složky ochrany osobnosti, byla dotčena konkrétním neoprávněným zásahem.
Usxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx osoby by měla být chráněna i po její smrti, kdy se již nemůže zásahům do svých práv bránit. Zejména z tohoto důvodu přiznává obč. zák. z titulu zvláštního xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxcké osoby. Občanský zákoník (§ 15) tato práva přiznává výlučně manželovi, partnerovi a dětem (osvojencům) zemřelé fyzické osoby, a není-li jich, jejxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxou z těchto osob není zapotřebí souhlasu ostatních. Právo na
postmortální
ochranu může být uplatněno pouze po smrti dotčené fyzické osoby bez zřetele x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxoby pozůstalému manželovi není zásahem do práva na ochranu osobnosti.
Související ustanovení:
§ 7 - způsobilost k právům a poxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxdnost za škodu způsobenou zásahem do práva osobnostního, § 460 - přechod pozůstalosti
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
s. 103.
Telec
,
I.
Chráněné statky osobnostní.
Právní rozhledy,
2007,
č. 8,
s. 271.
(Odpovědnost za škodu způsobenou zásahem xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxu státu a práva Akademie věd)
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2009.
Nárok na ochranu osobnosti fyzické osoby, nárok na peněžité zadostixxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxody se tak nesnižuje o případné přiměřené zadostiučinění, byť škodou se zde rozumí majetková újma také vyjádřitelná v penězích.
Ustanovení § 16 stxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xavinění.
x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxré bylo získáno v příčinné souvislosti s neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti. Bezdůvodným obohacením je totiž jakýkoliv majetkový proxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxch získaný z nepoctivých zdrojů.
Judikatura:
Bez ohledu na to, jakým způsobem s obsahem institutu náhrady škody pracuje domácí zákonodárce,
judikxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxy škody tak, jak s ním operují národní evropské ústavní soudy a nejvyšší soudy, z jejichž judikatury vyrůstá i
judikatura
ESLP. Pokud jde specificky o dxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxých evropských státech taková, že klasická dogmatika civilně právních institutů ustoupila přímému působení článku 5 odst. 5 Úmluvy, který je vykládáx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxe, že instituty Úmluvy mohou mít zcela autonomní obsah a rozsah nezávislý na jejich právní kvalifikaci vyplývající z vnitrostátního práva.
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Za tento neoprávněný zásah však nelze považovat postup při vydávání osvědčení v souladu s ustanovením § x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxvenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, kdy tímto zákonným ustanovením stanovený postup při vydávání osvědčení je dosxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xráva nelze považovat skutečnost, že se s údaji v podkladové evidenci seznamují osoby, které mají k této evidenci služební přístup. Navíc ustanovení § 1x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxkladů k jejich vypracování, bez předchozího písemného souhlasu občana je zakázáno.
Související ustanovení:
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxsti, § 15 -
postmortální
ochrana osobnosti, § 16 - odpovědnost za škodu způsobenou zásahem do práva osobnostního, § 19b - název právnické osoby
Lixxxxxxxxx
xxxx
x
xx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx rozhledy,
2007,
č. 8,
s. 271.
Oddíl druhý
Právnické osoby
(Pojem právnická osoba)
JUDr.
Kateřina
Ronovská,
Ph.D.
(Právxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxtahů (mají osobní
status
) i osoby právnické. Základní rozdíl mezi osobou fyzickou a osobou právnickou spočívá již v samotné podstatě její existence. Zxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxená entita, která je k životu povolána silou zákona, jenž stanoví, že způsobilost mít práva a povinnosti xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxým osobám způsobilost mít práva a povinnosti (právní subjektivitu) a v § 20a pak způsobilost vlastními právními úkony nabývat práv a zavazovat se (samxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx x x xx x xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxfázovosti procesu založení - vznik a zrušení - zánik právnických osob soukromého práva a nejobecnější úprava názvu právnických osob a jeho ochrany. Usxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxní právní úprava vychází z principu, který určuje, že právnické osoby jsou v zásadě způsobilé ke všem právům a povinnostem, s výjimkou těch, které souvixx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxví jinak.
Obecné zakotvení právnických osob v občanském zákoníku má svůj význam nejen pro oblast občanskoprávní, ale je subsidiárně použitelná i pxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxující předpisy pak předpokládají existenci právnických osob, vedle osob fyzických.
K odst. 1
Současné platné právo, nejen české, ale ani právo dalxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxě žádná z dosud publikovaných definic se nedočkala obecného přijetí. Ani občanský zákoník legální definici nenabízí.
Již římské právo pod pojmem pxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxropských kodifikacích občanského a obchodního práva v 19. století se projevuje zájem o vymezení právního zakotvení subjektů práva, především pak o poxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx jsou dnes považovány teorie reality a teorie
fikce
.
Česká právní věda (a x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxálném světě. Teorie reality naopak přiznává právnické osobě reálnou existenci, reálné bytí. Uznává, že právo samo může své subjekty reálně vytvořit txxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xomuto pojetí je blízká i teorie organická či teorie kolektivní vůle.
Přijetí teorie
fikce
jako určující s sebou přináší problémy především v souvixxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx vytvoření vnitřní organizační struktury vždy na projevy vůle jejích zakladatelů a společníků, pokud tuto problematiku neřeší přímo příslušný právnx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx i úvahy o trestní odpovědnosti právnických osob atd.
V platném právu i v judikatuře lze proto zaznamenat i vliv dalších teorií právnických osob, zejmxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxk. Existují názory, že toto pojetí více odpovídá realitě, kdy jsou právnické osoby vnímány spíše jako reálně existující součásti světa kolem nás s tím, xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxud uspokojivě zodpovězena, zůstává, jakou formu musí mít toto uznání; zda musí být výslovné - tedy přímo vyjádřeno v zákoně, nebo zda postačí, aby zákon xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xesporné, zda určitý organizační útvar je či není právnickou osobou. Skutečnost, že zákon označí určité organizované společenství za právnickou osobxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxpu ochrany třetích osob, je nutno stanovit jasná pravidla, kterými bude ovládáno postavení těchto právnických osob v soukromoprávních vztazích.
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxvaze právního postavení některých orgánů státní správy, jež se promítaly i do nejednotné rozhodovací praxe soudů například právní povaze, policie (sxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xrávní subjektivity ministerstev (Rc 52/95), xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxů právnických osob. Tato typizace právních forem slouží především k ochraně práv třetích osob a osob zúčastněných (členů, dárců, destinatářů apod.).
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
způsobilost k právům a povinnostem, způsobilost k právním úkonům a deliktní způsobilost,
c)
název,
d)
sídlo,
e)
účel (respektive cíl či pxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxespektive určení statutárních orgánů),
h)
příslušnost k určitému právnímu řádu (osobní
status
).
Právní teorie rozeznává tři základní princxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxní.
V některých evropských zemích není vznik právnických osob jako subjektů práva vázán na akt veřejnoprávní povahy a okamžiky založení a vzniku splxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxsobem je koncipována právní úprava vzniku odborových organizací a organizací zaměstnavatelů ve smyslu § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanůx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xa jejich evidenci. V tomto případě jde o princip evidenční. Obdobně je řešen i vznik evidovaných právnických osob založených církvemi a náboženskými sxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxsu (registrace) do příslušného rejstříku - vedeného rejstříkovými soudy, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem kultury, místně příslušným krajskýx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxto princip se u nás uplatňuje například v režimu zákona č. 116/1985 Sb., který je zřejmým pozůstatkem socialistické právní úpravy založené na odlišnýcx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxků (občanských sdružení a dalších právnických osob v režimu zákona č. 83/1990 Sb.) mohlo dojít k opuštění principu registračního a mohlo by být přistouxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxací), příp. i principu volnosti vzniku.
Významný je § 21 obč. zák., v němž je vytvořena konstrukce, že též stát je považován za právnickou osobu se všemx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxní, což je dáno jeho zvláštní právní povahou a rolí, kterou sehrává. V tomto smyslu se rovněž vyjádřil i Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 4. 3. 2004 spx xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxotože stát i v takovém postavení nedisponuje skutečnou autonomní vůlí, jeho jednání se vždy musí řídit zákonem, i když stát zastupují z jeho pověření jixx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx
x xxxxx x
x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xy bylo možno právnické osoby přehledně kategorizovat. Vzhledem k rozmanitosti a různosti typů právnických osob je však tento úkol značně obtížný.
Nxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxob, respektive charakteristiky jejich faktického základu na
korporace
a
fundace
(nadace), která se objevuje i v § 18 odst. 2 obč. zák. Pod písmenem ax xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x
xxxxxxxxx
x x xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxx
xx
xxsledující xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxvení § 18 odst. 2 písm. d) stanovuje, že právnickými osobami jsou i jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. Naprostou většinu z takto vymezeného okruxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxe uvedených tradičních typů právnických osob.
Korporace
je nejstarším, nevýznamnějším a v praxi nejběžnějším druhem právnické osoby. Jedná se o xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx dosažení zisku, získání určitých výhod apod. K dosažení cíle je zakládána samostatná právnická osoba a její zakladatelé jsou často následně jejími člxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxní členů může dokonce rozhodnout i o změně účelu (určeného cíle) nebo i o ukončení činnosti
korporace
. Společným znakem korporací je jejich osobní záklxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxle toho, zda se jedná o sdružení, respektive svazky, dobrovolné (například ve spolku) nebo nucené (například povinnost členství v profesní komoře). U xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx korporací určen, mimo obecné občanskoprávní úpravy, zejména těmito právními předpisy:
a)
Soukromoprávní korporace: - občanský zákoník - zájmová xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxiová společnost a družstvo; - zákon o sdružování občanů - spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a jejich svazy; - zákon č. 116/1985 xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích - politické strany a politická hnutí; - zákon č. 3/2002 Sb., o právním postavexx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxctví bytů x x x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x x xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxrávní korporace:
-
Územní: - zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) - obce; - zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) - kraje;
-
xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x České lékárnické komoře - Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora; - zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx8/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti - Notářská komora; - zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky - Koxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxkutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) - Exekutorská komora;
-
Ostatní: - zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách - veřejné vysoké školy; - zxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
Fundace
(nadace), která je vývojově mladší než
korporace
, lze charakterizovat jako personifikovaný účelově vymezený majetek. Jedná se o tyx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxnému cíli. Při zřízení takového subjektu určuje zřizovatel, co se bude v budoucnu dít s jím věnovaným majetkem, jenž má sloužit pevně stanovenému účelux xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxuze jako samostatně vymezený majetek bez spolupůsobení osob, především správní rady, xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxe), neboť členství je pojmově vyloučeno.
Správní rada má za úkol pouze naplňovat účel
fundace
(nadace) a nesmí ani měnit základní dokument ani nadaxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxx
veřejného práva je užíváno většinou označení „fond“ nebo „ústav“.
Právní základ fundací (nadací) je dán především v těchto právních předpisech:
ax
xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx - zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech - obecně prospěšné společnosti; - zákon č. 3/2002 Sb., o právním postavení církví a náboženxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xivotního prostředí České republiky - Státní fond životního prostředí České republiky; - zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republikx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx České republiky na podporu a rozvoj české kinematografie; - zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky - Pozemkový fond České republikyx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx č. 483/1991 Sb., o České televizi - Česká televize; - zákon č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlase - Český rozhlas; - zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxpubliky - příspěvkové organizace; - zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních orgánů - příspěvkové organizace; - zákon xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxm odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) - školské právnické osoby - § 153; - zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnickxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxkla na základě prezidentského dekretu (dekret prezidenta republiky č. 129/1945 Sb., o státním orchestru České filharmonie). Na témže základě vzniklx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxagogický Jana Amose Komenského (dekret prezidenta republiky č. 133/1945 Sb.).
Nelze opomenout i existenci tzv. státních organizací, například Čxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xrávního důvodu jejich vzniku, a to na právnické osoby soukromého a veřejného práva.
a)
Právnické osoby soukromého práva vznikají na základě jednostxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxistují však výjimky, kdy soukromoprávní právnické osoby plní úkoly ve veřejném zájmu (například sdružení dobrovolných hasičů).
b)
Právnické osxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xznik právnické osoby a její způsobilosti. Vykonávají většinou určitou působnost ve sféře veřejné moci a jsou často vybaveny rozhodovací pravomocí o pxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxů. Proto není snadné najít kritéria, podle kterých je možno tuto oblast systematicky uspořádat. Obecně je lze podřadit pod ustanovení § 18 odst. 2 písm. xx xxxx xxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxcký, obecně prospěšný), nebo výdělečný - hospodářský. Právnická osoba sleduje hospodářské cíle, pokud směřuje k dosažení zisku (typicky podnikatelxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxvení in nátura.
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxými pravidly České republiky (zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a rozpočtovými pravidly obcí a krajů (zákon č. 250/2000 Sb.). Příspxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xajetkovou odpovědnost. Není totiž způsobilá vlastnit majetek a je napojena na svého zřizovatele (stát, kraj, obec), který jí poskytuje finanční prosxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxnizace spojených národů) a tzv. „evropské právnické osoby“, které se odlišují od vnitrostátních i mezinárodních entit.
Evropské hospodářské zájxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxena normami evropského komunitárního práva. V návaznosti na nařízení EHS č. 2137/85 ze dne 25. 7. 1985 byl přijat zákon č. 360/2004 Sb., o evropském hosxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxaničních EHZS umístěných v České republice.
Evropská společnost (
Societa
Europea) byla povolána k životu nařízením Rady (ES) č. 2157/2001, o statxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xe dne 8. 10. 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. Vnitrostátního zakotvení se tento typ evropské prxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxrvence 2003, o statutu Evropské družstevní společnosti (SCE), a směrnicí Rady 2003/72/ES, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnostx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xřeklad „Evropské družstevní společenství“), jež by se mělo stát důležitou součástí evropského prostředí. Jedná se o autonomní sdružení osob, které sx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxto evropské právnické osoby je zakotvena v zákoně č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Další „evropskxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxozatím odloženo.
Judikatura:
Subjektivita podle povahy práva. Při řešení otázky právní subjektivity nelze
abstrahovat
od toho, zda se jedná o obxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xepřesně, obchodním jménem nebo názvem, která nenáleží jiné právnické osobě, avšak v tomto úkonu je uvedeno správné identifikační číslo této právnickx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxko osoba blízká. Právnická osoba se ve smyslu ustanovení § 42a odst. 2 občanského zákoníku považuje za osobu blízkou dlužníku, který je fyzickou osoboxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxávnické osoby (popřípadě má-li k ní jiný obdobný vztah) a současně, kdyby důvodně pociťoval újmu, kterou utrpěla právnická osoba, jako újmu vlastní.
x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxm a povinnostem ani k právním úkonům, nemůže mít tudíž ani způsobilost být účastníkem řízení.
Právní subjektivita orgánů státnx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxad (městský úřad), ale je jím obec (město) jako právnická osoba.
Celní úřad. Oblastní celní úřad není oprávněn vystupovat v pracovněprávnxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxktivitu).
(KS Ostrava 16 Co 589/1994, PrRo 9/95)
Policie. Policie České republiky není právnickou osobou a zákon jí nepřiznává ani způsobilost xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xR stát, tj. Česká republika.
Jménem České republiky jedná (činí právní úkony) ve věcech týkajících se Policie České republiky státní orgán, jehož se vxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxtvu vnitra, nebo jiných orgánech, institucích a právnických osobách) Policejní prezidium České republiky (s výjimkou vyšetřovatelů policie) a přísxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxlicie České republiky zaměstnanec nebo policista pověřený Ministerstvem vnitra, Policejním prezidiem ČR, popřípadě příslušným útvarem Policie ČRx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xrgánu, popřípadě i zaměstnance jiného státního orgánu.
(NS Plsn 2/96, stan.)
Policie. I když policie není právnickou osobou, je u rozhodnutí správnxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxiska veřejnoprávního si jej lze představit jako výčet určitých pravomocí. Žalobce tedy určuje nikoliv osobu, nýbrž nositele těchto pravomocí.
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxbí, aby byla upravena práva či povinnosti týkající se armády, je nutné, aby jednal, resp. zavazoval se stát svými orgány k tomu určenými, totiž orgány voxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xtátní podnik nemůže mít naléhavý právní zájem na určení, že stát je vlastníkem [§ 80 písm. c) o. s. ř.], může se však domáhat určení, že státní podnik má ke sxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xx xxxxiny základních práv a svobod zakotvují garance obsahu, rozsahu a ochrany práva svobodně se sdružovat ve spolcích, společnostech, jiných sdruženíchx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx Ústavní soud shoduje s jejich chápáním, jak je vyjádřil ve svém nálezu ve věci vedené pod sp. zn. xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx na území ČSFR, když konstatoval, že takovéto rozhodování se řídí vnitrostátním právem a je určováno především hledisky zájmů suverénního státu. Pod cxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
K vnitřní autonomii církví a náboženských společností. Podle čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod církve spravují své záležitosti, xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxou činnost ji vykonávají z pověření církví a náboženských společností podle jejich vnitřních předpisů a obecně závazných právních předpisů. Církve a xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxodují o věcech služebního poměru duchovních k církvi, protože tím by došlo k nepřípustnému zásahu do vnitřní autonomie církve a do její samostatné a nezxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x x xx x. ř. povolány k tomu, aby rozhodovaly ve věcech vyplývajících z občanskoprávních, pracovních a dalších vztahů, neboť zde vystupuje do popředí soukroxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxt za zásah do vnitřní autonomie církve a její rozhodovací pravomoci.
Organizační jednotky politických stran a politických hnutí. Orgxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxivitu, tuto subjektivitu ztratily, dnem 1. července 1994, kdy nabyl účinnosti zákon č. 117/1994 Sb. Tímto dnem se považují za organizační jednotky poxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxzhodnutí orgánu občanského sdružení soudem podle § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, a podle občanského soudního řádu. Stanoviskox xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdního řádu týkající se řízeobčanského soudního řáduní před soudem a že proto věc je nutno posuzovat podle zvláštních ustanovení o správním soudnictvxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxní-li tedy možný postup podle části páté o. s. ř. upravující správní soudnictví, nezbývá, než vzhledem k ustanovení § 7 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxšný je výlučně okresní soud řídící se kasačním principem. Jinými slovy, jde o občanské soudní řízení
sui generis
, v němž ustanovení části páté o správníx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx pro navrhovatelovo vyloučení z mysliveckého sdružení jsou v extrémním rozporu s tím, co v řízení před okresním soudem vyšlo najevo. Jestliže totiž staxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xelkovém počtu členů sdružení 28 dovodit z hlasování, při kterém z 24 přítomných 12 hlasů bylo pro vyloučení, 6 hlasů bylo proti a 6 členů se hlasování zdržxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxučení z mysliveckého sdružení došlo oprávněně, porušil tím navrhovatelova ústavně zaručená práva na spravedlivý proces, zakotvená v čl. 36 odst. 1 LZxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností. Ustanovení § 6 odst. 2, § 21 odst. 1 písm. b), § 27 odst. 5 věty druhé v čáxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxho vyznání a o postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), se dnem vyhlášexx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxby ke sjednání povinného právního zastoupení došlo v souladu s interními předpisy žalobce k zastavení řízení z důvodu jiného názoru soudu na výklad intxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxce spolku. Je-li Ministerstvo vnitra nečinné při vyznačení dne registrace podle § 8 odst. 5 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, může se spolek doxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xosoudí, zda spolek vznikl fikcí registrace podle tohoto ustanovení či nikoliv.
(1 Ans 8/2005, SbNSS 981/2006)
Použitelnost právních předpisů při pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxu neúplnosti stanov ve smyslu ustanovení § 21 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb.) použije Nejvyšší soud [srov. jeho věcnou příslušnost podle ustanovení § 15 xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxudu ve věcech sdružování v politických stranách a hnutích.
Účinnost plné moci udělené občanským sdružením ve vztahu k úpravě právních úkoxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxpsána písemná forma, je třeba podpisu nejméně dvou oprávněných osob“, platí takové ustanovení i pro plnou moc v soudním sporu o navrácení majetkových pxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xlná moc je tedy právním úkonem v rámci takového hospodářského vztahu.
(NS Odon 23/1994, SoRo 3/95)
Způsobilost organizační jednotky občanského sdrxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxvy jako organizační jednotka ve smyslu § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dnem účinnosti stanov, jež tímto ustanovxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxské sdružení podle § 6 odst. 1 zákona samostatně registrována, Nepozbyla proto ani způsobilost být účastníkem řízení, které započalo před 6. 4. 1993.
xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxžení přešlo do vlastnictví státu podle § 1 ústavního zákona č. 497/1990 Sb., nezpůsobovala zrušení, resp. zánik tohoto zařízení.
(NS 3 Cdon 1252/1996x xxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx majetkových práv a subjektem, který tvrdí svůj restituční nárok, nelze chápat ve smyslu (nepřerušené) identity; musí však být vztahem konkrétní a nezxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx) na vrub změněným společenským poměrům.
Odlišnost od právní formy občanského sdružení k závěru, že „obnovený spolek“ není dobrovolnou organizací vx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx pro zjištění, zda posuzovaná subjekt je subjektem „znovu vzniklým“.
(NS Cdon 1325/1996)
Spolky podle zákona č. 134/1867 ř. z. Spolky zřízené podle xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxní nástupce organizace podle zákona č. 68/1956 Sb. Nejvyšší soud respektuje zásadu vyjádřenou v čl. 89 odst. 2 Ústavy, že vykonatelná rozhodnutí Ústaxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxal soudní praxi. Zastávat jiný právní názor v zájmu jednoty rozhodování obecných soudů se zmíněnému ústavnímu principu neprotiví, není-li takový názxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xstavněprávních aspektů věci, tím není zpochybněn.
Určení tělovýchovné jednoty, jakožto právního nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/195x xxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxekt práva nezanikla, ale byla nositelkou, byť od Českého svazu tělesné výchovy odvozené, způsobilosti mít práva a povinnosti [§ 6 odst. 2 písm. e) zákonx xx xxxxxxx xxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxktivitu, je absolutně neplatná. O počáteční právní nemožnosti plnění jde v případě, kdy předmět plnění je neuskutečnitelný v důsledku právní překážkx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx občanského sdružení na přezkoumání rozhodnutí některého z orgánů sdružení postupuje soud přiměřeně podle části třetí občanského soudního řádu, nikxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxí na základně představované dosavadní organizační jednotou stávajícího sdružení a k jejich majetkovému vypořádání. Členství v občanském sdružení nxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx/1990 Sb., o sdružování občanů, neobsahuje specifický způsob vzniku nového občanského sdružení na personální či majetkové základně představované dxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxvé původního občanského sdružení (organizační jednotky) mohou z tohoto sdružení vystoupit a majetkové vztahy mezi původním a nový sdružením upravit xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx může být obsažena pouze ve stanovách původního (nikoliv nově vznikajícího) občanského sdružení.
(podle NS 20 Cdo 2641/2000)
Zánik organizační sloxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xež je provedeno její majetkové vypořádání (likvidace).
Vyvíjení činnosti vyhrazené politickým stranám jako důvod pro rozpuštxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx podle svého programu a stanov vyvíjet činnost, která odpovídá činnosti politického hnutí, popř. politické strany (srov. z. č. 424/1991 Sb., o sdružovxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxužování občanů podle zákona č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(NS 11 Zp 1/2001, SoRo 3/03)
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx sporu mezi fyzickou osobou - chovatelem a zájmovým sdružením právnických osob zaměřeným na obecně prospěšnou kynologickou činnost, které zabezpečuxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxé soukromoprávní úpravě vztahů mezi fyzickou osobou - chovatelem a takovýmto zájmovým sdružení právnických osob norma upravující podmínky vzniku prxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxušných interních předpisů zájmového sdružení právnických osob, které právní úpravu podmínek zápisů do plemenných knih obsahují.
(podle NS 33 Odo 38xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xx xxo 726/2003)
Závaznost rozhodnutí sdružení pro vystoupivšího člena. Rozhodli-li členové sdružení právnických osob v souladu se zákonem a stanovami xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xa majetku sdružení, je takové rozhodnutí závazné i pro člena, který posléze ze sdružení vystoupil.
(podle NS 33 Odo 840/2002)
K povaze organizačních xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xednotky občanského sdružení mají způsobilost jednat vlastním jménem, tedy i nabývat vlastním jménem práv a povinností, a jsou tedy právnickými osobaxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxdnotky ustavují, aby bylo možno jednoznačně zjistit, zda jde v konkrétním případě o organizační jednotku vzniklou v souladu se stanovami jako organizxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxnat, tj. kdo je jejím statutárním orgánem.
Církev Římskokatolická - její organizační složka nadaná právní subjektivitou, jíž bylo odňatx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxomou právnickou osobou podle tohoto zákona.
(VS Praha 3 Cdo 228/1993, PrRo 8/94)
Společenská organizace a její hospodářské zařízení jako povinná osxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xtát. Proto původní vlastník, případně jeho právní nástupce, u takové věci nemůže úspěšně uplatnit nárok na její vydání podle zákona č. 87/1991 Sb., o mixxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxní) nebyl právními předpisy platnými do 31. 12. 1991 (k období po 1. 1. 1992 srov. též § 766 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku) výslovně upraven. Z této situaxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxmžik zániku právnické osoby Nebylo-li takové rozhodnutí přijato, hospodářské zařízení společenské organizace (občanského sdružení) bylo po skončxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xstanovení o likvidaci státního podniku - z analogického užití ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, dovodit, že hospodářskx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xikvidace hospodářského zařízení společenské organizace (občanského sdružení), neměla na jeho zánik sama o sobě žádný vliv.
(VS Praha 6 Cdo 63/1993, xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxjů dle § 18 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, musí před vlastní registrací nejprve posouxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxjů, která má být registrována, skutečně došlo, tj. zda o změně uvedené v návrhu na registraci rozhodl orgán církve či náboženské společnosti kompetentxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxtva vnitra domáhá registrace občanského sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., ačkoli ve skutečnosti má jít o založení organizace s mezinárodním prvkex xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxupuje podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, užitého analogicky, a registraci odmítne.
Soud podle ustanovenx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx že registrace měla být provedena. Jinak rozhodnutí správního orgánu potvrdí nebo zruší a vrátí věc odpůrci k dalšímu řízení (§ 250j odst. 2 o. s. ř.). Tolxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxého rozhodnutí soudu je dnem registrace sdružení a ministerstvo je povinno k žádosti zmocněnce přípravného výboru mu zaslat jedno vyhotovení stanov s xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx sportovních klubů startovat ve fotbalové soutěži určitého stupně, není rozhodováním správního orgánu o právech a povinnostech fyzických a právnickxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x sdružování občanů.
(MS Praha 28 Ca 91/1994, Správní právo 65/95)
Funkční příslušnost k projednání opravného prostředku proti rozhodnutí myslivecxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxo sdružení (§ 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb.), není dána funkční příslušnost žádného soudu. Proto odvolací soud v takovém případě řízení o odvolání zasxxxx xx xxx xxxxx x x x xxxx xx xx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxm majetku; není orgánem veřejné moci, který by mohl provádět řízení, ve kterém by autoritativně rozhodoval o právech a povinnostech subjektů práva.
(xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxklé před účinností zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, do nadačního rejstříku podává statutární orgán nadace, nikoli však vlastníx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
x xřizpůsobení dříve založených nadací platné právní úpravě. Přizpůsobení nadací založených podle dřívějších předpisů platné právní úpravě ve smyslu x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xbsah, ale do vnitřních dokumentů nadace je nutno začlenit i ty změny, které nadační zákon předepisuje pro obsah zakladatelské listiny. Jediným dokumexxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx 1 zákona č. 227/1997 Sb.). Je-li k zápisu do nadačního rejstříku dle § 35 odst. 1 zákona č. 227/1997 Sb. navržena nadace s jinými „zřizovateli“ než těmi, xxxxx xx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxpitelství není oprávněno podle § 35 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu vstupovat do řízení ve věcech zápisu do nadačního rejstříku, který vede rxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxnosti novely občanského soudního řádu č. 30/2000 Sb., dnem 1. ledna 2001 státní zastupitelství bude ke vstupu v uvedeném řízení oprávněno, jakož i v říxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxí některých zákonů).
Související ustanovení:
§ 20f až 21 - zájmová sdružení právnických osob
Souvixxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xx xx xx xxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxterých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, - zákon o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, - záxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx, - zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, - zákon o České televizi, - zákon o Českém rozhlase, - zákon o Pozemkovém fondu Českx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxátním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, - zákon o investičních společnostech a investičních fondech, - zákon o Hospodáxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, - zákon o auditorech a Komoře auditorů České republiky, - zákon o České národní bance, - § 9 an. xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxnostech, - zákon o advokacii, - zákon o státním podniku, - zákon o nadacích a nadačních fondech, - zákon o vysokých školách, - zákon o rozpočtových pravidxxxxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x x xx xxx xxxxxa o myslivosti, - zákon o církvích a náboženských společnostech, - zákon o akciové společnosti České dráhy, - zákon o Evropském hospodářském zájmovém sxxxxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, - § 7 až 11 zákoníku práce, - zákon o evropské družstevní společnosti
Předpisy Evropských společenství:
nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 ze dne 25. 7. 1985 o evropském xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xx 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu Evropské družstevní společnosti (SCE)
směrnice Rady č. 2001/86/ES ze dne 8. 10. 2001, kterou se doplňuje xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců
Literatura:
Balák
,
F.
,
Korecká
,
V.
,
Vojtek
,
xx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxx
x
xx
x
xxxxxxa
,
L.
Zákon o právu sdružovacím, zákon oprávu shromažďovacím, zákon o právu petičním s komentářem.
Praha:
ASPI,
2006.
Dvořák
,
T.
Obecně prxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
Nadace a nadační fondy.
Praha:
ASPI,
2006.
Dvořák
,
T.
Evropské hospodářské zájmové sdružení.
Praha:
ASPI,
2006.
Fiala
,
J.
,
et al.
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
Fiala
,
J.
,
Bičovský
,
J.
Komentář.
9. vyd.
Praha:
Linde,
2002.
Hurdík
,
J.
Právnické osoby a jejich typologie.
Praha:
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxký
,
J.
K pojetí právnických osob.
Brno:
Masarykova univerzita,
1992.
Hurdík
,
J.
,
Telec
,
I.
Komentáxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxanský
,
J.
,
et al.
Sdružení bez právní subjektivity a tiché společenství.
Ostrava:
Montanex.
1996.
Knappová
,
M.
,
Švestka
,
J.
,
et al.
Občanxxx xxxxx xxxxxx xx
xx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Čechách, ve Švýcarsku a v Nizozemí.
Brno:
Masarykova univerzita,
2004.
Ronovská
,
K.
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xx xxx
Komentář.
10. xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxtřebného zákona o spolcích.
Právní rozhledy,
2000,
roč. 9,
č. 2,
s. 65.
Bárta
,
J.
K některým otázkám subjektivity a sukcese právnických osox x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xaudiš
,
P.
Právní subjektivity, právnická osoba a způsobilost vlastnit nemovitosti.
Ad Notam,
1998,
č. 1,
s. 5,
č. 2,
s. 27 an.
Baudiš
,
P.
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
,
J.
Nad některými otázkami právní subjektivity.
Časopis pro právní vědu a praxi,
1998,
č. 3,
s. 542.
Eliáš
,
K.
Obec jako společník kapitálxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx x0.
Eliáš
,
K.
Základní principy soukromého práva v soudní rozhodovací praxi
(pár postřehů k několika soudním rozhodnutím z posledních let).
Soxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx
xxxla
,
J.
,
Hurdík
,
xx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxch a jiných majetkových práv.
Právní rozhledy,
1999,
č. 9,
s. 478.
Havlan
,
P.
Územní samosprávné celky jako subjekty vlastnických a jiných maxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxx,
č. 1,
s. 1.
Huleš
,
J.
Ještě k otázkám právní subjektivity, zejména institucionálních jednotek veřejného sektoru.
Právní rozhledy,
1999,
xx xxx
xx xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxx
xx 3,
s. 306.
Hurdík
,
J.
Právnické osoby
- realita nebo fikce.
Právní rozhledy,
1999,
č. 3,
s. 125.
Hurdík.
,
xx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xednotek občanských sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb.
Právní rádce,
1998,
č. 1
s. 9.
Knapp
,
V.
O právnických osobách.
Právník,
1995,
č. 1xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
x
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxx
x. 1,
s. 2.
Kutý
,
J.
Návrh výkladu podnikání občanských sdružení.
Bulletin ICN,
1996,
č. 10,
s. 10.
Kühn
,
Z.
Fikce samostatnosti právnicxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxslativy.
Obchodní právo,
2001,
č. 3,
s. 11.
Plíva
,
S.
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xx Švýcarsku.
Časopis pro právní vědu a praxi,
2004,
roč. 12,
č. 1,
s. 11.
Stuna
,
S.
,
Švestka
,
J.
Nad některými otázkami připravovaného zákona x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xubjektivitou státních orgánů.
Právní rozhledy,
1999,
č. 6,
s. 289.
Svoboda
,
P.
Právní jednání obce.
Bulletin advokacie,
2000,
č. 1,
s. 3xx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxého práva.
Právní rádce,
1998,
č. 3,
s. 34.
Telec
,
xx
xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxxx xxxx v soukromoprávních vztazích.
In
Veřejná správa a právo: pocta prof. Dušanu Hendrychovi k 70. narozeninám.
Praha:
C. H. Beck,
1997,
s. 107.
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxx komentáře je ke dni 1.1.2009.
V § 19 je zakotven obecný rámec pro ustavování právnických osob, který spočívá v odlišení okamžiku zřízení (zaloxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx především pro právnické osoby soukromého práva, i když i zde může zvláštní právní úprava stanovit jinak.
V případě právnických osob veřejného práva xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx podporu české kinematografie, profesní komory atd.) nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci (například příspěvkové organizace).
Vznik právnickýcx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxjstříku).
Vždy je v prvé řadě určující úprava zakotvená ve speciálních právních předpisech pro právní režim jednotlivých právnických osob (jak soxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxcké osoby.
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxční) a princip volnosti vzniku. V některých evropských zemích (například v Nizozemsku pro vznik spolků a nadací, ve Švýcarsku pro vznik spolků a církevxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xsoby není v tomto případě vázán na akt veřejnoprávní povahy a okamžiky založení a vzniku splývají. Zápis do rejstříku je pak požadován pouze z důvodů ochxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxují do budoucna úvahy o jeho zavedení pro právní formu spolku, z důvodů respektu ústavně zakotveného práva na svobodu sdružování.
Dnes má nejblíže k txxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxů, ve znění pozdějších předpisů. V důsledku vázanosti České republiky mezinárodními smlouvami byl pro odborové organizace a organizace zaměstnavatxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxvem vnitra.
U většiny právnických osob je dnes určující princip registrační (normativní). Ke vzniku právnické osoby jako subjektu práva dochází okxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxným krajským úřadem atd.
Koncesní (povolovací) princip stanovuje, že právnická osoba, aby mohla vzniknout, musí žádat příslušný orgán o vydání poxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxávní úpravy založené na odlišných principech, než které dnes zakotvuje Listina či četné mezinárodní dokumenty o lidských právech. Rovněž ke vzniku kxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxné komoditě.
K odst. 1
Z dikce ustanovení § 19 vyplývá, že právnická osoba může být zřízena (založena):
a)
písemnou smlouvou uzavřenou mezi zřizoxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx způsobem“ může být například zřízení přímo zákonem x
xx xxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxx x x x xxxxx x xákona č. 227/1997 Sb.).
Zřizovací (zakládací) právní úkony, které jsou v jednotlivých předpisech nazývány různě, mohou být buď jednostranné (nadxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxžení nadace, zakládací smlouva obecně prospěšné společnosti, společenská smlouva).
Pro zřízení právnické osoby soukromého práva je zcela zásadnx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxch osob stanovena zákonem a její nedodržení má pak za následek neplatnost takového právního úkonu (zejména § 40 odst. 1 obč. zák.). V případě písemné smlxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxnovují formu zpřísněnou (legalizaci podpisů). Forma notářského zápisu, sepsaného v souladu s notářským řádem, který má důkazní sílu veřejné listinyx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxapříklad při zřizování akciových společností, zřizování nadace závětí). Proto je vždy nutné respektovat speciální úpravu určující pro ten který typ xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxcí úkon neplatný podle § 39 obč. zák. V některých případech se mohou požadavky na obsah zřizovacího dokumentu lišit při zřizování právnické osoby
intex xxxxx
x
xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxno řadou dalších úkonů - usnesení ustavující členské schůze, schválení stanov či dalších pro právnickou osobu důležitých vnitřních dokumentů. V právxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxtračním řízení v souvislosti se vznikem spolků (občanských sdružení) v režimu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (nutnost podpisů přípravnéhx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x právním nástupcem - při přeměnách právní formy právnických osob, fúzích (sloučení xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxé úpravy v občanském zákoníku děje se tak vždy v režimu zvláštních právních předpisů (zvláštní úpravu obsahuje například zákon č. 227/1997 Sb., zákon x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
x xdst. 2
České právo je v zásadě vystavěno na registračním principu, tzn. pro každou právnickou osobu, která není přímo zřízena zákonem či jiným aktem vexxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxa dochází okamžikem zápisu (registrace) do příslušného rejstříku. Z tohoto pravidla však existují výjimky například v případě spolků, u kterých není xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx vzhledem k obecnému pojetí dvoufázovosti procesu vzniku, jde spíše o zákonem stanovené výjimky - u odborových organizací a organizací zaměstnavatelx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxadem je společenství vlastníků jednotek (ve smyslu § 9 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů), které vzniká přímo ze zákona, pokud jsou v domě s nejméně pěti jxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xadou dalších orgánů státní správy a samosprávy, které mají svěřenu tuto agendu v rámci přenesené působnosti.
V současné době vedou rejstříky právnixxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxství vlastníků bytů nebo nebytových prostor; pro jejich právní režim je určující úprava obsažená v § 200 an. o. s. ř., § 27 an. obch. zák. a dále speciální xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x0 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Do těchto rejstříků se zapisují zákonem stanovené údaje a ukládají se u nich, do veřejných sbírek listin, roxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxzací zaměstnavatelů a registru organizací s mezinárodním prvkem, tyto nejsou veřejnoprávně (zákonem) zřízeny a jsou vedeny pouze jako pracovní pomůxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxrstvo školství, mládeže a tělovýchovy - rejstřík veřejných výzkumných institucí a rejstřík školských právnických osob.
e)
Ministerstvo zdravoxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
místně příslušné krajské úřady - rejstříky (registry) zájmových sdružení právnických osob,
g)
obecní úřady - rejstříky honebních společenstexx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxávnických osob v režimu ustanovení § 20f an. obč. zák. Neveřejné jsou i „rejstříky“ osob vznikajících v režimu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občaxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxího rejstříku. Jedná se například o tyto právnické osoby: Pozemkový fond České republiky, Státní fond České republiky na podporu a rozvoj české kinemaxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxpis však nemá pro vznik právnické osoby význam
konstitutivní
, neboť ke vzniku takové právnické osoby došlo již na základě jiné právní skutečnosti (
ex lxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxmí České republiky.
Judikatura:
K zápisu občanského sdružení do obchodního rejstříku. Vznik občanského sdružení jako právnické osoby. Pokud bylx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xegistrací xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxžení se do obchodního rejstříku nezapisují.
(NS 29 Odo 825/2002, C 1740 - Soubor)
K zápisu nadace vzniklé před účinností zákona č. 227/1997 Sb. do nadxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xtatutární orgán nadace, nikoli však vlastním jménem, ale jménem nadace.
(NS 32 Cdo 2526/2000, C 416 - Soubor)
Zápis do nadačního rejstříku (§ 35 odst. x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx kteří ji v době před 1. lednem 1998 založili, soud návrh zamítne.
Zápis do nadačního rejstříku, postup podle § 35 odst. 1 o. s. ř. Státní zastxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx rejstříkový soud (§ 5 odst. 1 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů).
Po nabytí účixxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xízení ve věcech zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností (srov. zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplněxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxivita sdružení
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
Praha:
C. H. Beck,
2006,
s. 45.
Fiala
,
J.
,
et al.
Občanské právo.
Praha:
ASPI,
2006.
Fiala
,
J.
,
et al.
Občanské právo hmotné.
Brxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xx xx xxck,
2003.
Knappová
,
M.
,
Švestka
,
J.
,
et al.
Očanské právo hmotné,
3. vyd.
Sv. I.
Praha:
ASPI Publishing,
2002.
Ronovská
,
K.
Soukromoprxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
x
Škárová
,
M.
,
Spáčil
,
J.
,
et al.
Komentář.
10. vyd.
Praha:
C. H. Beck.
2006
Telec
,
I.
Spolkové právo.
Praha:
C. H. Beckx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xakulta Masarykovy univerzity v Brně)
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2009.
Způsobilost k právům a povinnostem ani způsobilost vlastnxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx do určení předmětu jejich činnosti, pokud se nevyskytne speciální právní úprava toto umožňující. Koncepce tedy nepřitakává doktríně
ultra vires
, ktxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxoba není způsobilá k určitým jednáním (například nadace, nadační fondy, společenství vlastníků jednotek či veřejné vysoké školy), mohou rovněž omezxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxvuje v ustanovení § 9, že společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojexxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxtví nabývat jen k výše uvedeným účelům. Zákon stanovuje další omezení, která vyplývají ze specifika tohoto typu právnické osoby (§ 9a).
I z povahy nadxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xterý však může ponechat zřizovateli možnost stanovit si určité limity svou vůlí, projevenou v nadační listině. Zákonná omezení jsou stanovena předevxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxtí majetku nadačních subjektů (§ 21 an.). xxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xnahou znovu obnovit důvěru veřejnosti v nadační institut, která byla zásadním způsobem narušena v průběhu 90. let minulého století. Nadace se dále nesxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxo omezení nákladů v souladu s § 22 a vést o nich odděleně účetnictví. Další restrikce se týkají možného podnikání nadací (§ 23). Majetek nadací i nadačníxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxního rejstříku jako „nadační jmění“.
Při prodeji majetku nebo pronájmu nemovitostí, které jsou součástí majetku nadace nebo nadačního fondu, nesxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxa č. 248/1995 Sb.) je omezena v tom smyslu, že je založena k poskytování obecně prospěšných služeb. Její zisk (pokud nějakého dosáhne, což není implicitxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxvinna poskytovat za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek.
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, výslovně stanoví, že čxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxružení ozbrojená či s ozbrojenými složkami. Nepřípustný je též cíl podněcovat nenávist, nesnášenlivost a podporovat násilí. Spolky nesmí vykonávat xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxy mohou zřizovat organizační jednotky, pokud tak výslovně zakotví ve stanovách [§ 6 odst. 2 písm. e)].
Veřejné vysoké školy jsou omezeny v nakládání s xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx jiných právnických osob atd.
Další speciální omezení co do rozsahu činnosti se týká například stavebních spořitelen či penzijních fondů. Dále pak nxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxdní banky k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s podnikem xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxn č. 129/2000 Sb., o krajském zřízení).
Zvláštní je rovněž postavení příspěvkových organizací, které nejsou způsobilé vlastnit majetek, a dispozixx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxní státu, který při svých právních aktech jedná svými organizačními složkami. Z čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny z ustálené judikatury Ústavnxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxavení a nevybočovat z účelu, pro které byly zřízeny. K postavení státu viz výklad k § 21.
K zákonnému omezení možnosti právnických osob činit právní úxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxx 4 obč. zák.), že likvidátor může činit pouze takové úkony, které směřují k majetkovému vypořádání dané právnické osoby. K likvidaci blíže výklad k ustaxxxxxx x xxx xxxxx xx
x xxxxx x
x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx
rejstříkové soudy, tj. místně příslušné krajské soudy podle sídla právnické osoby - obchodní rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík obecně prospěšnxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xnutí; toto ministerstvo vede pro vlastní úřední účely evidence - neveřejné „rejstříky“ - rejstřík občanských sdružení, rejstřík odborových organizxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxusi úřední pomůckou);
c)
Ministerstvo kultury - rejstřík církví a náboženských společností, rejstřík církevních právnických osob;
d)
Minixxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx - registry zájmových sdružení právnických osob;
g)
obecní úřady, místně příslušné podle sídla, které vykonávají tuto agendu v přenesené působnoxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxnstitutivní
účinky a je na něj vázán vznik právnické osoby. V některých případech však mohu být účinky takového zápisu pouze
deklaratorní
účinky. Z pxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxené výjimky:
a)
u odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a jejich svazů je registrační princip modifikován principem evidenčním podle xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx
x xxkud jsou v domě s nejméně pěti jednotkami alespoň tři různí vlastníci jednotek, ve smyslu § 9 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů.
I u právnických osob zxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxé osoby: Pozemkový fond České republiky, Státní fond České republiky na podporu a rozvoj české kinematografie, Fond kultury České republiky, Česká náxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxávnické osoby význam
konstitutivní
, neboť ke vzniku takové právnické osoby došlo již na základě jiné právní skutečnosti (
ex lege
, jiným zřizovacím akxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxdného z výše uvedených rejstříků se naopak nezapisují například Česká televize, Český rozhlas, Všeobecná zdravotní pojišťovna, profesní komory nebx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx úkonem) a vznikem právnické osoby (jejím zápisem do rejstříku). Je tomu tak například u obchodních společností (§ 64 obch. zák.). Ten stanoví, že kdo jexxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti, platí, že z těchto jednání byla společnost zavázána od počátku. Statutární orgán je povinen bez zbxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxbnou koncepci přináší i ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 248/1995 Sb.
Ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 227/1997 Sb. obsahuje konstrukci, že vlastnická x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxo odkladu po jejich vzniku předat. Úprava přechodu vlastnického práva k nemovitým věcem tím není dotčena. Nevznikne-li nadace nebo nadační fond, je osxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxtí.
Judikatura:
Církev Římskokatolická - její organizační složka nadaná právní subjektivitou, jíž bylo odňato vlastnické právo k nemovitostem zxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxo zákona.
(VS Praha 3 Cdo 228/1993, PrRo 8/94)
Právní subjektivita politických stran a politických hnutí a jejich organizačních jednotek. Organizaxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx, tuto subjektivitu ztratily dnem 1. července 1994, kdy nabyl účinnosti zákon č. 117/1994 Sb. Tímto dnem se považují za organizační jednotky podle tohxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxnského sdružení. Pokud se fyzická osoba návrhem u Ministerstva vnitra domáhá registrace občanského sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., ačkoli ve skxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxskoslovenské socialistické republice, ministerstvo postupuje podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, užitéxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xbčanského sdružení (pouze) zruší, jestliže nebyly dány důvody k odmítnutí registrace, tj. pokud zjistí, že registrace xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxí podle ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 83/1990 Sb., má účinky uvedené v druhé a třetí větě tohoto ustanovení, to je, že den právní moci takového rozhodnutx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxem registrace.
(VS Praha 5 A 91/96-31, SoJ 538/99)
Registrace změn údajů, týkajících se církve nebo náboženské společnosti. Ministerstvo kultury Čx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxí před vlastní registrací nejprve posoudit, zda takovýto návrh podala oprávněná osoba (dotyčná církev nebo náboženská společnost), zda za tuto osobu xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxve či náboženské společnosti kompetentní podle jejího předpisu.
(VS Praha 6 A 236/1995, SoJ 494/99)
K zápisu nadace vzniklé před účinností zákona č. xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxo rejstříku podává statutární orgán nadace, nikoli však vlastním jménem, ale jménem nadace.
(NS 32 Cdo 2526/2000, C 416 - Soubor)
Zápis do nadačního rxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxzovateli“ než těmi, kteří ji v době před 1. lednem 1998 založili, soud návrh zamítne.
Řízení před soudem: nečinnost při vyznačení dne regisxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxk domáhat soudní ochrany proti nečinnosti spočívající v nevydání osvědčení podle § 79 odst. 1 s. ř. s. V rámci tohoto řízení si soud jako předběžnou otázxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxup podle § xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxačního rejstříku, který vede rejstříkový soud (§ 5 odst. 1 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxm řízení oprávněno, jakož i v řízení ve věcech zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností (srov. zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných spxxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx, § 19 odst. 2 - zřízení a vznik právnické osoby, § 21 - stát účastníkem občanskoprávních vztahů
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
,
Vojtek
,
P.
Praha:
C. H. Beck,
2006,
s. 46.
Fiala
,
J.
,
et al.
Občanské právo.
Praha:
ASPI,
2006.
Havlan
,
P.
Vlasxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx xx xxxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xx xxx
Komentář.
10. vyd.
Praha:
C. H. Beck.
2009
s. 173.
Havlan
,
P.
Jak dál v právní úpravě státních organizací?
Právní zpravodaj,
2002,
č. xxx
xx xx
xxxxxx
x
xx
xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxktivitě církevních institucí.
Bulletin advokacie,
1994,
č. 5.
Stuna
,
S.
,
Švestka
,
J.
Několik úvah nad státem jako právnickou osobou, zejménx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxovská,
Ph.D.
(Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně)
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2009.
Název právnické osoby je jejíx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxy fyzické. Z toho plyne, že název má právnická osoba vždy jen jeden. Při jeho určování je zřizovateli dána v podstatě volnost, při respektování obecných xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxch osob, tzn. že by neměl být zaměnitelný s názvem jiné právnické osoby a všechny ostatní osoby se musí zdržet užívání stejného nebo zaměnitelného názvux xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx jednotlivých právnických osob, často stanoví, že určitá slova (například „nadace“, „nadační fond“, „obecně prospěšná společnost“) mohou být použixx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx nebo „s. r. o.“ či „spol. s r. o.“, „a. s.“, „p. o.“ atd. Právnické osoby ve stadiu likvidace mají povinnost uvádět dodatek „v likvidaci“.
K odst. 1
Názex xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxného práva. Určení názvu na samém počátku existence právnické osoby má i svůj praktický význam. Ač je vznik právnických osob (především těch soukromopxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxcká osoba by měla používat svůj název při právním jednání pokud možno přesně a nezkráceně. Podle judikatury však nepřesné použití názvu nezpůsobuje nexxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxpadu.
Název právnické osoby je pojem odlišný od pojmu „obchodní firma“ v režimu obchodněprávním (§ 8 až 12 obch. zák.), která náleží podnikající fyzxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxávní úpravou obchodní firmy a názvu právnické osoby podle občanského zákoníku platí vztah speciality a subsidiarity. Obchodní zákoník dále obsahuxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxuje v § 1 odst. 3, aby součástí názvu nadace bylo i označení právní formy „nadace“ u nadačního fondu pak označení „nadační fond“; ostatní právnické osoby xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxinnou součástí názvu je označení „obecně prospěšná společnost“ nebo zkratka právní formy „o. p. s.“.
Při určování názvu občanských sdružení (spolkxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx s.“. Tato povinnost však byla opětovně zrušena novelou č. 33/2008 Sb. Název spolku je
obligatorní
obsahovou náležitostí stanov a musí se vždy výraznx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce a od názvu Evropské unie a jejích orgánů (§ 6 odst. 4 zákona č. 83/1990 Sb.).
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxhodnutí příslušného vnitřního orgánu apod.). Vzhledem k tomu, že se jedná o základní identifikační znak právnické osoby, je nutno změnit příslušné zřxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx skutečnost je nutno vždy oznámit příslušnému rejstříku, jehož evidenci daná právnická osoba podléhá. Takový zápis má pak většinou
konstitutivní
účxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xvláštní soudní ochrana těchto statků obsažená v § 19b obč. zák. se týká všech právnických osob bez rozdílu. Mimo to vždy přichází v úvahu i obecné prostřxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxlu se speciální úpravou obsaženou ve zvláštních předpisech [například § 8 an. obch. zák., § 35 an. zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a txxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx
xx xxxxxxku vzniku po celou dobu existence právnické osoby. Občanský zákoník nestanovuje, na rozdíl od posmrtné ochrany fyzických osob ve smyslu § 15 obč. zák.x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx, a lze ho tedy znovu použít.
Rozsah obecné občanskoprávní ochrany názvu právnické osoby je širší než ochrana poskytovaná zvláštními právními předpxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xískala dříve. Může dojít rovněž k zneužití názvu i jiným způsobem, například jeho neoprávněným užitím bez jakékoliv spojitosti s vlastním názvem neopxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxn. že není nutný subjektivní prvek (zavinění).
Občanský zákoník vyjmenovává taxativně žalobní nároky, které má zásahem stižená právnická osoba xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxní žalobou), a je rovněž oprávněna domáhat se přiměřeného zadostiučinění (satisfakční žalobou), a to jak morálního (například omluvu v určité formě)x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx. 2 obč. zák.) a lze vždy požadovat peněžitou náhradu.
Pro přiznání zadostiučinění soudem a určení jeho výše nestanoví zákon žádné zvláštní podmínkyx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxdu nemajetkové újmy nevylučuje možnost uplatnit i náhradu škody (zde se ovšem předpokládá zavinění ve smyslu § 420 an. obč. zák.) či vydání bezdůvodnéhx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx případě soud, který daný případ posuzuje. V první instanci je jím místně příslušný krajský soud [§ 9 odst. 3 písm. m) o. s. ř.].
Ochrana názvu právnickýxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxe. V tomto případě se řeší otázky spojené s neoprávněným použitím obchodní firmy. Může se tak dít prostou nápodobou názvu nebo použitím charakteristicxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xato jednání lze v řadě případů postihovat podle ustanovení § 44 an. obch. zák.
Některé právnické osoby mohou využít k ochraně názvu (i dalších nehmotnxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxrávní ochrany (zápisu ochranné známky) je většinou vykládán ve prospěch práva osoby, která název použila nejdříve.
Z hlediska nezaměnitelnosti oxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx soutěži; přitom není rozhodné, zda jsou tyto činnosti skutečně vykonávány (blíže viz NS 1 Odon 5/97).
K odst. 3
V souladu s obecně uznávanou presumpcx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xrávnické osoby. Dobrou pověst má právnická osoba od svého vzniku po celou dobu trvání její existence. Má osobní povahu, sleduje osud právnické osoby a pxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxěsti právnické osoby někdo, kdo byl použit právnickou či jinou fyzickou osobou k plnění úkolů této osoby, občanskoprávní sankce zásadně postihují samxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx
x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xměřovaly přímo proti této osobě.
Ustanovení § 19b odst. 3 obč. zák. chrání dobrou pověst právnické osoby před neoprávněným zásahem. Podle judikatxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xteré zasahuje její dobrou pověst.
Pro ochranu proti neoprávněnému zásahu do dobré pověsti právnické osoby platí přiměřeně, co bylo řečeno výše o ocxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xadostiučinění (
satisfakce
), a to jako morální, tak peněžité, případně obojí.
Podle judikatury (viz například NS 28 Cdo 1640/2001) rozhodnutí o jedxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx dobré pověsti právnické osoby.
Nejvyšší soud se k otázce dobré pověsti právnické osoby vyjádřil i ve svém rozhodnutí ze dne 15. 11. 2000 sp. zn. 29 Cdo 6xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxzích. Pokud neplnila svoje závazky v uvedených vztazích řádně a včas, popřípadě pouze výjimečně dostála včas svým povinnostem, nelze dospět k závěru, xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxků vůči ní. Podobný je i názor vyslovený Nejvyšším soudem v rozhodnutí ze dne 30. 11. 2004 sp. zn. 30 Cdo 842/2004, kdy konstatoval, že úroveň pověsti právxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x případě zásahu do dobré pověsti právnické osoby lze požadovat mimo jiné i satisfakci, a to i v peněžní formě.
Pokud v případě neoprávněného zásahu do dxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xnekalosoutěžní jednání). Ta je pro podnikající subjekty dostatečně široká a komplexní.
Hranice mezi podnikatelskými a nepodnikatelskými subjexxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxickými osobami dochází ke konkurenčnímu boji (například o
dotace
z veřejných rozpočtů, sponzory atd.). Pojem hospodářský soutěžitel je ve skutečnoxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x úvahu občanskoprávní ochrana podle ustanovení § 19b při uplatnění hledisek používaných při aplikaci zásad uplatňovaných při nekalé soutěži.
Daxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxx xxxxxx č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, a § 10 an. tiskového zákona.
Co se týče trestněprávní ochrany, i když je zásah do xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xákona. Jedná se o jednu z odlišností oproti ochraně osobnosti osob fyzických (k tomu viz výklad § 11 an.). Vzhledem ke koncepci trestní odpovědnosti (rexxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxi tomu, kdo užívá v obchodním rejstříku později zapsané obchodní jméno, zaměnitelné s obchodním jménem žalobce (§ 12 obch. zák.), se žalobce může domáhxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxiska nezaměnitelnosti obchodního jména právnických osob není postačující uvedení jiného sídla, jestliže podnikají v tomtéž oboru nebo oborech zaměxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx. Dobrou pověst právnické osoby (která je podnikatelem) je třeba hodnotit zejména podle chování v obchodních vztazích. Pokud neplnila svoje závazky v xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxcí, zda další osoby byly čí či nebyly v prodlení s plněním svých závazků vůči ní.
(NS 29 Cdo 630/1999, SoRo 3/00)
Zásah osoby plnící úkoly jiného. Zasáhlxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxě postihují samotnou právnickou či fyzickou osobu. Pouze v případě vybočení z rámce činnosti právnické osoby či fyzické osoby (tzv.
exces
) by občanskoxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xrodal dům právnické osobě a odstěhoval se, aniž se z něj odhlásil jako z místa trvalého pobytu, nelze ani v případě, že jde o osobu se špatnou pověstí, hodnxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxny právnické osobě postižené neoprávněným zásahem do její dobré pověsti soud nemusí použít všechny právní prostředky ochrany uvedené v § 19b odst. 2 obxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxch okolností neoprávněného zásahu do dobré pověsti právnické osoby.
(NS 28 Cdo 1640/2001, C 1133 - Soubor)
Neoprávněný zásah. Neoprávněným zásahem xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxx5/2002, C 1406 - Soubor)
Peněžní zadostiučinění. Právnickou osobou je podnikatel. V případě zásahu do dobré pověsti právnické osoby lze požadovat i zxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxx4, C 3034-5 - Soubor)
Související ustanovení:
§ 5 - ochrana pokojného stavu, § 6 - svépomoc, § 11 an - obecný obsah práva osobnostního, § 420 an - odxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxtura:
Balák
,
F.
,
Korecká
,
V.
,
Vojtek
,
P.
1. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2006,
s. 46.
Devátý
,
S.
,
Toman
,
P.
Ochrana dobré pxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxx
x
xx
xxxxo nekalé soutěže.
Praha:
Linde Praha, a. s.,
1999.
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
et al.
Komentář.
10. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2006,
s. 176 an.
Knappová
,
M.
,
Švestka
,
J.
,
et al.
Občanské právo hmotné 1.
xx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxce,
2001,
č. 1,
s. 38.
Hajn
,
P.
K úpravě obchodního jména.
Časopis pro právní vědu a praxi,
1995,
č. 1.
s. 18.
Hajn
,
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxlem internetu.
Právní rádce,
1998,
č. 9,
s. 30.
Spáčil
,
J.
Nejnovější judikatura o ochraně osobnosti a dobré pověsti právnické osoby.
Soudnx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxpis pro právní vědu a praxi,
2000,
č. 3,
s. 319
Teryngel
,
J.
K možnostem ochrany dobrého jména právnické osoby.
Právo a podnikání,
1994,
č. 7.
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxská,
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx „právní osobnosti“ právnické osoby, neboť bez sídla je její existence v podstatě vyloučena. Určuje zpravidla místo, kterým jsou označovány právní úkxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxamné. Důležité je i pro určení místní příslušnosti příslušných orgánů ve sporech vedených s právnickou osobou či jiných veřejnoprávních úkonech.
Oxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxhovující úprava sídla byla změněna nejprve zákonem č. 501/2001 Sb., který byl však následně zrušen nálezem ústavního soudu č. 476/2002 Sb., a poté znovx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech].
K odst. 1
Sídlo je pojmovým a identifikačním znakem právnické osoby, které musí být určxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxí úprava, kdy zákon stanovil, že sídlo musí být určeno „při jejím vzniku“, což nebylo v praxi aplikovatelné, neboť speciální úpravy jednotlivých právnxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xchrany práv třetích osob. Musí být vždy označeno určitě a srozumitelně, jinak je takové určení absolutně neplatné podle § 37 odst. 1 obč. zák.
Sídlem rxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxrkve a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společností a evidované právnické osoby na území České republiky [viz § 3 písm. d) zákona č. xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxské právní úpravy (například švýcarská) umožňují i existenci tzv. létajícího sídla, například u spolků bývá často sídlo vázáno na bydliště předsedy sxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx osoby, které je určené v jejím zřizovacím dokumentu a rovněž zapsané do příslušné veřejnoprávní evidence, musí shodovat se sídlem skutečným. Skutečnxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxtivní zázemí). Je nutno od sebe odlišit pojem „sídlo“ a „adresa“. Adresa není sídlo, ale označení místa, kde právnická osoba sídlí (obec, příp. ulice, čxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxeřejněna, aby osobu bylo možné kontaktovat (u právnických osob zapisovaných do veřejných rejstříků postačí její zveřejnění v takovém rejstříku).
xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxsobí povinnost stanovená v § 30 odst. 4 obch. zák., jenž přikazuje navrhovateli zápisu předložit právní důvod užívání nemovitosti (její části), do níž xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxpravný výbor občanského sdružení či zakladatelé zájmového sdružení právnických osob při zápisu sídla od příslušného rejstříku.
K odst. 3
Pro právxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx místo, které bylo uvedeno v příslušných dokumentech (stanovách, zřizovací listině atd.), sídlo registrované v příslušné veřejnoprávní evidenci. Tx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxučasné době platná úprava vychází především z pojetí sídla skutečného (faktického). Sídlo musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečnxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxoprávní evidenci jako své sídlo jiné místo než své skutečné sídlo, může se každý dovolat i jejího skutečného sídla.
Právnická osoba musí tedy uvádět sxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxt speciální úpravu - například v § 13a obch. zák.
Není vyloučeno (a v praxi se tak děje velmi často), že právnická osoba za trvání své existence své sídlo xxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx zapisovaných do veřejného rejstříku je vždy nutná změna těchto údajů v rejstříku. Ač má tento zápis
deklaratorní
xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx odst. 7 a § 31 odst. 3 obch. zák., který je určující nejen pro subjekty obchodněprávní, ale i všechny ostatní (nadace, nadační fondy, obecně prospěšné sxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxeré se zápis změny sídla týká, že nemůže namítat rozpor se skutečným stavem vůči tomu, kdo je v dobré víře v zápis (§ 27 odst. 2 obch. zák.), naopak ovšem proxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxov, je však dána oznamovací povinnost Ministerstvu vnitra do 15 dnů od jejího schválení. Dochází-li ke změně sídla zákonem (například u některých právxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxo rejstříku, je nutná i změna takového zápisu.
K odst. 4
Občanský zákoník vychází z pojetí, že sídlo právnické osoby může být i v bytě, nicméně stanovxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxevším k výkonu práva bydlení. Při posuzování konkrétních případů je nutno vyjít z konkrétní situace - účelu a povahy činnosti právnické osoby, umístěnx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxní úpravy v souvislosti s povinností uvádět v zakladatelských dokumentech plnou adresu sídla, což v praxi přinášelo značné administrativní i finančnx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxad obchodního, nadačního, obecně prospěšných společností, společenství vlastníků jednotek, ale i politických stran a politických hnutí atd.) postxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxžnost týká pouze právnických osob už „zapsaných“ do těchto rejstříků, tedy ne těch, které mají být teprve zapsány. Proto je zde na místě spíše extenzivnx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxanizací zaměstnavatelů atd.) v režimu zákona č. 83/1990 Sb. je dána speciální úprava. Vzhledem k pojetí „rejstříku“ občanských sdružení (srov. výklxx x x xxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxh - stanovy sdružení
Literatura:
Fiala
,
J.
,
et al.
Občanské právo.
Praha:
ASPI,
2006.
Fiala
,
J.
,
et al.
Občanské právo hmotné.
Brno:
Doplxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxová
,
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx xxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx právo hmotné 1.
3. vyd.
Praha:
ASPI Publishing,
2002.
Eliáš
,
K.
Sídlo právnických osob.
Právník,
1993,
č. 9,
s. 756.
(Právxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx dni 1.1.2009.
Vzhledem k pojetí právnických osob je nutno vyjít z faktu, že právnická osoba utváří svou vůli a projevuje ji navenek pomocí osob fyxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxob, což není dostačující.
Obecně lze jednání právnické osoby rozdělit na jednání navenek (reprezentační pravomoc) a jednání vnitřní (například přx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxcké osoby atd.).
Reprezentační pravomoc vystupovat navenek jménem právnické osoby jako určitou schopnost xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxatutárního orgánu vůči právnické osobě samé a odpovědnost vůči třetím osobám. Pokud dojde k překročení pravomocí ze strany jednajícího, právnická osxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxx xxávní úprava věnuje pozornost pouze vnější působnosti orgánů vůči třetím osobám - reprezentační pravomoci.
Jednání statutárních orgánů se považujx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxx
V zásadě platí, že k jednání navenek ve všech věcech je povolán statutární orgán popřípadě některý z jeho členů, pokud se jedná o statutární orgán kolexxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxitřních dokumentech právnické osoby (společenské smlouvě, nadační listině, statutu, stanovách). Jedná se však pouze o vnitřní omezení a navenek plaxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxého možného omezení je limitace jednotlivých členů statutárního orgánu, co se týče nakládání s finančními prostředky.
Statutární orgán činí právxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxd k § 19a odst. 1). Musí však být vždy v souladu s právem a dobrými mravy.
Z podstaty věci vyplývá, že statutární orgán může být jen jeden, ať už se jedná o stxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxx xx xxxxxxxxxxm orgánem.
Kolektivním statutárním orgánem je například správní rada u nadace, nadačního fondu nebo obecně prospěšné společnosti, představenstvx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxku či příspěvkové organizace (například mateřské školky) atd.
U některých typů právnických osob je ponecháno na vůli zřizovatelům (zakladatelům)x xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xučením omezeným (jednatel či více osob s jednatelským oprávněním).
Pokud jde o jednání kolektivního statutárního orgánu, není nutné, aby jednal vžxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxenty (stanovy, statut, společenská smlouva) nestanoví jinak. Způsob jednání lze zjistit z příslušného veřejného rejstříku, neboť se jedná o povinně xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxouvu, jejímž účastníkem je právnická osoba, podepsalo více osob oprávněných za ni jednat, postačí k platné změně smlouvy podpis jakékoliv, třeba i zcexx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxy učiněny. Aby byla právnická osoba z právního úkonu zavázána, musí být úkon učiněn skutečně jejím jménem. Z jednání musí být jasně patrno, že jej fyzickx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxická osoba statutárním orgánem právnické osoby, se kterou je ve sporu, platí zde, že nemá právo jednat jménem této právnické osoby. Jestliže právnická xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxatutárním orgánu je údaj, který se podle zvláštních předpisů zapisuje do veřejného rejstříku, a proto je příslušný orgán vždy povinen uvést do souladu xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxnických osob mohou regulovat dva soubory norem. U většiny typů právnických osob je pozice jednotlivých orgánů stanovena přímo zákonem. V druhém přípaxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdační listině), popřípadě v jiném vnitřním dokumentu (statutu, organizačních řádech apod.). Při vytváření těchto pravidel je nutno brát v úvahu specxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xravomocí přímo zákonem jsou právnické osoby veřejného práva zřizované jednotlivými zákony (například Česká televize, Česká tisková kancelář atd.)x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxány má daný typ právnické osoby zřídit a zákonný rámec, ve kterém se musí pohybovat zřizovatelé (zakladatelé) při určování pravomocí v zřizovacím (zakxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxích podniků, veřejných vysokých škol či zdravotních pojišťoven atd.
Absolutní volnost xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxem působí v praxi celou řadu problémů a patových situací. Obdobně i občanský zákoník ponechává vnitřní organizaci na stanovách zájmových sdružení prxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx náboženské společnosti a církevní právnické osoby v režimu zákona č. 3/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato volnost úpravy bývá odůvodňována xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxb v režimu obchodněprávním obsahuje obchodní zákoník v § 66, která je dále rozvedena podrobně u jednotlivých typů právnických osob v obchodním zákoníxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx zřizovatele nadace. Zákon č. 227/1997 Sb. vymezuje detailně právní pozici a působnost správní rady v § 10 až 16. Do její působnosti patří správa majetkxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxtu vystupovat všichni členové společně nebo jen některý z nich, příp. více členů apod. Problém může nastat u zřízení nadace (nadačního fondu) závětí. V xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
x x xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxna č. 248/1995 Sb. jsou podrobně zakotveny požadavky na organizační strukturu obecně prospěšných společností. Statutárním orgánem je správní radax xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x4), ten však statutárním orgánem není a být nemůže. Ani v případě ředitele družstva (§ 243 odst. 7 obch. zák.) nejde o statutární orgán tohoto subjektu.
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxy, u některých právnických osob, pokud tak stanoví zákon, na nuceného správce při uvalení nucené správy (například banky), specifické postavení má roxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xrávní úkony v zastoupení. Jedná se o formu zákonného zastoupení právnické osoby. Těmito osobami jsou jednak pracovníci (zaměstnanci) nebo členové, pxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxí jednajícího v organizační struktuře, obsah pracovní smlouvy, organizační či provozní řád atd. Pokud taková speciální úprava neexistuje, rozhodujxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxdevším, co se týče jejich vystupování navenek. Zde přichází v úvahu překročení jednatelského oprávnění (
exces
). Pro vázanost právnické osoby takovýx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxastník nemohl vědět. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně.
Z judikatury (NS 20 Cdo 1418/2002) vyplývá, že úsudek, zda se daný úkon právnické osxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xrávnická osoba nakládá se svým majetkem.
Už ve starší judikatuře (Rc 1/68) lze dohledat, že právnická osoba je rovněž zavázána z jednání své zaměstnaxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxno. Opačné stanovisko by bylo na místě jen tehdy, kdyby byli zákazníci o tomto náležitě informováni (například vývěskou v provozovně).
K uplatnění xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxto provozovny, pokud ten, kdo nárok uplatňuje, nemohl vědět, že k přijetí uplatnění takového nároku byl organizací určen někdo jiný (viz NS 1 Cz 70/1982xx
xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xdpovídá provozovatel (§ 435 obč. zák.) bez zřetele k tomu, jaký je jeho předmět podnikání; tato okolnost není významná ani z hlediska, zda jde o
exces
prxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxe statutární orgán právnické osoby ani dodatečně tento procesní úkon neschválí, soud řízení o takovém podání zastaví (NS 1 Odon 60/1997).
Mimo zastxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxlší formy zastoupení právnických osob; například obchodní zákoník upravuje samostatně prokuru (§ 14) jako zvláštní druh plné moci. Mimo to lze právnxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxech (§ 436 o. z.) postačí, je-li tento nárok uplatněn např. u vedoucího provozovny, pokud ten, kdo nárok uplatňuje, nemohl vědět, že k přijetí uplatnění xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxm. e) obch. zák.] obchodní společnosti patří mezi podstatné části společenské smlouvy. Má-li dojít ke snížení počtu těchto jednatelů, jejichž počet bxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxdování o změnách společenské smlouvy, může se tak stát způsobem uvedeným v ustanovení § 127 odst. 4 obch. zák.
Účinnost plné moci udělené oxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxsti právního úkonu v hospodářských vztazích předepsána písemná forma, je třeba podpisu nejméně dvou oprávněných osob“, platí takové ustanovení i pro xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxva smyslu záležitostí v hospodářských vztazích a plná moc je tedy právním úkonem v rámci takového hospodářského vztahu.
(NS Odon 23/1994, SoRo 3/95)
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
Fyzická osoba ve sporu s právnickou osobou, jejímž je statutárním orgánem. Fyzická osoba, jež je statutárním orgánem právnické osoby - podnikxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxtární orgán, oprávněný jejím jménem jednat, soud jí může stanovit opatrovníka pro řízení.
Právnická osoba dědicem z allografní závěti. Uxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx činí (mohou činit) za tuto právnickou osobu právní úkony, jakož i fyzické osoby, které jsou společníky, členy nebo zaměstnanci této právnické osoby, nxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xjmu vlastní.
(NS 21 Cdo 530/2001, SoJ 81/02)
Odvolání jednatele. Pouhé odvolání jednatele, aniž by byl vzápětí nahrazen jiným, není změnou společenxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xlužníku, který je fyzickou osobou, je-li dlužník jejím statutárním orgánem (členem statutárního orgánu), jakož i tehdy, jeli dlužník společníkem, čxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxická osoba, jako újmu vlastní.
K jednání osob podle § 20 odst. 2 obč. zák. Úsudek, že se ve smyslu § 20 odst. 2 obč. zák. právní úkon právnické xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxž právnická osoba nakládá se svým majetkem.
(NS 20 Cdo 1418/2002, SoJ 1/03)
K excesu pracovníka podle § 20 odst. 2 obč. zák. Za škodu na dopravních prosxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxx x
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx
Právnická osoba osobou blízkou. Vkládá-li spoluvlastník spoluvlastnický podíl k nemovitosti do společnosti s ručením omezeným, jejímž jx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxoba oprávněná sjednat změnu smlouvy, byla-li původní smlouva podepsána více oprávněnými osobami. I v případě, že písemnou smlouvu, jejímž účastníkex xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxrávněna za právnickou osobu samostatně jednat a zavazovat ji.
(NS 33 Odo 1138/2003, C 2744 - Soubor)
Související ustanovení:
§ 20h - stanovy sdruxxxxx x xx xxx x xxxx xxxx x xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xx.
Holub
,
M.
,
Fiala
,
J.
,
Bičovský
,
J.
Praha:
Linde Praha, a. s.,
2002.
Jehlička
,
O.
,
Švestka
,
J.
,
Škárová
,
M.
,
Spáčil
,
Jx
x
xx xxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx xxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx 1.
3. vyd.
Praha:
ASPI Publishing,
2002,
s. 185.
Ronovská
,
K.
Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Čechách, ve Švýcarsku a x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxnikání,
1996,
č. 1,
s. 9.
Hansel
,
M.
Kritika pojmu „statutární zástupce“.
Právní rádce,
2003,
č. 6,
s. 23.
Plíva
,
S.
Jednání podnikatxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx
xxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xx
xxxxxda
,
P.
Právní jednání obce.
Bulletin advokacie,
2000,
č. 1,
s. 30.
(Zrušení, likvidace a zánik právnické osoby)
JUDr.
Katexxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxufázovosti procesu zrušení - zánik právnických osob, která se týká především právnických osob soukromého práva. Zejména u právnických osob práva veřxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xřípadě neexistence speciální úpravy pro daný typ právnické osoby přichází na řadu použití obecné ustanovení § 20a odst. 1 obč. zák., který stanoví, že sx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx byla zřízena (založena).
Nastoupením těchto skutečností však nedochází ihned ke ztrátě právní subjektivity právnické osoby, nýbrž nastupuje fáxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxy právnických osob soukromého práva vázáno na akt veřejnoprávní povahy - výmaz ze zákonem stanoveného rejstříku.
Obecně lze rozdělit zrušení a náslxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxšení a zániku právnické osoby, může k němu dojít:
a)
dobrovolně, na základě projevu vůle k tomu povolaného orgánu právnické osoby,
b)
nedobrovolxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxolečníků, členů). Tato vůle bývá vtělena buď do dohody (například u společníků obchodní společnosti), nebo se tak může stát usnesením nejvyššího orgáxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx
xxz vědomí členů či společníků. Možností dobrovolného zrušení rozhodnutím nejvyššího orgánu se
korporace
odlišují od právní formy nadací, kde je takoxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxam nejen pro právnickou osobu, ale často pro celou řadu dalších osob. Proto je považován za krajní prostředek a většina zvláštních právních předpisů umxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxpustné, na rozdíl od korporací, aby došlo k jejich zrušení na základě projevu vůle orgánů nadace, tedy k dobrovolnému zrušení. Nadace není nadána vlastxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxtel může v nadační listině stanovit přesné objektivní podmínky pro orgán nadace nebo jiný subjekt, který při splnění těchto podmínek nadaci zruší. Tímxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxostí stanovených v § 7 odst. 2 zákona č. 227/1997 Sb.
Vzhledem k trvalosti nadačního institutu se objevuje zájem na zachování existence nadačních subxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xaxativně stanovených důvodů v § 7 odst. 3 až 5 zákona č. 227/1997 Sb.
Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, obsahuje speciální úpxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx důvodů. Zrušení a následný zánik obecně prospěšné společnosti může mít závažné následky pro osoby, kterým ta která společnost poskytuje obecně prospxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx nedostatků.
Obchodní zákoník obsahuje úpravu zrušení a zániku společnosti v ustanovení § 68 a následně ji rozvíjí u jednotlivých typů obchodnícx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx
xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxby (v režimu § 124 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., který stanovuje, že ve věcech zrušení a zániku školské právnické osoby se přiměřeně použijí ustanovení xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxažené v občanském zákoníku, není zánik spolku (občanského sdružení) vázán na výmaz x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xániku těchto subjektů. Spolek zaniká na základě taxativně vymezených právních skutečností - buď dobrovolně rozpuštěním nebo sloučením s jiným spolkxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xpolek rovněž rozpustí, pokud neupustí od výše zmíněných činností či neuvede stanovy do souladu se zákonnými požadavky, ač k tomu byl ministerstvem vyzxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx takovým důvodem pro autoritativní rozpuštění občanského sdružení též zjištění, že občanské sdružení má podle svého programu a stanov vyvíjet činnosxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxkých hnutích). V takovém případě je totiž činnost sdružení v rozporu se zákonem o sdružování občanů podle zákona č. 83/1990 Sb. (viz usnesení NS 11 Zp 1/xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xx xx xdst. 2 zákona č. 83/1990 Sb.). Oznámení má pouze
deklaratorní
účinky.
Podle judikatury, co se týče organizační jednotky občanského sdružení, kterx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxeticky vyloučeno, aby právnická osoba byla zrušena přímo zákonem. Týká se to především právnických osob veřejného práva. Příkladem z poslední doby je xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxonem byla například Komora komerčních právníků (zrušená zákonem č. 86/1995 Sb.).
Právnické osoby veřejného práva vzniklé na základě aktu zřízení (xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xoukromého práva je (až na zákonem stanovené výjimky) vázán na akt veřejnoprávní povahy - výmaz ze zákonem stanoveného rejstříku, do kterého byla daná pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxní však není vzhledem k obecnému pojetí systematické a jedná se o jednu ze zákonem stanovených výjimek. Je dána pouze obligatorně oznamovací povinnost x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí právní režim okamžiku zániku dané právnické osoby.
K odst. 3
Po fázi zrušení právnické osoby pravidelně nastupuje fáze majetkového vypořádání (xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx Jiným případem je majetkové vypořádání provedené soudem v rámci konkursního řízení v režimu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (ixxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxnické osoby s právním nástupcem (přeměny) dochází k přechodu celého jmění právnické osoby spolu se všemi právy a povinnostmi.
Přeměny právnických oxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xatímco ostatní zanikají;
b)
fúze právnických osob, spočívající ve splynutí, kdy všechny dosud existující právnické osoby zaniknou a vzniká nová xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xěkolik nových nástupnických právnických osob, které se může uskutečnit zákonem stanovenými způsoby;
d)
změna právní formy existující právnické xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxby.
Úprava přeměn právnických osob se sídlem v České republice byla zakotvená v obchodním zákoníku v § 69 až 69h až do 1. 8. 2008, kdy nabyl účinnosti xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx