Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (2)

89/2012 Sb. Občanský zákoník: Komentář, Svazek III, (§ 976-1474)

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxx.
JUDr.
Zdeněk
Čáp
JUDr.
Lucie
Josková,
Ph.D., LL.M.
JUDr.
Tomáš
Kindl
JUDr.
Vladimíra
Knoblochová
Mgr.
Miloš
Kocí
Inxx
xxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxx.
Luboš
Tichý,
CSc.
JUDr.
Jiří
Večeřa,
Ph.D., LL.M.
JUDr.
Martin
Vychopeň
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx
xxxx xx xxxx
xxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Literatura citovaná v hlavě I
Knižní publikace
Fiala, J.; Kindl, M. a kol. Občanské právo hmotné. 2., upravené vyd. Plzeň: Vydavatelství a naklaxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxx xle rakouského práva v pořádku systematickém. Praha: J. Otto, 1890.
Randa, A. Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém. Prahax xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxkému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. II. díl. Praha: V. Linhart, 1935.
Spáčil, J. Ochrana vlastnictví a držby v občanském xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxdkarpatské Rusi platnému. Praha: V. Linhart, 1935.
Švestka, J.; Dvořák, J. a kol. Občanské právo hmotné. 5., jubilejní aktualizované vyd. Praha: Wxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x, s. 5-9 [online]. Dostupné z: http://www.aplikaceprava.cz/files/aplikace-prava-2014-01.pdf.
Spáčil, O. Nabývání od neoprávněného. Bulletxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xx x xx
xxxx xxxxxxx xxx xx xxx
x xxxxdové zprávy (k § 976 až 978):
První hlava třetí části proto zdůrazňuje tři základní charakteristické rysy absolutních majetkových práv.
Předně jx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxení o nabytí vlastnického práva od nevlastníka, o zřízení zástavního práva k cizí věci nebo o návrh ustanovení limitující ochranu oprávněného dědice. xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xřiznat jen zákon. Tím se výslovně vyjadřuje zásada, naukou uznávaná i v současné době, že existuje
numerus clausus
absolutních majetkových práv, ktexx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxinnost všech ostatních toto jeho právo nerušit. Jde přitom o povinnost všech ostatních, tedy absolutně všech, a právě proto se tyto vztahy označují jakx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxsolutností právních vztahů se setkáváme jak ve sféře práv majetkových, tak i práv jiných (např. Nejvyšší soud v rozhodnutí 30 Cdo 739/2007, i po účinnosxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxími právy, jež nemají majetkový charakter, jsou kromě práva autorského třeba práva průmyslová a patří sem i právo na ochranu osobnosti (jež je též právex xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxího vztahu (
inter partes
), ale jejich specifikem je právě to, že působí vůči všem (
erga omnes
), tedy absolutně.
4.
Vztahy vznikající naopak jen mezx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxvaný ho nemusí osobně znát, stejně jako prodavač nemusí znát kupujícího např. v supermarketu).
5.
Kromě toho, že nauka vytvořila kritéria, podle nxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
Právě jen zákon tedy určuje, která z majetkových práv jsou absolutní (viz § 977). Absolutními majetkovými právy jsou proto práva věcná (upravená v hlaxx xx xxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxx
a představuje uzavřený výčet (tzv.
numerus clausus
), takže není-li určité právo upraveno v občanském zákoníku jako absolutní, nemohou pro ně strany xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxastnické právo jiného tím, že zničí jeho věc, odpovídá za škodu takto způsobenou).
II. Absolutní vztahy působící inter partes
8.
Absolutní právax xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxného nerušit ve výkonu jeho práva. To platí i tehdy, pokud je (některý) povinný určen rovněž individuálně. Tak je tomu totiž v řadě případů, můžeme např. xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxzemku, má k ní také právo přístupu, tedy má právo přístupu na onen cizí pozemek. Podle § 1240 odst. 1 zase pozemek může být zatížen právem stavby jiné osobxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxí povinnost oprávněného ve výkonu jeho práva nerušit.
III. Výjimky
10.
Absolutní majetková práva jsou charakterizována tím, že působí vůči každxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
x xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxe ten, kdo získal věc, jež není zapsána ve veřejném seznamu, sice od nevlastníka, ale byl v dobré víře v oprávnění druhé strany věc převést, pokud ji nabyl xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xa úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil, od neoprávněného dědice, jemuž však bylo potvrzeno nabytí dědictví, při obchodu s investičním nástrojemx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxtí, stane se přesto jejím vlastníkem, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce vlastnické právo na něj převést (což neplatí, prokáže-li naopak vxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x principu, že absolutní majetková práva působí vůči každému, i zřízení zástavního práva k věci cizí. Obecně sice platí (podle § 1343 odst. 1), že zástavcx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xdstavce citovaného ustanovení zástavní právo stejně vznikne, je-li věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je opráxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xmezení ochrany oprávněného dědice. Neuplatnil-li totiž dědic své dědické právo ve lhůtě stanovené soudem, jeho dědické právo nezaniká, ale při projexxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxzuměn o svém právu vyhláškou a nedal o sobě vědět). Uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si přitom, odkáže soud toho z nich, jehož právnx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xx x xxxx xxi projednání pozůstalosti nepřihlíží.
Související ustanovení:
§ 977, 978, 979 a násl., § 1109 a násl., § 1343 a násl., § 1671 a násl.
Z judixxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx na kupujícího).
3. Autorské právo je tzv. právem absolutním. Autorské právo je nepromlčitelné, neboť nejde o právo majetkovxx
xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxáva absolutního, nýbrž toliko práva relativního (zejména jí tedy nebude nájemce, podnájemce, vypůjčitel apod.).
Z literaturxx
xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxého práva v pořádku systematickém, 1890.
4. Randa: Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922.
5. Rouček, Sedláček: Kxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxstnictví a držby v občanském zákoníku, 2005.
9. Chalupa: Dražba očividně cizí nemovitosti v řízení a výkon rozhodnutí. Aplikace práva, 2014, č. 1, sx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
viz u § 976
Výklad:
1.
xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx výčet absolutních práv stanovil taxativně zákon.
2.
Výčet absolutních práv obsažený v části třetí je tedy
taxativní
a představuje uzavřený výčex xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxuje zákon. Není-li tedy určité právo upraveno v zákoně jako absolutní, nemohou pro ně strany tuto povahu sjednat.
Související ustanovení:
§ 976, xxxx x xxx x xxxxxx x xxxx x xxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx nakládání se zástavou, jsou neplatná.
(Rc 64/04, NS 21 Cdo 296/2003)
2. Omezování zasahující do dispozičního práva vlastníka není právem k věci cixxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxsolutní majetková práva jsou charakterizována tím, že působí vůči každému, tedy univerzálně, absolutně, ledaže by zákon stanovil jinak (§ 976). Výčex xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxx
xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxvo upraveno v zákoně jako absolutní, nemohou pro ně strany takovou povahu sjednat.
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx se tak od nich mohou svou dohodou odchýlit, protože autonomie jejich vůle je omezena zákonem, jen pokud by měla mít dopady vůči třetím osobám.
4.
Jinxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx jim to zákon povoluje, anebo ne, samozřejmě to nesmí výslovně zakazovat), avšak tato jejich dohoda nemá účinky vůči osobám, jež nejsou stranami oné smlxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx
xxxxy nejen mezi smluvními stranami), ale právě i vůči třetím osobám, pak musí sjednání takové odchylky výslovně umožnit zákon (např. v § 1484 odst. 1). To všxx xxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxich dohoda nemá žádné účinky vůči třetím osobám, pokud ji výslovně nepovoluje zákon).
Související ustanovení:
§ 976, 977, § 979 a násl., § 1475 a xxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxzejí na kupujícího).
HLAVA II
VĚCNÁ PRÁVA
Literatura citovaná v hlavě II
Knižní publikace
Adamec, F. Včelařxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xx xx xxxxxuc: Anag, 2009.
Arndts, L. Učební kniha pandekt. xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002.
Bartošíková, M. a kol. Základy obchodního práva. Brno: Prospektrum, 1998.
Baudyš, P. Katastrální zákon. Komentáxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx7.
Baudyšová, E.; Baudyš, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Komentář. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007.
Bednaxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxx xxxxxxxx zákoník. Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012.
xxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx x xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
Bureš, J.; Drápal, L. Zástavní právo v soudní praxi. 2., doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 1997.
Bureš, J.; Drápal, L.; Krčmář, Z.; Mazanec, M. Občanxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xraha: Wolters Kluwer ČR, 2011.
Čáp, J.; Schödelbauerová, P. Zákon o vlastnictví bytů. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009.
Češka, Z. a kol. xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
Dědič, J.; Pauly, J. Cenné papíry. Praha: Prospektrum, 1994.
Dvořák, J.; Švestka, J.; Zuklínová, M. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl prvnxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxx let Všeobecného občanského zákoníku. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011.
Dvořák, T. Bytové družstvo: převody družstevních bytů a další aktuální otázxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxxxxxxxo zákoníku: podrobný komentář k jednotlivým ustanovením včetně vybrané judikatury a komentáře k právní úpravě této problematiky v novém občanském záxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx01.
Fiala, J. Věcná břemena. Brno: UJEP, 1989.
Fiala, J.; Kindl, M. a kol. Občanské právo hmotné. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Axxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxetschová, L. Zajištění závazků v České republice. Praha: C. H. Beck, 1999.
Hartmann, A. Obecný knihovní zákon ze dne 25. července 1871, č. 95. ř. z., a xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxcích. Výklad jednotlivých ustanovení včetně návaznosti na české a evropské předpisy. Praha: Linde Praha, 2013.
Hendrych, D. a kol. Správní právo: xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx fakulty University Komenského v Bratislavě, 1929.
Heyrovský, L. Dějiny a systém soukromého práva římského. 5. vyd. Praha: Otto, 1920.
Heyrovsxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxů jednotek z pohledu právního, daňového, účetního a katastru nemovitostí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008.
Holeyšovský, xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xolländer, P. Filosofie práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006.
Horák, M.; Janečková, J. Vlastnictví bytů a nebytových proxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx a vzory potřebných písemností. 2. doplněné vyd. Praha: Nakladatelství Polygon, 2002.
Hurdík, J. Institucionální pilíře soukromého práva v dynamxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxpedie pojmů nového soukromého práva. Praha: Linde, 2012.
Kabelková, E. Věcná břemena v novém občanském zákoníku. Praha C. H. Beck, 2013.
Kabelkxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxe zákona ze dne 26. dubna 1912 č. 86 ř. z. v pořádku systematickém. Praha: nákladem vlastním, 1914.
Kincl, J.; Urfus, V. Římské právo. Praha: Panoramax xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xbčanského zákoníku - analýza na základě rakouských zkušeností. In Švestka, J.; Dvořák, J.; Tichý, L. Sborník statí z diskusních fór o rekodifikaci občxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxx xx x xxxx xxxxxxář k Ústavě a Listině. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005.
Kmec, J. a kol. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. Praha: xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
Knappová, M.; Švestka, J.; Dvořák, J. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek I. 4. vyd. Praha: ASPI, 2005.
Kotásek, J. a kol. Právo cenných papírů. 4. vyxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx občanské právo. Praha: Orbis, 1965.
Krčmář, J. Právo občanské. Svazek II. Práva věcná. 3. vyd. Praha: nákladem Knihovny Sborníku věd právních a stáxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xpolek československých právníků Všehrd, 1930.
Kuba, B.; Olivová, K. Katastr nemovitostí České republiky. 9. vyd. Praha: Linde, 2004.
Kurka, Vxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xx x xxxstnickému režimu zastaveného pozemku a právu stavby. xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxkej akademie vied v Bratislave, 1971.
Machová, J. Právo ve včelařství. Praha: Orac, 2001.
Mayr, R. Soustava občanského práva. Kniha druhá. Českx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x diskusních fór o rekodifikaci občanského práva konaných 22. února a 14. března 2008 na Právnické fakultě UK. Praha: Nakladatelství Eva Rozkotová - IFExx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xoplněné a přepracované vyd. Praha: C. H. Beck, 2011.
Obecný zákonník občanský císařství Rakouského: ku potřebě každého občana vysvětlen a potřebnxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx
xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxaha: Linde, 2004.
Pelikánová, I. a kol. Obchodní právo. 2. díl. 2. vyd. Praha:
Codex
, 1998.
Petr, B. Nabývání vlastnictví originárním způsobem. xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
Pražák, Z. Společenství vlastníků jednotek praktická příručka. Praha: Linde Praha, 2004.
Randa, A. Držba dle rakouského práva v pořádku systexxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
Randa, A. Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém. 4. opr. vyd. Praha: Nákladem knihkupectví Fr. Řivnáče v Praze, 1889.
Richxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxi k 80. narozeninám. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006.
Rouček, F.; Sedláček, J. a kol. Komentář k československému obecnému xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xomentář. Praha: C. H. Beck, 2013.
Sedláček, J. Vlastnické právo. Komentář k §§ xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxstnictví a vlastnické právo: kritický pokus. Brno: Barvič a Novotný, 1919.
Slovník veřejného práva československého. Svazek I. Praha: Eurolex
Boxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxm zákoníku. 2. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005.
Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář, sv. III. Věcná práva (§ 976-1474). Praha: C. H. Beck, 2xxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxvotnému k 80. narozeninám. Praha: ASPI, 2010.
Svoboda, E. Osnova přednášek o věcných právech k věci cizí. Praha, Bratislava: Všehrd, Právník, 1925x
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx. Svazek I, II. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009.
Švestka, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: C. H. Beck, 2008.
Švestka, J.; Dvořáxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx. Praha: C. H. Beck, 2013.
Tilsch, E. Občanské právo. Část všeobecná. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012 (reprint).
Tintěra, T. Závazky a jejich zajixxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
Urfus, V. Historické základy novodobého práva soukromého. Praha: C. H. Beck, 1994.
Vančura, J. Úvod do studia soukromého práva římského. Díl I. Prxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xád. Komentář. 2. vyd. Praha: Bova Polygon, 2012.
Vitoul, V. Svěřenský fond a jeho místo v českém právním prostředí [online]. In Dny práva 2012. Část Vx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx/reforma/reforma.pdf [cit. 2014-01-13].
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012.
Zuklínová, M. Věcná práva v kostce. Praha: Linde, 2014.
Zuklínová, M. Spoluvlastnictví podle občanského zákoxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxtnictví a společné jmění manželů: § 136 - § 151 občanského zákoníku. Podrobný komentář k jednotlivým ustanovením včetně vybrané judikatury a komentxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdu se zvláštním důrazem na oddělení majetku. In Tichý, L. (ed.) Trust, fiducie, Treuhand v Evropě a svěřenectví v České republice. Praha: Právnická fakxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxxxx A. Princip proporcionality v rozhodování Ústavního soudu (Nad rozsudkem Ústavního soudu k aplikaci § 127 odst. 1 ObčZ). Právní rozhledy, 2012, č. 8.
xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxní (stavba jako předmět vlastnictví a jako předmět administrativněprávní úpravy). Právník, 1993, č. 10-11.
Baudyš, P. Opuštěná nemovitost. Právxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxtnický podíl.
Ad Notam
, 2004, č. 3.
Baudyš, P. Zajištění vlastní pohledávky zástavním právem k vlastní nemovitosti. Právní rozhledy, 2003, č. 12.
xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx Notam
, 2002, č. 6.
Baudyš, P. K daňovému zástavnímu právu. Právní rozhledy, 2002, č. 2.
xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xxxx
xxudyš, P. Zástavní právo správce daně. Právní rozhledy, 2001, č. 2.
Baudyš, P. K vydržení vlastnického práva k nemovitostem.
Ad Notam
, 1998, č. 4.
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xlnění zástavního dlužníka namísto dlužníka osobního podle občanského zákoníku. Právní rozhledy, 2010, č. 7.
Bělohlávek, A. Trust jako institut (xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxrávní revue, 2009, č. 7.
Bělohlávek, A. Veřejná listina v kontextu tuzemského a mezinárodního práva. Právní rozhledy, 2006, č. 8.
Bělovský, P. Nxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxy, 2008, č. 5.
Biolek, V. K otázce používání zastavených věcí předaných do úschovy. Právní rozhledy, 2001, č. 6.
Brejšková, L.; Maglia, M. K vybraxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxmák, K. Držba a průmyslová práva. Bulletin advokacie, 1999, č. 10.
Čížek, J. Dělba pozemků, obtížených služebností. Právník, 1911, s. 721.
Dobrxxxxxxx xxx xxxxxxx xx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxhledy, 2012, č. 20.
Dohnal, J. Analýza soudního vypořádání spoluvlastnictví a použití dosavadní judikatury v této oblasti. Právní rozhledy, 2013x xx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxlik poznámek k právní vynutitelnosti veřejného zájmu na ochranu zdraví před hlukem. Právní rozhledy, 2012, č. 21.
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxx xrohlášení vlastníka podle nového občanského zákoníku. Právní rozhledy, 2013, č. 15-16.
Dvořák, T. O změně prohlášení vlastníka budovy. Právní roxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxníku a jejich výklad. Bulletin advokacie, 2013, č. 11.
Eliáš, K. Právo stavby. Obchodněprávní revue, 2012, č. 10.
Eliáš, K. Právní povaha věcnýcx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxx xx
xxxxxxx
xxx
habet
sequalem (O nabytí vlastnického práva od neoprávněného). Obchodněprávní revue, 2009, č. 3.
Eliáš, K. Věc jako pojem soukromého práva. Práxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxo pojetí pod zkušebním kamenem
kontinentální
právní kultury. Právní rozhledy, 2005, č. 22.
Eliáš, K. Převod vlastnického práva k nemovitosti - řexxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxího dlužníka. Právní rozhledy, 2003, č. 6.
Fiala, J.
Kompenzace
zastavené pohledávky.
Ad Notam
, 2003, č. 3.
Fiala, J. Zastavení cizí věci a osud xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxx xxxx
x xxxxxxx pro právní vědu a praxi, 2002, č. I.
Fiala, J. Právo podzástavní - subjekty, předmět a vznik. Právní praxe v podnikání, 1999, č. 12.
Fiala, J. Nová pxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxedy, 2003, č. 3.
Handrlica, xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxvní úpravy zřizování a provozu veřejné technické infrastruktury na cizích nemovitostech. Právní rozhledy, 2008, č. 18.
Houfek, I. Trusty v rekodixxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxprava.
Chalupa, L. Dražba očividně cizí nemovitosti v řízení a výkon rozhodnutí. Aplikace práva, 2014, č. 1.
Chalupa, L. Hospodaření se společnxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx, 2006, č. 1.
Chalupa, L. Zánik vlastnictví nemovitosti opuštěním a vzdáním se vlastnického práva. Právní rozhledy, 2001, č. 5.
Chmelík, M. Zástxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx
xxxčo, M. Trust,
fiducia
a slovenské právo. Právní obzor, 2012, č. 2.
Jehlička, O.; Švestka, J.; Mikeš, J. K některým otázkám občanskoprávního institxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxovitosti. Právní rozhledy, 1996, č. 11.
Kabát, R. Virtuální vlastnictví - vlastnictví za časů
Ius
downloadendi.
Acta
Universitatis Carolinae - xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxky k zajištění budoucích pohledávek zástavním právem.
Ad Notam
, 2002, č. 4.
Kindl, M. Peripetie nabývání vlastnictví (od nevlastníků). Právní rozxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxxx xx xxxxx. Právo a zákonnost, 1992, č. 10.
Kocí, M. Institut svěřenského fondu v NOZ. Bulletin advokacie, 2014, č. 1-2.
Kotásek, J. K nabytí od nevlastníkax xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx x hmotněprávní aspekty investic do společné věci a vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu. Právní fórum, 2012, č. 10.
Králík, M. Vyxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx žaloby spoluvlastníků a ochrana jejich práv vůči třetím osobám (vybrané otázky). Právní rozhledy, 2010, č. 22.
Králík, M. Podílové spoluvlastnicxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxanského zákoníku z hlediska dopadů do soudní praxe (vybrané otázky). Soudní rozhledy, 2008, č. 4.
Králík, M. Právní úprava podílového spoluvlastnxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxorický a teoretický úvod do problematiky podílového spoluvlastnictví. Právní rozhledy, 2007, č. 21.
Krejčí, O. Vlastnictví. Právní rádce, 1998, xx xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxx xx x zástavnímu právu po novelách občanského zákoníku. Právní rozhledy, 2002, č. 7.
Liška, P. Několik poznámek k rejstříku zástav.
Ad Notam
, 2001, č. 5 a xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-v-novem-obcanskem-zakoniku-84181.html [cit. 2014-03-17].
Malý, K.; Mikeš, J. Právo stavby.
Ad Notam
, 1998, č. 6.
Mikeš, J. O vkladu vlastnixxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxová, P.; Pavlů, R. Propadná zástava v NOZ. Rekodifikace & praxe, 2013, č. 4.
Pěcha, F. Několik poznámek k právní úpravě nezbytné cesty.
Ad Notam
, xxxxx xx xx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxílových spoluvlastníků. Právní rádce, 2007, č. 7.
Pelech, J. Uspokojení ze zástavního práva zajišťujícího promlčený dluh z pohledu principu akcexxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xx xxxx xxxx
x
xx xxxe ferenda
. Právní rozhledy, 2010, č. 8.
Petr, P. Stará (ne)známá superficiální zásada. Právní rozhledy, 2012, č. 10.
Pihera, V. Nejpodivnější zxxxx x xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x.
Pihera, V. K právní povaze zástavního práva k cenným papírům (antichrese v českém právu). Právní rozhledy, 2004, č. 7.
Písaříková, M. Společné xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxní rozhledy, 2004, č. 3.
Rámiš, V.; Sedláček, D. K některým aspektům zadržovacího práva po novele občanského zákoníku. Právní rozhledy, 2001, č. 3.
xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxt. Právní rozhledy, 2004, č. 4.
Richter, T. Zástavní právo k podniku z pohledu teorie a praxe dluhového financování, 1. část. Právní rozhledy, 2004, xx xx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxa služebnost". Právník, 1925.
Ryška, M. Smluvní vinkulace pojistného plnění pro případ škody na zástavě. Právní rozhledy, 1998, č. 11.
Spáčil, xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x012, č. 7.
Spáčil, J. Věcná břemena v návrhu občanského zákoníku. Právní fórum, 2011, č. 11.
Spáčil, J. Může podat žalobu na zrušení věcného břemexx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x006, č. 3.
Spáčil, J. Současné problémy vlastnického práva. Právní rozhledy, 2006, č. 2.
Spáčil, J. Problémy vlastnické jistoty v České republixxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx 3.
Spáčil, J. Oprávněná držba a vydržení v nejnovější judikatuře Nejvyššího soudu. Bulletin advokacie, 2003, č. 1.
Spáčil, J. Aktuální otázky žxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxí skutečnost. Soudní rozhledy, 2001, č. 5.
Spáčil, J. Lze ztratit vlastnictví na základě rozhodnutí vydaného v řízení, jehož účastníkem vlastník nxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxk, J. Ještě jednou voda. Právník, 1997, č. 10 a 11.
Svoboda, E. Nové právo k povrchu. Právník, 1913, s. 7 a násl.
Svoboda, K. Procesní zamyšlení nad nxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxí k zastavené věci. Právní rozhledy, 1996, č. 5.
Šmolková, Z. Ještě k zániku hypotekárního zástavního práva při změně vlastnictví k nemovitosti. Prxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x013, č. 5.
Šustrová, D. Otázky a odpovědi. Rekodifikace & praxe, 2013, č. 8.
Švestka, J.; Jehlička, O. Nad předkupním právem. Právní rozhledxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxx xx xx xxxnese nový občanský zákoník soudcům. Soudce, 2013, č. 6.
Tégl, P. Ještě k žalobám na ochranu vlastnického práva podle nového občanského zákoníku. Prxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxx xx
xxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx
xx xxxxxxx
x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxzhledy, 2012, č. 12.
Tégl, P. Ochrana poctivého nabyvatele při nabývání vlastnického práva od nevlastníka k movitým věcem nezapsaným ve veřejných xxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxx xx xxxxx xxzbytné cesty. Právní rádce, 2009, č. 2. Dostupné též z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-34764130-pravo-nezbytne-cesty.
Trajerová, P. Evidovxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xzástavní žaloba") podle § 166 ObčZ. Právní rozhledy, 2002, č. 2.
Volková, J. Příslušnost soudů ve věcech vyvlastnění ve vleku neustálých legislatxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx10, č. 20.
Zima, P. Stručný úvod do práva stavby. Právní rozhledy, 2005, č. 8.
Zítek, A. Vlastnictví bytů dle nového občanského zákoníku. Právní rxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012.
Občanský zákoník provincie Québec I.
Articles
1-1370. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 199xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xřihlédnutím k novému občanskému zákoníku). Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012.
Spáčil, J. Přehled judikatury z oblasti věcných břemen. Praha: Wolterx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxagining the Trust: Trusts in Civil Law. New York: Cambridge University Press, 2012.
Becker, R. Die fiducie von Québec und der Trust. Ein Vergleich mix xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xrusts anglo-saxons et les pays de droit civil. Geneve: Academy & Finance, 2006.
Boodman, M. Who Owns a Québec Partnership? [online]. Business Lxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xcit. 2014-02-15].
Braun, A. Trusts in the Draft Common Frame of Reference. The 'Best Solution' For Europe? The Cambridge Law Journal, 2011,
Vol.
70x
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxx xxx xx
xxxxxxxx xx xx Studies on the Quebec Law of Trust. Toronto: Thomson Carswell, 2005.
Coing, H. Europäisches Privatrecht. Band II. München: C. H. Beck, 1989.
Galxxxxxx xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxxx
xxx 2. Dostupné z: http://www.cjel.net/wp-content/uploads/2012/08/CJEL-Trust-Law-Final1.pdf [cit. 2014-02-16]
Gardner, S. An Introduction tx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx//www.oxfordjournals.org/our_journals/tandt/editorial_board.html.
Gray, Ch. B. Patrimony. In Les Cahiers de droit, 1981,
Vol.
22, num. 1.
xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxx xxxthews, P.; Mitchell, Ch. Underhill and Hayton Law of Trusts and Trustees. 18. ed. London: Butterworth LexisNexis, 2010 (původně Underhill, A. A concisx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxnualofl00unde.
Hudson, A. Equity and Trusts. 6. ed. Oxford: Routledge-Cavendish, 2009. Dostupné též z: http://books.google.cz/books?id=XP4mxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxe. Paris: Société de Législation comparée, 2012.
Lepaulle, P. Traité théorique et xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxx In Journal de droit international privé. Paris: Libr. des juris-classeurs, 1927.
Löhning, M. Treuhand. Tübingen: Mohr Siebeck, 2006.
Lupoi, Mx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xartin, E. F. Louisiana's Law of Trusts 25 Years After Adoption of the Trust Code. Louisiana Law Review, 1990,
Vol.
50, No. 3 [online]. Dostupné z: http:/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxals. 4. ed. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. Dostupné též z: http://books.google.cz/books?id= EXebm5FeaIcC.
Richter, T. National xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxbooks.google.cz/ books?id=rR3gyEk9bs0C&pg=PA59.
Schäfer, F. A.; Sethe, R.; Lang, V. Handbuch der Vermögensverwaltung. München: C. H. Becxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx
xxx
xxxxxx xx xxd.) Re-imagining the Trust. Trusts in Civil Law. Cambridge: Cambridge University Press, 2012.
Smith, L. (ed.) The Worlds of the Trust. Cambridge: Cxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxw. Toward a
Ius Commune
Europaeum as a Mixed Legal System. Antverp: Intersentia, 2002. Dostupné též z: http://books.google.cz/books?id= 0mayHSGq1xxxx
xxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx)
JUDr.
Tomáš
Kindl
Přehled výkladu:
I. xxxxxx xx xx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxzuje dosavadní tripartici věcí, práv a jiných majetkových hodnot, doplněnou navíc o zvláštní kategorii bytů a nebytových prostorů, ale pokud jde o ustxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxují mj. i subjektivní obligační práva, navrhuje se stanovit, že se věcněprávní ustanovení nepoužijí na práva, jejichž povaha to nepřipouští (a v míře, x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx subjektivní práva ani v případech, kdy ze zvláštních ustanovení zákona plyne něco jiného.
I. Obecně
1.
Podle § 977 jenom zákon může výslovně určixx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxx0).
2.
Základním druhem absolutních práv (viz komentář k § 976 až 978) jsou práva věcná. Jsou to taková práva absolutní, jež se vztahují k věci, takže xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxinnost všech ostatních toto jeho právo nerušit. Věcná práva tedy jsou obsahem takových právních vztahů, v nichž právu jednoho subjektu odpovídá povinxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxv jde v případě práv věcných o práva přímá v tom směru, že subjekt věcného práva může tato svá práva vykonávat sám (naopak s vyloučením působení třetích osxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx
xx
xxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xekonat (ať již zdržet se vlastního konání, nebo strpět konání jiného, tedy subjektu věcného práva), a konečně c) jejich předmětem je vždy věc (odtud takx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx
xx
xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxx xx xx xxxxxxné od osoby a slouží potřebě lidí. Aby tedy šlo o věc v právním smyslu, musí být splněny dvě kumulativní podmínky: musí jít o to, co je rozdílné od člověka (nxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.
5.
Předmětem věcného práva je tedy vždy věc, přičemž může jít jak o vxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xamostatného předmětu, zatímco nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. Z toho plyne, že věcí v právním smxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxje bez hmotné podstaty, ale dokonce i subjektivní obligační práva. V některých případech, např. pokud tato relativní, obligační subjektivní práva nexxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxoli právo, podobně jako citovaný § 496 odst. 2 totiž i komentované ustanovení klade důraz na to, že předmětem věcných práv mohou být práva jen tehdy, jsoxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx jít o právo majetkové (protože přirozenými právy spojenými s osobností člověka nelze podle § 19 odst. 2 disponovat, a pokud se tak stane, nepřihlíží se x xxxxxx xxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxh práv
7.
Věcná práva se člení na dvě základní skupiny, a sice na věcná práva k vlastní věci (
iura in re
sua) a na věcná práva k věci cizí (
iura in re aliena
xx
xx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxm se zpravidla řadí též držba věci jinou osobou nežli vlastníkem, jako faktické ovládání věci určitou osobou, jež s věcí nakládá jako se svou vlastní (drxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxx0 až 1399) jsou právo zástavní, případně podzástavní, právo zadržovací a práva odpovídající věcným břemenům (služebnostem, reálným břemenům a právu xxxxxxxx x x xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxx, kdy se dosavadní vlastník vzdá vlastnického práva vědomě i třeba tím způsobem, že ji vyhodí do kontejneru na odpadky.
2. Lidské xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxb jako mumie nebo prehistorické nálezy).
3. Elektrický proud je nutno jakožto přírodní sílu sloužící lidské potřebě pokládax xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx
xxxx xx xx xx xx xxxxx
xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxání nelze coby samostatnou věc oddělit od té věci, která je jeho předmětem.
(Gl. U. č. 8452)
Z literatury:
1. Krčmář: Právo občanské II. Práva vxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxmatickém, 1922.
4. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
5. Sedláček: Vlastnické právo, 1935.
6. Švestka, Dvořák a kol.: Občanské právx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx.
9. Kindl: Malá poznámka o věcech (o odpadech, jeskyních a rybnících jako o věcech). PF, 2010, č. 2, s. 49.
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xiná práva k nim, zapsány ve veřejných seznamech, nejsou omezeny jen na většinu nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí. Jde i o četné další příxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxidencí spojených s majetkovými právy (např. evidenci smluv o manželském majetkovém režimu). Pro všechny tyto veřejné evidence, ať již jsou v příslušnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxřejný seznam. Veřejný seznam je tedy souhrnné označení veřejných evidencí věcí, zatímco veřejný rejstřík je souhrnným označením veřejných evidencí xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xeřejných seznamů nezahrnuje všechny veřejnoprávní evidence věcí, ale jen ty, do nichž lze nahlížet, aniž je třeba překonávat formální překážky (napřx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxknihovaných cenných papírů a proč tyto evidence označuje konkrétně.
Výklad:
1.
Věcná práva jsou charakterizována tím, že to jsou práva absolutnx xxxx xxxxxxxx x x xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xřičemž předmětem věcných práv mohou být i věci nehmotné, z práv však právě jen ta, která jsou věcí (tedy jejich povaha to připouští). Věcná práva jsou tedx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxáva vznikají až zápisem do určitého seznamu, vedeného zákonem k tomu povolanou institucí. Občanský zákoník v této souvislosti hovoří o veřejných sezxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxkovém seznamu evidována. Podle § 1316 smluvně zřízené zástavní právo k věcem zapsaným ve veřejném seznamu vzniká až zápisem do tohoto seznamu, stejně xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx které je podle § 1242 samo nemovitou věcí. Podle § 1164 vzniká xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx věcí nehmotných, nelze vystačit jen s katastrem nemovitostí. Pokud se převádí movitá věc zapsaná ve veřejném seznamu podle § 1102, nabývá se vlastnictxx x xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx ximiž se převádí patent, tak nabývají účinnosti až zápisem do patentového rejstříku (srov. § 14 odst. 2 či § 15 zák. č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšoxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxe občanského zákoníku tedy zápisem např. do patentového rejstříku nebo do rejstříku průmyslových vzorů nenabývají účinnosti jen smlouvy o patentecx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxé do veřejných seznamů chrání zásada materiální publicity. Ta je v občanském zákoníku formulována především v § 984 odst. 1, podle něhož však zápis ve vexxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxsady materiální publicity v našem právním řádu ve vztahu ke katastru nemovitostí přitom už v minulosti opakovaně kritizoval Ústavní soud (např. v nálexx xxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxcházel - viz judikaturu u § 984).
5.
Rubem zásady materiální publicity, byť stanovené v poněkud okleštěné podobě, je pak právě komentované ustanovxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxním jednání vycházel právě ze zápisu ve veřejném seznamu, pak se na druhou stranu nikdo nemůže dovolávat své vlastní neznalosti údajů v takovém seznamu xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxelnou domněnku, že údaje zapsané ve veřejném seznamu odpovídají skutečnosti.
6.
Jde o domněnku vyvratitelnou, takže není-li stav zapsaný ve veřexxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxladu.
Související ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxraně průmyslových vzorů
Z judikatury:
1. Nelze odhlížet též od zásady materiální publicity zápisů vlastnického práva v katastru nemovitostí xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx měla být zaručena ochrana dobré víry v pravdivost a úplnost zápisů ve veřejné knize (...). Nabyvatel by se neměl obávat toho, že jej jeho dobrá víra neochxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
2. Pokud správce daně zřídil zástavní právo na nemovitosti daňového dlužníka za situace, kdy byl podán návrh na vklad vlastnického prxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxvatelem nemovitosti správním soudem.
(NSS 2 Afs 52/2010, Sb. NSS 2146/2010)
(Přednost zapsaného věcného práva)
JUDr.
Tomáš
Kxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxi cizí je právo stavby (§ 1240 a násl.), věcná břemena (§ 1257 a násl.), zástavní právo (§ 1309 a násl.) a zadržovací právo (§ 1395 a násl.). Ohledně nicx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxedně proto, xx x xxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxy. Stanoví totiž, že zapsaný stav svědčí ve prospěch toho, kdo při svém úplatném právním jednání v dobré víře vycházel právě z tohoto zápisu ve veřejném sxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx za úplatu viz komentář k § 984 odst. 1).
3.
Otázkou tedy samozřejmě je vztah mezi § 984 a § 981, protože podle § 984 odst. 1 zapsaný stav svědčí nabyvatxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxch práv k věci cizí. Při posuzování vztahu obou ustanovení z hlediska aplikační přednosti zvláštního zákona před obecným (
lex specialis
derogat genexxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxi cizí. Tomu však zřejmě brání § 984 odst. 2, podle něj se totiž zásada, že zapsaný stav svědčí nabyvateli věcného práva jen při nabytí věci v dobré víře a za xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xx
x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxazky ze zaopatřovacích smluv, podle § 2078 odst. 1 je možné jej zřídit i jako reálné břemeno (ve smyslu § 1303 a násl.) a lze ho zapsat do veřejného seznamxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xřemena). Pokud ovšem § 984 odst. 2 říká, že odst. 1 se nepoužije pro některá práva k věci cizí (např. pro výměnek zřízený jako reálné břemeno a pro věcná prxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xbčanského zákoníku, podle níž je bezúplatné nabytí slabší právní důvod nežli nabytí za úplatu (srov. § 1043 odst. 2).
Související ustanovení:
§ 9xxx xxxx xxxx x xxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx
xxx xxxxxxx xx xx xx
xxxx xxxchodná ustanovení (7)
I. Zásada priority
1.
Komentované ustanovení upravuje zásadu priority. Ta je obvykle vyjadřována římskou maximou
prior txxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx
xx
xxxxxx priority se projevuje tak, že pořadí zápisů věcných práv ve veřejném seznamu se řídí dobou, ve které došel příslušnému orgánu návrh na takový zápis. Účixxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xx zásady priority proto rovněž plyne, že rozhodující je skutkový a právní vztah v době podání návrhu na zápis věcného práva do veřejného seznamu, přičemž xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxy, podle níž je pro pořadí vzniku věcného práva rozhodující, kdy byl podán návrh na jeho zápis, neplatí bez výjimek.
5.
Vlastník věci, který pro jinéxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx ke své věci dokonce již zřídil, podmínkou pro výhradu v tomto případě je souhlas osoby, jejíž právo má být dotčeno, tedy osoby, které náleží již zřízené pxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxo vlastní věci) má být výhradou omezeno, se nevyžaduje, ledaže by právo, jemuž na základě rozhodnutí vlastníka věci, k níž je zřizováno, svědčí lepší poxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx tudíž zásada priority, podle níž je pro pořadí vzniku věcného práva rozhodující, kdy byl podán návrh na jeho zápis, neplatí bez výjimek, není už nadále pxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xe třeba považovat snesení Nejvyššího správního soudu 9 Aps 11/2012 a 9 Aps 12/2012, ovšem jen v té části, kde konstatují, že "případná výjimka z pořadí mxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxstem (...) platí zásada priority bezvýjimečně".
III. Přechodná ustanovení
7.
Jedná-li se o věcné právo, jež před nabytím účinnosti občanského zxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxí zápisu do veřejného seznamu i před 1. lednem 2014 (před účinností občanského zákoníku), nastávají účinky § 981 a § 982 odst. 1 uplynutím jednoho roku xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zák. č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,
zák. č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů
Z judikatury:
Případná výjxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxu i přednostní právo ke zřízení věcného práva. Zřizuje-li totiž vlastník pro jiného věcné právo ke své vlastní věci, je oprávněn před tímto právem vyhraxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx ke své vlastní věci věcné právo ve prospěch jiného už zřídil, avšak jen za podmínky souhlasu toho, jemuž toto už zřízené právo náleží. Souhlas této osoby xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx nežli jaký plyne z dříve učiněné výhrady. Takové omezení přednostním právem ke zřízení věcného práva však nemůže vlastníka tížit bez jakéhokoli časovxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxastník právo domáhat se výmazu zapsaného přednostního práva, nebude-li do jednoho roku podán návrh na jeho zápis.
2.
Podle § 605 odst. 2 připadá koxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxíci, připadne konec lhůty na poslední den měsíce).
3.
Komentované ustanovení stanoví, kdy začíná běžet roční lhůta, tedy co je onou skutečností, ox xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xázáno na uplynutí času, jde o den, kdy stanovený čas uplynul. V případě, že ten, kdo ono přednostní právo má, podal žalobu na převod či jiné zřízení věcnéhx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx žaloba osoby s přednostním právem na převod nebo jiné zřízení věcného práva byla zamítnuta, protože žalobce už nemůže svého přednostního práva využít x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx zamítavé rozhodnutí o žalobě osoby s přednostním právem na převod nebo jiné zřízení věcného práva nabylo právní moci.
4.
Podle § 3064 lhůty stanovxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xchraně průmyslových vzorů
(Materiální publicita)
JUDr.
Tomáš
Kindl
Výklad:
1.
Důvěru v údaje zapsané do veřejných seznaxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx3 Sb., katastrálním zákonem) tak, že ten, kdo vychází z údajů katastru, je v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věcí, ledaže by musel xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxaně kritizoval Ústavní soud (např. v nálezu II. ÚS 349/03 a ještě silněji v nálezu II. ÚS 165/2011). Judikoval, že osobě, která učinila právní úkon s důvxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xtátě poskytována ochrana. Také Nejvyšší soud v rozhodnutí 28 Cdo 2652/2011 dospěl k závěru, že osoba nabyvatele vlastnického práva by neměla nést nepxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxst zápisů ve veřejném seznamu, přičemž nabyvatel věcného práva by se neměl obávat toho, že jej jeho dobrá víra dostatečně neochrání, takže by mohlo být jxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxle něhož však zápis ve veřejném seznamu svědčí tomu, kdo věcné právo nabyl v dobré víře, avšak jen pokud toto věcné právo nabyl za úplatu (přitom druhý odsxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxblematiku věcných práv x xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxo do veřejného seznamu, má přednost před věcným právem, jež není z veřejného seznamu zjevné (předně proto, že v něm není zapsáno). Samozřejmě z toho plynx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxx x x xxxx
xx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxoli při nabytí bezúplatném, zatímco § 981 se zase netýká všech věcných práv, ale právě jen věcných práv k věci cizí. Podle § 984 odst. 2 se však zásada, že xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxávo vznikající přímo ze zákona. Protože třeba právě výměnek lze zřídit i jako reálné břemeno (ve smyslu § 1303 a násl.) a lze ho zapsat do veřejného seznaxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxíku, podle níž je bezúplatné nabytí slabší právní důvod nežli nabytí za úplatu (srov. § 1043 odst. 2).
Související ustanovení:
§ 981, § 1029 a náslxx x xxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxnosti za neplatnost smlouvy uzavřené mezi právními předchůdci a s ohledem na svou dobrou víru mohly v mezidobí nemalým způsobem zhodnotit inkriminovaxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxátem vedené evidence, musí být v materiálním právním státě poskytována ochrana.
Z literatury:
1. Kuba: Neklidný katastr. xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxných veřejných seznamů, chrání zásada materiální publicity, stanovená proto, že osobě, která uskutečnila právní jednání s důvěrou ve skutkový stav pxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx v nálezech II. ÚS 349/03 nebo II. ÚS 165/2011, příp. i Nejvyšší soud v rozhodnutí 28 Cdo 2652/2011, podle něhož by měla být zaručena ochrana dobré víry v pxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x x xxx xxxmulována tak, že zápis ve veřejném seznamu svědčí sice tomu, kdo věcné právo nabyl v dobré víře, avšak jen pokud toto věcné právo nabyl za úplatu (s dalšímx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxcných práv k věci cizí (jimiž jsou právo stavby, věcná břemena, právo zástavní a právo zadržovací). Podle § 981 totiž platí, že jestliže je věcné právo k xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxo).
3.
Život ovšem může přinést situace, kdy zápisy ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem nebudou. Ustanovení § 980 odst. 2 staxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxo seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. Jde přitom o právní domněnku vyvratitelnou.
4.
Už vzhledem k právnímu významu, který zápisy ve veřejxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxavě. Tyto prostředky upravují § 985 a 986.
5.
Komentované ustanovení xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx odstranění zmíněného nesouladu mezi skutečným právním stavem a stavem zapsaným ve veřejném seznamu.
6.
Zásada ochrany osoby, jíž svědčí skutečnx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí publicity, podle kterého osobě, která uskutečnila právní jednání s důvěrou ve skutkový stav potvrzený údaji z veřejné, zpravidla státem vedené evidxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxp ochrany dobré víry nového nabyvatele působí proti principu ochrany vlastnického práva původního vlastníka, je nutno najít praktickou konkordanci xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxavou spravedlnosti.
7.
Dotyčný střet nyní řeší přímo zákon: podle komentovaného ustanovení má totiž ten, kdo uplatnil právo na odstranění nesoulxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx o uplatnění práva je poznámka spornosti zápisu. Katastrální zákon totiž v § 24 odst. 1 stanoví, že není-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečnýx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxámka spornosti zápisu. Jde-li o patent, může se poznámka spornosti týkat jen zápisu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s patentem jako předmětem xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxx2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů.
8.
Pozdější rozhodnutí o věcném právu, které bylo nesouladem skutečného a zapsaného právního stavu dotčexxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxanění nesouladu (zápis poznámky spornosti).
9.
To jinak řečeno znamená, že osoba, jejíž věcné právo bylo dotčeno nesouladem zapsaného a skutečnéxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxdnutí o jejím věcném právu, které bylo nesouladem skutečného a zapsaného právního stavu dotčeno, nepůsobí vůči těm, jejichž věcné právo bylo do veřejnxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxadem skutečného a zapsaného právního stavu dotčeno, působí vůči všem, jejichž věcné právo bylo do veřejného seznamu zapsáno potom, co dotčená osoba poxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxích návrzích,
§ 39 zák. č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů
Z literatury:
1. Kuba: Neklidný katastr. Veřejná správa, 2013, č. 9, s. 19xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxtečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je tím dotčeno, domáhat odstranění tohoto nesouladu, jakož i zápisu toho, že takové své právo upxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx ve veřejném seznamu, který byl proveden jednak ve prospěch jiného, jednak bez právního důvodu.
2.
Pro aplikaci § 986 tedy musí být splněny tři předxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
x
xxxxxxx x xxxx xx xx tím tvrdící osoba dotčena ve svém právu.
3.
Pokud jsou zmíněné předpoklady naplněny, lze se u soudu domáhat výmazu onoho zápisu a současně lze poxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxosti zápisu tehdy, jestliže někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným v katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného. Zápis se provexx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xlepšovacích návrzích, se poznámka spornosti podle občanského zákoníku může týkat jen zápisu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s patentem jakx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xůže týkat jen zápisu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s průmyslovým vzorem jako předmětem vlastnictví.
4.
Podmínkou pro poznámku spornosxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxnámku vymaže, pokud mu nebylo ve lhůtě dvou měsíců od doručení žádosti o poznámku doloženo, že žaloba byla skutečně podána.
5.
Komentované ustanovxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx
x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xe byl žadatel o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn. Pokud však řádně vyrozuměn nebyl, činí lhůta tři roky.
6.
V případě veřejného seznamu, který obxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxálního zákona. Je-li účastník, jehož práva k nemovitosti podle zápisu zanikají nebo se omezují, ve vkladovém řízení zastoupen zmocněncem, vyrozumí kxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xhoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na poslední den měsíce (x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xe byl žadatel o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, počíná lhůta dnem, kdy se o zápisu dozvěděl, tedy o něm byl vyrozuměn. Pokud však o něm vyrozuměn nebyxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxx běží až po uplynutí jednoho roku od xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx zák. č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,
§ 39 zák. č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů
Z literatury:
1. Kuba: Neklxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxx x
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxx xx xx9 a k § 991 až 994):
Úpravu věcných práv otvírají ustanovení o držbě jako institutu, který má pro majetková práva zásadní význam. Při přípravě návrhu zxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxhovat koncept rakouský, z něhož vychází, byť ve značně zdeformované podobě, platný občanský zákoník. Převládly názory ve prospěch posledně uvedenéhx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx, Právo a zákonnost, 1992, s. 579 a násl.). Proto návrh zvolil zásadní recepci příslušných ustanovení z návrhu československého občanského zákoníku z xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxl.), podle něhož není správné rozlišovat mezi držbou věci a držbou práva, neboť i držba věci je držbou práva vlastnického.
Toto pojetí ozřejmuje již xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx trvalý nebo opakovaný.
Držba je právní institut spojený s faktickým ovládnutím objektu právního obchodu a s vlastnickou vůlí držitele. Tato situaxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xkutečnosti vlastnické právo nezískala (např. proto, že jí převedl vlastnické právo k věci ten, kdo nebyl oprávněn je převést). Konečně může držba vznixxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxzné povinnosti. Platná úprava rozlišující držitele oprávněného a neoprávněného pro toto rozlišení nepostačuje. Proto se nová úprava vrací k pojetí txx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
xx
Občanský zákoník vychází z toho, že pokud se někdo chopí nějaké věci, aby ji vlastnil, buď k ní skutečně nabude vlastnické právo, anebo se v důsledku omlxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxa věc skutečně nabyla, anebo není, pokud ji ona osoba nenabyla, je tedy vlastně vždy držbou práva. Z toho také občanský zákoník terminologicky vycházíx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxoví tedy, že držitel drží věc, jako kdyby byl jejím vlastníkem), ale držbu vlastnického práva (to drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako její vlastníkxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx Pokud tomu tak je, tvoří oprávnění určitou věc držet jen součást vlastníkových oprávnění. Právo držet je tedy pouze jedním z komplexu vlastníkových opxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxebo ji může vykonávat i jiná osoba než vlastník věci, tedy může existovat odděleně od vlastnického práva, tj. samostatně.
5.
Ačkoli bývá celkem běžxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxná osoba než vlastník věci, jde o faktický stav, který sice ve skutečnosti není v souladu s objektivním právem, ale který je přesto právem upravován a hlaxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxivně).
7.
Zaprvé držitel musí mít věc ve své moci, musí tedy nad věcí vykonávat faktické panství (
corpus possessionis
), musí mít možnost kdykoli vyxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xástupce.
8.
Na existenci držby nemá vliv například ani to, že držitel svého práva nevyužívá, případně nechá hmotnou věc ležet ladem. Podle § 1009 odxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxadně - je-li držitelem právnická osoba - zanikne. S ohledem na § 1009 odst. 2 tak zůstává nadále použitelné rozhodnutí NS 22 Cdo 2302/2000, podle něhož drxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxt výrazem jeho vůle, jak hodlá s předmětem své držby nakládat. Ve smyslu citovaného judikátu tedy lze držet věc pouhým úmyslem ji mít, resp. vykonávat prxxx xxx xxxx xxxxx
xxxxxx
xx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxní: vykonávat právo pro sebe.
10.
Pro vznik držby je nezbytné naplnění obou těchto předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní (tj. vykonávat pxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx držitelem je i ten, kdo toto právní panství uskutečňuje (vykonává držbu) prostřednictvím jiné osoby (NS 22 Cdo 728/2000).
11.
Kde není vůle vykonáxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxovovat instituty označované v dřívější odborné literatuře archaismy, jako je např. rozlišování pravé a nepravé víry, nakonec však podobné kategorie x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx
xxx
xxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxí, tajně nebo svémocně, je navíc jeho držba pravá.
14.
Držbu lze nabýt i bez platného právního důvodu (i když pak nemůže jít o řádnou držbu), avšak držxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxtačí subjektivní přesvědčení osoby, že nabyla určitého práva, ale je zapotřebí, aby se její dobrá víra opírala o omluvitelný skutkový nebo právní omylx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxtečnosti nebylo, nebo naopak držitel neví o určité okolnosti, jež způsobila neplatnost právního jednání (NS 22 Cdo 1417/2001).
15.
Omyl držitelex xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xnění zákona (viz nález III. ÚS 50/04). O omluvitelný právní omyl držitele (tj. o případ, kdy se držitel domnívá, že mu určité právo náleží, ačkoli mu ve skxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx požadovat (srov. NS 22 Cdo 929/2001).
16.
Jde tedy o to, že držitel při běžné opatrnosti, kterou lze na každém požadovat, nemá a nemůže mít pochybnosxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx/2000). To není vyloučeno ani tehdy, pokud se někdo ujme držby na základě jen jednoho (pro něj příznivého) z několika možných výkladů zákona, bylo-li k txxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxistující právní důvod, postačí totiž, aby tu byl právní důvod domnělý (
titulus
putativus), pokud je ovšem současně držitel vzhledem ke všem okolnostxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxl přesvědčen, že se vlastníkem stává, a které objektivně k takovému přesvědčení vedly, přičemž podmínkou poctivosti jeho držby je, že neví o tom, že se vx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxlat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří (NS 22 xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxvším tehdy, zakládá-li se na platném právním titulu. V prvé řadě tudíž musí existovat právní důvod této držby (titul), který musí být platný. Právní důvxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxnění atd. (srov. důvody neplatnosti právních jednání v § 580 a násl.). Takto formulovaná řádná držba je především součástí vlastnického práva, jedníx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xržbu, anebo tehdy, pokud se držitel ujal držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci.
20.
Držbu totiž lze nabýt buď xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxx xxostě ujme (např. si přivlastní věc, jež nikomu nepatří), nabývá se jí právě v tom rozsahu, v jakém se jí držitel svou mocí skutečně ujal. Naproti tomu při oxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxdy tedy v rozsahu, v jakém ji měl dosavadní držitel (viz též výklad k § 990).
21.
Pokud podle § 1089 odst. 1 drží poctivý držitel vlastnické právo po urxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxm, kdy on sám držbu nabyl. K vydržení se vždy vyžaduje pravost držby, přičemž vlastnické právo nemůže podle § 1090 odst. 2 vydržet dokonce ani dědic neprxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxo převodci nebo kdyby bylo zřízeno osobou k tomu oprávněnou (§ 1090 odst. 1)
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxx nemovitosti byly převedeny.
xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx cizí pozemek), ještě neznamená, že je držitelem věcného práva.
3. Držitel pozemku zůstává jeho držitelem, i když jej nechal lexxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx: Držba dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1890.
3. Randa: Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922.
4. Rxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xchrana vlastnictví a držby v občanském zákoníku, 2005.
8. Čermák: Držba a průmyslová práva. BA, 1999, č. 10, s. 15.
9. Spáčil: Oprávněná držba a vyxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
viz u § 987
Výklad:
1.
Zatímco občanský zákoník č. 40/1964 Sb. rozlišoval mezi držbou věcí a držbou práv, občanský zákoník č. 89/2012 Sb. hovxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx je celá řada - např. právo nájemní, práva existující na základě licenční smlouvy apod. Přesto však nejde o práva, jež by mohla být předmětem držby, protoxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxu držby je přitom výkon práva pro sebe (viz např. rozhodnutí NS 22 Cdo 728/2000). Předmětem držby je tedy jen takové právo, které lze vydržet.
3.
Ustaxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxmonstrativně vypočtena v § 612, jenž jinak upravuje promlčení. Ten stanoví, že v případě práva na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest, souxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx x to práva absolutní (viz § 977). Osobní práva, jako je právo na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest, soukromí nebo podobná osobní práva, tedx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxx přiznává každému, kdo osobní právo vykonává poctivě, právo na to, aby je vykonával a hájil.
Související ustanovení:
Z judikatury:
Pxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
(Držba práv)
JUDr.
Tomáš
Kindl
Z důvodové zprávy:
viz x x xxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx anebo se v důsledku omluvitelného nebo neomluvitelného omylu mylně domnívá, že toto právo nabyl. Podstatou držby, ať už je součástí vlastnického právxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxx xxxxx xusí tedy nad věcí vykonávat faktické panství (
corpus possessionis
). Druhým předpokladem je vůle nakládat s věcí jako s vlastní (
animus possidendi
) nexxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx
xx
x xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xe svým vlastnictvím libovolně nakládat (§ 1012). Tomu odpovídá oprávnění poctivého držitele ke všemu, co je obsahem vlastnického práva. Poctivý držixxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxní za takové počínání nikomu a nijak odpovědný. Za řádný výkon práva totiž nemůže být nikdo postihován, protože jde o jeho právo, jež mu přiznává zákon. Pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxují § 996 a násl. Ustanovení § 989 pouze říká, že vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako její vlastník. Stanoví tedy explicitně onen xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxení:
§ 996 a násl.
Nabytí držby
(Nabytí držby)
JUDr.
Tomáš
Kindl
Z důvodové zprávy:
viz x x xxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx x xxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx o věc, která již někomu náleží. Bezprostřední nabytí držby tedy nastává, pokud se někdo ujme práv či věcí, jež nikomu nepatří, takže nabyvatel držby nemx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xednostranné jednání.
2.
Naproti tomu odvozené nabytí držby se může stát jak jednostranným aktem nabyvatele (bez vůle vlastníka nebo proti jeho vůxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxntované ustanovení.
4.
Protože bezprostředně se nabývá držba tím, že se jí držitel prostě ujme, nabývá se jí právě v tom rozsahu, v jakém se jí držitex xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxm na něj přešla coby na právního nástupce, vždy tedy v rozsahu, v jakém ji měl dosavadní držitel.
5.
Řádným držitelem je ten, kdo se ujme držby bezprosxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xx xxxx držby z vůle předchozího držitele (srov. § 991).
Související ustanovení:
Řádná držba
JUDr.
Tomáš
Kindl
Z důvodové xxxxxxx
xxx x x xxx
xxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxtné (pro nezpůsobilost stran, rozpor s dobrými mravy, počáteční nemožnost plnění atd.; srov. důvody neplatnosti právních jednání v § 580 a násl.). Naxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xedošlo ke vkladu vlastnického práva).
3.
Komentované ustanovení hovoří o platném právním důvodu (např. platném právním jednání), aniž by vyžadoxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xviz rozhodnutí NS 22 Cdo 4173/2010). Řádným držitelem je tedy zpravidla skutečný vlastník, pokud předmět svého vlastnictví drží.
4.
Držba je řádnx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxal od předchozího držitele, ať už jeho právním jednáním, nebo jako jeho právní nástupce.
5.
O řádnou držbu jde také tehdy, pokud se držitel držby ujax xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx není
relevantní
, že je například věcně nesprávné). Z dikce komentovaného ustanovení, že totiž řádným držitelem je vždy ten, kdo se držby ujme na základx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxípadě nabytí držby výrokem orgánu veřejné moci je třeba zdůraznit, že musí jít o rozhodnutí, jímž se právní poměry zakládají, mění nebo ruší, tedy o rozhxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxxxxí nabytí dědictví, k němuž však dochází ze zákona smrtí zůstavitele).
7.
K vydržení je potřeba, aby držba byla poctivá a navíc aby se zakládala na práxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x), není tedy třeba, aby držba byla řádná. Musí tedy být dán platný titul nabytí vlastnického práva, k jehož převodu však přesto nedojde pro nedostatek na xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxbyla vložena do veřejných knih, a pro nedostatek
intabulace
se tak nestala účinnou, nenaplňuje znaky oprávněné (dnes řádné) držby.
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xoctivá držba
(Poctivá držba)
JUDr.
Tomáš
Kindl
Z důvodové zprávy:
viz u § 987
Výklad:
1.
Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxtečnosti ke vzniku práva nevedl, příp. nestačil, je držitelem řádným, a pokud držby nenabyl ani lstí, tajně nebo svémocně, je jeho držba pravá. Platí texxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxx nabýt i bez platného právního důvodu. Nejde pak o řádnou držbu, avšak držitel přesto může být v dobré víře, že mu dané právo, jež vykonává, skutečně náležxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxsí být z okolností jasné, že xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx ale je zapotřebí, aby se její dobrá víra opírala o omluvitelný skutkový nebo právní omyl. Poctivá držba totiž zpravidla spočívá na skutkovém omylu, kdy xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxobila neplatnost právního jednání (NS 22 Cdo 1417/2001).
5.
Omyl držitele (který není současně vlastníkem) může být skutkový nebo právní. Právní xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx, kdy se držitel domnívá, že mu určité právo náleží, ačkoli mu ve skutečnosti nenáleží) jde tehdy, jestliže se držitel tomuto omylu nemohl vyhnout ani přx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxx xxxx x xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xa každém požadovat, nemá a nemůže mít pochybnosti o tom, že mu právo náleží (NS 22 Cdo 2919/2000). Držitel, který věc drží v omluvitelném omylu, že mu patřxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx výkladů zákona, bylo-li k tomuto výkladu možno dojít při zachování obvyklé opatrnosti (viz NS 22 Cdo 4949/2009).
7.
Držitel, který není vlastníkexx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxu poctivosti jeho držby je, že neví o tom, že se ve skutečnosti vlastníkem nestal. Poctivost držby totiž zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skuxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxtečným vlastníkem věci.
8.
Podle § 995 se poctivý držitel zpětně považuje za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba napaxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxe poctivou (příp. řádnou).
9.
Význam poctivosti držby se projevuje v případě vydržení. Podle § 1089 odst. 1 totiž drží-li poctivý držitel vlastnixxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxo nemůže podle § 1090 odst. 2 vydržet ani dědic nepravého držitele. K vydržení je navíc potřeba, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postaxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxení:
§ 987, 991, 993, 999, 1010, § 1089 a násl.
Z judikatury:
1. Neuvedení sporných nemovitostí v kupní smlouvě paušálně (absolutně) neznamexxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxku právního titulu pro vydržení (tedy z nedostatku držby řádné).
Pravá držba
JUDr.
Tomáš
Kindl
Z důvodxxx xxxxxxx
xxx x x xxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx Nepravým držitelem je proto každý, kdo nabyl držby svémocně, potajmu nebo lstí. Nepravou držbou tedy není každé odnětí držby stávajícímu držiteli, alx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxytnuto jen jako výprosa, změnit ve své trvalé právo.
2.
Svémocí se rozumí konání bez svolení skutečného držitele (Gl. U. N. F. 4320/1908). To se nevzxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
Související ustanovení:
§ 987, § 1089 a násl., § 2189 a násl.
Z judikatury:
1. Proto osoba, která pozemek užívá z důvodu přivolení jeho vlxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxo vlastník.
2. Užívání věci, které bylo povoleno "z ochoty", nemohlo vést k vydržení (...). Výprosa předpokládá, že si držitel nxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxa výprosou (prekaristická) předpokládá, že držel-li věc někdo jen jako výprosu, nemohl ji vydržeti.
(Vážný 6818/27)
(Domněnka)
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxx
xxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxtiž nabýt i bez platného právního důvodu, i když pak nemůže jít o řádnou držbu (viz komentář k § 991).
2.
Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu právo xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxocně, je navíc jeho držba pravá (viz komentář k § 993).
4.
Komentované ustanovení zakládá vyvratitelnou domněnku řádnosti, pravosti i poctivosti xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
(Odkdy je držba nepoctivá)
JUDr.
Tomáš
Kindl
Z důvodové zprávy:
viz u § 987
Výklad:
1.
Držba může být řádná, pokud se opírá o platný pxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xe za určitých podmínek i držba, jež není řádná, tedy držba, kterou držitel nabyl bez platného právního důvodu, může být spojena s dobrou vírou, že držitexxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xde být přesvědčivý, byť nesprávný důvod (viz komentář k § 992).
2.
Autoritativní zjištění, že subjektivní držitelovo přesvědčení se neopírá o dosxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
x.
Soudní řízení o vydání věci vedené proti držiteli, příp. jiné soudní řízení, jímž je napadána držba nebo její poctivost, si ovšem v praxi může vyžádat xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
obstrukce
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxí za zákonných podmínek věc dokonce i zničit, nebo s ní jinak nakládat a není z toho nikomu odpovědný, poctivému držiteli také náležejí všechny plody věcxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx nepoctivý držitel nejen všechen užitek, kterého držbou nabyl, ale nahradí i ten, který by jinak získala oprávněná osoba, stejně jako nese navíc i povinxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxby napadá nebo proti ní brojí, ovlivnit jen do určité míry. Samozřejmě takový výsledek může ovlivnit tím, zda podá nebo nepodá žalobu o vydání věci, kterxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxx xxxx xe stanoví, že doručením žaloby držiteli se poctivost držby ztrácí za předpokladu, že žalobě směřující proti oprávněnosti či poctivosti držby soud vyhxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxační žaloby držiteli je tedy ztráta poctivosti, resp. oprávněnosti držby.
9.
Ustanovení § 995 věty druhé pamatuje i na nebezpečí nahodilé škody nx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xehdy, pokud držitel probíhající soudní řízení "svévolně zdržel".
10.
Podmínkou toho, aby držitel odpovídal za náhodu, v jejímž důsledku došlo ke xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxitel spor svévolně zdržel.
11.
Sporem je v tomto případě nutno rozumět soudní řízení, zahájené nejčastěji k vindikační (případně jiné) žalobě vlaxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx
13.
V tomto směru je určující zejména nadále použitelná
judikatura
, jež se zabývá problematikou procesních obstrukcí. K tíži držitele samozřejmě xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxrukce
(viz nález III. ÚS 83/96, IV. ÚS 81/96 nebo I. ÚS 729/2001). Nepřípustnost procesních obstrukcí konstatoval i Nejvyšší soud (viz rozhodnutí 21 xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx
xxx
x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx problematiku odročování soudních jednání k žádosti účastníka nebo jeho zástupce a judikaturu, jež se těchto otázek týká (viz např. rozhodnutí III. ÚS xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xx xxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxmci posuzování toho, zda držitel jako žalovaný v řízení o vlastnické žalobě spor zdržoval svévolně nebo ne.
Související ustanovení:
Soxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxovém případě neměl soud prvního stupně jednat.
2. ... procesní
obstrukce
se jeví jako snahy o odsouzeníhodné prodloužení řízexxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxk nemohl účastnit jednání a žádá o jeho odročení, se musí vyznačovat nepředvídatelností a závažností.
Z literatury:
1. xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx vlastnického práva)
JUDr.
Tomáš
Kindl
Z důvodové zprávy:
viz u § 987
Výklad:
K odst. 1
1.
Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu nálexx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx, avšak držitel přesto může být v dobré víře, že mu právo, jež vykonává, skutečně náleží, potom je stále držitelem poctivým. Poctivý držitel tedy musí býx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
2.
Ke kvalifikaci držby jako poctivé nestačí jen subjektivní přesvědčení osoby, že nabyla určitého práva, ale je zapotřebí, aby se její dobrá víra opíxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxěno nějaké právní jednání, ač tomu tak ve skutečnosti nebylo, nebo naopak neví o určité okolnosti, jež způsobila neplatnost právního jednání (NS 22 Cdo xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxx04). O omluvitelný právní omyl držitele jde tehdy, jestliže se mu držitel nemohl vyhnout ani při vynaložení obvyklé opatrnosti, kterou lze na každém poxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxtvím libovolně nakládat. Tomu dpovídá oprávnění poctivého držitele ke všemu, co je obsahem vlastnického práva. Poctivý držitel má totiž podle komentxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxní za takové počínání nikomu a nijak odpovědný. Za řádný výkon práva totiž nemůže být nikdo postihován, protože jde o jeho právo, jež mu přiznává zákon.
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxem držby dospěly. Podle § 491 odst. 1 je plod to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým určením a přiměřeně k němxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxanovení (včetně komentovaného) právní osud plodů a užitků stejný, nejde o totéž. Výnosy, jež věc poskytuje, totiž lze dělit podle toho, zda jde o výnosy xxxxxxxxx x
xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x
xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxody,
fructus civiles
se označují jako užitky. Užitkem nemovitosti je např. nájemné (viz rozhodnutí NS 29 Cdo 5432/2007, 29 Cdo 5083/2008 nebo 21 Cdo 3xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxny, jsou v právním smyslu součástí té věci, jejímž výnosem jsou.
6.
Není-li držitel současně vlastníkem plodonosné věci, a je-li tedy toliko jejím xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx x xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
(Náhrada nutných nákladů)
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxosti nenáleží, je držitelem poctivým. Pokud jsou splněny i další podmínky stanovené § 992 (viz komentář k tomuto ustanovení), je držba poctivá. S poctxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxjí poctivost držiteli se poctivost držby ztrácí za předpokladu, že takové žalobě směřující proti oprávněnosti či poctivosti držby bylo soudem vyhověxx xxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxvý.
3.
Komentované ustanovení tedy řeší právě situace, kdy bylo vyhověno žalobě napadající držbu nebo poctivost držby, ačkoli až do doručení žaloxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxt. 1).
4.
Náklady, jež držitel na předmět své držby vynakládá, mohou totiž být nejrůznějšího druhu. Může jít o náklady, jichž bylo potřeba na uchováxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxovací náklady se ani poctivému držiteli nehradí, má naopak právo na náhradu nákladů nutných pro trvalé zachování podstaty věci (impensae necessariaex xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxžitel (například náklady na vypěstování plodů, jež sklízel poctivý držitel, nikoli vlastník), náklady, mající ráz pravidelné režie, ale ani daně či pxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx
xx
xx xxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx (a také proto), že bylo vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost. Do doby doručení žaloby napadající držbu či její poctivost je totiž podmíxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx to, že je vlastníkem, příp. že mu náleží jiné právo (viz rozhodnutí NS 22 Cdo 2190/2000).
Související ustanovení:
(Náklaxx xx xxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx nejrůznějšího druhu. Může jít o náklady, jichž bylo potřeba na uchování podstaty věci, může jít také o náklady zvyšující užitečnost věci nebo její hodnxxx xxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxsu.
2.
Bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo poctivost držby, ačkoli až do doručení žaloby byl držitel poctivý, je třeba řešit, jak ohlednx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxbo její hodnoty. Tyto náklady se držiteli hradí až do výše ceny věci. Pokud však jde o běžné udržovací náklady, ty se držiteli nehradí.
3.
Náklady, jex xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xradí, avšak jen v tom rozsahu, v jakém jimi byl předmět držby zhodnocen. Jinak řečeno tedy platí, že náklady učiněné ze záliby a pro okrasu (impensae voluxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxe o náklad užitečný, zvyšující právě obvyklou cenu věci).
4.
Na druhou stranu si však bez ohledu na to, zda náklady, jež držitel vynaložil jen ze zálixx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxké v případě nákladů užitečných, podmínkou je, že oddělení je možné bez zhoršení podstaty věci a že to je prospěšné pro dřívějšího držitele.
5.
Z dikxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x co nemůže být od věci odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Znehodnocením věci je přitom právě zhoršení její podstaty. Proto např. držitel, který oxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxsející ustanovení:
(Nehrazení ceny)
JUDr.
Tomáš
Kindl
Z důvodové zprávy:
viz u § 987
Výklad:
xx
xxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxx xoctivý držitel také obvykle vynaložil určité náklady, aby za věc, jejímž držitelem, avšak nikoli vlastníkem se stal, např. zaplatil kupní cenu na záklxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xehradí to, co vynaložil na získání věci, jejímž držitelem (ale nikoli vlastníkem) se stal.
3.
Ani poctivý držitel tedy nemůže žádat náhradu ceny, kxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxrný užitek, může žádat přiměřenou náhradu.
5.
Komentované ustanovení podobnou výjimku neupravuje. Pokud by ten, kdo na sebe zákonným způsobem přxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxudit jeho postavení podle ustanovení o nepřikázaném jednateli. Ujme-li se totiž někdo záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení, nahradí xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
(Povinnost nepoctivého držitele)
JUDr.
Tomáš
Kindl
Z důvodové zprávy:
viz u § 987
Výklad:
1.
Držitel, který při bxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx Právo tedy drží v omluvitelném omylu, že mu patří (srov. NS 22 Cdo 2190/2000). Nepoctivě naopak drží ten, komu musí být z okolností jasné, že vykonává práxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxle § 996 odst. 1 smí za zákonných podmínek věc dokonce i zničit nebo s ní jinak nakládat a není z toho nikomu odpovědný, poctivému držiteli také náležejí vxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xapadající držbu nebo poctivost držby, až do doručení této žaloby byl držitel poctivý a má právo na náhradu nákladů specifikovaných v § 997 a 998.
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxu nabyl, ale nahradí i ten, který by jinak získala oprávněná osoba, stejně jako nese navíc i povinnost k náhradě případné škody.
4.
Nepoctivý držitex xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx se, že je povinen vydat i výhody, jež s sebou neslo užívání věci (například nájemné za byt, jehož bezplatně užíval). I bezplatné bydlení totiž lze zřejmě xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxku právního titulu pro vydržení (tedy z nedostatku držby řádné).
(Náklady nepoctivého držitele)
JUDr.
Txxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x000 vydá totiž nepoctivý držitel nejen všechen užitek, kterého držbou nabyl, ale nahradí i ten, který by jinak získala oprávněná osoba, stejně jako nexx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx byl držitel poctivý a má právo na náhradu nákladů specifikovaných v § xxx x xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx držbu nebo poctivost držby, neměl právo na náhradu ničeho.
4.
Z tohoto hlediska se náklady člení na dvojí. Zaprvé jde o náklady, jichž bylo nutně zapxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx podstaty věci budou zejména náklady vynaložené na její nutnou údržbu či opravy bránící jejímu vážnému poškození, nebo dokonce zániku.
5.
Druhou sxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxvému držiteli náleží jejich náhrada ve stejném rozsahu jako nepřikázanému jednateli. Z tohoto hlediska ovšem může mít dokonce i právo na to, aby mu byly xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxný, zvyšující právě obvyklou cenu věci).
7.
Ujme-li se totiž někdo záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení, nahradí mu tato osoba účexxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xa náhradu nákladů právo.
6.
Osoba, jejíž záležitost na sebe vzal, po něm dokonce může požadovat, aby vše uvedl do původního stavu, a pokud to není možxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdisek, ale se zřetelem k zájmům a záměrům osoby, k jejímuž užitku měl nepřikázaný jednatel jednat. Pokud však nepřikázaný jednatel nemá právo na náhradx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xx xxxx, co bylo vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, si může nepřikázaný jednatel (a tedy i nepoctivý držitel) oddělit a vzít vše, co od věci bxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxx xxxxodnotila (tedy aniž by se právě její podstata zhoršila).
Související ustanovení:
§ 992, 995, 997, § xxxx x xxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xx xxxxx
Držba jiných práv
JUDr.
Tomáš
Kindl
Z důvodové zprávy:
viz u § 987
Výklad:
Ustanovení § 996 a násl. upravují držbu vlastnickéhx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxnce ani nemusí jít jen o práva věcná. Podle § 998 odst. 1 lze držet každé právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxdmínky stanovené v § 998 odst. 1) i práva obligační (např. právo nájemní). Pro držitele takových jiných práv platí ustanovení o držbě vlastnického právx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxx xxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
Přehled výkladu:
I. Soudní ochrana držby (1 až 3)
II. Žaloba (4 až 14)
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx kdo se ve svém soukromém právu cítí zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu veřejné moci (není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem soudxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxje právě komentované ustanovení, a žalobu na ochranu před vypuzením z držby.
2.
Rozdíl mezi nimi je právě v trvání držby: v případě ochrany poskytovxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx. 1 tedy "byl z držby vypuzen"). Komentované ustanovení tedy poskytuje ochranu proti takovému zkracování faktického ovládání věci, které ho sice rušxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxo rušení držby a pro vypuzení z ní je asi takový jako mezi zápůrčí (negatorní) žalobou a žalobou na vydání věci (žalobou vindikační).
3.
Rušením samoxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxk například podle § 1014 odst. 1 může vlastník na cizím pozemku stíhat zvíře nebo roj včel. Podle § 1016 odst. 2 a 3 (a za podmínek zde stanovených) zase můxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxbně podle § 1015 může vlastník pozemku zadržet cizí movitou věc, jež na jeho pozemku způsobila škodu. V těchto případech nejde o rušení držby, protože zxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx
xx
xbě kategorie žalob, jež zákon poskytuje k ochraně držby v případech jejího porušování (tedy žaloba pro rušení držby i žaloba pro vypuzení z držby), jsou xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxpovídajícího věcnému břemeni apod.).
5.
Smyslem posesorní žaloby totiž je jen ochrana či obnovení posledního stavu držby. Soud tedy podle § 178 o. xx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxrany poslednímu faktickému stavu. Z toho plyne i procesní úprava tohoto řízení (§ 176 a násl. o. s. ř.). Soud zjišťuje jen existenci držby a jejího rušeníx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx rozhodnutí hned po jeho skončení a nemůže za účelem vyhlášení rozhodnutí jednání odročit (§ 180 odst. 2 o. s. ř.).
Soud podle § 180 odst. 1 o. s. ř. rozhodxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xýslovně vyloučeno ustanovením § 238 odst. 1 písm. g) o. s. ř., stejně jako podání žaloby pro zmatečnost nebo na obnovu řízení [§ 230 odst. 1 písm. a) o. s. ř.xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxaně držby se tak může dostat do
kolize
právě se žalobou na ochranu subjektivního práva, například může dojít ke kolizi žaloby podle § 1003 a vlastníkovx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxí (stejně tak ani třeba podání žaloby vlastnické, tedy podání žaloby petitorní, nepředstavuje překážku
litispendence
pro řízení o později podané žaxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx žaloby o ochranu subjektivního práva). Zahájení jednoho řízení tedy nepředstavuje překážku
litispendence
pro zahájení druhého.
7.
Nelze dokoxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxje, zatímco vlastník věci uspěje například s vlastnickou žalobou na vydání věci. To plyne z toho, že posesorní žaloba poskytuje toliko prozatímní ochrxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxnu preventivní (předcházející rušení) a represivní (reagující na rušení již nastalé). Z toho plyne, že obě žaloby na ochranu držby jsou žalobami reprexxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxx x xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxnu držby před prováděním nebo odstraňováním stavby (srov. § 1004 a 1005).
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxe singulární by mohl žalovat jen pro rušení, jež nastala právě za jeho vlastní držby (nikoli však za rušení, jež nastala za jeho předchůdce).
10.
Žalxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxstal rušitelem).
11.
Žalobou se lze domáhat toho, aby se rušitel jednak zdržel dalšího rušení, případně aby obnovil předešlý stav (lze se tedy domáxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx § 179 o. s. ř.).
12.
Přestože soud v řízení o žalobě z rušené držby zjišťuje podle § 178 o. s. ř. jen existenci držby a jejího rušení, může se žalovaný brxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xalobcově straně nebyla dána držba nebo na jeho straně nebylo dáno svémocné rušení a že nastala
prekluze
.
13.
Ustanovení § 1007 (odst. 1) upravujícx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxlovaného z držby vypudil. Navzdory zařazení do ustanovení pojednávajícího jen o žalobě pro vypuzení z držby však citované ustanovení zní: "Proti žaloxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxnit proti každé (jakékoli) žalobě na ochranu držby, tj. jednak proti žalobě na ochranu před rušením, jednak proti žalobě na ochranu před vypuzením. Lze xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxby vypudil.
14.
Jiné námitky, především petitorního charakteru (například že rušitel je vlastníkem) jsou v posesorním sporu vyloučeny.
Souvxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxil-li držitel (mlčky).
(Gl. U. 2163/1865)
Z literatury:
1. Randa: Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922, s. 1xxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx x1.
4. Tégl: Co přinese nový občanský zákoník soudcům. Soudce, 2013, č. 6, s. 28.
(Ohrožení držby stavbou)
JUDr.
Tomáš
Kindl
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xení nikdo oprávněn svémocně rušit, přičemž kdo byl v držbě rušen, může se domáhat (u soudu) toho, aby se rušitel rušení zdržel a vše naopak uvedl v předešlx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxěním stavby, příp. se může obávat budoucích následků stavby, spočívajících v tom, že jej odpad, voda, kouř, prach, plyn, stín, světlo, hluk, otřesy atdx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxého. Ustanovení § 1004 tak upravuje výjimku z tohoto principu, je tedy ustanovením speciálním, a podle zásady
lex specialis
derogat generali tudíž pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx své námitky proti stavbě.
4.
Specialita § 1004 spočívá navíc v tom, že soud může zakázat, aby se stavba prováděla, právě jen dokud o věci nebylo rozhxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxvaný však ano, soud provádění stavby nezakáže, ledaže zákaz odůvodňují konkrétní okolnosti souzeného případu. Soud provádění stavby nezakáže také txxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
(Odstranění stavby)
JUDr.
Tomáš
Kindl
Z důvodové zprávy:
viz u § 987
xxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxsledků stavby, spočívajících v tom, že jej odpad, voda, kouř, prach, plyn, stín, světlo, hluk, otřesy atd. budou nad míru přiměřenou místním poměrům a pxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxx xx xůže držitel domáhat odstranění již existující stavby. Ustanovení § 1005 tedy upravuje po § 1004 další výjimku z principu vyjádřeného v § 1 odst. 1, totxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx (podle zásady
lex specialis
derogat generali) přednostně použitelným. Držitel tak má právo požadovat odstranění stavby jedině tehdy, jestliže ve sxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxvby právě jen tehdy, pokud o věci nebylo rozhodnuto v řízení podle stavebního zákona.
Související ustanovení:
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxš
Kindl
Z důvodové zprávy:
viz u § 987
Výklad:
1.
V ustanoveních § 12 až 14 poskytuje občanský zákoník ochranu soukromým právům. Každý, kdo xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xásah veřejné moci přišel pozdě (stanovené podmínky musí být splněny kumulativně), může si navíc přiměřeným způsobem ke svému právu pomoci sám, tj. můžx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxtník.
Podle § 1042 se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržujxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxiteli může sám vzepřít, a dokonce rušiteli znovu předmět držby odebrat. Podle § 2905 přitom ten, kdo odvrací od sebe nebo od jiného hrozící nebo trvajícx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xokud nebyla jeho obrana zcela zjevně nepřiměřená, zejména vzhledem k závažnosti újmy způsobené útočníkovi při odvracení jeho útoku. Komentované ustxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxtuaci, kdy rušení již nehrozí ani netrvá, neboť dovoluje držiteli se věci útokem odňaté znovu zmocnit.
Související ustanovení:
xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxx xxx
xxx xxxxxx xx xx xx
x xxvodové zprávy:
viz u § 987
I. Vypuzení z držby
1.
Vypuzení z držby podle druhého odstavce komentovaného ustanovení nastane tehdy, pokud druhá stxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxx xxxxxx
2.
Pokud se tak stane, může se držitel bránit žalobou. Občanský zákoník upravuje dvě kategorie žalob na ochranu držby před jejím porušováním, a sice žxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxny poskytované ustanovením § 1003 je sice držba rušena, ale trvá, naproti tomu v případě ochrany před vypuzením byl o ni držitel připraven (dikcí komenxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx. žalobami posesorními (na rozdíl od žalob petitorních, jež jsou poskytnuty k ochraně subjektivních práv, například práva vlastnického, práva odpovxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxjící na rušení již nastalé). Z toho plyne, že obě žaloby na ochranu držby jsou žalobami represivními (držitel jimi reaguje na to, že je ve své držbě rušen, xxxx x xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx x. v řízení zkoumá pouze existenci poslední držby a jejího svémocného rušení, v tomto případě vypuzení z ní (obojí prokazuje žalobce). O žalobě i o řízenx x xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxh osob tedy dědic, neboť jde o nárok přecházející na dědice).
5.
Žalovaným je ten, kdo držitele z držby vypudil, anebo opět jeho univerzální právní nxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx původního stavu). Naopak se nelze domáhat žádného odškodnění (což plyne z charakteru žaloby jako posesorní, ale též to výslovně stanoví § 179 o. s. ř.).
xx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxrana bránit i dalšími námitkami: především může namítat, že marně uběhla
prekluzivní lhůta
stanovená v § 1008. Žalovaný tedy může namítat, že na žalobxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxpravou držbu nebo žalovaného sám z držby vypudil.
8.
Jiné námitky, především petitorního charakteru (například že rušitel je vlastníkem), jsou v xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, jež jeho držbu ruší nebo ohrožuje, nejpozději však v objektivní lhůtě jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxoně) a tím se stal nepravým držitelem, může vystoupiti posesorní žalobou původní držitel a žádati uvedení v předešlý stav. Povinnosti vrátiti koně se nxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxc mezitím zničena.
(Gl. U. 4035/1871)
Prekluzivní lhůty
JUDr.
Tomáš
Kindl
Z důvodové zprávy:
viz u § 987
Výklad:
1.
xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxitelova práva anebo když přestane dodržovat povinnost zdržet se nějakého konání. Pokud se tak stane, xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxx xxx jeho držbu ruší nebo ohrožuje (subjektivní lhůta), nejpozději však ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé (objektivxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx při žalobě na ochranu držby musí dodržet obě prekluzivní lhůty stanovené komentovaným ustanovením. Pokud zmešká subjektivní šestitýdenní lhůtu, nexx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xva týdny před uplynutím roční objektivní lhůty k podání žaloby na ochranu držby, nesvědčí mu již subjektivní šestitýdenní lhůta, ale jen lhůta dvou týdxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxovaný odmítl držiteli plnit to, co mu až doposud plnil, že zabránil výkonu držitelova práva anebo že přestal dodržovat povinnost zdržet se nějakého konxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xdo nabyl držby lstí, potajmu nebo svémocně, nepravým držitelem je dále ten, kdo se snaží to, co mu bylo poskytnuto jen jako výprosa, změnit ve své trvalé pxxxx xx xxxxx
xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxávo tedy jejich marným uplynutím zaniká a soud již k opožděně uplatněné námitce vypuzení nepřihlédne.
Související ustanovení:
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxx
xxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxstí). Držitel také může být zbaven možnosti vykonávat i nadále obsah práva, jež až doposud vykonával. Pokud tuto možnost ztratí trvale (např. věc, za jexxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxstence dvou základních předpokladů, jež musí být dány současně (kumulativně). Prvním z nich je, že držitel musí mít věc ve své moci, musí tedy nad věcí vyxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxže ten se může držby ujmout např. i prostřednictvím zástupce (viz NS 22 Cdo 728/2000) nebo např. mohl movitou věc ve své držbě odvézt na chatu, uložit v banxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxaduje bezprostřední fyzické ovládání věci, ale právní panství nad ní, na existenci držby nemá vliv ani to, že držitel svého práva nevyužívá. S ohledem nx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxet ladem (pokud se ovšem držby nechopí někdo jiný). To, že pozemek nechává ležet ladem, totiž může být výrazem jeho vůle, jak hodlá s předmětem své držby nxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxbu odvozeně mj. tím, že se nový držitel držby ujme jako nástupce dosavadního držitele.
Související ustanovení:
Z judikatury:
Pro vzxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xvládá věc ten, kdo podle obecných názorů a zkušeností vykonává tzv. právní panství nad věcí, přičemž držitelem je i ten, kdo vykonává držbu prostřednicxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxpravdy vlastníky, půjde o spoluvlastnictví, příp. o společné jmění manželů. Pokud však držitelé ve skutečnosti vlastníky nejsou, jde o spoludržbu. Tx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxržba je vlastně společnou držbou, samozřejmě také ustanovení o držbě jako takové.
Související ustanovení:
§ 708 a násl., § 989, § 991 až 993, § 108x x xxxxxx x xxxx x xxxxx
xxx x
xxxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
(Předmět vlastnictví)
prof. JUDr.
Jan
Dvořák,
CSc.
Mgr.
Alena
Srbová
K § 1011
Viz komentář k § 1012.
(Dispoziční prxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx
xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx
xxxx xlastnické právo jako věcné právo aneb k pojmu "věc v právním smyslu" (13 až 18)
IV. Vymezení vlastnického práva (19 až 31)
V. Totožnost obsahu vlastnicxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx
Z důvodové zprávy (k § 1011):
Osnova vymezuje v prvém odstavci § 1011 nejprve vlastnické právo objektivně, tj. z toho hlediska, co je jeho předmětem, xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xokud se jedná o tzv. nehmotné statky (např. patenty, ochranné známky, průmyslové vzory, obchodní firmu nebo obchodní tajemství atd.), jde návrh ruku v xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xnámkám, průmyslovým vzorům), ale i v jiných směrech (např. pokud jde o cenné papíry a investiční nástroje). Osnova nepřistupuje na scholastiku, podle xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxbrž pouhého majitele.
Doktrína vyučující o hmotných věcech jako výlučném předmětu vlastnictví vznikla v 19. století na základě učení německých paxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx x x xxxxxxxxx dalších evropských zákonících (např. v nizozemském nebo švýcarském) ovlivněných tímto myšlenkovým konceptem. Dokonce i rakouský občanský zákoníkx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xllgemeine bürgerliche Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Oesterreichischen Monarchie, II.: Geistingers Verlagshandlung, Wien xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxce v našem občanském právu zesílily - pod zřejmým působením tehdejšího sovětského vzoru - po druhé světové válce a odrazily se v úpravě zákoníků z r. 1950 x x xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xak tomu ale není a podstata věci je jiná. Pohledávku má věřitel vůči dlužníkovi. Tento právní poměr se řídí pouze obligačním právem, které ustanovuje, jxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxuze dlužníka. Pohledávka je však také: totiž jako určitý majetkový statek - a, podle záměru osnovy, také jako věc v právním smyslu (nehmotná) - rovněž soxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxobu a takovým zásahům se bránit. Podobně také věcná práva (např. zástavu nebo služebnost) lze chránit jak speciální žalobou proti vlastníkovi zatíženx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx x xx x xxxx xxxxx xx x xxxxxxxrávnímu civilistickému konceptu, který reflektují i některé další právní řády (francouzský, québecký), a opouští scholastiku terminologického odxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxobně není vhodné ani zvláště vytýkat, že zvláštní zákon může vyhradit vlastnictví určitých věcí jen státu nebo určitým právnickým osobám. V tom směru pxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxstě, neboť tyto zvláštní zákonné úpravy mají veřejnoprávní povahu.
Z důvodové zprávy (k § 1012):
Termínem "vlastnické právo" se označuje subjektxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxlastnické právo", jak to činí platný občanský zákoník (např. v § 125, 132 nebo v § 133), nýbrž pojmem "vlastnictví" označuje předmět vlastnického práxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx
x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxezuje obsah vlastnického práva slovy, že "vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xd zjevných socialistických prvků. Důvodová zpráva k platnému ustanovení to dotvrzuje, když uvádí, že "v ustanoveních, která upravovala osobní vlastxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxkovou souvislost s někdejším občanským zákonodárstvím Sovětského svazu (srov. např. čl. 58 občanského zákoníku RSFSR z r. 1922 nebo čl. 92 občanského xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
Hlavní vady platné úpravy jsou tyto: Předně se odděluje úprava pozitivní a negativní stránky vlastnického práva (§ 124, 127). To je xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxx, že se jedná o úplný seznam jednotlivých oprávnění vlastníka a že vlastnické právo je součtem těchto dílčích práv, což neodporuje jen jednotnosti vlasxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx triádu (
ius possidendi
,
ius utendi
et fruendi a
ius abutendi
) charakterizující typické projevy vlastníkova působení na věc a respektovanou v evropsxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxlédnutím k analogickým úpravám konvenčních občanských zákoníků z okruhu
kontinentální
právní kultury. Poukazuje se zvláště na zákoník rakouský (§ xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxý (čl. 209 odst. 2), co do základu i polský (čl. 140); ze zámořských např. na zákoník mexický (čl. 830) nebo québecký (čl. 947).
Osnova se vyhýbá snaze dxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxovat vlastnické právo bývají ideologizovány. Návrh ustanovení proto zdůrazňuje jen nesporné, obecně akceptované a podstatné rysy vlastnického práxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxtnického práva, zdůrazňuje návrh § 1012, že vlastník nakládá s předmětem svého vlastnického práva volně, to jest přímo a svou mocí, která je tudíž nezávxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxrhuje stanovit, že je vlastníkova volnost limitována dvojím: jednak to jsou meze zákona, jednak také subjektivní práva jiných osob.
Jednotnost vlxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxcí zpravidla kterýmkoli způsobem podle libosti, jako negativní stránka vlastnického práva se označuje právo vlastníka zabránit zpravidla každému jxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x
xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxávo se svým vlastnictvím podle své vůle volně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.
Ius exclusionis
je důležité pro ochranu vlastnického práva, zejméxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x 351, francouzský v čl. 544, německý v § 903, švýcarský v čl. 641, italský v čl. 832 atd.).
Vyjádření pozitivní i negativní stránky vlastnického práva x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxpůsobit, jak je mu libo, a jiné z působení na věc vyloučit. Tím je vymezen obsah vlastnického práva, nikoli tedy kazuistickým a neúplným výčtem dílčích vxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxkládat s ním). Obsah vlastnického práva není totiž tvořen součtem těchto dílčích oprávnění a existencí žádného z nich není podmíněna existence vlastnxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xcelku (např. při prohlášení konkursu), nemá to totiž vliv na existenci ani na trvání vlastnického práva. Naopak, pomine-li omezení, obnoví se vlastnixxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx, požívat či jiné ze svých dílčích oprávnění, protože k zániku vlastnického práva může dojít jen z některého zákonného důvodu; tím je dána jeho trvalostx
xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxých oprávnění označuje vedle práv věc držet, užívat a požívat její plody a užitky, také právo s věcí nakládat. Význam "nakládání s věcí" je v tomto pojetíx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxklo označovat toto dílčí oprávnění latinským
ius disponendi
, ač se jedná o termín, který v římském právu nemá oporu. Správně má jít při nakládání s věcí vxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx, měnit ji, ba i zničit, není zvlášť zmiňováno - zmíněno je však v § 1006, protože je podmíněno faktickým držením věci - neboť to plyne jak z obecné zásady vyxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxí předmět vlastnictví držet, užívat i požívat. Totéž ostatně plyne i z návrhu některých dalších ustanovení.
Navržené ustanovení nezmiňuje výslovxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxnova vracela k institutu děleného vlastnictví, což se však nezamýšlí.
Pravidlo, že všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a že se jim poskxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xuplicitní formulaci k druhé větě čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, přičemž Listina vyjadřuje tutéž zásadu přesněji.
xx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxií s touto tematikou k dispozici není. Na prvním místě lze bezpochyby uvést jedno z nejzásadnějších děl zakladatele české civilistiky Antonína rytíře xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxě smrti, v roce 1923, zásluhou redakce Randova žáka, advokáta JUDr. Vojtěcha Kasandy). Ve jmenovaném díle podal Randa dobový pohled na vlastnické právx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxvá právní možnost přímého a neobmezeného nakládání věcí hmotnou" (lit. č. 9, s. 1-2). Odklání se tedy od do té doby užívané definice: "Vlastnictví jest mxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxctví, dle něj je v tom případě užito tohoto slova "ve smyslu širším, neprávnickém, ve smyslu majetnosti" (lit. č. 9, s. 3).
2.
Randu později následovxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx35). I předmětem Sedláčkova zkoumání - jak plyne z let vydání jeho prací - bylo vlastnické právo dle ABGB, resp. o. z. o. Autor k definici vlastnického prxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxu jen ohlasem politických ideologií: buď individualistické nebo socialistické nebo korporační nebo jakékoli jiné. Obč. zák. podává jen výčet toho, cx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxše, co není právním řádem zakázáno, je dovoleno", jehož následkem je výčet toho, co vlastníkovi náleží, "pouze enumerativní a (...) vlastník může s věcx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxanského zákoníku č. 141/1950 Sb. je Knappovo Vlastnictví v lidové demokracii (1952), do něhož se výrazně promítla bezprecedentní změna v právně teorxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x. V. Venediktova). Vlastnictví bylo systematicky členěno na vlastnictví k výrobním prostředkům a vlastnictví k prostředkům osobní spotřeby (dle objxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxnské výroby ve druhém dílu jeho spisu Kapitál; viz lit. č. 3, s. 222). Proto je toto pojetí dnes (mimo jiné s ohledem na ústavně zakotvenou rovnost vlastnixxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxiká zejména Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi brněnských autorů Frxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx vlastnictví ve smyslu sociálním, podle něhož "smí určitý subjekt (‚vlastník') podle své libovůle užívati věcí ke svým účelům", od vlastnictví ve smysxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxývaný vlastnictví". Takto je dovozena zcela jasná definice, dle které "mluvíme totiž o právním stavu vlastnictví, jestliže byly splněny určité podmíxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxtví, resp. jeho obsahu nevypovídá zhola nic.
6.
Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. obecně, resp. jím pojaté vlastnické právo, diskontinuita jeho pxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxx, což je častým předmětem kritiky) činí použití shora uvedené odborné literatury vztahující se k ABGB výrazně aktuálním.
7.
Napříč všemi shora uvexxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx dokonale naplňuje římské Omnis
definitio
in iure
civili periculosa est: parum est enim, ut
non
subverti posset - Definice v (civilním) právu je nebexxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxacují, o to obtížnější se jeho definice jeví. Téměř každý ví, co může nebo nemůže jako vlastník činit či konat (chápe obsah vlastnického práva jaksi intuxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxdnotlivá oprávnění, z nichž má vlastnické právo sestávat, což ovšem rovněž není zcela vyčerpávající (viz níže). Z povahy věci plyne, že definice by mělx xxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xravděpodobně jeden z podstatných důvodů, proč nejen odborná literatura, ale také občanský zákoník č. 89/2012 Sb. - totožně jako občanské zákoníky pxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
x xhledem na uvedenou nemožnost definice je xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx věci; vlastnické právo je tedy přímým právním panstvím konkrétně určené osoby (resp. v případě spoluvlastnictví více osob) nad určitou věcí. Vlastnixxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxravuje pouze jeho předmět (§ 1011), obsah a meze (§ 1012), dále pak jeho omezení (zejména sousedskými právy; § 1013 a násl.).
10.
Pokud jde o rozsah zxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxedek odlišného pojetí věci v právním smyslu (viz dále).
II. K pojmům "vlastnictví" a "vlastnické právo"
11.
Ačkoli před účinností občanského zákxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx. 11 Listiny; z literatury např. Knappová, Švestka, Dvořák, lit. č. 4, s. 315), občanský zákoník na tento úzus nenavázal a oba pojmy odlišuje: jak zdůraxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxmí výhradně předmět vlastnického práva.
12.
Nerozlišování obou pojmů však nebylo pouze doménou úpravy vzniklé za předchozích politických poměrx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxvo jako věcné právo aneb k pojmu "věc v právním smyslu"
13.
Ustanovení § 1011 upravuje předmět vlastnického práva, který se bezprostředně pojí s pojxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxe: tzv. úzké pojetí, které za věc v právním smyslu považuje pouze věc hmotnou (
res corporalis
- Randa, lit. č. 9, s. 10; činí tak např. právní řád německý čx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xze trvale či opětovně vykonávat), pohledávky, práva autorská aj.; k xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xe skutečnosti je tiše přijímáno, že předmětem vlastnického práva dle ABGB mohou být výhradně věci hmotné; k pojmu "věc hmotná a nehmotná" srov. § 496).
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. totiž výslovnou definici věci neobsahoval, ale právní teorie dovodila, že věcmi byly ovladatelné hmotné předměty xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxto tripartici - existovala jakási samostatná kategorie zahrnující byty, nebytové prostory a zvířata.
15.
Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. se v pxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxB odlišně - viz citace z Randova díla shora), neboť se přiklonil k širokému pojetí věci v právním smyslu, tj. rozdílně od předchozí úpravy v občanském zákxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx o. Výjimku tvoří právní povaha zvířete, která v dosavadních předpisech nebyla řešena (občanský zákoník č. 40/1964 Sb. ani zákoníky dřívější neobsxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxská republika vázána, ale i vývoj společnosti a rozvoj společenských věd za uplynulých sto let (odlišnost zvířete jako smysly nadaného tvora od věci a jxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxx
x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx pojetí věci je třeba - odlišně od úpravy v předchozím občanském zákoníku - za předmět vlastnického práva považovat jak věci mající, tak věci nemající hmxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxpř. Unger, Randa aj.), neboť se zdálo komplikovaným jak užití praktické, tak zdůvodnění teoretické. Přesto se však někteří autoři přikláněli k tomu, žx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xx xxxxnský zákoník č. 89/2012 Sb. již platným i účinným právním předpisem. Každopádně pouze budoucí právní praxe poskytne odpověď na otázku, zda přijetí txxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxtněné. Je obecnou pravdou, že zákonodárci nejsou kladeny překážky v tom, co nazve předmětem vlastnického práva, může jím být v podstatě cokoli; měřítkxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xymahatelnosti práva (v České republice stále, a pravděpodobně odůvodněně, kritizované). Autoři nové soukromoprávní kodifikace odůvodňují opodstxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxzbytným alespoň si položit otázku, zda bude možné a účelné na takto zákonem vymezený předmět vlastnického práva vždy a za všech okolností, tj. bez ohledx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxví k hmotným a nehmotným věcem skutečně naprosto totožná, je vlastnictví práva (např. autorského) či pohledávky (oprávnění věřitele na plnění od dlužxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxdání pohledávky (příklad uvedený v důvodové zprávě) či akcie nakonec pouze žalobou na vydání dokumentu, listiny, smlouvy aj., tj. hmotného předmětu, x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xraxe, odpovědi na uvedené otázky přinese až praktická právní budoucnost. Jeví se však nezbytným položit si jednu - a to zásadní - otázku: Nebude se v konexxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx vlastnického práva
19.
Občanský zákoník přistoupil k několikerému, řekněme "dvoustupňovému" vymezení vlastnického práva. V prvé řadě je vlastxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxtem, tedy co může být ve vlastnictví subjektu vlastnického práva, subjektivní vymezení pak v nakládání s věcí jakožto předmětem vlastnického práva (uxxxxxxx x x xxxxxx
xxx
xxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxná v § 124 obč. zák. č. 40/1964 Sb.) spočívá v oprávnění, resp. svobodě vlastníka libovolně nakládat s vlastní věcí, tj. s předmětem svého vlastnického xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxva).
21.
V teorii se ustálila syntetická a analytická definice vlastnictví. Podle syntetického pojetí je vlastnictví všestranná, přímá a výlučnx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxí jeho trvalost (perzistence) a elasticita (pružnost).
23.
Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. upustil od tzv. analytického vymezení vlastnickéhx xxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx proto, že je obecně uznáváno, že toto vymezení je v podstatě nadbytečným, resp. není nezbytným, neboť podstatou vlastnického práva je, že není ani součxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxplatí, že by jakékoli další oprávnění, výslovně neuvedené, nebylo výkonem vlastnického práva. Naopak, vlastník může na předmět vlastnického práva (xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxékoli jiné/další" působení výkonem vlastnického práva, tj. taková osoba jedná jako vlastník.
24.
Jelikož někteří autoři a právní teorie hovoří o xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx, uchyluje se tedy právní teorie k vymezení vlastnického práva uvedením jeho obsahu, tj. specifikací toho, co vlastník jako osoba oprávněná z vlastnicxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxutu. Přesto se sluší ji zde alespoň v krátkosti uvést.
25.
Jedná se v prvé řadě o právo věc držet (
ius possidendi
), přičemž držba věci ve smyslu právníx xx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxahem držby je nakládání s věcí jako s vlastní (srov. komentář k § 987 a násl.).
26.
Dalším z dílčích oprávnění vlastníka je právo věc užívat (
ius utenxx
x xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx oprávnění svým vlastním právním jednáním dočasně vzdát (např. uzavřením nájemní smlouvy a předáním věci - typicky bytové jednotky - do dočasného užívxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx ze smluvních stran, a to bez udání důvodu).
27.
Právo vlastníka požívat věc, tedy přisvojovat si plody a užitky z věci plynoucí (
ius fruendi
) je rovnxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xrušky dozrálé na hrušni rostoucí na jeho pozemku, mláďata jeho domácích zvířat, úroky přirostlé k vkladu v bance apod.). Rovněž tohoto práva se může vlaxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx. připadá v úvahu zejména pachtovní smlouva (srov. § 2332 a násl.).
28.
Obsahem práva nakládat s věcí (
ius disponendi
) je možnost vlastnického prxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxnnému papíru, zmocněním realitní kanceláře k pronajímání bytu bez svolení vlastníka v konkrétním případě).
29.
Právo věc zničit (
ius abutendi
) oxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxm. Například výkon práva k věcem nebo součástem věci vysoké historické hodnoty podléhajícím památkové ochraně (ať už k věcem movitým, jako jsou sochy, xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxí vyloučen u nemovitostí - pozemků.
30.
Význam oprávnění věc opustit (
ius
dereliquendi) je v současné moderní společnosti významně snížen, protxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx lze některé věci bez právních následků opustit (např. domovní odpad v popelnici, nikoli však již radioaktivní odpad; vrak automobilu na vrakovišti, nxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxném seznamu - katastru nemovitostí, a je tedy veřejně známým; v posledních deseti letech se však xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx
xxx
xxxra uvedených jednotlivých dílčích oprávnění, resp. jejich výkonu, se vlastník nikdy nemůže trvale vzdát, aniž by pozbyl vlastnické právo; může se jicx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxtví (
nuda proprietas
), které se po odpadnutí příčiny (všech) omezení opět přemění ve vlastnictví úplné (hovoří se o tzv. elasticitě vlastnického právx x xxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx
xxčanský zákoník č. 89/2012 Sb. - na rozdíl od svého předchůdce - upustil od konstatování totožnosti obsahu vlastnického práva všech subjektů (§ 124 obxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xiž není zapotřebí tuto - civilisticky tradiční - zásadu zdůrazňovat výslovným uvedením v zákonném textu (což předchozí občanský zákoník po své novelx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxegorie nad ostatními). Tato zásada je navíc zakotvena v Listině (srov. čl. 11 odst. 1 Listiny), a proto by její uvedení v občanském zákoníku představovaxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxa může být v některých případech pouze stát. I tato úprava se jeví nadbytečnou, neboť i v tomto případě by se jednalo o duplicitní úpravu (současně s Listixxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxcí má stěžejní postavení v rámci právně teoretických koncepcí. Neomezenost byla chápána jako jistá pojmová
fikce
, neboť vlastnictví ve svém důsledku xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx přičemž někteří autoři rozlišují neomezenost xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx
xx xxxx
xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxnické právo (lit. č. 3, s. 146). Omezování svobody, rozsahu svobodného jednání, pojmem svobody ostatních tak, aby i oni přitom mohli zůstat naprosto svxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxd věcí, ať aktuální, nebo aspoň potenciální", podle kterého vlastník může "vykonávat nad věcí všechnu myslitelnou moc", připouští zákonná omezení vlxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxx
x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxmezené právní panství nad věcí a že jakékoli jeho omezení je s vlastnictvím neslučitelné, polemizoval zejména von Jhering, dle kterého je tato myšlenkx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxho" (viz lit. č. 3, s. 131). Ačkoli tedy koncepci vlastnického práva jako neomezeného právního panství zásadně odmítal, existenci soukromého vlastnixxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxnovství").
37.
V českém právním prostředí se neomezenost vlastnictví v nejširším pojetí uplatňovala v počátcích platnosti ABGB: vlastnické práxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxi jmění (...) za právo poskládané jest moc, podstatou i užitky věci nějaké vedle vůle své vládnouti, a každého jiného z toho vyloučiti" (§ 353 a 354 ABGB, lxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxého vlastnictví žalobcova; § 365 ABGB). Obsah vlastnického práva byl dán § 362 ABGB: "Vlastník úplný, maje právo, jměním svým svobodně říditi a vládnouxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx opustiti" (lit. č. 7, s. 186). Zákoník tedy dokonale kopíroval obsah římského vlastnického práva: oprávnění věc držet, s věcí nakládat, věc užívat nebx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxastnické právo vrchní nebo užitkové ("Táž práva mají také vlastníci neúplní, jak vlastník podstaty, tak vlastník užitku; toliko není jednomu dovolenx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xx xx xx xxxxx
xxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxval náznak odlišného pojetí vlastnického práva, který by svědčil spíše o koncepci vlastnictví formulované o sto let později (vlastnictví jako sociálxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xím nezasahuje do práv osoby třetí, ani nevybočuje x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxní právo ničím neomezené. Předmětné ustanovení dle našeho názoru představovalo úpravu dnes široce uplatňovaného omezení vlastnického práva ve veřexxxx xxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxnické právo stále jeví jako nejméně omezené ze všech subjektivních práv a vykazuje tendenci k určité univerzálnosti, je vždy omezeno, přinejmenším poxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xřelom 19. a 20. století).
40.
Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. stanovuje meze vlastnického práva v § 1012 větě druhé, neboť vlastníkova svoboda jx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci vydaným na základě zákona (v souladu s Listinou mohou orgány veřejné moci činit jen to, co jim zákon výslovně ukláxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxou, rozšíří se vlastníkova svoboda libovolně s věcí ve vlastnictví nakládat (elasticita vlastnického práva).
42.
Základním omezením je předevšxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxtnického práva, kterému - stejně jako zjevnému zneužití jakéhokoli jiného práva (viz § 8) - není zákonem poskytnuta ochrana, neboť ve své podstatě nejdx x xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxíku č. 89/2012 Sb. k žádné výrazné či podstatné změně. Ochrana vlastnického práva (stejně jako podle předchozí úpravy v občanském zákoníku č. 40/196x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxc, můžeme se u soudu domáhat jejího vydání touto odlišnou osobou - rušitelem našeho vlastnického práva); žalobou zdržovací se žalobce domáhá toho, aby xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxvých druhů práv k nehmotným statkům (duševnímu vlastnictví) v jednotlivých zvláštních zákonech k takovému právnímu závěru, podle něhož zvláštními pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxtě regulované druhy práv k nehmotným statkům. Tento závěr však jmenovaní autoři nesdílejí, stěží lze připustit neomezenou ochranu obecným vlastnickxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
Z literatury:
1. Eliáš a kol.: Občanský zákoník. Velký akademický komentář. Sv. I, 20xxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx s. 131, 146, 222.
4. Knappová, Švestka, Dvořák a kol.: Občanské právo hmotné I, 2005, s. 315.
5. Krčmář: Právo občanské II. Práva věcná, 1930.
6x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxsvětlen a potřebnými formuláři opatřen od praktického právníka, po r. 1874, s. 184, 186.
8. Pavlíček a kol.: Ústavní právo a státověda. II. díl, 2. čáxxx xxxxx xx xxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx díl, 1935, 198, 199.
11. Sedláček: Vlastnické právo, 1935, s. 22.
12. Sedláček, J. Vlastnictví a vlastnické právo: kritický pokus, 1919.
13. xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx x kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek I, 2009.
16. Urfus: Historické xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx v kostce, 2014.
19. Bányaiová: Princip proporcionality v rozhodování Ústavního soudu. PrRo, 2012, č. 8.
20. Bernard: Soukromoprávní prostředxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx 2012, č. 21.
22. Eliáš: Věc jako pojem soukromého práva. PrRo, 2007, č. 4.
23. Eliáš: Aniž křičte, že vám stavbu bořím. PrRo, 2006, č. 8.
24. Eliáxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxstnictví - vlastnictví za časů
Ius
downloadendi. AUC - Iuridica, 2012, č. 4.
26. Knappová: Držba. Právo a zákonnost, 1992, č. 10.
27. Krejčí: Vlaxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxpublice. PrRo, 2005, č. 1.
30. Staněk: Ještě jednou voda. Pk, 1997, č. 10 a 11.
31. Švestka, Stuna: K pojmu věc v právním smyslu v návrhu nového občanxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx
xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xiecle. Paris: Société de Législation comparée, 2012.
Omezení vlastnického práva
(Pozemek jiného vlastníka)
prof. JUDr.
Jxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xx
xxx
xxxxx
xx xx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx 1013) doplněným zvláštními opatřeními týkajícími se chovu zvířat a pěstování rostlin, úprav pozemku, stavebních prací na sousedním pozemku a užívánx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxení úpravy imisí a sousedského práva ve vlastním slova smyslu; obojí je pro budoucnost třeba systematicky uspořádat a více propracovat.
Zákaz imisx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxuři a parách, nýbrž jen o plynu; zúžení výčtu nepodlamuje normativní váhu a rozsah zákazu, neboť výčet zůstává demonstrativní. Výslovný poukaz, že zákxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x případy, kdy se na cizím pozemku přemnoží např. myši nebo škodlivý hmyz a vnikají na sousední pozemek nad míru přiměřenou místním poměrům). Obecně se naxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xhledu na míru obtěžování tím způsobeného vlastníku cizího závodu), ledaže k tomu je zvláštní právní důvod. Přímé
imise
jsou přímým pokračováním vlasxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxedkem podmíněným přírodními vlivy (spad popílku, šíření hluku, množení hlodavců na pozemku neužívaném nebo nenáležitě obstarávaném apod.). Nepřímx
xxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxtě.
Osnova používá pro termín "sousední pozemek" synonymicky slova "pozemek jiného vlastníka", aby tak dala najevo, že má na mysli nejen pozemek v pxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx-li se ovšem o
imise
přímé); pokud ale takové
imise
převyšují obvyklou míru a podstatně omezují užívání sousedova pozemku, náleží sousedovi náhrada xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxní provoz úředně schválený, čemuž se právě míní zabránit), navrhuje se výslovně uvést, že lze žádat pouze relutární náhradu.
I. Obecné výklady
1.
xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxích vlastníků) s cílem přispět k "dobrému sousedství" stanovením vzájemných práv a vzájemných povinností sousedních vlastníků (ale i bytových spoluxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx může dojít a také dochází k pronikání nejrůznějších účinků (hluku, zápachu, prachu, popílku aj.) z jednoho pozemku na pozemek druhý (sousední). Není sxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxu, který je nežádoucími účinky postižen, a to bez ohledu na vzdálenost od pozemku z kterého nepříznivé účinky pocházejí.
2.
Občanský zákoník zvolxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxkovými přesuny v oblasti pozemkového vlastnictví. I se zřetelem k rostoucí migraci občanů, zvyšujícímu se počtu cizinců v České republice, k častějšíxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxnamné v uspořádání vlastnických právních poměrů. Zkušenosti právní praxe potvrzují, že dobrý soused zvyšuje hodnotu nemovitosti a naopak. To ostatnx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx podle Carbonnier, lit. č. 15, s. 192).
3.
Soukromé právo tak vytyčením hranic výkonu vlastnického práva, právními možnostmi jeho ochrany a odpovíxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxla životních situací, na které komentovaná úprava může dopadnout, je velmi široká: od obtěžování hlučnou hudbou přes padání listí na sousední pozemek xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx (soukromého) práva poskytují vlastníkům v řadě případů paralelní ochranu i předpisy práva veřejného (administrativního). Jde o nezávislou právní úxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xx mohlo vyplývat z ustanovení § 1 věty druhé. Administrativní předpisy hrají významnou roli při posuzování např. únosné míry hluku, který xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxpojenosti vztahu mezi ochranou poskytovanou právem veřejným a soukromým lze uvést příklad z právní praxe popsaný v Právních rozhledech, 1994, č. 5. Šlx x xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxstění žab (příklad z německé právní praxe).
5.
Zákon hovoří o imisích. Slovo "
imise
" pochází z latiny a znamená průnik, vniknutí. Občanský zákoník xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx pozemek (odtok vody z okapů na sousední pozemek). Rakouská
judikatura
za přímé přivádění považuje i pěstování popínavých rostlin, aby se pnuly po zdi xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxivní
imise
jsou zpravidla spojovány s odnětím světla, slunce, vzduchu (v těchto případech nutno zvláště pozorně sledovat, zda se ze strany toho, kdo sx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxvní stavy sousedů - jako příklad uvádí provoz nevěstinců či azylu pro nevyléčitelně choré. Takové situace by však v dnešní době jako nepřípustné
imise
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxznívat.
6.
Právní úpravu sousedského práva obsahují všechny občanské zákoníky poměrně obdobnou (z tohoto pohledu vyznívá kuriózně občanský zákxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xdyž jednotliví národní zákonodárci nepoužívají k úpravě vzájemných vztahů souseda shodnou legislativní konstrukci, shodují se v tom, že jistý stupex xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xtížení užívání pozemků v místě obvyklé.
7.
Podstatu právní úpravy sousedských vztahů lze vyjádřit i tak, že principem sousedského práva není jen nxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx
xxx xxxxx
x.
Občanský xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xbčanských zákonících obvyklý. Jsou však známa i jiná (obecnější) legislativní vyjádření, která sledují ochranu sousedů. Tak např. jsou zakázány všexxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xx x xxaxi obtěžování hlukem, a to jak z veřejných zařízení, tak i od jiných soukromých subjektů. V nedávné době vzbudila zaslouženou pozornost kauza, kterou xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxo města Prahy. Skupina žalobců se domáhala, aby žalovanému - hlavnímu městu Praze byla uložena povinnost zdržet se rušení hlukem pocházejícím z provozx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx bylo Nejvyšším soudem zamítnuto.
10.
Na základě podané ústavní stížnosti Ústavní soud dovodil, že rozsudkem Nejvyššího soudu je porušeno základxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxáva vedlejších účastníků jako vlastníků nemovitostí bezprostředně sousedících s pozemní komunikací, čímž zasáhli současně ústavně nekonformním zxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxávo, museli být vědomi stavu předmětné komunikace, který je výsledkem mnohaletého vývoje. Ústavní soud přisvědčil, že vlastnická práva vedlejších úxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxné veřejné komunikace. Obec, jakkoliv je vlastníkem pozemní komunikace, pokračuje Ústavní soud, není až na výjimky oprávněna provoz na ní jakkoliv rexxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxnost, kterou lze ovlivnit provoz na pozemní komunikaci, je pojmově vyloučeno, aby jí byla uložena povinnost zdržet se rušení hlukem pocházejícím z proxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností" (§ 4). Jde o to, že pokud občan změní své bydliště a přestěhuje se do jiného místa, kde lze důvodně očekávat napřx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxěhuje do sousedství obchodního centra, z kterého zaznívá hudba, slyšitelný je i příjezd a brzdění aut, hluk otvíraných dveří aj.). Naproti tomu podnikxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxzuměn s tím, že spolu s výstavbou nových rodinných domů na něj budou ze strany nových sousedů kladeny standardní nároky na dobré sousedství.
12.
xxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxé
imise
na pozemek jiného zákon zakazuje bez ohledu na jejich míru a na stupeň obtěžování souseda. To by neplatilo, pokud by oprávnění je přivádět bylo zxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxho zařízení, který byl řádně úředně schválen. V takovém případě soused má právo jen na náhradu újmy v penězích, aniž by byl oprávněn podat zdržovací žaloxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxuje vyplatit sousedovi kompenzaci. Za předpokladu, že se při provádění závodu nepřekračuje úředně schválený rozsah, není rozhodné, jaká okolnost vexxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxdu nepřekračuje kritéria úředně schváleného provozu.
Imise
, které mají původ v úředně schváleném zařízení, mohou být zakázány, jestliže vážně ohrožxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxm souseda srov. § 1040 a násl. I když nejčastěji použije vlastník k ochraně svého práva zřejmě žalobu zdržovací (negatorní; srov. výklad k § 1042), zákox xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Z literatury:
1. Eliáš a kol.: Občanský zákoník. Velký akademický komentář. Sv. I, 2008.
2. Knapp: Vlastnictví v lidové demokracii, 1952.
xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
7. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
8. Sedláček: Vlastnické právo, 1935.
9. Spáčil: Ochrana vlastnictví a držby v občanském zákoníxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxudu. PrRo, 2012, č. 8.
12. Bernard: Soukromoprávní prostředky ochrany před hlukem. PrRo, 2008, č. 5.
13. Dobrovolná, Spáčil:
Imise
způsobené pxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x právní vynutitelnosti veřejného zájmu na ochranu zdraví před hlukem. PrRo, 2012, č. 21.
15. Kletečka: Sousedské právo a právo stavby podle návrhu oxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
16. Carbonnier: Droit civil, 1964, s. 192.
(Cizí movitá věc na pozemku)
prof. JUDr.
Jan
Dvořák,
CSc.
Mgr.
Alena
Srbová
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xabývají jen řešením právních otázek spojených se stíháním chovaných zvířat na cizím pozemku. Ale už Randa dovodil (srov. Právo vlastnické dle rakouskxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxoníkem pro zvířata, se netýká jen zvířat, ale všech movitých věcí. To se promítlo i do některých kodifikací civilního práva. Lze poukázat na občanské záxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx
xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxující ochranu zájmů obou vlastníků. Vlastníku pozemku se ukládá povinnost takovou movitou věc jejímu vlastníku vydat, popřípadě mu umožnit na pozemex xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxnické právo vlastníka movité věci je chráněno stejně jako vlastnické právo vlastníka nemovité věci.
Pokud jde o chovaná zvířata, přejímá se standaxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xrávu chybí a jsou zdrojem neshod. Platný občanský zákoník v § 127 pouze stanoví, že vlastník nesmí nechat vnikat chovaná zvířata na sousední pozemek. Txxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxk žádná zvířata bez ohledu na to, zda je chová nebo zda taková zvířata na jeho pozemku žijí divoce (např. hlodavci, hmyz apod.). Korektivem je přesah míry xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xo je předmětem úpravy zákazu imisí v předchozích ustanoveních. Druhý aspekt spočívá v ochraně vlastnického práva vlastníka zvířete. Řeší se tak, že vlxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxví, ať již jde o zvíře domácí, anebo sice divoké, ale zajaté nebo zkrocené.
Výslovně formulovaná právní pravidla o roji včel mají odůvodnění proto, žx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxavidla půjde o nepřímé
imise
posuzované co do přípustnosti podle kritéria míry přiměřené místním poměrům. O přímé
imise
by se jednalo při umístění úlx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xemůže. Jednotlivé včely na cizím pozemku se považují za věc ničí, resp. za zvíře, které nikomu nepatří, takže soused ani jejich zabitím neruší vlastnicxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxému zákoníku občanskému. Díl II. Praha: Linhart, 1935, s. 377; Sedláček, J. Vlastnické právo. Praha: Linhart, 1935, s. 213).
Z uvedených důvodů se pxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxu i ve starších právních předpisech a kodifikacích (např. dekrety Marie Terezie z let 1775 a 1776, nebo Allgemeines Landrecht z r. 1794), která se promítxx x xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxalská (čl. 925 Codice civile) nebo španělská (čl. 612 Código civil). Navržená ustanovení vycházejí z redukované německé úpravy - navrhuje se xxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxského občanského zákoníku z r. 1964).
Vzlétne-li včelí roj na cizí pozemek, jde stále o vlastnictví vlastníka roje, tudíž vlastník pozemku nesmí cixx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx Machová, J. Právo ve včelařství. Praha: Orac, 2001). Některé zahraniční úpravy obsahují omezení spojené se zánikem vlastnického práva původního vlaxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxvat.
Samovolné spojení včelích rojů je úkaz vyskytující se zřídka. Podle literatury k tomu dochází v případě, že jeden z rojů ztratí matku. Podrobný xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxé, švýcarské a lichtenštejnské úpravy se navrhuje upravit případ, kdy se roj spojí s včelami v úlu již obsazeném. Podle navrženého pravidla se celek stáxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxan, E. in Pietrzykowski, K. et al. Kodeks cywilny. Komentarz. Tom I. 2. vydání. Warszawa: C. H. Beck, 1999, s. 455 an.; Quack, F. in Quack, F. et al. Münchenxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx xx xx x xeiser, T. Basler Kommentar zum Schweizerischen Privatrecht. Zivilgesetzbuch II. 2. vydání. Basel - Genf - München: Helbing & Lichtenhahn, 2003, xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxčena veřejnoprávní povinnost utratit roj neznámého původu (vyhl. č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx zákona mají zemřít; Boleslavský deník z 21.5.2005). Předmětem navržené úpravy je řešení otázky vlastnictví a zájem preventivně odstranit příčiny soxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx zaplacení jeho hodnoty. Jestliže právní předpis ukládá povinnost k utracení roje, nebylo by namístě připustit, aby se původní vlastník roje mohl ještx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxzeného úlu. Německý zákoník stanovil výslovně, že v takovém případě zůstává vlastnictví vlastníka roje nedotčeno a že si může roj z neobsazeného úlu vyxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxx jeví nadbytečná. Stejně tak se jeví nadbytečné i ustanovení § 963 BGB, podle něhož se při spojení několika včelích rojů mimo úl stanou jejich původní vlaxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxení movitých věcí.
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxšího soudu sp. zn. 22 Cdo 1421/2003 z 27.5.2004; z rakouské rozhodovací praxe rozhodnutí z 15.10.1953 publikované in Judikatenbuch des Oberstes Gerixxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx vhodné formulovat v daném směru jasná právní pravidla snižující riziko neshod a sporů.
Výklad:
1.
Jde o jedno z ustanovení, která umožňují vstup jxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxo vstupu vlastníka věci nebo osobu, která měla věc u sebe. Zákon nerozlišuje, z jaké příčiny se věc na pozemek vlastníka dostala, mohlo to být z důvodů půsxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx odvrátí vlastník tím, že tuto věc oprávněnému vydá bez zbytečného odkladu. Pro případ, že vlastník věci, resp. oprávněný nevyužije svého práva věc vyhxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxvo domáhat se v řízení před soudem proti vlastníkovi věci či oprávněnému odstranění movité věci z pozemku.
2.
Zákon umožňuje vlastníku i stíhat na cxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxetem, rojem včel nebo výkonem práva vlastníka věci či oprávněného. Náhrada škody se bude řídit ustanoveními § 2933 (škoda způsobená zvířetem) a § 2936 xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Z literatury:
1. Adamec: Včelařské právo v zemích českých, 1901.
2. Eliáš a kol.: Občanský zákoník. Velký akademický komentář. Sv. I, 20xxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx zákoník. Komentář. Svazek I, 2009.
(Dočasné zadržení cizí movité věci)
prof. JUDr.
Jan
Dvořák,
CSc.
Mgr.
Alena
Srbová
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxody přiznává oprávnění movitou věc zadržet (§ 1395 a násl.), ačkoli ho jinak zatěžuje povinnost věc vydat.
2.
Zadržovací právo zanikne nahrazeníx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx práva, nemůže-li tak učinit, dá jistotu způsobilým ručitelem. Způsobí-li škodu zvíře, zákon nepřiznává vlastníku pozemku oprávnění ho zadržet.
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxx.: Občanský zákoník. Velký akademický komentář. Sv. I, 2008.
2. Krčmář: Právo občanské II. Práva věcná, xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxčanský zákoník. Komentář. Svazek I, 2009.
(Spadlé plody)
prof. JUDr.
Jan
Dvořák,
CSc.
Mgr.
Alena
Srbová
Z důvodové zpxxxx xx x xxxx x xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxva obsahuje jen zjednodušené pravidlo. Předně se navrhuje stanovit, že plody spadlé z přesahujících keřů nebo z větví stromů na sousední pozemek náležx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxovi rostlin a musí mu být umožněno, aby je očesal, byť byl přístup k nim možný jen ze sousedního pozemku. Dále se navrhuje upřesnit dosavadní konstrukci o xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxevisy bez dalšího se nově navrhuje, aby soused vlastníka nejprve vyzval, aby přerůstající kořeny a přesahující větve odstranil sám, a teprve pokud to txx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxnak - a to hlavně - snižuje riziko sousedských sporů. U stromu je namístě chránit jej ve zvýšené míře (tak již předválečná československá osnova nebo švýxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xbtěžování vlastníka sousedního pozemku.
Výklad:
1.
Zákon nově stanoví, že plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi txxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxíkovi stromů. Z této zásady zákoník činí výjimku, která modifikuje nové pravidlo v případě, je-li sousední pozemek veřejným statkem (k pojmu "veřejný xxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxmu bez dalšího.
xx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx mu tyto kořeny či větve působí škodu anebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromů (např. kořeny vysávají z pozemku živiny, narušxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xyl o odstranění kořenů nebo větví stromů požádán a v přiměřené době tak neučinil. Vlastnictví k odstraněným kořenům a větvím zákon přiznává sousedovi. xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxiny (§ 5 vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení).
3.
Mírnější podmínky odstranění jsou stanoveny pro jiné rostliny pxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
Související ustanovení:
Související předpisy:
vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxtnictví a držby v občanském zákoníku, 2005.
3. Spáčil, Bičovský, Mareček, Wurstová: Sousedská práva, 2010.
4. Švestka a kol.: Občanský zákoníkx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxch občanských zákoníků. Navržená úprava se inspiruje zejména italským kodexem (čl. 894 an.), vylučuje však některé případy, kdy takovému právu nelze xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxomy již vzrostlé podmiňuje existencí rozumného důvodu na sousedově straně. Takový rozumný důvod bude např. mít vlastník zemědělského pozemku, počnexxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxré hrozí v budoucnu tento pozemek zastínit apod. Stejně tak bude mít např. vlastník pozemku s domem nedaleko hraniční čáry rozumný důvod bránit se, zasaxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxé ustanovení lze samostatně aplikovat, jen nebrání-li tomu jiné právní předpisy, zejména § 8 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a § 8 vyhlx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xterých případech se takové povolení nevyžaduje. Je-li k odstranění dřeviny potřebné povolení, navržená úprava na tom nic nemění. Právě proto, že bez pxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxx xxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxva
komplementární
, neboť navržené ustanovení míří především na tyto případy a jeho funkce je preventivní. Tam, kde přistupují další veřejnoprávní omxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx z lesního zákona, zůstávají tato omezení samozřejmě i nadále nedotčena.
Výklad:
1.
Rozumným důvodem pro žádost vlastníka pozemku, aby soused nexxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxohrozil jeho stavbu. Komentované ustanovení lze proto považovat do jisté míry za prevenční. Jestliže takový strom však již v těsné blízkosti společné xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xe vlastník pozemku obrátit s návrhem k soudu. V případech, kdy sousedské vztahy nejsou přátelské, může je nová právní úprava ještě více narušit.
2.
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxst od společných hranic 3 metry, pro stromy nedosahující této výše postačuje vzdálenost 1,5 m. Tyto vzdálenosti se uplatní ale jen tehdy, nestanoví-li xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxe nelze tyto vzdálenosti rozumně dodržet. Stromy vysázené za hranicí stanovenou xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx se neuplatní, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li strom mezi sousedy rozhradu (v takovém případě půjde zpravidla o spoluvlastnictví obox xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxolování jejich kácení.
Související ustanovení:
Související předpisy:
vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochranx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxana vlastnictví a držby v občanském zákoníku, 2005.
3. Spáčil, Bičovský, Mareček, Wurstová: Sousedská práva, 2010.
4. Švestka a kol.: Občanský xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xostou mimo les, ASPI: LIT26533CZ.
(Náležitá opora sousedního pozemku)
prof. JUDr.
Jan
Dvořák,
CSc.
Mgr.
Alena
Srbová
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxo, podle něhož vlastník nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatexxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxtává i nadále (dočasně nebo trvale)
status
nemovité věci, se uvedené právní pravidlo použije analogicky.
Výklad:
Úpravami pozemku (prováděním xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xich umístěných. Jestliže při provádění zemních prací dojde k nepředvídanému ohrožení stability okolních pozemků či staveb anebo k porušení některýcx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxebně technické řešení.
Z literatury:
1. Elixx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxl, Bičovský, Mareček, Wurstová: Sousedská práva, 2010.
4. Švestka a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek I, 2009.
(Stékajícx xxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxkání vody ze střechy, i když právě pád vody či sněhu ze střechy bude v praxi nejčastější, nýbrž hovoří o stavbě. Komentované ustanovení se proto použije v xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxdiční soukromoprávní pojetí. Za stavbu ve smyslu komentovaného ustanovení nutno nepochybně považovat i přístřešek na auto či altán, z kterého na sousxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx x x xxxxxxxx že stavba souseda byla vybudována při respektování všech požadavků na výstavbu. Je věcí žalovaného souseda, jakým stavebním prvkem pronikání deště, xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxodu, je vlastník nemovitosti povinen k její náhradě.
2.
Druhá věta míří na případy přirozeného (tj. ne uměle vybudovaného) průtoku vody ze svažitýxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxn postavit na svém pozemku hráz či učinit jiné opatření, které by tomuto průtoku zabraňovalo. Zákon má na mysli přirozené stékání vody v rozumném množstxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxený pozemek dostaly v důsledku deště, oblevy či proto, že na výše položeném pozemku pramení, v žádném případě se nesmí dostat na níže položený pozemek voxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx pozemku zhoršovalo. Průtok vody je vlastník níže položeného pozemku povinen snášet, není to jeho právo. To by neplatilo, jestliže voda stéká nikoli přxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxemek. Vlastník níže položeného pozemku v takovém případě již není zatížen povinností trpět průtok vody po svém pozemku. Stejně lze posoudit situaci, kxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxastníku níže položeného pozemku požadovat úpravy na výše položeném pozemku, nezbavuje ho však práva požadovat náhradu škody, která mu v důsledku průtxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxzemku nesmí bránit v odtoku vody, kterou sám nepotřebuje, tím, že ji svede jinam.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxský: Dějiny a systém soukromého práva římského, 1921.
(Stavba v blízkosti hranice pozemků)
prof. JUDr.
Jan
Dvořák,
CSc.
Mgxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx společné hranice pozemků zřídil stavbu. Stavbou se rozumí jakákoli stavba (ať trvalá, nebo dočasná, ať stavba spojená pevně základy s pozemkem, nebo sxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxt narušení sousedských práv, např. při hrozbě zastínění sousedního pozemku nebo při hrozbě vnikání chovaných zvířat (např. slepic) na sousední pozemxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxsek se zřetelem k místním poměrům a k tomu, co na sousedovi lze spravedlivě požadovat, aby ještě snášel. Rovněž posouzení toho, co je těsnou blízkostí, zxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby). Navržené ustanovení se nedotýká případů, kdy si soused opatří k zřízení stavby veřejnoprávní titul (xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx civil, québeckého zákoníku a některých dalších: zakládá sousedovo právo bránit zřízení stavby na sousedním pozemku v příliš těsné blízkosti hraničnx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxuje vlastníka pozemku k žádosti, aby se soused v těsné blízkosti společné hranice stavby zdržel. Zákon požaduje, aby k tomu měl vlastník rozumný důvod, xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx dovodit, že stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx staveb (srov. § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb.). Tak např. vzdálenost rodinných domů od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m; stejné pravidlo pxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Související předpisy:
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
(Vstup na sousední pozemek)
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxení § 127 odst. 3. To stanovuje, že vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxzněji zdůraznit, že omezení vlastnických práv v takovém případě přichází v úvahu jen tehdy, nelze-li daného účelu dosáhnout jinak; nebude tedy možné, xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxx. 3 platného občanského zákoníku se přejímá x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxovení neuvádí
liberační důvody
. Toto ustanovení míří na případy běžné údržby a běžného hospodaření. Protože se běžně vyskytují i mimořádné situace, pxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxzemek, je-li to nezbytné k údržbě sousedního pozemku či hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak. Jde o jednorázové opatření, které nxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxí", nikoli pouhá pohodlnost či snazší dostupnost. Vstup na sousední pozemek není nezbytný, jestliže potřebné práce mohou být realizovány jinak, tj. bxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx ten provést údržbu živého plotu, který je jeho vlastnictvím a tvoří rozhradu mezi nimi, případně chce natřít ze strany vlastníka plot. I když zákon výslxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxy způsobené sousedem při této činnosti, aniž uvádí možnost liberace.
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxček, Wurstová: Sousedská práva, 2010.
3. Švestka a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek I, 2009.
(Užití sousedního pozemku pxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxm pracím na stavbě včetně její opravy či obnovy. Užití pozemku má v tomto případě širší význam než pouhý vstup, obsahuje v sobě i oprávnění potřebné stavexxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxx xtavebník stavebnímu úřadu doloží, že o stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich; ti mohou příslušnému xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
Podle § 109 stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení kromě jiných vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnixxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xřad může vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nařídit nezbytné opravy, jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxcemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením. Podle § 137 odst. 1 písm. f) stavebního zákona může tato opatření učinit i k usnadnění průxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xěm, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokux xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxí být práce prováděny. Ten, v jehož prospěch byla povinnost uložena, musí dbát, aby práce co nejméně rušily užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx nesplní-li tuto povinnost nebo nedojde-li k jiné dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody. Mezi přílohami k ohlášení staxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxem stavebník prokazuje, že informoval uvedené osoby o svém záměru; z dokladů musí být zřejmé datum xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xinak ji určí soud podle místních zvyklostí či podle principů spravedlnosti. Užití sousedního pozemku brání sousedův zájem, který převyšuje zájem na pxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí:
Související předpisy:
(Užívání prostoru nad poxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxku může být vzhledem k vývoji techniky využíván nejrůznějším způsobem. Proto již dnes na to pamatují nejrůznější právní předpisy a vlastníka omezují rxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxě neupravené. Na ně navržené ustanovení pamatuje obecnou klauzulí, že je-li tu důležitý důvod a nemá-li vlastník rozumný důvod tomu bránit, musí vlastxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxerá ony prostory využívala, z toho pro sebe odvodit nějaké další právo do budoucna. Bylo-li však v této souvislosti zřízeno v době, kdy tu důležitý důvod xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxn žádat náhradu škody.
Výklad:
1.
xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxo jaké výše a do jaké hloubky), řeší teorie mnohdy odlišným způsobem. Přehled těchto názorů podává J. Spáčil (lit. č. 6, s. 179 a násl.). Jen při existenci xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx. V praxi půjde zpravidla o situace, kdy se na pozemek vlastníka zasahuje stavebními stroji pro účely výstavby či demolice sousední budovy, a v důsledku xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xe vlastník nemůže opřít. Oproti tomu lze přiznat ochranu vlastníkovi pozemku proti záměrně nízkým přeletům letadel nad pozemkem.
2.
Je samozřejmxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxhém odstavci však není zcela jasná: pokud by úředně schválené zařízení bylo umístěno nad pozemkem či pod pozemkem vlastníka, vyžaduje to jeho souhlas (xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx právo vlastníka na náhradu škody, která představuje zhoršení kvality jeho pozemku a snížení jeho ceny, plně namístě. Rozumí se, že úředně schválené zaxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx Arndts: Učební kniha pandekt, 1886.
2. Eliáš a kol.: Občanský zákoník. Velký akademický komentář. Sv. I, 2008.
3. Heyrovský: Dějiny a systém souxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xI. díl, 1935.
6. Spáčil a kol.: Občanský zákoník. Komentář, sv. III, 2013, s. 179 a násl.
Rozhrady
(Společné vlastnictví)
pxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx, či umělé (zeď, živý plot, mez atp.); jsou-li takové, třeba stanovit základní pravidla. Stávající občanský zákoník stanovil jen možnost soudního ulxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxx5 vztahující se k běžným záležitostem soukromého života.
Předně se navrhuje stanovit vyvratitelnou domněnkou, že tam, kde není jasné, komu z vlasxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxkého hlediska možné u společných zdí v tom směru, že nelze pro tyto případy zvolit pravidlo, že každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci. Z toho důvodu xx x x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xpod.), nesmí však ohrozit její stabilitu a funkce, ani omezit druhého spoluvlastníka v užívání jeho části. Pokud se jedná o jiné rozhrady, v tomto odstaxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx). Ohledně nich však netřeba volit kazuistickou úpravu, nýbrž postačí analogická aplikace § 1024 odst. 2, případně využití úpravy sousedských práv či xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxictví vyplývá i povinnost společné údržby a společných nákladů. Spoluvlastnictví rozhrad lze popřít přinesením důkazu o výlučném vlastnictví jednoxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxapř. podle umístění spojovacích prken, sklonu tašek na zdi, apod.). Zákon přejímá i ustanovení § 855 ABGB, dnes již zřejmě nepraktické, že každý může užxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxek, Wurstová: Sousedská práva, 2010.
(Náklady na údržbu)
prof. JUDr.
Jan
Dvořák,
CSc.
Mgr.
Alena
Srbová
Z důvodové zpxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxtníků sousedního pozemku, udržuje každý to, co mu patří. Povinnost k údržbě rozhrady však není absolutní; stanovit ji má význam jen pro případy odvrácexx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxnictví. K tomu je každý vlastník povolán i bez tohoto výslovného ustanovení (srov. i čl. 11 Listiny: "Vlastnictví zavazuje").
Související ustanovxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxozených či rozpadlých rozhrad. Jedním z těchto pravidel je, že vlastník není povinen rozpadlou zeď postavit nebo obnovit jinou rozhradu, avšak je povixxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xrávní předpisy. Jedná se například o povinnosti vlastníků objektů, které jsou stanoveny právními předpisy na úseku státní památkové péče.
Výklad:
xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx slovy vlastník není povinen znovu postavit nebo obnovit rozhradu bez dalšího. Jen v případě, že v důsledku narušení rozhrady se stane hranice mezi pozexxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
1. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
2. Spáčil, Bičovský, Mareček, Wurstová: Sousedská práva, 2010.
(Povinnost oplotix xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx k oplocení každému vlastníku po pravé straně jeho pozemku z pohledu vstupujícího. Komentované ustanovení míří na případy, kdy se oplocení domáhá sousxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xe vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu. Stavbu plotu nelze povolit, pokud je dán právní důvod, který by byl výstavbou plotu znemožněn, to je typicky nezbxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx
Z literatury:
1. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec: Občanský soudní řád. Komentář, II. díl, 2003.
2. Češka a kol.: Občanský zákoník. Komenxxxx xxxxx
xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
5. Spáčil, Bičovský, Mareček, Wurstová: Sousedská práva, 2010.
6. Švestka a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek I, 2009.
7. Chyba, Průxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
Z důvodové zprávy:
Výklad:
1.
xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxaněny) nebo pochybné (např. došlo k pohybu zeminy v důsledku záplav). V takovém případě je pro soud rozhodující poslední pokojná držba, tj. držba pozemxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxt i geometrický plán, který při digitálním zpracování tvoří spolehlivý základ pro určení hranic.
2.
V režimu sousedského práva se nenachází přestxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
2. Baudyš: Katastr nemovitostí, 2010.
3. Baudyšová, Baudyš: Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, Komentář, 2007x
xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxví a držby v občanském zákoníku, 2005.
7. Švestka a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek I, 2009.
8. Baudyš: K naléhavému právnímu zájmu na urxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx
xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx
xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx na ochranu vlastnického práva podle nového občanského zákoníku. PrRo, 2013, č. 9.
Nezbytná cesta
(Právo nezbytné cesty)
proxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx x xx
xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx 17)
IV. Právo nezbytné cesty a služebnost cesty (18 až 20)
Z důvodové zprávy (k § 1029 až 1036):
Současný občanský zákoník po dlouhých letech absenxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxiku nezbytné cesty po vzoru standardních úprav (Rakousko, Německo, Québec aj.) důkladněji. To má zásadní význam zejména z toho důvodu, že nezbytná cesxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx zřízení nezbytné cesty má být poskytnuta vlastníkovi této nemovité věci, která postrádá dostatečné spojení s veřejnou cestou, tak aby svou nemovitou xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxící nezbytnou cestu, tak zájem vlastníka sousedního pozemku, jehož vlastnické právo má být omezeno. Mezi obojím je třeba respektovat nezbytnou relacxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx, protože druhým z uvedených opatření se do sousedova vlastnického práva zasáhne podstatněji. V dané souvislosti se proto v § 1036 umožňuje vlastníku xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxí být pamatováno, že se taková změna vlastnických poměrů může záporně promítnout i do hodnoty zbývajícího nemovitého majetku tohoto vlastníka, a tudíx x xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxravy je (mimo jiné) zákon ze dne 7. července 1896 č. 140 ř. z., o propůjčování cest nezbytných, který institut nezbytné cesty do občanského zákonodárstvx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxým po nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro úplnost třeba dodat, že občanský zákoník z roku 1811 na právo cesty nepamatoval.
2.
Nová úprava představxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx upravenou v předchozím občanském zákoníku (§ xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu ČR, která toto ustanovení předchozího občanského zákoníku tvůrčím způsobem rozpracovala. Je tedy možné při výkladu některých ustanovení o právu xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxní právní úpravy nezbytné cesty lze konstatovat, že zákonodárce ji záměrně předřadil před úpravu vyvlastnění a omezení vlastnického práva, i když zříxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxvlastněním či omezením vlastnického práva spočívá v tom, jaké zájmy se zřízením nezbytné cesty sledují: zatímco právo nezbytné cesty se zřizuje v soukxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxrce vychází z toho, že zřízení práva nezbytné cesty znamená sice zásah do vlastnického práva vlastníka zatíženého pozemku, avšak nejedná se o zásah, jexxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxění a omezení vlastnického práva.
4.
Právo nezbytné cesty představuje obecnou občanskoprávní úpravu. Zvláštní úprava je dána zákonem č. 183/200x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Tato úprava představuje ve vztahu k obecné občanskoxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx
Právní úprava nezbytné cesty, resp. komentované ustanovení vychází z principu proporcionality mezi výhodou, kterou požívá nemovitost z nezbytné cxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx při zřizování nezbytné cesty, aby byl vlastník zatíženého pozemku obtěžován co nejméně. Zákon opakovaně zdůrazňuje, že se jedná o cestu "nezbytnou". xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xusí být poměřován i tím, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Jinými slovy oprávxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxdpoklady a podmínky zřízení nezbytné cesty
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxě užívat (dále jen "nemovitost"), a skutečnost, že tato nemovitost není dostatečně spojená s veřejnou cestou (k vysvětlení pojmu "nemovitá věc" srov. x xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx příp. definován podle principů platných pro sousedská práva. Pojem neodkazuje k vlastnickému právu (otázka vlastnictví veřejné cesty je nerozhodnáxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxámo či je patrno, že je občany jako veřejná užívána. Za veřejnou cestu nelze zásadně pokládat říční cestu (ani splavnou), uměle vytvořené vodní plochy (xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx domu) pokládat stav, který umožňuje přístup motorovými vozidly, nezbytná cesta musí být zřízena alespoň v takovém rozsahu, aby oprávněný mohl projet xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxx realizaci nového územního plánu, který předpokládá transformaci zemědělské půdy na stavební pozemky. Je třeba brát rovněž na zřetel, že se jedná o práxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
x žádosti o povolení nezbytné cesty je oprávněn výhradně vlastník nemovitosti, na níž nelze řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat, přičemž musí své vxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxci tak nečinila ani předválečná
judikatura
. Ačkoli zákon hovoří o "sousedovi", který na žádost a za náhradu povolí nezbytnou cestu, je třeba tento pojex xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxstí, v jejíž prospěch má být právo nezbytné cesty zřízeno, ale rovněž každou další osobu, přes jejíž pozemek bude nezbytná cesta zřízena. Potřeby, pro kxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx i o požadavek zřízení únikových cest z veřejných zařízení.
11.
Vlastník nemá právo žádat, aby mu byla přiznána nezbytná cesta v místě pro něj nejvýhxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxuje jako nejvýhodnější, může být zřízena jen v případě, že soused nemá žádný
relevantní
zájem na ochraně xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx kdy se nabízí několik možností, jak nezbytnou cestu zřídit, tu nejvýhodnější pro vlastníka lze přiznat jen tehdy, nemá-li zatížený soused žádný zvlášxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx nejméně zatěžující, avšak tak, aby toto právo umožnilo realizovat sledovaný cíl. Nelze ztrácet ze zřetele, že v tomto případě se vlastníkovi (sousedoxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxuseda bude praktická či pohodlná, ale určit, je-li absolutně nutné takovou cestu zřizovat. Jde v podstatě o prostředek výjimečný.
13.
Nedostatečxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxosti; nezbytnost je dána v případě, že nemovitost je užívána v souladu se svým účelovým určením (např. dle územního rozhodnutí, nařízení změny druhu zexxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxálení návrhu pozemkových úprav, rozhodnutí orgánu státní správy lesa o odnětí pozemků z plnění funkcí lesa, souhlasu ke změně trvalých travních porosxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xezbytná cesta může být zřízena nejen tehdy, pokud spojení s veřejnou cestou neexistuje vůbec, ale i tehdy, jestliže spojení nemovitosti s veřejnou cesxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxa řádně užívat věc v jeho vlastnictví. Tyto skutečnosti bude zjišťovat soud a následně povolí nezbytnou cestu pouze v takovém rozsahu, který zajistí, axx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxením cesty již stávající, avšak potřebě řádného užívání nevyhovující, tak i vybudováním cesty zcela nové. Občanský zákoník o takové cestě hovoří rovxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxud bude rozhodovat i o právní formě zřízení nezbytné cesty, vezme v úvahu i náklady spojené se zřízením nezbytné cesty. Soud musí při rozhodování rovněž xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxení).
14.
Jestliže je právo nezbytné cesty požadováno v souvislosti s užíváním či zřízením další věci (kromě nemovitosti), například nové stavbyx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxa neúměrná hodnotě spočívající ve využití pozemku souseda, jsou podmínky nezbytné cesty naplněny. Pokud by však spojení s veřejnou cestou mohlo být zaxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xesta přes sousedův pozemek zřízena.
16.
Také dalším osobám lze přiznat právo užívat zatížený pozemek k chůzi a jízdě (odvozené od vlastníka stavby xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxké činnosti provozované ve stavbě (např. zaměstnancům vlastníka panující nemovitosti) - sloužila-li stavba k takovému hospodářskému účelu v době zřxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxaří zajistit právo cesty podle § 1248. Podle tohoto ustanovení vlastník nemovité věci může od svého souseda vyžadovat, aby mu umožnil nezbytnou cestu k xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x§ 1029 odst. 2), ale není to nezbytné. Právo nezbytné cesty, které není služebností, se nezapisuje do katastru nemovitostí.
19.
Právo nezbytné cesxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x jinému uspokojení sousedských práv. Zásadní rozdíly spočívají jednak ve skutečnosti, že účelem zřízení služebnosti není, resp. nemusí být řádné hosxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxdnána smluvně a zapisuje se jako věcné oprávnění (a zatížení) do katastru nemovitostí. V případě služebnosti cesty nic nebrání ani tomu, aby si smluvní xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxx
Na otázku, zda lze jako nezbytnou cestu využít rozšíření již existující (stávající) služebnosti, lze odpovědět kladně, pokud jsou respektována obecxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xá-li žalobce zajištěn přístup na základě obligačního práva nebo může-li k přístupu využít jiné pozemky ve svém vlastnictví. Skutečnost, že přístup zřxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxx xxx xxxxebních úprav, není významná.
(Rc 4/07, NS 22 Cdo 38/2005)
2. Při zřizování nezbytné cesty je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno co xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xesty zřídit. Přístup ke stavbě nelze zajistit jinak též v případě, že zajištění takového přístupu bude sice technicky možné, nicméně náklady na jeho poxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xx xx xxx xxxx/2004)
3. Připadá-li v úvahu více možností, jak zřídit nezbytnou cestu, je třeba vybrat tu, která bude pro vlastníka zatíženého pozemku nejméně obtxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxní toho, jaká varianta je méně zatěžující, a tudíž přiměřenější. Je třeba vzít v úvahu zejména výměru části pozemku, která má sloužit jako nezbytná cestxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxerý připadá pro zřízení nezbytné cesty v úvahu, je již cesta fyzicky zřízena. (...) Pohodlí oprávněného při užívání cesty není hlavním kritériem, při exxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x dalších okolností je na úvaze soudu v nalézacím řízení, aby určil nejpřiměřenější variantu vedení cesty; jeho úvahu by dovolací soud mohl přezkoumat jxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxné cesty není jen pozemek bezprostředně přilehlý ke stavbě, ale všechny pozemky, kterých je ke zřízení cesty zapotřebí a přes které má být přístup realixxxxxx
xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxelem parkování vozidel před budovou, není-li parkování nutné k řádnému a obvyklému užívání budovy.
(NS 22 Cdo 2977/2009, SoJ 124/12)
7. Nelze zřídxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
8. Nezbytnou cestu (zák. č. 140/1896 ř. z.) nelze povoliti pro pouhé pohodlí majitele nemovitosti, nýbrž rozhoduje vždy hospodáxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx řádné hospodaření neb užívání nemovitosti. Zdali je tomu tak, jest posouditi podle okolností jednotlivého případu. Pro nárok na zřízení nouzové cestx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x x xxxxxa ze dne 7. července 1896 čís. 140 ř. z. jest předpokladem zřízení nezbytné cesty pro nemovitost, že nemá spojení cestou se sítí veřejných cest, jehož poxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxé, že se přejezd po lukách dovoluje, neboť tato okolnost nezbavuje vlastníka nemovitosti, nemající spojení cestou se sítí veřejných cest, práva, by poxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxchtýře anebo jiného uživatele nevlastníka) a o vlastníku nemovitosti zatížené, nemá tím na mysli a nestanoví, že k žádosti oprávněn jest jen vlastník kxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxk jen, ježto tento právní poměr bývá pravidlem, nelze však dle účelu a smyslu zákona nikterak z toho vyvozovati, že by teprve knihovní vlastnictví na obox xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxnce 1896, čís. 140 ř. zák., neposkytuje se sice nezbytná cesta k docílení kratšího spojení, než jest dosavadní. Avšak posouzení otázky, je-li dosavadnx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx nutno přihlížeti k poloze hospodářských stavení navrhovatelů. (...) Okolnost, že cesta xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xx xne 7. července 1896 čís. 140 ř. z., o zřizování cest nezbytných (...), může zřízení cesty nezbytné domáhati se toliko vlastník pozemků na prospěch těchtx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxtné lze podle § 1 žádati pro pozemek, a nikoli pro jeho uživatele, cesta nezbytná pak záleží podle § 3 ve služebnosti pozemkové, nikoli v osobní služebnxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxolutním, působícím proti každé jiné osobě. Mezi právem vlastnickým a právem pachtovním k pozemku jest tudíž podstatný rozdíl, který nedovoluje, aby pxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx akademický komentář. Sv. I, 2008.
2. Spáčil: Přehled judikatury z oblasti věcných břemen (s přihlédnutím k novému občanskému zákoníku), 2012.
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxx.
5. Svoboda: Procesní zamyšlení nad novou koncepcí práva na zřízení nezbytné cesty. PrRo, 2013, č. 10, s. 370.
6. Tomek: Právo nezbytné cesty [onxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xa nezbytnou cestu)
prof. JUDr.
Jan
Dvořák,
CSc.
Mgr.
Alena
Srbová
Z důvodové zprávy (k § 1029 až 1036):
Nezbytnou xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxytí případných škod na jeho pozemku vzniklých, vyjma případy, kdy je zřejmé, že tu riziko takových škod není. V té souvislosti je nutné pamatovat i na to, xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xýt v odůvodněných případech příslušné úplaty a jistoty poskytnuty i jim. To je praktické zejména tehdy, je-li sousední pozemek zatížen zástavním právxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxvá třetí osoba může odškodnění požadovat jen proti vlastníku sousedního pozemku, který je vůči ní ve smluvním poměru. Ale i tento aspekt musí být zvážen xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxou a odčiněním újmy, která úplatou kryta není. Újmou se může rozumět jak majetková, tak i nemajetková újma. O nemajetkovou újmu může jít například v důslxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxmědělských strojů narušilo podloží či statika povinného pozemku, apod.
2.
O formě ani o výši úplaty zákon nic nestanoví. Je proto možné sjednat úplxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xovolí spoluužívání cizí soukromé cesty, v takovém případě se však oprávněný musí podílet na zvýšených nákladech na údržbu této cesty.
4.
Oprávněnx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx, že škoda na dotčeném pozemku nevznikne.
5.
Úplata a odčinění případné škody náleží především vlastníkovi zatíženého pozemku, zákon však pamatuxx x xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxěřené rozsahu omezení jejich oprávnění, k němuž zřízením nezbytné cesty dojde. Mají-li další osoby k dotčené nemovitosti jiná práva (obligační, napřx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxženého pozemku. To musí zohledňovat výše úplaty, která se za nezbytnou cestu hradí.
6.
I když v případě zřízení nezbytné cesty jde spíše o omezení vlxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxvidel o náhradě škody a odškodnění za omezení vlastnického práva spatřovat jistou analogii mezi právem nezbytné cesty a vyvlastněním.
Z judikatury:
1. Při stanovení náhrady za zřízení věcného břemene cesty podle § 151o odst. 3 obč. zák. nelze vycházex x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxjně jako všechny negativní účinky, které s sebou zřízení nezbytné cesty pro zatížený pozemek přinese. Náhrada za zřízení práva nezbytné cesty zahrnujx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxne cena zatíženého pozemku i stavby na něm zřízené a že jeho vlastník bude výkonem tohoto práva omezen v užívání pozemku, bude narušeno jeho soukromí apoxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xtanovení výše náhrady je tak na úvaze soudu, která musí být řádně zdůvodněna. Náhrada se zpravidla poskytuje formou jednorázového plnění.
(Rc 124/11x xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxzení práva cesty utrpí. K rozhodnutí o náhradě není třeba návrhu vlastníka pozemku.
(Rc 32/06, NS 22 Cdo 1897/2004)
3. Také při stanovení náhrady za xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxně jako ke všem negativním účinkům, které s sebou zřízení nezbytné cesty pro zatížený xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxx
(NS 22 Cdo 1075/2006, SoJ 156/07)
(Údržba nezbytné cesty)
prof. JUDr.
Jan
Dvořák,
CSc.
Mgr.
Alena
Srbová
Z důvodové zpxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxu cestou, může soud povolit zřízení umělé cesty, tj. vybudování nové cesty (oba výrazy jsou významově totožné).
2.
Komentované ustanovení upravuxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
Související ustanovení:
(Nepovolení nezbytné cesty)
prof. JUDr.
Jan
Dvořák,
CScx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxá-li se nezbytná cesta přes uzavřené prostory nebo brání-li zřízení takové cesty veřejný zájem. Stejně tak není možné řešit povolením nezbytné cesty pxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xezbytnou cestu nepovolí. Jde o tři různé situace.
2.
První se týká výše škody, která by zřízením nezbytné cesty mohla vzniknout na nemovité věci souxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xypovídají o realizaci zásady
vigilantibus iura
scripta sunt (práva patří bdělým), a sankcionuje nepovolením nezbytné cesty situace, kdy si žadatel x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxt propojení s veřejnou cestou vyplývá z jednání, které uskutečnil sám vlastník nemovité věci například tím, že postavil určitou stavbu, která brání přxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx09 či NS 22 Cdo 2977/2009).
4.
Konečně ve třetím případě nepovolí soud nezbytnou cestu, kterou vlastník žádá pouze za účelem pohodlnějšího spojenxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
Kromě shora uvedených případů nemožnosti zřízení nezbytné cesty nepovoluje zákon její zřízení ani v případech, kdy by měla probíhat přes uzavřený proxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xřírodních rezervacích vyhlášených dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).
6.
Stejně tak nemůže být právo nezbytné cesty soudem pxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxých (srov. § 1036).
x xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xsou výjimky, které jednak vyjádřeny jsou zásadou § 2 téhož zákona, jednak konkrétněji vytčeny jsou v předpisu § 4 odstavec třetí, dle něhož propůjčení nxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxví, zejména pokud jde o domovní majetek, který dle svého hospodářského i sociálního účelu nesnese, by byl zatěžován břemeny tak obtěžující povahy, jakxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxpodářských zájmů a účelů vlastníka. Z tohoto hlediska posuzován jeví však projednávaný případ zcela odlišnou tvářnost od oněch, které dle úmyslu zákoxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxou cestu)
prof. JUDr.
Jan
Dvořák,
CSc.
Mgr.
Alena
Srbová
Z důvodové zprávy (k § 1029 až 1036):
Zvlášť musí být pamatováno na situace, kdx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx zrušení spoluvlastnictví). Tyto případy se navrhují upravit v § 1033.
Výklad:
1.
Je-li nemovitá věc bez přístupu z veřejné cesty obklopená více sxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx pozemku nebyl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty obtěžován více, než je třeba.
xx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxti aj.), lze požadovat zřízení nezbytné cesty výhradně po té osobě, která se na dělení podílela. V takovém případě se nezbytná cesta zřizuje bezúplatněx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxé hospodaření neb užívání půdy, a jest nerozhodno, zda dílec pozemku nebo půdy, který nelze dosud řádně obhospodařovat, jest v katastrální mapě označex xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx § 1 zákona o nezbytných cestách. Že pak nemusí jíti o enklávu, správně dovodil již rekurzní soud (jenž v tomto směru uvedl, že není nikde v zákoně vyslovenxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxy není vyloučeno tím, že pozemek, pro nějž se má zříditi nezbytná cesta, jest součástí pozemkového komplexu, hraničícího na některé jiné své straně s vexxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx zprávy (k § 1029 až 1036):
Protože lze nezbytnou cestu zřídit nejen ve věcném, ale i v časově nezbytném rozsahu, třeba počítat s tím, že nezbytná cesta mxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxné ustanovení xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxpadě, že pominula příčina, pro kterou byla v minulosti nezbytná cesta povolena.
2.
Taková situace může nastat zejména tehdy, bude-li vybudována vxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxi bez nutnosti přístupu přes sousední pozemek, tedy již nebude naplněna podmínka nezbytnosti cesty, neboť pozemek ve vlastnictví osoby oprávněné již xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx JUDr.
Jan
Dvořák,
CSc.
Mgr.
Alena
Srbová
Z důvodové zprávy:
viz u § 1030 a 1034
Výklad:
1.
Za zřízení nezbytné cesty náleží úplata (srxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx splátky či dávky, které doposud nebyly uhrazeny, se ke dni zániku nezbytné cesty stávají nesplatnými, tedy nevymahatelnými.
2.
Byla-li však při zxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xániku práva nezbytné cesty.
Související ustanovení:
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxklad:
Objeví-li se potřeba zřídit nezbytnou cestu jako umělou, tj. je-li nutné cestu vybudovat, může vlastník pozemku dotčeného realizací nutných xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxě za postoupený pozemek musí být zohledněno i případné znehodnocení zbývajícího nemovitého majetku dotčeného vlastníka.
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
(Nezbytné použití cizí věci)
JUDr.
Jiří
Večeřa,
Ph.D., LL.M.
Přehled výkladu:
I. Obecně k nezbytnému použití cizí věci (1 a 2)
II. Podmxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xx xx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xlastník může být za určitých okolností ve svých právech omezen nebo i vlastnického práva zbaven. Respektuje se, že se tato úprava tradičně v občanských xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxm, že odděluje do zvláštních ustanovení použití cizí věci ve stavu nouze nebo naléhavého veřejného zájmu (§ 1037), tedy opatření svým charakterem mimoxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxení řeší otázku náhrad: nově se navrhuje stanovit, že postiženému vlastníku náleží náhrada plné hodnoty dotčeného majetku, a to v penězích. Zároveň se xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xoužití cizí věci
1.
Na rozdíl od vyvlastnění či omezení vlastnického práva podle § 1038 se v případě nezbytného použití cizí věci jedná pojmově o nárxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x bezformální realizace, kdy na rozdíl od vyvlastnění či omezení vlastnického práva, pro které musí být výslovný zákonný podklad a které podléhají poměxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxroti § 1038, kde se jedná primárně o vtažení jinak veřejnoprávní úpravy do prostředí soukromého práva (srov. komentář k § 1038 bod 1 a komentář k § 1039 bxx xxx xx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxané ustanovení obsahově odpovídá předchozí úpravě § 128 odst. 1 obč. zák. č. 40/1964 Sb., podle něhož "vlastník je povinen strpět, aby ve stavu nouze nebx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xdkaz na náhradu za použití věci (viz dále sub IV). K vývoji znění § 1037 v rámci legislativního procesu viz komentář k § 1038 bod 2.
II. Podmínky použitx xxxx xxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxtnického práva (aspekt přiměřenosti, srov. čl. 11 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny). Pojem stavu nouze v intencích komentovaného ustanovení je třeba naxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xísm. b) zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení], jakož ani trestního práva (krajní nouze ve smyslu § 28 tr. zákoníku). Posun hodnotové orientace občansxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx1991 Sb., je patrný z toho, že tehdejší § 131 obč. zák. č. 40/1964 Sb. při vymezení podmínek pro použití věci i bez svolení vlastníka vycházel na prvním míxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xdraví občana anebo jeho naléhavý zájem.
4.
Ohrožení života či podstatný zásah do zdraví člověka bude jistě namístě vnímat jako stav nouze i ve smyslx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxn, v jejímž důsledku dojde např. k zatopení domů. Při takové situaci bude možno např. i bez svolení souseda použít jeho nářadí k vyhloubení odvodňovací sxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxtníka použít rovněž pro naléhavý veřejný zájem, který vystupuje do popředí při zmírnění následků živelních katastrof velkého rozsahu, jakými jsou poxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxárně na zpracování produktů chemického průmyslu. Naléhavý veřejný zájem by patrně bylo možno spatřovat i např. ve využití prostor domu jako úkrytu přexxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxx xx komentované ustanovení zdůrazňuje aspekt jeho dočasnosti. Věc lze použít toliko na nezbytnou dobu, tedy je třeba ji vrátit vlastníkovi neprodleně po xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxx xxx xx xxx xxxx/2009 - viz
judikatura
).
6.
Cizí věci lze dále použít toliko v nezbytné míře, tedy v rozsahu přiměřeném okolnostem. V opačném případě by se mohlo jexxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx by jistě bylo možno požadovat x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xorušení prevenční povinnosti ve formě zakročovací povinnosti podle § 2901 by za určitých okolností bylo možno dovozovat i pro případ, že by osoba nezaxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxcení stavu nouze či realizaci naléhavého veřejného zájmu. Komentované ustanovení jde v tomto směru tak daleko, že požaduje, aby tohoto účelu nebylo moxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx možno použít jinou věc vlastní, s jejíž pomocí by bylo možno dosáhnout téhož cíle. Stejně tak by bylo problematické např. vylomení zámku a použití cizí vxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxti použití cizí věci bude vždy třeba zohlednit i poměry osoby, která cizí věc použila, a její povědomí o relevantních okolnostech.
III. Úprava ve zvláxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxní případy oprávněného použití cizí věci.
9.
Předně se jedná o úpravu vstupů na pozemky a do staveb podle § 172 stavebního zákona, který umožňuje oprxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxostředního ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat v souvislosti s odstraněním stavby, zabezpečovacími pracemi či vyklizením stavby ve veřejném zxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxčnosti osob, může oprávněná úřední osoba vstoupit i do obydlí. Pokud vlastník takovému vstupu brání, lze mu jeho umožnění nařídit rozhodnutím, které jx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxkající se vodních děl a ochrany před povodněmi je obsažena v § 60 a § 63 odst. 3 vodního zákona. Na úseku ochrany přírody a krajiny je určující § 62 zák. č. 11xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx míře vstupovat na cizí pozemky nebo stavby na nich stojící, a to na základě § 34 odst. 3 zák. o pozemních komunikacích. Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřexxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxosti sousední. Obdobnou úpravu obsahuje § 9 zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách. V § 104 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jsou vymezena zxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti, jakož i kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz sítě. Pověřený pracovník podnikaxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové či distribuční soustavy je oprávněn rovněž provozovatel soustavy, jakož i výrobce či provozxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxonů bude připadat v úvahu rovněž aplikace § 1268, který upravuje služebnost inženýrské sítě.
11.
Důležitá úprava nezbytného použití cizí věci v soxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon). Pro zamezení šíření nákazy, zvýšeného výskytu přxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxpovat podle § 88 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Specifická úprava oprávnění v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popř. vjíždět na cixx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxících ustanoveních zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. K zajištění obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stxxx xx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxt majetek, spočívající v nezbytném použití cizí věci.
IV. Náhrada za nezbytné použití věci
12.
Oproti předchozí úpravě § 128 odst. 1 obč. zák. č. 40xxxxx xxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx s náhradou za vyvlastnění či omezení vlastnického práva. Nabízí se otázka, nakolik je úprava komentovaného ustanovení v tomto směru zdařilá, resp. zdx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvat úpravu § 128 obč. zák. č. 40/1964 Sb.). Jistě se totiž v praxi vyskytnou případy, kdy bude poskytnutí náhrady za použití cizí věci spravedlivé, xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxru v zákoně překlenuly, což je žádoucí i vzhledem k tomu, že opačný přístup by mohl přispívat ke snaze obcházet institut vyvlastnění či omezení vlastnicxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx a teleologické
interpretace
, neboť i nezbytné použití věci lze v konečném důsledku chápat jako omezení vlastnického práva
sui generis
, popř. dovozenx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xí prospěch byla věc použita (§ 2991 a násl.). O náhradu újmy podle § 2894 a násl. se naopak zpravidla nebude moci jednat, a to pro absenci pojmového znaku xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx je obsažena v řadě předpisů veřejného práva [§ 34 odst. 3 zák. o pozemních komunikacích; § 9 odst. 3 zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách; § 24 odst. 9, § 25 odst. 9x x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxému; § 5 písm. b), § 35 zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení]. Ve prospěch nároku na náhradu za nezbytné použití cizí věci se vyjadřovala i dosavadní
judxxxxxxx
x xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxcky totožná (viz výše bod 2). Nejvyšší soud v intencích předchozí úpravy občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. aproboval povinnost náhrady za užívání pxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx Odo 823/2003).
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx pojetí vlastnického práva jako práva, které může být omezeno jen se souhlasem vlastníka, jinak jen na základě zákona. V dané věci žalobkyně ani její práxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xebyly ve veřejném zájmu vyvlastněny, je žalobkyně jako vlastnice pozemků povinna strpět omezení vlastnického práva tím, že její pozemek je užíván pro xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxorie práva, 2013, s. 147-149, 189-192.
2. Hendrych a kol.: Správní právo. Obecná část, 2009, s. 339-349, 659-663.
3. Holländer: Filosofie právax xxxxx xx xxxxxx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx x xxxxx xomentář k Ústavě a Listině, 2005, s. 683-691.
7. Kmec a kol.: Evropská úmluva o lidských právech. Komentář, 2012.
8. Roztočil a kol.: Stavební zákxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx3-1404.
11. Wagnerová a kol.: Listina základních práv a svobod. Komentář, 2012.
12. Handrlica: Řízení o odnětí nebo omezení vlastnických práv k xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x013, č. 19, s. 660.
(Vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva)
JUDr.
Jiří
Večeřa,
xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xx
xxxx xprava ve zvláštních předpisech (10 až 14)
IV. Příslušnost soudů k přezkumu rozhodnutí o vyvlastnění (15 až 19)
Z důvodové zprávy:
viz u § 1037
I. Oxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx nucený přechod vlastnického práva z vyvlastňovaného (expropriáta) na vyvlastnitele (exproprianta), realizovaný na základě správního rozhodnutí x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxuje v demokratickém právním státě toliko výjimečný, nejzazší prostředek (
ultima ratio
) nastupující tam, kde selže možnost převodu vlastnického práxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xravidelně požaduje právě selhání snah o smluvní řešení věci (viz dále body 6 a 11). Komentované ustanovení je třeba vnímat nikoli jako samostatné (samoxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxx x x xxxxxxxx x x xxxx xxx xxx xxxxxxavuje určitý "můstek" pro vtažení jinak veřejnoprávního institutu do soukromého práva. V tomto kontextu nelze úpravu vyvlastnění v občanském zákoníxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxdního přezkumu rozhodnutí o vyvlastnění (viz dále výklad sub IV).
2.
Úprava vyvlastnění a omezení vlastnického práva se v průběhu (mnohaletého) lxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxně posouvala z § 898 až 900 (návrh z roku 2005) přes § 920 až 922 (2007), § 975 až 977 (2009), § 981 až 983 (leden 2011) a § 1010 až 1012 (duben 2011) až do finxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx x x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xahraničních osob). Komentované ustanovení, s výjimkou xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxe věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout účelu jinak, a to jen na základě zákona, jen pro tento účel a za náhradu."
3.
Pouze xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxko úprava vyvlastnění a omezení vlastnického práva, coby meze vlastnického práva (čl. 4 odst. 2 Listiny). Čl. 11 odst. 4 Listiny pro ně stanoví podmínkx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxjícího konkrétní úpravu vyvlastnění. Problematika vyvlastnění akcentuje tzv. sociální funkci vlastnictví (Klíma, lit. č. 4), která přechází až v jexxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx k zabezpečování potřeb společnosti, rozvoje hospodářství a veřejného zájmu, který proto může být pouze ve vlastnictví státu, obce nebo konkrétně určxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxuhých anebo zákonem chráněných obecných zájmů (srov. § 1012). Lidskoprávní přesah vyvlastnění a omezení vlastnického práva se pregnantně projevuje x xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx x xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxx xxx
xx
Inherentní součástí institutu vyvlastnění je s ohledem na jeho fatální zásah do majetkového statusu rovněž akcent přirozenoprávní (iusnaturální; Vxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxla natolik nepřiměřená (nespravedlivá), že by zasahovala do přirozeného práva, bylo by její použití možno odepřít pro zásah do materiálního ohniska Úxxxxx xxxx x xxxxx x x x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xniverzitě v Heidelbergu, formulována v návaznosti na vypořádání se se zákonodárstvím nacistického Německa a vyslovena v díle Zákonné neprávo a nadzáxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx č. 3).
II. Obecná úprava zákona o vyvlastnění
5.
Centrálním právním předpisem, který stanoví podmínky a postup při vyvlastnění xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxa k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), který s účinností od 1.1.2007 nahradil předchozí úpravu § 108 a násl. zákona č. 50/1976, o územním plánoxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x) odnětí či omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, a to pro dosažení účelu vyvlastnění [§ 2 písm. a) zák. o vyvlastnění]. xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xráva (jud. č. 3 a 5). V občanském zákoníku nacházejí odraz zejména v § 1260 odst. 1 věta druhá a navazujících ustanoveních, mj. § 1261 (služebnost lesa)x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x x x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxvlastnění: to je přípustné jen pro účel vyvlastnění, stanovený zvláštním zákonem (viz dále výklad sub III), a jen tehdy, jestliže veřejný zájem na dosaxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xx xx x xxxx Vyvlastnění je přípustné pouze tehdy, pokud práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění nelze získat dohodou (uzavřením sxxxxxx xxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxžná, či opatřením na sousedním pozemku nebo stavbě podle § 141 stavebního zákona). Vyvlastnění lze provést jen v rozsahu nezbytném k dosažení účelu vyvxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxx
7.
Vyvlastněním spočívajícím v odnětí vlastnického práva zanikají veškerá práva třetích osob k vyvlastněnému pozemku nebo stavbě (zejména zástxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx věcných břemen, u nichž veřejný zájem vyžaduje, aby i po vyvlastnění pozemek nebo stavbu nadále zatěžovala (k právnímu stavu před 1.2.2013 Handrlica, xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx
xx
xxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxx
x xx xxuší, a vyvlastňovaný tedy nabude odňatá práva zpět, pokud vyvlastnitel (
expropriant
): xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xozbylo platnosti územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný účel. Vyvlastněním zaniklá práva třetích osob se však zrušením vyvlxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxostí, popř. magistrát (např. Magistrát hlavního města Prahy, Magistrát města Brna či Magistrát města Ostravy), v jehož správním obvodu se nachází přexxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxvolání a které může být (společně s rozhodnutím o odvolání) podrobeno soudnímu přezkumu (viz dále výklad sub IV). Z ustanovení § 29 zák. o vyvlastnění bxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxňovacím řízení je tak třeba aplikovat jak obecné zásady správního řízení, zakotvené v § 2 až 8 spr. řádu, tak i veškerá ustanovení správního řádu, ohlednx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x x x xxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx. NSS 2343/2011, ad 24 a 25; Vedral, lit. č. 6; k odchylnému postupu podle § 177 odst. 1 spr. řádu srov. NSS 8 Afs 59/2005-83, Sb. NSS 1440/2008).
III. Úprxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxační tituly, srov. § 3 odst. 1 zák. o vyvlastnění a výklad výše v bodě 6), popř. odchylky ve vyvlastňovacím řízení.
11.
Předně se jedná o § 170 stavebnxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxravní a technické infrastruktury či veřejně prospěšného opatření při b) ochraně před povodněmi a jinými přírodními katastrofami, c) založení územníxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxí či užívání e) stavby či opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu nebo f) asanaci (ozdravění) území (§ 97 odst. 2 stavebního zákona). Vyvlastnxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xud. č. 14). Ohledně vyvlastňovacího řízení stavební xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxké infrastruktury, který navazuje na úpravu zákona o vyvlastnění a stavebního zákona, přičemž jeho obsahem jsou určité
modifikace
vyvlastňovacího xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx účelu vyvlastnění (§ 3 a násl. zákona č. 416/2009 Sb.). Zvláštní účely vyvlastnění na úseku ochrany povrchových a podzemních vod a hospodárného využívxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx Sb., o ochraně přírody a krajiny.
12.
Při vyvlastnění pro účely stavby dálnice, silnice nebo místní komunikace lze postupovat podle § 17, popř. § 35 xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx.) v obvodu železniční dráhy podle § 5a odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Poměrně rozsáhlé jsou možnosti podnikatele zajišťujícího veřejnou koxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx Sb., o elektronických komunikacích. Zákon pojmově míří na zřízení legálního věcného břemene (viz výše bod 5) k části dotčené nemovitosti, přičemž je kxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxvidla ve formě omezení vlastnického práva zřízením legálního věcného břemene ve prospěch provozovatele přenosové či distribuční soustavy, výrobce xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxeno rovněž v energetickém zákoně. Při aplikaci obou posledně uvedených zákonů bude připadat v úvahu služebnost inženýrské sítě podle § 1267. Z horního xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx, přičemž důvodová zpráva k tomu uvádí, že "odstranění institutu vyvlastnění přispěje k transparentnosti vztahů mezi státem a soukromými vlastníky v xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xyužíváním ložiska" [ke zrušení § 31 odst. 4 písm. b) horního zákona].
13.
Možnost vyvlastnění zůstává v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxvou hodnotou nebo technickým stavem. Právem aprobovaným účelem vyvlastnění či omezení vlastnického práva je rovněž veřejný zájem na vyhledávání a vyxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxtí a zdravotní nezávadnosti (lázeňský zákon).
14.
Zvláštní procesní pravidla vyvlastnění ve zkráceném řízení jsou upravena v § 45 až 51 zákona č. 2xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxmečně vyvlastnit nezbytné nemovité a movité věci a práva k nim pro účely zajišťování obrany státu. Rozhodnutí je třeba vydat do sedmi dnů ode dne zahájenx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxem, které soudy jsou příslušné k projednání věcí týkajících se vyvlastnění či omezení vlastnického práva, je v návaznosti na rozbor hmotněprávní úpraxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxh kompetenčních sporů.
16.
Příslušnost soudů je rozštěpena mezi soudy správní, provádějící přezkum rozhodnutí o vyvlastnění, a soudy civilní, pxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxstnění, ve znění novely - zákona č. 405/2012 Sb., s účinností od 1.2.2013, podle něhož výrok o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě lze přezkoumat v řxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x sice žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s., podanou u místně příslušného krajského soudu (§ 7 odst. 2, § 31 odst. 1 s. ř. s.). Proti náhradě za vyvlastnění či omexxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x x x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x řízení před soudy v občanském soudním řízení, vedeném podle části páté, ustanovení § 244 a násl. o. s. ř. Podle zvláštní úpravy zákona o vyvlastnění je pxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xx xx
xxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnem č. 405/2012 Sb. znamenala (snad již) finální zvrat ve vymezení příslušnosti soudů k soudnímu přezkumu rozhodnutí o vyvlastnění. Vrací se ke stavu xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx x x xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, naopak zakotvovalo obecnou příslušnost soudů v občanském soudním řízení (NSx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
Návrat k duálnímu modelu soudního přezkumu, ke kterému se zákonodárce přiklonil i na základě dlouhodobé kritiky ze strany soudů a právní nauky, lze uvíxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxvlastnění - účelu podle zvláštního zákona, převážení veřejného zájmu nad zájmem na ochraně vlastnictví apod. je pojmově bližší soudům ve správním souxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx.
Nejasnosti při určení příslušnosti správní či civilní větve soudnictví před novelou § 28 zák. o vyvlastnění (zákonem č. 405/2012 Sb.) nepřeklenulx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxdů v občanském soudním řízení byla založena teprve proti věcnému (meritornímu) rozhodnutí o vyvlastnění či omezení vlastnického práva; v případě rozxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx. č. 9; dále Zvláštní senát Konf 9/2009-4, Sb. NSS 2196/2011). V některých případech se pak projevila zjevná (a vyvstává otázka, zda nikoli přehnaná) texxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxval. Platilo tak, že k přezkumu rozhodnutí o vyvlastnění pro (teprve plánované) uskutečnění stavby dálnice, silnice nebo místní komunikace podle § 17 xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxu rozhodnutí podle odstavce 2 téhož ustanovení, tedy o zřízení legálního věcného břemene ke stejné stavbě, avšak již zřízené (uskutečněné ještě před vxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxodnutí o výši náhrady podle odstavce 3 téhož ustanovení byly v obou případech příslušné soudy v občanském soudním řízení (Zvláštní senát Konf 42/2010-x x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
čl. 1 dodatkového protokolu,
čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv Evropské Unie,
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
§ 60 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
x xx xxxxx xxx x xx xx xxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx, o zajišťování obrany České republiky,
§ 7 zák. č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu,
Pokyny ČÚZK č. 36, č. j. ČÚZK 888/2007-22, k realizaci zákona o vyvlaxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxrý, pokud jde o stanovení výše nájemného, chybí, neboť normativní úprava regulace nájemného byla opakovaně zrušena Ústavním soudem. Vzhledem k judikxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxi Francii ze dne 24.4.1990, Müller a další proti Švýcarsku ze dne 24.5.1988, Markt Intern Verlag GmbH a Klaus Beermann proti SRN ze dne 20.11.1989 a dalšíxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxlu. Přitom budou muset vzít soudy v úvahu předchozí judikaturu Ústavního soudu a respektovat její účel a cíl, resp. smysl. Podle Ústavního soudu je protx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xákonem, a při nečinnosti zákonodárce vyplnily mezeru v právním řádu svou judikaturou, kterou lze v takovém případě považovat za zákon v materiálním smxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxdně poskytnout. Ato současně takovým způsobem, kterým budou chránit podstatu a smysl vlastnického práva (v daném případě vlastnického práva k bytu), xxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxit následovně: a)
Restituce
je odstraněním protiprávnosti při převodu vlastnictví, případně protiprávního zásahu do vlastnického práva, a to navrxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxkladě zákona a za náhradu a s právními účinky
ex nunc
. c) Důvodem
restituce
je výlučně protiprávnost, zatímco důvodem vyvlastnění je veřejný zájem, tjx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx je spojena s protiprávností, by bylo
absurdní
. d) Právní účinky
restituce
nastávají
ex tunc
, právní účinky vyvlastnění
ex nunc
.
Restituce
tudíž nenx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxh vyloučit zpětné nároky osob oprávněných žádat vydání věci. e) Právní účinky
restituce
jsou také odlišné od právních účinků vyvlastnění z hlediska oxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxného práva, na jejichž základě byla zřízena, obsahují i významný soukromoprávní prvek; o tom ostatně svědčí i pojem, jímž jsou tato "veřejnoprávní omexxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xe však nejedná o komplexní úpravu, jež by použití obecné občanskoprávní úpravy věcných břemen vylučovala, v otázkách, jež nejsou speciálním předpisex xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxde zákonodárce k zákonné úpravě možnosti vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva, je třeba postupovat podle zákonů umožňujících takový postup; xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
5. Již v době platnosti obecného občanského zákoníku se v úzké souvislosti s omezeními vlastnického práva hovořilo o tzv. zákonných neboli legálních xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x x23 obč. zák., který limituje výkon oprávnění vlastníka "mezemi zákona". Tato omezení se podobají věcným břemenům podle občanského zákoníku tím, že oxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxnského zákoníku) zájmu. O tom, zda jde o instituty práva soukromého nebo veřejného, rozhoduje podstata těchto institutů, nikoliv jejich pojmenováníx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxdit, že by nadále mělo jít o soukromoprávní oprávnění. V takovém případě jde o zákonná (legální) věcná břemena, xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxo také o vymezení obsahu vlastnického práva veřejnoprávním předpisem.
6. Veřejný zájem (§ 56 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně pxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxektivního.
(NSS 6 As 65/2012-161, Sb. NSS 2879/13)
7. K přezkumu rozhodnutí správního orgánu - speciálního stavebního úřadu - o zřízení věcného břxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxré založilo pravomoc krajských soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění podle části páté občanského soudního řádu, se zde nepoužije.
(Nxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxace bez souhlasu vlastníka představuje omezení ve prospěch veřejného zájmu (čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod), nikoliv omezení ve prospxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxtá komunikace je veřejně přístupnou účelovou pozemní komunikací ve smyslu § 7 odst. 1 věty první zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je mj. soxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxence účelové pozemní komunikace přistoupit výhradně za splnění následujících podmínek: naplnění zákonných znaků veřejně přístupné účelové pozemnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxé komunikační potřeby je splněna, pokud se v dané lokalitě nenachází k předmětné komunikaci alternativa, o níž by bylo možné vzhledem ke konkrétním podxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xprávnímu soudu; i v případě, kdy se správní orgán odmítl zabývat věcí vyplývající ze soukromoprávních vztahů [zde: rozhodnutí, kterým katastrální úřxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx. Pravomoc soudu v občanském soudním řízení bude založena až tehdy, kdy správní orgán rozhodne věcně o sporu nebo o jiné právní věci vyplývající ze soukrxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx, [ve znění před novelou provedenou zákonem č. 374/2007 Sb. (poznámka soudu: tímto zákonem bylo citované ustanovení § 129 odst. 1 s účinností od 1.4.2xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxí řád, pokud tento zákon nestanoví jinak." (...) Ustanovení § 129 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. tím, že pouze na některé taxativním způsobem vyjmenovaxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx). Přesněji řečeno, správní úřad nebyl povinen postupovat podle správního řádu v případech těch rozhodování, které zákonodárce takto výslovně neozxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx Do 1.4.2008, kdy bylo zákonem č. 374/2007 Sb. zrušeno původní znění ustanovení § 129 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., správní úřad podle správního řádu xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx. To konkrétně znamená, že je vázán i těmi jeho ustanoveními, jež upravují vydávání opatření obecné povahy (část šestá).
(NSS 2 Ao 3/2008-100, Sb. NSS 1xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxutí o vyvlastnění ve správním soudnictví. K řízení jsou příslušné soudy v občanském soudním řízení, a to soudy krajské, které přitom procesně postupujx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxx xx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xrotože zákon o vyvlastnění tuto otázku v přechodných ustanoveních nijak odchylně neřešil; proto se od rozhodného data užije v plném rozsahu nová právnx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx, nicméně který se vyskytuje v celé řadě právních předpisů. Jde tedy o tzv. neurčitý právní pojem. Neurčité právní pojmy zahrnují jevy nebo skutečnostix xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxe tak vytváří správnímu orgánu prostor, aby posoudil, zda konkrétní případ patří do rozsahu neurčitého pojmu či nikoli. Mnohdy mu dává vodítko tím, že sx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx o takový zájem, který lze označit za obecný či veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Takový zájem nemůže být v rozporu s platnými xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx
xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx jej sám vymezil. Jeho naplnění proto musí být vždy prokázáno ve vyvlastňovacím řízení s ohledem na účel vyvlastnění. Obecně je však možno za veřejný zájxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxosti, zabezpečení součinnosti všech subjektů a činností v území s cílem dosáhnout jeho trvale udržitelného rozvoje.
(KS Hradec Králové 31 Ca 82/2000x xxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxívání věci v soukromém vlastnictví. Vyvlastnění práva odpovídajícího věcnému břemeni k vytvoření podmínek pro zajištění přístupu k pozemku a stavbě xx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxe představovat buď "skutečný majetek", nebo za určitých podmínek i ocenitelná hodnota, včetně pohledávek (viz Van der Mussele proti Belgii, rozsudek xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx protokolu. Předmětný dům vlastnili přibližně dvanáct let a po právní stránce byli považováni za jeho vlastníky. Nařízení vnitrostátních soudů, aby vxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxovení. Dále je třeba, aby Soud určil, zda byla zachována spravedlivá rovnováha mezi obecnými zájmy společnosti a základními právy jednotlivce (viz Prxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxovatelů podle článku 1 dodatkového protokolu odůvodněný, Soud zohledňuje význam zvláštního pozadí zákona. V této souvislosti připomíná, že díky bezxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxejném zájmu". V rámci systému ochrany založeného Úmluvou xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxcího do majetkových práv. Jestliže zákonodárná moc přijme zákon ve veřejném zájmu, případná existence alternativních řešení sama o sobě neznamená, žx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x 46, ESLP 2001-II). Soudu proto nepřísluší, aby rozhodoval o tom, zda právní úprava je tím nejlepším řešením, jestliže vnitrostátní orgány nevykročí z xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xákona o mimosoudních rehabilitacích bylo zmírnit některé křivdy způsobené nedemokratickými úkony v minulosti a také zabránit jejich opakování. Legxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxá bezpráví. Za těchto okolností a vzhledem k míře volného uvážení státu Soud uznává, že v případě stěžovatelů bylo zbavení majetku v zájmu nejen původníxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxxx xx02-VIII).
(ESLP 58358/00, Bečvář a Bečvářová proti České republice)
16. Polský systém regulovaného nájemného porušuje práva vlastníků nemovitxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxbod. Polsko má povinnost ukončit systematické porušování práv stěžovatelky, zajistit odpovídající úroveň nájemného pro stěžovatelku a všechny osoxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xajetek.
17. Důsledkem rozsudku Nejvyššího soudu tedy bylo zbavení stěžovatele vlastnického práva na dům, které mu konečný rozsudek přiznal. Dotyčnx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxího soudu měl za následek zbavení stěžovatele jeho majetku ve smyslu druhé věty čl. 1 dodatkového protokolu. Zbavení majetku podle této druhé normy můžx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxahování do užívání vlastnictví musí odpovídat kritériu přiměřenosti. Soud nepřestává opakovat: musí být zachována spravedlivá rovnováha mezi požaxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxku. Soud také připomíná, že rovnováha, jež musí být zajištěna, bude zničena, jestliže dotčený jednotlivec ponese zvláštní a nadměrné břemeno. (ESLP 2xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxury Soudu každý zásah, včetně takového, který je důsledkem vyvlastnění v rámci realizace velkých projektů veřejných prací, musí brát ohled na "spravexxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxiety, Leeds Permanent Building Society a Yorkshire Building Society proti Spojenému království, 1997). Pro posouzení, zda byla taková "spravedlivá xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xplikovány x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xe byl respektován rozumný poměr mezi použitými prostředky a sledovaným cílem a že na osobu zbavenou majetku nebylo kladeno nepřiměřené břemeno (viz Lixxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxla
de facto
vyvlastnění, byť k právnímu vyvlastnění jako takovému formálně nikdy nedošlo.
(ESLP 14556/89, Papamichalopoulos a další proti Řecku, cxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x89-192.
2. Hendrych a kol.: Správní právo. Obecná část, 2009, s. 339-349, 659-663.
3. Holländer: Filosofie práva, 2006, s. 19-20, 250.
4. Klíxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxář, 2012, s. 48-58, 1403-1404.
7. Handrlica: Řízení o odnětí nebo omezení vlastnických práv k nemovitostem nově. PrRo, 2013, č. 7, s. 229.
Dále vix x x xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
x. Obecně k náhradě za vyvlastnění či omezení vlastnického práva (1 až 4)
II. Obecná úprava zákona o vyvlastnění (5 až 8)
III. Úprava ve zvláštních předpxxxxx xx x xxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxkého práva. Zákon ukládá vyvlastniteli (expropriantovi) povinnost vyplatit vyvlastňovanému (expropriátu) náhradu za vyvlastněný majetek, a to bex xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xčel vyvlastnění. Povinnost k náhradě za vyvlastnění či omezení vlastnického práva tento institut přibližuje ke standardnímu smluvnímu převodu přísxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx x x xxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxx 2.
2.
Obdobně jako v případě nezbytného použití cizí věci podle § 1037 se komentované ustanovení jeví jako samostatná (samonosná) norma, která je xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxx x x xxxxxxxx x x xxxx xxx xxx xxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxnci zvláštní úpravy v předpisech veřejného práva. Tu obsahuje zákon o vyvlastnění, jakož i řada zvláštních předpisů (body 9 a 10), přičemž o výši náhradx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x x x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxanovená podle předpisů veřejného práva byla nepřiměřeně nízká, mohla by být jejich aplikace odepřena a náhrada stanovena ve výši odpovídající požadaxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxti soudů v občanském soudním řízení (viz komentář k § 1038 sub IV, bod 16), kterým je vlastní aplikace obdobných institutů soukromého práva, např. vyčíxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxtanovení vychází z ústavního a mezinárodního práva, konkrétně z čl. 11 odst. 4 Listiny, jakož i čl. 1 dodatkového protokolu; zde sice výslovný odkaz na xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xl. 17 odst. 1 Listiny základních práv EU požaduje poskytnutí spravedlivé náhrady, a to v přiměřené lhůtě.
4.
Komentované ustanovení na rozdíl od pxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx. snížení hodnoty majetku v důsledku omezení vlastnického práva. Náhrada se z principu poskytuje v penězích, se souhlasem vyvlastňovaného xx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxx xxecná úprava zákona o vyvlastnění
5.
Mechanismus stanovení náhrady za vyvlastnění či omezení vlastnického práva je obecně vymezen v zákoně o vyvlasxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
6.
Podle § 10 až 14 zák. o vyvlastnění náleží vyvlastňovanému při odnětí vlastnického práva náhrada ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby včetně jxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxa k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene nebo při odnětí či omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu náleží náhrada ve výši ceny práva odpoxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxastňovanému dále náleží náhrada stěhovacích a jiných účelně vynaložených nákladů. Zákon o vyvlastnění konzistentně s komentovaným ustanovením požxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxmku nebo stavby a účelu jejich užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění. Nelze naopak přihlížet ke zhodnocení či znehodnocení majetku spojeným s navržxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xostup (např. poskytnutí jiného pozemku nebo stavby s případným vyrovnáním rozdílu v ceně - § 11 zák. o vyvlastnění), je vyvlastnitel povinen náhradu poxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx k § 1038 sub II, bod 7), je vyvlastnitel povinen poskytnout náhradu i za tato práva, a to zpravidla samostatně, v některých případech v rámci náhrady vyvxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xprávněnému z věcného břemene, které zanikne vyvlastněním, poskytne vyvlastnitel náhradu vždy samostatně.
7.
Náhrada se stanoví na základě znalxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxdy s tím spojené. Výši stěhovacích a jiných účelně vynaložených nákladů je pro účely náhrady povinen prokázat vyvlastňovaný, a to případně i prostřednxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx (§ 20 zák. o vyvlastnění).
8.
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxcené náhrady, a to včetně náhrad stěhovacích a jiných účelně vynaložených nákladů v rozsahu, v němž nebyly vyvlastňovaným skutečně vynaloženy, tedy vx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xlastnictví vyvlastnitele. Vzhledem k tomu, že vyvlastněním zaniklá práva třetích osob se zrušením vyvlastnění neobnovují, za ně poskytnutá náhrada xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x násl.).
III. Úprava ve zvláštních předpisech
9.
Na úpravu náhrady za vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva v zákoně o vyvlastnění navazujx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxx xx xxxxx009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, do něhož byl novelou - zákonem č. 405/2012 Sb., s účinností od 1.2.2013 pro xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx výše kupní ceny. Kupní cena nesmí v těchto případech překročit cenu stanovenou znaleckým posudkem zvýšenou o 100% (tzv.
bonus
) v případě jiného než staxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxdě stavebního pozemku nebo stavby cenu stanovenou znaleckým posudkem zvýšenou o 15%. Důvodem přijetí této úpravy je zabránit dosavadní živelné praxix xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xiz důvodová zpráva k zákonu č. 405/2012 Sb.).
10.
Odchylky týkající se náhrady za vyvlastnění ve zkráceném řízení jsou obsaženy rovněž v zákoně č. 2xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxek, jejich soubor či jiné objekty zřízené nebo vyhrazené k provozování sportu, obsahuje § 7 zák. č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, podle něhož lze vyvlaxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx klub přesune své aktivity).
IV. Příslušnost soudů k přezkumu rozhodnutí o náhradě
11.
Viz komentář k § 1038 sub IV.
Související ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
§ 3b zák. č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx Sb., o elektronických komunikacích,
§ 17 odst. 4 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči,
x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxé náhrady za omezení vlastnického práva náležející osobě ze zákonného věcného břemene povinné podle uvedené veřejnoprávní úpravy v sobě nezahrnuje pxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxnutím příslušného státního orgánu (není-li v těchto právních titulech stanoveno jinak), sjednaná či stanovená náhrada logicky neslouží k úhradě tepxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx i v případě věcného břemene vzniklého ze zákona. Jestliže tedy v takovém případě stanoví zákon osobě zatížené věcným břemenem právo na náhradu za omezexx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxnačeného ustanovení zákona, jsou-li k tomu naplněny stanovené předpoklady.
x xxxxx x
xx xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxdnout k hodnotě nemovitosti vyplývající z její nevšednosti a z architektonického a historického charakteru. Turecký zákonodárce úmyslně omezil totx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxtosti, soudce k tomu nemůže přihlédnout. Naopak, z judikatury Kasačního soudu vyplývá, že pokud hodnota vyvlastňované nemovitosti utrpěla nějakým zxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxí mechanismus je nespravedlivý v tom, že je výhodný jen pro stát. Umožňuje při vyvlastnění vzít v úvahu nižší hodnotu z důvodu klasifikace nemovitosti, xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxch nemovitostí, kteří na sebe berou obrovské náklady na jejich údržbu, ale zbavuje je i hodnoty vyplývající ze specifického charakteru jejich majetkux
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxavedlivou rovnováhu mezi požadavky obecného zájmu společenství a imperativy ochrany základních práv jednotlivce (viz, mezi jinými, Sporrong a Lönnxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxx x x xxxo větě druhé, kterou je nutné interpretovat ve světle principu obsaženého ve větě první. Zvláště musí existovat rozumný poměr mezi použitými prostředxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx, řada A č. 332, str. 23, § 38, výše zmíněný rozsudek Bývalý řecký král proti Řecku, § 89). Rovnováha mezi požadavky obecného zájmu a imperativy ochrany záxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxu ze dne 9. prosince 1994, řada A, č. 301-A, § 70-71). Soud je tedy toho názoru, že vyvlastněná osoba má v zásadě obdržet náhradu, jejíž výše by byla "rozumnx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x
xxxxxx
). Z toho vyplývá, že výše zmíněné rovnováhy je zpravidla dosaženo, pokud náhrada vyplacená vyvlastněnému je v rozumném poměru k "tržní" hodnotě majetxx x xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxření respektuje požadovanou spravedlivou rovnováhu a zda na stěžovatele neklade nadměrné břemeno, je možné přihlédnout k podmínkám odškodnění stanxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxsivní zásah do práva jednotlivce, neboť naprostá absence odškodnění je z hlediska čl. 1 dodatkového protokolu ospravedlnitelná jen za výjimečných okxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx
Přehled výkladu:
I. Obecně (1 a 2)
II. Žaloba na vydání věci (3 až 18)
Aktivní věcná legitimace (tj. kdo může žalovat) (4 až 9)
Pasivní věcná legitimaxx xxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx
xxxx xxxxxx xxx xx xxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx x simplifikované pojetí ochrany vlastnického práva v § 126 odst. 1 nynějšího občanského zákoníku, vycházející ze socialistických tradic, se navrhuje xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxindikační (§ 1040) a žaloba zápůrčí čili negatorní (§ 1042). K nim se přiřazuje žaloba z domnělého vlastnictví, neboli publiciánská, upravená nově v § 1xxxx
xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxci, a proto nelze zpravidla
vindikovat
věci druhově určené, pokud byly smíšeny s jinými věcmi téhož druhu. Na to pamatuje úprava § 1041, která (zejména x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xaloby.
Jedná se o situaci, kdy nevlastník svým jménem zcizí věc další osobě, ale následně se zcizitel sám stane vlastníkem oné věci. Pak by se mohl, nexxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xdpovídá uznaným právním zásadám.
I. Obecně
1.
Ustanovení § 1040 až 1042 jsou věnována klasickým prostředkům ochrany vlastnického práva, tj. žaxxxx xx xxxxxx xxxx x
xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x
xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxtuře označovány jako obecné žaloby vlastnické. Podle Roučka a Sedláčka (lit. č. 5) se dělí na žaloby z prokázaného vlastnictví (tzv. pravé žaloby vlastxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxční), jednak žaloba pro jiné rušení domnělého vlastnictví. Prvá z nich se nazývá publiciánská (
actio Publiciana
), druhá se nazývá žaloba publiciánskx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxk nejsou jedinými prostředky ochrany vlastnického práva.
2.
Jeho ochraně mohou v širším smyslu sloužit i jiné prostředky, jako je dovolená svépomxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxhraně vlastnického práva, např. žalobu na náhradu škody, na vydání bezdůvodného obohacení, žaloby vyplývající z dědického práva atd. K ochraně vlastxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xx x xxxx. o. s. ř.) a v širším smyslu i některé další, např. žaloba na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí (§ 267 o. s. ř.) nebo z majetkové podstaty v insolvenčníx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx
xn rem
) je jejich dlouhodobá historie, počínající už v římském právu, a hluboká propracovanost v teoretické literatuře nové doby.
II. Žaloba na vydánx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xe, aby byl žalobce aktivně věcně legitimován, žalovaný pasivně věcně legitimován a aby byl způsobilý předmět žaloby (objekt vindikace). O tom viz dalšx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxov. § 1011, v každém případě musí žalobce tvrdit a dokázat, že je vlastníkem věci. Ohledně této skutečnosti má důkazní povinnost a tíží jej ve sporu důkazxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx prostředky, ohledně nemovitých věcí především výpisem z veřejného seznamu, tj. katastru nemovitostí (k tomu srov. § 980, dále katastrální zákon). Ohxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxísto vlastníka je legitimován správce majetku v insolvenčním řízení za podmínek § 229 insolvenčního zákona. Ten stanoví, kdo je ve vztahu k majetkové pxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxího řízení a způsobech řešení úpadku.
6.
Pokud jde o aktivní legitimaci spoluvlastníků (a obdobně i manželů v případě společného jmění), spoluvlaxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxo právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1117). Nezdá se, že by občanský zákoník č. 89/2012 Sb. přinesl jasnou odpověď na txxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxx xxdána jen některému z podílových spoluvlastníků (spoluvlastník tudíž není sám legitimován, a žaloba bude proto zamítnuta - srov. Rc 34/93 (NS Cpjn 50/9xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxím ze spoluvlastníků za možnou. Názory se rozcházejí od minulosti až po současnou dobu. Tak Krčmář (lit. č. 3) připouští vindikaci jedním spoluvlastníxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xelou věc mohou
vindikovat
xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxipouští vindikaci jednoho spoluvlastníka "nepochybně proti osobě třetí", odvolávaje se na Randu. Randa připouští vindikaci spoluvlastníkem jak na xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxíky navzájem však vindikaci nepřipouštějí, a to s poukazem na shodné právo spoluvlastníka věc držet.
9.
K posledně uvedenému názoru ohledně nemožxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxí za přípustnou, a to jak z teoretického, tak z praktického hlediska. Jinak je tomu u žaloby negatorní - o tom viz dále u § 1042.
Pasivní věcná legitimace xxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxx
x xři níž má
detentor
věc ve své moci, ovládá ji fakticky, avšak ovládá ji jako věc cizí, tak i držba, při níž držitel věc nejen ovládá, ale má zároveň i vůli naxxxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxx xx xx xxkdo jiný zapsán v pozemkových knihách. K řešení této situace se v současné době spíše využívá žaloby na určení vlastnického práva, žaloba reivindikačnx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxávní důvod
detence
původně byl dán (věc mu byla například vlastníkem pronajata nebo propachtována) a později odpadl (nájemní poměr nebo pacht skončixxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxdná, poctivá a pravá (srov. § 991 až 993). Je-li však držba řádná, poctivá a pravá, má držitel sám ochranu jako vlastník (o tom srov. § 1043). Střetne-li se xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxípadech musí být pro úspěšnost vindikace splněno faktické ovládání věci xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xiž nemá) ve své moci.
Předmět žaloby
14.
Předmětem žaloby je vydání věci, k níž svědčí žalobci vlastnické právo. Věc může být hmotná či nehmotná (§ 4xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxtář k § 1041.
15.
U věcí movitých hmotných zní
petit
na vydání věci. Tomu pak odpovídá povinnost rozsudkem uložená a také způsob výkonu rozhodnutí čx
xxxxxxx
xxxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxxx
xxx
x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx nýbrž vždy jen na vyklizení nemovitosti, což mnohdy neodpovídá situaci a reálné potřebě. Stanovisko soudní praxe je však odůvodněno potřebou uložit txxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
xx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xx xx xxx x xx xx. řádu). Žádný ze zákonů novelizujících občanský soudní řád nebo exekuční řád se s tímto problémem dosud nevyrovnal a změnu nepřinesl ani zákon č. 293xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxx x xxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxnoznačně zodpovědět na úrovni komentáře, když právní úprava odpověď na ni nedává. Prakticky by bylo možné žalovat na povinnost převést nehmotnou věc žxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxx
x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxm pokut. Nebo by bylo možno žalovat na povinnost prohlášení vůle, např. vůle postoupit pohledávku. Pak by bylo možno aplikovat § 161 odst. 3 o. s. ř., tedy xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxlobě reivindikační poctivému držiteli srov. § xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxjí a není povinen je vydat - srov. § 996).
III. Výluka
K odst. 2
19.
Vlastník je zákonem zbaven ochrany tehdy, splňuje-li sice jinak předpoklady úspxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx katastru: v takovém případě ovšem žalovaný skutečně vlastnické právo nenabyl). Dovršením procesu nabytí vlastnického práva zcizitelem (nyní žalobxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxta. Otázka dobré víry zcizitele zde nehraje roli.
20.
Podle důvodové zprávy by šlo o využití vlastního protiprávního jednání zcizitele, a proto výxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx x x xxx xx xx x. Již Krčmář píše, že se věta vykládá způsobem velmi rozmanitým a v této souvislosti též kriticky vyjadřuje, že "některé případnosti romanistické
excxxxx
xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxx od určité osoby (a samozřejmě jejích právních nástupců). Ocitne-li se však věc v moci třetí osoby, vlastník
vindikovat
může (lit. č. 6, s. 154).
Souxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xednotlivého případu, které jsou založeny na zjištěných skutkových okolnostech. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být - jako v dané věxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx Názor Ústavního soudu v této věci není v nesouladu se stanoviskem Ústavního soudu Pl. ÚS 21/05, podle kterého žalobou o určení vlastnického práva nelze xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xx xxxkázání vlastnického práva žalobce neznamená, že jeho nárok na ochranu je opodstatněný: žalovaný může mít právo (např. z věcného břemene) k dané věci, kxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx
xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx prokázal, že je vlastníkem, resp. oprávněným držitelem věci: jednotlivé věci musí být v rozsudku popsány tak, aby je bylo možné přesně identifikovat a xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xx x xx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx vlastnické žaloby okolnost, že se svého nároku mohl domáhat podle tzv. restitučního předpisu.
(NS 28 Cdo 4367/2008)
5. Žalobce je v řízení o vydání xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x
xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxtí držby (
detence
) je na žalovaném.
6. Ani zjevně nelegitimní právní předpisy z let 1948 až 1989 nebyly zrušeny se zpětnou platxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxím požadavku na vydání - vrácení nemovitosti se žalobce z obsahového hlediska domáhá vyklizení nemovitosti.
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx x tím druhý manžel nesouhlasí.
9. Vlastnickou žalobu může podat i jen jeden z podílových spoluvlastníků věci, o jejíž ochranu jdxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxík. Velký akademický komentář. Sv. I, 2008.
3. Krčmář: Právo občanské II. Práva věcná, 1934, s. 228.
4. Randa: Právo vlastnické dle rakouského prxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xx xxxxtka, Dvořák a kol.: Občanské právo hmotné I, 2009.
8. Švestka a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek I, 2009.
(Předmět vindikaxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xx
xxx xxxx xxxxxxx xx xx xx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xiz u § 1040
I. Individualizace věci
K odst. 1
1.
Ustanovení se vztahuje k obecnému vymezení předmětu vindikační žaloby a navazuje tak na § 1040 odstx xx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxsí být již v žalobě popsána znaky, které ji odlišují od jiných věcí.
2.
Požadavek popsání - individualizace věci se řídí okolnostmi. Literatura je zxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxx x xxxx xxmovitých včetně práv k nim zpravidla pro individualizaci postačí odkaz na údaje, popř. výpis z katastru nemovitostí. Obdobně tomu bude u těch nehmotnýxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxividuálními znaky způsobilými věc identifikovat (např. výrobní číslo, výrobní značka, rok výroby, rozměry, tvar, barva, charakteristické nepravixxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx).
3.
Podle staršího výkladu (Komentář Rouček-Sedláček, lit. č. 1, s. 337) je-li vyloučena možnost objektivní individualizace, musí být alespoň xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxí k případnému odebrání věci ve vykonávacím/exekučním řízení (srov. § 345 o. s. ř., § 73 ex. řádu, § 67 jednacího řádu).
II. Věci druhové
K odst. 2
5.
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xěcí určených druhově (k tomu srov. výklad u § 498 a 499). Věci určené druhově (věci zastupitelné) zásadně nemohou být předmětem reivindikační žaloby pxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xkoumat a řešit konkrétně.
6.
Zde komentované ustanovení činí výjimku ve prospěch některých z druhově určených věcí, a to zejména ve prospěch peněz x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx druhu - nikoli tedy samostatně (to ovšem nevylučuje, aby byly vindikovány samostatně např. staré neplatné bankovky, individualizované čísly, které xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxe musí být prokázáno ve všech případech reivindikační žaloby),
-
lze-li seznat nedostatek dobré víry u žalovaného držitele či detentora. Toto je sxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx může být text § 371 o. z. o., který při věcně shodném ustanovení obsahuje formulaci, že "žalovaný musil věděti, že není oprávněn si věc osobovati".
xx
xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxní (např. šatstvo).
Související ustanovení:
Z judikatury:
1. Po žalobci nelze vždy žádat, aby věc, jejíhož vydání se doxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x držbě (detenci) více věcí, které by odpovídaly takto obecně specifikované věci, bylo by na něm ohledně tohoto tvrzení důkazní břemeno: v případě, že by x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxkladním předpokladem, aby žalobce prokázal, že je vlastníkem, resp. oprávněným držitelem věci: jednotlivé věci musí být v rozsudku popsány tak, aby jx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xx x xx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx II. díl, 1935, s. 337.
2. Sedláček: Vlastnické právo, 1935, s. 176.
Dále viz u § 1040.
(Žaloba zápůrčí)
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxosavadní občanský zákoník v § 126 odst. 1 její existenci vůbec pomíjí, přestože se v praxi běžně používá). Touto žalobou se dotčený vlastník brání protx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxk je, aby se případně pokusil dokázat, že zásah do žalobcova vlastnického práva nebyl učiněn, případně že nebyl učiněn neprávem.
Petit
negatorní žaloxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxlého stavu.
Výklad:
1.
Druhá z klasických vlastnických žalob je žaloba zápůrčí (negatorní). Touto žalobou se může vlastník věci bránit proti kažxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxho práva, tj. práva věc užívat, požívat, s věcí disponovat: ochraně práva věc držet slouží především žaloba reivindikační (srov. § 1040).
2.
Aktivxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxat rušitele společně. Sedláček připouští, že je legitimován každý ze spoluvlastníků nebo všichni spoluvlastníci společně (lit. č. 2, s. 157), shodně xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x x xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxmováni jen všichni spoluvlastníci. Avšak v komentářích početně převažuje názor opačný, totiž že každý ze spoluvlastníků sám je legitimován. K posledxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx rušení či zasahování je neoprávněné, není však ojedinělé či jen náhodné. Zavinění žalovaného a jeho dobrou víru není třeba zkoumat, protože vyplývá z pxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxtky).
4.
Předmětem žaloby je odstranění bezprávného stavu, proto
petit
žalobní zní vždy na zdržení xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxtupitelné plnění.
5.
Ustanovení § 1042 nespojuje se zápůrčí žalobou žádné další nároky. Není však vyloučeno spojení se žalobou na náhradu škody čx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Z judikatury:
1. Soud nemůže odepřít ochranu vlastníkovi věci jen proto, že xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx x xx xxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxxxxěnému zásahu do práv vlastníka věci, uloží soud tomu, kdo neoprávněně do vlastnického práva zasahuje, aby se takových zásahů zdržel: není však možné ukxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxx
xxx x/71, NS 6 Cz 42/70)
3. Zákaz neoprávněného rušení vlastníka podle § 126 odst. 1 obč. zák. (nyní § 1042) přichází v úvahu tam, kde neoprávněné rušení vlxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxební činnost musí být konkretizovaná nejen ve skutkovém ději uvedeném v žalobě, ale i v žalobním návrhu. Je přípustné formulovat zákaz i obecněji než jex xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxo důsledku, ke kterému nesmí dojít.
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xprávněný bránit negatorní žalobou: nejde však o změnu poměrů, která by měla za následek možnost zrušení věcného břemene soudem.
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx x xxyž s tím druhý manžel nesouhlasí.
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
2. Sedláček: Vlastnickx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxx x x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxčí)
prof.JUDr.
Alena
Winterová,
CSc.
Přehled výkladu:
I. Vlastnické žaloby při držbě (1 až 3)
II. Silnější a slabší právní důvod (4)
Z dxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xprávněně, má vůči všem, kdo mají slabší právo, stejnou možnost žalovat, jakou má vlastník. Touto úpravou se rozšiřuje ochrana držby oproti obecné úpraxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxa vlastnickým žalobám též držiteli xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x 993. Při držbě, která nesplňuje byť i jen jednu z těchto vlastností, se nelze tohoto ustanovení dovolávat a držiteli/detentoru zbývá jen ochrana držby xxxxx x xxxx xx xxxx x x xxx xx xxx xx xx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx bod 2, s tím, že žalobci při tvrzené držbě, resp. tvrzeném vlastnictví svědčí vyvratitelná domněnka držby řádné, poctivé a pravé (§ 994), a bylo by tedy xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxk-Sedláček (lit. č. 3) žalobce nedokazuje vlastnictví, nýbrž platný důvod a pravý způsob nabytí držby. Nedržitel, který měl jen detenci, tuto žalobu nxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxkladě platného titulu a pravým způsobem nabyl" (lit. č. 2, s. 392). Podobně i Krčmář (lit. č. 1).
3.
K pasivní legitimaci srov. výklad k § 1040 bod 2. Pxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxchem namítnout právo vlastnické, jež je vždy silnější než právo držby. Nemohl by však s úspěchem namítnout stejně silný právní důvod (držbu proti držběx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx x slabší právní důvod
K odst. 2
4.
Odstavec druhý stanoví interpretační pravidlo spočívající v tom, že úplatné nabytí představuje silnější právní dxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xikoli, bude muset řešit
judikatura
. Podle názoru autorů komentáře by odpověď měla být kladná.
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxké dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922, s. 392.
3. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
Dále viz u § 1040.
(xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxná ochrana i tomu, kdo má věc u sebe i z jiného právního důvodu, jako jsou např. nájem nebo výpůjčka. Protože se však jedná o věcněprávní ochranu, vyjadřujx xx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
Zákon propůjčuje věcněprávní ochranu i detentoru, jemuž by jinak příslušela jen ochrana z titulu obligačního. Uplatňuje ji vlastním jménem a pro sebxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxoba negatorní), avšak pouze po dobu, dokud trvá jeho obligační titul. Tato ochrana nesvědčí tomu, kdo není schopen prokázat žádný právní důvod
detence
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx,
Ph.D.
Přehled výkladu:
I. Nabývání vlastnického práva obecně (1 až 5)
II. Věc, která nikomu nepatří (věc ničí -
res nullius
) (6 až 9)
III. Opuštxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xpuštěných (derelinkvovaných), nalezených a skrytých v dosavadním ust. § 135 občanského zákoníku, jehož základní nedostatek je v tom, že stále sledujx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxté, jejichž vlastník není znám, stejně jako věci opuštěné připadají do vlastnictví státu. Stejná myšlenka rezonuje ale i s úpravou současnou, podle níx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxvá zcela jinou cestou. Proto se po vzoru zavedených kodexů právní režim věcí opuštěných, nalezených a skrytých upravuje podrobněji a se zřetelem k specxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx může být kýmkoli okupována a může k ní být nabyto vlastnické právo, ledaže tomu brání zvláštní zákony. Stanovuje se tedy zásada okupační volnosti. Tam, xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxí termín "věc, která nikomu nepatří", resp. "věc opuštěná", nikoli "věc ničí", popř. "věc bez pána", byť druhé z uvedených označení odpovídá jiným jazyxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xvířat (§ 1046 až 1049), kde také odpovídá jazykové uzanci.
Opuštěná (derelinkvovaná) věc je taková, kterou její vlastník opustí s úmyslem již nebýt xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxledem k tomu, že určité věci, zejména věci nemovité, jsou zapsány v příslušných veřejných seznamech, musí být novému vlastníku umožněno, aby se domohl xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx situace, kdy se někdo stává vlastníkem věci, která mu předtím nepatřila. Tato věc mohla patřit někomu jinému, popřípadě nepatřila nikomu, a byla tak věxx xxxx x
xxx xxxxxxx
xx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx, které jsou zde uvedeny, je i nadále použitelná. Právní úprava nabytí vlastnického práva byla ve svém základu v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. relaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Těmito jinými skutečnostmi byly skutečnosti uznávané jednak samotným občanským zákxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx) možné jen v mezích zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně někxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxava neznala tzv. věci bez pána (
res nullius
), tj. věci, které ač podle zákona mohou být předmětem vlastnického práva, nenáležejí nikomu. Tento případ sx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xx Cdo 540/2003).
3.
Citovaná učebnice (lit č. 4) vysvětluje též základní rozdělení nabývání vlastnického práva, a to na nabytí původní (originárníx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx předchůdce, tj. někdo se stane vlastníkem věci tím, že na něj smlouvou dosavadní vlastník vlastnické právo převede. Naopak původním nabytím vlastnicxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxa, ale na nabyvatele přešla jinak než jejím převodem, tj. jinak než z vůle dosavadního vlastníka.
Originárně
se vlastnictví nabývalo vydržením, zpraxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxx4 Sb. xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxvlastníka (konkrétně od nepravého dědice - § 486 obč. zák. č. 40/1964 Sb.). Samotný občanský zákoník č. 40/1964 Sb. ve znění k 31.12.2013 však toto dělxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxeduje tradiční systematiku úpravy nabývání vlastnického práva, kdy po okupaci následuje nález, nález věci skryté, přírůstky (přirozený, umělý - tj. xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx. převodu vlastnického práva. Originárním nabytím vlastnického práva je též nabytí od neoprávněného (§ 1109 až 1113) a nabytí rozhodnutím orgánu veřexxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xřešlo na nabyvatele bez ohledu na vůli původního vlastníka. Okupace je dle § 3 odst. 2 písm. e) a § 1045 až 1049 myslitelná jen u opuštěných movitých věcí x x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx upraveny konkrétní podmínky přivlastnění takového zvířete. Okupace nemovité věci není možná, neboť občanský zákoník nepřipouští existenci nemovxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx a tak asi ani zde nezbude nežli se spokojit s názorem A. Randy, že "vlastnictví je mezi skutečnostmi, které vlastnické právo zakládají, a mezi skutečnosxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xes nullius)
6.
Věc ničí -
res nullius
je standardním institutem nejen římského práva, ale též ABGB. Naproti tomu předchozí právní úprava (obč. zák. xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx x xxxx xxxxxxalo vlastnické právo nějakého subjektu. Otázka věci ztracené a opuštěné byla řešena v § 135b obč. zák. č. 40/1964 Sb., režim odpadů pak zvláštní veřejnoxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxračování. I když se občanský zákoník č. 40/1964 Sb. o pojmu věci ničí výslovně nezmiňoval, není možné konstatovat, že okupace byla v době jeho platnostx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xo stanoví zvláštní zákon".
7.
V prvé řadě se jedná o zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství, a na něj navazující vyhlášku, která upravuje podmínky přisvojxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx stává vlastnictvím rybáře; ten ji nabývá okupací. Ustanovení § 506 obč. zák. č. 89/2012 Sb. vyjadřuje superficiální zásadu. Nicméně nelze odhlédnoxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x ani součástí a příslušenstvím pozemku. Možnost okupace a následně dovozovaná existence věci ničí před 1.1.2014, a to i přes výslovnou absenci tohoto pxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx ve vodoteči a nikoli v rybochovných zařízeních jsou považovány za věc bez pána. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. takovou myšlenku výslovně vyjadřuje x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx
xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxé další normy veřejného práva. Jedná se o zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který se stejně jako rybářský zákon, dotýká divokých zvířat. Naopak lesní xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxého." Zákon o lesích i nadále umožňuje sběr lesních plodů pro vlastní potřebu, vodní zákon nakládání s povrchovými vodami a odběr podzemních vod. Komenxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxtanovení o přisvojení zvířete.
9.
Pojem věci, která nikomu nepatří (věci ničí), nelze vykládat izolovaně bez odkazu na rozbor problematiky pojetx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xákoníku (§ 489). Vymezení věci bylo dříve záležitostí doktrinálního, xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxdatelnost a užitečnost (obojí v objektivním smyslu). Pojem ničí věci je rozporně vnímán i prameny římského práva: Quod nostrum est,
sine
facto nostro xx xxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xoncidetur (Gai D 41, 1, 3 pr.) - co nepatří nikomu, postupuje se podle přirozeného práva tomu, kdo se věci zmocní (okupantovi). Quod nullum est, rei publixx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxxxí podmínkou pro připuštění možnosti nabytí vlastnického práva okupací je právě legální vymezení existence věci ničí. Věcí, která nikomu nepatří, je mxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxžením na místo pro ukládání odpadu či odložených nepotřebných věcí. V pochybnostech platí zásada, že každý si chce zachovat své vlastnické právo (§ 105xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxa, jehož základními podmínkami jsou existence věci ničí a zmocnění se věci, tj. ujmutí se věci s úmyslem mít ji pro sebe jako vlastník (získat absolutní pxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxm jen při splnění podmínek § 1106 až 1108.
12.
Komentované ustanovení hovoří v úvodu o věci v obecném smyslu (§ 489); výčet v úvahu připadajících subjxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxí volnosti. Jen takovou věc, která nikomu nepatří, a ještě za podmínky, že tomu nebrání zákon (viz výklad v bodě 5) nebo právo jiného na přivlastnění věcix xx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxvo k této věci. Za věc ničí se dále považuje movitá věc, která měla pro jejího vlastníka zřejmě jen nepatrnou hodnotu a byla ponechána na místě přístupném xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxdeny v § 1047 až 1049. Zde je potřeba vedle znění občanského zákoníku zohlednit též normy veřejného práva, tj. např. zákon č. 99/2004 xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx
x xxxxx x
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxímu odstavci. Problematické může být v tomto ohledu široké pojetí věci, resp. vymezení věci nemovité v § 498 - pozemek, podzemní stavba, věcná práva k nxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxé i po 1. lednu 2014 zůstanou samostatnými věcmi, a také pozemky pod těmito stavbami.
14.
V prvé řadě se může jednat o situaci, kdy vlastník nechce danxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxtina v čl. 11 odst. 3 stanoví, že vlastnictví zavazuje; jinak řečeno není jen absolutním majetkovým právem (rozuměj panstvím), ale zakládá také určitá xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxn v § 1045 a v § 1050 výslovně nic neustavuje. Odpověď může poskytnout ustanovení § 545 o právním jednání a ustanovení § 560 vyžadující při právním jedxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxučeno ve formě vkladu způsobilé listiny katastrálnímu úřadu, který by následně provedl příslušný zápis. Vedle výslovného opuštění věci zákon konstrxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxnické právo nebylo vykonáváno po dobu tří let), dále specifický režim u movité věci, která měla pro jejího vlastníka jen nepatrnou hodnotu (byla ponechxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx let (§ 1050 odst. 2).
15.
Vlastníkem opuštěné nemovité věci se stává stát. Problematická může být evidence takové skutečnosti. V souladu s § 980 až 9xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx je možné nalézt v § 14 až 18 katastrálního zákona. Celá věc se ovšem může komplikovat v situaci, kdy daná nemovitá věc nebude evidována.
16.
Vtomto smxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxa, právo nezbytné cesty, reálná břemena). Faktické vady mohou mít pro stát nepředvídané důsledky např. i v oblasti odpovědnosti za škodu způsobenou buxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxé. Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu (§ 1107 odst. 1 věta první). Jde-li o služexxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxtí (§ 2041), nelze o osudu těchto práv pochybovat. Stejně by tomu bylo i u zatížení právem stavby. V případě práv a povinností obligační povahy, které na nxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx x x zajišťovacího převodu práva srov. § 2041. Pro závěr o tom, že na stát přejdou i závady odpovídající nezapsaným právům, by musela být splněna podmínka, žx xxxx xxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxxxí ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xepubliky a jejím vystupování v právních vztazích
Z judikatury:
1. Právo opustit věc (
ius
dereliquendi) je součástí obsahu vlastnického právx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxmůže vyvolat, není-li výrazem vůle zaměřené na zánik vlastnického práva.
Animus dereliquendi
nelze dovozovat pouze z toho, že se dědicové
de facto
nxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxh vůle byl zánik vlastnického práva, zejména s přihlédnutím k tomu, že k údajnému opuštění mělo dojít před rokem 1989 - v období totalitního režimu, kterx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xrgány spolehlivě zjišťovaly, zda vůle vlastníka skutečně směřuje k derelikci jeho majetku. Paralelně však každý vlastník nese - v duchu parémie "vlasxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxx x
xxx
xxxxliquendi) je součástí obsahu vlastnického práva a jeho podstatou je projev vůle vlastníka (byť i konkludentně učiněný) nadále nebýt vlastníkem věci. xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxí úkon (projev vůle učiněný jinak než výslovně) je takový projev, který nemá znaky výslovného projevu, ale vyjadřuje vůli jednajícího takovým způsobexx xx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx
Z literatury:
1. Petr: Nabývání vlastnictví originárním způsobem, 2011.
2. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
3. Švestka x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxastnictví nemovitosti opuštěním a vzdáním se vlastnického práva. PR, 2001, č. 5, s. 13-14.
(Zvířata bez pána)
JUDr. MUDr.
Alexaxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx
xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx
xxxx xxx xx xxxxxx xxxře nestane zvířetem bez pána (3)
Z důvodové zprávy (k § 1045 až 1050):
Zvláštní ustanovení se vztahují k zvířatům. Vzorem pro tuto úpravu jsou opět stxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxí a pozbytí vlastnického práva ke zvířeti. Je-li např. vypuštění exotického ptáka nebo tropické ryby do volné přírody s úmyslem nadále zvíře nevlastnix xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxnský zákoník ale musí odpovědět na otázku, zda k zvířeti trvá vlastnické právo dosavadního vlastníka, popř. za jakých podmínek dosavadní vlastník vlxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxvoká a domácí. Z toho plyne, že občanské právo považuje za divoká všechna zvířata, která nejsou domestikovaná.
Divoká zvířata (v terminologii rakoxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xsou bez pána, dokud žijí na svobodě. Např. černá nebo spárkatá zvěř i jiní živočichové žijící na našem území volně v přírodě ve svém přirozeném prostředí xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x x zvířatech volně žijících v přírodě, i když pro ně zdejší přírodní podmínky nejsou přirozeným prostředím - nejen zatoulá-li se na zdejší území zvíře, ktxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx. Všechna tato zvířata, pokud žijí ve volné přírodě, jsou zvířaty bez pána a nejsou objektem vlastnického práva. Jejich přivlastnění je možné, nevylučxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxylučují-li to jiné právní předpisy, může být divoké zvíře zajato. Tím k němu vzniká vlastnické právo osobě, která je zajala. Divoké zvíře (tedy každé zvxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx osoba drží jako své vlastnictví, ať již k nim nabyla vlastnické právo jakkoli, se řadí do kategorie zajatých zvířat (v terminologii německého občanskéxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxku tamme dieren, ve francouzské právní terminologii animaux captifs, v italské animali presi e ritenuti atd.). Unikne-li zajaté zvíře ze zajetí, tj. pxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xe osnova přidržuje vzoru standardních občanských zákoníků (např. § 960 odst. 2 BGB) a stanoví pro udržení si vlastnického práva dosavadním vlastníkem xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí faktické: zda vyhoví i náhradní způsoby, na které se poukazuje výrazem hledání, jako jsou např. oznámení o úniku zvířete vyhláškou nebo příslib odměnxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxk se taková situace z hlediska uchování vlastnického práva vlastníka zvířete posoudí podle toho, má-li vlastník zvířete proti vlastníku pozemku žaloxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx To ale neplatí ve dvou případech. Jednak jde o divoká zvířata chovaná v zoologických zahradách a o ryby v rybnících, které nejsou veřejným statkem (tedy x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx jde také o zvířata označená takovým způsobem (např. tetováním, čipem, kroužkem apod.), že lze vlastníka zjistit; v těchto případech si vlastník vlastxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxtegorie zkrocených zvířat (v terminologii rakouského občanského zákoníku zahm gemachte Tiere, v terminologii švýcarského občanského zákoníku gezxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxkoníků o vlastnickém právu ze zřejmých důvodů staví odlišně. Zkrocené zvíře je takové, jehož druh zpravidla žije ve volné přírodě jako ve svém přirozenxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxočen. I o těchto zvířatech mají občanské zákoníky obvykle zvláštní ustanovení, vycházející z tradic římského práva, které ohledně těchto zvířat uznáxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xx xxx xx xxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxvo a odtud je recipovaly některé evropské občanské zákoníky (např. německý v § 960 odst. 3, švýcarský v čl. 719II nebo nizozemský v čl. 5:19 odst. 1). V té sxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxt se k pánovi, lze jen obtížně posoudit. Proto jiné občanské zákoníky staví tuto otázku napevno stanovením lhůty, po jejímž uplynutí se i zkrocené zvíře xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx
xxxxx
xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxetidenní; rakouský občanský zákoník (§ 384) stanovil lhůtu v trvání 42 dnů, jejíž uchování sledoval i vládní návrh československého občanského zákonxxx x xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xrávo najisto se jeví jako žádoucí, ale také z důvodu uchování tradice, když šestitýdenní lhůta se jeví jako logická vzhledem k přirozenému řádu. Rovněž xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxvit speciální pravidlo, je-li zkrocené zvíře označeno tak, že lze podle označení zjistit jeho vlastníka.
Ustanovení o zajatých a zkrocených zvířaxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xůň), anebo zpravidla (např. holub). Zaběhne-li se domácí zvíře, uplatní se na ně právní pravidla o ztracené věci do té míry, pokud speciálně pro ně nejsox xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxl zbavit se zvířete nebo je vyhnat. Totéž právní pravidlo se uplatní i na zvířata v zájmovém chovu, neboť ne každé zvíře v zájmovém chovu je zvířetem domácxxx
xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxřetem bez pána (pokud odmyslíme znění § 494, dokdy je věcí ničí -
res nullius
), a je tak možným předmětem okupace, samozřejmě za splnění limitů v § 1045. Plxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxictví pozemku, a tudíž ani dopad superficiální zásady na tuto skutečnost nemají vliv. V návaznosti na citovanou důvodovou zprávu a v souvislosti s výklxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxé ke zvěři nabýt vlastnictví.
II. Kdy se zajaté zvíře stane zvířetem bez pána
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xnahy dostat zvíře zpět do své moci. Tato případná snaha musí být samozřejmě v intencích zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Stíháním xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxířete vyhláškou nebo příslib odměny, se posoudí podle konkrétních okolností případu. Totéž obdobně platí, unikne-li takové zvíře na pozemek pro stíhxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xři stíhání způsobí, jednak za škodu způsobenou zvířetem (§ 1014 a § 2936).
III. Kdy se zajaté zvíře nestane zvířetem bez pána
3.
Zajaté zvíře se nesxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxahu připadají celkem rozšířené způsoby, jako je čipování, tetování, umělohmotné značení, vyloučena nejsou ani označení jiná.
Související ustanxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xvířat proti týrání,
zák. č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách),
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxrá mají na zdejším území podmínky ke svému životu na svobodě a která se tu vyskytují nebo alespoň se snadno mohou vyskytnouti. xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxto zvířata stávají se věcí ničí teprve, až je vlastník opustí.
(Vážný 18191/42)
2. Za škodu způsobenou srncem neručí dle § 1320 obč. zák. ten, u něhox xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxské II. Práva věcná, 1934.
2. Petr: Nabývání vlastnictví originárním způsobem, 2011.
3. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
4. Švestxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxmého práva římského, díl I, 1923.
(Zkrocené zvíře bez pána)
JUDr. MUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
Přehled výkladu:
I. Kdy xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xx xx
xxx xxx x xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xx
xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxx xxastníka zvířete lze zjistit (7)
Z důvodové zprávy:
viz u § 1046
I. Kdy se zkrocené zvíře stává zvířetem bez pána
K odst. 1
1.
Zkrocené zvíře je zvxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxou překážkou. Takové zvíře se stává zvířetem bez pána (pokud by byla zvířata považována za xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx přiměřená (srov. důvodovou zprávu a výklad sub III).
2.
Podmínky musejí být splněny kumulativně, přičemž pojem stíhání bude zřejmě naplněn i tehdxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx. osoba jím najatá škodu. Ta může být nakonec způsobena i samotným prchajícím zvířetem. Stíhání zvířete nesmí být v rozporu se zákonem č. 246/1992 Sb., nx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxho zajetím, odlákáním apod.
II. Kdo a kde si může zvíře bez pána přivlastnit
4.
Zvíře, u kterého byly splněny shora popsané podmínky, si mohou přivlxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxejné okupační právo má také poctivý držitel pozemku. Odpovědi lze sice přisvědčit argumentem opírajícím se o řádnou a poctivou držbu, nicméně i dnešní xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxční právo, které je výslovně zákonem výslovně přiznáno jen vlastníkovi. Rozšiřování okruhu oprávněných zřejmě nemusí být zcela správná cesta, a tak lxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x90). K přisvojení, tedy k nabytí vlastnického práva, dochází okamžikem zajetí - okupace zvířete, nikoli jen proběhnutím doby. To samozřejmě musí vyhoxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x x změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), apod.
5.
Pokud by v obou případech byla splněna tato podmínka více osobami, vzniknx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx
III. Přiměřená doba k návratu zvířete
6.
Přiměřená doba k návratu zvířete je po vzoru § 384 ABGB a § 157 xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxx ale usoudit, že se začne počítat den následující poté, co zkrocené zvíře vlastníka opustilo. Uplynutí této doby zakládá možnost si zvíře přisvojit. Ta xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xV. Vlastníka zvířete lze zjistit
K odst. 2
7.
Jedná se dnes již o poměrně časté způsoby označení zvířat - kroužek, plastová značka, čip, tetování v ušxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxá zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a trestním zákoníkem. Je-li zvíře označeno takovým způsobem, že lze jeho vlastníka zjistit, xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxrzistence vlastnického práva).
Související ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx
zák. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
zák. č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxému životu na svobodě a která se tu vyskytují nebo alespoň se snadno mohou vyskytnouti. Nejsou však jimi taková zvířata, jež by se u nás těžce aklimatisovxxx x x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx1.
2. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
3. Švestka a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek I, 2008.
4. Švestka, Dvořák a kol.: Občxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
Přehled výkladu:
I. Obecně (1)
II. Kdy se domácí zvíře považuje za opuštěné (2 a 3)
III. Kdy se zvíře v zájmovém chxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdle divokých a domácích zvířat vystupuje také kategorie zvířat chovaných, což jsou zvířata domácí a zajatá či zkrocená zvířata divoká, tedy vždy zvířaxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx že se jedná o ustanovení problematické. Za prvé, živé zvíře není věc, a to z důvodů vymezených v § 494. Právě tyto důvody by měly být apelem na to, že není možxx x xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxranu zvířat proti týrání, trestní zákoník), jednak pohledem samotné soukromoprávní úpravy. Ta sice musí reagovat na situace, které se v životě vyskytxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxmi, ale též s dobrými mravy a veřejným pořádkem. Je samozřejmě rozdíl, zda bylo zvíře opuštěno surovým způsobem ponechávajícím xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx x xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxuje za opuštěné
2.
Opuštěné domácí zvíře je způsobilé k nabytí vlastnictví k němu přivlastněním - okupací. Domácí zvířata jsou ale taková, která žijx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xx
xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx o fikci. Podmínkou úsudku o opuštěnosti jsou objektivní známky projevu vůle vlastníka zvířete - např. ponechání zvířete na místě pro něj neznámém, vypxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xdy se zvíře v zájmovém chovu považuje za opuštěné
4.
Zvíře v zájmovém chovu je domácí zvíře chované pro jiný účel než užitek, tj. spíše pro potěšení, poxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxisející předpisy:
zák. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
Z judikatury:
Odevzdá-li vlastník psa xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx 128/09)
Z literatury:
1. Petr: Nabývání vlastnictví originárním způsobem, 2011.
2. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
3. Švexxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xxxxxxta, která nejsou bez pána)
JUDr. MUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1046
Výklad:
1.
Komentované ustanovení je dx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx vlastníkovi zoologické zahrady. Tato zvířata do ní mohla být umístěna též jiným vlastníkem, např. kvůli karanténním opatřením apod.
2.
Jiná je sixxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxlovně uvádí, že není veřejným statkem (§ 490) a důvodová zpráva jej označuje za "soukromý" v užším slova smyslu, nelze uvažovat o tom, že jde o zvířata bez xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxho výkladu, ale též ze smyslu komentovaného ustanovení plyne, že se přízvisko (adjektivum) veřejného statku týká pouze rybníků a jiných podobných zařxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx v zákoně č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad, nemůže nic změnit na tom, že tato je v něčím vlastnictví. Nelze tedy dovozovat, xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxím.
3.
K pojmu rybníka nebo podobného zařízení. V tomto směru je potřeba odkázat na deklarovanou nezávislost uplatňování soukromého a veřejného pxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxlní zásadu. Rybník je definován zákonem č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdroxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxník v kontextu xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xdo 52/2002). Pod zorným úhlem současné úpravy je rybník podle § 506 součástí pozemku. Rybník je totiž tvořen hrází, která je nepochybně trvalou stavbox xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxa sice podle vodního zákona není součástí ani příslušenstvím pozemku, a tudíž není vlastnictvím vlastníka rybníka, ten ji však může v mezích citované xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxíka, který je chová, ale též pachtýři, který si rybník propachtoval za rybochovným účelem.
4.
K pojmu podobného zařízení. Je pravdou, že většinu obxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxe především o tzv. sádky, které mohou být určeny pro skladování ryb vylovených z rybníků, ale též např. pro výtěr ryb či odchov rybího plůdku. Tato zařízexx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxho jsou napájeny. Takové bývají využívány např. pro chov pstruhů.
5.
Rybníky a rybochovná zařízení někomu vlastnicky náležejí a nelze uvažovat o txxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxkém životě nelze vyloučit to, že vlastník chovného rybníka za úplatu dovolí na omezený čas lovit ryby. Jde v podstatě o jakousi časem limitovanou koupi nxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx nebo jiná zařízení nemusejí být vždy soukromé ve smyslu důvodové zprávy, ale mohou naplňovat znaky veřejného statku ve smyslu § 490 (věc určená k veřejxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxž účelem je povětšinou zajistit chov ryb pro obyvatele dané obce. Tyto rybníky jsou ve vlastnictví obcí a většinou nenaplňují cíle vymezení veřejného sxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xocích či přehradách. Režim nabytí vlastnictví k těmto rybám sleduje úpravu v § 1045 (dříve § 132 obč. zák. č. 40/1964 Sb.
in fine
) a v zákoně č. 99/2004 Sbxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
7.
Problematickým xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxehrad. Pokud ryby uniknou do jiného soukromého rybníka, který nápor vody vydržel, nestávají se vlastnictvím vlastníka tohoto jiného rybníka. Jejich xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxpadně za ně poskytnout peněžní náhradu.
8.
Komplikovaná je situace v případě, že ryby ze soukromého rybníka vlivem povodně uniknou po vodě do rybníxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxkromém rybníce není bez pána a že zde nebyla projevena vůle rybu opustit, a proto stále patří vlastníkovi rybníka anebo tomu, kdo si rybník k rybochovným xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx práva vlastníka uniklých ryb a speciálním zákonem předvídané okupace. Čistě gramatický výklad by se zřejmě spokojil se závěrem, že již nejde o ryby v ryxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx předpisy:
Evropská dohoda o ochraně zvířat v zájmovém chovu (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2000 Sb. m. s.),
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxkých zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách)
Z literatury:
1. Petr: Nabývání vlastnictví originárním způsobem, 20xxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxčanské právo hmotné I, 2009.
5. Vančura: Úvod do studia soukromého práva římského, díl I, 1923.
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxté věci (2)
III.
Právní fikce
opuštění movité věci, která má pro jejího vlastníka zřejmě jen nepatrnou hodnotu (3)
IV. Domněnka opuštění nemovité věxx xx xx xx
xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x 1045 a 1046
I. Obecně
K odst. 1
1.
Obecně se jedná o ustanovení, které vymezuje podmínky, na základě kterých je možné usuzovat na opuštění - derelixxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxa nepatrnou hodnotu. V § 614 zakotvuje nepromlčitelnost vlastnického práva.
II. Domněnka opuštění movité věci
2.
Konstrukčně se jedná o domněnxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xokud takový případ nastane, stává se taková věc movitá věcí ničí a po uplynutí doby tří let (§ 605) je za podmínek § 1045 způsobilá k okupaci. Otázkou je, oxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx občanský zákoník (na rozdíl od předchozí úpravy), nehovoří o právu věc držet a vychází z koncepce držby práva, není možné tvrdit, že corpus possidendi xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxx. 3 Listiny: "Vlastnictví zavazuje". V čl. xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx (§ 2) a mít na paměti jak čl. 11, tak čl. 2 odst. 3 Listiny - nikdo nemůže být nucen činit to, co zákon neukládá. Vlastnické právo k dané movité věci by tak vlaxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xe své moci, protože ji na základě smlouvy o výpůjčce nebo výprose svěřil někomu jinému. V takových situacích nemůže dojít k naplnění hypotézy vyvratitexxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxtá movitá věc pro svého vlastníka zřejmě jen nepatrnou hodnotu, jedná se o subjektivní prvek, který je u každé osoby velmi odlišný. Další podmínkou
fikcx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxek se tato věc stává opuštěnou -
res nullius
již okamžikem jejího opuštění (arg. "bez dalšího"). Nejedná se o věc ztracenou, ale opuštěnou a způsobilou x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxx
xxxxlematickým. Jisté bude toto řešení jen u věcí skutečně nepatrné hodnoty - objektivně vzato. U ostatních věcí nelze vyloučit postup podle nálezu věci ztxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxx x
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx x xxx rozdílem, že zde se jedná o věc, se kterou nelze pohnout bez narušení její podstaty. Dalším a daleko složitějším faktorem je nevykonávání vlastnického xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxi nezakládá sice držbu naturální, ale tabulární. Je otázkou, a to s odkazem na komentář kABGB, zda i taková držba může být chápána jako výkon jednoho z vlaxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx. Negativní odpověď, tedy že pouhá držba tabulární - katastrální není výkonem vlastnického práva, by možnost opuštění nemovité věci evidované v katasxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxastnictví ponětí. Pokud věc nebude evidována, je takové pojetí hypotetické. Opuštěná nemovitá věc (§ 498) připadá do vlastnictví státu (§ 1045 odst. 2xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxí však není úplný a ve svém součtu vlastnictví nezakládá. Podle citovaného ustanovení má "vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu lixxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxastník nemovitosti má některé veřejnoprávní povinnosti - placení daní a v některých případech i další, speciální povinnosti (zákon č. 20/1987 Sb., o sxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxého práva.
6.
Druhým problematickým aspektem je určení a vůbec prokázání uplynutí doby deseti let společně s tím, že se vlastnické právo po celou doxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx komentář k § 1045 odst. 2 a navíc připomenout ještě několik dalších otázek.
8.
Další otázkou je, zda je možné opuštění práva stavby. Ustanovení 104x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxavba jemu odpovídající, která je jeho součástí, vlastnictvím státu. Státu se tak dostane i něco, co vlastnicky opuštěno nebylo - stavba. Navíc je zde soxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxnnosti občanského zákoníku budou totiž existovat pozemky, na nichž stojí stavba spojená se zemí pevným základem, která má jiného vlastníka. Přechodxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxím jednáním, nebo i naplněním hypotézy vyvratitelné domněnky ustanovení § 1050 odst. 2. Na výsledku by se nic nezměnilo. Vlastníkem "druhé" nemovitosxx xx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxbulární držby
10.
Na celou problematiku lze nahlížet i z jiného úhlu. Výkonem vlastnického práva se nemusí vždy rozumět jen činnosti týkající se jehx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xrůchod v čl. 11 odst. 3 Listiny ("Vlastnictví zavazuje"), zůstává vlastnické právo stále absolutním majetkovým právem a nejvyšším právem věcným. Jexxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx je zásadní držba tabulární. Zápis do veřejného seznamu bude totiž
pro futuro
nadán veřejnou vírou, a bude tak i projevem či stvrzením vlastnického práxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxmatiku ale nelze pojmout takto formalisticky. Je nepochybné, že i po 1.1.2014 budou existovat vlastníci nezapsaní v katastru nemovitostí (eventuálnx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxek na určovací žalobu, notářský zápis o vydržení apod.), který jim bude zakládat právo na držbu vlastnického práva. Držba tabulární jako legitimační pxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxoníku tak, že se jedná spíše o ochranu než limit vlastnického práva.
11.
Světlo do celé problematiky mohou vnést závěrečná a přechodná ustanovení kxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxbě, která je v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník, neumožňuje její dostatečnou identifikaci (§ 64 odst. 2 katastrálního zákona). V takové sitxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx věcech majetkových. Tento úřad zveřejní informaci o nemovitosti a jejím vlastníkovi způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň předá takové údaxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxvitosti, aby se přihlásil ke svému vlastnictví u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových s poučením o důsledcích, které nastanou, pokud se vyxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx problémem může být dikce § 65 odst. 3 katastrálního zákona, která je z gramatického hlediska fikcí ("považuje se"), zatímco zákon, na který odkazuje, sxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxitosti nastupuje uplynutím doby deseti let, nicméně jedná se stále o domněnku vyvratitelnou a stále je možno ji vyvrátit (vlastnické právo je zásadně nxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxitostí evidovaných v katastru nemovitostí. To znamená, že tento postup nebude přicházet v úvahu u samostatných nemovitých věcí (§ 498), které předmětxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxejmě možné opustit nemovitost s úmyslem zbavit se vlastnického práva i výslovným právním jednáním. Takové právní jednání bude muset vedle svých obsahxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx jednání není v rozporu se zákonem, dobrými mravy nebo zda zákon neobchází anebo zde není rozpor s veřejným pořádkem.
Související ustanovení:
Související předpisy:
zák. č. 219/2000 Sb., o maxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxx xxxxxxté identifikace pozemku, jenž není evidován zjednodušeným způsobem [§ 5 odst. 1 písm. b) zák. č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky]x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxrcelním číslem s uvedením katastrálního území, ve kterém leží, a u budovy označení pozemku, na němž je budova postavena, příslušností xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx xx xx xxxxxx x xxx xxxt. 2 obč. zák. ve znění před novelou provedenou zák. č. 509/1991 Sb. věcí opuštěnou, není rozhodnutím jiného orgánu, z něhož je soud povinen podle § 135 xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxstit, je otázkou skutkovou.
2. Výmaz vlastnického práva na základě opuštění nemovitosti pokládaného za přípustné hmotněprávxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xGl. U. N. F. 151, cit. podle Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, s. 385)
3. Náklady dražby domu na spadnutí vykonané na zakročení místního úřadu (jakxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx
x xxxxxxxxxxx
1. Petr: Nabývání vlastnictví originárním způsobem, 2011.
2. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
3. Švestka a kol.: Občanský zákoníxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x, 1923.
Nález
(Nalezená věc není opuštěná)
JUDr. MUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
Přehled výkladu:
I. Obecně (1 a 2)
IIx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx se jedná o situaci, kdy vlastník ztrátou věci pozbyl jen její držbu, ale nikoli vlastnické právo k ní. Proto musí být jeho vlastnické právo šetřeno a zákox xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx je právní skutečnost nezávislá na lidské vůli, nejde o právní jednání. Vlastník ztracené věci (zvířete) neprojevil vůli věc dále nevlastnit. Ztracenxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxá právě vlastník, kdo iniciuje pátrání po věci nebo zvířeti s tím, že sám nabízí vedle nálezného též odměnu za nalezení a vrácení ztracené věci. Ztrátou vxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxní existence jeho vlastnictví spočívá v originárním nabytí vlastnického práva nálezcem, obcí nebo osobou, které byla věc svěřena. Nález je především xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xředchozí právní úpravě značné změny, a to především v tom smyslu, že nálezce může k nalezené věci při splnění dále uvedených podmínek nabýt vlastnické pxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxé, že mělo vlastníka..." a § 1059 odst. 1: "Je-li nalezeno zvíře zjevně určené k zájmovému chovu..."). Naopak zvíře, které je tzv. bez pána, nelze stejně xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x
xerelikce
) za následek, že věc se stala "věcí opuštěnou", ale okamžikem opuštění přešla věc do vlastnictví obce.
2.
Věc může být opuštěna, tj. s úmysxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxcena. Rozhodující budou jednak okolnosti daného případu (např. věc daná na smetiště), jednak hodnota věci v souvislosti s těmito okolnostmi (§ 1050 odxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx v souladu s principiální charakteristikou perzistence vlastnictví, ale i doktrinálním dopadem čl. 11 Listiny platí vyvratitelná právní domněnka, xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxtnického práva se nepresumuje, ale naopak se právně zakládá situace opačná (předpokládá se, že nalezená xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx x tím následkem, že věc movitá se stane věcí ničí -
res
nulllius (věc právně volná) a věc nemovitá připadne do vlastnictví státu. Právně volnou se také staxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx u věcí movitých, pokud ten, kdo je našel, nezná, resp. nemůže vědět, jak se daná věc dostala na konkrétní místo a z jakého důvodu.
4.
Právní úprava vycxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxdržet své vlastnictví..."), a dále zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že taková věc není opuštěná.
5.
S odkazem na § 1050 odst. 1 je potřeba jexxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxány na veřejně přístupném místě. U movitých věcí větší hodnoty je možné jejich opuštění (§ 1045 odst. 1 - stanou se věcí, která nikomu nepatří). Zákon naxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxynutí zákonem stanovené doby, po kterou nebylo vlastnické právo vlastníkem vykonáváno.
6.
Rozlišení věci opuštěné a ztracené bude vždy vycházet x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxoje, kousek kovu apod. (§ 1050 odst. 1), věc odhozenou na smetiště (§ 1045) atd.].
7.
Nález věci (rozuměj její objevení, spatření) není právním jednxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx x
xxx xxxxxxx
x x xxxxxxxx xi. Zákon nejistotu nálezce ohledně toho, zda se jedná o věc opuštěnou nebo nalezenou, vyjadřuje slovy "bez dalšího" (tzn. se samozřejmostí, automaticxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxastnického práva je možné najít v § 3 odst. 2 písm. e), kde se hovoří o tom, že vlastnické právo vzniká a zaniká jen zákonem stanovenými způsoby. Zákon zde zxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xodsouvala původnímu vlastníkovi následek, který nezamýšlel. Objevení movité věci tak až na vyjmenované a striktní výjimky bude muset být vnímáno jakx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx možné si takovou věc beze všeho přivlastnit.
8.
Při nálezu věci, která někomu patří, se jedná o nález věci ztracené a její režim je upraven v následujxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zák. č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních),
zák. č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty,
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxrou majitel sám, zřeknuv se jí, opustil.
(Vážný 950/22)
2. Věcí nalezenou pokud se týče ztracenou [§ 201 písm. c) tr. zák.] jest věc, není-li místo, kxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xejí majitel, anebo není-li majiteli známo místo, kde se věc nalézá, nebo stane-li se mu trvale nepřístupným. V přítomném případě xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx a tudíž věděl, kde ji má hledati, i kdyby náhodou na zem spadla, po subjektivní stránce pak vyslovuje, že obžalovaný si musil býti za daného stavu věci vědxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx vzal majiteli možnost s věcí nakládati, odňal ji z jeho držení bez jeho přivolení a v úmyslu krádežném, jak rozsudek zjišťuje, dopustil se tedy krádeže, x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx se rovnají cenným papírům svědčícím doručiteli.
(Gl. U. 7149, cit. podle Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, s. 390)
5. Rovněž vkladní knížky zálxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xit. podle Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, s. 390)
Z literatury:
1. Baudyš: Katastr nemovitostí, 2010.
2. Krčmář: Právo občanské II. Pxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxtickém, 1922.
5. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
6. Švestka a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek I, 2008.
7. Švestka, Dvořáx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
JUDr. MUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
Přehled výkladu:
I. Komu vrátit nalezenou věc (1 a 2)
II. Postup při nálezu věci (3)
III. xxxxxxxx xxxxxx xx x xx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx, musí být nález oznámen obci, kde byla ztracená věc nalezena. Obec pak oznámí nález věci, zpravidla jen způsobem v místě obvyklým, ledaže jde o nález o znxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxována; přitom se ponechává obci na vůli, aby tak učinila sama, popř. aby věc ponechala v detenci nálezce či ji předala do úschovy jiné osobě. Pokud se vlasxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x nálezné. Nepřihlásí-li se vlastník do roka, ponechá se věc nálezci v detenci s tím, že věc musí být vrácena i později se přihlásivšímu vlastníkovi. Leč nxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xřipadne obci.
I. Komu vrátit nalezenou věc
K odst. 1
1.
Nálezce je povinen vrátit nalezenou věc tomu, kdo ji ztratil (tedy i nevlastníkovi). Otázkxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx jednatelství ve prospěch osoby, která věc ztratila. V případě, že by nálezce ponechal na místě věc nikoli nepatrné hodnoty, přichází v úvahu případná pxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxato) reivindikační žalobu (§ 1040). Pokud nálezce vezme nalezenou věc k sobě a nevydá ji, jedná protiprávně. Není tak vyloučena jeho povinnost nahradix xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxoníku).
2.
Druhá věta hovoří o vydání proti náhradě nálezného (§ 1056, § 492) a nutných nákladů. Nutnými náklady jsou např. cestovné, ušlý zisk nebo xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxastníkovi nebo tomu, kdo ji ztratil, nemá. Vlastník věci nebo ten, kdo ji ztratil, má však proti nálezci, který věc neodevzdal obci, reivindikační žaloxx xx xxxx x xxxxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxle) možné poznat, komu má být věc vrácena, a zároveň xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxolnostmi nálezu jsou hodnota věci, druh věci, její poloha, přístupnost místa veřejnosti, konání nějaké společenské akce, ale mnohdy i okolnosti, ktexx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxčuje ani to, komu konkrétně na obci je potřeba nález oznámit. Ve větších obcích a městech nebude problém s nalezením obecního úřadu, ve venkovských oblaxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxípadě ze zastupitelstva. Oznámení je většinou spojeno s různými náklady - telefon, cesta. Z praktického hlediska bude u cennějších věcí vhodné pořídix xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxko podpůrné pravidlo je stanovena lhůta tří dnů (jedná se o lhůtu pořádkovou). Rozhodující otázkou je i určení území obce, na kterém byla věc nalezena. Zxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxém újezdě (zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky), kdy se bude muset uplatnit tamní speciální režim.
5.
V případě nálezu ve vexxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxpř. dopravními řády nebo veřejnoprávními předpisy. Zásadně však postupuje, jako by byl nálezcem.
Související ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxní obrany České republiky
x xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxd věcmi za věc pouhé náhody. Nárok na nálezné není vyloučen ani tím, že nálezce ihned poznal, komu nalezená věc patří, ani tím, že byl k vlastníku v poměru uxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxsobem, 2011.
3. Randa: Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922.
4. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
5x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx soukromého práva římského, díl I, 1923.
(Vyhlášení nálezu)
JUDr. MUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
viz x x xxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxém místě obvyklý - tj. vyhláška, rozhlas, internet, SMS zprávy, místní televize apod. Správní řád předvídá jako obvyklý způsob oznamování úřední desxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxeném smyslu nezareaguje ten, kdo věc ztratil, v přiměřené době a pokud se zároveň jedná o věc značné hodnoty, je obec povinna přistoupit k vhodnému opatřxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxdné hodnoty by zřejmě nastoupila i povinnost informovat o něm tiskem vydávaným celostátně, případně reportáží celostátně vysílanou televizí. Vhodnx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxečí nález před ztrátou, zničením či poškozením. Pokud informace o takovém nálezu bude předcházet, budou tomu muset z pochopitelných důvodů odpovídat x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx charakteristik věci (např. podle iniciál či jména vyznačených na věci nebo z okolnosti, že s takovou věcí nebo přístrojem bylo na území obce konkrétní oxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxx x xxxl., § 609, 1011, 1051, 1052
Související předpisy:
zák. č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany Česxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
3. Randa: Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922.
4. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
5. Švestka a kol.: xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxa římského, díl I, 1923.
xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx
xI. Úschova nalezené věci u nálezce či jiné osoby (2)
III. Postup u věcí značné hodnoty (3)
IV. Prodej věci, jejíž úschova vyžaduje nepoměrné náklady (4x
xx xxxxxxxxxx xxx xxx
xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxa komentovaného ustanovení s sebou přináší otázku, kdo konkrétně za obec rozhodne o úschově věci. Podle obecního zřízení by to zřejmě mělo být zastupixxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxlný význam, a tak lze dovodit, že by se tak mělo stát co nejdříve.
II. Úschova nalezené věci u nálezce či jiné osoby
2.
Nalezená věc může být z praktickxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxce", jednak patřičný souhlas této osoby (nálezce nebo jiné osoby). Vhodnost úschovy by mohla vyplývat z určitých schopností nebo možností takové osobxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxtním případě zákon nic dalšího neurčuje. Lze usuzovat, že stačí souhlas v jakékoli formě. Z hlediska právní jistoty lze i zde doporučit vyhotovení zápixx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxí bez pána, vlastníkovi k ní zůstává přece jen nejsilnější možné majetkové právo - vlastnické právo (perzistence vlastnického práva), i když se zde jedxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxn obci ukládá povinnost, aby je svěřila zpravidla do soudní úschovy nebo uchovala jiným vhodným způsobem. V úvahu by připadala např. úschova bankovní.
xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxkon nabízí poměrně razantní řešení v podobě veřejné dražby (zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách), při které se uplatní zásada
pretium
succedit
xx xxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx nákladů. Výtěžek z dražebního prodeje pak obec uloží u sebe (pokud by byl nízký; větší částky uloží do soudní úschovy). Předtím si ale obec odečte vlastnx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxlnost ve smyslu, jak s takovou věcí naložit. Může ji prodat z volné ruky či věnovat na charitu. Neprodejnost je vlastností poměrně složitou a nikoli zcelx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx hodnoty.
VI. Věc výjimečné hodnoty
6.
Limit nedoceňujícího či neurvalého postupu ze strany obce je dán v situaci, kdy by se mohlo jednat o věc vysokx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxybnost o její výjimečnosti a ceně. V praxi není možné vyloučit případy, kdy se obec zachová následujícími způsoby: nebude věc zkoumat dostatečně bedlixxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxt jako u věci neprodejné. Zde pak nelze na straně obce do budoucna vyloučit povinnost nahradit škodu, a to vzhledem k § 5 a § 2912 odst. 2.
Související uxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx dražbách,
zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové,
zák. č. 71/1994 xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxtví originárním způsobem, 2011.
3. Randa: Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922.
4. Rouček, Sedláček: Komentářx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
(Vydání věci nebo výtěžku za ni)
JUDr. MUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1052
Výklad:
1.
Věc nebo výtěžxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxadů a nálezného (§ 1056).
2.
Náklady se rozumí výdaje vydané obcí na úschovu a přepravu věci, ale také výdaje vynaložené na vyhlášení nálezu; u cennýxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xe se vlastník anebo ten, kdo věc ztratil, přihlásí do jednoho roku od vyhlášení nálezu (§ 1053). Jedná se o objektivní (§ 605) lhůtu počítanou od vyhlášenxx xxxxx xx x xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxada cuius cuiquae tribuere potest (každému, co jeho jest) zdůrazňuje sice návrat vlastníkovi, ale její doslovná aplikace nemůže krátit ani poctivého xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxoprávní (ale i přirozenoprávní) pohled, tak i zásadu, ke které se hlásí důvodová zpráva - zachování vlastnického práva. U nálezu peněz taková úvaha nenx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Související předpisy:
zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkoxx xxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
Z literatury:
1. Krčmář: Právo občanské II. Práva věcná, 1934.
2. Petr: Nabývání vlastnictví originárním způsobem, 2011.
3. Randa: Právo xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxík. Komentář. Svazek I, 2008.
6. Švestka, Dvořák a kol.: Občanské právo hmotné I, 2009.
(Nárok na nálezné)
JUDr. MUDr.
Alexanxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx x xxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
x xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxem apod. (srov. jud. č. 4). Pod pojem jiných okolností je možné zahrnout např. zvyky nějakého člověka chodit pravidelnou trasou v určitý čas, používání xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxhdy, jestliže vlastník neví, kde se věc nachází. Nicméně např. majitel ztracené vkladní knížky nemůže odepřít nálezci nálezné proto, že zpozorovav jexx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxe nálezného je stanovena obecně jako 1/10 z ceny nalezené věci (§ 492). Jedná se o cenu obvyklou. U nálezu peněz je takový výpočet snadný (srov. jud. č. 2). xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx Nálezné bude analogicky podle § 10, 1058 a 1059 patřit také nálezci zvířete.
3.
Při určení výše nálezného u věci, která má cenu pouze pro toho, kdo jx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxosti právní normy. Nálezné tak nemůže klesnout pod 1/10 ceny nálezu. Naopak lze uzavřít, že v souladu se subjektivním ceněním ztracené věci by nálezné mxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxlez se nemusí týkat jen věci ve smyslu § 1051 a násl., ale ze strany nálezce může jít o jednání, které naplňuje znaky záchrany cizí věci (§ 3008) (srov. judx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx, počítané od odevzdání vlastníkovi nebo tomu, kdo věc ztratil. Z tohoto důvodu je vhodné učinit o odevzdání nálezu zápis.
Související ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxzu předmětů kulturní hodnoty,
zák. č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních)
Z judikatury:
1. Byla-li nalezena závěx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxx31)
2. Výše nálezného při vkladní knížce se řídí výší vkladu, nebyla-li jeho výplata v knížce učiněna odvislou od dalších průkazů.
(Vážný 2351/23)
xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxx xxdle Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, s. 395)
4. I nálezce poštovního balíku, na němž jest napsána adresa, má nárok na nálezné.
(Gl. U. 3864, cit. xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx má právo na nálezné.
(Gl. U. 356, citováno podle Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, s. 395)
6. Nálezné za státní dlužní úpisy jest vyměřiti podle jxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxx)
Z literatury:
1. Krčmář: Právo občanské II. Práva věcná, 1934.
2. Petr: Nabývání vlastnictví originárním způsobem, 2011.
3. Randa: Pxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxé právo hmotné I, 2009.
(Proměna práv nálezce, obce a jiné osoby v průběhu času)
JUDr. MUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
Přehlxx xxxxxxxx
xx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx roku, ale nejpozději do tří let od vyhlášení nálezu (2 až 6)
III. Nabytí vlastnického práva k nalezené věci (7)
Z důvodové zprávy:
viz u § 1052
I. Nixxx xx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx jazyková nepřesnost nemůže vést k závěru, že by se o věc mohl přihlásit každý. Rozhodujícím okamžikem pro běh zákonem stanovené doby je vyhlášení nálezx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxamžiku odevzdání a následném časově přiměřeném vyhlášení nálezu. Z toho plyne, že počátek běhu této doby může být podstatně odložen tím, že nálezce věc xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxí nakládat jako poctivý držitel (§ 996 až 999). Nálezce nebo osoba, které byla věc svěřena, mohou v mezích právního řádu věc držet, užívat ji, dokonce ji i xxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxří mu také veškeré již vybrané užitky, které za držby dospěly. Podle § 997 se poctivému držiteli hradí nutné náklady, jichž bylo pro trvající zachování xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxty, pokud ta nepřevyšuje náklady skutečné, přičemž obvyklé udržovací náklady se nehradí. Z nákladů učiněných poctivým držitelem ze záliby nebo pro okxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxchova nalezené věci se řídí úpravou podle § 2402 až 2408. Pokud byla věc za podmínek § 1054 obcí zpeněžena, obec s výtěžkem naloží podle § 1054 odst. 1, tj. xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxz mohou nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla tato věc svěřena, nález jen užívat; stejně je tomu i v případě výtěžku získaného obcí za podmínek § 1054.
xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxx právo ke ztracené věci, popřípadě k výtěžku za ni strženému podle § 1054 odst. 2 je stále zachováno. Princip komutativní spravedlnosti však s sebou nesx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxažba).
3.
Zde je zásadní rozdíl oproti vrácení nalezené věci do jednoho roku (§ 1055), neboť se tomu, kdo věc ztratil, nebo vlastníkovi nemusejí vraxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxtěžku za ni je, aby se vlastník o věc přihlásil. Ta mu ale bude vydána až po zaplacení shora popsaných pohledávek. Problematická by mohla být tíživá finanxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxzení zástavního práva k nalezené vlastníkově věci, které by zajišťovalo pohledávku vůči obci.
6.
V kontextu problematiky nelze pominout otázku dxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxstavitele. Její majetkovou podstatu tedy bude tvořit i věc, která byla ztracena, ale dosud k ní nikdo jiný podle občanského zákoníku nenabyl vlastnicxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xabývají tyto taxativně určené subjekty až uplynutím doby tří let (§ 605) počítané od vyhlášení nálezu (§ 1053). Teprve uplynutím této doby je možné dovoxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxšlo o věc ničí, není možné argumentovat ani promlčením (vlastnické právo se nepromlčuje) a zřejmě se nejedná ani o vydržení. Jde o originární nabytí vlaxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxáno jako tzv. smlčení - Verschweigung. Problematickým aspektem celé úpravy nálezu je, že pokud nálezce věc na obec neodevzdá, nemůže dojít k vyhlášení xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx nabude nálezce splněním v zákoně předvídaných podmínek. Nepoctivost nálezce je upravena v občanském zákoníku samostatně (§ 1061). Případnou povinnxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Související předpixxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxývání vlastnictví originárním způsobem, 2011.
3. Randa: Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922.
4. xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxávo hmotné I, 2009.
(Nález zvířete, které má vlastníka)
JUDr. MUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
Z důvodové zprávy (k § 1051 až 1xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxce, případně obce o zvíře pečovat s péčí řádného hospodáře. Ustanovení o nálezu týkající se věcí se použije i na zvířata, pokud to vyhovuje povaze zvířetx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xx "ustanovení o nálezu týkající se věcí se použije i na zvířata, pokud to vyhovuje povaze zvířete jako živého tvora a pokud návrh neobsahuje ustanovení zvxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxpadech přílišná, a tak zřejmě postačí vlastníka kontaktovat a sdělit mu, kde se jeho zvíře nachází. Chycení zvířete nelze po nálezci žádat, ale nálezce xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxí). Poctivému nálezci zvířete náleží nálezné.
3.
Sice subsidiárním, ale přece jen častějším postupem bude ohlášení nálezu takového zvířete obcix xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxsoby, která nalezené zvíře opatruje" pečovat o ně jako řádný hospodář (§ 436 a násl.). Tato povinnost se může vztahovat jak na nálezce, který nález ohláxxx xxxx x xxxxx xx x xxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx x chycení nebo při péči o něj způsobí škodu. Nálezce (obec, jiná osoba) o zvíře pečuje, xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxřete podle zásad o bezdůvodném obohacení. Nálezce zvířete, které není ve smyslu § 1059 zvířetem zjevně určeným k zájmovému chovu, není jeho držitelemx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxstnictví a platí zásada, že každý si chce podržet své vlastnické právo, naproti tomu z dikce následujícího ustanovení je patrná kratší lhůta pro nabytí xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxém chovu.
Související ustanovení:
Související předpisy:
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx
zák. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
zák. č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (vxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx1.
3. Randa: Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922.
4. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
5. Švestka a xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xráva nálezcem ke zvířeti zjevně určenému k zájmovému chovu (2 až 4)
III. Nálezce prohlásí, že zvíře nabýt nechce (5 až 8)
Z důvodové zprávy (k § 1051 až 1xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx po dobu tří let. Proto se po vzoru nedávné novely švýcarského ZGB (čl. 722) účinné od r. 2003 navrhuje zjednodušit a zkrátit lhůty obecně stanovené pro nexxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xvíře nabýt a bude-li zvíře svěřeno zvířecímu útulku - bude zvířecí útulek oprávněn po uplynutí čtyřměsíční lhůty se zvířetem volně naložit, tj. zejménx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx zvířete jako movité věci, nesleduje se ani jeho hospodářský užitek, ale především povaha živého tvora a možnost vzniku citové vazby k novému pánovi (vlxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxaci vztahu zvířete a jeho pána, což se na jedné straně umožňuje mnohem rychlejším vznikem nového vlastnického práva než v ostatních případech, na druhé xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxě. Lhůta se opět počítá od vyhlášení nálezu (§ 605, § 1053). Jedná se o ustanovení speciální k § 1058, který upravuje nález zvířete, oznámení nálezu a péči x xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx mezi zvířetem v zájmovém chovu (přesněji "zvířetem zjevně určeným k zájmovému chovu") a nálezcem. Zákon hovoří výslovně o zvířeti zjevně určeném k zájxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xvíře opuštěné ve smyslu § 1048. I v tomto případě je potřeba nález takového zvířete nahlásit obci (§ 1053). V případě, že tak nálezce neučiní, jedná protixxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxete obci a neprohlásí (viz dále), že vlastnictví ke zvířeti nabýt nechce, může si zvíře ponechat v držbě. Přitom má povinnost se o zvíře starat s péčí řádnxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxnaložených nákladech na uschovanou věc se použijí obdobně. Nálezce bude muset vydat zvíře včetně jeho plodů. V případě ošetřování nalezeného zvířete xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx odstavce se tak dovršuje uplynutím lhůty dvou měsíců od vyhlášení nálezu ve smyslu § 1053, za podmínky, že se o takové zvíře nikdo nepřihlásí. Opět se jedxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx nalezne zvíře zjevně určené k zájmovému chovu a oznámí tento nález obci. Zákon neříká, že současně s tímto oznámením bude muset nálezce prohlásit, že zvxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxtoty lze doporučit prohlášení v písemné formě. V této situaci nelze očekávat, že by se o zvíře staral nálezce. Obci se nyní nabízí několik možností, ale sxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxx xx xxxxxxx dikce zákona "proti zaplacení nákladů a nálezného" (§ 1052 odst. 1). Uplynutím dvouměsíční lhůty by se obec stala, stejně jako nálezce, vlastníkem zvíxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxho majetku). Takové řešení bude vzácné, ale nikoli vyloučené.
7.
Další osud zvířete určeného k zájmovému chovu bude záležet na tom, zda se naplní daxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxe řešit prostřednictvím zvířecího útulku. Pokud obec takové zvíře svěří do daného zařízení (útulek) a učiní tak navíc neodvolatelně, může toto zařízexx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxodit nabytí vlastnického práva ke zvířeti na straně takového útulku. Lhůta čtyř měsíců se zde počítá nikoli od prohlášení, ale od předání. Pokud ještě nxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxířete byl věrohodně a prokazatelně zadokumentován (u vyhlášení tato potřeba odpadá).
8.
Následek předvídaný v předchozím odstavci výkladu se opxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxdou nikterak vzácné, protože zvláště menší obce nejsou dost dobře vybavené k tomu, aby se o zvíře staraly samy. Možnost se zvířetem volně nakládat, respx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx se může vlastník zvířete o něj přihlásit, přičemž lze dovodit, že obec je povinna mu sdělit, do jakého útulku zvíře umístila. Vlastník bude zřejmě analoxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xdkázat na výklad podaný shora.
Související ustanovení:
Související předpisy:
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx
zák. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
zák. č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (vxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx1.
3. Randa: Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922.
4. Rouček, Sedláček: Komentář, xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
(Nálezce nechce nabýt nalezenou věc)
JUDr. MUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
Z důvodové zprávy (k § 1051 až 1065):
Nepřihlásí-li se vlxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx do tří let, stane se vlastníkem věci nálezce. Právo věc užívat i vlastnické právo k nálezu může nálezce odmítnout, pak věc připadne obci.
Výklad:
1.
xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxu ani lhůtu pro prohlášení nálezce zákon nestanoví. Učiněním tohoto prohlášení se nálezce definitivně zbavuje případné možnosti nabýt vlastnictví kx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxstníka a ani případné pozůstalosti.
2.
Ustanovení se týká nabytí vlastnictví obcí k věci a zřejmě i ke zvířeti (§ 1058 a 1059). Veškerá práva vznikaxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxt zaplatit nálezci nálezné (§ 1056).
Souvisejícx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxnda: Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922.
4. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
5. Švestka a kol.: Občaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxtí)
JUDr. MUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
Z důvodové zprávy (k § 1051 až 1065):
Úkolem zákona je dbát o poctivé respektování jeho příkazů. Prxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxuje porušení nálezcových povinností, zejména neoznámením nebo přisvojením si nalezené věci. Poměrně neurčité je vymezení jiného porušení povinnosxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxrování), nemůže nález užívat a nemůže k němu ani nabýt vlastnické právo. Jedná se o detailní rozvinutí zásady upravené v § 6 odst. 2.
2.
V dané situaci xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxstný čin zatajení věci podle § 219 tr. zákoníku).
Související ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
2. Petr: Nabývání vlastnictví originárním způsobem, 2011.
3. Randa: Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922.
4. Rxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxvo hmotné I, 2009.
(Nález více osobami)
JUDr. MUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1061
Výklad:
1x
x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx. Spolunálezci jsou osoby, které společně věc zpozorují a společně se jí zmocní. Z nálezu jsou takové osoby oprávněny společně a nerozdílně. Kterýkoli xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxí i to, že někdo věc zpozoruje a snaží se ji dostihnout. Ve výsledku nevadí, pokud byl někým předstižen. Tento závěr je implikován doslovným výkladem zákxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxvé péči,
zák. č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty,
zák. č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních)
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxak byla žalobcem odstrčena, neboť i pak žalobce byl spolunálezcem podle § 394 ob. zák. obč. a ona třetí osoba neuplatňuje svého nároku.
(Gl. U. 3864, cixx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxtnictví originárním způsobem, 2011.
3. Randa: Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922.
4. Rouček, Sedláček: Komexxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
Nález skryté věci
(Nález věci skryté)
JUDr. MUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxx xxxx xxxxxx xx x xx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxx xxcech normují § 1063 a 1064. U skrytých věcí, rozdílně od nálezů, se zpravidla méně často dohledá její vlastník. Je-li to v určitých případech možné, posxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxdná se o situaci, kdy movitá věc byla jejím vlastníkem úmyslně skryta, např. z obavy před jejím odcizením apod. Nemusel zde ale být ani úmysl vlastníka věx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxy vést také živelní pohromy. Římskoprávní terminologie, ale i úprava mnohých evropských států hovoří o "pokladu". Poklad se nabýval již samotným nálexxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxzemku, ale i ve věci movité. Původně náležel poklad státu, podle Hadriánovy
konstituce
se dělil mezi vlastníka pozemku (věci) a mezi nálezce rovným díxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xovité věci (její vlastník o ní již neví nebo není naživu). Takový názor je možné vysledovat i ve znění ABGB (§ 395: "věci neznámého vlastníka zakopané, zaxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx č. 4). Pokladem může být jen věc, která vlastnicky někomu náleží (náležela), resp. nešlo o věc ničí, případně o věc opuštěnou (§ 1045). Specifickou úpraxx xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxeny, popř. státu nebo obce. Také nálezce archeologického nálezu má právo na náhradu nutných nákladů a nálezné. Zákon o státní památkové péči však obsahxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxeným malá nebo spíše mizivá. Použitelnost tohoto konkrétního ustanovení není univerzální vzhledem k § 1064 odst. 2. Jestliže platí to samé, co o nálezu xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxn vlastník, ale může o něm vědět také jeho dědic nebo dědicové. Stále zde platí zásada, že každý si chce podržet své vlastnictví, o jehož předmětu a umístěxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx x ní neví. Nicméně bude otázkou praxe, jakým způsobem se bude někdy po mnoha letech celá situace dokazovat. V úvahu připadá detailní popis místa úkrytu vlxxxxxxxxx xxxx xx xxxx
x xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xouvislostí, rodinných událostí apod. Se skrytou věcí, která byla objevena a jejíž vlastník není znám, se bude nakládat téměř stejně jako v případě nálexx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči,
zák. č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty,
zák. č. 119/200x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxastnictví originárním způsobem, 2011.
3. Randa: Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém, 1922.
4. Rouček, Sedláček: Koxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
JUDr. MUDr.
Alexandr
Thöndel,
Ph.D.
Přehled výkladu:
I. Oznamovací povinnost nálezce (1)
II. Obdobné použití úpravy o nálezu věci skryxx xxxx xxxxxxx xxx
xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx
xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx
xx xxxxxxík pozemku a nálezce se neshodnou (5)
Z důvodové zprávy (§ 1051 až 1065):
O skrytých věcech normují § 1063 a 1064. U skrytých věcí, rozdílně od nálezůx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxté věci oznámen obci a vlastníkovi pozemku, na němž byl nález učiněn. Respektují se přitom jak zájmy vlastníka pozemku, kde byla skrytá věc nalezena, tax xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxlních zákonů připadne státu, má její hodnota připadnout polovinou vlastníku pozemku a polovinou nálezci. Konstruovat však z toho důvodu spoluvlastnxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxlatit. V tom směru se preferuje dohoda zúčastněných a pro případ, že k ní nedojde, připadne věc vlastníku pozemku, který nálezce odškodní.
I. Oznamovxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx potom oznámit nález vlastníkovi pozemku a obci. Oznamovací povinnost je tedy dvojí a vyžaduje po nálezci zjistit vlastníka pozemku, na kterém došlo k nxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
2.
Nalezne-li nějakou věc skrytou několik osob zároveň, jsou oprávněny x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxb má zmiňovanou dvojí oznamovací povinnost, přičemž ta bude splněna, pokud nález skryté věci oznámí alespoň jedna z těchto osob. Stejně jako u nálezu ztxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxxem pozemku, tak i s obcí, na jejímž území se pozemek nachází.
III. Věc připadne do vlastnictví obce, kraje nebo státu
K odst. 2
3.
Jedná se o případy nxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu). Pokladu se podobá též archeologický nxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxho nálezu (kraji). Cena se bude stanovovat znaleckým posudkem, a to ve vztahu k použitým materiálům, případně jako cena historická (k tomu srov. zákon čx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x více nálezců, a vlastníka pozemku podle analogie § 1062 k tomu, aby si ujednali, kdo bude vlastníkem pokladu. Ve snaze
eliminovat
spory se zákonodárcx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xo, že si věc ponechá jeden z nich na základě dohody, jejíž formu zákon neupravuje.
V. Vlastník pozemku a nálezce se neshodnou
5.
Pokud se nálezce nedxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx je potřeba připomenout dopad superficiální zásady (§ 506), kdy trvalá stavba je součástí pozemku (srov. judikaturu). Teoreticky se nabízí otázka nálxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxíka pozemku. Řešení tohoto problému nemusí zůstat jen v akademické rovině, neboť i po účinnosti občanského zákoníku zůstal velký počet staveb jako saxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxdech nebude vyloučena ani cena mimořádné obliby (vlastník se zjistil). Právo na vypořádání mezi nálezcem a vlastníkem pozemku jakožto právo vycházejxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zák. č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních),
zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči,
zák. č. 71/1994 Sb., o prxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxáže-li, že jest knihovním vlastníkem.
(Gl. U. 4802, cit. podle Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, s. 410)
Z literatury:
1. Petr: Nabývání vxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx 2008.
4. Švestka, Dvořák a kol.: Občanské právo hmotné I, 2009.
5. Bělovský: Nález pokladu ve vývoji soukromého práva. PrRo, 2004, č. 24, s. 894.
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxnnosti. Bude se jednat o vztah z příkazní smlouvy (§ 2430 a násl.), případně ze smlouvy nepojmenované, kdy odměna nezáleží na výsledku, ale na činnosti xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zák. č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních),
zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči,
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
2. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
3. Švestka a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek I, 2008.
4. Švestka, Dvořák a kol.: Občanskx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxxx
Přírůstek nemovité věci
(Přirozené plody pozemku)
JUDr. MUDr.
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx x xx
xxx xxxxx xxxxxxx xx xx xx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxctví k plodům věcněprávně oprávněnými osobami (8)
Z důvodové zprávy (k § 1066 až 1073):
Vedle okupace a nabytí vlastnického práva nálezem se mezi přxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx se jedná o přirozené přírůstky, věnuje se pozornost zejména nemovitým věcem. O přírůstcích nemovité věci je předně řečeno, že přirozené plody pozemků xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxrůstky (accesio) jsou zřejmě nadřazeným termínem k plodům a užitkům. Plody se dělí dále na přirozené (naturální) a umělé (industriální). Občanský zákxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx3). Vedle samotné zástavy jsou předmětem zástavního práva též přírůstky věci (§ 1346 odst. 1). Navazuje úprava přírůstků umělých (§ 1074 až 1087) a přírxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx zákonitosti. Stejně tak je tomu i u přirozeného přírůstku věci movité. Naopak umělé přírůstky také zvětšují majetkovou podstatu vlastníka, k jeho věcx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxch případech originárního nabývání vlastnického práva jednalo o situace, kdy bylo potřeba alespoň nějaké vůle a jejího projevu ze strany nabyvatele, xxx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx přírůstkem se pouze rozšiřuje majetková podstata, která je předmětem vlastnického práva vlastníka a dále může být předmětem např. zástavního práva, xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxé ze stromů a keřů na sousední pozemek náležejí vlastníkovi sousedního pozemku; to neplatí pokud je sousední pozemek veřejným statkem (§ 490). Neoddělxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx věci budoucí -
res futurae
(§ 2083), případně dát budoucí věc do zástavy (§ 1310 odst. 2).
6.
Plody pozemku mohou být organického původu (např. poroxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxůstek jiných nemovitých věcí (podle § 498 odst. 1 věcných práv k pozemkům, práv, která za nemovité věci prohlásí zákon - např. právo stavby, a věcí, o ktexxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xtát), které je součástí pozemku. Při úvaze o existenci plodů jiné nemovité věci je potřeba brát v úvahu superficiální zásadu (§ 506, 507 a jud. č. 3). Vedxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxveb, které mohou být pronajaty. Nájemné nebo pachtovné je možné považovat za civilní plod nebo za užitek věci plynoucí z její právní povahy.
IV. Nabytx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxut od římskoprávní koncepce. Praktická může být taková otázka např. u práva užívání a požívání. Vlastnictví plodů nabývá vlastník plodonosné věci, jaxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xit. č. 5 hovoří v tomto ohledu o majitelství věcných práv. Věcněprávně oprávněné osoby nabývají vlastnictví k plodům sice také nezávisle na právech vlaxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxvně, a to tak, že se ujme jejich držby se souhlasem vlastníka. Pachtýř tak nabývá držbu vlastnického práva
solo animo
, tj. prostou vůlí (
traditio brevi mxxx
x xxxxx xxxxxx x x xxxxxx
Související předpisy:
Z judikatury:
1. Správce konkursní podstaty úpadce je i v průběhu spxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxjemné), a to bez zřetele k tomu, zda úpadce vlastníkem není.
(Rc 27/03, NS 29 Odo 2086/2000)
2. Těžba dřevní hmoty, provedená na lesním pozemku jeho vxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxx
xx x xxxxxxxx xx po zániku domu jako samostatné věci z domu zůstane zeď, která má samostatný hospodářský význam, je zeď věcí a zůstává ve vlastnictví vlastníka domu. Jen x xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxznam, stává se součástí pozemku.
4. K nabytí vlastnictví oddělených plodů pachtýřem jest třeba, aby tu byla pachtovní smlouvx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxparací) jako poživatel, nýbrž teprve percepcí; právo pachtýřovo na plody jest právem odvozeným od vlastníkova práva.
(Vážný 9926/30)
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxná v den odevzdání nemovitosti vnucenému správci, nenáleží podle § 119 ex. ř. mezi "užitky" vnucené správy, nýbrž zůstává i nadále pohledávkou dlužníxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxx xxxxx xxx dán nějaký čas dříve, než byl nucený správce uveden v úřad. - Uzavřel-li dlužník ještě před odevzdáním nemovitosti vnucenému správci dodávací smlouvy x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxé období) potud, pokud nebyly k odpůrčí žalobě věřitelů prohlášeny soudem za bezúčinné. Vnucený správce není oprávněn vymáhati žalobou kupní cenu za uxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxného správce a udělení zákazu spadá v jeden okamžik a že ihned následuje uvedení vnuceného správce ve správu nemovitosti
(Vážný 5939/26)
7. Úroda nxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
2. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
3. Švestka a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek I, 2008.
4. Švestka, Dvořák a kol.: Občansxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxandr
Thöndel,
Ph.D.
Z důvodové zprávy (k § 1066 až 1073):
Zvláštní pravidlo musí být stanoveno (§ 1067) ohledně hraničních stromů.
Výklad:
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxní historické kořeny, kdy byly některé stromy - nejčastěji duby - vysazovány jako stromy hraniční. Při měření v terénu se postupovalo tak, že mez pozemkx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxntní, ale v průběhu delšího časového horizontu může ve svažitých lokalitách pohybem navětralého povrchu dojít k jeho sesuvu, a tím i "poposazení" stroxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxi mělo nejen římské právo - D. 47, 7, 2, ale též § 421 o. z. o.).
2.
V případě, že kmen vyrůstá na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný. Vlxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxnictví, kde okruh spoluvlastníků je dán růstem kmenu (jeho ztluštěním - intumescencí).
Související ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx sousedního pozemku jest držitelem převislých větví stromu.
II. Pokácením stromu se neruší sousedova držba tzv. převěsu, tedy soused tu nemá posesorxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxobem, 2011.
3. Randa: Právo xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxík. Komentář. Svazek I, 2008.
6. Švestka, Dvořák a kol.: Občanské právo hmotné I, 2009.
Naplavenina a strž
(Komu náleží naplavexxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx
xxx xxxxxxx xxxxxx xx x xx
III. Katastrální evidence (6 a 7)
IV. Naplavenina a vodní zákon (8 a 9)
Z důvodové zprávy (k § 1066 až 1073):
Ustanovení o naplaveninách a stržích jsxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx koryta vodního toku, protože takový případ řeší § 45 vodního zákona (zák. č. 254/2001 Sb.).
I. K pojmu naplaveniny a koryta vodního toku
1.
Zákon v xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxého hlediska se jedná o tzv. eluviální a fluviální sedimenty, které se vyznačují shora popsaným složením. Naplaveniny se ponejvíce budou vyskytovat nx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxsel být odplaven z jiného výše položeného místa. Na rozdíl od strže (§ 1069), která vzniká v krátkém časovém okamžiku, nevzniká v případě naplaveniny poxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxní splavování, ale též vzniku strží je možné najít ve veřejnoprávních normách. Ustanovení § 46 vodního zákona zakazuje měnit směr, podélný sklon a příxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxné v souladu s tímto zákonem. Konkrétně je potom povinnost stabilizovat břehy rozvedena ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 590/2002 Sb., o technxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx jsou navrhována na základě stanovení příčin zrychlení eroze a narušení ochranné vegetace.").
2.
Korytem vodního toku se rozumí pozemek, který je xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxtru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxdoprávní úřad.
3.
V případě naplaveniny se jedná opět o originární nabytí vlastnického práva bez zásahu člověka. Jednoznačně ale není stanovena vxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxou literaturu (lit. č. 2 a jud. č. 4), ovšem s podstatnou výhradou toho, že dnes jsou pobřežní pozemky vyměřeny. Problematickým může být určení plochy naxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx
xxx xxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxou, aby se jednalo o proces postupný. Zákon z důvodů zkušeností uznává takové nabytí i u větrných uloženin tzv. soliflukčních sedimentů.
5.
Jinou sxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxy, které vznikají postupným sesouváním nadložních navětralých vrstev po pevném podloží.
III. Katastrální evidence
6.
Z hlediska evidence pozexxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxkona. Vlastnictví se zde nabývá dovršením geologického děje. Naplavenina se zřejmě vždy ukládá ve směru horizontálním i vertikálním. Teprve ale naplxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxloostrov, naplňuje smysl zákona. Naplavený podvodní práh zůstane ve vlastnictví vlastníka pozemku pod řečištěm. Naplavený materiál se nestává vlasxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxa (srov. jud. č. 5). Naplaveninou lze nabýt vlastnictví i k pozemku, který je veřejným statkem (srov. jud. č. 1).
xx
xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx na základě notářského zápisu - osvědčení. Poté ale zřejmě nebude vlastníkovi takového pozemku nic bránit v tom, aby si nechal vyhotovit geometrický plxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xe její značný přesah do veřejného práva - do právní úpravy vodního zákona. Nově vzniklý pozemek může zakládat překážku vodnímu toku, bránit realizaci úxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxd jde např. o možnost budování studní, sázení dřevin apod.). Nyní se ale může situace dostat tak daleko, že rozšíření pobřežního pozemku bude nebezpečnx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xa druhé straně veřejný zájem na průtočnosti vodního toku. Odstranění naplaveniny nebude právně jednoduchou záležitostí. V zásadě půjde o odejmutí vlxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxu. Řešení by mohlo spočívat v dohodě o odprodeji pozemku příslušnému povodí. V praxi ale lze předpokládat spíše nesváry a jako jediné řešení vyvlastněnx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxo. Ale ani zde nepůjde zcela odmyslet limity, které tu byly ještě před účinností občanského zákoníku.
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx x xxx xxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x potokem pokládá se také za vlastníka břehu.
(Gl. U. 1021, cit. podle Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, s. 433)
3. Písek nanesený při zaplavení na xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx
xx xxxx xxxxxxxxá k ostrovu v řece připadá k tomuto ostrovu, třebas jest plocha značně větší než plocha zabraného ostrova.
(Gl. U. N. F. 2262, cit. podle Rouček, Sedláčexx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxh a půdě, z nich získané.
(Gl. U. N. F. 6503, cit. podle Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, s. 433)
6. Při rozdělení naplaveniny mezi několik sousedxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx Baudyš: Katastr nemovitostí, 2010.
2. Kincl, Urfus, Skřejpek: Římské právo, 1995, s. 180-181.
3. Krčmář: Právo občanské II. Práva věcná, 1934.
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
6. Rouček, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
7. Švestka a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek I, 2008.
8. Švestka, Dvořák a kol.: Občanské xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xokryt. Jeho definici nepodává občanský zákoník, ale § 2 katastrálního zákona. Pokud vlivem síly vodního proudu dojde k odplavení jeho velké a rozeznatxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx nelze pominout ani superficiální zásadu (§ 506). Plocha se zvětší tím, že vodní proud přivalí větší kus jinde odtržené půdy (
avulsio
). Tato část pozemkx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxičemž nevzniknou dva pozemky, ale jeden pozemek (srov. argument ze slov "stane se jeho součástí"). Také vznik strže je jevem obecně nežádoucím a mělo by xx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx xxx xx
xx
xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxáva se ve smyslu § 12 míní podání žaloby na soud.
3.
Vlastnické právo zde vzniká kombinací živelního působení přírodních sil a zániku práva uplynutxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxrálního zákona). Pokud takto nabude vlastnické právo více vlastníků jednoho pobřežního pozemku, stanou se spoluvlastníky. Jinak naplavenina může pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxiska společného jmění manželů záviset na tom, zda původní pozemek byl jeho součástí či nikoli. Pokud byl ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, staxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxt společné jmění.
Související ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xx3/2009., o postupu při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postupu při určení její výše v územích určených k řízeným rozlivům povodní
Z judikaxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx Katastr nemovitostí, 2010.
2. Kincl, Urfus, Skřejpek: Římské právo, 1995, s. 180-181.
3. Krčmář: Právo občanské II. Práva věcná, 1934.
4. Pexxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxk, Sedláček: Komentář, II. díl, 1935.
7. Švestka a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek I, 2008.
8. Švestka, Dvořák a kol.: Občanské právo hmxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx u § xxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx x xxxx xx x x xxxoto ustanovení), který nezávisle na lidské vůli oddělí část pozemku a přenese ji tak, že zůstane čnít nad hladinu toku. Jinak by připadala v úvahu situacxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx je-li od něho vlivem vodního toku jako ostrov utržen (
avulsio
). Tento musí pak vyčnívat jako kus země nad hladinu vodního toku. Katastrální evidence osxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxženého pozemku. V této souvislosti je potřeba upozornit i na možnou souvislost se zástavním právem. Pokud je jeho předmětem původní pozemek, potom jím xx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xajetkem původního vlastníka a v případě jeho smrti se stane součástí pozůstalosti. V případě, že by původní pozemek byl předmětem podílového spoluvlaxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xtřetu dvou právních principů, a to principu zachování vlastnického práva a superficiální zásady. Podle ní je totiž součástí pozemku prostor nad pozemxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxé vlivem přírodní síly vznikly dvě samostatné nemovité věci. Zákon zde zřetelně správně akcentuje přirozenoprávní aspekt perzistence (zachování) vxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xéměř vyloučený), pokles vody (způsobí existenci pouze dočasného či zdánlivého ostrova), ale i naplaveninu, pokud nebude spojena s některým pobřežníx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxvebním zařízením ve smyslu § 506, a tudíž bude součástí pozemku, který je pod ním. Případná výstavba takového zařízení však bude nepochybně zatížena vexxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxa, kterým je většinou stát.
Související ustanovení: