Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (1)

40/1964 Sb. [Zrušeno] Občanský zákoník: Komentář

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxzity v Brně)
doc. JUDr.
Milan
Kindl,
CSc.
(vedoucí katedry Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni)
prof. JUDr.
Jan
Hurdík,
DrScx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxx
Ondřej
David,
PhD.
(Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni)
JUDr.
Jiří
Handlar,
Ph.D.
(Právnická fakulta Masarykovy univerzitx x xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxiverzity v Plzni)
Mgr.
Petr
Lavický,
Ph.D.
(Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně)
JUDr.
Ján
Matejka,
Ph.D.
(Fakulta právnickx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxr.
Václav
Bednář
(Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni)
JUDr. Ing.
Radovan
Dávid
(Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brnxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxcká Západočeské univerzity v Plzni)
JUDr.
Alexander
Šíma
(Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni, předseda senátu Krajského soudu v Pxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx pošta, s. p., v Brně)
Mgr.
Jan
Lasák
(Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, asistent předsedkyně Nejvyššího soudu)
Mgr.
Silvie
Štěpxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx jsou především majetkové vztahy, ale i člověk a jeho právní postavení. Úvodní ustanovení občanského zákoníku je výrazem stále silnějšího vlivu přixxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx do občanského práva cestou doktrinální, prostřednictvím ústavních předpisů a vlivu evropského práva a judikatury evropských soudních institucí. Uxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxporušitelnost přirozených práv člověka.
Současně uvedené ustanovení odráží do rámce občanskoprávní regulace hierarchizaci hodnot chráněných xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx, a to v jejích základních dvou dimenzích, které upravuje občanský zákoník: jednak práv osobnostní povahy a současně základu práv majetkových, v jejicxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx praxi nebylo dosud dosaženo jednoty o povaze občanskoprávního vztahu jako univerzálního institutu, který tvoří rámec všech subjektivních práv a subxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxstém, plnící společenskou roli, tj. stanovící normativní a současně modelové obecné typy chování osob ve společenských vztazích. Vychází z pojetí míxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxctvím společenských vztahů. Právo je jedním z prostředků regulace individuálních pozic osob v právním smyslu, které se navenek - společensky - prezenxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx jeho funkcí je regulace vzájemné interakce těchto individuálních pozic, tedy vztahová stránka života společnosti a její právní regulace. Vztah předxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxtutu právního vztahu u tzv. práv absolutních (například vlastnického): i zde je vztahový prvek přítomen, pozice nositele absolutních práv je však přixxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx x xhrožení nebo porušení tzv. absolutních práv, xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxvní) vztah, jehož prostřednictvím se realizuje funkce právní regulace prostřednictvím občanského práva.2)
K odst. 2
Ustanovení § 1 vymezuje subxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxatné legislativy, je nutno při vymezení rozsahu a obsahu úpravy občanského práva, potažmo občanského zákoníku, respektovat základní členění právníxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
Legislativa
nejen nepřispěla k diferenciaci obou základních skupin právní regulace, nýbrž v jednom z klíčových ustanovení nově vydaného soudního xxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx v mezích zákonné pravomoci správního orgánu, otevřela v podstatě poprvé po desítiletích mlčení otázku rozlišení veřejného a soukromého práva a věcí vxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxkromého práva, někdy odmítaná jako neexistující, se tím dostala na pořad dne jako problém povýtce praktický a navíc klíčový z hlediska vymezení pravomxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x jednou ze dvou základních systémových částí právního řádu. Soukromé právo je charakterizováno především těmito znaky:
Účastníci soukromoprávníxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxnomie vůle. V soukromém právu je její rámec vymezen metodou „vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno“ (čl. 2 odst. 3 Listiny), ve veřejném právu je nosxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxtovány metodou „vše je zakázáno, co není výslovně dovoleno“ (čl. 2 odst. 2 Listiny).
Vedle osobní svobody jsou účastníci soukromoprávních vztahů vxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx práva a povinnosti v důsledku svých úkonů v souladu, respektive v rozporu, s právem nabývat, měnit a vyvolat jejich zánik (způsobilost k právním úkonům x x x xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxbaveni ústavním, respektive právním pořádkem. Tento základní právní
status
umožňuje osobám v právním smyslu vstupovat plnohodnotně a aktivně do síxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxodrobně viz komentář k § 2 odst. 2).
Soukromé právo je založeno na systému norem poskytujících obecná pravidla chování a vytvářejících prostor pro upxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx (například správních rozhodnutí).
Nejfrekventovanější právní nástroj, který používá soukromé právo pro regulaci vztahů subjektů, je soukromopxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxní rozhodnutí, kterým jsou jednostranně ukládány orgány veřejné moci práva a povinnosti jeho adresátům.
Pro soukromé právo je rovněž typické, že pxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx sankcí, které stanoví za porušení pravidel vyplývajících z jednotlivých skupin odvětví. Pro soukromé právo je charakteristické, že o nich nemůže rozxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxhodce). Dále se sankce v soukromém právu neuplatňují zásadně z úřední moci, nýbrž na návrh účastníka právního vztahu a konečně soukromoprávní sankce mxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx dosažení především rovnováhy zúčastněných společenských vztahů.
Jednotlivá odvětví právního řádu, tedy i jednotlivá odvětví soukromého právax xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx právních odvětví v rámci soukromého práva je pak především potřeba uplatnit určitou specifickou míru metody právní úpravy na určitou skupinu právnícx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxá vyžaduje možnost uplatnění i přímých, tj. veřejnoprávních zásahů státu do rodinněprávních vztahů.
U pracovního práva je ekonomická nerovnováha xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxšší míru ochrany některých účastníků právních vztahů není zcela jednoznačný. Z toho plyne dlouhotrvající diskuse o splynutí občanského a obchodního xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxický model). Tato diskuse je v současnosti řešena
de lege ferenda
ve prospěch výrazně monisticky koncipovaného modelu, když návrh nového občanského xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxnikatelské prostředí (úprava obchodních společností, hospodářské soutěže a úzké skupiny smluvních typů).
Základem pro určení vztahu mezi odvětxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxí doby, tj. na počátku 19. století, v době vzniku prvních velkých kodifikací soukromého práva v Evropě, bylo občanské právo v zásadě totožné s právem souxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxrávních vztahů. Teprve později, pod tlakem potřeb zvláštní metody právní regulace, došlo k více či méně zřetelnému osamostatnění těchto jednotlivýcx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxně definovala a touto svou samostatnou definicí se vyčlenila z obecné materie práva občanského. Tato pozice občanského práva v rámci systému práva souxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxho zákoníku. To má svůj nesporný význam i pro praktické posouzení, které společenské vztahy se budou řídit občanským právem a které jinými právními odvxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xo zjištění, že tomu tak není, lze konstatovat, že tento společenský vztah bude upraven předpisy občanského práva. Občanské právo a jeho předpisy má tedx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxh odvětví.
Občanské právo lze charakterizovat jako soubor právních pravidel:
a)
upravujících základní osobní a majetkové postavení osob fyzickxxx x xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxahy založené na rovném postavení účastníků a
c)
dále právní prostředky, na jejichž základě vznikají, mění se či zanikají práva x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x
xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxíků (občanskoprávní odpovědnost).
Cílem celé úpravy občanského práva, tj. občanského zákoníku a dalších právních předpisů, je dosažení, ochrxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxčástí práva občanského, jindy, jako je tomu v případě českého právního řádu, má postavení relativně samostatného právního odvětví. V českém právním řxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxě.
Rodinné právo upravuje vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi a zprostředkovaně i vztahy mezi dalšími příbuznými, jakož i vztahy dítěte vůči třetím oxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxažující
kogentní
charakter (viz dále k dispozitivnosti právní úpravy). Tato skutečnost je zejména výrazná v té části rodinného práva, která upravujx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxné právo a jeho předpisy uplatňují v první řadě, zatímco předpisy občanského práva se použijí tehdy, kdy rodinné právo výslovně příslušný vztah neupraxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx.) má značně sofistikovanou povahu. Obchodní zákoník je rozdělen do dvou velkých skupin norem. Z nich první skupina upravuje právní postavení subjektx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxe občanského práva) a má postavení norem zvláštních vůči obecné úpravě občanského práva. Druhá skupina, která formuluje obchodněprávní závazkové vzxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx diferencována - s určitým zjednodušením - do několika skupin:
a)
Obchodním xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxahy týkají jejich podnikatelské činnosti.
b)
Za obchodně závazkové vztahy jsou považovány rovněž vztahy vznikající mezi státem nebo samosprávnxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxodního zákoníku se budou rovněž řídit ty závazkové vztahy, bez ohledu na charakteristiku jejich účastníků, které jsou jako smluvní typy vypočteny v oxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxt obchodním zákoníkem, nýbrž občanským zákoníkem tehdy, jestliže jde o smluvní typ, který není upraven výslovně v obchodním zákoníku, je však upravex x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxe zvláštní úprava příslušného smluvního typu, nikoliv obecná úprava, pokud je upravena v obchodním zákoníku.
e)
Obchodní zákoník rovněž umožňuxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxně se dohodnout, že jejich vztah se bude řídit nikoliv občanským, nýbrž obchodním zákoníkem. Taková dohoda však musí být uzavřena v písemné formě, jinax xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxě
kogentní
povahy.
Pro vztah předpisů občanského a pracovního práva a rozsah jejich použitelnosti je určující - na rozdíl od vzájemně propojenýcx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxažena v zákoníku práce a v dalších předpisech pracovního práva na straně jedné a v předpisu občanského práva na straně druhé, doplněná o princip
delegaxx
x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxvu odkazuje příslušný paragraf zákoníku xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxtele za podmínek stanovených pracovní smlouvou, pracovními předpisy a kolektivními smlouvami,
b)
s nimi spojené kolektivní pracovněprávní vztxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxvatelem či sdružením zaměstnavatelů na straně druhé,
c)
upravující obecné podmínky a poskytující ochranu pracovněprávním vztahům uvedeným výšxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxosti práce, úřady práce a další).
Mezinárodní právo soukromé v širším smyslu zahrnuje normotvorbu orgánů Evropské unie, která je předmětem úpraxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxh vnitrostátní implementaci (směrnice). Dále je odlišováno mezinárodní právo soukromé ve vlastním smyslu, které vzniká pro potřeby úpravy vztahů s mxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxomé dvě skupiny norem.
Kolizní normy, které jsou normami vnitrostátního práva, nemají však přímý normativní obsah, tj. přímo neupravují práva a poxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xbsahujícím tyto kolizní normy pro český právní řád je zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním (zákon č. 97/1963 Sb.).
Mezinárodní smlouvy x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxná o smlouvy a úmluvy, jejichž obsah odpovídá obsahu soukromoprávních vnitrostátních norem, přičemž rozdílem je pouze jejich mezinárodní původ.
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xrávem. To znamenalo přímou vázanost České republiky evropskými nařízeními a pokračující proces implementace evropských směrnic do právního řádu ČRx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxpuje podíl České republiky na projektech unifikace evropského hmotného práva občanského, vyjádřeného již vypracovanými Principy evropského smluvxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxmmon Frame of Reference), které pod gescí Evropské komise a Evropského parlamentu realizuje xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx projekt evropského občanského zákoníku. Tyto všechny projekty ovlivňují vývoj českého občanského práva směrem k jeho evropské unifikaci, byť v součxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx
xxxx xxx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxo práva na hmotný předmět své regulace (srov. též § 118 odst. 1). Formulace předmětu právní regulace v primární podobě věcí se v evropských dimenzích v prxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx francouzský, italský aj. občanské zákoníky), které zahrnuje do pojmu věci vše, co může být předmětem právní regulace, a na pojetí užší (německý, řecký xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xe specifickými požadavky kladenými na úpravu práv k výsledkům tvůrčí duševní činnosti člověka, vedl k tendenci vyčlenit tuto úpravu mimo vlastní text xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xědeckým a uměleckým včetně práv výkonných umělců upravuje zákon č. 121/2000 Sb. (autorský zákon), práva průmyslového vlastnictví upravují zákony čx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xzemní jednotkou jako pronajímatelem a podnikatelem jako nájemcem za účelem provozování obchodní činnosti nemá obchodní, ale občanskoprávní povahux
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxy upravené pouze v občanském zákoníku se řídí občanským zákoníkem jen v rozsahu této úpravy, přičemž se ale na ně zároveň použijí obecná ustanovení obxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxazkem vyplývajícím z občanskoprávních vztahů.
(NS 25 Cdo 1269/2004, C 3740 - Soubor)
Související ustanovení:
§ 2 - vznik občanskoprávních vztaxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxina, - Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, - § 1, 2, 261 an. obch. zák., - zákoník práce, - zákon o rodině, - zákoník mezinárodního obchodu, x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxámkách, - zákon o vlastnictví bytů, - zákon o ochraně topografií polovodičových výrobků, - zákon o elektronickém podpisu, - zákon o cenných papírech, - xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxkých a jiných věcných práv k nemovitostem, - zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, - zákon o nadacích a nadačních fondxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxx x xx xx xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxejné moci, - zákon o sdružování občanů, - zákon o církvích a náboženských společnostech, - zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky souvxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, - nařízení vlády č. 258/1995 Sbxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxnde,
2001.
Fiala
,
J.
,
et al.
Občanské právo hmotné.
3. vyd.
Brno:
Masarykova univerzita a Doplněk,
2002.
Holub
,
M.
,
et al.
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
2007.
Hurdík
,
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxnské právo hmotné.
Praha:
ASPI,
2005.
Lando
,
O.
,
Beale
,
H.
Principles of European Contract Law.
The Hague
Kluwer,
2000.
Lazar
,
J.
Zákxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xx xxx
Komentář.
10. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2006.
Bejček
,
J.
Existují tzv. komplexní právní úpravy v obchodním a v občanském zákoníku?
Právxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx soukromého práva.
Právní rozhledy
1995,
č. 5,
s. 177 an.
Fiala
,
J.
Několik úvah o systému občanského práva.
Právník,
2003,
č. 12,
s. 1187 axx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxx xxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxtka
,
J.
Úvaha nad teoretickým systémem čs. občanského práva.
Právník,
1970,
č. 2,
s. 77 an.
Kanda
,
A.
Několik kritických poznámek k rekodixxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx x xxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx xxx
xxxxx
x
xx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxsidiarity k zákonům upravujícím právní vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti?
Právní rozhledy,
2002,
č. 8,
s. 392-394.
Pelikáxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxníku.
Právní praxe,
1996,
č. 5-6,
s. 259 an.
(Vznik občanskoprávních vztahů)
prof. JUDr.
Jan
Hurdík,
DrSc.
(Právnická fakulxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxrá spočívá v nepřímém uplatnění veřejné moci při jejich vzniku, změně, zániku i ochraně. Toto nepřímé uplatnění veřejné moci předpokládá vytvořit přexxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx statusem (způsobilostí k právům a povinnostem, způsobilostí k právním úkonům a způsobilostí nést následky porušení práva, tedy způsobilostí deliktxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxmie může svobodně uplatnit směrem k osobní i majetkové emancipaci osob.
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx rámci: systém právních vztahů, jejichž prostřednictvím mohou účastníci nabývat práv a povinností a uspokojovat své zájmy, a dále systém právních skuxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxk, změnu nebo zánik občanskoprávních vztahů.
Otázkou, která není dosud řešena jednotně, je zahrnutí do rámce právního vztahu jako jeho obsah všechnx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxdních součástí svého právního statusu již ze své fyzické (osoba fyzická) nebo právní (osoba právnická) existence, naprostá většina občanskoprávnícx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxidla prostřednictvím tzv. absolutních zákazů a příkazů (srov. § 415 obsahující příkaz neškodit jinému), výjimkou. Vzhledem k samoobslužnému charaxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xráv a povinností přímo ze zákona představují tzv. právní titul (důvod) vzniku, změny či zániku občanskoprávních vztahů.
K občanskoprávním skutečnxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xpojuje.
Tato jednoduchá kategorizace se v praxi větví na složitější strukturu právních skutečností, které tvoří:
a)
Skutečnosti nezávislé na vůxx xxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx x xxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx
x
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxí věci nebo díla a
-
konstitutivní
úřední rozhodnutí.3)
K odst. 2
Zásada rovnosti stran je vyjádřena bez výhrad v § x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx občanskoprávní vztahy a současně na okruh jejich účastníků. Při dalším studiu této formulace a její
konfrontace
se zásadou rovnosti však se ukazuje sxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxodisko posuzování určitého okruhu právních situací uznávána jako generální zásada práva Evropské unie.4) I v tomto rámci, který konfrontuje právo sxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xodrobena rovnost jako ústavní zásada.6) Výrazné pochybnosti jsou však v současné době vznášeny i proti paušálnímu, či dokonce apriornímu uplatnění xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xeden ze základů právní regulace v počátcích moderní evropské politické a právní kultury.8) Její převzetí z antických zdrojů (Aristotelova
aequitas
x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxcionalizovanou nerovnost východisek, procedur i cílů uspořádání společnosti. Tato reakce byla přímočará a plně korespondovala liberálním10) ekoxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x rovnost před zákonem. Rovnost před zákonem se následně stala základem právního státu.
V průběhu uplynulých dvou století se ukázalo, že rovnost je víxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxrní
nástroj liberálního konceptu ekonomiky, státu a práva (založený na parémii laissez passer, laissez fairé) a byla vnímána jako rovnost formálně pxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxnosti, chápané jako sociální, reálná rovnost, přenesená z formálně právní roviny do roviny ekonomické, potažmo sociální.
Uvedené dva rozdílné příxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx-významovosti zásady rovnosti je zřetelný v právu Evropské unie, kde je spojován s racionalitou a participací, ochranou základních práv, rovností stxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxmět vlivu práva EU do práva národního s jeho zvláštní pozorností věnovanou ekonomické oblasti, zejména xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxtech a dalším. Současně si však národní právní řády do určité míry zachovávají vlastní tradiční koncept ochrany základních „soukromých“ práv, včetně xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xx xxxx xxta
je charakterizován legislativním zakotvením zásady rovnosti v občanském zákoníku (§ 2 odst. 2). Návrh nového občanského zákoníku se však s rovnoxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xx demonstrován dynamický vývoj transformujících se zemí bývalého východního bloku. Podobný proces je možno sledovat například v Polsku, kde dosavadnx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx vztahu.12)
Provést takový výklad ustanovení § 2 odst. 2, který by byl v souladu se soudobým evropským chápáním rovnosti v její dynamice a současně s jexx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxnějších a současně nejdynamičtějších základů soukromého práva v kontextu hodnot doby a jejich funkčního uspořádání.
Klíčový význam pro formulacx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xílech, jinak řečeno, ukotvení zásad v širším společenském rámci. K řešení lze užít relativně nové metodologie vědy opírající se o procesně genetické pxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxvěku, potažmo v právu.13) V jeho smyslu je právo vektorem, majícím svá východiska a svou časoprostorovou orientaci.14) Na základě procesně geneticxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xystému.
Východiskem právní regulace je člověk, cílem jsou jeho společenská integrace (přijetí společností) a emancipace (aktivní vymezení a součxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxií, křesťanskou doktrínou i vědami o člověku předmětem studia ve dvou jeho dimenzích: individuální (Descartes, Locke, Kant a další) a sociální - vztahxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xosažení, udržení, respektive obnovení dynamické rovnováhy ve vztazích zúčastněných osob. Zde spočívá též zdroj jeho zásad.
Na uvedeném základě byxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx společnosti a rovnost jako moderní výraz podmínek společenské integrace osoby.
Zatímco akcentace principu svobody je výrazem individuální dimenxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxitativně vyšší úroveň principem solidarity. Dlužno ovšem konstatovat, že zatímco o svobodě není pochyb, obě poslední zásady nejsou vždy obecně přijíxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xěkolik průběžných závěrů:
a)
Klíčové hodnoty, na nichž je budováno soukromé právo, nevznikly současně, nýbrž prošly procesem odvození: primární jx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xhápána na jediné horizontální úrovni jako její prostý antipod, viděno procesně geneticky v podmínkách modernity však je derivátem svobody.
c)
Záxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxž se jako moc člověka nad svou vlastní osobou a nad svým majetkem druží individuální osobnostní práva, včetně práva na majetek) jako východisko soukromxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxem rovnosti a dalšími principy představujícími restrikce svobody. (Navíc svoboda ve smyslu soukromého práva má dle V. Knappa ontologickou prioritu pxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxi, co je východiskem souboru zásad:
a)
Základem první - individualizující - skupiny je lidská svoboda, podporovaná, utvrzovaná a rozvíjená celou skxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxnost je aproximativní hodnota, uplatňující se v kombinaci s ekvitou v nejširším chápání (jazykově) tohoto pojmu, tedy mj. i jako rovnost, současně jakx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxu rovnost, ale i nerovnost součástí. Má-li
kontinentální
právo splnit očekávání reformního procesu vedoucího jej z krize konstatované již více než pxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxž vytvořit prostor pro ekvitní rozhodování.
Má-li však mít soukromé právo důsledně budovaný hodnotový i institucionální systém, pak jeho hodnoxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxerý je moderován přiměřenosti jako nástrojem vyvažování míry zásahů do svobody osoby a rozsahu uplatnění principu rovnosti (příležitostí, prostředxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxního systému, zásady právní nevyjímajíc. Logika těchto závěrů je odůvodněna logikou odvozování prostřednictvím procesně genetického paradigmatux
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvání v právu vůbec. V teorii i praxi se toto dilema projevuje jako problém (ne)rovnosti, respektive problém vyvažování prostřednictvím celé plejády pxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxdí na úroveň principu rovnosti a je doprovázen snahami o modifikaci rovnosti, jindy je uváděn jako třetí klíčový princip za svobodou a rovností, které mxxxxxxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxincipu svobody.
b)
Vztahový rozměr vychází z principu rovnosti a směřuje k ekvitě, nebo může vycházet ze svobody a směřovat k rovnosti: na této úrovxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx je podroben působení ekvity
Nelze ovšem přehlédnout zpětnou vazbu, jejímž prostřednictvím působí vztahová dimenze na svobodu a limituje ji. Výslxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxaz lidské individuality, v tomto stupni dále nelimitovaný, a že (ne)rovnost je hodnota apriorně determinovaná požadavkem minima omezení lidské svobxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxtelný konflikt dvou principů (tj. svobody a rovnosti) s důsledky, které provázejí
kontinentální
právní regulaci po celou modernitu a jejichž důsledxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxitu za prvek cizí systému právních pravidel, která se uplatňuje v procesu aplikace formálních právních pravidel
ex xxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxch, morálce, které bývají chápány jako třetí dimenze, stojící relativně samostatně vedle svobody a rovnosti.
Jednotlivé nástroje tak mohou mít i růxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxěřující k rovnosti (u absolutních práv).20)
Vrátíme-li se k výkladu § 2 odst. 2, bude namístě jej provádět nikoliv izolovaně, vycházejíce z pojmu samxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx-li být výklad vyvážený, založený na standardním pojetí rovnosti v českém právním řádu, evropském právním prostředí a současně akceptovat vývoj hodnxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxady svobody určuje i přístup k obsahu zásady rovnosti tím, že vyjadřuje (zásadně rovná) omezení autonomie účastníka vztahu, který není vůči jiným účasxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxjádřena jako omezení individuální autonomie účastníka vztahu, který:
a)
není způsobilý jinému ukládat jednostranně povinnosti, ale ani na něj jedxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxhů.
Oba limity nejsou uplatňovány neomezeně, nýbrž v zákonem stanovených případech jsou umožněny výjimky [sub a) například možnost jednostrannx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxvo - § 175 an., § 672 odst. 2 a další].
K odst. 3
Zásada dispozitivnosti, upravená v § 2 odst. 3, je na jedné straně výrazem snahy o dosažení vhodných propxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxti občanskoprávního obratu, zejména do situací, kdy účastníci sami své právní poměry neupraví dostatečně účinně a komplexně.
Dispozitivní
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxu jinak (což bývá u řady dispozitivních norem výslovně uvedeno), jsou účastníci povinni řídit se ustanovením
dispozitivní
normy. Na rozdíl od normy
dxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x x x odst. 3 poměrně vágně, a to tak, že
dispozitivní
sféru poskytuje zákon účastníkům v případě, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxuhu odkazem na prováděcí předpis. Z formulace tohoto ustanovení dovodila literatura i
judikatura
, že výše úroků z prodlení je závazně stanovena tímto xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
Občanský zákoník je svou povahou převažující
dispozitivní
povahy. V pochybnostech je zřejmě - s přihlédnutím k dominanci autonomie vůle jednotlivxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxroti tomu pro
dispozitivní
normy je typická oblast závazkových vztahů ze smluv.
Obchodní zákoník používá - v rozsahu obchodně závazkových vztahů x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxjména § 263 obch. zák.).
Judikatura:
Podle xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxek. Součástí tohoto práva je i uzavírat takové typy smluv, jež uvedený majetek dostatečně zabezpečují.
Dohodou účastníků nelze zkxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx případ výkonu práva (odstoupení od smlouvy), a nikoli pro případ porušení smluvní povinnosti je v rozporu s účelem institutu smluvní pokuty (§ 544 a násxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx o tom, že daň z převodu nemovitosti zaplatí nabyvatel nemovitosti (kupující), není neplatná pro rozpor se zákonem č. 357/1992 Sb. Dohoda však váže pouxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxé ve smlouvě o převodu nemovitosti domáhat po kupujícím náhrady zaplacené daně.
Ve výroku rozsudku, jímž je ve smyslu ustanovení § 10 odst. 2 xx xx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xznikají podle ustanovení občanského zákoníku, případně podle ustanovení jiných právních předpisů, občanskoprávní vztahy mezi občany navzájem a mexx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxahy při účasti občanů na společenské práci.
Související ustanovení:
§ 34 an. - pojem právního jednání/právního úkonu, § 43 an. - smloxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
Literatura:
Hurdík
,
J.
Zásady soukromého prxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx1.
Bejček
,
J.
Nad přípustností smluvních odchylek od zákona.
Právní praxe v podnikání,
1994,
č. 5,
s. 8 an.
Eliáš
,
K.
Základní principy sxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx xxx
xxxxxx
x
xx
xxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxpp
,
V.
O právu kogentním a dispozitivním (a také o právu heteronomním a autonomním).
Právník,
1995,
č. 1,
s. 1 an.
Kudrna
,
K.
Přípustnost inxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxxxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxedlnost.
Právní rozhledy,
1998,
č. 1.,
s. 11 an.
Štenglová
,
I.
,
Dědič
,
J.
Je usnesení valné hromady právním úkonem?
Právní rozhledy,
1999,
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxzity v Brně)
K xxxxx x
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxv a zákaz výkonu subjektivních práv v rozporu s dobrými mravy.
Zásada zákazu zneužití subjektivních práv se vyvinula zejména v období, ve kterém se ukxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx protiprávního chování, které sice formálně vyhovuje obsahovým hranicím subjektivního práva, porušuje však kritéria zákazu zneužití, která v různýxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxenským určením subjektivního práva, porušení rovnováhy zúčastněných zájmů apod.).
Pro oblast občanského práva se uplatňuje ústavní zákaz zneužxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx občanského zákoníku je zákaz zneužití subjektivních práv formulován obecněji a na základě poněkud odlišného kritéria, když stanoví zákaz výkonu taxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxsah není omezen na právo vlastnické, nýbrž týká se všech subjektivních práv. Uvedený zákaz se uplatní pouze v případě výkonu subjektivních práv a povinxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxnného příkazu zneužívat subjektivních práv s praktickými právními důsledku z toho vyplývajícími (neplatnost právního úkonu dle § 39, splnění podmínxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxž by přinesl užitek jednajícímu vlastníku, je případem zneužití práva (v tomto případě dokonce kvalifikovaného - šikany), které zakazuje § 3 odst. 1. Nx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx způsobit újmu druhé straně (jinému). Nejde tedy o samostatnou skutkovou podstatu vedle zneužití práva, nýbrž o kvalifikovaný případ zneužití práva. x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx jediným cílem je poškodit jiného, jednání, které je šikanózní nebo které je zneužitím práva“. (NS 22 Cdo 1567/2004) Dlužno podotknout, že soudní praxe xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxěru neposkytla výkonu práva ochranu: „Jednání, které je šikanózní nebo které je zneužitím práva, je v rozporu s dobrými mravy, a proto mu lze odepřít ochxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxx uplatnit samostatně (tj. zákaz zneužití práva a zákaz výkonu práva v rozporu s dobrými mravy).
Požadavek chovat se v souladu s dobrými mravy patří k trxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xřenesen mimo jiné působením vlivu německého a rakouského občanského práva, které převzaly tento pojem šířeji zejména na přelomu 19. a 20. století. Naoxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
Pojem dobrých mravů má zdroj v římském právu v období jeho přechodu od formálního uplatňování pravidel zákona XII. tabulí k prétorskému nalézání práxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x
xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xojatých odnoží ekvity (
aequitas
) jako pojmu vyššího řádu, naplňující v procesu nalézání práva požadavek: „Ius est
ars
boni et aequi“ (Celsus), respexxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxummum
ius
, summa
iniuria
.“ Ekvita tak nachází svůj výraz ve značně časově i prostorově diferencované skupině kritérií, mezi nimiž místo nejvíce se blíxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxečnost byla postupně přijata a je respektována jak zákonodárci, tak do značné míry i judikaturou, která se při charakteristice dobrých mravů vyhýbá zúxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xrávní terminologie (legislativní,
judikatura
i odborná literatura), odpovídá svým obsahem pojmu dobrá víra (Good Faith, bonnefoi), jak pochází zexxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xpolečné úpravy soukromého práva nebo jeho částí (tzv. PECL, Common Frame of Reference aj.) přebírají do společné úpravy jako svého druhu synonymum dobxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxé víry ve významu užitém v tomto zákoníku). V „evropské“ xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxost o vadách vlastního právně relevantního jednání), vedle toho však jako synonymum pojmu „dobré mravy“, jak je užíván českým občanským právem (tedy jxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxou EU; naopak návrh nového českého občanského zákoníku se přidržuje tradičního českého pojetí dobrých mravů jako mravní zásady vedle užití dobré víry xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xteré jim svěří zákonodárce. V českém občanském zákoníku je zakotvena jako zásada v § 3 odst. 1. Její aplikace je však omezena hypotézou uvedeného ustanxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxve výkon těchto práv a povinností, pokud jsou v rozporu s dobrými mravy.
Dobré mravy patří v českém právu - stejně jako jinde v kontinentálním právu - mexx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxx x x x xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x dobrými mravy, absolutní neplatnost právního úkonu příčícího se dobrým mravům).
Vedle uvedených ustanovení se dobrých mravů jako korektivu nabyxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x dobrými mravy v oblasti náhrady škody stanoví § 424, ukládající povinnost k náhradě škody způsobené úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Další odkaxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxěn § 56 odst. 1, který se ve smyslu dobrých mravů dovolává výslovně dobré víry (viz odlišné pojetí dobré víry v evropských podmínkách, popsané výše).
xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx zásada má normativní funkci; slouží k nalézání spravedlivého řešení tam, kde by formální aplikace právních norem vedla k neudržitelným výsledkům.
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx ekvita: rovnost, rovnoprávnost, vyváženost, slušnost, spravedlnost, mírnost atd.). Dobré mravy jsou však v tomto smyslu sofistikovanějším a komplxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxosti přístupu, nýbrž tento požadavek zakomponovávají do rámce synergického hodnotového systému, vybudovaného na mravnosti směřující k dosažení spxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxí morálky.
Dobré mravy jsou korektivem, který svou univerzální mravní orientací je způsobilý korigovat situace (zejména nejrůznější excesy, nestxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxad zásada rovného zacházení) nedokáže vždy regulovat. Dobré mravy jsou při adekvátním užití velmi efektivním nástrojem jakožto nejobsažnější a rozsxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxx xx x xxxx xx xxstroji, který lze uplatnit výjimečně, pokud zasahuje do práv, jako je právo vlastnické: „Nelze sice vyloučit, že uplatnění práva vlastníka bránit se pxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxivatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch a vyhovění žalobě by se mohlo dotýkat zvlášť významného zájmu žalovaného (zpravidla xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1630/2002: „... pokud se žalobce domáhá vyklizení domu, ve kterém bydlí žalovaní s nezletilým dítětem, a žalovaní nemají možxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxbrými mravy by nešlo jen v případě, že by žalovaní poškozovali svévolně práva žalobce.“
Judikatura
Nejvyššího soudu připouští rovněž možnost napadnxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxe dobrých mravů u sjednaných majetkových sankcí byla rovněž postupně sjednocena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož smluvní pokuta sjedxxxx xx xxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xx xxx 588/2003).
K odst. 2
Významné xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxanovení velmi obecně formuluje zásadu prevence. Pro občanské právo je charakteristická omezená míra jeho efektivního působení na ovlivňování občanxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxně, tj. poté, kdy došlo k ohrožení, a dokonce zpravidla teprve tehdy, kdy došlo k efektivnímu porušení práv a povinností z občanskoprávních vztahů, včexxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx lze uplatnit teprve tehdy, kdy ke škodě, tzn. ke zmenšení majetku poškozeného, již skutečně došlo - srov. § 420).
Tuto omezenost účinnosti občanskopxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxobám, státním orgánům a orgánům místní samosprávy dbát o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů a aby případné roxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxm následkům z ohrožování a porušování občanských práv a která je následně doplněna konkrétními prevenčně působícími ustanoveními dalšími (§ 4, 5, 6, 1xx xxx xxxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxo práva procesního, které preferují v kterékoliv fázi občanského soudního řízení, i mimo vlastní řízení (srov. připravovanou úpravu moderace či § 99 ox xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxtura:
Mezi základní zásady soukromého práva patří zásada individuální autonomie, resp. autonomie vůle (možnost učinit právní úkon, zvolit si obsah x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxitivnosti (možnost odchýlit se od právní úpravy).
(NS 30 Cdo 1244/99, SoRo 7/03)
Zneužití výkonu práva. xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxru s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu.
(NS 22 Cdo 1917/2004, C 3317 - Soubor)
Šikanózní výkon práva a znexxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxporu s dobrými mravy, a proto mu lze odepřít ochranu. (NS 22 Cdo 1567/2004, C 2716 - Soubor)
Právo na ochranu osobnosti a dobré mravy. Právo na ochranu osoxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
xxxxx xravy a jejich funkce v občanském zákoníku. Dobré mravy jsou měřítkem hodnocení konkrétních situací, odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x x xxxaze § 3 odst. 1 ObčZ. Paragraf 3 odst. 1 ObčZ patří k právním normám s relativně neurčitou (
abstraktní
) hypotézou, které tak přenechávají soudu, aby podxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxek soudu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují v konkrétním případě závxxx xx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx třeba pokládat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihujíce podstatné histxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxáva, který je objektivně v rozporu s dobrými mravy, v konání právního úkonu, je tento právní úkon též neplatný pro rozpor s dobrými mravy (§ 39 obč. zák.), x xx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxporu s dobrými mravy je jednání obou stran. Pokud dva ze tří společníků veřejné obchodní společnosti prodají nemovitost, která je ve vlastnictví této sxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxikatury 2000)
Jestliže kupující uvede prodávajícího - stran ujištěni o své solventnosti, resp. schopnosti v dohodnuté lhůtě zaplatit kupní cenu - v oxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx absolutně neplatná, je nesprávná, jelikož případ uzavření smlouvy v omylu řeší speciální ustanovení § 49a obč. zák., podle něhož je třeba postupovat.
xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xůvodu veřejnoprávního; výkon tohoto oprávnění proto nelze posuzovat z hlediska souladu s dobrými mravy.
(NS 20 Cdo 899/99, C 448 - Soubor)
Ustanovenx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
Námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy. Rozpor uplatnění námitky promlčení s dobrými mravy nelze dovozovat z okolností a důvodů spojených pouze s xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx mravy. Uplatnění žaloby na určení vlastnictví nemůže být posuzováno jako výkon práva, který by byl v rozporu s dobrými mravy.
(NS 22 Cdo 1917/2004, C 33xx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx případu. V rámci této volné úvahy soud musí přihlížet také k tomu, zda by odstranění stavby nebylo v rozporu s dobrými mravy. Přihlíží se zejména k povaze x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xastavěného pozemku, zda vlastník stavby věděl, že staví na cizím pozemku či naopak, zda stavěl v dobré víře, že mu pozemek patří a teprve dodatečně podle xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxm na dalším využití stavby. Je třeba přihlédnout i k důvodům, pro které vlastník pozemku řádně nezakročil proti neoprávněné stavbě v době její realizacxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxněné stavbě věděl a bez vážného xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xikanou a zda by rozhodnutí o odstranění stavby nebylo v rozporu s dobrými mravy. Právo na vypořádání neoprávněné stavby se nepromlčuje.
(NS 22 Cdo 432/xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxru s dobrými mravy, jestliže poté, co věřitelé neúspěšně uplatnili své právo ve směnečném řízení, dlužník uplatnil námitku promlčení v následně vedenxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxem nebytových prostor skončil uplynutím sjednané doby určité a nájemní smlouva obsahovala též výslovné ujednání o povinnosti nájemce prostory poté vxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx nesoucím svépomocné prvky, ale zachyceným v notářském zápise a provázeným uložením vyklizovaných věcí movitých - nebytový prostor vyklidit; tento pxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 ObčZ) jen proto, že subjekt tohoto práva neusiluje o uvedení užívacích vztahů do souladu se vztahy vlastnickými.
(NS 3 Cdon xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xvalifikovat jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 ObčZ). Tomu ovšem musí odpovídat náležitá skutková zjištění.
(NS 28 Cdo 1975/2005, C xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxlu dlužného nájemného) jako výkon práva, který je v rozporu s dobrými mravy.
(NS 26 Cdo 2670/2004, C 3755 - Soubor)
Bytová náhrada pro spoluvlastníka, xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxím většinových spoluvlastníků, má právo na xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx mravy. Tak tomu bývá zpravidla v případech, kdy bytová potřeba povinného je uspokojena jinak.
(NS 22 Cdo 2822/2004, C 4003 - Soubor)
Ke stanovení výše xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxdnout ke zhodnocení věci povinnou osobou v době před jejím vydáním. Užívá-li povinná osoba věc bez právního důvodu i poté, co ji vydala oprávněné osobě pxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxídající částce vynakládané v daném místě a čase na užívání obdobné věci formou nájmu (obvyklé nájemné). Ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. vyxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx zhodnotila, případně aby bylo k této skutečnosti přihlédnuto při stanovení výše peněžité náhrady.
(NS 33 Odo 394/2004, C 4409 - Soubor)
Možnost uplaxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxované, že není povinnou osobou - dohodu o vydání věci s jinou osobou a tuto dohodu považovala za platnou, pak je třeba přiznat žalobě podané proti žalovanx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxru s dobrými mravy i s legitimním očekáváním žalobkyně.
(NS 28 Cdo 2408/2004, C 3768 - Soubor)
K souladu ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o dílo s dobxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxh mravů.
(NS 33 Odo 875/2005, C 3912 - Soubor)
K posuzování dobrých mravů v případě dohody o smluvní pokutě. Pokud se soud při posuzování, zda dohoda o smxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxrovolně či nikoli, je jeho následné právní posouzení věci neúplné a tedy nesprávné.
(NS 29 Odo 156/2003, C 2848 - Soubor)
Ujednání účastníků smlouvy o xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xro lichevní charakter absolutně neplatná.
(KS Ústí nad Labem 10 Co xxxxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxtelské smlouvě zaváže zaplatit zprostředkovateli smluvní pokutu v případě, že odmítne uzavřít smlouvu s nabyvatelem, jehož zprostředkovatel obstaxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xoubor)
K zásadě poctivého obchodního styku a k výkonu práva v rozporu s dobrými mravy, jestliže jedna ze stran právního vztahu uplatňuje svá práva, ač nxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxím práva, pokud se jedna ze stran svých nároků domáhá, i když druhá strana svá práva neuplatňuje.
(NS 32 Odo 731/2004, C 3249 - Soubor)
Výkon práva v rozpxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xlacením nájemného může být posouzena jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy, jestliže účastníci smlouvy předtím dlouhodobě akceptovali takový zpxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
x xxxxxzení bytu užívaného bez právního důvodu a k nároku na bytovou náhradu. Užívá-li někdo byt bez právního důvodu, nelze zásadně jeho povinnost byt vyklidix xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxích mohla vzniknout bezprostřední realizací práva na vyklizení bytu, lze zmírnit postupem podle § 3 odst. 1 ObčZ, tedy odepřením (omezením) výkonu práxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxření. K možnosti změny žaloby v dovolacím řízení 1. Povinnost provést určité opatření k ochraně vlastnických práv žalobce (nikoliv zdržet se určitého xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxutečností, která představuje změnu žaloby, není v dovolacím řízení přípustná.
(NS 25 Cdo 259/2001, C 1764 - Soubor)
Zadržovací právo slouží k zajištxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xoškození dlužníka, pak ani okolnost, že jako vedlejší následek jeho jednání vznikla dlužníku škoda, sama o sobě neumožňuje učinit závěr o výkonu práva x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxlidit nemovitost vázána s ohledem na § 3 odst. 1 ObčZ na zajištění bytové náhrady, je odepřením ochrany vlastníku nemovitosti podle § 126 odst. 1 ObčZ nx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxzované osoby na vrácení kupní ceny a na náhradu nákladů účelně vynaložených na nemovitost podle § 8 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických xxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxní povinnosti vyklizované osoby na zajištění bytové náhrady.
(NS 22 Cdo 594/2001, C 1575 - Soubor)
Tvrdí-li kupující, že odstoupil od uzavřené kupní xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxbrými mravy nelze dovozovat z okolností, které nastaly po jejím uzavření a s obsahem ani účelem smlouvy nesouvisejí.
(NS 25 Cdo 924/2001, C 1336 - Souboxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xízení, nemá žádný vliv na prodlení s plněním jeho dluhu. Právní nástupce dlužníka je povinen platit též úroky z prodlení, a to i za dobu po smrti dlužníka. xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx
xxx xx xxx xxx/2001, C 1046 - Soubor)
Okolnost, že žalobu podal někdo, kdo k tomu nebyl řádně žalobcem zmocněn, neznamená, že nebyl podán návrh na zahájení řízení. Na xxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxele na zaplacení úroku z prodlení zásadně nelze považovat za výkon práva v rozporu s dobrými mravy, a to ani v situaci, kdy existence dluhu je mezi účastníxx xxxxxx x xx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxení dlužníka nebo by vzhledem k poměrům účastníků vedl k nepřiměřeným důsledkům v tom smyslu, že by dlužníka zatěžoval likvidačním způsobem, zatímco pxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx dojít jen v tom případě, jestliže se toto dítě chová k výživou povinnému rodiči natolik negativním (závadným) způsobem, jenž co do rozsahu a intenzity jxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxůsobem, který je naprosto neslučitelný s dobrými mravy ve společnosti). Nepřiznání výživného nezletilému dítěti podle § 96 odst. 2 ZOR je v zásadě vylxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxle KS Ústí nad Labem 10 Co 976/2005)
Možnost aplikace § 3 odst. 1 ObčZ na
konstitutivní
soudní rozhodnutí. K možnosti použití § 3 odst. 1 ObčZ v řízení o xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí je možná teprve na výkon jednotlivých práv a povinností z nově založeného právního vztahu vyplývajících. 2. Při rozhodování soudu v řízení o zrušení pxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxení věci ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. d) OSŘ před novelou č. 30/2000 Sb., jde v případě, kdy odvolací soud v řízení o žalobě na vyklizení nemovixxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxo naopak přihlédne k těm, jež za rozhodné pokládat nelze, resp. když v poměření váhy jednotlivých okolností je neodůvodnitelný rozpor.
(NS 20 Cdo 1970xxxx x xxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xřihlédnutím ke všem zvláštnostem případu; řešení takové otázky nelze zobecnit.
(NS xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxxx x xx x xrávní prostředky ochrany osobnosti, § 39 - neplatnost pro rozpor se zákonem nebo dobrými mravy, § 43 - smlouvy, § 127 - omezení vlastnického práva - soxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Literatura:
Hurdík
,
J.
Zásady soukromého práva.
Brno:
Masarykova univerzita,
1998.
Hurdík
,
J.
Zneužití subjektivxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xniverzita,
2002.
Pulkrábek
,
Z.
xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx.
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2004.
Spáčil
,
J.
Ochrana vlastnictví a držby v občanském zákoníku.
Praha:
C. H. Beck,
2002.
Bělohlávek
,
A.
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxvo a zákonnost,
1992,
č. 1,
s. 9 an.
Dvořák
,
T.
K některým otázkám právní úpravy sázky a hry s přihlédnutím k principu dobrých mravů.
Právník,
2xxxx
xx xx
xx xxxxxx
xxxx
x
xx
xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxa promlčení a zneužití práva.
Právník,
1983,
č. 10,
s. xxx xxx
xxxxx
x
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxx
x
B.
Dobré mravy a poctivý obchodní styk.
Právník,
2000,
č. 1,
s. 37 an.
Hejda
,
J.
ml.
Zásady soukromého práva a „šikanózní klauzule“.
Právnx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx
x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx klauzule o dobrých mravech v občanském zákoníku.
Soudní rozhledy,
2002,
č. 10,
s. 345.
Králík
,
M.
Bytové náhrady
- jejich odraz a vývojové trxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxré mravy“.
Právní rozhledy,
2003,
č. 6,
s. 305-307.
Pulkrábek
,
Z.
K výkladu ustanovení § x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxxxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx
Právní rozhledy,
2004,
č. 18,
s. 664-668.
Ústavní soud ČR,
Spáčil
,
M.
K námitce promlčení jako možné formě zneužití práva.
Právní rozhledy,
xxxxx
xx xx
xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x Brně)
Občanské právo poskytuje subjektivním právům ochranu jednak obecnými prostředky, jednak zvláštními prostředky, které chrání pouze suxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxhto práv pravomoc soudů, a to tehdy, jestliže výslovná právní úprava nesvěřuje ochranu jiným orgánům (§ 4). Takovou výjimku představuje ochrana pokojxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xoci výkonné, orgánům územního samosprávného celku, jakož i fyzickým nebo právnickým osobám, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxrávní soudnictví, které xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxictví působí jednak v rámci soustavy krajských soudů, jeho nejvyšším orgánem je však samostatný Nejvyšší správní soud. Správní soudnictví však nerozxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xodle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání - srov. IV. ÚS 402/01 (Sb. ÚS sv. 23, č. 32, s. 375)]
Rozhodčí řízení podle zákona č. 216/1994 Sb. xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx(i) nebo stálý rozhodčí soud, kteří rozhodnou rozhodčím nálezem s účinky pravomocného soudního rozhodnutí. Rozhodčí smlouvu nelze uzavřít ve věcech xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxjné moci rozhodujícími o porušení ústavních práv subjektů při výkonu veřejné moci, tedy i soudy, má Ústavní soud ČR. Ústavní stížnost lze podat na rozhoxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxtele. Zpravidla se jedná o práva a svobody, stanované v ústavní Listině. Ústavní soud ČR není článkem soudní soustavy, nýbrž zvláštním orgánem kontrolx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku jako instituci Rady Evropy rozhodující o stížnostech na porušování lidských práv. Konkrétně rozhxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
x xxx xxx xxtavy vázána i Česká republika.
Vstupem do Evropské unie se Česká republika začlenila rovněž do evropského soudního systému, který tvoří především xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxnství rozhodovací činností spojenou s výkladem a jednotnou aplikací práva ES. Soudní dvůr ES sestává ze Soudu prvního stupně, který rozhoduje vymezenx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xrávem ES/EU. Významnou roli hraje řízení o předběžné otázce, zajišťující sjednocování komunitárního práva s právem členských států, výklad komunitxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxně podle judikatury ESLP soud (národního státu) musí vyhovovat požadavkům, jako je nezávislost ve vztahu k exekutivě a ke stranám, garance řízení danéxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx zabezpečení převzal bez právního důvodu někdo jiný než ten, komu byla přiznána, patří rozhodování o vrácení dávky do pravomoci soudu.
(KS Hradec Králxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxích práv a svobod upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popřípadě pokud by soud odmítl jednat a rozhodnout o podaném xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxchnických prostředků k zabránění odjezdu vozidla strážníky obecní (městské) policie patří do pravomoci soudu.
(KS Hradec Králové 19 Co 365/2001, Soxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx) policie patří do pravomoci soudu.
(KS Hradec Králové 19 Co 365/2001)
Pravomoc soudu není dána k projednání návrhu na vyklizení části bytu, do něhož sx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx náhradního ubytování, nemá-li národní výbor podle zákona povinnost přidělit náhradní byt nebo poskytnout náhradní ubytování.
Osoba, kxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxstník domu nemůže právo na vyklizení bytu vykonat svémocně ani po zajištění náhradního bytu osobě, která je povinna byt vyklidit. Podmínkou pravomoci xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xztah. Rozhodné je, že uplatněný nárok je podle své povahy nárokem vyplývajícím ze vztahů uvedených v § 7 OSŘ.
(NS 22 xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxí z Nice), článek 240 (bývalý článek 183): S výhradou pravomocí přiznaných Soudnímu dvoru touto smlouvou nejsou spory, v nichž je Společenství stranoux xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxthejzlíková
,
J.
,
Steiner
,
V.
,
et al.
xxxxxxxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
Soudní řád správní s judikaturou a souvisejícími předpisy.
Praha:
C. H. Beck,
2005.
Šturma
,
P.
Úvod do Evropského práva ochrany lidských pxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xx.
Mazanec
,
M.
Rozhodování soukromoprávních věcí správními orgány.
Právní rozhledy,
2003,
č. 2,
s. 55 an.
Schorm
,
V.
Přetížení ESLP si vxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx x xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxx xx x soudy obecné
- pokus o vymezení vzájemných vztahů.
Bulletin advokacie,
1997,
č. 5,
s. 7 an.
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
x x x
xxxxxxxx xxxxxxx xxskytuje ve svém § 5 ochranu nejen ohroženým nebo porušeným subjektivním právům, nýbrž ve specifické situaci i tzv. pokojnému stavu. Tato ochrana je výxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxážný stav, je oprávněn tak učinit pouze specifickými právními prostředky, nikoliv svémocně. Ochrana pokojného stavu souvisí s právem na ochranu před xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x x x xxx xxxx x ochranu stavu, který se vytvořil a nerušeně trval po takovou dobu, kdy již s ohledem na okolnosti lze hovořit o stavu pokojném. Tento stav nemusí být v souxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxatněno právo na ochranu, se nezabývá dokazováním existujícího subjektivního práva; dokazuje pouze, zda se vytvořil stav, který vzhledem k jeho nerušxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxrany u příslušného orgánu státní správy.
Dle konkretizace provedené zákonem ČNR č. 102/1992 Sb. je orgánem státní správy, který je příslušný rozhxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxvu. Jde o řízení, které lze zahájit pouze na návrh, k němuž je legitimována osoba, do jejíhož pokojného stavu bylo zasáhnuto. Orgán státní správy může přxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxi je zřejmé, že k důsledné ochraně pokojného stavu může být účelné uplatnit úspěšně obě opatření současně.
Uplatněním ochrany pokojného stavu není dxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxky, nýbrž se tu chrání stav, který může být i protiprávní) ani nemá povahu předběžného opatření. Soud xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxd ovšem není vázán ani obsahem rozhodnutí o ochraně pokojného stavu, pokud je před ním uplatňována ochrana fakticky shodné situace, ale právně se dovolxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xylo rozhodnuto soudem v příslušném civilním řízení o ochraně občanskoprávního nároku.
Tak ochrany pokojného stavu se může domáhat nájemce, který px xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxé věci. Ochrana pokojného stavu tu bude poskytnuta nájemci, ochrana vlastnického práva (před soudem) pronajímateli.
Při poskytování ochrany pokxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx rozhodnutí, který lze provést v řízení soudním i správním.
Judikatura:
Posoudit postup, kterým by měla být soudy „přezkoumávána“ rozhodnutí učinxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxí návrhu na vydání předběžného opatření dle § 74 o. s. ř. soudem nebrání vyhovění návrhu na poskytnutí ochrany dle § 5 obč. zák. správním orgánem.
(KS Oxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxy v občanském soudním řízení, nikoliv soudy správní.
(8 As 2/2005, SbNSS 908/2006)
Související ustanovení:
§ 4 - ochrana subjektivních práv, § 6 x xxxxxxxxx x xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx x x xx xxx xxx xx xx xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x x xx xxxxxx xx 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník
Lxxxxxxxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxx).
Právní praxe,
1993,
č. 4,
s. 265 an.
Nykodým
,
J.
Ochrana pokojného stavu.
Právní fórum,
2005,
č. 4,
s. 126 an.
Richter
,
J.
Ochrana pxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx x xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx xxx
xxxxxx
x
xx
xx xxxxxx xxxxx x x xxxx sporným řízením podle § 141 SpŘ?
Právní rozhledy,
2007,
č. 21,
s. 785-789.
Wagnerová
,
E.
Úskalí správního řízení podle § 5 občanského zákoníxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xrně)
Ačkoliv metoda regulace občanského práva (srov. komentář k § 2 odst. 2) zásadně stanoví, že žádný účastník občanskoprávních vztahů nemůže xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x), ve specifických situacích je toto pravidlo prolomeno. Jako jednu z výjimek umožňuje občanský zákoník v § 6, aby se osoba, která je bezprostředně ohrxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxého splnění těchto předpokladů:
xx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx
x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x)
tento zásah hrozí bezprostředně,
e)
zásah může být odvrácen způsobem přiměřeným způsobu, okolnostem a intenzitě zásahu, který hrozil, uplatxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx tedy osoby, následky jejichž úkonů se v dané situaci přičítají přímo ohroženému.
O svépomoc by nešlo v případě, kdy fyzicky napadená a oloupená osoba xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxozby zásahu do práva.
Judikatura:
K nutné obraně. K povinnosti soudu přesvědčivě odůvodnit, proč jednání odvracející útok na majetek a nedotknutexxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xájemní smlouva obsahovala též výslovné ujednání o povinnosti nájemce prostory poté vyklidit a na svůj náklad uvést do původního stavu, pak po uplynutí xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xrovázeným uložením vyklizovaných věcí movitých - nebytový prostor vyklidit; tento postup se neocitl v rozporu s dobrými mravy.
(NS 28 Cdo 2940/2005, x xxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxěl její užívání bytu. Vlastník domu nemůže právo na vyklizení bytu vykonat svémocně ani po zajištění náhradního bytu osobě, která je povinna byt vyklidxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxstníky soukromoprávní vztah. Rozhodné je, že uplatněný nárok je podle své povahy nárokem vyplývajícím ze vztahů uvedených v § 7 OSŘ.
(NS 22 Cdo 1853/20xxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx9 - předcházení hrozícím škodám, § 592 - prodlení kupujícího s převzetím předmětu koupě, § 691 - právo k odstranění závad, § 692 - oznamovací povinnoxx x xxxxxxxx x xxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Literatura:
Hrdlička
,
J.
Civilní následky nedovolené svépomoci.
Právník,
1971,
č. 5,
s. 407 an.
Macur
,
J.
Svépomoc v právnxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx x
xx xx xxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx na soudní ochranu. Zákaz svémocného výkonu práva žádat vyklizení bytu. Existence hmotněprávního vztahu mezi účastníky a pravomoc soudu.
Soudní rozhxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx x
xx xxx xxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxký,
Ph.D.
(Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně)
K odst. 1
Hlava druhá první části občanského zákoníku se věnuje účastníkům občanskoxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx x xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxzlišovat především mezi pojmy způsobilosti k právům a povinnostem, způsobilostí k právním úkonům a deliktní způsobilosti. Někdy se všechny tyto pojmx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxbilost k úkonům.22)
Způsobilostí k právům a povinnostem rozumíme způsobilost mít práva a povinnosti; kdo má tuto způsobilost, je subjektem práva. xxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxím) nabývat práv a brát na sebe povinnosti. Deliktní způsobilost vyjadřuje způsobilost nést následky zaviněného protiprávního jednání, tedy civilnxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxjektivita. Každý člověk je proto subjektem práva od svého narození až do své smrti a v této způsobilosti nemůže být omezen, nemůže jí být zbaven a nesmí se xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx to především čl. 5 Listiny, podle něhož je každý způsobilý mít práva. Na mezinárodní úrovni je namístě připomenout shodně znějící čl. 6 Všeobecné deklaxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxde uznávána jeho právní osobnost.“
Občanský xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky, v níž se rozlišuje mezi narozením živého dítěte, narozením mrtvého dítěte a potraxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxé vyhlášky je narozením živého dítěte jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže dítě projevuje alespoň jednu ze známek života (dech nebx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxost 500 g a vyšší, anebo má-li hmotnost nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu. K narození mrtvého dítěte a k potratu srov. § 3 a § 4 vyhlášky č. 11/19xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxky a dále § 14 an. zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 17 an. xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxst mít práva a povinnosti má podle druhé věty § 7 odst. 1 „i počaté dítě, narodí-li se živé“. Úmyslem zákonodárce zde bylo konstruovat právní subjektivixx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxeré plynou již jenom ze srovnání tohoto ustanovení s § 22 obecného zákoníku občanského23) nebo s § 5 odst. 1 obč. zák. z roku 1950.24) Kladou se předevšíx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
Ad a) Znění § 7 odst. 1 občanského zákoníku není ohledně této otázky zcela jednoznačné; pouhým jazykovým výkladem by bylo dokonce možno dovozovat, xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx však zjevně neodpovídal smyslu a účelu právní úpravy; jde tedy o další doklad faktu, že jazykový výklad může plnit toliko funkci prvotního přiblížení sx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx, jako by se již narodilo, narodí-li se pak živé. Jinak řečeno,
nasciturus
se stává nositelem subjektivního práva či povinnosti ihned, jakmile toto prxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xivé, či nikoliv. Narodí-li se poté dítě živé (viz body 4 až 5), přestávají být jeho práva a povinnosti, které nabyl, podmíněné. Naopak narodí-li se dítě mxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxx xxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxx x xxřední občanský zákoník vztahoval konstrukci právní subjektivity nascitura jenom k subjektivním právům, nikoliv již k subjektivním povinnostem. Vxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxanský zákoník v druhé větě § 7 odst. 1 zmiňuje „tuto způsobilost“, čímž zřetelně míří na „způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti“. Právní suxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxrzovala: „Ustanovení § 7 odst. 1 přiznává nasciturovi úplnou právní subjektivitu, tj. způsobilost jak k právům, tak i k povinnostem.“26)
Připustíxxx xxx xx
xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxjící smyslu a účelu právní úpravy postavení nascitura. Tímto smyslem a účelem je ochrana počatého dítěte, nikoliv ztížení jeho právního postavení již x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxnnost, jež z takového právního jednání vzniká, by přitom neměla převážit nabyté výhody. Tak například
nasciturus
se může stát zákonným nebo závětním xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxtrukci právní subjektivity nascitura však bude nutno dědické řízení přerušit do doby ukončení těhotenství, aby bylo možno posoudit, zda se dítě narodxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxa č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí).
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx měly nastávat jenom velmi zřídka, kupříkladu v případě porodu doma bez odborné lékařské asistence. Pochybnosti o narození živého či mrtvého dítěte se xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxníku). Při absenci takové právní domněnky v platném občanském zákoníku se někdy usuzuje, že se taková domněnka musí uplatnit alespoň v podobě domněnkx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxotknout, že je výrazný rozdíl mezi domněnkou právní a domněnkou skutkovou. Skutková domněnka je zpravidla zkušenostní věta, vycházející z empirickýxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxí břemeno. Skutková domněnka se tedy netýká důkazního břemene, ale až hodnocení důkazů: soud na základě ní nabývá předběžné přesvědčení o určitém skutxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxovedeného dokazování pochybné, že se dítě narodilo živé, nemůže se taková skutková domněnka uplatnit.
Ustanovení občanského zákoníku o právní sxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxužije se obecné úpravy občanskoprávní. To platí jak pro odvětví práva soukromého, tak i práva veřejného (připouští-li to jejich povaha).
V oblasti sxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x x x xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx006 Sb.). Podle těchto ustanovení vzniká způsobilost fyzické osoby coby zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti (a stejně tak x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti v pracovněprávních vztazícx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxch předpisů. Ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti podle hmotného práva, má totiž v procesu vždy i způsobilost být účastníkem řízení. K tomu sroxx x xx xx xx xx x x xx xxxxx x xx xx xxxxx
x xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xlověka (lze-li o momentu či okamžiku vůbec hovořit). Zatímco zprvu se vycházelo z tzv. klinické smrti (zastavení dýchání a srdce), posléze i právo změnxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xdborná literatura, odkazující na § 2 písm. e) a § 10 odst. 3 transplantačního zákona (č. 285/2002 Sb.), a to právě v souvislosti s § 7 odst. 2 obč. zák.32) xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxo účely tohoto zákona“, lze ve jménu principu jednoty právního řádu při nedostatku jiného vymezení z této definice vyjít i při výkladu § 7 odst. 2 obč. zákx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxepsaným“ způsobem;
b)
prohlášením fyzické osoby za mrtvou, je-li jisto, že zemřela, avšak nelze postupovat předepsaným způsobem (tzv. důkaz smrxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxebnictví. Příslušný lékař provede prohlídku mrtvoly, aby zjistil úmrtí a jeho příčiny; ve stanovených případech je nutná i pitva. Prohlížející lékař xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxšle soudu příslušnému k projednání dědictví úmrtní list (krom citované vyhlášky srov. též § 21 an. a § 82 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jméxx x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx x xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů).
Ad b) O tzv. důkaz smrti se jedná v případě, kdy sice není možno prxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxby, byť k tomuto závěru nedospěl na základě prohlídky mrtvoly a úmrtního listu, ale na základě jiných důkazních prostředků. Často se bude jednat o přípaxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xe se katastrofy či havárie účastnily a že ji nepřežily (srov. například pád letadla, požár domu, výbuch a následné zřícení budovy). Uvedené neznamená, xx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx jiných důkazních prostředků, než je ohledání. Avšak právě tímto rysem, tj. praktickou jistotou o smrti člověka, se prohlášení za mrtvého na základě důxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxně soudem konstatované. Z hlediska míry důkazu je mezi velkou pravděpodobností a praktickou jistotou výrazný rozdíl.
Procesní úprava řízení ve věcexx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxvy (§ 297 až 309 o. s. ř. z roku 1950) se již obě uvedená řízení od sebe výslovně legislativně nerozlišují. Na řízení ve věcech důkazu smrti se proto použijí xxx x xxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxěřená k tomu, aby bylo možno prohlásit někoho za mrtvého, neboť v řízení ve věci důkazu smrti není smrt stanovována pouze na základě pravděpodobnosti, bxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx této osoby. Rozhodnutí o prohlášení za mrtvého je veřejnou listinou, která nahrazuje úmrtní list a je dokladem toho, že fyzická osoba zemřela v den v tomxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx 460), a proto se okruh dědiců stanoví podle stavu k tomuto dni atd.
Ad c) Druhou variantou je prohlášení nezvěstného za mrtvého. Hmotněprávní úprava je xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xx xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxní znám33) a
b)
nejsou o něm ani žádné zprávy, zda je naživu. Naplnění těchto dvou předpokladů však v žádném případě nestačí pro to, aby bylo možno poxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xvedenými předpoklady proto musí být kumulativně naplněn předpoklad xxxxxx x xxxxx xx
xx
xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
x
xkolnosti, za nichž se člověk stal nezvěstným. Tak kupříkladu jinak bude posuzována situace, kdy se určitý člověk stal nezvěstným v souvislosti se svou xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xoby přiměřené k tomu, aby bylo možno usuzovat, že člověk již nežije. Dřívější úpravy vycházely vždy z určitých pevně stanovených lhůt. Například podle xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx ovšem za předpokladu, že se nezvěstný pohřešoval v souvislosti se zvláště nebezpečnou událostí. Srov. dále § 24 o. z. o.
Současný občanský zákoník xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx aby bylo možno usuzovat, že člověk již nežije. Tato doba může být kratší či delší v závislosti na shora uvedených okolnostech, za nichž se stal nezvěstnýxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxt ten, kdo má na věci právní zájem, tedy jehož právní sféry se rozhodnutí o prohlášení za mrtvého dotkne (například manžel, děti, osoby, jimž svědčí dědixxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxšího soudu sp. zn. 21 Cdo 653/2004 ze dne 23. 9. 2004 nemusí být nezvěstná fyzická osoba v návrhu na prohlášení za mrtvou označena svým rodným číslem nebo xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxu umožní, aby prostřednictvím vlastního šetření potřebné údaje zjistil. Za mrtvou může být rozsudkem soudu prohlášena jen taková fyzická osoba, ohlexxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx názor Nejvyššího soudu však nebude patrně někdy vyhovující, kupříkladu stane-li se nezvěstnou velmi stará osoba, která neměla přidělena rodné číslo x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxnačně svědecky dokázat; lpění na uvedeném názoru by zde znamenalo, že takového člověka soud neprohlásí za mrtvého nikdy.
Státní zastupitelství nemxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxx x x x xx xxxm. f) o. s. ř.].
Jedná se o řízení nesporné (neplatí zde princip dvou stran v kontradiktorním postavení), v němž se uplatňuje vyšetřovací zásada (§ 12x xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx stavu, než byly účastníky navrhovány. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno (§ 94 odst. 1 ox xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xlediska věcných předpokladů se soud zabývá jednak otázkou, zda navrhovatel má na prohlášení za mrtvého právní zájem, a jednak tím, zda jsou splněny podxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx zastaví podle § 197 o. s. ř.; přestože soud usnesením zastavuje řízení, jde o rozhodnutí
meritorní
, a nikoliv procesní.37) Jsou-li naopak uvedené věcxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxak namístě ustanovovat tehdy, pokud již nezvěstný ustanoveného opatrovníka má nebo pokud má zákonného zástupce; v takovém případě soud jedná v řízení x xxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxx xx stejné lhůtě zprávu soudu nebo opatrovníku či zástupci nezvěstného. Ve vyhlášce se rovněž uvedou podstatné okolnosti případu, jakož i to, že po uplynuxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx o tom, že je naživu; den, kdy lhůta končí, musí být uveden ve vyhlášce. Vyhlášku soud vyvěsí na úřední desku (§ 50h o. s. ř.), jejíž obsah je přístupný i prosxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxsku).
Během plynutí doby uvedené ve vyhlášce nemůže soud zůstat pasivním činitelem, neboť nese odpovědnost za zjištění skutkového stavu. Je proto xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxx xx xx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx za den smrti, popřípadě den, který nezvěstný nepřežil. Občanský zákoník v současnosti neobsahuje výslovné pravidlo pro řešení situace, kdy takový dxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xx xx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxně). Soud je tedy povinen ve výroku rozsudku uvést konkrétní den, který platí za den smrti, případně den, který nezvěstný nepřežil, avšak právní úprava xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xhůt pro prohlášení za mrtvého, neboť pokud právní úprava tyto lhůty obsahuje, je možno za den, který nezvěstný nepřežil či který platí za den jeho smrti, xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx „obvykle den následující po dni, kdy byl nezvěstný naposledy spatřen, případně již ten samý den, kdy v souvislosti s těžkým zdravotním postižením nezvxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx Zcela jednoznačně je možno odmítnout třetí variantu, neboť nahodilý fakt podání návrhu na zahájení řízení v žádném případě nemůže vypovídat o tom, ktexx xxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxdujícího po dni, kdy byl nezvěstný naposledy spatřen; výjimkou by mohla být jedině situace, za níž by bylo možno jednoznačně usuzovat, že prostředí, v nxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xa samozřejmě nemůže pokrýt všechny v úvahu přicházející případy nezvěstnosti, neboť je vázána na zdravotní stav (postižení) nezvěstného. S přihlédnxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxtovat tak, aby ústavně garantovaná práva a svobody byly zachovány), je nezbytné, aby soud vyšel ze dne, který - s ohledem na nejrozmanitější okolnosti kxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx vodítko není příliš konkrétní, lze do budoucna jednoznačně doporučit změnu právní úpravy ve shora naznačeném smyslu.
Rozsudek má povahu konstituxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxxní
povaze nemůže mít zásadně zpětnou účinnost, ale působí
ex nunc
od okamžiku nabytí právní moci. Výjimku z tohoto pravidla může stanovit zákon, což čxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xa mrtvého, zaniklo dnem, který byl v rozhodnutí o prohlášení za mrtvého určen jako den smrti.39)
Pravomocný rozsudek o prohlášení fyzické osoby za mrxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxkonů]. Tento zápis provede v souladu s § 10 odst. 4 téhož zákona Úřad městské části Praha 1.
Občanský soudní řád pamatuje v § 199 o. s. ř. i na zvláštní zxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xyl prohlášen za mrtvého, zemřel jiného dne, než je v rozsudku uveden jako den smrti, nebo se toho dne nemohl dožít, anebo jej přežil, soud usnesením na návxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Jiné řešení je předepsáno pro situaci, kdy nejde jenom o vadně uvedený den smrti, ale o případ, kdy vůbec nejsou splněny věcné přxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxměřená k tomu, aby nezvěstný mohl být prohlášen za mrtvého, zruší své rozhodnutí o prohlášení za mrtvého. Tím jsou odstraněny právní účinky rozhodnutí x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxví podle § 175p a § 175q o. s. ř. (§ 175w o. s. ř.). Osoba, která byla takto neprávem prohlášena za mrtvou, se může domáhat ochrany, a to nejčastěji z titulu xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxtě považovat i zrušení rozsudku o prohlášení za mrtvého podle § 199 odst. 1 o. s. ř., neboť je rušen rozsudek, který byl vydán, ačkoliv vůbec nebyly splněnx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxx. 2 zákona o rodině ohledně manželství: bude-li prohlášení za mrtvého zrušeno, neobnoví se zaniklé manželství, jestliže mezitím manžel toho, kdo byl xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxí se obnoví pouze tehdy, neuzavřel-li mezitím druhý manžel nové manželství.
Občanský zákoník výslovně neřeší situaci úmrtí několika osob, při níx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxčanský řešil tuto situaci v § 25 pravidlem, podle něhož „je-lipochybno, která ze dvou nebo několika zesnulých osob dříve zemřela, musí ten, kdo tvrdíx xx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxné na druhou“. Ustanovení § 6 obč. zák. z roku 1950 stanovovalo pravidlo, podle něhož „jsou-li pochyby, kdo z několika lidí zemřel dříve, má se za to, že vxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxud stanovit úmrtní den několika zúčastněných osob různě.40)
Současná literatura vychází ze stanoviska, podle něhož za stávajícího stavu je nejprvx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxvní) domněnka jejich současné smrti.41) K tomu srov. obdobně výklad o povaze skutkových domněnek podaný v komentáři k odst. 1 pod body 9 až 10.
Judikaxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xtát a všechny jeho orgány jsou ústavně zavázány k ochraně a šetření práv jednotlivce. Pojetí naší ústavnosti se přitom neomezuje na ochranu základních xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxní např. v Chartě OSN či ve Všeobecné deklaraci lidských práv) se stala základní bází, z níž vychází
interpretace
všech základních práv, lidská důstoxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xlověka, součást jeho lidství. Garantování nedotknutelnosti lidské důstojnosti člověku umožňuje plně užívat své osobnosti. Tyto úvahy stvrzuje prexxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxch práv a svobod garantuje rovnost lidí v důstojnosti (čl. 1) a garantuje subjektivní právo na zachování lidské důstojnosti (čl. 10 odst. 1).
xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xstavní soud tento závěr vyvozuje z vyhlášky č. 55/1976 Sb., o rodném čísle, která definovala rodné číslo jako identifikační charakteristiku obyvatelx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xměně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, pojímá rodné číslo jako významný identifikátor občana v informačníx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx k jednoznačné identifikaci ekonomického subjektu a má pouze evidenční význam. Identifikační číslo fyzickým osobám provozujícím živnost přiděluje xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxxna rodným číslem či identifikačním číslem. Nelze tedy rozlišovat mezi „fyzickou osobou-podnikatelem“ a „fyzickou osobou-občanem“ a považovat je za xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx poměrů nezvěstných lidí,43) a právních poměrů lidí, kteří jsou s nimi v nějakém právním vztahu v těch případech, kdy není možno smrt člověka prokázat axx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxí průměrný lidský věk), nebo je alespoň velmi pravděpodobné, že nežije (např. ztratil se ve válce nebo byl na ztroskotané lodi a není o něm žádných zpráv)x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxo stavu se upravují jeho poměry, např. dědické, rodinné atd.
Předpokladem výroku o prohlášení člověka za mrtvého je podle § 7 obč. zák. návrh prokurátxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxední zprávy nezvěstný ještě žil, anebo pohřešuje-li se v souvislosti se zvláště nebezpečnou událostí, jestliže od ní uplynul alespoň rok.45) Dalším xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxstného mnohdy je považován člověk pouze nepřítomný.
Nezvěstnost ve smyslu § 7 odst. 1 obč. zák. je však zvláště kvalifikovanou nepřítomností. Člověxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxným ve smyslu § 7 odst. 1 obč. zák. Je-li takový člověk vzdálen ze xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx uplynuly lhůty uvedené v § 7 odst. 1 obč. zák. Avšak teprve jsou-li jeho nepřítomnost a nedostatek zpráv o něm po dobu uvedenou v § 7 odst. 1 doprovázeny txxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x tom, že je velmi pravděpodobné, že nežije, je možno jej pokládat za nezvěstného ve smyslu § 7 odst. 1 obč. zák. a rozhodovati o prohlášení za mrtvého soudxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxí příčiny smrti určit moment smrti, zjišťuje soud tuto okolnost za pomoci znalce lékaře. Kritéria smrti nestanoví právní řád, nýbrž jsou zde rozhodná vxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxa-li smlouva o prodeji nemovitosti zůstavitele sepsána po jeho smrti s osobou, kterou zůstavitel za svého života k tomu zmocnil a která také po smrti zůsxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx kupní ceny zůstavitelem.47)
V takovém případě je nutno do soupisu aktiv a pasív dědictví po zůstaviteli uvést nemovitost zůstavitele, ale nelze do toxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxemene musí být jednoznačně určeno, kdo je z věcného břemene oprávněn, a to buď tak, že je přesně určena osoba, které oprávnění přísluší nebo tak, že je přexxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxti“ či podobně označeného neurčitého okruhu osob, neboť veřejnost nebo obdobný subjekt nemůže být účastníkem občanskoprávních vztahů ve smyslu § 1 odxxx x x x x x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxinné osoby o osobu oprávněnou), nemůže být zřizováno ve prospěch osoby právnické.
(MS Praha 33 Co 73/1995, AdN 1/96)
V xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx posledního známého bydliště, jen jestliže v něm navrhovatel uvede takové skutečnosti, které soudu umožní, aby prostřednictvím vlastního šetření poxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxbo datum narození, popřípadě též místo narození nebo posledního známého bydliště. (NS 21 Cdo 653/2004, SoJ 191/04)
Okamžik smrti zůstavitele nebo dexx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxxxxx do nichž vstupují právní nástupci zůstavitele.
Způsobilost fyzické osoby, jež byla prohlášena za mrtvou, mít práva a povinnosti zaniká právní mocí rxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxdek, jímž je účastník prohlášen za mrtvého, má z hlediska zkoumání podmínek řízení účinky
ex nunc
. Jestliže byl účastník prohlášen za mrtvého až po zaháxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx xxxx
x
Související ustanovení:
§ 8 - způsobilost k právním úkonům, § 9 - způsobilost nezletilých k právním úkonům, § 10 - zbavení, omezení a navrácxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x70 - omezená odpovědnost dědice za dluhy, § 568 - uložení do úřední úschovy, § 579 - smrt dlužníka nebo věřitele
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xx.
Občanské právo hmotné.
3. vyd.
Brno:
Masarykova univerzita a Doplněk,
2002.
Handl
,
V.
,
Rubeš
,
J.
,
et al.
Komentář.
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxxx
xx xxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxa a její soukromoprávní postavení v měnícím se světě.
Brno:
Masarykova univerzita,
2004.
Hurdík
,
J.
Právní postavení subjektu občanského prxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxx
Masarykova univerzita,
2002.
Jehlička
,
O.
,
Švestka
,
J.
,
Škárová
,
M.
,
et al.
Komentář.
9. vyd.
Praha:
C. H. Beck.
2004
xxxxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
,
et al.
Občanské právo hmotné 1.
4. vyd.
Praha:
ASPI,
2005.
Sedláček
,
J.
,
Rouček
,
F.
Komentář k československému Obecnému zákoníku občanxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxnský
,
A.
Momentum mortis.
Socialistická zákonnost,
1976,
č. 2,
s. 97.
Drgonec
,
J.
,
Holländer
,
P.
Právne aspekty určenia okamihu smrti.
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxx
x
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxxx
x
xx
,
Hrušáková
,
xx
x
xxxxxxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
Halouzka
,
V.
Člověk (občan) jako subjekt práv a povinností.
Právník,
1974,
č. 3,
s. 224.
Halouzka
,
V.
Právní způsobilost (subjektivitax xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxslu.
Časopis pro právní vědu a praxi,
2000,
č. 3,
s. 306.
Hurdík
,
J.
Teze o individuálních a sociálních dimenzích práva a osoby v právním smyslux
xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxmu každý způsobilý?).
Právník,
1994,
č. 2,
s. 97.
Luby
,
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxzor,
1971,
č. 1,
s. 28.
Vališová
,
V.
Neminem leadere?
Právo a zdravotnictví,
2000,
č. 3,
s. 14.
(Způsobilost k právním úkonůmx
xxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxík jako způsobilost vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. Zpravidla se poukazuje na fakt, že zákonné vymezení není zcela přxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx8) Způsobilost k právním úkonům tedy umožňuje spojit právní následky s volním jednáním (s právními úkony) člověka.
Způsobilost k právním úkonům záxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxcí, určovací) vyspělost vypovídá o schopnosti své chování ovládnout. Způsobilost k právním úkonům je na rozumové a volní vyspělosti člověka závislá dx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxchy nebo nedostatku věku), se buď zcela odpírá právní relevance, popřípadě se právní následky spojují jenom s některými projevy vůle těchto osob.
Z hxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxumové a volní vyspělosti dítěte. Do určité fáze svého vývoje tak nebude dítě způsobilé vůbec k žádným právním úkonům, a právní úkony za něj proto budou muxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxech:
-
Fyzická osoba byla zbavena způsobilosti k právním úkonům. To je možné tehdy, pokud člověk trpí duševní poruchou, která není jenom přechodná, a xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx
x
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxlosti k právním úkonům, avšak v okamžiku, kdy učinila právní úkon, trpěla duševní poruchou, která ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou, tj. ktexx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx trvalá, avšak může mít rovněž pouze přechodnou povahu (včetně případů, kdy byla vyvolána alkoholovým opojením). Podle § 38 odst. 2 se posoudí i jednánx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxek je totiž konstitutivním rozhodnutím, a proto může upravovat právní způsobilost člověka pouze do budoucna, v žádném případě zpětně do minulosti. K txxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx
xx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx rozumové a volní vyspělosti, rozšiřuje se také postupně jeho způsobilost k právním úkonům. Současná právní úprava nestanoví žádné věkové hranice, jax xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x těm, které jsou jim převážně na prospěch, popřípadě i k některým dalším; určité jednání vyžaduje existenci svolení atd.). Platný občanský zákoník vyxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxí vyspělosti odpovídající jejich věku. Blíže viz komentář k § 9;
bb)
Osoby omezené ve způsobilosti k právním úkonům rozhodnutím soudu. Předpokladxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx této kategorie patří osoby, které nabyly zletilosti a netrpí přitom duševní poruchou, která by jejich způsobilost vylučovala či omezovala, ať již na zxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxlý, má to za následek absolutní neplatnost takového právního úkonu, a to buď podle § 38 odst. 1, nebo podle § 38 odst. 2. Absolutně neplatný právní úkon nemxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxdu se svolením zákonného zástupce. Koncepci právních úkonů činěných se souhlasem zákonného zástupce platný občanský zákoník nezná. V současnosti pxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxa, bez ohledu na souhlas či nesouhlas zákonného zástupce; není-li k tomuto právnímu úkonu způsobilá, nemůže právně relevantně jednat vůbec, a to ani se xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxrava způsobilosti k právním úkonům v občanském zákoníku má obecnou povahu, a použije se proto i v jiných právních odvětvích, pokud to nevylučuje jejicx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx obch. zák.) i v právu rodinném (§ 104 zákona o rodině). Odlišně přistoupil k regulaci způsobilosti fyzické osoby k právním úkonům zákoník práce, v jehož xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxvněprávní subjektivita) dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku (§ 9 odst. 1 věta druhá zákoníku práce).
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xkonům (§ 20 odst. 1 o. s. ř.). Rozsah procesní způsobilosti tedy odpovídá způsobilosti k právním úkonům; mají ji proto (byť v omezeném rozsahu) i nezletixx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxcem, přestože jde o věc, v níž by jinak mohly jednat samostatně (§ 23 o. s. ř.). Důsledkem tohoto rozhodnutí je, že fyzická osoba pro toto konkrétní řízení xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxv hmotněprávní úkony by činit mohla (taková fyzická osoba například nemůže uznat nárok podle § 153a o. s. ř., může však uznat dluh co do důvodu a výše podle x xxx xxxxx x x x xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx je důsledkem toho, že procesní způsobilost je ryze procesním, a nikoliv hmotněprávním institutem; na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že v rámcx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxm úkonům podal i ten, kdo byl této způsobilosti zbaven; tato osoba sice není vůbec způsobilá k právním úkonům, avšak je procesně způsobilá, a může proto úxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xanželství.
Ve správním soudnictví platí, že procesní způsobilost má pouze ten, kdo má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu (§ 33 odst. 3 s. ř. sxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxonnými zástupci (§ 35 odst. 1 s. ř. s.).
K odst. 2
Způsobilosti k právním úkonům nabývá fyzická osoba postupně v závislosti na rozumové a volní vyspěloxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
x)
dovršením osmnáctého roku,
b)
uzavřením manželství před dovršením osmnáctého roku.
Ad a) Nabývá-li se zletilosti dovršením osmnáctého rxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxm odpovídá dni, kdy se před osmnácti lety narodil (Rc 30/88).
Ad b) Nezletilý zásadně nemůže uzavřít manželství. U osoby mladší šestnácti let je to vyloxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxt let; jemu může soud z důležitých důvodů povolit uzavřít manželství, pokud je to v souladu se společenským účelem manželství. Znění citovaného ustanoxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xpojuje pouze s případem, kdy je uzavřela osoba mladší šestnácti let, lze § 13 odst. 1 zákona o rodině interpretovat tak, že soud může povolit uzavřít manxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx je upraveno v § 194 o. s. ř. Jedná se o nesporné řízení, v němž platí vyšetřovací zásada (§ 120 odst. 2 o. s. ř.). Lze je zahájit pouze na návrh, který může podxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx řízení nezletilý není způsobilý k uzavření manželství, přiznává mu občanský soudní řád procesní způsobilost pro toto řízení. Před rozhodnutím soud xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xým má být manželství uzavřeno. Jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 13 odst. 1 zákona o rodině, soud vynese rozsudek, kterým povolí uzavřít manželstxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xx xx xxx x xx xxxxxxx pro každého (§ 159a odst. 3 o. s. ř.). Účinkem tohoto rozsudku však není nabytí zletilosti, ale pouze nabytí způsobilosti nezletilého k tomu, aby s určitxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxudek soudu opravňoval, nenabude ani zletilosti. Pro samotné nabytí zletilosti je však nerozhodné, zda zde bylo povolení soudu či nikoliv. Rozhodujícx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxd manželství později za neplatné, již nabytá zletilost tím nezaniká; neztrácí se ani v případě, že manželství mezitím zaniklo (smrtí, prohlášením za mxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxo tzv.
putativní
manželství. Je-li uzavření manželství postiženo takovou vadou, s níž § 17a zákona o rodině spojuje neexistenci manželství (
vis absxxxxx
x xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx x xx xxxxx x x x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxytí zletilosti uzavřením manželství je nabytí způsobilosti k právním úkonům v plném rozsahu (§ 8 odst. 1). Ten, kdo takto nabyl způsobilosti k právním úxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxadší osmnácti let k takovému úkonu způsobilá, třebaže je již zletilá a „plně“ způsobilá k právním úkonům.
Judikatura:
Slaboduchost nečiní sice k prxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxdy vůle nemá a vážného projevu nečiní, kdo následkem duševní poruchy nemůže se volně rozhodovati. Projev, učiněný v důsledku duševní poruchy, není proxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdkem své choroby nerozhoduje se volně a nemá způsobilosti k tomu, třeba by nebyl prohlášen za choromyslného a nebyl v každém případě nepříčetným, jest v xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxti případu, zda duševní porucha je takového rázu, že svobodné a vážné rozhodnutí vylučuje.]
Dohodu o hmotné odpovědnosti může pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxmnácti let nemůže tuto smlouvu platně uzavřít ani pracovník, jenž dosáhl zletilosti např. uzavřením manželství s povolením soudu ... Dohoda o hmotné oxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxvršením osmnácti let, tedy před nabytím zletilosti.51) Tuto věkovou hranici zakotvuje také ustanovení § 8 odst. 2, věta první, o. z.; vykládáno je v prxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxě uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti již během toho dne, který svým číslem a měsícem odpovídá dni, kdy se před osmnácti lety narodil.]
Přex xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxa u osoby, která nemůže číst nebo psát, jde o fyzickou neschopnost k psaní anebo zda neschopnost podepsat se je důsledkem duševní choroby, která by tuto oxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxtilých k právním úkonům, § 10 - zbavení, omezení a navrácení způsobilosti k právním úkonům, § 26 - zákonné zastoupení fyzických osob, § 34 an. - pojem pxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxnaného práva, § 422 - nezletilí a duševně choří, § 558 - uznání dluhu
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
2002.
Haderka
,
J.
Uzavírání manželství z hlediska právního.
Praha:
Academia,
1977.
Holub
,
M.
,
et al.
Komentář.
1x xxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
2002.
Jehlička
,
O.
,
Švestka
,
J.
,
Škárová
,
M.
,
et al.
Komentář.
9. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2004
Knappová
,
M.
Pojem pxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxa
Knappová
,
M.
,
Švestka
,
J.
,
Dvořák
,
M.
,
et al.
Občanské právo hmotné 1.
4. vyd.
Praha:
ASPI,
2005.
Švestka
,
J.
,
Spáčil
,
J.
,
Škárová
,
M.
,
xxxxxx
x
xx
x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxzkám právní subjektivity a způsobilosti k právním úkonům u nezletilých.
Právní rozhledy,
1997,
č. 2,
s. 53.
Haderka
,
J.
K některým otázkám říxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xkonům)
Mgr.
Petr
Lavický,
Ph.D.
(Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně)
Rozsah způsobilosti člověka k právním úkonům se pozvxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxý k právním úkonům, poté pouze částěčně. Okruh právních úkonů, které může činit, se neustále zvětšuje, avšak nikdy nezahrne veškerá právní jednání; plxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxité pevné věkové hranice, pomocí nichž rozsah způsobilosti u nezletilého vymezují.
Například podle občanského zákoníku z roku 1950 platilo, že nexxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xeho prospěchu, a k uzavírání smluv, při nichž se plní hned při jejich uzavření a které jsou přiměřené jeho věku. Věková hranice patnácti let znamenala, žx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxilý, mohl činit s přivolením zákonných zástupců.
Současná občanskoprávní úprava, obsažená v § 9, z žádných pevných věkových hranic nevychází, což mxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx x ohledem na ústavní princip, podle něhož je v pochybnostech namístě vykládat právní předpis ve prospěch výkonu práva, držet zásady, že člověk spíše je zxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxné rozumové a volní vyspělosti, jež
b)
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxání ovládnout. Právní úkon je svou povahou přiměřený těmto vyspělostem, pokud je nezletilý schopen posoudit podstatu takového právního úkonu, uvědoxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxk nezletilého, tím více bude zapotřebí obezřetně vážit, zda v právním úkonu nevidí jenom bezprostřední pozitiva a zda přitom neponechává stranou svýcx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxá
judikatura
ohledně darování: nezletilý není způsobilý uzavřít darovací smlouvu, která by vedla k následným povinnostem či omezením tíživě dopadaxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xkon, s nímž žádné povinnosti či omezení nejsou spojeny, pak postačí, aby si nezletilý byl schopen uvědomit podstatu svého právního jednání; není přitox xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxijetí daru spočívajícího kupříkladu ve značné sumě peněz, ale i jiných hodnotných věcí.
Je-li rozsah způsobilosti nezletilých k právním úkonům záxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx k objektivní povaze tohoto měřítka; byť se většinou argumentuje pouhým jazykovým výkladem (jenž je toliko výchozí, nikoliv však rozhodující interprxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx závěrem souhlasit. Pro objektivní povahu uvedeného kritéria svědčí již srovnání s jinými právními úpravami, které jsou u nezletilých založeny na pevxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx vycházet z modelu průměrného nezletilého určitého věku, než v každém jednotlivém případě znalecky zjišťovat, zda konkrétní nezletilý byl k určitému xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx x x xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxělosti nezletilých určitého věku, a nikoliv tak, že se má u každého nezletilého individuálně zkoumat úroveň jeho volní a rozumové vyspělosti. Občanskx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxví. Stanovení věkových hranic je tak věcí judikatury. Jedinou výjimkou je § 476d odst. 2, který umožňuje nezletilým, kteří dovršili 15. rok, projevit pxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxvného rozporu mezi objektivním měřítkem a konkrétním duševním stavem nezletilého bude nutno individuálně posoudit, zda jeho intelektuální a ovládaxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxk, pokud by jeho duševní vývoj byl normální, mohl učinit, se posoudí podle § 38 odst. 2. Naproti tomu učiní-li normálně se intelektuálně vyvíjející nezlxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxilého v jistém věku), bude neplatný podle § 38 odst. 1.
Pokud by rozumová či volní složka byla vyloučena nebo omezena v důsledku nikoliv jen přechodné dxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxčné způsobilosti mohl činit, kdyby byl duševně zdráv, bylo by namístě jej způsobilosti k právním úkonům zbavit, respektive jej v ní omezit (§ 10).
Z uxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx dvě varianty:
a)
je-li nezletilý způsobilý k určitému právnímu úkonu, jedná sám. Souhlas či nesouhlas jeho zákonných zástupců je zcela irelevantníx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx. Vzhledem k tomu, že nedostatek způsobilosti k právním úkonům vyvolává absolutní neplatnost právního úkonu, nepřipadá v úvahu ani
konvalidace
právxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxlývá, že zákonným zástupcem nezletilého dítěte jsou:
b)
c)
poručník (§ 7x xxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xude nezletilé dítě zastoupeno svými rodiči, u nichž zastupování spadá do jejich rodičovské zodpovědnosti [§ 31 odst. 1 písm. b), § 36 zákona o rodině]. Rxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxobilé, může kterýkoliv z rodičů. Je však nutno rozlišovat, zda se jedná o zastoupení v běžné nebo v podstatné věci (srov. § 49 zákona o rodině). Zatímco v bxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx druhého rodiče. To znamená, že - vystupuje-li jako zástupce dítěte jen jeden rodič - je třeba se dotázat druhého rodiče, zda s projevem zastupujícího roxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxxxxkem zastoupeného v nikoliv běžné záležitosti potřebuje zástupce souhlas soudu (§ 28). Jde-li o zastoupení poručníkem, vyžaduje schválení soudu jakéxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xonkrétního případu podmínit platnost právního úkonu svým souhlasem (§ 37b odst. 5 zákona o rodině). Soud takový úkon schválí, je-li v zájmu nezletiléhxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x7a a § 37b zákona o rodině.
Deliktní způsobilost nezletilého upravuje občanský zákoník v § 422. Obdobně jako u způsobilosti k právním úkonům je i dexxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxí a posoudit jeho následky. Zatímco § 9 vychází z objektivních kritérií, § 422 naopak ze subjektivních. U každého nezletilého je proto nutno zkoumat, xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx práce. Podle § 6 odst. 1 tohoto zákona v pracovněprávních vztazích způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance vlastními právními úkony nabývat práv x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku.
Je-li nezletilý zaměstnavatelem, má sice právní subjektivitu, nikoliv všxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku. Z toho zároveň vyplývá, že i kdyby se osoba mladší osmnácti lex xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxilost s dosažením osmnácti let, a nikoliv s nabytím zletilosti. K tomu srov. též komentář k § 8 odst. 2.
Způsobilost nezletilého k právním úkonům je určxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx 20 odst. 1 o. s. ř.). Nezletilý proto nemá procesní způsobilost buď vůbec, nebo ji má pouze částečnou. Vzhledem k tomu, že procesní činnost se považuje za xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx úkonům bude vztahovat i na projednávanou věc, a nezletilý by proto byl v této věci též procesně způsobilý, může předseda senátu rozhodnout, že nezletilx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxilost, a nemůže proto účinně samostatně procesně jednat.
Ve správním soudnictví není nezletilý procesně způsobilý nikdy, neboť § 33 odst. 3 s. ř. s. xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xdst. 1 s. ř. s.).
Judikatura:
Soud, který rozhoduje o schválení soudního smíru týkajícího se práv a povinností spoluvlastnických, jenž byl uzavřen xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxní uvedeného právního úkonu nezletilce).
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxem podle § 256, 262 odst. 1 o. s. ř.53)
V případech, kdy jeden z rodičů zastupuje dítě v běžných věcech, není nutné vyjádření druhého rodiče. xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxs, byly by dány podmínky pro postup podle § 49 zák. o rod.
Při tzv. prémiovém spoření mladých vzniká vkladový vztah mezi účastníkem tohoto spxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxka prémiového spoření ukládají své peníze na jeho vkladní knížku rodiče nebo jiné osoby, jde zpravidla o darování ukládaných peněžních částek. I nezlexxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxáhání se vrácení daru (§ 409 o. z.),54) týká se povinnost vrátit dar jen darovaných peněžních částek; vkladový vztah mezi vkladatelem a státní spořitexxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx § 9 o. z. Při posouzení toho, zda tu jde o právní úkon, který je svou povahou přiměřený rozumové a mravní55) vyspělosti odpovídající věku nezletilého nxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxstnictví.
V uvedeném smyslu by mohlo jít např. o koupi jednostopého vozidla sedmnáctiletým pracovníkem (učněm), jestliže cena kupovaného vozidla jx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxové vozidlo, potom jeho zákonní zástupci musí mít k platné koupi, darování či prodeji motorového vozidla za nezletilce anebo pro nezletilce zásadně scxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxné záležitosti při spravování majetku nezletilce (§ 28 o. z.). Mohlo by jít např. o koupi xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxx x xxxx xx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxilý.
Nakládáním s majetkem nezletilého dítěte, k němuž je třeba (nejde-li o běžnou záležitost) schválení soudu ve smyslu ustanovení § 28 o. z., je nabyxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxdence.
(NS Cpjf 45/83, Sborník IV., s. 353)
Způsobilost nezletilých osob k určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů podle ustanovení § 52 odsxx x xxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxním nezletilých rodičů podle ustanovení § 52 odst. 1 zák. o rod., pokud je takové prohlášení přiměřené rozumové a mravní56) vyspělosti nezletilce odpxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xbčZ způsobilý k právnímu úkonu spočívajícímu v přijetí plnění a za nezletilého přijal plnění od dlužníka ten, kdo nebyl oprávněn nezletilého při tomtx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx k jeho věku považovat za schopného pochopit podstatu darovací smlouvy a znamená-li pro něj darování zároveň finanční prospěch, a to i vyšších hodnot. Nxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxních a majetkových poměrů, případně která by alespoň hrozila budoucími obtížemi pro obdarovaného.
(NS 25 Cdo 1005/99, C 736 - Soubor)
Při posuzování xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxtus
tohoto nezletilce.
(KS Ústí nad Labem 10 Co 354/2002, SoRo 10/02)
Skutečnost, že poškozená není zletilá a v trestním řízení není plně způsobilá k xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxnění podmínek stanovených zákonem přisoudit její náhradu této poškozené, což musí být ve výroku rozsudku náležitě vyjádřeno. Soud to učiní xxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxetilé). Okolnost, že poškozená je nezletilá, a proto není v plném rozsahu způsobilá k úkonům v trestním řízení, má jen ten význam, že sama nemůže přijmoux xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx o přepravě osob v městské hromadné dopravě, z níž pro ni vyplývá povinnost zaplatit stanovené jízdné, ovšem nikoli způsobilost samostatně jednat ve spxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx, C 3652 - Soubor)57)
Související ustanovení:
§ 7 - způsobilost k právům a povinnostem, § 8 - způsobilost k právním úkonům, § 10 - zbavení, omezení x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxx x xx xxx x pojem právního jednání/právního úkonu, § 422 - nezletilí a duševně choří, § 476d odst. 2 - závěť ve formě notářského zápisu, § 479 - povinný podíl neopxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx,
2002.
Holub
,
M.
,
et al.
Komentář.
1. sv.
Praha:
Linde Praha, a. s.,
2002.
Hurdík
,
J.
,
Fiala
,
J.
,
Hrušáková
,
M.
Úvox xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxář.
9. vyd.
Praha:
C. H. Beck.
2004
Knappová
,
M.
Pojem právní subjektivity a způsobilosti k právním úkonům v čs. občanském právu.
AUC-Iuridixxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xt al.
Občanské právo hmotné 1.
4. vyd.
Praha:
ASPI,
2005.
Dvořák
,
J.
Habilis ad nuptias, habilis ad pacta nuptialia.
Právní praxe,
1999,
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxch.
Právní rozhledy,
1997,
č. 2,
s. 53.
Haderka
,
J.
K některým otázkám majetku nezletilého dítěte.
Socialistická zákonnost,
1979,
č. 1,
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxx xxx xásadou „habilis ad nuptias, habilis pacta nuptialia“.
Ad Notam,
xxxxx
xx xx
xx xx
xxxxx
x
xx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxx
x
xx
xe způsobilosti nezletilých k nabývacím právním úkonům.
Bulletin advokacie,
1982,
duben-červen,
s. 107.
(Zbavení, omezení a navráxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxx x xx xxanoví hmotněprávní předpoklady, za kterých může dojít ke zbavení, omezení a navrácení způsobilosti k právním úkonům. Procesní úprava je obsažena v § 1xx xx xxx xx xx xx
xxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx zbavení způsobilosti k právním úkonům.
Judikatura
Ústavního soudu (IV. ÚS 412/04) zdůrazňuje klíčový význam lidké důstojnosti a upozorňuje, že omexxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxho hlediska, zda nebyla porušena práva garantovaná čl. 558) a čl. 10 odst. 1 a 2 Listiny. Tato práva lze přitom omeznit pouze za účelem ochrany základníxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xrimárně veřejný zájem nebo zájem třetích osob, ale zájem samotného člověka, který je ve způsobilosti omezován či je jí zbavován.
Omezení či zbavení zxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxím způsobilosti k právním úkonům legitimní a nezbytný v demokratické společnosti? K cíli (účelu) viz předchozí odstavec. Za legitimní cíl se nepovažuxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxosazení? Zkoumá se tedy, zda omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům je přiměřeným prostředkem k dosažení legitimního cíle, tedy především oxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx? Soud se bude muset zabývat především otázkou, zda nepostačí pouze omezení způsobilosti k právním úkonům namísto zbavení této způsobilosti. Dospějexxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxerá méně zasahuje do způsobilosti člověka.
Vzhledem k tomu, že důsledkem zbavení způsobilosti k právním úkonům je, že se fyzická osoba vůbec nemůžx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxtnost podle § 38 odst. 1 - je nutno s touto formou zásahu do způsobilosti člověka zacházet velmi opatrně. Pokud je člověk kupříkladu schopen obstarávat xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxnů. Tímto přístupem lze překonat nedostatek současné úpravy, která osobě zbavené způsobilosti upírá možnost jakkoliv právně relevantně jednat. To jx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxí předpoklady omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům, obsažené v § 10 obč. zák. Předpoklady zbavení této způsobilosti jsou dva:
a)
člověk xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxby činit právní úkony.
Ad a) Posouzení duševního stavu člověka je odbornou otázkou, k níž je zapotřebí znaleckého posudku (§ 126 odst. 1 o. s. ř.). Občxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxst k právním úkonům jde) vyslechl znalce; nestačí tedy kupříkladu odborné vyjádření podle § 129 odst. 4 o. s. ř. Znalec, který posoudí duševní stav vyšexxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx do zdravotnického zařízení; soud může takové vyšetřování nařídit, pokud mu to navrhne znalec a pokud je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxní dobu šesti týdnů, ale pouze na dobu, která je zcela nezbytná k vyšetření duševního stavu člověka, o jehož způsobilosti k právním úkonům se v řízení jedxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxněprávní předpoklad § 10 odst. 1, tedy že vyšetřovaný trpí duševní poruchou, která není jenom přechodná. Pokud by vyšetřovaný duševní poruchou netrpěxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxanský zákoník však umožňuje řešit i tuto situaci: právní úkon, který někdo učinil pouze v přechodné duševní poruše, která vyloučila jeho volní či rozuxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxení způsobilosti k právním úkonům nestačí. Dalším předpokladem je, že tato trvalá duševní porucha zcela vylučuje schopnost člověka činit právní úkonxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxečnosti rozhodné pro zodpovězení této otázky. Při jejím řešení tak soud vychází ze skutkových zjištění, učiněných na základě posudku znalců v souvislxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxze omezení, a nikoliv zbavení způsobilosti k právním úkonům.
Způsobilosti k právním úkonům může být zbavena nejen osoba zletilá, ale i nezletilá. Nexx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxudní pravomoci. Křízení je příslušný okresní soud, který je obecným soudem fyzické osoby, je-li tato fyzická osoba bez svého souhlasu v ústavní zdravoxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx x xx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xaždý, kdo na tom má právní zájem; výslovně je procesní legitimace svěřena zdravotnickému zařízení (§ xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxty předložil lékařské vysvědčení o duševním stavu osoby, o jejíž způsobilost k právním úkonům se jedná; toto usnesení má povahu úpravy vedení řízení, a xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxzení. Toto pravidlo má zabraňovat účelovým návrhům na zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům. Je na uvážení soudu, zda takový postup zvolí. Sxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxosti nasvědčovaly tomu, že je v obecném zájmu, aby řízení bylo provedeno (kde by například mohlo dojít k ohrožení života či zdraví jiných osob; viz Rc 36/xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx vstoupit [§ 35 odst. 1 písm. e), odst. 4 o. s. ř.]. Je-li osoba, o jejíž způsobilost k právním úkonům v řízení jde, advokátem, zašle soud usnesení o zahájenx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xxx xodle níž jsou účastníky navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno; osoba, o jejíž způsobilost k právním úkonům se jedxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xom a o jejích dalších procesních právech a povinnostech ji musí soud poučit. Nezvolí-li si zástupce, ustanoví mu předseda senátu opatrovníka pro řízenx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxsti jeden z rodičů, budou účastníky druhý rodič a jejich nezletilé děti, zastoupené kolizním opatrovníkem (Rc 3/79).
Při zjišťování skutkového staxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxěřit na otázku, zda vyšetřovaný trpí duševní poruchou a zda tato porucha je trvalého rázu, a dále, trpí-li skutečně vyšetřovaný nikoliv jen přechodnou xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxovit znalce (§ 187 odst. 3 o. s. ř.), kterého musí vždy vyslechnout (nestačí tedy jenom konstatovat obsah znaleckého posudku; viz větu první citovaného xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xýt zbavena způsobilosti k právním úkonům.
Judikatura
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxními prostředky, jak se případně projevuje na svém pracovišti, jak se chová v různých životních situacích apod. Zavrhuje se takový postup, při němž k usxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxtní podklady pro své rozhodnutí (Rc 3/79).
V řízení by měl být slyšen i vyšetřovaný; z tohoto pravidla platí dvě taxativně stanovené výjimky, jež je nuxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxm požádá, musí jej soud vždy vyslechnout; tím se realizuje jeho ústavně garantované právo být slyšen ve své vlastní věci (čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odsxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xrávním úkonům zbaví. Rozsudek má povahu rozhodnutí o osobním stavu [§ 80 písm. a) o. s. ř.], jehož subjektivní meze právní moci zasahují každého (§ 159a oxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxk od právní moci rozhodnutí nemůže svými právními úkony nabývat práv a zavazovat se (srov. Rc 14/77). K posouzení právních úkonů učiněných před tímto okxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx xx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxk ustanoven, počítá § 189 o. s. ř. s tím, že rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům bude doručen též osobě, která byla způsobilosti zbavena. Od xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x zbavení způsobilosti k právním úkonům může podat odvolání nejen opatrovník, ale i sama osoba, která byla způsobilosti zbavena (ohledně omezení srov. xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxní způsobilosti k právním úkonům nabude právní moci, ustanoví soud této fyzické osobě opatrovníka (§ 26, § 27 odst. 2), který za ni bude jednat. K řízení jx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx x xx xxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxnátu povinen postarat se o to, aby byl ustanoven opatrovník osobám, které ho podle zákona musí mít. S ustanovením opatrovníka soud nesmí otálet, neboť px xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx Dále srov. § 192 a 193 o. s. ř.
Opatrovník činí jménem osoby zbavené způsobilosti veškeré právní úkony. Jakýkoliv úkon osoby zbavené způsobilosti k xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxtkové záležitosti nikoliv běžné povahy, vyžaduje se k platnosti právního úkonu následné schválení opatrovnického soudu (§ 28).
Zbavení i omezení zxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx (§ 6 odst. 2), tak i v situaci, kdy má postavení zaměstnavatele (§ 10 odst. 2).
K odst. 2
Občanský zákoník v § 10 odst. 2 upravuje omezení způsobilostx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxx x xx xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxm je, že:
a)
fyzická osoba trpí duševní poruchou, která není jen přechodná, anebo nadměrně požívá alkoholické nápoje nebo omamné prostředky či jedy, x
xx
x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxl od duševní poruchy, která vede ke zbavení způsobilosti k právním úkonům, půjde v tomto případě o duševní poruchu méně intenzivní. Zatímco v prvém přípxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxí poruše vedoucí k omezení způsobilosti k právním úkonům platí, že musí mít nikoliv jen přechodnou povahu. Totéž zákon sice výslovně nestanoví u druhé axxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx, že občanský zákoník xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xnížení schopnosti člověka činit právní úkony.
Pokud by člověk učinil právní úkon v duševní poruše, která není jenom přechodná, nebo pod vlivem alkohoxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxá není jen přechodná, nebo (trvalé) nadměrné požívání alkoholu či drog musí dále mít za následek, že člověk je schopen činit jenom některé právní úkony. xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
Způsobilost k právním úkonům může být omezena nejen u zletilého, ale rovněž u nezletilé fyzické osoby.
K řízení srov. poznámky k odst. 1, zejména pox xxxx x xx xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x
xxxxxitutivní
rozhodnutí (tj. s účinky
ex nunc
) o osobním stavu [§ 80 písm. a) o. s. ř.], jež zavazuje každého (§ 159a odst. 3 o. s. ř.). Ve výroku tohoto rozsudkx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx výčtu neuvedené právní úkony, které učiní, jsou platné), nebo naopak pozitivně, tj. uvedením úkonů, k nimž fyzická osoba způsobilá je, s tím, že pomocí xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx jednoznačně preferuje způsob určení rozsahu negativním výpočtem, který považuje za přesnější a výstižnější. Krom toho upozorňuje na nebezpečí, ktexx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x sebou život každodenně přináší. Tomuto závěru je nutno jednoznačně přisvědčit, a to především proto, že odpovídá shora nastíněným ústavním východisxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxk zcela vyloučeno kombinovat pozitivní a negativní výčet, neboť tím mohou daleko častěji vznikat situace, kdy nebude možno jednoznačně posoudit, zda xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxv tak, že se jí takový úkon zakazuje nebo že jej není schopna učinit. Z důvodu vyloučení možnosti záměny by fyzická osoba měla být označena jménem, příjmexxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx samostatného jednání před soudy a úřady je v rozporu se zákonem (Rc 12/99). Je totiž nutno vzít v úvahu podstatný rozdíl, který existuje mezi právními úkxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xpůsobilost k právním úkonům, zatímco procesní úkony (jednání) stran jsou institutem procesním, pro jejichž účinnost je rozhodující procesní způsobxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxak ne vždy: srov. například § 23 nebo § 186 odst. 3 o. s. ř.). Soud podle § 10 odst. 2 rozhoduje toliko o způsobilosti k hmotněprávním úkonům, nikoliv o způxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxího řízení soudního, neboť ve věcech, v nichž nebude fyzická osoba způsobilá, nebude mít ani procesní způsobilost (§ 20 odst. 1 o. s. ř.). V řízení před spxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxx xozsah omezení nedopadá, bude i nadále vykonávat fyzická osoba samostatně. Naproti tomu právní úkon, k němuž podle výroku rozsudku o omezení způsobiloxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxx xx x xxx xxxxx xx fyzická osoba učinila právní úkon, ohledně něhož byla její způsobilost omezena, byl by takový úkon absolutně neplatný podle § 38 odst. 1.
Ustanovenx x xx xxxxx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xo pravomocném rozhodnutí o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům může dojít ke změně důvodů, které vedly k jeho vydání, takže již nebude daxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xkonům. Na tyto případy dopadá § 10 odst. 3. Od toho je zapotřebí odlišovat případy, kdy už v době rozhodování soudu o omezení či zbavení způsobilosti k práxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxx x xxx xx xx xx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxo důvody se však později změnily nebo odpadly. Na rozdíl od podmínek pro změnu rozhodnutí podle § 163 odst. 1 o. s. ř. se nevyžaduje podstatná změna okolnxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxli se důvody, které vedly k omezení způsobilosti k právním úkonům, soud může v prvé řadě změnit rozsah omezení, a to tak, že jej buď zúží, nebo naopak rozšíxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxísto omezení rozhodne o zbavení způsobilosti k právním úkonům.
Nastane-li změna v důvodech pro zbavení způsobilosti k právním úkonům, soud změní svxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx zbavení způsobilosti k právním úkonům, soud tato rozhodnutí zruší. Nejde zde ovšem o odklizení vadného rozhodnutí jako v případě postupu podle § 190 o. xx xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxení rozsudku podle § 10 odst. 3 jsou
konstitutivní
rozhodnutí o osobním stavu [§ 80 písm. a) o. s. ř.]; jejich účinky nastupují nikoliv
ex tunc
, ale
ex nuxx
x
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx § 190 o. s. ř. zrušení tohoto rozsudku. Pro rozhodnutí o zrušení předchozího vadného rozsudku o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům nemxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxěprávní předpoklady vůbec nebyly dány, ale i tehdy, jestliže člověka způsobilosti k právním úkonům zbavil, ačkoliv jej v ní měl pouze omezit.
Rozhoxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxvním úkonům nebo v ní omezena, jako by jí nikdy nebyla zbavena nebo v ní omezena. Je-li postup podle § 190 o. s. ř. vyvolán tím, že někdo byl zbaven způsobilxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxrok o omezení způsobilosti k právním úkonům pak bude účinný ke dni, k němuž byla dotčená osoba (nesprávně) zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům (xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
(Rc 3/79) zdůrazňuje povinnost soudů dbát o to, aby takové řízení bylo zahájeno včas. Rovněž Evropský soud pro lidská práva (viz níže citované rozhodnxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
Návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům může podat i ten, kdo byl způsobilosti k právním úkonům zbaven (§ 186 odst. 3); tím spíše jej může podat i xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxst. 1 o. s. ř. neměla vůbec procesní způsobilost, avšak speciální ustanovení § 186 odst. 3 o. s. ř., které má aplikační přednost, ji tuto způsobilost pro xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxahů do způsobilosti k právním úkonům, popřípadě tyto zásahy zcela odstranit, přímo samotnému člověku, o jehož způsobilost jde.
Tato okolnost by všax xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxvním úkonům. Z tohoto důvodu § 186 odst. 3 o. s. ř. připouští, aby soud v rozsudku, jímž návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům zamítá, zároveň vyxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xředpokladem je, že nelze očekávat zlepšení stavu osoby zbavené nebo omezené v uvedené způsobilosti; k posouzení této otázky je zapotřebí odborných znxxxxxxx x xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxustný, a soud k němu proto nebude přihlížet (§ 41a odst. 3 o. s. ř.).
Postup podle § 10 odst. 3 (a též podle § 190 o. s. ř.) se uplatní i v pracovněprávních vzxxxxxx xx x xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxnotlivec a jeho práva garantovaná ústavním pořádkem ČR. Jednotlivec je východiskem státu. Stát a všechny jeho orgány jsou ústavně zavázány k ochraně a xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxávní subjektivity), ale v souladu s poválečnou změnou v chápání lidských práv (jež nalezla vyjádření například v Chartě OSN či ve Všeobecné deklaraci xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xacházeno jako s předmětem. Otázky lidské důstojnosti jsou v tomto pojetí chápány jako součást kvality člověka, součást jeho lidství. Garantování nedxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxojnost za nedotknutelnou hodnotu, stojící v základu ústavního pořádku ČR. Stejně tak Listina základních práv a svobod garantuje rovnost lidí v důstoxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx vztazích vertikálních, tj. ve vztazích stát -jednotlivec. Za vertikální vztah je přitom třeba považovat i ty věci, které soud projednává v tzv. řízeníxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxo vertikálních vztazích se uplatňují všechna základní práva jako přímo aplikovatelná práva, která státní moc přímo zavazují. Jejich výklad musí být pxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxaného. Takový zásah je třeba zkoumat z pohledu potenciálních zásahů do základních práv omezovaného, garantovaných především článkem 5 a článkem 10 oxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xze k jejich omezení přikročit jen za účelem ochrany základních práv jiných osob anebo za účelem ochrany veřejného zájmu, který je v podobě principu či hoxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxcí prosazení cíle, který je nezbytný pro svobodnou demokratickou společnost. To proto, že „obtěžování“ soudu, popř. dalších orgánů veřejné moci (sprxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxinovaná právní subjektivitou má totiž právo na svobodné jednání. Brání-li se veřejná moc, v daném případě patrně obtížné, komunikaci se stěžovatelem xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx právní osobnosti, nelze takový postup shledat souladným s cílem, který je nezbytný ve svobodné a demokratické společnosti, a již proto je třeba její poxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxx x xxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xl. 5 Listiny.
K významným úsekům činnosti soudů patří rozhodování o zbavení, omezení, popřípadě navrácení způsobilosti k právním xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxhodná, nejsou schopny činit žádné nebo některé právní úkony; je také třeba důsledně předcházet tomu, aby způsobilost k právním úkonům nebyla omezovánx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx tzv. základních práv absolutních lze přikročit jen za účelem ochrany základních práv jiných osob anebo za účelem ochrany veřejného zájmu, který je v poxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxonálně. Test principu proporcionality spočívá ve třech následujících otázkách:
1) Je sledovaný cíl legitimní? Je sledován a prosazován cíl nezbytnx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx způsoby dosažení cíle, jejichž využití by učinilo zásah do základního práva méně intenzivní, popř. jej zcela vyloučilo?
c) rozhodxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxoto rozhodnutí mění právní postavení občana v tom smyslu, že není nadále zcela nebo zčásti způsobilý nabývat svými právními úkony (popřípadě jen něktexxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx výroku rozsudku o způsobilosti k právním úkonům. Je především xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xe proto třeba označit přímo ve výroku rozsudku, tedy nikoliv jen v záhlaví rozsudku, a to plným jménem a příjmením. Nutno uvést i datum a popřípadě i místo xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
Rozhodnutie, ktorým súd pozbavuje spôsobilosti alebo obmedzuje spôsobilosť občana (pracovníka) v zmysle ustanovenia § 10 ods. 1 a 2 O. z. (§ 12 odsx x x x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xkonov, ku ktorým dochádza medzi občanmi navzájom, ako aj medzi občanmi a organizáciami (štátom), vo vzťahoch vznikajúcich v oblasti uspokojovania hmxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxnoprávnych vzťahov a ostatných vzťahov vznikajúcich pri účasti občanov na spoločenskej práci.
Uvedené pozbavenie spôsobilosti alebo obmedzenie sxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
Ten, kdo byl za účinnosti dříve platných zákonů č. 141/1950 Sb. a č. 142/1950 Sb. zbaven částečně svéprávnosti, nemohl ani po zrušení těchto zákoxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x x x xx xxxxx x xx xxxx
xxx x xx xxx80, Sborník IV., s. 458)
d) výrok rozsudku o omezení způsobilosti k právním úkonům
Jak zdůraznila již důvodová zpráva k občanskému zákoníku, je omezexx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxut nebo jeho následky posoudit. Právní úkony, k nimž není občan podle rozhodnutí soudu způsobilý, jsou podle ustanovení § 38 odst. 1 o. z. právními úkonx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxnout tímto omezením jen tu oblast životních situací občana, pro něž je to nutné v zájmu xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xx xe výroku rozsudku určí, ke kterým právním úkonům není občan způsobilý. Z toho se pak podává, že ustanovení § 38 odst. 1 o. z. dopadá jen na právní úkony ve vxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx že rozsah omezení lze stanovit i pozitivním výpočtem, tj. tak, že se ve výroku rozsudku určí, ke kterým právním úkonům je občan způsobilý. V takovém přípxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx rozsudku výslovně neuvedené právní úkony ve smyslu tohoto ustanovení nemůže platně učinit.
Soudy by proto měly ve výrocích určujících rozsah omezenx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xakládání užívat jednotného pojmu majetek, jako pojmu zahrnujícího v sobě vše, co může být předmětem majetkových právních vztahů. Měly by proto soudy vx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxu částku.
I občan, který je omezen ve způsobilosti k právním úkonům, bývá denně ve styku s jinými občany a organizacemi a je nucen denně uspokojovat své bxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xěkdo jiný, a u nichž by bylo v rozporu s jeho zájmem, aby si je nemohl obstarat sám, i když v těchto případech jde rovněž o právní úkony ve smyslu ustanovení § x x x xx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxání služeb. Rozsah omezení pak určují mnohdy neuváženě a omezují občana ve způsobilosti ve větším rozsahu, než odpovídá jeho duševnímu stavu a skutečnxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxudku určujícího rozsah omezení způsobilosti k právním úkonům je třeba mít na zřeteli, že jde o opatření, které má chránit a nikoli poškozovat nebo ohrožxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxu za užívání bytu, poplatek za plyn, elektřinu, používat hromadných dopravních prostředků a platit jízdné, kupovat věci běžné osobní potřeby (jako naxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxpadě neúplnou formulací výroku rozsudku byl občan, u něhož byly podmínky toliko pro omezení způsobilosti k právním úkonům, prakticky této způsobilosxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxím opatřil předem pro znalce právě o tom, jak se vyšetřovaný až dosud v každodenním životě choval, jaké záležitosti si sám bez obtíží vyřizoval a v jakých xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx rozsah tohoto omezení se zřetelem k právním úkonům, z nichž vznikají podle ustanovení občanského zákoníka, případně podle ustanovení jiných právnícx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx ustanovení zákoníku práce, ale i podle jiných předpisů) vztahy při účasti občanů na společenské práci.
S omezením občana ve způsobilosti k právním úkxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxilosti k hmotněprávním úkonům.
Soud může výrokem rozsudku zbavit fyzickou osobu způsobilosti k právním úkonům nebo ji v této způsobilostx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx
1. Soudy ve výroku rozsudku, kterým omezují podle § 10 odst. 2 ObčZ, popřípadě podle § 12 odst. 2 ZPr,66) fyzickou osobu ve způsobilosti k právním úkonůmx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxních (včetně vztahů obchodních) a pracovněprávních, pro jejichž řešení je v případě sporu dána pravomoc soudu.
2. Pokud způsobilosti k právním úkonůx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xřady, mělo takové rozhodnutí za následek nabytí plné způsobilosti k právním úkonům.
(NS 22 Cdo 2014/2001, C 1770 - Soubor)
e) zahájení řízení
Je dáno xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx, aby do přiměřené lhůty předložil lékařské vysvědčení o duševním stavu vyšetřovaného s tím, že soud řízení zastaví, nebude-li vysvědčení předloženox xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxlnosti nasvědčovaly tomu, že je v obecném zájmu, aby řízení bylo provedeno (kde by např. mohlo dojít k ohrožení života či zdraví jiných osob).
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxvním stavu vyšetřovaného, je usnesením, kterým se upravuje vedení řízení; odvolání proti němu není přípustné.
V soudní praxi vznikají poxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxdníkem, o. s. ř. by mohlo nasvědčovat tomu, že způsobilost být účastníkem řízení má i ten, kdo jinak nemá způsobilost mít práva a povinnosti, jestliže mx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxiznávat způsobilost být účastníkem řízení takovému zdravotnickému útvaru, jemuž by pak nebylo možné ve smyslu ustanovení § 191 odst. 2 o. s. ř. uložitx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxvy v ustanoveních § 31 a násl. zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, přicházejí v úvahu jako navrhovatelé a účastníci řízení podle ustanovení § 186 oxxxx x xx xx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx zařízení bez právní subjektivity dalo podnět svému nadřízenému orgánu, aby podal u soudu návrh na zahájení řízení, případně aby samo podalo přímo u souxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xdst. 2 o. s. ř.67) dochází obvykle teprve z vnějšího podnětu. Podle důvodové zprávy k zahájení řízení je tu však soud povinen vyvinout sám iniciativu, jxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx x x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxjení řízení o způsobilosti k právním úkonům jsou nejen skutečnosti, které mohou vést ke zbavení nebo omezení této způsobilosti, ale i skutečnosti, ktexx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe na rozdíl od podmínek změny rozhodnutí v případech uvedených v ustanovení § 163 odst. 1 o. s. ř., v nichž se vyžaduje podstatná změna okolností, postačuxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xkonům. Tím spíše pak je třeba zdůraznit povinnost soudů dbát o včasné zahájení řízení i bez návrhu v případech vyžadujících prvé zbavení nebo omezení xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxravného prostředku zrušit vydaný pravomocný rozsudek, jestliže se později ukáže, že pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům nebyly poxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxní § 94 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníky řízení i ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, potom těmito právy a povinnostmi se rozuměxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxje, ale o nichž se přece jen jedná, a které výrokem soudního rozsudku mohou být dotčeny. Rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxzích, neboť samotným výrokem o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům nenastává vždy rozhodující změna v posuzování např. platnosti učinxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx odst. 2 o. z.), aniž by bylo třeba, aby tato osoba byla zbavena způsobilosti k právním úkonům (§ 38 odst. 1 o. z.). Odlišná je však situace ve vztazích rodinxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxrok o zbavení nebo omezení způsobilosti občana k právním úkonům nutně jeho nezletilých dětí, ale i druhého rodiče těchto dětí, na něhož se v takovém přípxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxtníky řízení.
g) dokazování
Postupem obecných soudů v tomto případě došlo jednak k porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod, který xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx) a navíc neprovedly navržený důkaz, aniž se vypořádaly s důvody, které je vedly k jeho neprovedení. Rozhodnutím obecných soudů došlo k zásahu do ústavnx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxnného života (čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), a práva volit a být volen (čl. xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxován formálním, schématickým pohledem na projednávaný případ, bez snahy o individuální přístup ke každému jednotlivému případu a naprosto nekriticxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxhují přímo do rozhodování soudů tím, že dávají přímý návod, jak má soud ve věci rozhodnout. Soudní rozhodnutí pak není rozhodnutím nezávislého soudu, axx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx provést vůbec, či bez újmy pro zdravotní stav vyšetřovaného. Podle ustanovení § 189 odst. 2 o. s. ř. soud může rozhodnout, že upustí od doručení rozhodnxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xo význam rozhodnutí pochopit.
Z hlediska ústavní konformity těchto ustanovení nutno především konstatovat, že jde o mezní případy omezení základníxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxedovat jen ústavně aprobovaný účel. Omezení způsobilosti k právním úkonům je vždy závažným zásahem do osobnostní integrity omezovaného. Takový zásax xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxkladních práv a svobod, vyložených v rozsahu, který omezuje lidská důstojnost. Protože tato práva Listina garantuje jako tzv. základní práva absoluxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxu či hodnoty obsažen v ústavním pořádku.
Z procesního postupu soudu, který je odůvodněn toliko obecným a stručným poukazem na znalecký posudek, je sezxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxobě stěžovatele v kolizi.
V řízení o zbavení svéprávnosti se musí soud zaměřit především na zjištění duševního stavu osoby, jíž se řízxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xx x xx xxxx xxx. Jde tu o otázku skutkovou, při jejímž řešení musí soud ve smyslu § 285 a násl. o. s. ř. spolupracovat se znalci-lékaři, resp. s příslušnými zdravotnímx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx. Při řešení této otázky vychází xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxpsychiatrů v řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům nenahrazuje nedostatek skutkových zjištění.
Úplná a spolehlivá zjištění o osobních pomxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xstatními poznatky a aby na základě této
konfrontace
bezpečně usoudili, do jaké míry projevy duševní choroby vyžadují zbavení, příp. omezení způsobixxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxx xx x Cz 84/78, Sborník IV., s. 760)
Pro postup soudu při přípravě jednání i při jednání samotném je nutno poukázat na rozhodnutí uveřejněné pod č. 44/1967 Sbxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxtření s ostatními výsledky dokazování a aby na základě této
konfrontace
bezpečně usoudili, do jaké míry projevy duševní choroby vyžadují zbavení, přxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, přičemž nedostatek takových skutkových zjištění nelze nahradit posudkem znalců-psychiatrů. Zvláště je nutno zdůraznit požadavek zjištění údajů x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxevuje na svém pracovišti, jak se chová v různých životních situacích apod. Uvedeným požadavkům neodpovídá takový postup, při němž k ustanovení znalce x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx své rozhodnutí. Uvedené požadavky je nutno uplatňovat důsledně, pokud ovšem nejde o osoby zcela neschopné samostatné životní existence (např. při vrxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x souvislosti s prováděním důkazu znalcem je však třeba opětovně poukázat na to, že se ještě někdy soudy chybně spokojují jen s posudkem znalce jako jedinxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxkého posudku mohou být pochybnosti. V tomto řízení je důkaz znalcem sice velmi závažným důkazem, není však důkazem jediným, ani důkazem, který by mohl nxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxsobilosti k právním úkonům bylo rozhodnuto.
i) zrušení rozhodnutí podle § 190 o. s. ř.
Pro rozhodnutí, jímž se zcela ruší a odstraňuje rozhxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxšuje původní nesprávné rozhodnutí, má zpětnou účinnost v tom směru, že se po jeho právní moci hledí na osobu, jež byly dříve zbavena způsobilosti k právnxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxávním úkonům.
Ustanovení § 190 o. s. ř. je použitelné i tehdy, jestliže byl někdo dříve zbaven způsobilosti k právním úkonům, ač byly splněny podmínky xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxům, je třeba současně vyslovit omezení způsobilosti k právním úkonům; výrok o omezení způsobilosti k právním úkonům je ovšem účinný ke dni, k němuž byla xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxůsobilý mít práva, což zavazuje obecné soudy, aby v opatrovnickém řízení nevydaly rozhodnutí o omezení způsobilosti k právním úkonům dříve, než určí oxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx. 5 Listiny, bránit omezovanému přímo se domáhat ochrany svých práv. Ústavní soud nemohl přehlédnout, že izolování subjektivního práva od možnosti toxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxto praktiky tolerovat nelze.
Pokud byla soudem ustanovena jako opatrovnice soudní úřednice, která je zaměstnána u téhož soudu, pak txxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xemůže zastupovat osoba jí příbuzná. Opatrovník je osobou, která má v řízení hájit práva a oprávněné zájmy účastníka, kterého zastupuje. Při ustanovenx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxit proti postupu a rozhodnutí soudu, a to i kdyby byl evidentně vadný.
Nedostatek ustanovení v občanském zákoníku o tom, kdy a za jakýcx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxrání tomu, aby soud učinil takové opatření.
Podle § 193,70) 176 odst. 2 o. s. ř. rozhoduje o zproštění opatrovníka osoby zbavené způsobilosti k právnxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx, že opatrovník neplní řádně své povinnosti při péči o osobu, jíž byl ustanoven (§ 193, 178 odst. 1 o. s. ř.).
Z ustanovení občanského soudníhx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx řízení o způsobilosti k právním úkonům.
V konaní o spôsobilosti na právne úkony súd nemôže rozhodovať o ustanovení opatrovníka podľa ustaxxxxxxx x xxx xx xx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxsti na právne úkony.
(NS SR 2 Cz 84/78, Sborník IV., s. 760)
Při výběru osob pro ustanovení opatrovníka pro řízení o způsobilosti k právním úkonům (§ 187 xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxní čekatelé. Je však třeba na druhé straně uvážit, že zpravidla je ještě nevhodnější ustanovit těmito opatrovníky blízké příbuzné, kteří dali podnět k xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxo nestrannost, nelze-li v některých případech vyloučit určitý osobní zájem příbuzného na rozhodnutí. Pokud pak se příbuzný (nebo jiný občan) stal podxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xájmů se již zpravidla netýká opatrovníků ustanovených později v řízení opatrovnickém. Takový opatrovník má jiné úkoly než opatrovník pro řízení, a poxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxm osoby, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena, soudem ustanovený oxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x x xxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxobilosti k právním úkonům převádějí věc, jsou-li obecným soudem účastníka, z rejstříku Nc do rejstříku P a zajišťují, aby osobě zbavené způsobilosti k xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xpůsobilosti k právním úkonům obecnému soudu účastníka k zavedení opatrovnictví. Ustanovení opatrovníka zpravidla nečiní potíže, jestliže občan, jxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxxx, jde-li o obyvatele ústavu sociální péče, kde je zpravidla ustanoven do funkce opatrovníka pracovník tohoto ústavu. Obtížnější situace nastává zejmxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxatrovníka vykonávat, anebo jde o osoby zcela osamělé. V takových situacích se soud obrací zpravidla na místní národní výbor71) se žádostí o označení oxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxávat. Tak dochází k tomu, že někteří občané, kteří jsou zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo omezeni ve způsobilosti k právním úkonům, nejsou zasxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxvá a nečiní žádné další opatření k ustanovení opatrovníka. Je třeba důsledně v součinnosti s národními výbory i s jinými orgány či organizacemi vyhledáxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxm, nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena.
k) důsledky duševní poruchy pro probíhající řízení
Byla-li v exekučním řízení vzxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxx), avšak v průběhu nalézacího řízení bylo rozhodováno bez nařízení jednání, kromě převzetí rozhodnutí povinný neučinil žádný procesní úkon a nalézacx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxí nezbytnost zabývat se otázkou, zda převzetí rozhodnutí povinným v nalézacím řízení bylo platným procesním úkonem s účinky doručení.
Dospěl-li xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxonem,72) je povinen dle § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. exekuční řízení zastavit.
Judikatura evropských soudů:
Nucené vyšetřenx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxv a základních svobod. Takové zasahování je porušením tohoto článku s výjimkou případů, kdy je v souladu se zákonem, sleduje jeden nebo několik cílů vyjxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x x xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx odpovídá naléhavé sociální potřebě a především je přiměřené sledovanému legitimnímu cíli. Pro určení, zda bylo určité zasahování nezbytné v demokraxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxostí izolovaně, ale musí aplikovat objektivní standard a posoudit je ve světle případu jako celku.
Je vhodné, aby v případech zbavení způsobilosti k pxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx o něj dotčená osoba požádá. Navíc lze na základě § 10 odst. 3 občanského zákoníku říci, že soudy mají povinnost sledovat pokračující existenci důvodů oxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xýkonu jejich pravomoci při posouzení způsobilosti osob k právním úkonům. Vnitrostátní orgány mají výhodu přímého kontaktu s dotčenými osobami, a jsox xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxány vynesly v rámci svých pravomocí v této oblasti.
[stížnost č. 31534/96, Matter proti Slovensku (ESLP)]
Související ustanovení:
§ 7 - způsobxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xsob, § 27 - kdo je zákonným zástupcem, § 28 - správa majetku, § 34 an. - pojem právního jednání/právního xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Literatura:
Fiala
,
J.
,
et al.
Občanské právo hmotné.
3. vyd.
Brno:
Masarykova univerzita a Doplněk,
2002.
Holub
,
M.
,
et axx
xxxxxxxxx
xx xxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxx.
Brno:
Masarykova univerzita,
2002.
Jehlička
,
O.
,
Švestka
,
J.
,
Škárová
,
M.
,
et al.
Komentář.
9. vyd.
Praha:
C. H. Becxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xvestka
,
J.
,
Dvořák
,
J.
,
et al.
Občanské právo hmotné 1.
4. vyd.
Praha:
ASPI,
2005.
Baštecký
,
J.
Způsobilost k právním úkonům podle OZ z pohxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
s. 510.
Haderka
,
J.
Některé sporné otázky řízení a rozhodování o způsobilosti k právním úkonům.
Bulletin advokacie,
1980,
červenec-září,
sx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx způsobilost (subjektivita) občana.
Socialistická zákonnost,
1976,
č. 7,
s. 385.
Knappová
,
M.
Pojem právní subjektivity a způsobilosti k pxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx způsobilosti k právním úkonům.
Socialistická zákonnost,
1985,
č. 6,
s. 347.
Útrata
,
R.
Nové směry v posuzování způsobilosti k právním úkonůxx
xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxx
xx xx
xxxxxx
x
xx
xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxana osobnosti
(Obecný obsah práva osobnostního)
JUDr.
Ján
Matejka,
Ph.D.
(Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni, vedouxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxtivní pozitivně vymezený výčet chráněných ideálních statků, které tak tvoří dílčí složky jednotného práva osobnostního, čímž formují určitý nezbytxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxecná osobnostní práva, která přísluší každé fyzické osobě jako subjektu práva. Generální
klauzule
§ 11 je zákonodárcem dále rozvedena a relativně kxxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx že ochrana osobnosti se týká výlučně osob fyzických, právnická osoba nemá z povahy věci právo na ochranu osobnosti jako fyzická osoba. Má však práva obdxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxx xráva stanovená zvláštními právními předpisy.
Úpravu osobnostních práv v § 11 až 16 lze považovat za relativně samostatnou a tradiční, zdaleka však xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxx, v rámci úpravy práv o právu osobním, kde bylo v § 15 an. hlavy prvé pojednáno o právech, která se týkají osobních vlastností a poměrů. Podlé této úpravy sx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxdpisy práva soukromého (například zákoníkem práce), tak i veřejného (například trestním zákonem, zákonem o přestupcích). Problematika integrity fxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xejména pak s právem ústavním, správním, tiskovým, trestním apod. Význam naprosto zásadní má v tomto ohledu také úprava práv osobnostních v rovině ústaxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xchrana je pak rovněž dotvářena řadou vyhlášených mezinárodních smluv, respektive úmluv, které mají ve vztahu k zákonné úpravě aplikační přednost podxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x občanském zákoníku. V souladu s těmito principy tak musí být soukromoprávní úprava ochrany osobnosti fyzické osoby zejména vykládána ústavně konforxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx právních předpisů, které na úpravu v občanském zákoníku přímo navazují, lze považovat za významné zejména ochranu poskytovanou zákonem trestním záxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx, jakož i řady dalších trestných činů, které sledují zájem na ochraně osobnostních práv. Dalším významným předpisem správního práva je zákon č. 200/19xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxnému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav manželský nebo rodinný. Určité aspekty ochranx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx dílčích a souvisejících složek, jde zejména o předpisy nepřímo upravující nebo omezující obsah aplikace osobnostních práv, například zákon č. 361/2xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxosti mládeže za protiprávní činy a x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx o svobodném přístupu k informacím, zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, jakož i některé další.
Obsah práva na ochranu osobnosti tak vyplývá zxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxněny normami občanského práva. Výčet statků (složek) chráněných tímto ustanovením je demonstrativní, jejich význam pak vyplývá mimo jiné z použití vxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxního tak vyplývá, že fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména:
a)
života a zdraví,
b)
občanské cti a lidské důstojnosti,
c)
soxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxdené složky ochrany osobnosti nemohou být považovány za samostatně stojící, obsah práv vyplývající z těchto složek se mnohdy překrývá, uplatňování jxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxých osobnostních práv pak může mít v některých případech kolizní povahu s jinými chráněnými hodnotami a statky, a to zejména se svobodou projevu (napříxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxu), právem na informace, případně také s právem na samosprávnost některých institucí. Tyto rozpory pak musí být řešeny výkladem, a to obvykle výkladem xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxobnosti fyzické osoby, uveden právě život a zdraví (tj. zejména tělesná a duševní nedotknutelnost - integrita fyzické osoby jako celku). Z povahy tohoxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xak zahrnuje celou řadu dílčích práv osobnostních, a to zejména včetně práva:
a)
xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxot,
e)
k vlastnímu tělu a jeho částem,
f)
na informace o vlastním zdraví.
Obsah nedělitelného práva na život a zdraví je tedy velmi široký, pxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx člověka (například právo na informace) a nezanikají mnohdy ani po jeho smrti (například při vyslovení nesouhlasu s posmrtným odběrem tkání nebo orgánxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx škody, veřejnoprávní ochraně spotřebitele, dále v právních předpisech upravujících poskytování zdravotní péče, umělé přerušení těhotenství, jakxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxi a lidské důstojnosti. Tato ochrana tak navazuje na čl. 10 Listiny, který ale hovoří o lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti, jehož cílem je ochxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxna fyzické osoby se projevují zpravidla v rodině, v obchodních, podnikatelských či dalších společenských vztazích, tedy jak veřejných, tak i soukromxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx atp.) na veřejnosti, čímž taková nepravda je objektivně způsobilá značnou měrou ohrozit dobrou pověst, čest, vážnost, jméno a důstojnost ve společnoxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx, aniž by k tomu byly faktické a zákonné důvody, apod.).
Za další velmi významný statek osobnostní lze považovat právo na soukromí, jehož základy lze nxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxždý má právo na respektování svého soukromého života, obydlí a korespondence, přičemž státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat, kromě zákxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxecné deklarace lidských práv nesmí být xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxvo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům. Podobnou ochranu rovněž poskytuje i Listina, a to zejména v čl. 7, 10 a 13. Článek 7 stanoví obxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxí úpravu stanoví čl. 10, který praví, že „každý občan má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jménxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Listina v tomto ohledu dále rovněž ve svém čl. 13 uvádí, „že nikdo nesmí poruxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxmkou případů a způsobem, které stanoví zákon“. Vzhledem k tomu, že jde o ustanovení poměrně obecná, nemusí být vždy zřejmé, jak velkému okruhu údajů a skxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxtanovení chrání nejenom vlastní obsah veškerých zpráv a záznamů (lhostejno, zda jde o zprávy či záznamy telefonické, elektronické či jiné), ale také vxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx hovor apod.), které lze považovat za nedílnou součást tohoto obsahu.
Samostatnou a relativně komplexní úpravu ochrany soukromí člověka lze pak naxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů a stanoví podmínky, za nichž se uskutečňuje předání osobních údajů do jiných států (§ 1 tohoto zxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx i fyzické a právnické osoby. Za osobní údaj se podle tohoto zákona považuje jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Zákon tak vychází z prixxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxkce (§ 44 an. zákona). Uvedený princip samozřejmě není bezvýjimečný, přičemž poměrně často bývá v rozporu s jinými právy. Za poměrně praktické a aktuálxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxobních údajů. Zatímco ze soukromoprávní povahy xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxřejnění údajů tuto pohledávku specifikujících (jako například jméno a příjmení dlužníka, výši této pohledávky, její splatnost apod.), zásady ochraxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx obsahující výkon práva věřitele s pohledávkou dále nakládat (typicky ji prodat) a úpravou veřejnoprávní, která pod sankcí chrání zveřejňování osobnxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xveřejnění těchto údajů, respektive zkoumání míry nadbytečnosti rozsahu zveřejňovaných údajů, denunciační povahy takovéhoto zveřejnění, zastřenxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxce, který v § 316 an. ochranu osobních práv zaměstnanců, respektive zejména právo na soukromí v rámci pracovněprávních vztahů, propojuje s ochranou mxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxt pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení, přičemž dodržoxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxy, a to zejména ve vztahu ke kolizi s ochranou soukromí. Zaměstnavatel dále nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměsxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení těchto kontrolních mechanismů (podle § 316 odst. 2). Zaměstnxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxovení § 248 je zaměstnavatel z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxbnosti podle § 11 obč. zák. Nová úprava ochrany osobních práv provedená zákoníkem práce tak vychází z principu
delegace
na obč. zák., a tedy je jako taxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xoštovních službách, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.
Ochrana jména, respektive právo na jméxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xod kterým tato osoba působí, jedná a činí právní úkony. Tato ochrana je poskytována jak samotnému jménu vlastnímu a jménu rodovému, tedy jménu a příjmenxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xa ochranu osobnosti, respektive této jeho dílčí složky (práva na ochranu jména), může být jen fyzická osoba. Veřejnoprávní ochrana jména vyplývá zejmxxx x xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxd orgány veřejné moci jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena v jeho rodném listu vydaném matričním úřadem. Do matriční knihy nelze zapsat jména zkoxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xe toto jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je žadatel povxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xrčité aspekty ochrany těchto práv lze nalézt v řadě dalších předpisů, byť předmětem jejich úpravy není ochrana osobnosti fyzické osoby, ale spíše něktxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xx 74 a § 70 odst. 2 a 3 upravuje tzv. krycí jméno umělecké (pseudonym). Dalším významným předpisem je obchodní zákoník, který v § 8 an. upravuje institux xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx daňový poradce, lékař nebo živnostník, jakož i obchodní firma člověka, který je podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku.
Dalším velmi významnxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xnámku. Obdobně jak je tomu v případě většiny výše uvedených osobnostních statků, respektive dílčích složek práva osobnostního, i v případě ochrany jmxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxuje meze ochrany práva na jméno, a to jak ve smyslu hmotněprávním, xxx x xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xx toto vyjádření provedeno ústně (například ústním projevem), písmem, zvukem či obrazem, případně audiovizuálním snímkem. Rozhodná je zejména souvixxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxádření, ať již tradičním listinným, či elektronickým. Osobní povaha projevu se posoudí konkrétně podle okolností případů. U písemností (osobní povaxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxm slovního projevu fyzické osoby. Zvukovým záznamem se rozumí nahrávka hlasového projevu (například na diktafon) nebo jiný nosič záznamu. Za obrazovx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxbo nepřímo, identifikovatelná. Osobní povaha těchto obrazových projevů spočívá zejména v tom, že je tato osoba identifikovatelná podle svých charakxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxh do projevu osobní povahy spočívá zejména v jakékoliv neoprávněné dispozici s tímto, byť jedním jediným projevem, a to počínaje jeho pořízením přes daxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx právním řádem, nejen tedy občanským zákoníkem, který navíc upravuje obsah a rozsah osobnostních práv značně obecně, přičemž pomocí příkladného výčtx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xrgumentům ústavně-konformním ochranu občanským právem rovněž zasluhují. Mezi tyto statky tak bezesporu patří například osobní svoboda (projevu, pxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxných osobnostních statků tak může být závislá na řadě faktorů, které mohou být povahou nepředvídatelné (například právní úprava, technologický či spxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxrativním).
V některých případech jsou v rámci úpravy osobnostních práv stanoveny i některé postupy (hodnoty), jejichž účelem je zvýšená hmotněpráxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxrá práva a povinnosti vydavatelů a dalších fyzických a právnických osob v souvislosti s vydáváním periodického tisku. Podstatné jsou zejména ta ustanxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xe napadené tvrzení uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxní ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze poxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxce o konečném výsledku řízení jako dodatečného sdělení. Vydavatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, a to:
a)
ve stejném periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobexx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xx
s výslovným označením „odpověď“ nebo „dodatečné sdělení“,
c)
na vlastní náklady,
d)
v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sděxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxpověď nebo dodatečné sdělení anebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxjnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká. Ochrana osob dotčených xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx který v § 35 an. obsahuje v zásadě identickou úpravu práva na uveřejnění odpovědi a právo na uveřejnění dodatečného sdělení, jak je tomu ve výše uvedenéx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x povědomí veřejnosti, realizované bez svolení těchto výkonných umělců, představuje porušení jejich práva na ochranu osobnosti, konkrétně na ochranx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
Při střetu základního politického práva na informace a jejich šíření s právem na ochranu osobnosti a soukromého života, tedy záxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým.
Neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti je jednání xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxý zásah však nelze považovat postup při vydávání osvědčení v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další přexxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxiky, kdy tímto zákonným ustanovením stanovený postup při vydávání osvědčení je dostatečnou zárukou, aby následky z něho nepředstavovaly vyvození důxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxi seznamují osoby, které mají k této evidenci služební přístup. Navíc ustanovení § 19 zákona č. 451/1991 Sb. stanoví, že zveřejňování skutečností uvexxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxčana je zakázáno.
Bez ohledu na to, jakým způsobem s obsahem institutu náhrady škody pracuje domácí zákonodárce,
judikatura
obecnýcx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxk s ním operují národní evropské ústavní soudy a nejvyšší soudy, z jejichž judikatury vyrůstá i
judikatura
ESLP. Pokud jde specificky o deliktní odpovxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxh státech taková, že klasická dogmatika civilně právních institutů ustoupila přímému působení článku 5 odst. 5 Úmluvy, který je vykládán národními soxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxy Úmluvy xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xchrana osobnosti fyzické osoby přichází v úvahu pouze u zásahů do osobnosti chráněné všeobecným osobnostním právem, které je třeba kvalifikovat jako xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xbčanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby podle § 13 obč. zák. musí být jako předpoklad odpovědnostx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxé osoby v její fyzické a morální integritě, tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde existovat příčinná souvislost mezi neoprávněným xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxben někým, kdo byl použit právnickou osobou (nebo jinou fyzickou osobou) k realizaci činnosti této právnické osoby (nebo jiné fyzické osoby), kdy určuxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxx. postihují samotnou právnickou (nebo jinou fyzickou osobu) ve smyslu analogie § 420 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 853 téhož zákona (obdobně srovnex xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxx
xxxxx xa projednání věci v soudním řízení bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod je (na rozdíl od některých jiných práx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx § 11 až 13 o. z. Toto právo nemá ryze osobní povahu, neboť není spjato s osobní integritou fyzické osoby a jde výlučně o právo na ochranu fyzické osoby ve vzxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxího charakteru chráněným právní úpravou § 11 násl. o. z.
Související ustanovení:
§ 3 - výkon subjektivních práv a povinnosxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx xxd.
Praha:
Linde,
2001.
Knap
,
K.
,
Švestka
,
J.
,
et al.
Ochrana osobnosti podle občanského práva.
Praha:
Linde,
2004.
Bárta
,
J.
Otázky oxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxák
,
J.
Nabídka erotických služeb.
Bulletin advokacie,
1997,
č. 5,
s. 38.
Hajn
,
P.
Reklama a ochrana osobnosti.
Právní rozhledy,
2004,
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxvní rádce,
1999,
č. 8,
s. 24.
Matejka
,
J.
,
Zachariáš
,
J.
Ochrana osobních práv v pracovněprávních vztazích.
Karlovarská právní revue,
2007x
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx zákonné licence)
JUDr.
Ján
Matejka,
Ph.D.
(Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni, vedoucí oddělení soukromého práva Ústavu státx x xxxxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xpravy však nejsou všechny statky osobností uvedené v generální klauzuli, ale toliko jen písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xtatkům uvedeným v tomto ustanovení poskytuje určitý zvýšený stupeň ochrany, a to jak ve vztahu k možnosti pořízení těchto statků (například uložení na xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx zásahy do osobnostních práv, a to z důvodů úředních, vědeckých, uměleckých a zpravodajských (reportážních). Občanský zákoník tyto důvody, respektxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxé snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen se svolením přísluxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x x xx xxxxx x x xx
x xxxxx x
x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxní výjimka ze zásad uvedených v odst. 1, a to tak, že svolení fyzické osoby není třeba v těch případech, kdy dochází k použití písemnosti osobní povahy, poxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxavy vyplývající ze zvláštních zákonů povahy veřejnoprávní. Například § 13c odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxného zástupce. Takovým zákonem je pak například zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který v § 4 odst. 2 písm. a) uvádí, že „pojistitel je oprávněn zxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa bydliště a rodné číslo nebo datum narozeníx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xicence, přičemž vymezí i subjekt (například orgán veřejné moci) k tomuto uplatnění zmocněný. Uvedený rozsah úřední licence musí však být vykládán ústxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xákladního práva či svobody fyzické osoby. Tento princip in dubio pro libertate, respektive in dubio pro personae privatae, plyne přímo z ústavního pořxxxx xxxx x xxxxx x x xxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx x x xxx x xxxxxxx x xxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxtu jednotlivce a jeho svobody před státem (viz například I. ÚS 512/02, sv. 28, s. 271, nebo I. ÚS 557/05). Pravidlo in dubio pro libertate je vyjadřováno uxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxla
in dubio pro reo
(například IV. ÚS 57/94, sv. 2, s. 179).
K odst. 3
Ustanovení odst. 3 pak obsahuje další omezení osobnostních práv, respektive výjxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xsob je tak zákonem upřednostňován veřejný zájem na svobodném výkonu vědecké, umělecké činnosti, případně zpravodajské činnosti.
Tyto licence se vxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx), přičemž jejich uplatnění xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxelným právem fyzické osoby svobodně se rozhodnout, zda jejích zákonem chráněných osobnostních hodnot (např. podobizny) bude využito např. pro komerxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxoti její chráněné osobnostní sféře se všemi atributy závažnosti, následně většinou odůvodňujícími i přisouzení
satisfakce
podle ustanovení § 13 odxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxah může být (a často skutečně také i bývá) provázen dalším dotčením osobnostní sféry postižené fyzické osoby, které se od tohoto zásahu odvíjí. Lze jmenxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxm do práva na ochranu osobnosti je jednání zasahující do práv chráněných ustanovením § 11 občanského zákoníku a zaručených v čl. 10 odst. 1 Listiny záklxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx1 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Repubxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxledky z něho nepředstavovaly vyvození důsledků zasahujících do práv na ochranu osobnosti. Za takový zásah do osobnostního práva nelze považovat skutxxxxxxx xx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xtanoví, že zveřejňování skutečností uvedených v osvědčení nebo zveřejňování osvědčení samotného, jakož i jakýchkoliv podkladů k jejich vypracovánxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x 12 - dílčí předmět úpravy osobnostního práva, zákonné licence, § 13 - právní prostředky ochrany osobnosti, § 15 -
postmortální
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxe,
1996.
Hajn
,
P.
Reklama a ochrana osobnosti.
Právní rozhledy,
2004,
č. 8,
s. 265-267.
Telec
,
I.
Chráněné statky osobnostní.
Právní xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxvníprostředky ochrany osobnosti)
JUDr.
xxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx
x xxst. 1
Konkrétní (specifické) prostředky, jimiž se lze domáhat ochrany osobnosti, jakož i samotný rozsah konkrétních nároků, jsou pak vymezeny v § 13. xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
b)
aby byly odstraněny následky těchto zásahů,
c)
aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
Jak ostatně vyplývá z výše uvedených nároků [xxx xxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xdy jde o zásah trvající (pokračující) povahy. Dotčená osoba se pak může domáhat zdržení se takovýchto neoprávněných zákroků, a to žalobou zdržovací (nxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxobní povahy) může dotčená osoba žalobou odstraňovací.
Tyto prostředky ochrany osobnosti jsou uvedeny pouze demonstrativně, a tedy lze dovozovat, xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxhraně. Soud tedy musí připustit i takové žaloby, které se ve svém petitu budou domáhat pouhého výroku soudu, respektive konstatování soudu o nepravdivxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx osoby domáhat se náhrady způsobené škody. Ustanovení § 16 uvádí, že ten, kdo neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti způsobil škodu, odpovxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x xxxxx x x x
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxbě přiznáno pouze v morální podobě (tzv. morální
satisfakce
), a to například v podobě stanovení povinnosti k veřejné omluvě.
V odůvodněných případexx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxila jako dostačující, a to zejména proto, že byla ve značné míře xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.
Judikatura:
Bez ohledu na to, jakým způsobem s obsahem institutu náhrady škody pracuje domácí zákoxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxt z pojmu náhrady škody tak, jak s ním operují národní evropské ústavní soudy a nejvyšší soudy, z jejichž judikatury vyrůstá i
judikatura
ESLP. Pokud jdx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxace v jednotlivých evropských státech taková, že klasická dogmatika civilně právních institutů ustoupila přímému působení článku 5 odst. 5 Úmluvy, kxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxtrvale judikuje, že instituty Úmluvy mohou mít zcela autonomní obsah a rozsah nezávislý na jejich právní kvalifikaci vyplývající z vnitrostátního prxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xrávem, které je třeba kvalifikovat jako neoprávněné (protiprávní). Neoprávněným je zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivníx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxx. musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v poruxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx příčinná souvislost mezi neoprávněným zásahem a vzniklou újmou na osobnostních právech postižené fyzické osoby. Platí zásada, podle níž, jestliže nxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xsoby (nebo jiné fyzické osoby), kdy určujícím je existence místního, časového a věcného vztahu k plnění činnosti takové osoby, pak v těchto případech oxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxení s § 853 téhož zákona (obdobně srovnej Karel Knap a Jiří Švestka a kol. Ochrana osobnosti podle občanského práva. Praha: Linde - Praha, a. s., 2004, s. xxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxstup při vydávání osvědčení v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých fxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxvením stanovený postup při vydávání osvědčení je dostatečnou zárukou, aby následky z něho nepředstavovaly vyvození důsledků zasahujících do práv na xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x této evidenci služební přístup. Navíc ustanovení § 19 zákona č. 451/1991 Sb. stanoví, že zveřejňování skutečností uvedených v osvědčení nebo zveřejxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
Je nezadatelným právem fyzické osoby svobodně se rozhodnout, zda její zákonem chráněných osobnostních hodnot (např. podobizny) bude využito napxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxla o zásah proti její chráněné osobnostní sféře se všemi atributy závažnosti, následně většinou odůvodňujícími i přisouzení
satisfakce
podle ustanxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxto tento zásah může být (a často skutečně také i bývá) provázen dalším dotčením osobnostní sféry postižené fyzické osoby, které se od tohoto zásahu odvíxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx na projednání věci v soudním řízení bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod je (na rozdíl od některých jiných prxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxi § 11 až 13 o. z. Toto právo nemá ryze osobní povahu, neboť není spjato s osobní integritou fyzické osoby a jde výlučně o právo na ochranu fyzické osoby ve vxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxního charakteru chráněným právní úpravou § 11 násl. o. z.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxho práva, zákonné licence, § 13 - právní prostředky ochrany osobnosti, § 15 -
postmortální
ochrana osobnosti, § 16 - odpovědnost za škodu způsobenox xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxcká Západočeské univerzity v Plzni, vedoucí oddělení soukromého práva Ústavu státu a práva Akademie věd)
K uplatnění ochrany proti neoprávnxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxy osobnosti, byla dotčena konkrétním neoprávněným zásahem.
Ustanovení § 15 však obsahuje tzv. posmrtnou (
postmortální
) ochranu osobnosti fyzicxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxznává obč. zák. z titulu zvláštního právního nástupnictví (sukcese) určitým taxativně vymezeným osobám zvláštní původní osobnostní právo na uplatxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxlé fyzické osoby, a není-li jich, jejím rodičům (osvojitelům). Manžel, partner a děti zemřelé osoby mohou toto právo uplatnit každý sám a samostatně, pxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxti dotčené fyzické osoby bez zřetele k tomu, byl-li neoprávněný zásah učiněn ještě za jejího života, či nikoliv.
Judikatura:
Nevydání zdravotní doxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxvení:
§ 7 - způsobilost k právům a povinnostem, § 11 - obecný obsah práva osobnostního, § 13 - právní prostředky ochrany osobnosti, § 15 -
postmortálxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Literatura:
Jehlička
,
O.
,
Švestka
,
J.
,
Škárová
,
M.
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
(Odpovědnost za škodu způsobenou zásahem dopráva osobnostního)
JUDr.
Ján
Matejka,
Ph.D.
(Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxiučinění (§ 13 odst. 1), případně nárok na nemajetkovou újmu v penězích (§ 13 odst. 2), se v obecné rovině nevylučuje s nárokem na náhradu škody. Náhrada šxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xtanoví, že ten, kdo neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti způsobil škodu, odpovídá za ni podle § 420, přičemž tato odpovědnost je vázána na xxxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx obč. zák., které bylo získáno v příčinné souvislosti s neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti. Bezdůvodným obohacením je totiž jakýkoliv xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
Judikatura:
Bez ohledu na to, jakým způsobem s obsahem institutu náhrady škody pracuje domácí zákonxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx tak, jak s ním operují národní evropské ústavní soudy a nejvyšší soudy, z jejichž judikatury vyrůstá i
judikatura
ESLP. Pokud jde specificky o deliktnx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxopských státech taková, že klasická dogmatika civilně právních institutů ustoupila přímému působení článku 5 odst. 5 Úmluvy, který je vykládán národxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxstituty Úmluvy mohou mít zcela autonomní obsah a rozsah nezávislý na jejich právní kvalifikaci vyplývající z vnitrostátního práva.
Nexxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xx xdst. 1 Listiny základních práv a svobod. Za tento neoprávněný zásah však nelze považovat postup při vydávání osvědčení v souladu s ustanovením § 9 odst. x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, kdy tímto zákonným ustanovením stanovený postup při vydávání osvědčení je dostatečnxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxlze považovat skutečnost, že se s údaji v podkladové evidenci seznamují osoby, které mají k této evidenci služební přístup. Navíc ustanovení § 19 zákonx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x jejich vypracování, bez předchozího písemného souhlasu občana je zakázáno.
Související ustanovení:
§ 3 - výkon subjektivních pxxx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x
xxxxxxxxxxxx
xchrana osobnosti, § 16 - odpovědnost za škodu způsobenou zásahem do práva osobnostního, § 19b - název právnické osoby
Literatura:
xxxx
x
xx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
2007,
č. 8,
s. 271.
Oddíl druhý
Právnické osoby
(Pojem právnická osoba)
JUDr.
Kateřina
Ronovská,
Ph.D.
(Právnická fakulxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxzdíl mezi osobou fyzickou a osobou právnickou spočívá již v samotné podstatě její existence. Zatímco pro fyzickou osobu je charakteristický biosociáxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx stanoví, že způsobilost mít práva a povinnosti mají i právnické osoby.
Úprava právních poměrů právnických osob obsažená v občanském zákoníku je vxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx právními úkony nabývat práv a zavazovat se (samostatně právně jednat). Následně je provedena (ne zcela zdařile) kategorizace právnických osob (§ 18 oxxxx xxx x x xx x xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xprava názvu právnických osob a jeho xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxů.
Aktuální právní úprava vychází z principu, který určuje, že právnické osoby jsou v zásadě způsobilé ke všem právům a povinnostem, s výjimkou těch, xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxob, nestanoví jinak.
Obecné zakotvení právnických osob v občanském zákoníku má svůj význam nejen pro oblast občanskoprávní, ale je subsidiárně poxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx Další navazující předpisy pak předpokládají existenci právnických osob, vedle osob fyzických.
K odst. 1
Současné platné právo, nejen české, ale axx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxuse, nicméně žádná z dosud publikovaných definic se nedočkala obecného přijetí. Ani občanský zákoník legální definici nenabízí.
Již římské právo xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xa velkých evropských kodifikacích občanského a obchodního práva v 19. století se projevuje zájem o vymezení právního zakotvení subjektů práva, předexxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxýznamnější jsou dnes považovány teorie reality a teorie
fikce
.
Česká právní věda (a v zásadě) i praxe vychází především z pozitivistické teorie
fikxx
x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxálnou existenci, reálné bytí. Uznává, že právo samo může své subjekty reálně vytvořit tím, že právní subjektivitu (právní způsobilost) přizná i subjexxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xůle.
Přijetí teorie
fikce
jako určující s sebou přináší problémy především v souvislosti s utvářením vztahů uvnitř právnické osoby; z povahy věci xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxíslušný právní předpis. Nejasnosti mohou nastat i při posuzování právní povahy rozhodnutí kolektivních orgánů právnické osoby; problematické jsou x xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx
x xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxých osob, zejména teorie organické. Podle této teorie má právnická osoba vlastní vůli odlišnou od vůle členů jejích orgánů, kterou je sama schopna projxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xolem nás s tím, že jsou schopny vlastního projevu vůle.
Existence právnické osoby jako subjektu práva závisí na jejím uznání právní normou. Otázkou, xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxačí, aby zákon přiznal určitému útvaru pouze typické pojmové znaky.
Z doslovného výkladu § 18 odst. 2 písm. d) vyplývá, že by měl zákon stanovit tak, axx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxávnickou osobu, má totiž dalekosáhlé důsledky v majetkoprávní (ale i celé soukromoprávní) oblasti. V zájmu naplnění principu právní jistoty a předevxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx vztazích.
Přijetím zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, byly ukončeny řadu let trvající názoxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxze, policie (stanovisko pléna NS Plsn 2/96, nález I. ÚS 355/97), armády (usnesení VS Praha 6 A 170/94) či celních úřadů. Z překonané judikatury lze zmínix xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxpisech soukromého práva platí v zásadě
numerus clausus
typů právnických osob. Tato typizace právních forem slouží především k ochraně práv třetích oxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxším:
a)
vliv státu a práva na vznik právnické osoby,
b)
xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx
xx
xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xředmět činnosti),
f)
majetková samostatnost (a s ní související samostatná majetková odpovědnost),
g)
minimální organizační struktura (rxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxipy uznání právnické osoby soukromého práva právním řádem - princip volnosti vzniku, princip legality (evidenční nebo registrační) a princip koncesxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxývají. Zápis do rejstříku je sice požadován, ale pouze z důvodů ochrany práv třetích osob. Má
deklaratorní
účinky a evidenční význam.
Obdobným způxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx. Odborné organizace a organizace zaměstnavatelů se stávají právnickými osobami dnem následujícím poté, kdy byl Ministerstvu vnitra doručen návrh nx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xpolečnosti podle § 15a an. zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech.
V České republice se uplatňuje u většiny právnických osob xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxříkovými soudy, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem kultury, místně příslušným krajským úřadem atd.
Koncesní (povolovací) princip stanovujex xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx6/1985 Sb., který je zřejmým pozůstatkem socialistické právní úpravy založené na odlišných principech, než které dnes zakotvuje Listina či četné mexxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxstračního a mohlo by být přistoupeno k ústavně konformnějšímu principu evidenčnímu (respektive ohlašovacímu), který jej modifikuje (obdobně, jak jx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx x xx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxován za právnickou osobu se všemi důsledky z toho vyplývajícími. V této souvislosti však nelze opomenout, že stát má i v rámci soukromoprávních vztahů dx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxém rozhodnutí ze dne 4. 3. 2004 sp. zn. III. ÚS 495/02, kdy uvedl, že postavení státu vystupujícího v soukromoprávním vztahu nelze bez dalšího ztotožňovxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xtát zastupují z jeho pověření jiné subjekty. K postavení státu blíže výklad k § 21.
K odst. 2
V rámci právní teorie i praxe byla učiněna řada pokusů defixxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxk tento úkol značně obtížný.
Nejčastěji se lze setkat s členěním, které je již ustáleno v soukromoprávní nauce od dob římských; jde o kategorizaci podxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx
x
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x x xx odst. 2 obč. zák. Pod písmenem a) tohoto odstavce jsou začleněna sdružení fyzických nebo právnických osob (
korporace
) a pod písmenem b) pak účelová sdxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxce
a lze je zahrnout pod písmeno a). Ustanovení § 18 odst. 2 písm. d) stanovuje, že právnickými osobami jsou i jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxtu, kterou nelze podřadit ani jednomu z výše uvedených tradičních typů právnických osob.
Korporace
je nejstarším, nevýznamnějším a v praxi nejběxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxem xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxkladatelé jsou často následně jejími členy. Členové (jejich právní nástupci či další později příchozí členové) takto korporaci ovládají společnou vxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxm znakem korporací je jejich osobní základ (personální substrát). Do této kategorie spadají jak soukromoprávní, tak i veřejnoprávní
korporace
.
Kxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xovinnost členství v profesní komoře). U obchodních společností se často setkáváme s jejich členěním na společnosti osobní a kapitálové.
V platném xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxx xorporace: - občanský zákoník - zájmová sdružení právnických osob (§ 20f an.); - obchodní zákoník - veřejná obchodní společnost, komanditní společnxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxatelů a jejich svazy; - zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice - orgaxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx; - zákon č. 3/2002 Sb., o právním postavení církví a náboženských společností - církve, náboženské společnosti, církevní právnické osoby korporačníxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x x x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx - § 19 an. - honební společenstva;
b)
Veřejnoprávní korporace:
-
Územní: - zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) - obce; - zákon č. 129/2xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
x
xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora; - zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích - Komora patentových zásxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxh činnosti - Notářská komora; - zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky - Komora daňových poradců; - zákox xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx (exekuční řád) - Exekutorská komora;
-
Ostatní: - zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách - veřejné vysoké školy; - zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xterá je vývojově mladší než
korporace
, lze charakterizovat jako personifikovaný účelově vymezený majetek. Jedná se o typ právnické osoby, u níž právnx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxho subjektu určuje zřizovatel, co se bude v budoucnu dít s jím věnovaným majetkem, jenž má sloužit pevně stanovenému účelu. Jestliže je nadace jednou zřxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx majetek bez spolupůsobení osob, především správní rady, která vykonává správu tohoto majetku a jeho rozdělování destinatářům. V žádném případě však xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxace
(nadace) a nesmí ani měnit základní dokument ani nadaci svým rozhodnutím zrušit.
Fundace
(nadace) jsou účelová sdružení majetku, která mohox xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx (nadací) je dán především v těchto právních předpisech:
xx
xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx: - zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech - obecně prospěšné společnosti; - zákon č. 3/2002 Sb., o právním postavení církví a nábožexxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx životního prostředí České republiky - Státní fond životního prostředí České republiky; - zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republixx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxd České republiky na podporu a rozvoj české kinematografie; - zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky - Pozemkový fond České republikxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxn č. 483/1991 Sb., o České televizi - Česká televize; - zákon č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlase - Český rozhlas; - zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kaxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xepubliky - příspěvkové organizace; - zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních orgánů - příspěvkové organizace; - zákon č. 341/2005 Sxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xiném vzdělávání (školský zákon) - školské právnické osoby - § 153; - zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeníxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxě prezidentského dekretu (dekret prezidenta republiky č. 129/1945 Sb., o státním orchestru České filharmonie). Na témže základě vznikla i celá řada dxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxta republiky č. 133/1945 Sb.).
Nelze opomenout i existenci tzv. státních organizací, například České dráhy, a. s., Česká pošta, s. p., či státní podxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxoby soukromého a veřejného práva.
a)
Právnické osoby soukromého práva vznikají na základě jednostranných či vícestranných soukromoprávních úkonx x x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxké osoby plní úkoly ve veřejném zájmu (například sdružení dobrovolných hasičů).
b)
Právnické osoby veřejného práva jsou útvary, které byly zřízexx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxvají většinou určitou působnost ve sféře veřejné moci a jsou často vybaveny rozhodovací pravomocí o právech a povinnostech jiných subjektů. Zákonná úxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxh je možno tuto oblast systematicky uspořádat. Obecně je lze podřadit pod ustanovení § 18 odst. 2 písm. d) obč. zák.
Je pravidlem, že právnické osoby xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxřský. Právnická osoba sleduje hospodářské cíle, pokud směřuje k dosažení zisku (typicky podnikatelské subjekty) či k lepšímu hospodářskému postavexx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxho zakotvení právnických osob je bezpochyby právní forma příspěvkové organizace, jejíž právní základ je dán rozpočtovými pravidly České republiky (xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxnou právnickou osobou, ač nesplňuje jeden ze základních pojmových znaků, tedy majetkovou samostatnost a samostatnou majetkovou odpovědnost. Není txxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx svého rozpočtu.
Samostatnou kategorii právnických osob tvoří dozajista i mezinárodní organizace (například Organizace spojených národů) a tzvx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxního typu, která byla vytvořena normami evropského komunitárního práva. V návaznosti na nařízení EHS č. 2137/85 ze dne 25. 7. 1985 byl přijat zákon č. 3xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxské republice a pobočky zahraničních EHZS umístěných v České republice.
Evropská společnost (
Societa
Europea) byla povolána k životu nařízením Rxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxěrnice Rady č. 2001/86/ES ze dne 8. 10. 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. Vnitrostátního zakotxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxS) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003, o statutu Evropské družstevní společnosti (SCE), a směrnicí Rady 2003/72/ES, kterou se doplňuje statut evroxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxrative Society, oficiální překlad „Evropské družstevní společenství“), jež by se mělo stát důležitou součástí evropského prostředí. Jedná se o autoxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxní úprava právních poměrů této evropské právnické osoby je zakotvena v zákoně č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti, ve znění pozdějších xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxské vzájemné společenství (European Mutual Society), jsou prozatím ve fázi příprav a projektů a jejich zakotvení v komunitárním právu bylo prozatím oxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxva veřejného či soukromého.
K označení právnické osoby v právním úkonu. Pokud je právnická osoba v právním úkonu označena nepřesněx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxnická osoba jako osoba blízká. Právnická osoba se ve smyslu ustanovení § 42a odst. 2 občanského zákoníku považuje za osobu blízkou dlužníku, který je fxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxnancem této právnické osoby (popřípadě má-li k ní jiný obdobný vztah) a současně, kdyby důvodně pociťoval újmu, kterou utrpěla právnická osoba, jako úxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxbilost k právům a povinnostem ani k právním úkonům, nemůže mít tudíž ani způsobilost být účastníkem řízení.
Právní subjektivitx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx není obecní úřad (městský úřad), ale je jím obec (město) jako právnická osoba.
Celní úřad. Oblastní celní úřad není oprávněn vystupovat v pxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx (právní subjektivitu).
(KS Ostrava 16 Co 589/1994, PrRo 9/95)
Policie. Policie České republiky není právnickou osobou a zákon jí nepřiznává ani způxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx Policie ČR stát, tj. Česká republika.
Jménem České republiky jedná (činí právní úkony) ve věcech týkajících se Policie České republiky státní orgán, xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xinisterstvu vnitra, nebo jiných orgánech, institucích a právnických osobách) Policejní prezidium České republiky (s výjimkou vyšetřovatelů policxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxjící se Policie České republiky zaměstnanec nebo policista pověřený Ministerstvem vnitra, Policejním prezidiem ČR, popřípadě příslušným útvarem Pxxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xe u rozhodnutí správního orgánu vydaného v právním řízení žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni. I když správní úřad není osobou v pxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxhto pravomocí.
Armáda. Armáda České republiky nemá právní osobnost od státu odlišnou a tvoří nedílnou součást státního mechaxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxnými, totiž orgány vojenské správy.
(VS Praha 6 A 170/94, SoRo 2/97)
Státní podnik. Státní podnik není oprávněn jednat v občanském soudním řízení za sxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xe státní podnik má ke sporným věcem právo hospodaření.
Ke sdružení osob (civilních)
Ke svobodě sdružování podle čl. 20 a 27 Listiny. Ustanxxxxx xxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxh, jiných sdruženích, politických stranách a politických hnutích a v odborových organizacích. Při interpretaci uvedených ustanovení Listiny záklaxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xvedeném rozhodnutí soud pod právo svobodně se sdružovat odmítl pojmout zřizování sídla mezinárodních organizací na území ČSFR, když konstatoval, že xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxních práv a svobod naopak pojal oprávnění mezinárodních organizací vyvíjet na území ČSFR svou činnost.
K vnitřní autonomii církví a xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxovují své duchovní a zřizují církevní instituce, nezávisle na státních orgánech.
Osoby xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxávních předpisů. Církve a náboženské společnosti také posuzují způsobilost osob k výkonu duchovenské činnosti a podle toho určují jejich zařazení.
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxe a do její samostatné a nezávislé rozhodovací pravomoci. Pokud by však šlo o mzdu, případně o jiné majetkové nároky duchovních, je třeba mít za to, že obexxx xxxxx xxxx xxxxx x x xx xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxstupuje do popředí soukromoprávní charakter církve jako právnické osoby, která má či nemá závazky vůči jiným osobám fyzickým či právnickým. Takový poxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxn a politických hnutí. Organizační jednotky politických stran a politických hnutí, jež podle jejich stanov (organizačních řádů) mohly jednat svým jmxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xa organizační jednotky podle tohoto zákona a jejich majetková a jiná práva a povinnosti přešly na příslušnou stranu.
(KS Hradec Králové 14 Co 890/1994x xxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xoudního řádu. Stanovisko, podle kterého na přezkum rozhodnutí některého z orgánů sdružení (§ 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb.) nelze vztáhnout obecná uxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvení o správním soudnictví, pomíjí, že tato rozhodnutí, vydávaná na základě stanov či řádů, nejsou rozhodnutími vydávanými v oblasti veřejné správy, xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xx xxxavující správní soudnictví, nezbývá, než vzhledem k ustanovení § 7 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb. přiměřeně aplikovxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxipem. Jinými slovy, jde o občanské soudní řízení
sui generis
, v němž ustanovení části páté o správním soudnictví aplikovat nelze.
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxiveckého sdružení jsou v extrémním rozporu s tím, co v řízení před okresním soudem vyšlo najevo. Jestliže totiž stanovy mysliveckého sdružení stanovíx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxdit z hlasování, při kterém z 24 přítomných 12 hlasů bylo pro vyloučení, 6 hlasů bylo proti a 6 členů se hlasování zdrželo, že došlo k platnému vyloučení člxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx oprávněně, porušil tím navrhovatelova ústavně zaručená práva na spravedlivý proces, zakotvená v čl. 36 odst. 1 LZPS, a došlo k odepření ochrany práv záxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xostavení církví a náboženských společností. Ustanovení § 6 odst. 2, § 21 odst. 1 písm. b), § 27 odst. 5 věty druhé v části „a dosažený zisk smí být použít jex x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), se dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů zrušují.
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxstoupení došlo v souladu s interními předpisy žalobce k zastavení řízení z důvodu jiného názoru soudu na výklad interních předpisů je proto třeba hodnoxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xe-li Ministerstvo vnitra nečinné při vyznačení dne registrace podle § 8 odst. 5 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, může se spolek domáhat soudnx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx spolek vznikl fikcí registrace podle tohoto ustanovení či nikoliv.
(1 xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxní činnosti politické strany nebo politického hnutí (např. z důvodu neúplnosti stanov ve smyslu ustanovení § 21 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb.) použije xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxny v ustanovení § 200h o. s. ř. pro řízení a rozhodování krajského soudu ve věcech sdružování v politických stranách a hnutích.
Účinnost plxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xe „je-li k platnosti právního úkonu v hospodářských vztazích předepsána písemná forma, je třeba podpisu nejméně dvou oprávněných osob“, platí takové xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxu, je v širším slova smyslu záležitostí v hospodářských vztazích a plná moc je tedy právním úkonem v rámci takového hospodářského vztahu.
(NS Odon 23/1xxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxná v souladu s tehdy účinnými stanovami Českého svazu tělesné výchovy jako organizační jednotka ve smyslu § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., ve znxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxilosti mít práva a povinnosti, i když do tohoto dne nebyla jako občanské sdružení podle § 6 odst. 1 zákona samostatně registrována, Nepozbyla proto ani xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx
xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxského sdružení do vlastnictví státu. Okolnost, že hospodářské zařízení občanského sdružení přešlo do vlastnictví státu podle § 1 ústavního zákona č. xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx Pojmu „znovu vzniklá dobrovolná organizace“ odpovídá, že vztah mezi původním nositelem majetkových práv a subjektem, který tvrdí svůj restituční náxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxerance v jednotlivých znacích této relace je přípustná, jde-li (co do důvodu nebo rozsahu) na vrub změněným xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxní zákona č. 173/1990 Sb., sama o sobě nestačí. Význam (odlišné) právní formy spočívá v tom, že doplňuje ta hlediska, jež jsou rozhodná pro zjištění, zda xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx7 ř. z., o právu spolčovacím, byly ke dni účinnosti zákona č. 141/1950 Sb. právnickými osobami.
(NS 3 Cdon 314/1996, SoJ 91/99)
Právní nástupce organxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xávazná pro všechny orgány i osoby. Současně nemůže přehlédnout, že je sám povolán vlastní rozhodovací činností k tomu, aby sjednocoval soudní praxi. Zxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxdpisy a jim na roveň postavenými prameny práva v rozporu. Význam nálezu Ústavního soudu, jímž rozhodl o ústavní stížnosti, z pohledu ústavněprávních axxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx x. 173/1990 Sb.), nepřekáží okolnost její registrace po 30. 6. 1990, neboť tímto dnem (k němuž měl zaniknout její předchůdce) jako subjekt práva nezanikxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
(NS 20 Cdo 192/1999, SoJ 62/00)
Neplatnost smlouvy uzavřené s konsorciem. Neplatnost právního úkonu pro nemožnost plnění. Smlouva uzavřená s konsoxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxitelný v důsledku právní překážky existující v době, kdy je právní úkon činěn.
(podle NS 30 Cdo 1549/2000)
Přezkoumání rozhodnutí orgánu občanského xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxtí občanského soudního řádu, nikoliv podle části páté. Řízení je jednoinstanční.
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxho sdružení a k jejich majetkovému vypořádání. Členství v občanském sdružení nemůže být platně založeno jednostranným prohlášením, deklarujícím taxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxvého občanského sdružení na personální či majetkové základně představované dosavadní organizační jednotkou stávajícího sdružení.
Nové občanské xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxo sdružení vystoupit a majetkové vztahy mezi původním a nový sdružením upravit dohodou.
Odlišná úprava v podobě zachování členství nově vzniklého sdxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxího) občanského sdružení.
(podle NS 20 Cdo 2641/2000)
Zánik organizační složky občanského sdružení, která je právnickou osobou. Organizační složxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Vyvíjení činnosti vyhrazené politickým stranám jako důvod pro rozpuštění občanského sdružení. Důvodem pro rozpuštění občanského sdružení rxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx politického hnutí, popř. politické strany (srov. z. č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších pxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxů.
(NS 11 Zp 1/2001, SoRo 3/03)
Pravomoc soudu a aplikace interních předpisů zájmového sdružení právnických osob ve sporech s fyzickou osobou (použixxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxickou činnost, které zabezpečuje vedením plemenných knih, o vystavení průkazů původu chovaných psů a přidělení tetovacích čísel, náleží do pravomocx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxa upravující podmínky vzniku práva chovatele na vystavení průkazů původu jím chovaných psů a přidělení tetovacích čísel, je nutno zjištěný skutkový sxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxih obsahují.
(podle NS 33 Odo 387/2002)
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx3)
Závaznost rozhodnutí sdružení pro vystoupivšího člena. Rozhodli-li členové sdružení právnických osob v souladu se zákonem a stanovami většinou xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx sdružení, je takové rozhodnutí závazné i pro člena, který posléze ze sdružení vystoupil.
(podle NS 33 Odo 840/2002)
K povaze organizačních jednotek xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xbčanského sdružení mají způsobilost jednat vlastním jménem, tedy i nabývat vlastním jménem práv a povinností, a jsou tedy právnickými osobami. Takovx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxtavují, aby bylo možno jednoznačně zjistit, zda jde v konkrétním případě o organizační jednotku vzniklou v souladu se stanovami jako organizační jednxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xdo je jejím statutárním orgánem.
Církev Římskokatolická - její organizační složka nadaná právní subjektivitou, jíž bylo odňato vlastnixxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnickou osobou podle tohoto zákona.
(VS Praha 3 Cdo 228/1993, PrRo 8/94)
Společenská organizace a její hospodářské zařízení jako povinná osoba podle xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxstnictví věci na stát. Proto původní vlastník, případně jeho právní nástupce, u takové věci nemůže úspěšně uplatnit nárok na její vydání podle zákona čx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxbčanských sdružení) nebyl právními předpisy platnými do 31. 12. 1991 (k období po 1. 1. 1992 srov. též § 766 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku) výslovně uprxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxto, hospodářské zařízení společenské organizace (občanského sdružení) bylo po skončení likvidace vymazáno z podnikového (obchodního) rejstříku. xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xstanovení § 15 odst. 2 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, dovodit, že hospodářské zařízení společenské organizace (občanského sdružení) zanixxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxanského sdružení), neměla na jeho zánik sama o sobě žádný vliv.
(VS Praha 6 Cdo 63/1993, PrRo 4/94)
Registrace změn údajů, týkajících se církve nebo náxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxtavení církví a náboženských společností, musí před vlastní registrací nejprve posoudit, zda takovýto návrh podala oprávněná osoba (dotyčná církev xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxedené v návrhu na registraci rozhodl orgán církve či náboženské společnosti kompetentní podle jejího vnitřního předpisu.
(VS Praha 6 A 236/95-80, Sox xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx č. 83/1990 Sb., ačkoli ve skutečnosti má jít o založení organizace s mezinárodním prvkem podle zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizacx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx o sdružování občanů, užitého analogicky, a registraci odmítne.
Soud podle ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, rozhodnuxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxa být provedena. Jinak rozhodnutí správního orgánu potvrdí nebo zruší a vrátí věc odpůrci k dalšímu řízení (§ 250j odst. 2 o. s. ř.). Toliko rozhodnutí poxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu je dnem registrace sdružení a ministerstvo je povinno k žádosti zmocněnce přípravného výboru mu zaslat jedno vyhotovení stanov s vyznačeným dnem rxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxických a právnických osob v oblasti veřejné správy (§ 244 odst. 2 OSŘ). Soudní ochrany se v těchto případech lze dovolat jen v mezích ustanovení § 15 zákonx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxhodnutí mysliveckého sdružení. K projednání opravného prostředku proti rozsudku okresního (obvodního) soudu, jímž tento soud rozhodoval k návrhu čxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxení o odvolání zastaví (§ 104 odst. 1 a § 246c o. s. ř.).
K účelovým sdružením majetku
Pozemkový fond ČR. Pozemkový fond České republiky je úxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xubjektů práva.
(NS 26 Cdo 1024/2000, C 465/5 - Soubor)
K zápisu nadace vzniklé před účinností zákona č. 227/1997 Sb. do nadačního rejstříku. Návrh na xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxkoli však vlastním jménem, ale jménem nadace.
(NS 32 Cdo 2526/2000, C 416 - Soubor)
K otázce, zda účelem nadace může být správa vlastního majetku. Účelxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxůsobení nadací založených podle dřívějších předpisů platné právní úpravě ve smyslu § 35 odst. 1 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxy, které nadační zákon předepisuje pro obsah zakladatelské listiny. Jediným dokumentem, který může takové přizpůsobení zprostředkovat, je statut nxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx97 Sb. navržena nadace s jinými „zřizovateli“ než těmi, kteří ji v době před 1. lednem 1998 založili, soud návrh zamítne.
Zápis do nadačníhx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxení ve věcech zápisu do nadačního rejstříku, který vede rejstříkový soud (§ 5 odst. 1 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a dopxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxví bude ke vstupu v uvedeném řízení oprávněno, jakož i v řízení ve věcech zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností (srov. zákon č. 248/1995 Sbxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 20f až 21 - zájmová sdružení právnických osob
Související předpisy:
§ 19, 20 o. s. ř., - zákon o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx obcí, - zákon o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, - zákon o komoře veterinárních lékařů České republiky, - x xx xxxx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxiky, - zákon o bankách, - zákon o burze cenných papírů, - zákon o komoditních burzách, - zákon o Státním fondu kultury České republiky, - zákon o Státním foxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxoře ČR a Agrární komoře ČR, - notářský řád, - zákon o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, - zákon o České tiskové kanceláři, - zákon o daňovém poradxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x x x xxx xxxxxx x vlastnictví bytů, - zákon o Bezpečnostní informační službě, - zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, - zákon o obecně prospěšných společnostechx x xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xákon o obcích, - zákon o krajích, - zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, - zákon o rozpočtových pravidlech územních rxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x x xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxon o Evropském hospodářském zájmovém sdružení - § 4 zákona o patentových zástupcích, - školský zákon, - zákon o evropské společnosti, - zákon x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxé družstevní společnosti
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxdy (EHS) č. 2137/85 ze dne 25. 7. 1985 o evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS)
nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xx x001/86/ES ze dne 8. 10. 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců
směrnice Rady 2003/72/ES ze dne 22. čexxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxjtek
,
P.
Praha:
C. H. Beck,
2006,
s. 43.
Beran
,
K.
Právnické osoby veřejného práva.
Praha:
Linde,
2006.
Břeň
,
J.
,
Jxxxxxx
x
xx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxpěšná společnost.
Praha:
ASPI Publishing,
2003.
Dvořák
,
T.
Akciová společnost a Evropská společnost.
Praha:
ASPI,
2005.
Dvořák
,
T.
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xbčanské právo.
Praha:
ASPI,
2006.
Fiala
,
J.
,
et al.
Občanské právo hmotné.
Brno:
Doplněk,
2002,
s. 74.
Fiala
,
J.
,
Hurdík
,
J.
,
Korecká
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxaha:
C. H. Beck,
2003.
Hurdík
,
J.
Právnické osoby
(Obecná právní charakteristika).
Brno:
Masarykova Univerzita,
1999.
Hurdík
,
J.
,
Katxxxxxx
x
xx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxentář.
Praha:
C. H. Beck,
1998.
Jasanský
,
J.
,
et al.
Obecně prospěšné společnosti
(Nástin právních, organizačních a ekonomických otázek).
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxvá
,
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxtorium,
1998.
Ronovská
,
K.
Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Čechách, ve Švýcarsku a v Nizozemí.
Brno:
Masarykova univexxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
,
J.
,
et al.
Komentář.
10. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2006
s. 195.
Telec
,
I.
Spolkové právo.
Praha:
C. H. Beck,
1998,
s. xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx xx
xx xx
xx xxx
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxkových subjektů v Čechách.
Bulletin advokacie,
1996,
č. 2,
s. 23.
Baudiš
,
P.
Právní subjektivity, právnická osoba a způsobilost vlastnit nexxxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx
xx xx
xx xx xxx
xxxxxx
x
xx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx 33.
Beran
,
K.
Církevní právnické osoby.
Právní rozhledy,
2004,
č. 6,
s. 199.
Čermák
,
K.
Paradigma právního vztahu a pojímání právní subxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx a praxi,
1998,
č. xx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
- pojem a význam.
Právní rozhledy,
1998,
č. 1,
s. 30.
Eliáš
,
K.
Základní principy soukromého práva v soudní rozhodovací praxi
(pár postřehů x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxvědnost.
Právo a podnikání,
2002,
č. 2,
s. 2.
Fiala
,
J.
,
Hurdík
,
J.
K pojetí právnických osob.
Právník,
1990,
č. 10,
s. 924.
Havlan
,
P.
xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxx
x
x.
Územní samosprávné celky jako subjekty vlastnických x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxávo,
1996,
č. 1,
s. 1.
Huleš
,
J.
Ještě k otázkám právní subjektivity, zejména institucionálních jednotek veřejného sektoru.
Právní rozhledxx
xxxxx
xx xxx
xx xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
2000,
č. 3,
s. 306.
Hurdík
,
J.
Právnické osoby
- realita nebo fikce.
Právní rozhledy,
1999,
č. 3,
s. 125.
Hurdík.
,
J.
Úvaha nad tendenxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxružení podle zákona č. 83/1990 Sb.
Právní rádce,
1998,
č. 1
s. 9.
Knapp
,
V.
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
x
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxxm. d) občanského zákoníku.
Ad Notam,
1999,
č. 1,
s. 2.
Kutý
,
J.
Návrh výkladu podnikání občanských sdružení.
Bulletin ICN,
1996,
č. 10,
s. xxx
xxxx
x
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxích právnických osob ve světle nejnovější legislativy.
Obchodní právo,
2001,
č. 3,
s. 11.
Plíva
,
S.
Postavení veřejné vysoké školy v soukromxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxx,
2004,
roč. 12,
č. 1,
s. 11.
Stuna
,
S.
,
Švestka
,
xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxx xxx státem, jako právnickou osobou, zejména nad právní subjektivitou státních orgánů.
Právní rozhledy,
1999,
č. 6,
s. 289.
Svoboda
,
P.
Právní jxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xx xx
xx xx3.
Telec
,
I.
Právní typologie spolků podle českého práva.
Právní rádce,
1998,
č. 3,
s. 34.
Telec
,
I.
Spolkové právo
- právně samostatné xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxá správa a právo: pocta prof. Dušanu Hendrychovi k 70. narozeninám.
Praha:
C. H. Beck,
1997,
s. 107.
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
x x x9 je zakotven obecný rámec pro ustavování právnických osob, který spočívá v odlišení okamžiku zřízení (založení) a samotného vzniku právnické osobyx xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxo práva, i když i zde může zvláštní právní úprava stanovit jinak.
V případě právnických osob veřejného práva se tato dvoufázovost většinou neuplatníx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx komory atd.) nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci (například příspěvkové organizace).
Vznik právnických osob veřejného práva však může být rovněx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxx úprava zakotvená ve speciálních právních předpisech pro právní režim jednotlivých právnických osob (jak soukromého, tak veřejného práva). Ty určujx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxi základní principy uznání právnické osoby soukromého práva právním řádem - princip koncesní, princip legality (registrační) a princip volnosti vznxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxd.) je v souvislosti se vznikem právnických osob jako subjektů práva uplatňován princip volnosti vzniku. Vznik právnické osoby není v tomto případě váxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx
xeklaratorní
účinky a evidenční význam. V našem platném právu se princip volnosti vzniku zatím neuplatňuje, nicméně existují do budoucna úvahy o jeho xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxava vzniku odborových organizací a organizací zaměstnavatelů v režimu § xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx pro odborové organizace a organizace zaměstnavatelů zaveden princip evidenční, kdy tyto vznikají jako samostatné subjekty práva již doručením návrxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxiku právnické osoby jako subjektu práva dochází okamžikem zápisu (registrace) do příslušného rejstříku vedeného rejstříkovými soudy, Ministerstvxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxa vzniknout, musí žádat příslušný orgán o vydání povolení. Tento princip se u nás uplatňuje jen zcela výjimečně, například v režimu zákona č. 116/1985 Sxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxní dokumenty o lidských právech. Rovněž ke vzniku komoditních burz (v režimu zákona č. 229/1994 Sb.) je nutné povolení Ministerstva zemědělství nebo Mxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxena):
a)
písemnou smlouvou uzavřenou mezi zřizovateli,
b)
zakládací listinou, je-li zřizovatel jediný,
c)
i jinak (jiným způsobem), pokux xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x
xx xxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxvy (orgánu státní správy, kraje, obce), ale i zřízení nadace závětí (§ 477 odst. 2 obč. zák. a § 3 odst. 1 zákona č. 227/1997 Sb.).
Zřizovací (zakládacxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxné společnosti či zakladatelská listina obchodních společností), anebo vícestranné (smlouva o založení nadace, zakládací smlouva obecně prospěšnx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxávní předpisy stanovují potřebný obsah a formu.
Forma zřizovacího dokumentu je x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx x případě písemné smlouvy a zakládací listiny jde o písemné právní úkony. Některé právní předpisy požadují pro zřizovací dokumenty pouze prostou písemxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xílu veřejné listiny, je požadována především, pokud je právnická osoba zřizována jednostranným právním úkonem jediného zřizovatele, ale i v celé řadx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxící pro ten který typ právnické osoby.
Totéž platí i co se týče obsahových náležitostí. Při nerespektování obsahových požadavků zvláštních předpixx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xrávnické osoby
inter vivos
a
mortis causa
(například u nadací).
V celé řadě případů je zakládání právnických osob soukromého práva (především koxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxch dokumentů. V právní nauce není dosaženo obecné shody, jsou-li stanovy či statut smlouvou či jiným právním úkonem. Tato nejasnost má praktický dopad xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx podpisů přípravného výboru na stanovách, které se registračnímu orgánu předkládají).
K ustavení nové právnické osoby může rovněž dojít při zánikx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xřípadě veškerý majetek, práva i závazky přecházejí na právního nástupce. Vzhledem k neexistenci obecné úpravy v občanském zákoníku děje se tak vždy v xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx95 Sb., o obecně prospěšných společnostech, či obchodní zákoník). Blíže k tomu viz komentář k § 20a.
K odst. 2
České právo je v zásadě vystavěno na regixxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxého veřejnoprávního a veřejnosti přístupného rejstříku. Ke vzniku právnické osoby jako subjektu práva dochází okamžikem xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxízen.
Zápis do rejstříku však může mít v některých případech pouze
deklaratorní
účinky. Z právnických osob soukromého práva, vzhledem k obecnému xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxgistrační princip modifikován principem evidenčním podle ustanovení § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Druhým případem je společenstvx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xři různí vlastníci jednotek.
Rejstříky jsou v současné době vedeny jednak místně příslušnými krajskými soudy a dále pak celou řadou dalších orgánů xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxtně příslušné krajské soudy - obchodní rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík obecně prospěšných společností a rejstřík společenství vlastníků bytů xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx xx xx xxx x xx xxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxjména v § 5 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, § 5 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, § 10 zákona č. 72/1994 Sxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxené, pro existenci dané právnické osoby důležité, dokumenty.
b)
Ministerstvo vnitra - rejstřík politických stran a politických hnutí; co se týče xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxprávně (zákonem) zřízeny a jsou vedeny pouze jako pracovní pomůcka pro účely úřední.
c)
Ministerstvo kultury - rejstřík církví a náboženských spoxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxstřík školských právnických osob.
e)
Ministerstvo zdravotnictví - rejstřík veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení.
V xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxých osob,
g)
obecní úřady - rejstříky honebních společenstev.
Většina rejstříků je vedena jako rejstříky veřejné. Tato zásada však neplatí axxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxob vznikajících v režimu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a zákona č. 116/1985 Sb.
I u právnických osob zřizovaných zákonem (či jiným aktem vxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxiky, Státní fond České republiky na podporu a rozvoj české kinematografie, Fond kultury České republiky, Česká národní banka, dále pak příspěvkové orxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xrávnické osoby došlo již na základě jiné právní skutečnosti (
ex lege
, jiným zřizovacím aktem veřejnoprávní povahy). V souladu s ustanovením § 21 odst. x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxříku. Vznik občanského sdružení jako právnické osoby. Pokud bylo „občanské sdružení“ zapsáno do obchodního rejstříku, nenabylo právní subjektivitxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
x xxžnosti zápisu občanských sdružení do obchodního rejstříku. Občanská sdružení se do obchodního rejstříku nezapisují.
(NS 29 Odo 825/2002, C 1740 - Soxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx7/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, do nadačního rejstříku podává statutární orgán nadace, nikoli však vlastním jménem, ale jménem nadace.
(xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxe s jinými „zřizovateli“ než těmi, kteří ji v době před 1. lednem 1998 založili, soud návrh zamítne.
Zápis do nadačního rejstříku, postup poxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xo nadačního rejstříku, který vede rejstříkový soud (§ 5 odst. 1 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxdeném řízení oprávněno, jakož i v řízení ve věcech zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností (srov. zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšnýxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxxxxxxxxx xkon, § 20i odst. 2 - právní subjektivita sdružení
Literatura:
Balák
,
F.
,
Korecká
,
V.
,
Vojtek
,
P.
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxo hmotné.
Brno:
Doplněk,
2002.
Holub
,
M.
,
Fiala
,
J.
,
Bičovský
,
J.
Komentář.
Sv. 1.
Praha:
Linde,
2002.
Hurdík
,
J.
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx práva v Čechách, ve Švýcarsku a v Nizozemí.
Brno:
Masarykova univerzita,
2004.
Švestka
,
J.
,
Jehlička
,
O.
,
Škárová
,
M.
,
Spáčil
,
J.
,
et al.
xxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx právnických osob,
Bulletin advokacie,
2003,
č. 9,
s. 43.
(Způsobilost k právním úkonům právnické osoby a její omezení)
JUDr.
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xřizovacích (zakladatelských) dokumentů, co do určení předmětu jejich činnosti, pokud se nevyskytne speciální právní úprava toto umožňující. Koncexxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxx xxkony však mohou stanovit, že daná právnická osoba není způsobilá k určitým jednáním (například nadace, nadační fondy, společenství vlastníků jednotxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxce, kraje).
Zákon o vlastnictví bytů stanovuje v ustanovení § 9, že společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou, která je způsobilá vykonxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxy nebo nebytové prostory mohou tato společenství nabývat jen k výše uvedeným účelům. Zákon stanovuje další omezení, která vyplývají ze specifika tohoxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx K omezení může dojít pouze na základě zákona, který však může ponechat zřizovateli možnost stanovit si určité limity svou vůlí, projevenou v nadační lixxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxou stanovena poměrně přísná omezení pro použití majetku nadačních subjektů (§ 21 an.). Ten může být užit pouze v souladu s účelem a podmínkami stanovenýxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxá byla zásadním způsobem narušena v průběhu 90. let minulého století. Nadace se dále nesmí podílet na financování politických stran (§ 21 odst. 6), nesmx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxví. Další restrikce se týkají možného podnikání nadací (§ 23). Majetek nadací i nadačních fondů je nezastavitelný a nesmí být ani předmětem jiného zajixxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxbo pronájmu nemovitostí, které jsou součástí majetku nadace nebo nadačního fondu, nesmí být kupujícím nebo nájemcem nikdo z činovníků nadace či nadačxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxeb. Její zisk (pokud nějakého dosáhne, což není implicitně vyloučeno) se nerozděluje mezi zakladatele, členy orgánů či zaměstnance, ale používá se opxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx 83/1990 Sb., o sdružování občanů, výslovně stanoví, že činnost spolku nesmí být v rozporu s ústavou a zákony, nesmí být popírána nebo omezována osobní, xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxášenlivost a podporovat násilí. Spolky nesmí vykonávat funkci státních orgánů, nesmí tyto orgány řídit a ukládat povinnosti těm, kteří nejsou jejich xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxm. e)].
Veřejné vysoké školy jsou omezeny v nakládání s majetkem (§ 20 zákona č. 111/1998 Sb.), nesmí zřizovat zástavní právo k nemovitostem, převzít xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxad stavebních spořitelen či penzijních fondů. Dále pak například družstevní záložna (v režimu zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xeho částí.
Možnosti nakládat s majetkovými hodnotami jsou omezeny například pro obce (zákon č. 128/2000 Sb., o obecním zřízení) či kraje (zákon č. 12xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxjetkem zřizovatele je omezena rozsahem, v jakém je této svěřena ve zřizovacím aktu, což přináší v praxi řadu problémů.
Specifické je i postavení stáxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxudu vyplývá, že organizační složky státu i jím zřízené právnické osoby by měly i při soukromoprávních jednáních respektovat své specifické postavení x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxně použitelný i pro další typy právnických osob (ve smyslu § 20a odst. 4 obč. zák.), že likvidátor může činit pouze takové úkony, které směřují k majetkovxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx
x xxxxx x
x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxkterého z rejstříků. V současné době vedou rejstříky tyto orgány:
a)
rejstříkové soudy, tj. místně příslušné krajské soudy podle sídla právnické osoxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxnotek);
b)
Ministerstvo vnitra - rejstřík politických stran a hnutí; toto ministerstvo vede pro vlastní úřední účely evidence - neveřejné „rejstxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxo „rejstříky“ však nemají zákonný podklad a jsou skutečně pouze jakousi úřední pomůckou);
c)
Ministerstvo kultury - rejstřík církví a náboženskýxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxých zařízení;
e)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - rejstřík školských právnických osob, rejstřík veřejných výzkumných institucíx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxdla, které vykonávají tuto agendu v přenesené působnosti - orgán státní správy myslivosti (spadá pod Ministerstvo zemědělství) - rejstříky honebnícx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xčinky takového zápisu pouze
deklaratorní
účinky. Z právnických osob soukromého práva, vzhledem k obecnému pojetí dvoufázovosti procesu vzniku (k txxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxkona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů;
b)
u společenství vlastníků jednotek, kde takové společenství vzniká přímo
ex lege
, pokud jsou v domě s nexxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
x x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxem (či jiným aktem veřejnoprávní povahy) platí v zásadě povinnost zápisu do obchodního rejstříku. Jedná se například o tyto právnické osoby: Pozemkovx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxá tisková kancelář, dále pak příspěvkové organizace, komoditní burzy, zdravotní pojišťovny apod. Tento zápis však nemá pro vznik právnické osoby výzxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x
xx xxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxí povahy). V souladu s ustanovením § 21 odst. 4 obch. zák. však zakládá oprávnění takové osoby podnikat na území České republiky. Do žádného z výše uvedexxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xkoly.
Některé speciální právní předpisy stanovují právní jednání za právnické osoby v mezidobí mezi založením (soukromoprávním úkonem) a vznikem xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán; jedná-li více osob, jsou zavázány společně a nerozdílně. Jestliže společníci, popřípadě příslxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu po schválení jednání učiněných před vznikem společnosti oznámit to účastníkům závazkových vztahů vznxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxje konstrukci, že vlastnická a jiná práva přecházejí na nadaci nebo nadační fond dnem jejich vzniku; osoba spravující vklady je povinna je nadaci nebo nxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xadace nebo nadační fond, je osoba spravující vklad povinna bez zbytečného odkladu vrátit zřizovatelům, popřípadě oprávněným dědicům, byla-li nadacx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxa č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, je oprávněnou soukromou právnickou osobou podle tohoto zákona.
(VS Praha 3 Cdo 22xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xtran a politických hnutí, jež podle jejich stanov (organizačního řádu) mohly jednat svým jménem a měly právní subjektivitu, tuto subjektivitu ztratixx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxvá práva a jiná práva a povinnosti přešly na příslušnou stranu.
(KS Hradec Králové 14 Co 890/94, SoRo 2/97)
Registrace občanského sdružení. Pokud se fxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx organizace s mezinárodním prvkem podle zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialisticxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxi odmítne.
Soud podle ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, rozhodnutí o odmítnutí registrace občanského sdružení (pouzex xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxtvrdí nebo zruší a vrátí věc odpůrci k dalšímu řízení (§ 250j odst. 2 o. s. ř.). Toliko rozhodnutí podle ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 83/1990 Sb., má účinxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxnno k žádosti zmocněnce přípravného výboru mu zaslat jedno vyhotovení stanov s vyznačeným dnem registrace.
(VS Praha 5 A 91/96-31, SoJ 538/99)
Regisxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xx xxxxxx x. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, musí před vlastní registrací nejprve posoudit, zda takovýto xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxgistrována, skutečně došlo, tj. zda o změně uvedené v návrhu na registraci rozhodl orgán církve či náboženské společnosti kompetentní podle jejího přxxxxxxx
xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxed účinností zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, do nadačního rejstříku podává statutární orgán nadace, nikoli však vlastním jménxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxho rejstříku dle § 35 odst. 1 zákona č. 227/1997 Sb. navržena nadace s jinými „zřizovateli“ než těmi, kteří ji v době před 1. lednem 1998 založili, soud náxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxistrace podle § 8 odst. 5 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, může se spolek domáhat soudní ochrany proti nečinnosti spočívající v nevydání osvěxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí či nikoliv.
(1 Ans 8/2005, SbNSS 981/2006)
Zápis do nadačního rejstříku, vstup podle § 35 odst. 1 o. s. ř. Státní zastupitelství není oprávněno podlx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů).
Po nabytí účinnosti novely občanského soudnxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxíku obecně prospěšných společností (srov. zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů).
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
x
xx al.
Občanské právo.
Praha:
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx xx xxxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxáčil
,
J.
,
et al.
Komentář.
10. vyd.
Praha:
C. H. Beck.
2009
s. 173.
Havlan
,
P.
Jak dál v právní úpravě státních organizaxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xx
xxxxxx
x
xx
xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxh práv
Právní rozhledy,
1999,
č. 9,
s. 478.
Kindl
,
M.
Malá poznámka k právní subjektivitě církevních institucí.
Bulletin advokacie,
1994,
xx xx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxy,
1999,
č. 6,
s. 290.
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx xxxxnické osoby je jejím důležitým identifikačním a zároveň pojmovým znakem. Slouží k označení a zároveň odlišení svého nositele obdobně jako jméno a příjxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxektování obecných občanskoprávních ustanovení týkajících se absolutní ochrany názvu právnických osob (§ 19b odst. 2). Musí se lišit od názvu všech osxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxměnitelného názvu, přičemž zde platí pravidlo přednosti. Měl by být vždy srozumitelný a neměl by působit klamavě.
Zvláštní právní předpisy, určujíxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxt“) mohou být použita pouze a jedině pro označení určitého typu právnických osob nebo že součástí názvu právnické osoby musí být označení, případně zkrxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxeným“ nebo „s. r. o.“ či „spol. s r. o.“, „a. s.“, „p. o.“ atd. Právnické osoby ve stadiu likvidace mají povinnost uvádět dodatek „v likvidaci“.
K odst. 1
xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx veřejného práva. Určení názvu na samém počátku existence právnické osoby má i svůj praktický význam. Ač je vznik právnických osob (především těch soukxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xrávnická osoba by měla používat svůj název při právním jednání pokud možno přesně a nezkráceně. Podle judikatury však nepřesné použití názvu nezpůsobxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx od případu.
Název právnické osoby je pojem odlišný od pojmu „obchodní firma“ v režimu obchodněprávním (§ x xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Mezi právní úpravou obchodní firmy a názvu právnické osoby podle občanského zákoníku platí vztah specialitx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xx xxx/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, vyžaduje v § 1 odst. 3, aby součástí názvu nadace bylo i označení právní formy „nadace“ u nadačního fondu pak ozxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxti se musí lišit od názvu ostatních subjektů. Povinnou součástí názvu je označení „obecně prospěšná společnost“ nebo zkratka právní formy „o. p. s.“.
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxt označení „občanské sdružení“ nebo zkratku „o. s.“. Tato povinnost však byla opětovně zrušena novelou č. 33/2008 Sb. Název spolku je
obligatorní
obxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxů veřejné moci České republiky, od názvu mezinárodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce a od názvu Evropské unie a jejích orgánů (§ 6 odst. 4 zxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxutečností (dohody, rozhodnutí příslušného vnitřního orgánu apod.). Vzhledem k tomu, že se jedná o základní identifikační znak právnické osoby, je nuxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xvláštní pravidla. Tuto skutečnost je nutno vždy oznámit příslušnému rejstříku, jehož evidenci daná právnická osoba podléhá. Takový zápis má pak většxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxt jejich poškozování. Zvláštní soudní ochrana těchto statků obsažená v § 19b obč. zák. se týká všech právnických osob bez rozdílu. Mimo to vždy přicházx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxx x xx xxx xxxona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, a § 10 an. tiskového zákona atd.].
Název právnické osoby, společně s její doxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxrtné ochrany fyzických osob ve smyslu § 15 obč. zák., možnost ochrany názvu právnické osoby i po jejím zániku (absolutním). Z tohoto lze dovodit, že názex xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xež ochrana poskytovaná zvláštními právními předpisy. Může dojít k situaci, kdy si jiná osoba zvolí název zaměnitelný, zde je pak rozhodující hledisko xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxím bez jakékoliv spojitosti s vlastním názvem neoprávněného uživatele.
Zásah do nemajetkové sféry právnické osoby musí být vždy neoprávněný, přixxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí nároky, které má zásahem stižená právnická osoba možnost uplatnit. Může se vždy domáhat, aby se neoprávněný uživatel názvu zdržel jeho užívání (zápůxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxfakční žalobou), a to jak morálního (například omluvu v určité formě), tak peněžité náhrady nemajetkové újmy. Na rozdíl od obdobné ochrany osobnosti oxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxění soudem a určení jeho výše nestanoví zákon žádné zvláštní podmínky. Jediným skutkem může být zasaženo do osobní (nemajetkové) sféry právnické osobx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxdpokládá zavinění ve smyslu § 420 an. obč. zák.) či vydání bezdůvodného obohacení (§ 451), které vychází z objektivní odpovědnosti toho, kdo na úkor práxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxý krajský soud [§ x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxající, tedy především účastníky hospodářské soutěže. V tomto případě se řeší otázky spojené s neoprávněným použitím obchodní firmy. Může se tak dít prxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxebitelů různé představy příznivé pro soutěžitele. Tato jednání lze v řadě případů postihovat podle ustanovení § 44 an. obch. zák.
Některé právnické xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x9b odst. 2 (právo přednosti použití názvu) a známkoprávní ochrany (zápisu ochranné známky) je většinou vykládán ve prospěch práva osoby, která název xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxmtéž oboru nebo oborech zaměnitelných v hospodářské soutěži; přitom není rozhodné, zda jsou tyto činnosti skutečně vykonávány (blíže viz NS 1 Odon 5/9xxx
x xxxxx x
x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx, dokud není proveden úspěšně důkaz opaku. Z toho lze usuzovat, že obdobně je hodnocena i neoprávněnost zásahu do dobré pověsti právnické osoby. Dobrou xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxvnické osoby na právního nástupce.
V souladu s ustálenou judikaturou (například NS 30 Cdo 1526/2000), zasáhl-li do dobré pověsti právnické osoby něxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxickou osobu. Pouze v případě vybočení z rámce činnosti právnické osoby či fyzické osoby (tzv.
exces
) by občanskoprávní sankce směřovaly přímo proti téxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx) je neoprávněným zásahem do práva na ochranu dobré pověsti právnické osoby v zásadně každé nepravdivé tvrzení nebo obvinění, které zasahuje její dobrxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxet se neoprávněného zásahu, povinnost odstranění závadného stavu a možnost domáhat se přiměřeného zadostiučinění (
satisfakce
), a to jako morální, txx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx použití závisí na úvaze soudu založené na zhodnocení konkrétních okolností neoprávněného zásahu do dobré pověsti právnické osoby.
Nejvyšší soud sx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxnické osoby (která je podnikatelem) je třeba hodnotit zejména podle jejího chování v obchodních vztazích. Pokud neplnila svoje závazky v uvedených vzxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx pověsti právnické osoby není určující, zda další osoby byly či nebyly v prodlení s plněním svých závazků vůči ní. Podobný je i názor vyslovený Nejvyšším xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxa posoudit především podle chování právnické osoby, která je podnikatelem, v obchodních vztazích. V případě zásahu do dobré pověsti právnické osoby lxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xe její náhrady domáhat podle § 420 an. obč. zák. Speciální úpravu obsahuje obchodní zákoník pro zásah do dobré pověsti právnické osoby, který se stal vx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxmi a nepodnikatelskými subjekty je velmi nezřetelná a k hospodářské soutěži může docházet i mezi subjekty, které nejsou primárně zřizovány za účelem pxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxský soutěžitel je ve skutečnosti širší než pojem podnikatel a zmiňované konkurenční soutěžení se bude v řadě případů řídit předpisy pro hospodářskou sxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxých při nekalé soutěži.
Další speciální prostředky ochrany dobré pověsti právnických osob jsou právo na odpověď a dodatečné sdělení, které lze nalxxx xxxxxxxxx x x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxu pověst právnické osoby, nelze rušitele trestně stíhat podle § 206 trestního zákona. Jedná se o jednu z odlišností oproti ochraně osobnosti osob fyzicxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx ani pachatelem trestného činu.
Judikatura:
Náprava závadného stavu. Proti tomu, kdo užívá v obchodním rejstříku později zapsané obchodní jméno, xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxl obchodní jméno.
K zaměnitelnosti názvu právnických osob. Z hlediska nezaměnitelnosti obchodního jména právnických osob není postačuxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxnnosti skutečně vykonávány.
(NS 1 Odon 5/97, SoJ 115/98)
Kritéria hodnocení. Dobrou pověst právnické osoby (která je podnikatelem) je třeba hodnotxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxm povinnostem, nelze dospět k závěru, že by požívala dobré pověsti. Pro hodnocení dobré pověsti právnické osoby není určující, zda další osoby byly čí čx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxcké osoby někdo, kdo byl použit právnickou či jinou fyzickou osobou k plnění úkolů této osoby, občanskoprávní sankce zásadně postihují samotnou právnxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx
x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxímo proti této osobě.
(NS 30 Cdo 1526/2000, SoRo 39/03)
Neodhlášení se z trvalého pobytu. Skutečnost, že vlastník, který prodal dům právnické osobě a xxxxxxxxxx xxx xxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxh do dobré pověsti právnické osoby.
(NS 22 Cdo 2809/1999, C 694 - Soubor)
Poskytnutí xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxtředky ochrany uvedené v § 19b odst. 2 občanského zákoníku. Rozhodnutí o jednotlivých prostředcích ochrany a o rozsahu jejich použití závisí na úvaze sxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxprávněný zásah. Neoprávněným zásahem do práva na ochranu dobré pověsti právnické osoby je zásadně každé nepravdivé tvrzení nebo obvinění, které zasaxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxvěsti právnické osoby lze požadovat i zadostiučinění v penězích. Úroveň pověsti právnické osoby je třeba posoudit především podle jejího chování v obxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxxx x xx xx x xxxxxx obsah práva osobnostního, § 420 an - odpovědnost za škodu způsobenou zaviněným protiprávním úkonem, § 451 an. - vymezení pojmu a základní skutkové poxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xrávnických osob.
Praha:
Linde, a. s.,
2001,
s. 116.
Fiala
,
J.
,
et al.
Občanské právo.
Praha:
ASPI,
2006.
Hajn
,
P.
Právo nekalé soutěžxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
Švestka
,
J.
,
Škárová
,
M.
,
Spáčil
,
J.
,
et al.
Komentář.
10. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2006,
s. 176 an.
Knappová
,
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
x. 54.
Frimmel
,
F.
Doménová jména.
Právní rádce,
2001,
č. 1,
s. 38.
Hajn
,
P.
K úpravě obchodního jména.
Časopis pro právní vědu a praxi,
1xxxx
xx xx
xx xxx
xxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
,
V.
Právní problémy kolem internetu.
Právní rádce,
1998,
č. 9,
s. 30.
Spáčil
,
J.
Nejnovější judikatura o ochraně osobnosti a dobré pověstx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxx
xx xx
s. 319
Teryngel
,
J.
K možnostem ochrany dobrého jména právnické osoby.
Právo a podnikání,
1994,
č. 7.
Tomsa
,
M.
K obchodnímu jménu a jeho oxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxovy univerzity v Brně)
Sídlo je důležitou a nezbytnou složkou „právní osobnosti“ právnické osoby, neboť bez sídla je její existence v podstatx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx je vzhledem k pojetí právnické osoby jako právní konstrukce velmi významné. Důležité je i pro určení místní příslušnosti příslušných orgánů ve sporecx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxvána základní pravidla pro určení sídla právnické osoby. Původní nevyhovující úprava sídla byla změněna nejprve zákonem č. 501/2001 Sb., který byl všxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxitelnou, nestanoví-li zvláštní zákon jinak [například § 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech].
x xxxxx x
xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxzhodnutím veřejné správy či přímo zákonem). Tímto byla nahrazena dřívější nevyhovující úprava, kdy zákon stanovil, že sídlo musí být určeno „při jejíx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxla je zřizovateli dána volnost, která však může být zákonem omezena, především z důvodů ochrany práv třetích osob. Musí být vždy označeno určitě a srozuxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xáboženských společností a evidované právnické osoby je adresa ústředí registrované církve a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských spxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxjí v praxi určována označením obce, ve které tato právnická osoba sídlí.
Některé evropské právní úpravy (například švýcarská) umožňují i existenci xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx však náš právní řád neumožňuje a takové určení sídla by bylo v rozporu s § 37 odst. 1 obč. zák., tedy neplatné.
K odst. 2
V souladu s koncepcí sídla fakticxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxé veřejnoprávní evidence, musí shodovat se sídlem skutečným. Skutečným sídlem je pak místo, kde je umístěna správa této osoby a kde se s ní veřejnost můžx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxlo, ale označení místa, kde právnická osoba sídlí (obec, příp. ulice, číslo domu, poštovní směrovací číslo). Také adresa, kterou právnická osoba uvádx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx veřejných rejstříků postačí její zveřejnění v takovém rejstříku).
Při zápisu do rejstříku nemá registrační orgán možnost přezkoumávat, zdali adrxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xápisu předložit právní důvod užívání nemovitosti (její části), do níž má být sídlo umístěno. Toto ustanovení je použitelné obecněji i pro nadace, nadaxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxch osob při zápisu sídla od příslušného rejstříku.
x xxxxx x
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xídlem se rozumělo místo, které bylo uvedeno v příslušných dokumentech (stanovách, zřizovací listině atd.), sídlo registrované v příslušné veřejnopxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxěny úpravy.
V současné době platná úprava vychází především z pojetí sídla skutečného (faktického). Sídlo musí být určeno adresou, kde právnická osxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxnostech či veřejnoprávní evidenci jako své sídlo jiné místo než své skutečné sídlo, může se každý dovolat i jejího skutečného sídla.
Právnická osoba xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdpisech lze nalézt speciální úpravu - například v § 13a obch. zák.
Není vyloučeno (a v praxi se tak děje velmi často), že právnická osoba za trvání své exxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x právnických osob zapisovaných do veřejného rejstříku je vždy nutná změna těchto údajů v rejstříku. Ač má tento zápis
deklaratorní
účinky, je třeba jex xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx 3 obch. zák., který je určující nejen pro subjekty obchodněprávní, ale i všechny ostatní (nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, spolexxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xídla týká, že nemůže namítat rozpor se skutečným stavem vůči tomu, kdo je v dobré víře v zápis (§ 27 odst. 2 obch. zák.), naopak ovšem proti této osobě se můžx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxamovací povinnost Ministerstvu vnitra do 15 dnů od jejího schválení. Dochází-li ke změně sídla zákonem (například u některých právnických osob veřejxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxná i změna takového zápisu.
K odst. 4
Občanský xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxm právnické osoby a odpovídat povaze a rozsahu její činnosti. Byt je totiž určen především k výkonu práva bydlení. Při posuzování konkrétních případů jx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxemi apod.
K odst. 5
Ustanovením § 19c odst. 5 se zákonodárce pokusil o zjednodušení úpravy v souvislosti s povinností uvádět v zakladatelských dokuxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxch právních úprav, že u právnických osob zapsaných do veřejných rejstříků (například obchodního, nadačního, obecně prospěšných společností, spolexxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xbec, ve které sídlí. Doslovný výklad tohoto ustanovení by vedl k závěru, že se tato možnost týká pouze právnických osob už „zapsaných“ do těchto rejstříxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxné“ právnické osoby.
U spolků (občanských sdružení, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů atd.) v režimu zákona č. 83/1990 Sb. je dánx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxesu sídla spolku. Totéž platí i u registrů zájmových sdružení právnických osob (viz výklad k § 20i obč. zák.).
Související ustanovení:
§ 20h - stanoxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
J.
,
Bičovský
,
J.
Praha:
Linde Praha, a. s.,
2002.
Jehlička
,
O.
,
Švestka
,
J.
,
Škárová
,
M.
,
Spáčil
,
J.
,
et al.
xxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx xxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xx xxxx
xxxxxx
xxPI Publishing,
2002.
Eliáš
,
K.
Sídlo právnických osob.
Právník,
1993,
č. 9,
s. 756.
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx x xxjetí právnických osob je nutno vyjít z faktu, že právnická osoba utváří svou vůli a projevuje ji navenek pomocí osob fyzických - svých orgánů či jiných, k xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxě lze jednání právnické osoby rozdělit na jednání navenek (reprezentační pravomoc) a jednání vnitřní (například při utváření vůle právnické osoby, kxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx pravomoc vystupovat navenek jménem právnické osoby jako určitou schopnost je nutno odlišit od reprezentačního práva, které vyjadřuje vnitřní vztah xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxbám. Pokud dojde k překročení pravomocí ze strany jednajícího, právnická osoba je navenek zavázána. Třetí osoba je tímto chráněna; bylo překročeno prxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xsobám - reprezentační pravomoci.
Jednání statutárních orgánů se považuje za osobní jednání právnické osoby. Z toho lze dovodit, že právnická osoba xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxí orgán popřípadě některý z jeho členů, pokud se jedná o statutární orgán kolektivní. Jeho reprezentační pravomoc je bezpodmínečná a neomezená, pokud xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxině, statutu, stanovách). Jedná se však pouze o vnitřní omezení a navenek platí pouze tehdy, pokud je tato skutečnost známá třetím osobám, buď individuxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx co se týče nakládání s finančními prostředky.
Statutární orgán činí právní úkony jménem právnické osoby ve všech věcech, přičemž je nutno mít na pamxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxbo individuální. Většina právních předpisů určuje rámec pro vnitřní organizační strukturu, tedy i to, kdo je statutárním orgánem.
Kolektivním staxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xružstva, předsednictvo profesní komory atd.
Individuálním statutárním orgánem je například ředitel státního podniku či příspěvkové organizace xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xsoba kolektivní nebo individuální statutární orgán například u spolku (předseda či výkonný výbor) nebo u společnosti s ručením omezeným (jednatel či xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxivé právní úpravy jsou většinou
dispozitivní
a vychází často z předpokladu, že právní úkony jménem právnické osoby může činit kterýkoliv z členů kolexxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxdnání lze zjistit z příslušného veřejného rejstříku, neboť se jedná o povinně zapisovaný údaj. Problém však nastává, pokud je rejstřík veden jako nevexxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxných za ni jednat, postačí k platné změně smlouvy podpis jakékoliv, třeba i zcela jiné osoby, pokud je oprávněna za právnickou osobu samostatně jednat a xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxon učiněn skutečně jejím jménem. Z jednání musí být jasně patrno, že jej fyzická osoba (ve funkci orgánu) učinila skutečně jménem právnické osoby, aby txx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxx xxatí zde, že nemá právo jednat jménem této právnické osoby. Jestliže právnická osoba nemá statutární orgán, oprávněný jejím jménem jednat, soud jí může xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx veřejného rejstříku, a proto je příslušný orgán vždy povinen uvést do souladu rejstříkový a skutečný stav. Musí dojít vždy i k výmazu členství z rejstříxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxgánů stanovena přímo zákonem. V druhém případě jde o specifickou regulaci, jež je stanovena projevem vůle zřizovatele (zakladatele), stanovenou v záxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxení těchto pravidel je nutno brát v úvahu specifika jednotlivých typů právnických osob (například nezměnitelnost vůle zřizovatele nadačních subjekxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xeská televize, Česká tisková kancelář atd.), které určují, nejen jaké má mít právnická osoba orgány, ale i jejich pravomoci.
U právnických osob soukxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxlé) při určování pravomocí v zřizovacím (zakládacím) dokumentu. Tak je tomu například u obchodních společností a družstev, nadací a nadačních fondů, xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxitřní organizace je zákonem ponechána u spolků (občanských sdružení) podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 83/1990 Sb., což ovšem působí v praxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx (viz ustanovení § 20h) a totéž platí i pro politické strany a politická hnutí podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 424/1991 Sb., a pro církve, náboženské spoxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxovaným právem na svobodu sdružování a nezasahování do vnitřní autonomie sdružení (spolků).
Obecnou úpravu jednání právnických osob v režimu obchoxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx.
Zákon o nadacích a nadačních fondech stanoví, že statutárním orgánem nadace je správní rada, jež činí právní úkony v souladu s vůlí zřizovatele naxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxst a rozhodování o všech záležitostech. Ve smyslu § x xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxíp. více členů apod. Problém může nastat u zřízení nadace (nadačního fondu) závětí. V závěti je třeba určit osobu, která později jmenuje první členy sprxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
x x xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxční strukturu obecně prospěšných společností. Statutárním orgánem je správní rada, jejímž členům za výkon této funkce nepřísluší odměna (§ 10 odst. 5xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxditele družstva (§ 243 odst. 7 obch. zák.) nejde o statutární orgán tohoto subjektu.
Za trvání existence právnické osoby může dojít i k přechodu působxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxého správce při uvalení nucené správy (například banky), specifické postavení má rovněž správce konkursní podstaty atd.
K odst. 2
Statutární orgáxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx Jedná se o formu zákonného zastoupení právnické osoby. Těmito osobami jsou jednak pracovníci (zaměstnanci) nebo členové, pokud je tak stanoveno ve vnxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxní struktuře, obsah pracovní smlouvy, organizační či provozní řád atd. Pokud taková speciální úprava neexistuje, rozhodující je hledisko obvyklostxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xystupování navenek. Zde přichází v úvahu překročení jednatelského oprávnění (
exces
). Pro vázanost právnické osoby takovým jednáním je rozhodujícíx xxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx podmínky musí být splněny kumulativně.
Z judikatury (NS 20 Cdo 1418/2002) vyplývá, že úsudek, zda se daný úkon právnické osoby týká, je třeba založit xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx svým majetkem.
Už ve starší judikatuře (Rc 1/68) lze dohledat, že právnická osoba je rovněž zavázána z jednání své zaměstnankyně, pokud ta převzala xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx bylo na místě jen tehdy, kdyby byli zákazníci o tomto náležitě informováni (například vývěskou v provozovně).
K uplatnění práva na náhradu škody na xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx, kdo nárok uplatňuje, nemohl vědět, že k přijetí uplatnění takového nároku byl organizací určen někdo jiný (viz NS 1 Cz 70/1982).
Co se týče excesu prxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx 435 obč. zák.) bez zřetele k tomu, jaký je jeho předmět podnikání; tato okolnost není významná ani z hlediska, zda jde o
exces
pracovníka podle § 20 odst. x xxxx xxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xterá není oprávněna za ni jednat (§ 21 odst. 1 o. s. ř.), jestliže statutární orgán právnické osoby ani dodatečně tento procesní úkon neschválí, soud řízxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xýklad k § 31 an. obč. zák.).
Zvláštní zákony mohou upravit další formy zastoupení právnických osob; například obchodní zákoník upravuje samostatnx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxní práva. K uplatnění práva na náhradu škody na odložených věcech (§ 436 o. z.) postačí, je-li tento nárok uplatněn např. u vedoucího provozovny, pokud txxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xměna jejich počtu. Určení prvních jednatelů [§ 110 odst. 1 písm. xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx uveden ve společenské smlouvě, může se tak stát pouze změnou společenské smlouvy. Pokud společenská smlouva nebo zákon svěřují valné hromadě rozhodoxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxanským sdružením ve vztahu k úpravě právních úkonů podle jeho stanov Pokud stanovy tělovýchovné organizace obsahují ustanovení, že „je-li k platnostx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxnou moc v soudním sporu o navrácení majetkových práv. Spor o navrácení majetkových práv, popř. o opětovné nabytí vlastnictví majetku, je v širším slova xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
x xodání opravného prostředku právnickou osobou. Jestliže opravný prostředek podala za právnickou osobu osoba, která není oprávněna za ni jednat (§ 21 oxxxx x xx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
Fyzická osoba ve sporu s právnickou osobou, jejímž je statutárním orgánem. Fyzická osoba, jež je statutárním orgánem právnické osoby - podnikatexx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxní orgán, oprávněný jejím jménem jednat, soud jí může stanovit opatrovníka pro řízení.
Právnická osoba dědicem z allografní závěti. Ustaxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxí (mohou činit) za tuto právnickou osobu právní úkony, jakož i fyzické osoby, které jsou společníky, členy nebo zaměstnanci této právnické osoby, nebo xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx vlastní.
(NS 21 Cdo 530/2001, SoJ 81/02)
Odvolání jednatele. Pouhé odvolání jednatele, aniž by byl vzápětí nahrazen jiným, není změnou společenské xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xlužník jejím statutárním orgánem (členem statutárního orgánu), jakož i tehdy, jeli dlužník společníkem, členem nebo zaměstnancem této právnické osxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
K jednání osob podle § 20 odst. 2 obč. zák. Úsudek, že se ve smyslu § 20 odst. 2 obč. zák. právní úkon právnické osoby týká, je třeba založit na konkrétnícx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx.
(NS 20 Cdo 1418/2002, SoJ 1/03)
K excesu pracovníka podle § 20 odst. 2 obč. zák. Za škodu na dopravních prostředcích umístěných v garážích a jiných poxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xlediska, zda jde o
exces
pracovníka podle § 20 odst. 2 obč. zák.
Právnická osoba osobou blízkou. Vkládá-li spoluvlastník spoluvlastnicxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xodílu na osobu jemu blízkou.
(NS 22 Cdo 1836/2003, SoJ 107/04)
Osoba oprávněná sjednat změnu smlouvy, byla-li původní smlouva podepsána více oprávnxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xměně smlouvy podpis jakékoli, třeba i zcela jiné osoby, pokud je oprávněna za právnickou osobu samostatně jednat a zavazovat ji.
(NS 33 Odo 1138/2003, x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx x xxxx xxxx x xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
Literatura:
Balák
,
F.
,
Korecká
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xx xl.
Občanské právo hmotné.
Brno:
Doplněk,
2002,
s. 78.
Holub
,
M.
,
Fiala
,
J.
,
Bičovský
,
J.
Praha:
Linde Praha, a. s.,
2xxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx xxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxvo hmotné 1.
3. vyd.
Praha:
ASPI Publishing,
2002,
s. 185.
Ronovská
,
K.
Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Čechách, ve Švxxxxxxx x x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
Znovu o jednatelích a pozitivismu.
Právní praxe v podnikání,
1996,
č. 1,
s. 9.
Hansel
,
M.
Kritika pojmu „statutární zástupce“.
Právní rádcex
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx
xxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx,
2000,
č. 1,
s. 30.
(Zrušení, likvidace a zánik právnické osoby)
JUDr.
Kateřina
Ronovská,
Ph.D.
(Právnická fakulta Masaryxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxvším právnických osob soukromého práva. Zejména u právnických osob práva veřejného však může zákon stanovit odlišný právní režim.
K odst. 1
Ke zruxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxzí na řadu použití obecné ustanovení § 20a odst. 1 obč. zák., který stanoví, že se právnická osoba zrušuje buď dohodou (soukromoprávním projevem vůle osxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxhází ihned ke ztrátě právní subjektivity právnické osoby, nýbrž nastupuje fáze likvidace (pokud nejde o zrušení právnické osoby s právním nástupcem)x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x výmaz ze zákonem stanoveného rejstříku.
Obecně lze rozdělit zrušení a následný zánik právnické osoby na:
a)
s právním nástupcem (bez likvidace),
xx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxcké osoby,
b)
nedobrovolně, autoritativním rozhodnutím soudu či jiného státního orgánu.
U korporací může dojít k jejich dobrovolnému zrušexx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxát usnesením nejvyššího orgánu
korporace
(členské schůze, valné hromady atd.). Platí zde zásada, že nesmí být umožněno (například ve stanovách), abx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxávní formy nadací, kde je takový postup pojmově vyloučen.
Právnická osoba může být zrušena i nedobrovolně, autoritativním rozhodnutím soudu či jinxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxajní prostředek a většina zvláštních právních předpisů umožňuje před vlastním zrušovacím rozhodnutím dobrovolnou nápravu závadného stavu.
U nadxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxace, tedy k dobrovolnému zrušení. Nadace není nadána vlastní vůlí, z toho plyne, že nemůže zrušit sebe sama, na základě rozhodnutí svých orgánů. Možnosx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxbjekt, který při splnění těchto podmínek nadaci zruší. Tímto způsoben však orgán nadace pouze plní vůli zřizovatele a neuplatňuje svou svobodou vůli. xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxutu se objevuje zájem na zachování existence nadačních subjektů. Zrušení nadace je považováno za krajní prostředek, kterému musí předcházet dobrovoxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxx x xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x obecně prospěšných společnostech, obsahuje speciální úpravu, co se týče jejich zrušení, v § 8. Může dojít jednak k dobrovolnému zrušení i ke zrušení nexxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxím prostředkem nápravy a soud je povinen poskytnout přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
Obchodní zákoník obsahuje úpravu zrušení a zániku xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx
xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xpravě občanskoprávní a přiměřeně použitelná například pro školské právnické osoby (v režimu § 124 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., který stanovuje, že vx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
Oproti obecné úpravě dvoufázovosti procesu zrušení - zánik právnické osoby, obsažené v občanském zákoníku, není zánik spolku (občanského sdruženíx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxravu zrušení a zániku těchto subjektů. Spolek zaniká na základě taxativně vymezených právních skutečností - buď dobrovolně rozpuštěním nebo sloučenxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx Ministerstvo spolek rovněž rozpustí, pokud neupustí od výše zmíněných činností či neuvede stanovy do souladu se zákonnými požadavky, ač k tomu byl minxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxkatury může být takovým důvodem pro autoritativní rozpuštění občanského sdružení též zjištění, že občanské sdružení má podle svého programu a stanov xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxanách a politických hnutích). V takovém případě je totiž činnost sdružení v rozporu se zákonem o sdružování občanů podle zákona č. 83/1990 Sb. (viz usnxxxxx xx xx xx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxx xx xxx xx xxzhodnutí (§ 12 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb.). Oznámení má pouze
deklaratorní
účinky.
Podle judikatury, co se týče organizační jednotky občanského xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxímo zákonem. Týká se to především právnických osob veřejného práva. Příkladem z poslední doby je zrušení Fondu národního majetku zákonem č. 178/2005 Sxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxená zákonem č. 86/1995 Sb.).
Právnické osoby veřejného práva vzniklé na základě aktu zřízení (například příspěvkové organizace nebo státní) mohou xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xázán na akt veřejnoprávní povahy - výmaz ze zákonem stanoveného rejstříku, do kterého byla daná právnická osoba zapsána.
Zánik spolku (občanského sxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx k obecnému pojetí systematické a jedná se o jednu ze zákonem stanovených výjimek. Je dána pouze obligatorně oznamovací povinnost o zániku spolku vůči mxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxku zániku dané právnické osoby.
K odst. 3
Po fázi zrušení právnické osoby pravidelně nastupuje fáze majetkového vypořádání (likvidace). Mohou všxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxetkové vypořádání provedené soudem v rámci konkursního řízení v režimu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákonaxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx nástupcem (přeměny) dochází k přechodu celého jmění právnické osoby spolu se všemi právy a povinnostmi.
Přeměny právnických osob mohou mít podobu:
xx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxají;
b)
fúze právnických osob, spočívající ve splynutí, kdy všechny dosud existující právnické osoby zaniknou a vzniká nová právnická osoba, na kxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxeré se může uskutečnit zákonem stanovenými způsoby;
d)
změna právní formy existující právnické osoby na právní formu jinou, která je možná v zákonex xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xeské republice byla zakotvená v obchodním zákoníku v § 69 až 69h až do 1. 8. 2008, kdy nabyl účinnosti zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních spolxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxových společností). Při přípravě tohoto zákona byl z hlediska systematiky použit německý zákon o přeměnách z roku 1994 (Umwandlungbereinigungsgesexxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx právní úpravu vnitrostátních i přeshraničních fúzí, část třetí pak rozdělení, část čtvrtá převod jmění na společníka a část pátá změnu právní formy.
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xstanovení § 8 zákona č. 227/1997 Sb., ve znění zákona č. 126/2008 Sb., či vnitrostátní fúze a rozdělení obecně prospěšných společností v § 7 odst. 2 a 3 záxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xřichází v úvahu i u státních podniků v § 7 zákona č. 77/1997 Sb. nebo fúze veřejných vysokých škol v režimu zákona č. 111/1998 Sb.]. Školský zákon mimo jixx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxch a rozdělení obsažené v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev. Totéž zákon stanoví i pro veřejná nezisková ústavní zdravotnická zaříxxxx xx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxpcem může být vázáno na splnění celé řady podmínek, které jsou stanoveny zvláštními zákony. Často je nutný předchozí souhlas příslušného orgánu státnx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
K odst. 4
Likvidace je zákonem stanovený postup majetkového vypořádání právnické osoby, který nastupuje vždy, pokud nedojde ke zrušení právnické oxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxná se o poměrně administrativně i finančně náročný proces, který musí proběhnout vždy, pokud zvláštní zákon nestanoví, že likvidace není nutná.
Vzhxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xxx xxxh. zák., která by měla být použita podle dikce občanského zákoníku „přiměřeně“, pokud zvláštní zákony, určující pro právní režim jednotlivých typů pxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx zvláštní zákony likvidaci buď neřeší vůbec, nebo obsahují některá zvláštní ustanovení. I v tomto případě je podpůrně použitelná úprava obsažená v obcxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxá osoba je povinna používat označení „v likvidaci“ a je povinna tuto skutečnost zveřejnit v Obchodním věstníku. Likvidátorem je zpravidla fyzická osoxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxravidla jej jmenuje statutární orgán zrušované právnické osoby, často jednotlivé zákony povolávají k jeho určení i soud. Povinností likvidátora je pxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx postupuje podle dikce zákona a likvidace končí schválením zprávy o průběhu likvidace, účetní závěrky a návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku k toxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx je právnická osoba zapsána.
Zákon o sdružování občanů stanovuje speciální pravomoc Ministerstva vnitra při likvidaci. Ministerstvo vnitra jmexxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxdnuto, kdo má vypořádání provést. xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xohužel postrádá ustanovení o způsobu naložení s likvidačním zůstatkem.
Při likvidaci nadací a nadačních fondů je nutno v co možná největší míře resxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxbsidiárně jsou použitelná ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci. Zřizovatel může rozhodnout, jakým způsobem bude naloženo s likvidačním zůsxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxetku, aby mohly být splněny závazky nadace (§ 9 odst. 3). Ustanovení § 9 odst. 4 zákona o nadacích a nadačních fondech upravuje závazně posloupnost pro nxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxem podrobnou úpravu obsahuje rovněž § 8 a 9 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Postup likvidace se stanoví tak, aby byl zpeněžxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx zákon určuje závazný postup, jakým způsobem má být naloženo s likvidačním zůstatkem (§ 9 odst. 6 zákona č. 248/1995 Sb.).
Dalším zákonem, který stanoxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxl a likvidační zůstatek se převádí do státních finančních aktiv.
Judikatura:
Způsob zániku hospodářských zařízení společenských organizací (obxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxven. Z této situace lze dovodit, že takováto právnická osoba zanikla dnem, který příslušný orgán ve svém rozhodnutí přijatém po skončení likvidace staxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xylo po skončení likvidace vymazáno z podnikového (obchodního) rejstříku, lze vzhledem k tomu, že při jeho likvidaci se postupovalo obdobně přiměřeně xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxodářské zařízení xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxpodářského zařízení společenské organizace (občanského sdružení), neměla na jeho zánik sama o sobě žádný vliv.
(VS Praha 6 Cdo 63/1993, PrRo 4/94)
Zxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxže zaniknout dříve, než je provedeno její majetkové vypořádání (likvidace).
(NS 22 Cdo 985/2001, C 1614 - Soubor)
Vyvíjení činnosti vyhrazené politxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xéž zjištění, že občanské sdružení má podle svého programu a stanov vyvíjet činnost, která odpovídá činnosti politického hnutí, popř. politické stranx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxst sdružení v rozporu se zákonem o sdružování občanů podle zákona č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(NS 11 Zp 1/2001, SoRo 3/03)
Souvisexxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
Předpisy Evropských společenství:
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES o přeshraničních fúzích kapitálových spoxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xx06.
Holub
,
M.
,
Fiala
,
J.
,
Bičovský
,
J.
Praha:
Linde Praha, a. s.,
2002.
Jehlička
,
O.
,
Švestka
,
J.
,
Škárová
,
M.
,
Spáčil
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx xxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxné 1.
3. vyd.
Praha:
ASPI Publishing,
2002.
Telec
,
I.
Spolkové právo.
Praha:
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx x.
(Nadace)
(zrušeny)
Ustanovení § 20b až 20e obsahovala velmi stručnou úpravu právního postavení nadací, určující xxx xxxxxx xx xx xx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxstatným zákonem.
Ke dni 1. 1. 1998, nabytím účinností zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, který komplexně upravil problematiku nxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxvnických osob)
JUDr.
Kateřina
Ronovská,
Ph.D.
(Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně)
Zájmová sdružení právnických osox xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxby korporačního typu, jejichž právní zakotvení bylo začleněno do občanského zákoníku tzv. velkou novelou č. 509/1991 xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxodné ani účelné. Ač bylo v důvodové zprávě k této novele deklarováno, že se jedná o snahu začlenit do občanského zákoníku právní úpravu zvláštních typů xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxly č. 103/1990 Sb.), účinného do 31. 12. 1991. Tuto souvislost lze vypozorovat i v přechodných ustanoveních občanského zákoníku, konkrétně jeho ustanxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxvnických osob podle ustanovení § 20f an.
Právní úprava postavení zájmových sdružení právnických osob se jeví poněkud nadbytečná, neboť pro účel, pxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xež podnikání pak především právní formu občanského sdružení (spolku) v režimu zákona č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť tento zákon uxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
Strohá úprava zájmových sdružení právnických osob není dostačující a znamená pro praxi řadu problémů. Z ustanovení § 20f plyne, že zájmová sdružení pxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxnost zakladatelů však není neomezená, neboť i zde je nutno respektovat limity práva na svobodu sdružování, jež vyplývají z mezinárodních smluv, ústavxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxčinnosti, prevence zdraví, veřejné mravnosti a ochrany práv a svobod jiných. Tato omezení se pak promítají do vnitrostátních právních předpisů soukrxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
Posláním sdružení je pak především uplatňování a ochrana členských zájmů ve vnějším ekonomickém a politickém prostředí, tzn. vůči třetím osobám. Nexxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxm xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xákoníku, zájmové organizace vzniklé podle § 42 zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, a podle § 35 a 36 zákona č. 176/1990 Sb., o bytovémx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxní může vyvíjet též podnikatelskou i jinou výdělečnou činnost. Právní úprava obsažená v § 22f an. podnikání zájmových sdružení právnických osob niktxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx 1 obch. zák.) či družstva (§ 221 odst. 1 obch. zák.), nikoliv tedy zájmové sdružení právnických osob. Jedná se ovšem v tomto případě o příliš
restriktivnx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xříjmů.
Stručná a v mnoha ohledech nedostatečná právní úprava rovněž působí, spolu s možností značné různorodosti zakladatelských smluv a stanov jexxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xěmito subjekty.
Již samotná volba názvu tohoto zvláštního typu právnických osob korporačního typu - „Zájmové sdružení právnických osob“ - nebyla pxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxžení“ podle jeho § 829 až 841, na základě kterého vznikají sdružení bez právní subjektivity (konsorcia). Tato bývají mnohdy zaměňována se zájmovými sdxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxd smlouva uzavřená s konsorciem, které nemělo právní subjektivitu, je absolutně neplatná (viz NS 30 Cdo 1549/2000).
Základním rozdílem mezi výše jmxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
x xxxxe § 829 an. obč. zák. právní subjektivitou nadáno není.
Termín „sdružení“ se používá rovněž i jako legislativní xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxí, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, dobrovolné organizace, které vznikly po 30. 9. 1951, a dle zákona č. 68/1951 Sb., o dobrovolných oxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx zákona, svazy právnických osob vzniklé podle § 16 zákona č. 83/1990 Sb.; i zde může dojít (a často dochází) k záměně.
Podobnou právní formou v rámci Evxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxp právnické osoby v jednotlivých členských státech unie a jeho právní základ je dán komunitárním právem.
EHZS je nejstarší formou právnické osoby kxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx o evropském hospodářském zájmovém sdružení (zákon o EHZS), jenž určil použitelná ustanovení českého právního řádu pro EHZS se sídlem v České republicx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xniklých podle § 22f an. lze zjistit, že evropská úprava ve formě nařízení je na rozdíl od té vnitrostátní ucelená a důsledná. EHZS má poměrně jednoduchox xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxhování vlastní ekonomické a právní nezávislosti. EHZS může sloužit jako právní rámec pro koordinaci a organizaci ekonomických aktivit svých členů, mxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxje i některé rysy společnosti s ručením omezeným.
V souladu s nařízením i zákonem č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení, má texxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxch společnostech.
K založení a vzniku EHZS postačuje uzavření smlouvy o sdružení, na jejíž obsah jsou kladeny minimální požadavky, a následný zápis xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxdním věstníku EU. Členy sdružení mohou být jednak společnosti či jiné právní entity založené podle práva některého členského státu EU se sídlem v něktexxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxeny pocházející z rozdílných členských států EU.
Protiváhou smluvní volnosti, na níž je EHZS vystavěno, a skutečnosti, že členové sdružení nemusí xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxtárním orgánem je jednatel, jehož postavení je podobné jednateli společnosti s ručením omezeným.
Judikatura:
Pravomoc soudu a aplikace internícx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx právnických osob zaměřeným na obecně prospěšnou kynologickou činnost, které zabezpečuje vedením plemenných knih, o vystavení průkazů původu chovaxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxelem a takovýmto zájmovým sdružení právnických osob norma upravující podmínky vzniku práva chovatele na vystavení průkazů původů jím chovaných psů a xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xsob, které právní úpravu podmínek zápisů do plemenných knih obsahují.
(NS 33 Odo 387/2002, C 3060 - Soubor)
Svolání valné hromady spolku soudem. Soud xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxní pro vystoupivšího člena. Rozhodli-li členové sdružení právnických osob v souladu se zákonem a stanovami většinou hlasů, že finanční prostředky vlxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xávazné i pro člena, který posléze ze sdružení vystoupil.
(NS 33 Odo 840/2002, C 2081 - Soubor)
Poznámka: Ač se tato rozhodnutí týkají především spolků xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xdružování podle čl. 20 a 27 Listiny základních práv a svobod. Ustanovení čl. 20 a 27 Listiny základních práv a svobod zakotvují garance obsahu, rozsaxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx Listiny základních práv a svobod se Ústavní soud shoduje s jejich chápáním, jak je vyjádřil ve svém nálezu ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 104/92 Ústavxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xonstatoval, že takovéto rozhodování se řídí vnitrostátním právem a je určováno především hledisky zájmů suverénního státu. Pod citovaná ustanovení xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx oprávněnosti vyloučení z mysliveckého sdružení. Soudem vyvozené závěry o splnění podmínek pro navrhovatelovo vyloučení z mysliveckého sdružení jsxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxčení člena sdružení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů sdružení, nelze při celkovém počtu členů sdružení 28 dovodit z hlasování, při kxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxružení. Jestliže tedy okresní soud navzdory uvedeným skutečnostem dospěl k závěru, že k vyloučení z mysliveckého sdružení došlo oprávněně, porušil txx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxsobem podle č. 90 Ústavy České republiky.
K podání správní žaloby občanským sdružením. Soudu nepřísluší posuzovat, zda k podánx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxu na výklad interních předpisů je proto třeba hodnotit jako porušení čl. 36 odst. 2 ve spojení s č., 4 odst. 4 LZPS.
Účinnost plné moci xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxli k platnosti právního úkonu v hospodářských vztazích předepsána písemná forma, je třeba podpisu nejméně dvou oprávněných osob“, platí takové ustanxxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x širším slova smyslu záležitostí v hospodářských vztazích a plná moc je tedy právním úkonem v rámci takového hospodářského vztahu.
(NS Odon 23/1994, Sxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx absolutně neplatná. O počáteční právní nemožnost plnění jde v případě, kdy předmět plnění je neuskutečnitelný v důsledku právní překážky existující x xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxí jako právnické osoby. Pokud bylo „občanské sdružení“ zapsáno do obchodního rejstříku, nenabylo právní subjektivitu. Občanské sdružení nabývá způxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxružení. Ke vzniku občanského sdružení na základně představované dosavadní organizační jednotkou stávajícího sdružení a k jejich majetkovému vypořxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xiného občanského sdružení. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, neobsahuje specifický způsob vzniku nového občanského sdružení na personální xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x 6 zákona č. 83/1990 Sb., přičemž členové původního občanského sdružení (organizační jednotky) mohou z tohoto sdružení vystoupit a majetkové vztahy mxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxva samotného majetkového vypořádání může být obsažena pouze ve stanovách původního (nikoliv nově vznikajícího) občanského sdružení.
(NS 20 Cdo 264xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xNS 29 Odo 825/2002, C 1740 - Soubor)
Související ustanovení:
§ 18 an. - pojem právnická osoba, § 829 an. - základní vymezení smlouvy o sdružení, § 87x xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxní (EHZS)
Literatura:
Fiala
,
J.
,
et al.
Občanské právo hmotné.
Brno:
Doplněk,
2002,
s. 80 an.
Holub
,
M.
,
et al.
Komexxxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
1996.
Knappová
,
M.
,
Švestka
,
J.
,
et al.
Občanské právo hmotné 1.
3. vyd.
Praha:
ASPI Publishing,
2002,
s. 177 an.
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxx
xx xxx xx
xxxxx
x
x.
Spolkové právo.
Praha:
C. H. Beck,
1998,
s. 78 an.
Bárta
,
J.
Zájmová sdružení právnických osob založená obcemi podle dřívějších předpisx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxdní společnosti v ekonomice EU - „EWIV“.
Právní rádce,
1999,
č. 1,
s. 17.
Richtr
,
J.
O sdružení.
Právní rádce,
1994,
č. 7,
s. 20.
Richtr
,
Jx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxávnických osob je korporací soukromého práva. V souladu s obecnou občanskoprávní úpravou je rozlišen okamžik založení a následného vzniku tohoto subxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxuje buď písemná zakladatelská smlouva, nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi, o kterém musí být sepsán zápis, jenž má předepsxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxůže dojít ani k následnému veřejnoprávnímu úkonu registrace.
Zakladatelská smlouva musí obsahovat projev vůle stran založit právnickou osobu v dxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxoženy. Pro tento právní úkon je obligatorně zákonem stanovena písemná forma, jejíž nedodržení je stiženo sankcí absolutní neplatnosti (§ 40 odst. 1).
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx jednat jménem zakládajících právnických osob. Ustanovení § 20g hovoří poněkud zmatečně též o jménech a bydlišti zakladatelů. Zákonodárce zřejmě opxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxbsahuje ustanovení týkající se formálních náležitostí zakladatelské smlouvy ani zápisu o ustavující schůzi. Postačí tedy forma soukromé listiny, nxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxadateli nebo členskou schůzí schválené stanovy budoucího sdružení a zvláštní dokument „o určení osob, které jsou oprávněny jednat jménem sdružení“. xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxkých na založení i činnosti tohoto subjektu.
Pro neexistenci zvláštní úpravy postavení zakladatelů sdružení je nutno užít ustanovení obecné části xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxislosti se zakládáním zájmového sdružení právnických osob. Zákon stanoví pouze, že návrh na registraci podává osoba zmocněná zakladateli nebo ustavxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx zápisem do registru sdružení vedeného krajským úřadem příslušným podle sídla sdružení vzniká a nabývá právní subjektivitu.
(Stanovy sxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxo obsah stanov sdružení v § 21h odst. 1 je sice podrobnější než ten, který je obsažen v zákoně č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, jenž je určující pro občxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxánů (nebezpečí vzniku patových situací), dále pak chybějící výslovné zakotvení možnosti ustavovat vedlejší sdružení s právní subjektivitou atd.
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xšak nutno mít na paměti i zájem na zachování právní jistoty a zájem na ochraně práv třetích osob (členů, potenciálních smluvních partnerů).
Podstatxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxgány sdružení a vymezení jejich působnosti,
h)
způsob zrušení sdružení a jeho naložení s likvidačním zůstatkem, ch) způsob, jímž se doplňují nebo mxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxrávní ustanovení týkající se absolutní ochrany názvu právnických osob (§ 19b odst. 2). Název je
obligatorní
obsahovou náležitostí stanov a musí se vžxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxrodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce a od názvu Evropské unie a jejích orgánů.
Sídlo sdružení musí být rovněž určeno jako podstatná nxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xídlo. Sídlo musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxa sdružování tkví ve společné činnosti a naplňování společných cílů či hodnot. Formulace předmětu činnosti (účelu) se musí objevit ve stanovách sdružxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxhyb, že sdružení může vyvíjet též podnikatelskou i jinou výdělečnou činnost. Právní úprava obsažená v § 22f an. podnikání zájmových sdružení právnicxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xdružení mohou být pouze právnické osoby. Je tedy pojmově vyloučena možnost členství osob fyzických. Vznik a zánik členství patří podle § 20h mezi
oblixxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxn ke členství nebo účasti na činnosti sdružení. xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxje též vymezení práv a povinností členů ve stanovách. Důležité je postihnout práva související s participací člena na řízení a činnosti sdružení, jako xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xrávo ze sdružení kdykoliv vystoupit. Základní povinností členů je placení členských příspěvků, účast na činnosti sdružení a dodržování stanov.
Cx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxčních právnických osob je stejné jako postavení subjektů vzniklých podle českého práva.
Zákonná úprava postavení zájmových sdružení právnickýcx xxxx x x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx které považuje za nezákonné či odporující stanovám, nezávislým soudním orgánem. To způsobuje faktickou nerovnost mezi členy různých druhů subjektů xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe stanovách (§ 20h odst. 1). Nestanoví však žádné požadavky na úpravu organizační struktury, a je tedy plně v dispozici zakladatelů, popřípadě členů sdxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxmocemi, čímž lze předejít řadě pozdějších kompetenčních problémů a patovým situacím.
Jediným obligatorním orgánem, který sdružení musí obligatxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxáva představit. Jednání jménem právnické osoby je obecně upraveno v § 20 obč. zák. V případě zájmového sdružení právnických osob přenechává zákon určxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxb vzniku orgánu, jeho postavení vůči ostatním orgánům, práva a povinnosti, způsob jednání a podepisování.
Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o koxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx apod. Zákon jeho pozici neřeší, proto je ve stanovách nutno přesně stanovit pozici, práva a povinnosti, způsob jednání a usnášení apod. Soud není oprávxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxtkovými hodnotami, je pravidelně zřizován kontrolní orgán. Jeho funkci může vykonávat jediná fyzická osoba (revizor), ale též sborový orgán (napříkxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxů apod. Podrobnější zákonná úprava postavení jednotlivých orgánů by jistě přispěla k zjednodušení stanov a předcházení nejrůznějším kompetenčním kxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxelů, jak ve stanovách upraví podmínky či okolnosti zrušení sdružení; může k němu dojít například rozhodnutím některého z orgánů sdružení o jeho zrušenxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxxní s právním nástupcem. Je pouze věcí stanov, zda vůbec a jakého právního nástupce určí. Mohou též stanovit, že o právním nástupci bude rozhodnuto v usnexxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxu je určující úprava obsažená v § 70 an. obch. zák. Stanovy mohou určit některé podrobnosti, například co se týče osoby likvidátora apod.
V zákoně chyxx xxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxospěch jiného subjektu se stejným zaměřením apod.).
Zákon nepřipouští možnost nedobrovolného zániku rozpuštění. Není stanovena možnost zásahu sxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxisí i neexistence úpravy soudní ochrany v souvislosti s rozpuštěním těchto subjektů.
Ve stanovách si jsou zakladatelé povinni dohodnout způsob, jaxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xe o zákonodárnou chybu. Ta bývá v praxi suplována v rámci výkonu registrační činnosti příslušnými krajskými úřady, které nad rámec zákona požadují infxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxy univerzity v Brně)
Vznik zájmového sdružení právnických osob jako právnické osoby je vázán na veřejnoprávní xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxbjektivitu (slovy zákona „právní způsobilost“). V Praze je registr veden Magistrátem hlavního města Prahy. Zájmová sdružení právnických osob se nezxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
Okamžik zápisu je rozhodný pro schopnost vlastním jménem a na svůj účet jednat, vstupovat do právních vztahů, nabývat práv a brát na sebe povinnosti. Od xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxm právnických osob viz výklad k ustanovení § 18 a 19a obč. zák.
Tím, že je zájmové sdružení právnických osob nadáno právní subjektivitou, se odlišuje xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xonsorcia).
Návrh na zápis do registru podává osoba, která je k tomu zmocněná (na základě dohody o plné moci ve smyslu § 31 an.) zakladateli nebo ustavujxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxpříklad některý ze zakládajících členů sdružení, ale i například notář, advokát či jiná osoba (k zastoupení na základě plné moci viz výklad k § 31 an.). Sxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx členské schůzi,
b)
stanovy.
Jelikož zákon výslovně nestanovuje, že návrh musí být podán v písemné formě, lze se teoreticky domnívat, že by mohx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx písemného návrhu na podatelnu nebo jeho doručení poštou. Nad rámec zákona pak požadují, mimo jiné úředně ověřené podpisy zakladatelů na zakladatelskx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxnkrétní osoby jednat a podepisovat jménem zakladatele a určení osob oprávněných jednat jménem sdružení (statutární orgány), jež schválí zakladatelx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xmístěním sídla sdružení.
Jestliže stanovy splňují zákonem předepsané náležitosti, registrační orgán xx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx sdružení,
c)
předmět činnosti sdružení,
d)
orgány, kterými sdružení jedná,
e)
jména osob a adresy trvalého pobytu, které vykonávají půsxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxik. Vzhledem k velmi široce definovanému účelu zájmových sdružení právnických osob může registrační orgán odmítnout vznik pouze, pokud je tento účel xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx, není veřejným seznamem, tzn. není veřejně přístupný. Nelze do něj tedy nahlížet a pořizovat z něho kopie a výpisy.
Krajské úřady vykonávají tuto agexxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx x. 500/2004 Sb.). Řádným opravným prostředkem je odvolání k Ministerstvu vnitra [§ 92a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, a § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 2xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxutí o odmítnutí registrace sdružení, podat k místně příslušnému krajskému soudu žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy ve smyslu § 65 odst. 1 s. xx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx Může k němu dojít buď s likvidací, nebo bez likvidace.
V první fázi dochází ke zrušení sdružení, které má charakter soukromoprávního úkonu. Zákon nesxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxch osob.
Ustanovení § 20j odst. 2 vychází z předpokladu, že aktu veřejnoprávní povahy - výmazu z „registrace“ (přesněji „z rejstříku“) musí nutně přxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí vrcholného orgánu sdružení o jeho zrušení rozpuštěním, a to na základě stanov nebo v souladu s nimi.
Zákon dále stanoví, že pokud jmění sdružení nepřxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xdkazuje na § 761 odst. 2 obch. zák. a ten dále na § 70 až 75 obch. zák. Okamžikem vstupu do likvidace musí sdružení užívat svůj název s dovětkem „v likvidacxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxpovolaly k tomuto úkonu jiný orgán. Není-li likvidátor ustaven, určí jej soud. Likvidátor je povinen a oprávněn činit pouze takové úkony, které jsou v sxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxtru.
V zákoně chybí návod, jak by mělo být naloženo s likvidačním zůstatkem; proto je možno určit si způsob ve stanovách (například rozdělení mezi člxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxe, nejsou zákonem stanovena žádná kritéria pro osobu právního nástupce tohoto sdružení. Je pouze věcí stanov, zda vůbec a jakého právního nástupce určxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxx xxxik sdružení, ke kterému dochází výmazem z registrace (pro dodržení názvosloví lépe „registru“, popřípadě nejlépe „rejstříku“) vedené místně přísluxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx druh správního řízení a je ukončen meritorním rozhodnutím
konstitutivní
povahy, jehož právní mocí dochází k ukončení existence zájmového sdružení xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx mohl rozhodnout o zániku sdružení, a to i v případě, že jeho činnost bude v rozporu s veřejným pořádkem.
(Stát účastníkem občanskoprávnícx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxrávních vztazích, která je explicitně vyjádřena v § 2 odst. 2 obč. zák. a jež je jako jeden ze základních principů určující pro všechna soukromoprávní oxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxko právnická osoba vykazuje od ostatních právnických osob celou řadu odlišností. Rozdíl spočívá nejen v mechanismu utváření vnitřní vůle státu, kterx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxávnických osob a majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem. I na dalších místech upravuje občanský zákoník specifické postavení státu; napříklax x x xxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxh osob. Takové věci pak nemohou být ani vydrženy (§ 134 odst. 2). Ustanovení § 456 stanovuje povinnost vydat bezdůvodné obohacení státu, pokud jej nelzx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xovněž specifické postavení, co se týče předluženého dědictví (srov. § 472). Státní cenné papíry jsou způsobilou jistotou do celé své výše (§ 557).
Roxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxch, který upravuje způsoby a podmínky xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xabytím účinnosti tohoto zákona byla zakončena řadu let trvající nejistotou a diskuse na téma jednotné či dělené subjektivity státu. Zákon výslovně stxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxa jejich působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů. Jednání organizačních složek je pak jednáním státu.
Ve smyslu x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantoxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxa státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.
Organizační složky státu jsou samostatnými účetními jednotkami, které nakládají s majexxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxnem státu činí právní úkony vedoucí organizační složky, jíž se tyto právní úkony týkají, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Ten může písemně pověřix x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xkony pouze v rozsahu stanoveném vnitřním předpisem organizační složky (§ 7 odst. 2).
Ustanovení § 261 odst. 2 obch. zák. prohlašuje za obchodní také xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
Judikatura:
Celní úřad. Oblastní celní úřad není oprávněn vystupovat v pracovněprávních či jiných právních vztazích svým jménem a mít odpovědnosx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxlicie české republiky není právnickou osobou a zákon jí nepřiznává ani způsobilost být účastníkem řízení před soudem. Způsobilost mít práva a povinnoxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxávní úkony) ve věcech týkajících se Policie České republiky státní orgán, jehož se věc týká. Tímto orgánem jsou v záležitostech souvisejících se služexxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xolicejní prezidium České republiky (s výjimkou vyšetřovatelů policie) a příslušné útvary Policie ČR; v ostatních záležitostech je tímto orgánem Minxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxvem vnitra, Policejním prezidiem ČR, popřípadě příslušným útvarem Policie ČR, podle toho, kterého z těchto orgánů se věc týká. Uvedené orgány mohou poxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxx xxxn.)
Armáda. Armáda České republiky nemá právní osobnost od státu odlišnou a tvoří nedílnou součást státního mechanismu. Je-li zapotřebí, aby byla upxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
(VS Praha 6 A 170/1994, SoRo 2/97)
Státní podnik. Státní podnik není oprávněn jednat v občanském soudním řízení za stát (jménem státu). Státní podnik xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx právo hospodaření.
Pozemkový fond ČR. Pozemkový fond České republiky je účelovým sdružením majetku; není orgánem veřejné moci, který by mxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx
xxxxxx x xompetenci orgánů státu a územní samosprávy. Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele Ministerstva kultury proti Ministerstvu vnitra kompetenčním xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxace Lemberk a nařizuje její likvidace. Orgánem příslušným vydat rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu, kterým se ruší Nadace Lemberx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx x x xznik občanskoprávních vztahů, § 18 an. - pojem právnická osoba, § 125 odst. 2 - zvláštní právní úprava vlastnického práva, § 134 odst. 2 - vydržení, x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx
Literatura:
Balák
,
F.
,
Korecká
,
V.
x
xxxxxx
x
xx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
Majetek státu v platné právní úpravě.
Praha:
Linde,
2003.
Fiala
,
J.
,
et al.
Občanské právo.
Praha:
ASPI,
2007.
Plíva
,
S.
Hospodařxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xx xxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxx
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xukcese právnických osob v platném právu.
Právník,
1995,
č. 2
s. 89.
Havlan
,
P.
Ještě ke státu jako právnické osobě, resp. jako subjektu vlastnxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxx
x
xx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xové právní úpravě.
Časopis pro právní vědu a praxi,
2001,
č. 2,
s. 123 an.
Stuna
,
S.
,
Švestka
,
J.
Několik úvah nad státem jako právnickou osoboux xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx xxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxní a způsobilost k němu)
doc. JUDr.
Milan
Kindl,
xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
x xxxxx x
x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx nemůže anebo z nejrůznějších důvodů ani nechce jednat sama. Občanskoprávní úprava proto umožňuje, aby někdo jiný činil právní úkony za toho, kdo je sám xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxoupení.
O zastoupení pochopitelně nejde tehdy, pokud za právnickou osobu jedná někdo jiný, kdo však je jejím statutárním orgánem (například pokud xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxgán, jde o její vlastní právní úkony, a nikoliv o zastoupení, což plyne z povahy právnických osob, jež mohou konat své úkony toliko prostřednictvím jinýxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxstními úkony. Zastoupení je institutem, který umožňuje řešení právě těchto situací.
Jako zastoupený může vystupovat kterýkoliv subjekt občanskxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx zastoupen. Na druhé straně však takovou způsobilost má počaté dítě, narodí-li se živé. I
nasciturus
tedy může mít práva a povinnosti, jakkoliv samozřxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx může zástupce za stejných podmínek, jako kdyby šlo o dítě sice nezletilé, ale již narozené, konat právní úkony i za nascitura (tj. sice počaté, ale ještě xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx platí ustanovení zákona o rodině o zastoupení nezletilých dětí (srov. výklad k § 27).
Osoba, jež jedná za zastoupeného, přitom koná buď jejím, anebx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxstní úkony (ať je činí vlastním jménem, nebo jménem zastoupeného). Tím se zástupce liší od posla, který jen tlumočí (sděluje) vůli někoho jiného.
V pxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxn