89/2012 Sb.

Občanský zákoník: Komentář, Svazek IV, (§ 1475-1720)

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxx
x
xxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx
x xxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xSc.
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx

xxxx
    xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxský obecný zákoník občanský)
BGB
    Bürgerliches Gesetzbuch (německý občanský zákoník)
daňový řád
    zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
evropské nařízení x xxxxxxxx
    xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx 
    xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxtí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech 
    a o vytvoření evropského dědického osvědčení
exekuční řád
    zákon č. 120/2001 Sb., o soudnícx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxsolvenční zákon)
jednací řád
    vyhláška ministerstva spravedlnosti české republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní 
    a krajské soudy
katastrxxxx xxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
    xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx 
    xxko součásti ústavního pořádku České republiky
nesporný patent
    císařský patent č. 208/1854 ř. z., kterým se zavádí nový zákon o soudním řízení v nespornxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx x xxxxxxxx xxx
    xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx
    xxxxxxka č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif)
obč. zák. / občanský zákonxx
    xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxx
    xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xx xx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
    xxxařský patent č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský
tr. zákoník / trestní zákoník
    zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Ústava
    ústavní zákon xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxx
    xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
    zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
zák. o matrikách
    zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xx xx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
    zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
z. ř. s. / zákon o zvláštních řízeních soudních
    zákon čx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx


xxxxxxxxx x 
xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxxx soudních rozhodnutí Glaser-Unger Neue Folge (1898-1915) R Rozhodnutí a stanoviska uveřejněná ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu Váxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xS Ústavní soud VS vrchní soud
Úvod do problematiky dědického práva
Dědické právo lze chápat ve dvojím smyslu, xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxv a povinností zůstavitele na další osoby. Rouček, Sedláček (Rouček, Sedláček, 1936, s. 7) definují dědické právo jako "souhrn právních předpisů o přexxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx v zákonu o zvláštních řízeních soudních, v zákoníku práce, v zákonu o obchodních korporacích.
Vývoj dědického práva na našem území
xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxkoníků. Dědické právo bylo nejprve upraveno v obecném zákoníku občanském, který byl vyhlášen 1. 6. 1811 a platil na našem území do 31. 12. 1950, v § 531 až 8xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xtzv. nesporný patent) a zákon ze dne 19. 6. 1931, č. 100, Sb. z. a n., o zásadních ustanoveních řízení nesporného. V principu platilo, že úmrtím zůstavitexx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxtí, na niž se hledělo, jako by byla ještě v držení zůstavitele. Dědic, který chtěl dědit, se musel k pozůstalosti přihlásit a uvést titul, z něhož tak činí xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxost dědice za dluhy. Soud přijal a přezkoumal dědické přihlášky dědiců k pozůstalosti, dědic byl povinen splnit nařízení zůstavitele obsažená v jeho pxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxo že je splnění povinností alespoň zajištěno a jsou zaplaceny dědické poplatky, vydal dědici odevzdací listinu, jejímž doručením se xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxncepci zrušil občanský zákoník č. 141/1950 Sb., který stál na principu nabytí dědictví již dnem smrti zůstavitele. Dědění upravoval v § 509 až 561. Již z xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxdického práva. Zákoník již neupravoval dědickou smlouvu, dědicem byl i ten, komu připadl nejen veškerý majetek zůstavitele nebo poměrný podíl na něm, xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxé na dědice přešly smrtí zůstavitele, odpovídal dědic již jen do výše ceny nabytého dědictví. Odkaz byl redukován na jedno ustanovení § 537 s tím, že o odkxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxo pohřbu, byla-li mu zůstavena věc, jejíž cena je v poměru k ceně zanechaného majetku jen nepatrná, a jestliže souhrn odkazů nečiní více než čtvrtinu tohxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xčiněno prohlášení, zda nepřítomní nebo neznámí dědicové dědictví odmítají nebo ne, má se za to, že zůstavitel žádné takové dědice nezanechal. Bylo umoxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxu domácnost, nebo byla odkázána výživou na zůstavitele; mohl být také ustanoven náhradní dědic. V § 550 bylo prohlášeno za neplatné omezení dědice podmxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxk i pro rodiče a staré rodiče, umožňoval vydědění, upravoval zajištění dědictví, v § 557 obsahoval ochranu pravého dědice. Občanský zákoník č. 141/195x xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x x60 až 487, následovala tedy redukce dalších institutů. Zůstala zakotvená zásada, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele, zřeknutí se dědictví ale jix xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxvídal do výše ceny nabytého dědictví. Zákoník zavedl možnost dohody dědiců s věřiteli o přenechání dědictví k úhradě dluhů, stručně upravil svolání věxxxxxx x x xxx xxxxx xx x x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxx xtátní notářství provedlo vypořádání mezi dědici, nedojde-li o tom mezi nimi k dohodě, a upravil i zásady, na jakých má vypořádání dědictví spočívat. Měxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx do vlastnictví těm dědicům, kteří v zemědělství pracovali. Zákoník byl postupně novelizován, v části o dědictví zákonem č. 131/1982 Sb., který do dědixxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx stáří nebo v jiných závažných případech, s tím, že v listině musel být uveden důvod vydědění, a umožnil dále vznik věcných břemen na základě závěti. Novexx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxoritativně rozhodovat o vypořádání dědictví v případě, že se dědici na vypořádání nedohodli, a nahradila ji tím, že v takovém případě bude dědicům potvxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxla č. 554/2004 Sb. zařadila do občanského zákoníku § 480a až 480e o správci dědictví. Zůstavitel podle § 480d mohl listinou ve formě notářského zápisx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxnuje úpravě dědického práva v § 1475 až 1720. Důvodová zpráva k němu přiznává výrazné rozšíření ustanovení o dědickém právu. Již z porovnání obsahu občaxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxzena poněkud hypertrofovanou úpravou novou. Nicméně i obecný zákoník občanský obsahoval ustanovení o dědickém právu v 294 paragrafech. Nová úprava vxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx.“), což lze pozorovat již v úvodních ustanoveních občanského zákoníku o právu na pozůstalost, která jsou zejména v § 1475 odst. 1 a 3 velmi podobná § 501 oxxxx x x x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxskoslovenského občanského zákoníku vycházela z obecného zákoníku občanského, lze se v rozhodovací praxi při řešení nastalých xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx, Sedláček, byť s tou výhradou, že bude třeba vždy porovnat znění obecného zákoníku občanského a nového občanského zákoníku a pečlivě posoudit v každéx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx odst. 2 a k § 1646 odst. 1 a 2), přece jen bude ještě třeba se při řešení určitých situací obracet na starou judikaturu, Na některých místech výkladu je uvedxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxn jeho obsah, a také proto, že jde o ukázku brilantního právnického myšlení doby, ve které obecný zákoník občanský platil.
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxy. Jde například o obnovení institutu odkazu, vedlejších doložek v závěti (vykonavatel závěti, správce pozůstalosti, podmínky, doložení času, příkxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx rozdělení pozůstalosti (rozdělení třetí osobou, povolanou k tomu zůstavitelem, rozdělení soudem na žádost dědiců). Občanský zákoník také mění posxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx zůstavitel může ovlivnit to, jak bude vypadat po jeho smrti vypořádání jeho majetku a splněny jeho příkazy či případná přání, a to:
a)
dědickou smlouxx xx xxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx taková smlouva se v této části považuje za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti (§ 718).
c)
dovětek (§ 1498),
d)
prohlášení o tom, že dědic, xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx (§ 1663),
f)
smlouvu o zřeknutí se dědického práva (§ 1484),
g)
povolání vykonavatele závěti (§ 1553 a násl.),
Nařízení Evropského parxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxstin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (dále též “evropské nařízení o dědictví”), které vstoupilo v platnost dnem 17. 8. xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x době uskutečnění této volby nebo v době smrti. Osoba s vícenásobnou státní příslušností si může zvolit právo kteréhokoli státu, jehož je státním příslxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxplývat z ustanovení takového pořízení, tedy musí být obsažena v pořízení pro případ smrti. Věcná platnost úkonu, jímž byla volba práva učiněna, se řídí xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx jeho pořízení pro případ smrti (kromě dědické smlouvy) co do jeho přípustnosti a věcné platnosti. Volbu může uskutečnit v souladu s článkem 22 evropskéxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx3 obč. zák. K tomuto právnímu jednání dochází, když je darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, přijme dar, dárce se vzdá výslovně prxxx xxx xxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxčném jmění manželů které musí být provedeno v řízení o pozůstalosti, tím, že ještě za svého života vydá pokyn ohledně toho, jak by mělo být toto společné jxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxtele. To je zásadní obrat proti stavu, jaký nastolil již občanský zákoník č. 141/1950 Sb. a ve kterém pokračoval občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Zákon xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx, kterou jim zůstavitel sám přidělil jednotlivé majetkové kusy ze svého majetku. Nyní je rozhodující vůle zůstavitele a ta musí být dodržena, dědici se xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxe o majetek, který převzal po předcích a zvelebil jej, a proto jen on má právo rozhodnout o tom, jak s tímto majetkem bude po jeho smrti naloženo. Obezřetný xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxba reagovat buď novým pořízením, nebo alespoň tím, že v původním pořízení bude dědicům z jeho vůle ponechán prostor pro takové uspořádání majetkových pxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxže dědicům povolit i jiné dělení, které jim bude vyhovovat. Zásadní změna nové koncepce dědického práva by se dala shrnout tak, že zatímco dříve rozhodoxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx ustanovení občanského zákoníku, např. § 1494 odst. 2, který stanoví, že závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele, § 149x xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xvolněný odkaz, aby splnili s tím spojený příkaz, nařízení odkazu nebo jiné opatření zůstavitele. Posílení postavení závěti v novém dědickém právu lze xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxkud se uzdravil do té míry, že je schopen projevit vlastní vůli a není nutno čekat na rozsudek o zrušení omezení ve svéprávnosti, dále § 1547 odst. 1, dle něxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxli stanovené podmínky, a konečně § 1547 odst. 2, dle něhož dojde-li k porušení předepsaných formalit u závětí s úlevami, zejména chybí-li na listině podxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxst závěti. Další ustanovení směřují k tomu, aby byla zachována platnost závěti, případně aby závěť byla vyložena. K tomu slouží např. § 1578 odst. 1, dle xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx-li zůstavitel novější závěť, ale dřívější uchová, má se za to, že dřívější závěť nepozbyla platnost a hledí se na ni, jako by nebyla zrušena. Ani datum už xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx
xxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xle pozůstalost není vyčerpána, mají právo na zbylou část pozůstalosti zákonní dědicové; toto právo zákonní dědicové však nemají, zůstavil-li zůstavxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxněna co nejlépe. Podle § 1530 odst. 2 platí, že ustanovení závěti je platné, ukáže-li se, že osoba nebo věc byla jen nesprávně popsána; § 1531 stanoví, žx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xákoník také obsahuje řadu výkladových ustanovení doplňujících vůli zůstavitele, která by byla dle dosavadních ustanovení považována za neurčitá, pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxice nebo odkazovníka, které jím může být opakováno, musí být znovu vykonáno po smrti zůstavitele; podle § 1569 odst. 1 platí, že zůstaví-li zůstavitel xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxstavitel projeví jinou vůli. Také rozdělení pozůstalosti je vázáno na to, zda bylo zůstavitelem povoleno. K tomu viz např. § 1694, § 1696 odst. 1, § 1697 oxxxx x x x xxxx xxxxx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxsti, a to ve směru hlubšího poznání a pochopení úmyslů, přání a dispozic zůstavitele, vtělených do jeho pořízení. Platí sice, že nelze-li pro neurčitosx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx. 2, dle kterého je třeba závěť vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele (viz výše), což je třeba aplikovat nejen na výklad závěti, nýbrx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxtné než jako na neplatné (§ 574). Také slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spoxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxochybný (§ 578). Právní jednání zůstavitele lze vyložit též pomocí dalších listin, na které zůstavitel poukázal v závěti (§ 1495), případně za pomoci jxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxnáních pro případ své smrti. V tomto směru se lze inspirovat i rozhodnutím Nejvyššího soudu ČSSR 4 Cz 61/1986, které uvádí: "K posouzení skutečné vůle pixxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx x ustanovení závětních dědiců učiněn a z nichž lze dovodit skutečnou vůli zůstavitele. Okolnosti případu jsou skutečností existující vně vlastního prxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx byly uhrazeny jejich pohledávky, které měli vůči zůstaviteli. Posílení jejich práv spočívá zejména v tom, že dědici, kteří neuplatní tzv. výhradu souxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xe dědic má své věřitele a smísením zděděného majetku s jeho ostatním majetkem bude ohroženo splnění jeho pohledávky vůči zůstaviteli. Z odloučeného maxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxk, když se dědici ruší od počátku účinky výhrady soupisu v případech, kdy se ujme, aniž je k tomu oprávněn, plné správy pozůstalosti. To platí i tehdy, proxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxkud tomu tak nebylo již před smrtí zůstavitele (§ 1681). Totéž platí pro případ, když se prokáže, že prohlášení nebo seznam podle § 1687 neodpovídají skxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxalosti, být při něm, mají právo vyjadřovat se k němu.
xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxklad zbytečně na několika místech zásadu, dle níž ti, kdo nastupují k dědění na místo původních dědiců, musí splnit s tím spojená nařízení zůstavitele. x xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxné, obtížně vyložitelné, ustanovení § 1589. Také ustanovení převážně procesního charakteru (např. § 1670 až 1673, § 1674 až 1676, § 1682, § 1683, § 1684, x xxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxy neřeší střet práva zůstavitele pořídit o majetku ve společném jmění manželů se stejným právem pozůstalého manžela na tento majetek. Občanský zákoníxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxxx xdyž např. v § 1686 stanoví, že náklady na pořízení soupisu se hradí „z pozůstalosti“, přičemž nepočítá s obtížností provedení takového ustanovení v praxxx xxx x xxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxval, pozůstalost existovala sama o sobě, proměnlivá v čase, a byla odevzdána dědici ve stavu, jaký tu byl v době doručení odevzdací listiny. Také se soupxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xylo možno jej sepsat, kdežto nyní je nutno počítat s tím, že na místě samém se většina majetku nenalezne, a bude proto třeba soupis doplňovat při jednání s xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xmrtím zůstavitele. Právní úprava předpokládá, že právo odkazovníka na nabytí odkazu bude uspokojeno mimo řízení o pozůstalosti, přitom odkazovník mx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxádá řadu úkolů správci pozůstalosti, jež budou obtížně splnitelné, bude-li správcem pozůstalosti například dědic - laik, který neovládá právo. Přitxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x621 xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx neznámého pobytu (§ 1671). Na druhé straně však tato koncepce ve svém důsledku přispívá ke značné nejistotě osob, které dědily místo takového dědice, kxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xbčanský zákoník v části o dědickém právu, lze říci, že přes určité nedostatky je přínosem pro občany, kterým otevírá řadu nových možností pro to, aby moxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxického práva měnil a nabytí majetku nebylo původně hlavním smyslem dědění. Jak uvádí Bonfante (Bonfante, 1932, s. 572), původně v dobách římských spočxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx k převodu suverenity, tedy vlády nad rodem, než k převodu majetku. Teprve když se rod rozdělením rozštěpoval na rodiny, nabývalo při dědění vrchu nabývxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxežitou úlohu, neboť upravuje přechod práv a závazků zůstavitele na pravého dědice. Je přitom ovládáno několika základními zásadami, které jsou zakotxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxé dědické právo postaveno, jsou:
-
zásada zachování hodnot vytvořených zůstavitelem,
-
zásada závaznosti vůle zůstavitele,
-
zásada pořxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx),
-
zásada absolutní povahy dědického práva,
-
zásada zajištění přechodu majetku na jednotlivce,
-
zásada volnosti dědice dědictví přixxxxx xx xxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxsada zachování hodnot vytvořených zůstavitelem (případně též jeho předky) pro další generace. Tato zásada je jedním z nejdůležitějších impulzů, ktexx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx. Pokud by tento základní impulz zůstavitele byl například narušen tím, že by se dědění nepřipouštělo a majetek zůstavitelem vytvořený by měl připadnoxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xahrazen zájmem vytvořené raději spotřebovat a navíc omezit tvoření hodnot jen na rozsah toho, co se dá spotřebovat. Nastala by tedy ztráta zájmu tvořit xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
Další důležitou zásadou dědického práva je zásada zajištění přechodu majetku na jednotlivce, nikoli na kolektiv, např. obec či stát (individualisxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx právem na pozůstalost, právem stát se dědicem, jde-li o dědice, který má nejlepší dědické právo (§ 1690 odst. 1). Tomuto právu odpovídá závazek všech nexxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx ustanovení § 1487 odst. 2 či do § 1671 odst. 1 a § 1672 věty druhé.
Zásada
univerzální sukcese
. Dědic jedním aktem (
uno actu
), zpravidla smrtí zůstaxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx, vstupuje do všech práv a závazků zůstavitele, nabývá vše, aniž by musel každou věc či právo nabývat zvláštním právním jednáním, které zákon předpisujx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xákon (§ 1475 odst. 2), nejen do práv a závazků, které jsou známé v době smrti zůstavitele, nýbrž i do práv a závazků, jež se objeví v budoucnu.
Pořizovací svoboda zůstavitele. Je na zůstaviteli, aby sám rozhodl o své pozůstalosti a určil, kdo bude jeho dědicem (§ 1496). Taxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx musí zůstavitel zachovat dědický podíl, nýbrž jde o pouhou pohledávku nepominutelného dědice na povinný díl, jež musí být přednostně uspokojena v penxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx a nemůže ani dědici zakázat odmítnutí dědictví (§ 1485 odst. 1 věta první část před středníkem). Tato svoboda také umožňuje zůstaviteli, aby svému dědxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxil též odkazovníku.
Zásada závaznosti vůle zůstavitele. Tato zásada je vedoucí zásadou dědického práva v občanském zákoníku a je obsažena v řadě jexx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx ustanovení § 1506, dle kterého s uvolněným dědickým podílem přecházejí na toho, komu přiroste, omezení s ním spojená; stejná zásada je obsažena v § 1509x xxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatření. Uplatnění vůle zůstavitele posiluje § xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxo směru viz ustanovení § 1694 odst. 1, § 1696 odst. 1, § 1697 odst. 1 a 2 o rozdělení pozůstalosti, které se uskuteční buď podle vůle zůstavitele, nebo dohxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx koho ustanoví svým dědicem, případně o tom, co z jeho pozůstalosti má dědicům nebo xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxtavitele dědictví odmítnout. Dědic z dědické smlouvy může dědictví odmítnout, pokud to dědická smlouva, kterou se zůstavitelem uzavřel, nevylučujex
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxdění při zákonné dědické posloupnosti přiznává zákon v jednotlivých dědických třídách dědicům stejné dědické podíly; mají-li dědit potomci po předexxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxrevního příbuzenství při zákonné dědické posloupnosti, jež je uspořádána tak, že se dědí od bližší třídy příbuzných ke vzdálenějším.
xxxxxa ochrany věřitelů. Občanský zákoník upravuje i odpovědnost dědiců bez výhrady soupisu, tedy neomezenou odpovědnost za splnění dluhů zůstavitele a jxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxže, že dědic zatajil majetek nebo se dopustil dalších jednání zkracujících nebo ohrožujích uspokojení pohledávek věřitelů zůstavitele. Věřitelům txxx xxxxxx x xxxx x x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. Občanský zákoník také stanoví solidární odpovědnost dědiců za splnění dluhů zůstavixxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxípadě, kdy se dohodnou dědici s nepominutelným dědicem na jiném způsobu úhrady nepominutelného dědice, např. vydáním věci z pozůstalosti. Zkrátí-li xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
Princip
ingerence
veřejné moci při nabytí dědictví. O každém úmrtí fyzické osoby musí bý zaxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x x xxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xanechal pouze majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty. Tento princip, zakotvený v § 1690 obč. zák., je rozveden především ustanoveními zxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx poslední vůle zůstavitele, ochránit práva osob, jež nemají plnou způsobilost k právním jednáním, právnických osob veřejně prospěšných, osob neznámxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxdlnosti
Na tomto místě je vhodné připomenout zásady jak si má počínat soud, včetně soudu pozůstalostního a soudního komisaře, při nalézání práva a spxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxiduálních, tedy na konkrétních skutkových zjištěních založených, rozměrů každé soudem projednávané věci. Mnohé případy a jejich specifické okolnoxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx to může jevit složité. Spravedlnost musí být v procesu, kterým soud interpretuje a aplikuje právo, vždy přítomna jako hodnotový činitel, neboť nad kažxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx skrze zákon spravedlnost.“
Odůvodnění tohoto nálezu ještě dále rozvádí tyto právní věty, když stanoví, že „nelze tolerovat formalistický postupx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xextu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxzhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu příxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
Základními předpoklady děxxxx xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxdmítl dědictví a nebyl vyděděn,
d)
existence majetku v pozůstalosti.
V § 26 o důkazu smrti je stanoveno, že smrt člověka se prokazuje veřejnxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xa mrtvého i bez návrhu soud, pokud byl člověk účasten takové události, že se jeho smrt vzhledem k okolnostem jeví jako jistá. V rozhodnutí určí soud den, kxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x nich zemřel jako první, má se za to, že všichni zemřeli současně. To je důležité zejména v dědickém právu, když § 1479 stanoví, že kdo zemře před zůstavitxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxx xxxxxxxx xxx není známo, kde člověk zemřel. Pokud by se po pravomocném skončení řízení o pozůstalosti ukázalo, že zůstavitel žije, soud zruší rozhodnutí o pozůstalxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxna v cizině, postupuje se zejména podle § 42 až 44 zák. o matrikách. Matriční knihu, do které se zapisuje úmrtí českého občana v cizině, vede Úřad městské čxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x x 1634 je uvedeno, že nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu. Dále se uvádí, že na stát se hledí, jako by byx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x, dle něhož, nebude-li dědit dědic z dědické smlouvy, ze závěti, ani ze zákona, stávají se dědici odkazovníci, jejich podíly na celé pozůstalosti budou xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxm není ustanoven dědic k celé pozůstalosti, ani k poměrnému podílu z ní.
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xe předem nezřekl smlouvou se zůstavitelem (§ 1484), nebyl platně vyděděn (§ 1646 a § 1649, § 1651 odst. 2), neodmítl dědictví (§ 1485 až 1489), ani se dědicxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxho práva ve prospěch jiné osoby a tato osoba se pak dědicem nestala, pak zřeknuvší se dědí (§ 1484 odst. 2). Dědí i ten, kdo byl dědicky nezpůsobilý, avšak zxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxá již má právní osobnost (§ 118), dědicem však může být i právnická osoba, která má teprve vzniknout, stane-li se tak do jednoho roku od smrti zůstavitele xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxského nástupnictví (§ 1513).
Dalším předpokladem dědění je existence majetku zůstavitele, a to alespoň v rozsahu, který výrazněji překračuje nákxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxným způsobem podle místních zvyklostí. Jinak platí, že nezanechal-li zůstavitel žádný majetek, soud řízení o pozůstalosti zastaví (§ 153 z. ř. s.), přxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx 154 z. ř. s.). V takových případech řízení o pozůstalosti skončí bez dědiců. Jsou-li však v pozůstalosti taková aktiva, že může být pozůstalost projednxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxst tvoří celé jmění (tedy aktiva a pasiva) zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatnxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xx xx xxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxilo zastavením podle § 153 nebo 154 z. ř. s., nebylo by možno uspokojovat pohledávky věřitelů, plnit povinné díly nepominutelným dědicům, plnit odkazy x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx x54 z. ř. s. řízení o pozůstalosti skončeno.
Literatura:
Bonfante, P. Instituce římského práva. Brno: ČS. A. S. Právník, 1932,
Eccher: Bürgxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xrávo dědické. 1928.
Mikeš, xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxníku. Zpravodaj Jednoty českých právníků, 2012, č. 1.
Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 7.
Svoboda: Dědické právo. 2. vyd. 1926.
Vlastnímu potvrzení nabytí dědictví předchází řízení o pozůstalostix xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxy povinnosti náležející zůstaviteli, dědicům a jiným osobám, které z pozůstalosti něco nabydou, případně aby splnění takových povinností bylo alespxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x88a upravuje evropské dědické osvědčení. Je však také třeba se řídit vybranými ustanoveními z obecné části (§ 1 až 30 z. ř. s.). Podle § 1 odst. 3 z. ř. s. plaxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x x xxxxx x xx xx xxx xxxxplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle zákona o sporxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xx xxx x xx xx xxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxoveními z její obecné části, a to zejména § 3, § 8, § 9, § 18, § 19 a § 21 až 33.
Návrh na zahájení řízení
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xávrhu bezodkladně poté, co se dozví, zpravidla od orgánu pověřeného vedením matriky, že fyzická osoba zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou. Ustanovxxx x xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxz návrhu vydá usnesení, proti němuž není přípustné odvolání (§ 13 odst. 3), nemusí obsahovat odůvodnění (§ 124 odst. 2) a není třeba jej doručovat (§ 138 oxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx jako dědic (§ 138 odst. 1). Není-li tomu tak, bude oznámení o úmrtí, učiněné jinou osobou, považováno za podnět soudu pro vydání usnesení o zahájení řízexxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx v jehož obvodu:
a)
měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu v informačním systému evidence obyvatel podle jiného právního předpxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxtě nebo nelze-li bydliště zjistit, místo, kde se naposledy zdržoval, není-li dána příslušnost podle písmene a),
c)
je zůstavitelův nemovitý majexxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
V § 100 odst. 1 o. s. ř. (§ 1 odst. 3 z. ř. s.) je uvedena zásada, dle níž jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud i bez dxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx x x xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxtit i v řízení o pozůstalosti, zejména v případech sporů mezi dědici o dědické právo, o tom, jaká aktiva a pasiva náleží do společného jmění manželů nebo dx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxech by měl soudní komisař vést dědice ke smíru, pokud to povaha věci připouští.
V této souvislosti lze ještě zmínit § 2 nesporného patentu (císařský pxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xádné opatrnosti potřebné k bezpečnosti jeho a zúčastněných, ale ani stranám působiti škodu pochybovačností a úzkostlivostí nebo zamítáním žádostí pxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
Neobstará-li soudní komisař pro tvrzení dědice v dědickém řízení žádné důkazy a ani jinak takové údaje neprověří, porušuje tím ustanovení § 175d OSxx
xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxt. 2 z. ř. s., avšak v odst. 3 téhož ustanovení je uvedeno, že notář v takových případech připraví všechny podklady pro usnesení a jiné úkony soudu a učiní nxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xozvrhu, vydaného předsedou krajského soudu na návrh příslušné notářské komory, příslušný jako soudní komisař k provedení úkonů v řízení o pozůstalosxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x§ 124 odst. 2 z. ř. s.). Soud notáři poté postoupí spis. Podle § 104 odst. 1 z. ř. s. soud i bez návrhu usnesením zruší pověření notáři, je-li nebezpečí, že vxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx komisaře jiného notáře. Bližší údaje o pověření a činnosti notáře jsou obsaženy v § 74 jednacího řádu. Rozvrh pověřování notářů a pověřování pracovníkx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx
Podle § 103 odst. 1 z. ř. s. provádí úkony soudního kxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxu podle jiného právního předpisu. Jiného svého zaměstnance může pověřit prováděním přípravných a dílčích úkonů v řízení o pozůstalosti [§ 103 odst. 2 pxxxx xx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx ximiž se nerozhoduje ve věci samé (§ 123 odst. 2 z. ř. s.). Rozhodnutí, kterými se rozhoduje ve věci samé, vydává v řízení o pozůstalosti pouze notář. Úkony x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxient
a zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, mají v řízení o pozůstalosti při provádění úkonů soudnxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxci samé
Občanský zákoník ani zákon o zvláštních řízeních soudních nestanoví, co se míní rozhodnutím ve věci samé. Definice je obsažena v rozhodnutí Nxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx který se řízení vede. V řízení o dědictví jde o to, aby rozhodnutím soudu byly deklarovány právní vztahy vzniklé v důsledku smrti zůstavitele. Věcí samox xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxdnutí o dědictví podle § 184 a § 185 odst. 1 z. ř. s.,
-
rozhodnutí o návrhu dědice ze zákonné dědické posloupnosti na vypořádání podle § 1693 odst. 3 obxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědice [§ 185 odst. 3 písm. b) z. ř. s.],
x xxxx xxx xxxxxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx x. s.,
-
kterým se určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi podle § 162 odst. x xx xx xxx
x
xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx
x
x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxstníků se účast v řízení ukončuje podle § 169 odst. 1 z. ř. s.,
Usnesení soudu vydané v řízení o dědictví o neodkladném opatření podle ustanovení § 1xxx xx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxdení řízení
Dle ustálené soudní judikatury jsou rozhodnutími o vedení řízení rozhodnutí, jimiž není soud vázán a může je i bez podání opravného prostxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x
x xxxxxxxxní znalce (§ 170 odst. 2 o. s. ř.),
-
kterým byly zamítnuty námitky proti osobě znalce; není proti němu odvolání přípustné (R 1/81, s. 14-15),
-
o nxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x
x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx s. ř., § 1 odst. 3 z. ř. s.), není proti němu odvolání přípustné [§ 202 odst. 1, písm. a) o. s. ř., § 1 odst. 3 z. ř. s.] a soud jím není vázán (§ 170 odst. 2 o. s. ř., § x xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxí o procesním nástupnictví; soud je jím vázán (NS 29 Cdo 913/2007),
Podání odvolání do usnesení soudního komisaře
Ustanovení § 94 jednaxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxzůstalostního soudu.
Podle § 210a o. s. ř. (§ 1 odst. 3 z. ř. s.) usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nebo usnesení, z něhož nenabyla dosud xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx odst. 2), nebo usnesení o odmítnutí odvolání (§ 208), může k odvolání změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.
Vyloučxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxdení úkonů soudního komisaře, o čemž rozhodne pozůstalostní soud usnesením. Rozhodne-li soud, že notář je z provedení úkonů soudního komisaře vyloučxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx x. ř. s. povinni zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o pozůstalosti dozvěděli, zprostit je povinnosti mlčenxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxvých výdajů
Notář, kterému nebylo zrušeno pověření podle § 104 z. ř. s., má podle § 107 odst. 1 z. ř. s. právo na odměnu za úkony, které v řízení provedl jako soxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxů přitom vzniklých a na náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li plátcem daně z přidané hodnoty. To platí obdobně i pro notáře, který v řízení provedl úkon nx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxatit:
a)
jediný dědic, který nabývá dědictví, jež není předlužené,
b)
více dědiců, kteří xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x)
pozůstalý manžel, který nabývá majetek na základě dohody schválené soudem podle § 162 odst. 1 z. ř. s. nebo na základě vypořádání usnesením soudu podlx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxx xx xx xxx
xx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxx
O tom, kdo a v jaké výši platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, rozhodne soud i bez návrhu v usnesení, ktxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxdí se odměna a náhrady hotových výdajů a daň z přidané hodnoty podle § 109 z. ř. s. z majetku likvidační podstaty podle rozhodnutí, kterým se řízení při lixxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx
Vydává-li soud evropské dědické osvědčení notářem jako soudním komisařem, odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za dax x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxedenými vyhláškami č. 42/2002 Sb., č. 403/2005 Sb., č. 399/2006 Sb., č. 167/2009 Sb., č. 432/2013 Sb., č. 162/2016 Sb. a č. 338/2016 Sb.
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxření stanoví § 139 z. ř. s. - soud provede všechny úkony potřebné pro zjištění stavu zůstavitelova jmění a pro zjištění dědiců, odkazovníků, xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xebo systému vedeného podle jiného právního předpisu, zda jsou evidována právní jednání nebo jiné právní skutečnosti, které mají význam pro řízení a prx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxstém, v němž jsou obsaženy údaje o právních jednáních nebo jiných právních skutečnostech uvedených v § 140 odst.1 z. ř. s., aby umožnil soudu zjištění poxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxd smrti také pro Notářskou komoru České republiky, která podle § 35a odst. 1 not. řádu vede, provozuje a spravuje Rejstřík zástav a tyto evidence a seznaxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxkovém režimu.
Soudní komisař zjistí z Evidence právních jednání pro případ smrti, vedené podle § 35b not. řádu, zda zůstavitel zanechal některox x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxdědění a prohlášení o tom, že dědic, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, pozůstalosti nenabude,
c)
přikázání započtení na dědický podíl, nxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxáva,
f)
zrušení právních jednání podle písmen a) až e).
Z Evidence listin o manželském majetkovém režimu, vedené podle § 35d not. řádu, soudnx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxhody manželů o změně smluveného režimu,
xx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxl společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah,
e)
rozhodnutí soudu, kterými soud změnil manželský majetkový režim založený rozhodnuxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxsař zjistí, zda jsou v ní evidovány:
a)
notářské zápisy o smlouvách manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim zaxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxvém režimu obsahuje rejstřík a sbírku listin. Podle § 35l odst. 3 not. řádu vydá kterýkoli notář každému na jeho žádost ze sbírky listin opis smlouvy o manxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxém režimu nebo rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu nejsou v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu zapsány. V žádosti je třxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxmem Notářské komory České republiky:
-
předpis o Evidenci právních jednání pro případ smrti, schválený Ministerstvem spravedlnosti pod čj. 743/2xxxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx14.
-
předpis o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, schválený Ministerstvem spravedlnosti pod čj. 743/2013-OSD-ENA/14.
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxe § 109b not. řádu údaje z informačního systému evidence obyvatel, podle § 109c not. řádu údaje z informačního systému cizinců, podle § 109d not. řádu xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xystému evidence cestovních dokladů údaje o cestovních dokladech a jejich držitelích.
Soudní komisař provede v evidencích i jiná šetření o tom, zda xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxti, jako například v insolvenčním rejstříku, v evidenci úpadců, centrální evidenci exekucí. Z katastru nemovitostí soudní komisař zjistí, zda zůstaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx vedených ve formě počítačových souborů v katastru nemovitostí tak, aby bylo zjištěno vlastnictví zůstavitele k nemovitým věcem evidovaným v katastrx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxkat tímto způsobem bezplatně, požádá soudní komisař o jejich poskytnutí katastrální pracoviště katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nexxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xiných osob, vyžadovat.
Další údaje soudní komisař zjistí z obchodního rejstříku, centrální evidence cenných papírů, evidence vozidel, lodního nxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxi se z Evidence právních jednání pro případ smrti a z Evidence listin o manželském majetkovém režimu, že zůstavitel zanechal v nich uvedené listiny, zjixxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx, xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právních jednání, o povolání vykonavatele závěti, o povolání správce pozůstaxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxtalosti, které má v úschově notář nebo soud. Jejich stav a obsah zjistí notář, který je má v úschově, a v ostatních případech soud. O zjištění stavu a obsahx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x pozůstalosti nebyl pověřen jako soudní komisař, postoupí protokol o zjištění jejich stavu a obsahu bezodkladně soudu (soudnímu komisaři), u něhož prxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxpisy o dohodách o zúžení nebo o rozšíření společného jmění manželů, uzavřených v období od 1. 1. 1992 do 31. 12. 1992 podle § 143a zák. č. 40/1964 Sb. ve zněxx xxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx do úschovy jiné osobě (např. dědici), popřípadě taková listina může být v bytě zůstavitele nebo i na jiném místě. Na tyto případy pamatuje § 141 odst. 2 z. xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xby ji na výzvu vydal soudu. Z § 77 odst. 4 jednacího řádu však vyplývá, že je-li soudnímu komisaři předložena někým osobně listina, uvedená v § 142 odst. 1 xx xx xxx xxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx x xxxxxutí se dědického práva nebo
d)
o zrušení těchto právních jednání, uvedených pod písm. a), b) a c),
e)
o povolání vykonavatele závěti,
f)
o poxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxeré mohou mít význam pro nabytí pozůstalosti (k takovým listinám náleží též prohlášení zůstavitele x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxpočtení [§ 1663], darování pro případ smrti [§ 2063 a § 1594 odst. 2]),
xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxo vyhotovení protokolu se vydá předkladateli. Z § 141 odst. 2 z. ř. s. vyplývá, že listina bude předložiteli vrácena, jakmile nebude pro řízení potřebnáx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx-li soudnímu komisaři předložen někým stejnopis notářského zápisu, vrátí jej předložiteli, protože proběhne zjištění stavu a obsahu takové listiny xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxahu (§ 142 odst. 2 z. ř. s.).
Z § 142 odst. 4 z. ř. s. vyplývá, že listiny:
-
o pořízení pro případ smrti (tedy závěť, dědickou smlouvu, dovětek),
-
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x
x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
x
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx jde-li o notářský zápis. Notářský zápis zůstane založen ve sbírce notářských zápisů notáře, který jej vyhotovil.
xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx odst. 23) sepsána ve formě notářského zápisu, je takové právní jednání neplatné; zahrnuje-li však projev vůle současně více právních jednání, nepůsoxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx zápisu, je třeba zjistit jejich stav a obsah a uložit je u soudu do Sbírky prohlášených pořízení pro případ smrti.
xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxnáních pro případ smrti, které pořídil zůstavitel jako listiny soukromé, by měly být předány po xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxí jednání, budou předložiteli vráceny. Byla-li taková listina vyhotovena ve fromě notářského zápisu, zůstane uložena ve sbírce notářských zápisů noxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxx x xx xx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx tvrdí, že se jedná o závěť zůstavitele, ačkoli je zřejmá její neplatnost, nebo jsou-li o její platnosti závažné pochybnosti. Řešení otázky platnosti čx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xx x xxxstníky řízení.
Veřejné zjištění stavu a obsahu závěti
Ustanovení § 143 z. ř. s. upravuje zvláštní postup v případě, že půjdx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxho stavu a obsahu se u tohoto notáře provede veřejně. Tuto veřejnost nelze chápat tak, že by k tomuto jednání měl být přítomen kdokoli, včetně například sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxo, pokud by se tato závěť ukázala neplatnou. Soudní komisař vyrozumí osoby, kterým podle dosavadního stavu řízení svědčí zákonná dědická posloupnost xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxh adresa známa, na adresu, která je evidována jako místo trvalého pobytu této osoby v informačním systému evidence obyvatel podle jiného právního předxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xyrozumění zveřejněno prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Soudní komisař však pro tento účel nebude osoby, které mají právo být přítxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxumění uvede, u kterého notáře, kdy a kde bude proveden úkon o zjištění stavu a obsahu listiny a upozornění, že úkon může být proveden i v nepřítomnosti všexx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxozuměna.
V § 144 z. ř. s. je upraven i postup při provedení zjištění stavu a obsahu listiny. Notář vždy doloží, že listina se nachází v obalu, kterým byxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxu listiny uvedly přítomné osoby, jestliže o to požádají.
Literatura:
ŠKÁROVÁ, M. a kolektiv. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx, Praha: Leges, 2014, s. 256.
Zjištění stavu a obsahu ústního pořízení pro případ smrti
Jelikož občanský zákoník upravuje v § 1542 a násl. ústní xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxtění toho, zda zůstavitel pro případ své smrti pořídil ústně a jaký byl obsah tohoto pořízení, soud vždy nařídí jednání, při kterém provede důkaz písemnxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxední vůli, ledaže by provedení výslechu některého z nich bránily závažné okolnosti (smrt, zdravotní stav), přičemž lze provést další dokazování.
Výslech svědků přítomných při pořizování listiny o právním jednání zůstavitele
V § 146 odst. 1 z. ř. s. je stanovena povinnost soudního komisařx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xřípady, kdy zůstavitel pořídil pro případ smrti soukromou listinou se svědky a také v případě, kdy byl sepsán notářský zápis se svědky. Soudní komisař jx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxé okolnosti. Ti, kdo z takové listiny dědí, nemají zájem na výslechu svědků, proto je třeba, aby k výslechu svědků byli přizváni ti, kdo by dědili, kdyby bxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxkonná dědická posloupnost nebo které již uplatnily svá práva na pozůstalost na adresu, kterou sdělily soudu, popřípadě, není-li soudu jiná jejich adrxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx, popřípadě jako místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Soudní komisař však pro tento účel nebude tyto osoby vyhledávat způsobxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxti o pravosti či platnosti takové listiny.
Podle § 147 z. ř. s. soud vyslechne svědky postupem, který občanský soudní řád předepisuje pro důkaz výpoxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx x xxx x x xxx xxxxx x xx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxu a vypovídat jako svědek. Musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xít vliv na jeho věrohodnost. Dále je třeba poučit svědka o významu svědecké výpovědi, o jeho právech a povinnostech a o trestních následcích křivé výpovxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx Otázku položenou účastníkem soudní komisař nepřipustí, jestliže nesouvisí s předmětem výslechu nebo naznačuje-li odpověď anebo je-li zejména předxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxslech svědků provede xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx ve své úschově.
Další podrobnosti ke zjišťování stavu a obsahu listin o právních jednáních pro případ smrti a smluv o manželském majetkovém režimu jxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxí-li nepominutelných dědiců a přihlásil-li se za dědice dědic ze závěti. Takto však lze postupovat jen v případech, že závěť nevzbuzuje pochybnosti o pxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxa musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxvání při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jinýcx xxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxdených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xykonavatele závěti nebo správce pozůstalosti, soud je o tom vyrozumí a vyzve je, aby se ujali své funkce, pokud již dříve neoznámili, že začali své funkcx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxištění dědiců, odkazovníků, vykonavatele závěti, správce pozůstalosti a dalších osob, o jejichž práva a povinnosti v řízení jde a pro zjištění zůstavxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx nýbrž jde o fázi řízení, začínající převzetím pozůstalostního spisu soudním komisařem, až po nařízení jednání s dědici, na kterém budou seznámeni s obxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxolečném jmění manželů, pokud přichází v úvahu, sestavení seznamu aktiv a pasiv pozůstalosti a jednání o případném rozdělení dědických podílů x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xetření je začátkem šetření poté, co soudní komisař provede šetření podle § 140 z. ř. s.
Soudní komisař předvolá k sepsání protokolu o předběžném šetřxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxobními a majetkovými poměry zůstavitele, aby mohla poskytnout informace, uvedené v § 139 z. ř. s. Podle § 141 odst. 1 z. ř. s. platí, že každý, kdo zná skuxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxdního řádu učinit jako svědek. Také podle § 146 odst. 2 z. ř. s. platí, že soud může vyslechnout každého, kdo je informován o dědicích zůstavitele nebo o xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx a kdo jej spravuje, jaká je v tomto směru dohoda dědiců, zejména nezajistil-li správu sám zůstavitel. Vznikne-li pochybnost o tom, zda má pozůstalost sxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x bez návrhu usnesením podle § 156 z. ř. s. rozhodne, kdo z nich je oprávněn ke správě pozůstalosti.
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxe (tedy o aktivech i dluzích), přičemž bude vycházet z toho, co vyšlo najevo při sepisování protokolu o předběžném šetření a z dalších listin, které předxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxle bude třeba vyhodnotit získané informace a posoudit, zda má být provedena závěra pozůstalosti [§ 1682 odst. 1 písm. a), b), c) a e) a odst. 2 obč. zák., x xxx xx xxx xx xx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx x xx xxxx xxxxx x xxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxn, soud současně uváží, zda soupis může být nahrazen seznamem pozůstalostního majetku vyhotoveným správcem pozůstalosti a potvrzeným dědici nebo, jxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxjetku (§ 1687 obč. zák., § 177 odst. 2 z. ř. s.).
Závěra pozůstalosti
Závěra pozůstalosti se podle § 149 z. ř. s. nařizuje usnesením soudu a spočívá v txxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx schovatele (§ 149 a § 281 až 288 z. ř. s., § 83 jednacího řádu), popřípadě zapečetěním v zůstavitelově bytě nebo na jiném vhodném místě (§ 149 z. ř. s., § 85 jxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xa pohledávky zůstavitele. Má-li zůstavitel pohledávky, soud usnesením uloží jeho dlužníkům, aby plnění skládali do úschovy soudu, a upozorní je, že pxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxk patřící do pozůstalosti nezanechal, soud usnesením řízení o pozůstalosti zastaví (§ 153 z. ř. s.). Proti usnesení se nelze odvolat [§ 129 písm. d) z. ř. xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xvést výrok a den vydání (§ 169 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 2 z. ř. s.).
Zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, soud xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x54 z. ř. s.). V tomto případě je účastníkem řízení ten, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele (§ 110 odst. 2 z. ř. s.), a jemu bude také usnesení vyhlášeno, buxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx odst. 2 z. ř. s.).
Jelikož jde o rozhodnutí, kterými se řízení xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xjedním z předpokladů vydání usnesení, jímž soud zastavuje řízení o dědictví proto, že zůstavitel nezanechal vůbec žádný majetek [§ 175h odst. 1 o. s. ř.x xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxh odst. 2 o. s. ř., (pozn. aut.: nyní § 154 z. ř. s.)], je skutečnost, že v řízení o dědictví nevyšel najevo žádný majetek, o němž by bylo sporné, zda ke dni smrxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx řízení zemřel, aniž by byl vydán rozsudek ve věci. Jiný majetek zůstavitel třeba nevlastnil nebo vlastnil majetek nepatrné hodnoty a tento
judikát
smxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx v řízení může pokračovat. V kladném případě, aby mohl jednat, je třeba aby pozůstalostní soud zjistil okruh dědiců zůstavitele, poučil je o dědickém prxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
Účastníci řízení
Účastenství v řízení upravují § 110 až 117 z. ř. s. Účastníky jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědicxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxi zániku manželství smrtí zůstavitele (§ 111 z. ř. s.). Zůstavitelův věřitel je účastníkem, jde-li v řízení o odloučení pozůstalosti, které navrhl, nexx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxny pozůstalosti a o vypořádání jeho povinného dílu (§ 113 z. ř. s.), vykonavatel závěti (§ 114 z. ř. s.), není-li řízení o pozůstalosti zastaveno (§ 153 a xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxlosti nebo o úkony správy pozůstalosti (§ 115 z. ř. s.). Při závěře pozůstalosti (§ 149 až 151 z. ř. s.) je účastníkem každý, kdo byl dotčen opatřením soudu xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxravuje § 117 z. ř. s., účastníky xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
TALANDA, A. Určení účastníků řízení o pozůstalosti na základě pořízení pro případ smrti. Právní rozhledy, 2016, č. 21, s. 753.
Opatrovnictví
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xx x. s. je upravena otázka zvláštního opatrovníka v případech, v nichž hrozí střet zájmů mezi dědicem a jeho zákonným zástupcem nebo opatrovníkem či střex xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xpatrovníka dědici, který není znám, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu jeho bydliště nebo místa, kde se zdržuje, nexx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xx xxx xxx.
Ad Notam
, 2016, č. 5, s. 11.
Procesní nástupnictví
Ustanovení § 121 z. ř. s. řeší procesní nástupnictví pro případ, že účastník v průběhu řízení xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx výslovně prohlásí, že je právním nástupcem tohoto účastníka, jestliže své tvrzení o přechodu práv a povinností prokáže. To bude zejména prokázáno úmrxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxo komisaře projednávajícího pozůstalost o tom, kdo jsou dědici dědice zůstavitele. V tomto případě nebude třeba vydávat usnesení o procesním nástupnxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx 1 odst. 2 z. ř. s.) poté, co si opatří k tomu potřebné listiny, např. spis o projednání pozůstalosti po dědici zůstavitele.
Podle § 122 z. ř. s. bude posxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxdu do protokolu výslovně požádají a jestliže zcizení dědictví prokáží. Soudu bude předložen notářský zápis o smlouvě o zcizení dědictví.
Podle x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx x xxxx xxxx xástupu do řízení.
Jednání, vyrozumění o dědickém právu a o výhradě soupisu
Není-li dán důvod k zastavení řízení, soudní komisař nařídí jednání, které je neveřejnxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxtupce, opatrovníky a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba. Dostaví-li se k jednání účastník nebo jeho zástupce, soud mu umožní účast při jednání, x xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xx xx
xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxště vyrozuměni o jejich dědickém právu podle § 1485 až 1489 obč. zák., § 164 až 167 z. ř. s., soud je o něm vyrozumí, a pokud dědici prohlásí, že nehodlají vyuxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx v jednání.
Dále bude třeba dědice poučit o výhradě soupisu podle § 1674 až 1676 obč. zák., § 175 a 176 z. ř. s. Dědici mohou prohlásit, že nehodlají vyuxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx neuplatňují výhradu soupisu.
Pokud nebyl soupis proveden již dříve, protože to bylo třeba z důvodů uvedených v § 1685 odst. 2 obč. zák. x xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx, uvedenými v § 1687.
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxerého z manželů, je k vypořádání společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela vždy příslušný pozůstalostní soud, jak to ukládá § 162 z. ř. s.
Lxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxu ve společném jmění zůstavitele a pozůstalého manžela
V řízení o pozůstalosti zůstavitele, který měl majetek ve společném jmění manželů, bude třebx xxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží, jak uvádí § 162 odst. 2 dxxxx xxxx xx xx xxxx
x
xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxění, které věci z tohoto majetku mají připadnout pozůstalému manželovi a dědicům, případně odkazovníkům),
-
poté bude přistoupeno k uzavření dohxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti, popřípadě se zákonem (§ 162 odst. 1 z. ř. s.),
x
xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xbč. zák., s výjimkou § 742 odst. 1 písm. c), což znamená, že se při autoritativním vypořádání nebude přihlížet k tomu, co každý z manželů ze svého výhradníxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxtku ve společném jmění, mají pozůstalý manžel a dědici jeho vůli respektovat a řídit se dle toho, jak zůstavitel v této věci rozhodl. Bude však záležet na xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxáv pozůstalého manžela, který má také vlastnické právo k celé věci (§ 1236 obč. zák.) a tohoto práva jej nelze zbavit tím, že o něm rozhodl zůstavitel ve svxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xterém manželé bydleli, přešel celý do pozůstalosti, bude třeba právo pozůstalého manžela respektovat a nezbude než do pozůstalosti zařadit pouze jejxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx by mohl celý připadnout pozůstalému manželovi.
Bylo by možno schválit i takovou dohodu, dle níž pozůstalý manžel vyhoví vůli zůstavitele a přenechx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxném jmění manželů.
Je třeba připomenout § 737 odst. 2 z. o. k., dle něhož družstevní podíl v bytovém družstvu, který byl ve společném jmění manželů, přxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxtel o něm nemůže platně pořídit, avšak když dochází k takovémuto majetkovému zvýhodnění pozůstalého manžela, musí být při vypořádání společného jměnx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxetek v hodnotě poloviny obvyklé ceny družsteního podílu nebo stanovit pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění tak, aby podíly xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxučit. Také zůstavitel může k této situaci přihlédnout a i když nemůže pořídit přímo o družstevním podílu, může svým pořízením pro případ smrti zasáhnoux xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxzůstalému manželovi. Může tak učinit také pokynem (§ 764 odst. 1 obč. zák.).
Pokyny zůstavitele podle § 764 odst. 1 obč. zák.
Občanský zákoník ukláxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxfikuje, co takový pokyn zůstavitele znamená, jakou má mít formu, zda je to zvláštní druh pořízení pro případ smrti. Lze mít za to, že pokyn bude nejčastějx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxu, čímž je určeno co z majetku ve společném jmění má připadnout dědicům, odkazovníkům, pozůstalému manželovi, a to bude pokynem k tomu, jak má být tento mxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxo případ zániku manželství, přičemž se jedná také o uspořádání pro případ zániku manželství smrtí, avšak smlouva nemá náležitosti dědické smlouvy.
xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xteré věci mají připadnout pozůstalému manželovi a které budou zařazeny do aktiv pozůstalosti. Může tak učinit např. dovětkem (§ 1498 obč. zák.), ale taxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxným pokynem zůstavitele k vypořádání společného jmění souhlasit, zda bude podle něj postupovat.
Souhlas manžela s právním jednáním, kterým zůstavxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxo manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání. Souhlasu druhého manžela je třeba v záležxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxd smrti, kterým pořizuje o majetku ve společném jmění manželů, za takové právní jednání, které vyžaduje souhlas druhého manžela. Lze mít za to, že tomu txx xxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxxas druhého manžela, není z povahy věci možné. Zůstavitel má nikým a ničím neomezené právo pořizovat o veškerém svém majeku, byť jeho manželovi také tentx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxké formě souhlas s takovým právním jednáním, např. tím, že k němu přivolí, když bude zůstavitel s budoucím dědicem uzavírat dědickou smlouvu nebo když vxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxx xx písm. d) o tom, že daný slib zavazuje, lze soudit, že by to bylo možné.
Seznam majetku a dluhů ve společném jmění manželů
Aby byl dosažen náležitý přehled o majetku ve společném jmění manželů, bxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx ve společném jmění manželů, i když to občanský zákoník ani zákon o zvláštních řízeních soudních nenařizují. Také soud má určit, jaký majetek ze společnxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxtku ze společného jmění (§ 162 odst. 2 z. ř. s.). K tomu musí mít jasno o tom, co do společného jmění manželů patří. Bez takového seznamu nelze ostatně ani uzxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xyhotovený správcem a potvrzený dědici nebo společné prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku, pokud jimi byl nahrazen soupis (§ 1687), zařadí se z nxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxí podle § 1687, vyhotoví se seznam majetku ve společném jmění manželů z údajů dědiců a z listin, obsažených ve spise o projednání pozůstalosti.
Seznax xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx dohodou si dědici a pozůstalý xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxči věřitelům, do pasiv pozůstalosti se však zařadí celý dluh. Pokud se týče vypořádání dluhů ve společném jmění manželů, viz výklad v oddílu Vypořádání xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele. Usnesení o tom bude obsaženo v úvodu usnesení o schválexx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxk ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, nebude-li o tom uzavřena dohoda.
Podle § 162 odst. x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxmu majetku se nepřihlíží.
Judikatura:
Podnik jako věc hromadná se nemohl stát součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů nejen tehdy, vxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Literatura:
BÍLEK, P., JINDŘICH M., RYŠÁNEK, Z., BERNARD, P. a kol. Notářský řád. Komentář. 5. vyd., Praha: C. H. Beck, 2018, s. 212.
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxudních v § 162 mluví pouze o vypořádání majetku, tedy pouze o vypořádání aktiv (viz definici majetku v § 495 obč. zák. větě první). Lze se přiklonit k širšxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx x xxsl. upravuje vypořádání společného jmění, tedy majetku a dluhů (§ 495 věta druhá), § 736 řeší likvidaci dosud společných povinností a práv jejich vypořxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xmění (tedy aktiva i pasiva). V § 742 odst. 1 písm. a) je uvedeno, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Nic tedy nebrání tomu, aby si děxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xozůstalého manžela, že solidarita dlužníků trvá i po smrti zůstavitele, že i dědici jsou zavázáni společně s pozůstalým manželem ke splnění celého dluxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxo takto splnil dluh, má vůči ostatním právo na náhradu toho, oč vyrovnal věřiteli více, než činil jeho podíl (§ 1876 odst. 2).
Také je třeba mít na zřetexx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxhlédnout i při vypořádání společného jmění manželů v řízení o pozůstalosti.
Dědici a pozůstalý manžel mohou uzavřít dohodu o vypořádání společnéhx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xanželem a dědici, při dělení dohodou lze přihlédnout k tomu, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek některého z manželů a k tomu, cx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xřípadný rozdíl mezi tím, co připadá pozůstalému manželovi a tím, co připadá do pozůstalosti, mohou strany, pokud chtějí, vyrovnat pohledávkou potřebxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxtravě sp. zn. 10 Co 490/2011, dle něhož „zásadám vyplývajícím z § 1751 odst. 1 o. s. ř. (pozn. aut.: nyní § 162 odst. 2 z. ř. s.) neodpovídá takový způsob vypxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xohledávka, a to bez ohledu na skutečnost, zda je pozůstalý manžel objektivně schopen ji v přiměřené době zaplatit“.
xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xude schvalovat pozůstalostní soud (soudní komisař). Lze však předpokládat, že ve většině případů bude dohoda uzavírána před soudním komisařem při prxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxichni, jimž svědčí dědické právo po zůstaviteli na straně jedné a pozůstalý manžel na straně druhé, měla by se týkat všeho známého majetku ve společném jxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx či při jiném zrušení či zúžení společného jmění manželů. Dojde-li k uzavření dohody, soud rozhoduje o jejím schválení či neschválení bez dalšího návrhxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x x xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxoval nebo aby část dohody vypustil, i když by šlo o ujednání nadbytečné. Jestliže soud dohodu neschválí, pokračuje po právní moci usnesení v řízení a ve vxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xe je-li mezi účastníky uzavřena dohoda o předmětu řízení, sepíše soud o takovém úkonu protokol. Dokud není protokol podepsán všemi účastníky, soud k doxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxesení obsahovat odůvodnění (§ 10 odst. 2 z. ř. s.). Usnesení je třeba doručit účastníkům do vlastních rukou [§ 126 odst. 1 písm. b) z. ř. s.], proti usnesenx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxávná, bude třeba, aby dohodu o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů nejprve schválil opatrovnický soud.
Judikatura:
Zásaxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxalého manžela připadne pozůstalému manželu a do dědictví připadne náhradová pohledávka, a to bez ohledu na skutečnost, zda je pozůstalý manžel objektxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx, podle které se věci ze zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví mají mezi rozvedené manžele rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povixxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxze činit spor, v němž by se soud zabýval vzájemným vyúčtováním celého spotřebního společenství manželů.
xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxěřuje vůči druhému z manželů, ale vůči celé mase společného jmění, jehož hodnota je nižší o výši vnosu. Proto při stanovení výše vyrovnávacích podílů nexxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xýši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnosů. Od celkové hodnoty společného jměnx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxílů je to polovina uvedené částky. K takto zjištěnému podílu účastníka je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu. Součet obou podílů (i se započtením xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx trvání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nemá vliv na určení výše podílů na vypořádání tohoto spoluvlastnictví; významné jsou jen investice zx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
Pravidlo, že při vypořádání SJM se věci ze zaniklého společného jmění mají mezi rozvedené manžele rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xřípadech věci ze zaniklého společného jmění rozdělit i nerovnoměrně a rozhodnout o vyrovnání podílů v penězích.
Nelze-li v řxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx rovným dílem; pokud jeden z nich bude výlučně platit úroky, bude mít nárok na příslušnou náhradu, který bude moci uplatnit v samostatném řízení.
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxutím soudu.
Podmínkou vypořádání věcí v řízení o vypořádání společného jmění manželů je to, že v době rozhodnutí soudu existuxx x xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxiprávnímu úkonu (je-li absolutně neplatný xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xěc ke dni vypořádání neexistuje a jeden z účastníků zavinil, byť i z nedbalosti, její zánik, nelze ji již do vypořádání zahrnout, je však třeba přihlédnoxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xdst. 3 obč. zák.).
Literatura:
HOJDNOVÁ, I. Výpočty dědických podílů při dělení ze zákona. Vypořádání SJM v dědickém říxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxx xx x kol. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštních řízení soudních podle zákona xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx majetek
Základní změna oproti úpravě platné před 1. 1. 2014 je, že soud nebude rozhodovat vždy o vypořádání společného jmění manželů svým autoritatixxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x 162 odst. 2 z. ř. s. tehdy, když se pozůstalý manžel s dědici o vypořádání nedohodne nebo když bude pozůstalý manžel jediným dědicem.
Ustanovení § 108 xxxxx x xxxxx xx xx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx zůstavitele a pozůstalého manžela, že vše připadne přeživšímu manželovi a když nebude existovat další zůstavitelův majetek, o kterém by proběhlo dědxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxladem schválení takové dohody soudem (soudním komisařem) podle § 162 odst. 1 z. ř. s. je však to, že nesmí být v rozporu:
-
s vůlí zůstavitele (§ 1494 odsxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxéprávnost byla soudem omezena),
-
s právem nepominutelného dědice (§ 1643 odst. 1),
-
s právem odkazovníka (§ 1594).
Neměla by proto být xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxžel a do aktiv pozůstalosti by nepřipadlo vůbec nic nebo méně než činí polovina hodnoty majetku ve společném jmění manželů.
Takováto dohoda by byla mxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxen ty věřitele, kteří mají pohledávky vůči zůstaviteli a jeho manželovi, nýbrž i ty věřitele, kteří mají pohledávky pouze vůči zůstaviteli, neboť by ztxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxe, může se věřitel domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči němu neúčinné (§ 737 odst. 1). Pokud pohledávka věřitele nebude ještě vykonatelná, můžx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx je pouze účastníkem řízení v té části, v níž jde o rozhodnutí o právech a povinnostech ze společného jmění při zániku manželství smrtí zůstavitele (§ 111 xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx o dědickém právu (§1487 obč. zák.) a dědictví neodmítli, byli zpravidla také vyrozuměni o právu na výhradu soupisu pozůstalosti (§ 1675) a výhradu soupxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xrávní nástupci, a proto odpovídají také společně a nerozdílně s pozůstalým manželem za dluhy zůstavitele, které byly ve společném jmění manželů. Na téxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxdné, aby dědici byli na tyto závěry upozorněni a aby v této dohodě bylo zakotveno jejich právo regresu vůči pozůstalému manželovi pro případ, když vůči nxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xádné dědictví nenabyli. Lze uvést, že postačí v závěru výrokové části usnesení o schválení dohody o vypořádání společného jmění manželů a o zastavení řxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx
x
xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxcům vzniklo dědické právo z dědické dohody, závěti či zákona).
Rozhodnutí soudu
xxxxx xxxx xxhodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání společného jmění manželů neschválí, provede po právní moci takového usnesení vypořádání svým usnesenxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxasně jediným dědicem zůstavitele.
Soud podle § 162 odst. 2 z. ř. s. usnesením podle zásad uvedených v občanském zákoníku [§ 742, s výjimkou § 742 odst. x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxhledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění. Podle § 742 odst. 1 písm. c) nebude přihlíženo k tomu, co každý z manželů ze svého výhradníxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxlů na vypořádaném jmění jsou stejné. Pro tento názor svědčí také čl. 11 odst. 1 Listiny („Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxuze majetek, nikoli dluhy ve společném jmění manželů. Soud přihlédne také k účelnosti vypořádání, proto nebude ke každé věci zakládat podílové spoluvxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx alespoň částěčně vyhověno vůli zůstavitele, zařadit do aktiv pozůstalosti alespoň podílovou polovinu věci, která má připadnout dědici či odkazovníxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxtvrzení nabytí dědictví (§ 185 z. ř. s.) též usnesení podle § 162 z. ř. s. Lze říci, že součástí usnesení podle § 185 z. ř. s., kterým se řízení o pozůstalosti xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx usnesení soudu o vypořádání společného jmění manželů podle § 162 odst. 2 z. ř. s. bude vydáno samostatně, protože teprve po jeho právní moci lze pokročit xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx 126 odst. 1 písm. b) z. ř. s.], proti usnesení lze podat odvolání. Náhradní doručení je vyloučeno, nařídí-li to soud.
xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xanželů pro případ zániku manželství smrtí, se považuje za smlouvu dědickou (§ 718 odst. 2 obč. zák.).
V takovém případě se jedná o smlouvu dědickou, mxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xsobně, není možné zastoupení (§ 1584 odst. 2),
-
jejím obsahem je povolání za dědice, a to tak, že jeden z manželů povolá druhého z nich za svého dědicex xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxvrtinách pozůstalosti, aby zůstavitel měl možnost volně pořídit o čtvrtině své pozůstalosti. Jelikož manželé mohou uspořádat poměry k celému xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxné podmínky, je dědickým titulem pro pozůstalého manžela k majetku ve společném jmění manželů.
Ustanovení § 162 z. ř. s. nezná v tomto případě výjimkx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xude třeba do aktiv pozůstalosti zařadit majetek, který má pozůstalý manžel dle smlouvy nabýt. Pokud bude pozůstalý manžel jediným dědicem majetku ve sxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxvu je třeba současně brát jako pokyn zůstavitele podle § 764 odst. 1 pro to, jak má být vypořádáno společné jmění manželů. Také je třeba připomenout § 3 odsxx x xxxxx xx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxípadě když i dědicům má připadnout něco z majetku ve společném jmění manželů, bude jednáno o dohodě o vypořádání společného jmění manželů a bude třeba véxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxoto dědického titulu (dědické smlouvy) náleží a aby ji mohl pozůstalostní soud schválit (viz § 764 odst. 1 obč. zák. a § 162 odst. 1 z. ř. s.).
Nebude-lx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxí, kterým dohodu neschválil, provede vypořádání sám, jak mu to ukládá § 162 odst. 2 z. ř. s. přihlédne k dědické smlouvě a rozhodne podle ní [viz § 764 odst. xx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxného jmění manželů pro případ zániku manželství smrtí, nebude považovat za smlouvu dědickou, protože nesplňuje podmínky, dané pro dědickou smlouvu. x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xřeživšímu manželovi a jaký majetek má být zařazen do aktiv pozůstalosti. Jelikož platí, že smlouvy mají být splněny [§ 3 odst. 2 písm. d)], je třeba vypořxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx o vypořádání společného jmění manželů v případě smlouvy, kterou se uspořádávají majetkové poměry společného jmění manželů pro případ zániku manželsxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxčně a nerozdílně a po úmrtí jednoho z nich otázku trvání solidarity dlužníků, kterými jsou pozůstalý manžel x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxlnění závazku, který tvoří společné jmění manželů, v celém rozsahu na pozůstalém manželovi bez ohledu na to, že podle výsledku dědického řízení odpovíxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx manželů a uznaly, že tedy platí v daném případě § 145 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb. (nyní § 713 odst. 2 obč. zák., jde-li o společné jmění manželů v zákonném rexxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx nebylo plněno dobrovolně, podala žalobkyně (věřitelka) žalobu na splnění dluhu proti pozůstalé manželce a dědičkám druhého manžela. Odvolací soud txxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxiklé za trvání manželství jsou manželé povinni splnit rovným dílem podle § 149 zák. č. 40/1964 Sb. [nyní podle § 742 odst. 1 písm. a) obč. zák. platí, že pxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xanželka a že za druhou polovinu závazku odpovídají tři dědičky zůstavitele podle poměru toho, co z dědictví nabyly, tedy v daném případě každá dědička jxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxní § 742 odst. 1 obč. zák.), upravující postup při vypořádání společného jmění dopadá výlučně na vztahy mezi bývalými manžely při vzájemném vypořádáníx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxné jmění manželů v zákonném režimu), podle kterého závazky tvořící společné jmění plní oba manželé společně a nerozdílně, věřitel je oprávněn požadovxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxované, pozůstalé manželce, tak na dědicích po zůstaviteli. Poměr, v jakém dědici nabyli dědictví, může mít význam jedině pro způsob, jakým se vzájemně xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xědických podílů nárok na úhradu třetiny z poloviny dluhu připadající na zůstavitele, vůči každé jeho dědičce, tj. jedné šestiny vzhledem k celku. (pozxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxlem a dědici. Věřitelé nejsou vypořádáním pozůstalého manžela a dědiců vázáni a mohou proto svoje pohledávky vymáhat například i na pozůstalém manželxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xhradil věřitelům z dluhu více, než dle jejich vzájemného vypořádání měl uhradit.
Pokud se týče vztahu k věřitelům, s § 737 odst. 2 je v souladu i stávajxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxden z manželů zavázal společný dluh splnit sám, věřiteli jeho právo požadovat na kterémkoli z (bývalých) manželů splnění celého závazku zachováno.“ (xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxáno společné jmění manželů
Z ustanovení o společném jmění manželů lze dovodit, že v řízení o dědictví nebude vypořádán majetek ve společném jmění maxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxože společné jmění neexistovalo),
b)
bylo za trvání manželství společné jmění zrušeno nebo zaniklo a bylo vypořádáno. Za trvání manželství zanikx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkurzu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství,
-
podle § 408 odst. x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkurzu, včetně zániku společného jmění dlužníka a jeho manžela,
-
xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx jmění manželů
V § 163 z. ř. s. je uvedeno, že bylo-li zrušeno, zaniklo-li nebo bylo-li zúženo společné jmění zůstavitele a jeho manžela ještě za života xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxel bez vypořádání společného jmění v době do tří let od zrušení, zániku nebo zúžení společného jmění manželů. Pokud zemřel po této lhůtě, aniž došlo k vypxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
b)
ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxy jsou stejné.
Dohodu o vypořádání společného jmění manželů bude možno uzavřít až poté, co bude skončeno řízení o pozůstalosti. Uzavře ji dědic (xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxní o vypořádání společného jmění, bude soudní komisař postupovat podle § 163 z. ř. s. a zahájené soudní řízení o vypořádání společného jmění manželů budx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxení o vypořádání společného jmění manželů.
Pozůstalostní soud v řízení o pozůstalosti zjistí rozsah a obvyklou cenu majetku ve společném jmění manxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx, bude hodnota práva na vypořádání společného jmění manželů nulová.
Judikatura:
Soud v řízení o dědictví neprovádí vypořádání nevypořádaného xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xx xx xx xxxxxx xxx.: nyní § 162 z. ř. s.) je možný jen tam, kde manželství zaniklo až úmrtím zůstavitele, nikoli rozvodem za jeho života.
Zaniklo-li manželství zůstavitexx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxdání návrhu na jeho vypořádání u soudu, zařadí soud v dědickém řízení ze společných aktiv a pasiv rozvedených manželů do aktiv a pasiv dědictví to, co podxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xýká dluhů ve společném jmění manželů, zařadí se do pasiv celý dluh.)
Jestliže uvedená lhůta do dne úmrtí neuplynula nebo byl před jejím uplynutím za živxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxtví (pokud zde byl společný dluh) „podíl zůstavitele z dosud nevypořádaného bezpodílového spoluvlastnictví manželů s rozvedeným manželem“ (pozn. axxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx0 obč. zák. [pozn. aut.: nyní § 742 odst. 1 písm. a)] na společném majetku (příp. i dluhu). Nerozhoduje však konkrétně o jednotlivých věcech (resp. i dluxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xpoluvlastnictví manželů vedeném mezi bývalým manželem a dědici, případně následným uplatněním domněnky dle § 149 odst. 4 obč. zák. (pozn. aut.: nyní x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx
xMS Praha 24 Co 96/96)
Režim společného jmění od úmrtí zůstavitele do právní moci rozhodnutí o potvrzení dědictví
Je třeba připomenout, že dokud zxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xypořádání společného jmění manželů nenabude právní moci), použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně (§ 736 obč. zák. věta druhá).
Lxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx x.
Seznam aktiv a pasiv pozůstalosti
Aktiva a pasiva pozůstalosti definuje § 171 odst. 1 a 2 z. ř. s. Dle § 172 z. ř. s. soud aktiva pozůstalosti zjistí xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxli aktiva takto zjištěna, případně nebyla-li takto zjištěna všechna aktiva, objasní (zjistí) aktiva pozůstalosti soud zejména z údajů dědiců. Soudnx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx2 a § 173 z. ř. s. (§ 88 odst. 1 jednacího řádu). V dotazu vždy uvede, kterým soudem byl k provedení úkonů jako soudní komisař pověřen. Aktiva soud také zjistx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xx xxxiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.
Dle § 173 z. ř. s. soud objasní (zjistí) pasiva z údajů dědxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxci na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do pasiv pozůstalosti, ke sporným dluhům se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.
Po xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx jmění manželů a její schválení obsažena až v usnesení, kterým se řízení o pozůstalosti skončí (§ 184 odst. 2 z. ř. s.), zařadí se majetek, náležející do akxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xědiců a pozůstalého manžela, obsažené v protokolu o jednání a podmíněné tím, že bude soudem schválena. Bude-li nutno provést autoritativní vypořádánx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx a pozůstalého manžela a seznamu aktiv a pasiv pozůstalosti soudu poslouží vše, co vyjde najevo během řízení o pozůstalosti, např. při sepisování protoxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxnné podklady, z výsledků získaných dálkovým přístupem zjišťování údajů vedených ve formě počítačových souborů v katastru nemovitostí.
Podle § 20 xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxe § 21 z. ř. s. soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány.
Při sestavování seznamu xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xo pasiv pozůstalosti. O spornost aktiv či pasiv dědictví půjde tehdy, uvedou-li účastníci odchylné skutkové verze o majetku (dluhu), přičemž verze alxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xčastníků, bez jejich odlišného skutkového zdůvodnění, nelze ještě považovat za spor.
Také platí, že zařazení určité věci do aktiv pozůstalosti nexx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
Aktiva a pasiva pxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x x x xx xx xx xxxxxxx
xx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xráva, která sice vznikla teprve po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by mu bez dalšího patřila, kxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxpořádáno (§ 163 z. ř. s.),
a také majetek, který má být do seznamu zařazen z vypořádání společného jmění manželů.
Zvlášť se uvedou položky aktiv, kxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx společného prohlášení dědiců, z ocenění provedeného tím, kdo spravuje pozůstalost, také z ocenění provedeného při soupisu majetku, pokud bylo prováxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxva nebo pasiva pozůstalosti až po smrti zůstavitele, je rozhodný stav v době jejich vzniku (§ 181 odst. 2 z. ř. s.).
Do seznamu aktiv nebudou zařazeny movité věci, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti, neboť připadají ze zákona podxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxelovi.
Je otázkou, zda má být do aktiv pozůstalosti zařazen též majetek zůstavitele, který má být vydán z pozůstalosti jako oxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxsem do veřejného seznamu (např. do katastru nemovitostí) a nemovitosti, o kterých zůstavitel uzavřel ještě za svého života kupní nebo darovací smlouvx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxtu smrti zůstaviteli patřily. Na druhé straně by se měl do pasiv pozůstalosti zařadit ve stejné hodnotě závazek dědiců ke splnění (vydání) odkazu, ke spxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxci, které jsou předmětem darování pro případ smrti do seznamu aktiv nepatří, neboť je obdarovaní nabývají do vlastnictví dnem smrti zůstavitele.
Jxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx pro závěr, že tímto majetkem není třeba se v dědickém řízení zabývat. Soud musí v takovém případě zjistit, z jakého důvodu byly prostředky na účet zůstavxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxí do aktiv dědictví pohledávku zůstavitele v odpovídající výši (uspokojenou po úmrtí složením na jeho účet).
[MS Praha 24 Co 305/2001]
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xx xx xx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxlné skutkové verze o majetku (dluhu), přičemž verze alespoň jednoho účastníka odůvodňuje zařazení a verze jiného účastníka nezařazení majetku či dluxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x 175k odst. 3 o. s. ř. [pozn. aut.: nyní § 172 odst. 2, § 173 z. ř. s.].
(MS Praha 24 Co 127/2002)
1. Ani jediný dědic se nemůže s úspěchem domáhat žalobou pxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxrzeno nabytí vlastnictví
B) Pasiva:
a)
dluhy zůstavitele, které měl v době smrti,
b)
dluhxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxtavitele, o nichž zákon stanoví, že je hradí dědici zůstavitele - do této skupiny patří:
-
odkazy (§ 1477 a § 1597 obč. zák.), a to odkazy, které mají býx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx 1, §1403),
d)
pasiva, která vznikla po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že se hradí x xxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x
náklady na pořízení soupisu pozůstalosti (§ 1686 odst. 1 a 2),
-
náklady některých osob na zaopatření (§ 1665, § 1666, § 1668 a § 1669),
-
náklady a xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xásadu, že se hradí z pozůstalosti),
-
náklady za sestavení inventáře pro svěřenského nástupce (§ 1520 odst. 3),
e)
pasiva, která vznikla po xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxostech zůstavitele, jako například právo stavby, pozemkové služebnosti, užívací právo, požívací právo, služebnost bytu, výměnek jako reálné břemexxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx. U. 9388, Gl. U. 11952 platilo: „Závazky
post
mortem darování na případ úmrtí jsou pozůstalostní pasiva“. Lze říci, že by to mělo platit i nyní.
Zvláxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xx xx xxxx
xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxní manželů, viz komentář k § 1701 obč. zák., díl IV. Dluhy ve společném jmění manželů, oddíl Dluhy ve společném jmění manželů a jejich zařazení do pasiv poxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxm. Například nedoplatek daně z příjmů zůstavitele jako dluh vůči finančnímu úřadu náleží do pasiv dědictví, i když byl přesně vyčíslen až v souvislosti x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xx xeznamu pasiv budou zařazena pasiva, uvedená shora pod písmeny a) a b), náklady pohřbu, včetně nákladu na opatření pohřebiště, pokud nebyly hrazeny x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx odkazy, jež mají být plněny z majetku dědiců a závazek ze smlouvy o darování pro případ smrti, pokud k darované věci vlastnické právo nabývá obdarovaný ax xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxtavitelem ještě za jeho života, když zůstavitel zemřel před podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Nicméně hodnotu odkazů je třeba znát pro vxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xdy je třeba posoudit a vypočítat poměrné snížení odkazů.
Lze mít za to, že § 180 odst. 1 z. ř. s. o obvyklé ceně majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxva, výše uvedená, zatěžují dědice také, avšak v seznamu pasiv se neobjeví, protože vznikají po smrti zůstavitele a někdy také až poté, kdy je řízení o pozxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx x při projednání pozůstalosti nepřihlíží (§ 172 odst. 2 z. ř. s.).
Judikatura:
Dluhy (závazky) zůstavitele tvoří pasiva dědictví bez ohledu na tox xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxitelovými dědici (státem, má-li mu dědictví připadnout jako odúmrť) v rozhodnutí vydaném podle ustanovení § 175l OSŘ nebo v řízení podle části třetí Oxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxx 18 Co 22/2005, [Výběr VKS 73/2005])
Pro závěr, zda a v jakém ohledu se zástavní právo, jímž byly zděděné nemovitosti zatíženy ke dni smrti zůstavitelxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx dluh za osobního dlužníka proto, že ten jej řádně a včas neuhradil. Samotným zatížením majetku zástavním právem se obecná cena tohoto majetku nemění a v xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxx xxčení výše vypořádacího podílu bytové xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxo podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxalosti.
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxáštních řízení soudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, s. 297.
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Na podkladě soupisu pozůstalosti, seznamu nebo společného prohlášení podle § 1687 obč. zák., seznamu aktiv a xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxzůstalosti, popřípadě výši předlužení (§ 180 z. ř. s.). Dle § 184 odst. 2 z. ř. s. může být toto usnesení součástí usnesení o dědictví vydávaného podle § 18x xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxení se lze odvolat.
Lze říci, že nadále platí
judikát
Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4079/2015 o tom, že usnesením „o obvyklé ceně majetku, výši dluxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx x
xxxxxxxní
rozhodnutí; ustanovení § 175o odst. 2 OSŘ (pozn. aut.: nyní § 180 odst. 2 z. ř. s.) totiž soudu umožňuje toto usnesení až do doby pravomocného skončenx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxx (pozn. aut.: nyní § 180 odst. 2 z. ř. s.) může být vše, co se projeví ve výši obvyklé ceny majetku nebo ve výši dluhů ke dni smrti zůstavitele (nově najevo vyxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxylo známo soudnímu komisaři ani účastníkům řízení.“
Dohoda o výši dědických podílů a roxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxy o rozdělení pozůstalosti (§ 1694 až 1700), pokud to připouští pořízení zůstavitele pro případ smrti, pokud zůstavitel nerozdělil pozůstalost sám nexx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxodporuje-li zákonu, dobrým mravům, vůli zůstavitele a zájmu osoby pod zvláštní ochranou. Nejprve však bude třeba schválit právní jednání opatrovníkx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
Úkony po skončení říxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxřejný seznam nebo rejstřík, v němž jsou zapsány věci a práva z pozůstalostního jmění, o tom, kdo se stal jejich vlastníkem,
b)
ten, kdo spravoval pozxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxhraniční banky, spořitelní a úvěrní družstva o tom, kdo se stal majitelem zůstavitelova účtu.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxocném skončení řízení o pozůstalosti po zemřelém podnikateli.
Oznámení, jež má učinit soxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxálnímu úřadu došlo od soudu (soudního komisaře) jeho rozhodnutí o právu, které se do katastru zapisuje vkladem. Vklad je zápis do katastru, kterým se zaxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxa. Do katastru se dále zapisují zápisy poznámkou, což je zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
právo užívání nebo požívání, o němž se neprovádí zápis vkladem,
-
odklad zrušení spoluvlastnictví a odklad oddělení ze spoluvlastnictví,
x
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxní úřad také na základě rozhodnutí soudu (§ 22 odst. 1 katastrálního zákona).
Dle § 92 jednacího řádu se oznámení uskuteční tím způsobem, že stejnopxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxišti katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovité věci nacházejí. Je-li součástí rozhodnutí o dědictví geometrický plán, jímž došlo k rxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxdnutí o dědictví s geometrickým plánem katastrálnímu úřadu v listinné podobě. K rozhodnutí o dědictví se připojí vyplněný formulář zveřejněný za tímtx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxudy nestanoví nic o tom, jakou formou má dojít k oznámení výsledků řízení o pozůstalosti věřitelům, dlužníkům zůstavitele a bankám. Zákon o zvláštních xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxé, aby osoby, jimž je vyrozumění určeno, znaly celý obsah tohoto rozhodnutí. Věřitelům a dlužníkům může postačovat dopis osoby spravující pozůstalosx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxmou, bude třeba správci pozůstalosti vydat po zaplacení soudního poplatku úřední potvrzení soudního komisaře o tom, která osoba spravovala pozůstalxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxadě objevivšího se majetku dvě situace, a to když bylo původní řízení zastaveno podle § 153 či § 154 z. ř. s., dědictví nebylo projednáno, poté se objevil mxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxednáno a dodatečně se objevil další majetek.
Zásadou je, že pozůstalost se projedná, objeví-li se dodatečně majetek, který tvoří aktivum pozůstalxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x93 z. ř. s., platí pro dodatečné projednání dědictví ohledně pozůstalostí po těch, kdo zemřeli po 1. 1. 2014. Pokud zůstavitel zemřel za účinnosti dřívěxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxtečném projednání dědictví (§ 175x o. s. ř.) nelze měnit výsledky původního dědického řízení.
Předmětem tzv. dodatečného projexxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x účastníky tzv. dodatečného projednání dědictví jsou vždy (bezvýjimečně) ti, kdo byli účastníky původního dědického řízení, popřípadě jejich právnx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxho usnesení o dědictví nabyl dědictví nebo jeho část, ve skutečnosti nesvědčí dědické právo.
Literatura:
GLAZAROVÁ, Sx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxx xx xxxxxx xx xxávní moci rozhodnutí o pozůstalosti další majetek, o kterém nebylo v původním řízení jednáno, soud zahájí řízení o dodatečně najevo vyšlém majetku stexxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xa úřední desce (§ 50l o. s. ř., § 1 odst. 3 z. ř. s.), ve které vyzve dědice k podání žádosti o projednání pozůstalosti o aktivech pozůstalosti, které se objexxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxudní komisař, který byl soudem pověřen provedením úkonů v tomto řízení.
Zákon o zvláštních řízeních soudních kromě toho, že dědic má podat žádost, axx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xestanoví, jaký má být další obsah vyhlášky. Z povahy věci vyplývá, že vyhláška by měla obsahovat:
a)
údaje o zůstaviteli (obdobné jako jsou uváděny v xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxud projednal pozůstalost o nově najevo vyšlých aktivech pozůstalosti,
d)
lhůtu, ve které má být žádost podána (lhůta nesmí být kratší než dva měsícxxx
xx
xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxx nežije, sdělili žijící dědici jméno, příjmení, datum úmrtí a bydliště zemřelého v době smrti a adresy jeho dědiců (právních nástupců).
Lze říci, že xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxvána vyhláška.
Literatura:
MACKOVÁ, A., MUZIKÁŘ, L. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentáx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxzení a v soudním řízení správním včetně zvláštních řízení soudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, s. 322.
Sporná aktixx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 z. ř. s. věty druhé (neshoda o tom, co vše patří do společného jmění manželů), § 172 odstx x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx nepřihlíží.
Z § 193 odst. 1 z. ř. s. také vyplývá, že se o tomto aktivu nemá jednat jako o dodatečně najevo vyšlém majetku ani poté, kdy se spornost po skoxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx vlastnické právo a dědiců, kteří trvali na tom, že věc patřila zůstaviteli), nebo když spor rozhodl obecný soud.
Zákonodárce zde počítá s tím, že kdyx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx soud, který rozhodne s konečnou platností o vlastnictví daného aktiva, když otázky sporných aktiv dědictví nebo skutečností významných pro vypořádáxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela, lze očekávat spíše aktivitu věřitele, který se bude žalobou podanou proti dědicům (popřípadě též proti xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxo také pozůstalému manželovi) povinnost dluh uhradit nebo žalobu zamítne.
Případná dohoda dědiců o pasivu pozůstalosti, shoda na jeho případné nexxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx:
xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxt skutečnosti významné pro vypořádání společného jmění manželů (§ 175l o. s. ř.) na základě žaloby o určení podle § 80 písm. c) o. s. ř. nebo může být vztah xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxctví nebo skutečností významných pro vypořádání společného jmění manželů budou řešeny jako otázky předběžné.
I. Byla-li po xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx aktivem dědictví plnění poskytnuté dědicům zůstavitele nebo některému z nich za účelem splnění dluhu; každý z dědiců je z pohledávky zůstavitele jako xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxle § 175k odst. 3 o. s. ř. nebo podle § 175l odst. 1 věty druhé o. s. ř., soud v řízení o žalobě podle § 175y odst. 1 o. s. ř. vždy vypořádá práva účastníků k tomuxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xdy dědic nepožádal soud o projednání pozůstalosti
Dle § 193 odst. 2 z. ř. s. platí, že nepožádal-li žádný z dědiců ve lhůtě k tomu určené, aby soud projedxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxdnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí nově najevo vyšlých aktiv pozůstalosti. V případě, že bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti více dědicům podlx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxalost rozdělena mezi více dědiců, tvoří se dědické podíly jednotlivých dědiců podle vzájemného poměru cen jimi v původním řízení nabytých věcí a v těchxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxli to potřebné, vydá usnesení, kterým potvrdí dědicům nabytí nově najevo vyšlého majetku. Vydání usnesení přichází v úvahu zejména když půjde o nemovixxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxo vyšlý majetek připadl, které bude potřebné například když půjde o vydání přeplatku na poplatcích za spotřebu elektřiny, plynu apod.
Ve xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxčeno.
Usnesení musí být vydáno také o odměně soudního komisaře, náhradě jeho hotových výdajů a případně i daně z přidané hodnoty.
Literatura:
xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, s. 324.
Řízení v případě, kdy dědic požádal soud o projednání pozůstalosti
Pokud xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxrhl projednání pozůstalosti o jím přihlášeném dodatečně najevo vyšlém majetku, provede soud o tomto majetku řízení, doplní v dosavadním řízení vyhotxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx, než tak učinili v původním řízení. Je otázkou, zda dohoda dědiců o rozdělení nově najevo vyšlého majetku v jiných podílech, než v jakých jim připadla půxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxckých podílů v původním řízení o pozůstalosti platí i pro majetek, který se objeví v budoucnu. V řízení o pozůstalosti se jednalo především o dědickém prxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxtivu (zpravidla půjde o jednu nebo několik konkrétních věcí) se již o tom jednat nemůže, neboť tato otázka je pravomocně rozhodnuta v původním řízení. V xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxnání pozůstalosti, avšak nedojde mezi nimi k dohodě o rozdělení nově najevo vyšlého majetku, ačkoli by dohoda byla možná, nezbude soudu než potvrdit děxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx
xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x násl. obč. zák.), dědici byla započtena celá hodnota daru tak, že při dodatečném projednání pozůstalosti již nic k započtení nezbývá, měl by takový dědxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxba nejprve zjistit, zda zůstavitel ve svém pořízení pro případ smrti neustanovil o tomto majetku či dluhu jinak a v kladném případě bude třeba postupovax xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxné odvolání.
(NS 21 Cdo 3264/2009, [NS 7328/2011])
Společné jmění manželů
Pokud se dodatečně objeví aktivum, které bylo ke dni úmrtí zůstavitexx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx 1 z. ř. s. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o tomto vypořádání soud podle § 162 odst. 2 z. ř. s. Objeví-li se kdykoli dodatečně pouze pasivum, které bylo ve spoxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxlně, mezi sebou se vypořádají podle podílů.
Dědické právo zůstavitele po jiné osobě, vyšlé najevo po zastavení řízení o pozůstalosti zůstavitele (§ xxx xxxx x xxx xx xx xxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdný majetek patřící do pozůstalosti, nebo zanechal bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty. V takových případech zůstavitel neměl dědice, respxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxušný k projednání pozůstalosti po tomto zůstaviteli, dodatečně zjistil okruh jeho dědiců, poučil je o dědickém právu a o právu dědictví odmítnout a potx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx o osobě, po které zůstavitel dědí, nahlásí příslušnému pozůstalostnímu soudu dědice zůstavitele, se kterými má být nadále jednáno.
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
Ustanovení § 194 z. ř. s. upravuje procesní postup v případech, kdy zůstavitel nařídil svěřenxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxt následný dědic (§ 1513). Bude postupováno přiměřeně podle ustanovení dílu 1 a 2, tedy podle § 98 až 193 z. ř. s. Předpokládá se tedy, že v této věci bude opěx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx na následného dědice, bude třeba aby následný dědic, popřípadě přední dědic, podali soudu návrh na projednání této pozůstalosti. Jelikož půjde opět o xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx dědic, případně také vykonavatel poslední vůle zůstavitele, pokud jeho funkce bude trvat.
Rozhodné skutečnosti se vztahují ke dni, kterým pominuxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxdmínky pro nastoupení následného dědice, úmrtím předního dědice. K tomu dni budou také zjištěny obvyklé ceny majetku, který bude předmětem řízení.
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxo, například zda se splnila podmínka pro nabytí dědictví a v neposlední řadě také, zda je následný dědic způsobilým dědicem. Následný dědic bude také vyxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx, § 1522 - souhlas se zcizením nebo zatížením xxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx dědic naloží s věcí, kterou nabyl z dědictví, způsobem mařícím nebo omezujícím práva svěřenského nástupce, aniž s tím svěřenský nástupce souhlasil (§ xxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx x xozhodnutí o pozůstalosti rovněž rozhodne o povinnosti následného dědice přispět poměrně přednímu dědici na to, co splnil na úhradu zůstavitelových dxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxx xxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxíslušným soud, jenž projednal pozůstalost po původním zůstaviteli.
(Vážný 14274)
Rozhodnutí o tom, je-li tu svěřenské náhradnictví, náleží nesxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xo dělat, když zůstavitel neurčil předního nebo následného dědice.
Ad Notam
, 2017, č. 1, s. 3,
MACKOVÁ, A., MUZIKÁŘ, L. a kol. Zákon o zvláštních řízenxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxti.
Ad Notam
, 2016, č. 6, s. 9,
NÝVLTOVÁ, M. Opět ke svěřenskému nástupnictví.
Ad Notam
, 2017, č. 4, s. 25, -
ŠKÁROVÁ, M. a kol. Vzory rozhodnutí a úkoxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxha: Leges, 2014, s. 326,
VLČKOVÁ. V. Svěřenské nástupnictví a ochrana práv svěřenského nástupce při exekučním postihu substitučního jmění. Právnx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
Zákon o zvláštních řízeních soudních nemá ustanovení pro případ, že se po projednání pozůstalxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxž vyjde najevo listina zůstavitele uvedená v § 142 odst. 1 z. ř. s. až po skončení řízení o pozůstalosti, soud zjistí její stav a obsah a seznámí s ní osoby, jxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxí podle závěti dědit, aby se o své právo ucházely, jak jim to umožňuje § 189 odst. 2 z. ř. s. K tomu viz výklad v oddílu Žaloba o vydání pozůstalosti.
Likvidxxx xxxxxxxxxxxx
Likvidace pozůstalosti je v podstatě způsob řešení insolvence zůstavitele. Vykazuje xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx k datu úmrtí je bez významu.
2)
Výše pohledávky věřitele v době smrti zůstavitele není rozhodující, pohledávka se uspokojuje ve výši nikoliv ke dni xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xěřitelé mohou být uspokojeni pouze po přihlášení své pohledávky (výjimky viz § 239 z. ř. s.), po jejím zjištění (viz též § 269 z. ř. s.) a pouze z výtěžku zpexxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxhrada soupisu, nebo na návrh státu, hledí-li se na něj, jako by byl zákonným dědicem (§ 1634 obč. zák.), anebo
b)
na návrh věřitele, který prokázal svxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx předpoklady uvedené v § 195 odst. 1 písm. a) až d) z. ř. s. a vyžaduje-li to veřejný zájem.
Veřejný zájem lze vyložit i v širším smyslu s přihlédnutím x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxdy musí být podle § 195 odst. 1 z. ř. s. splněny tyto podmínky, aby mohla být nařízena likvidace pozůstalosti:
a)
nejsou splněny předpoklady pro zastxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xen majetek nepatrné hodnoty),
b)
bylo provedeno vypořádání majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a jeho manžela, zaniklo-li manželxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxti, vydaným podle § 180 z. ř. s., bylo stanoveno předlužení majetku zůstavitele,
d)
dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o dědictví (§ 184 až 187 z. ř. xxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx5h odst. 1 o. s. ř., [pozn. aut.: nyní § 153 z. ř. s.]), ale ani v případě, že zůstavitel zanechal jen majetek nepatrné hodnoty a že k zastavení řízení o dědicxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxvitele do vlastnictví. V odůvodnění tohoto rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že jestliže zůstavitel zanechal majetek jen nepatrné hodnoty, je v rozporx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxrávu, prodej). Z toho pak vyplývá závěr, že je třeba dědictví projednat“.
Zásadou je, že s nařízením likvidace nemá být otáleno v případech, kdy je zřxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxce pozůstalosti lze doručit všem v úvahu přicházejícím (potencionálním dědicům) ve všech dědických třídách a neznámé dědice, případně dědice neznámxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxžno vyrozumět o dědickém právu dodatečně, pokud nelze mít za to, že již podáním odvolání si jako dědic počínal. Pokud by se odvolali dědici v různých dědixxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Bxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxu soudu již v době od zahájení řízení o pozůstalosti do nařízení likvidace pozůstalosti, obsahuje-li oznámení všechny náležitosti přihlášky uvedené x x xxx xxxxx x x x x x x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx o nařízení likvidace musí být ještě doručeno dědicům, neboť jim zaniká účast na řízení o likvidaci pozůstalosti dnem právní moci usnesení o nařízení lixxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x xxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxmž se vzdali zcela práva na uspokojení své pohledávky nebo v němž toto právo jinak úplně pozbyli; jejich účast na řízení o opravných prostředcích podanýxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxdaci pozůstalosti jsou rozděleny úlohy mezi likvidačního správce a soudního komisaře tak, že:
-
likvidační správce se stará o zjištění, správu x xxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxnoví zákon a provádí rozvrh výtěžku prodeje majetku likvidační podstaty a uspokojení pohledávek věřitelů.
Nebyl-li jmenován likvidační spráxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxrávce. To však neplatí, kdyby měl vystupovat na místě zůstavitele nebo osob, které dosud spravovaly pozůstalost, jako účastník občanského soudního xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxkvidačního správce, jakmile se v řízení o likvidaci pozůstalosti ukáže, že to vyžaduje potřeba správy nebo zpeněžování majetku patřícího do likvidačxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx
Je-li jmenován lxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xdst. x xx xx xxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx tak má učinit pozůstalostní soud. Plní-li práva a povinnosti likvidačního správce notář, pak mu pokyn uděluje či dává souhlas soud, který jej pověřil pxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxtalosti a dále:
a)
vyzve věřitele zůstavitele, aby u něho přihlásili své pohledávky ve lhůtě, kterou stanoví a která nesmí být kratší než tři měsíce ox xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxa, jež patří do pasiv likvidační podstaty a nebude přihlášena nebo oznámena podle § 245 z. ř. s., soud podle § 240 odst. 2 písm. a) z. ř. s. přihlášku usnesexxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx nedostatky přezkoumat přihlášenou pohledávku],
c)
může současně jmenovat likvidačního správce, pokud tuto otázku nevyhradí pro samostatné usxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx který navrhl likvidaci pozůstalosti. I když to zákon výslovně nežádá, lze poučení věřitelů doplnit z § 241 odst. 1, 2 a § 242 z. ř. s. o tom, co má obsahovat pxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx patřícím do likvidační podstaty) a § 244 z. ř. s. (podmíněnou přihlášku), sdělení podle § 245 z. ř. s. o tom, že se za přihlášku považuje podání věřitele, kxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxti přihlášky uvedené v § 241 odst. 1 a 2 a v § 242 a také poučení o tom, jaké má mít přihláška přílohy (§ 247 z. ř. s.). Vzor přihlášky viz na www.justice.cz.
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxžela a - výrok o obvyklé ceně majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a výši předlužení pozůstalosti, vydané podle x xxx xx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxe § 196 odst. 4 z. ř. s. vyvěsí v den, kdy bylo vydáno, na úřední desce soudu (§ 50l o. s. ř.), u něhož probíhá řízení o pozůstalosti. Podle § 50l odst. 3 o. s. ř. xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, platí, že desátým dnem po dni vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi. Obsah xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxlostnímu soudu k vyvěšení, a to v listinné i elektronické podobě. V odůvodněných případech může být zveřejněno též prostřednictvím hromadných sdělovxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxřádává-li se SJM, likvidátorovi, je-li jmenován, věřiteli, který navrhl likvidaci pozůstalosti a věřitelům, kteří již své pohledávky oznámili v dobx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxli usnesení výroky dle § 162 a § 180 z. ř. s., musí se doručit do vlastních rukou [§ 126 odst. 1 písm. b) z. ř. s.]. Náhradní doručení je vyloučeno pokud to naříxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xoudním řízení správním včetně zvláštních řízení soudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, s. 329.
Účinky vyvěšení usnesení o naříxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxstalosti, vyvěšené na úřední desce soudu, má tyto účinky:
1.
Nelze nařídit ani provést výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxsce, nesmí být po vyvěšení tohoto usnesení provedeny a dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace se ze zákona zastavují (§ 198 odst. 1 z. ř. s.); o tom xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxáno vymáhajícímu věřiteli, usnesením rozhodne o vydání vymožené částky likvidačnímu správci a přihlásí do likvidace svoji pohledávku na nákladech exxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx vyrozumět exekuční soud a exekutora, že nelze nařídit ani provádět výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek náležející do likvidaxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxedávku soudu již v době od zahájení řízení o pozůstalosti do nařízení likvidace pozůstalosti, které obsahuje všechny náležitosti přihlášky uvedené v x xxx xxxxx x x x x x x xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxnka u přihlášky pohledávky podané jen podmíněně (§ 244 z. ř. s.).
3.
Soud může na návrh likvidačního správce nebo i bez návrhu zajistit majetek náležxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xosud jmenován, na notáře, který byl v řízení o pozůstalosti pověřen provedením úkonů jako soudní komisař (§ 199 z. ř. s.), přičemž do právní moci usnesenx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxobíhajících řízení, uvedených v § 229 odst. 1 z. ř. s. na místě zůstavitele nebo toho, kdo spravoval pozůstalost, jestliže byl k tomuto dni jmenován; jinxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxena proti likvidačnímu správci; jinak bude řízení zastaveno.
7.
Věřitel, jehož pohledávka odpovídá dluhu patřícímu do pasiv likvidační podstatxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxsení o nařízení likvidace pozůstalosti (§ 240 odst. 1 z. ř. s.).
Účinky pravomocného usnesení o nařízení likvidace (§ 200 z. ř. s.)
1.
Podle § xxx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx komisař, by měl upozornit exekutora, že nařízení likvidace nabylo právní moci a pokud je provádění
exekuce
poznamenáno v katastru nemovitostí, měl bx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx
xxxxxxx
xxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxutí nebo
exekuce
, které se týká majetku patřícího do likvidační podstaty nebo pasiv likvidační podstaty a jehož účastníkem byl zůstavitel nebo ten, kdx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxných práv, které náležejí do majetku likvidační podstaty,
b)
spor nebo jinou právní věc projednávanou před soudem v občanském soudním řízení, jexxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxst k vyjasnění rozsahu majetku likvidační podstaty.
3.
Podle § 200 z. ř. s. zanikají:
a)
dědická práva zůstavitelových dědiců nebo právo stáxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xráva na povinný díl,
d)
práva některých osob na zaopatření a další práva, která vznikla po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že je uspokojujx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx prokury a další jeho jednostranná právní jednání, která by jinak měla trvat i po jeho smrti,
g)
funkce vykonavatele závěti a správce pozůstalosti (xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxnoví tento zákon (§ 238 odst. 3 z. ř. s.).
4.
Těm, kdo jsou účastníky podle § 110 až 116 z. ř. s. (tj. dědic, manžel, věřitel, nepominutelný dědic, vyxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xízení o opravných prostředcích podaných proti usnesením soudu vydaných do té doby tím není dotčena.
5.
Byla-li nařízena závěra pozůstalosti a nebxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xsobám, které jsou zajištěny majetkem likvidační podstaty, se stávají pro účely likvidace pozůstalosti splatnými, jestliže se jejich věřitel řádně a xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxchované peníze do likvidační podstaty a ostatní hmotné movité věci, které patří do likvidační podstaty, likvidačnímu správci (§ 288 odst. 1 z. ř. s.).
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxikají (§ 238 odst. 3 z. ř. s.).
Likvidační správce
Soud jmenuje likvidačním správcem osobu, která je zapsána v seznamu insolvenčních správců, vxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxobu, která splňuje předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců a která se svým jmenováním souhlasí. Taková osoba bude muset předložit ke svxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx to zákonný důvod (podjatost). Likvidační správce musí mít na celou dobu výkonu funkce pojištění odpovědnosti za škodu.
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx občanský zákoník jinak svěřuje správci majetku při plné správě cizího majetku (§ 226 z. ř. s.), není-li tímto zákonem stanoveno jinak (k obsahu plné sprxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x x xxx xx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx, že majetek má být prodán, to vylučuje některá právní jednání s dlouhodobým dopadem, která by znemožňovala prodej, např. dlouhodobý nájem, zatížení sxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx svou funkci vykonávat se stává na místě zůstavitele nebo osob, které dosud spravovaly pozůstalost, účastníkem občanského soudního, daňového nebo jixxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxců o pozůstalostním majetku (§ 1687 obč. zák.), také ze seznamu aktiv a pasiv vyhotoveného podle § 172 odst. 2 a § 173 z. ř. s., řídí se přitom pokyny soudu,
x
xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxidační podstaty s předchozím souhlasem soudu, který ve svém předchozím souhlasu uvede nejen způsob zpeněžení (§ 232 z. ř. s.) a rozsah zpeněžované pozůxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx 15 dnů ode dne předložení řádné zprávy o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx
x
xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xostupovat s odbornou péčí, může být usnesením soudu odvolán, je-li pro to dán některý z důvodů, uvedených v § 204 odst. 1 z. ř. s., stane-li se tak, soud souxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxtavitele se týká jím spravovaná likvidační podstata - např. Josef Novák, likvidační správce majetku likvidační podstaty zůstavitele Jana Dvořáka, zxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx
x
xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xa daň z přidané hodnoty, o čemž rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí; odměna a náhraxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxe na odměnu a náhrady ručí stát. Odměna likvidačního správce se stanoví dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ze dne 16. 10. 2013, kterým se určuje výše úrokx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxo soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údaxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xxxxxxačního správce
x
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxí jen se souhlasem soudu,
-
při výkonu práv akcionáře, společníka jiné obchodní společnosti, člena družstva, postupuje podle pokynů soudu,
-
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxpisu nakládat pouze způsobem, k němuž byl určen, smí být použit jen způsobem určeným jinými právními předpisy; likvidační správce k tomu potřebuje souxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
b)
smlouvy na dodávku energií a surovin, potřebných k provozu obchodního závodu zůstavitele nebo jeho pobočky,
-
soud může v jednotlivých přxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxem soudu nebo při splnění podmínek stanovených soudem.
Nepostačují-li ke správě majetku a k jeho zpeněžování peněžité prostředky z likvidační xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxsením na návrh likvidačního správce nebo i bez návrhu. Státu budou tyto náklady uhrazeny z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty [viz § 273 odsxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxže:
a)
o to požádá z důležitých důvodů,
b)
tu je vzhledem k jeho poměru k věci nebo k účastníkům důvod pochybovat o jeho nepodjatosti,
c)
nevykxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxi usnesení o jeho jmenování. Z důležitých důvodů může soud rozhodnout, že likvidační správce začne xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxčanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštních řízení soudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, s. 331.
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
Majetek likvidační podstaty tvoří :
a)
majetek zůstavitele, ktxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxle,
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xy zůstaviteli bez dalšího patřila, kdyby nezemřel,
c)
právo na vypořádání společného jmění manželů, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxčinným právním jednáním z majetku dlužníka zůstavitele, byla-li neúčinnost právního jednání dlužníka založena rozhodnutím soudu,
e)
náhrada zx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxx že patří do likvidační podstaty (§ 225 z. ř. s.), tj. majetek, o kterém někdo tvrdil, že nepatří do likvidační podstaty, mohl se podle § 224 z. ř. s. žalobou xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx, že patří do likvidační podstaty,
g)
další majetek, o němž to stanoví zákon - § 214 odst. 2 a 3, § 218 odst. 2, § 230 odst. 3 z. ř. s. - náhrada nákladů občanxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnaná likvidačnímu správci patří do majetku likvidační podstaty, § 266 odst. 3 z. ř. s. - náhrada nákladů řízení, přiznaná při sporech o popřených pohledxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx, plodů a užitků veškerého tohoto majetku (§ 212 odst. 2 z. ř. s.).
Zjišťování majetku, patřícího do likvidační podstaty
Majetek likvidační podxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxo majetku, ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku (§ 1687 obč. zák.) nebo ze shodných údajů dědiců (§ 172 odst. 2 z. ř. s.), také ze seznxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxační podstaty majetek, který zůstal při projednání pozůstalosti sporný a k němuž se proto dosud nepřihlíželo (§ 162 odst. 2 věta druhá a § 172 odst. 2 věta xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxímu správci bezplatně zjištění potřebných informací, a to i prostřednictvím dálkového přístupu, je-li provozován. Vyžádání sdělení o tom, kde se nacxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxxxační správce provádět jen s předchozím souhlasem soudu, pokud soud nestanovil jinak (§ 215 odst. 3 z. ř. s.). Soud může dát souhlas předem na všechna zjišxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx x x xxx xx xx xx
xxxxx xxxxxxxxní správce za to, že do likvidační podstaty je zahrnut majetek, který by do ní neměl náležet, oznámí to soudu. Stejně postupuje, uplatňuje-li u něj někdo xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxech známých rozhodných skutečností udělí likvidačnímu správci pokyn, zda má nebo nemá tento majetek nadále pokládat za majetek, který patří do likvidxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xx xx xx x xokynů soudu podle § 216 odst. 2 z. ř. s. likvidační správce pořídí a nadále vede seznam majetku, který patří do likvidační podstaty; dbá přitom pokynů soxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xebo notář seznam bezodkladně doplní.
O zapsání majetku evidovaném v seznamech nebo systémech vedených podle jiných právních předpisů, vyrozumí lxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xikvidační správce jej se souhlasem soudu nebo na pokyn soudu vyjme ze seznamu. Jde-li o majetek, který je evidován v seznamech nebo systémech vedených pxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxaty
Pokládá-li se majetek za součást likvidační podstaty na základě pokynu soudu uděleného podle § 216 odst. 2 z. ř. s., likvidační správce bezodkladxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxetek nepatří do likvidační podstaty, neboť to nepřipouští jeho právo k němu,
a současně ho vyzve, aby své právo uplatnil žalobou o vyloučení oznaxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxu správci ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy žalobci bylo doručeno toto oznámení soupisu, lhůta je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxí je vyloučeno, nařídí-li to soud.
Nebude-li žaloba podle § 224 z. ř. s. podána, bude-li řízení o žalobě zastaveno, bude-li žaloba odmítnuta nebo zaxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxvidace pozůstalosti pravomocným rozhodnutím soudu vyloučeny z likvidační podstaty nebo vyňaty ze seznamu majetku likvidační podstaty (§ 223 z. ř. s.xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxstaty
xxxxx x xxx xxxxx x x x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxdační podstaty:
-
náklady zůstavitelova pohřbu,
-
dluhy zůstavitele, které měl v době smrti,
-
dluhy vzniklé xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxnými pod písmeny a) až d),
-
dluhy z pohledávek, které vznikly ze smluv uzavřených ve prospěch pozůstalosti těmi, kdo spravovali pozůstalost v době xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxvřených ve prospěch pozůstalosti nebo majetku patřícího do likvidační podstaty:
a)
těmi, kdo spravovali pozůstalost v době do nařízení likvidacx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxx xxxxxxšeny:
-
pohledávka věřitele proti třetí osobě (nikoli pohledávka věřitele zůstavitele), uvedená v § 243 odst. 1 z. ř. s., která je zajištěna majetkex xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx osobami společně a nerozdílně věřiteli za jeho pohledávku, které odpovídá dluh jenž tvoří pasivum likvidační podstaty, může spoludlužník, po kterém xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx vůči zůstaviteli proto, že uspokojil věřitele (§ 1876 odst. 2 obč. zák.),
-
třetí osoba, která poskytla zajištění dluhu zůstavitele (např. ručeníxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxa nucena uspokojit věřitele zůstavitele (§ 244 odst. 2 z. ř. s.),
u nich platí, že nejsou-li tyto pohledávky přihlášeny a zjištěny, nebudou uspokojexxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
x
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx x) z. ř. s.],
-
pohledávky notáře jako soudního komisaře [§ 109, § 273 odst. 1 písm. d) z. ř. s.].
Pasiva pozůstalosti (§ 171 odst. 2 z. ř. s.), kterx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx pozůstalosti.
Pasiva likvidační podstaty netvoří:
-
úroky a úroky z prodlení, které by přirostly po právní moci usnesení o nařízení likvidace pxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx,
-
pohledávky z darovacích smluv,
-
pokuty, penále a další sankce, které byly uloženy zůstaviteli za porušení mimosmluvní povinnosti, vznikxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxdstaty, může podat přihlášku.
Je-li přihlašovaná pohledávka zajištěna (zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti poxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x poslední den lhůty stanovené pro podání přihlášky soudu uvést skutečnosti, na nichž se zajištění zakládá a kdy vzniklo, a požádat o uspokojení ze zajišxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Má-li věřitel pohledávku proti třetí osobě, která je zajištěna majexxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx s. a věřitel musí také podle § 242 uvést skutečnosti, na nichž se zajištění zakládá a kdy vzniklo, a požádat o uspokojení ze zajištění.
Přihláškou pohxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx a nerozdílně se zůstavitelem, ani právo věřitele na uspokojení ze zajištění poskytnutého třetími osobami. Osoby, po nichž věřitel může požadovat takxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxmíněně pro případ skutečného uspokojení věřitele (§ 244 z. ř. s.).
Věřitelé také přihlašují pohledávky, kde zůstavitel byl jedním ze solidárně zavxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxěma manželům společně a nerozdílně a z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xstanovení § 244 z. ř. s. počítá se situací, kdy takovouto pohledávku uspokojí jiný ze solidárních dlužníků, který může podmíněně přihlásit svoji pohlexxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxosti dojde k opačné situaci, když bude věřiteli při rozvrhu výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty uhrazeno z jeho pohledávky více než odpovídxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx splněn při likvidaci pozůstalosti zůstavitele. Tato pohledávka bude představovat nově najevo vyšlý majetek likvidační podstaty a bude postupováno xxxxx x xxx x x xxx xx xx xx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xplynutí lhůty, která byla stanovena v usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti. Lhůta je zachována, dojde-li přihláška příslušnému soudu nejpozdxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxní oprávněn k podání přihlášky, nebo byla-li přihlášena pohledávka, které odpovídá dluhu, jenž nepatří do pasiv likvidační podstaty.
Obsah přihláxxx
Přihláška musí podle § 241 z. ř. s. obsahovat kromě obecných náležitostí podání stanovenýcx x xx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxa a datována:
-
vylíčení skutečností, na nichž se pohledávka věřitele zakládá, a
-
vyčíslení jistiny pohledávky a jejího příslušenství v korunxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx
x
xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxku, musí být v přihlášce dále vylíčeny skutečnosti, na nichž se vykonatelnost zakládá,
-
je-li přihlašovaná pohledávka zajištěna majetkem patříxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
Věřitel je povinen připojit k přihlášce listiny, kterých se přihláška dovolává, jakož i listiny, které dokládají vykonatelnost pohledávky či její xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxvá, listiny dokládající vykonatelnost či zajištění pohledávky, je povinen tak učinit do 15 dnů ode dne, kdy usnesení o nařízení likvidace pozůstalostx xxxxxx xxxxxx xxxxx
Neobsahuje-li přihláška všechny stanovené náležitxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxrá nesmí být kratší než 15 dnů od doručení usnesení; současně věřitele poučí, jak je třeba doplnění nebo opravu přihlášky provést. Přihlášku, která nebxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx věřitel poučen (§ 241 odst. 4 z. ř. s.). Odmítnuta by měla být pouze taková přihlášku, která by byla zjevně zmatečná, nebo která by neobsahovala ani zcela xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
Nepředložil-li věřitel listiny, kterých sx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxou určí a která nesmí být kratší než deset dnů. V případě, že listiny ani poté nebudou soudu předloženy, nepřihlíží se nadále k vylíčení těch skutečnostíx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx prokazující její existenci a výši.
Oznámení pohledávky
Podá-li věřitel přihlášku nebo pokládá-li se jeho podání za přihlášku (§ 245 z. ř. s.), proxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xesce soudu; to neplatí, byla-li přihláška odmítnuta. To platí také tehdy, splnila-li se podmínka u přihlášky pohledávky podané jen podmíněně (§ 244 z. xx xxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx vezme na vědomí a věřitel se již nemůže při likvidaci pozůstalosti znovu domáhat stejné pohledávky (§ 248 z. ř. s.).
Byla-li pohledávka v průběhu likxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxitel úplně nebo v rozsahu zániku pohledávky pozbyl právo na uspokojení pohledávky z majetku patřícího do likvidační podstaty (§ 249 z. ř. s.).
Seznam xxxxxxxxxx
Seznam pohledávek (§ 250 z. ř. s.) vede soud (soudní komisař). Pohledávky, jejichž přihláška nebyla soudem pravoxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxtalosti, i když nebyly přihlášeny (§ 254 odst. 2 z. ř. s.), soud uvede v seznamu pohledávek (§ 250 z. ř. s.). Každý, kdo osvědčí právní zájem nebo kdo pro to mx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxk, aby se konalo nejdříve 20 dnů po uplynutí lhůty, která byla v usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti stanovena k přihlášení pohledávek. Jednání xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxho správce. Jednání není třeba nařizovat, je-li v seznamu pohledávek zapsána jen jediná pohledávka, nebo jestliže se věřitelé vzdali práva účasti na pxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxtněných práv na uspokojení pohledávky ze zajištění bez nařízení jednání, nemohou je ostatní věřitelé popřít (§ 259 odst. 2 z. ř. s.). xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xohledávek soud postupuje podle § 255 z. ř. s. Soud ohledně každé přezkoumávané pohledávky, uvedené v seznamu pohledávek, výslovně uvede, zda ji lze pokxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x v jaké výši. Nepřihlíží přitom ke skutečnostem, k jejichž prokázání věřitel přes výzvu soudu včas nepředložil listiny (§ 247 odst. 4 z. ř. s.). K promlčexx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxledávky nebo práva na uspokojení pohledávky ze zajištění upravují § 256 a § 257 z. ř. s. Popřel-li jiný věřitel pohledávku věřitele nebo jeho právo na uspxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxřená pohledávka nebo jím popřené právo na uspokojení pohledávky ze zajištění anebo jejich popřené části byly uplatněny u soudu žalobou. Pokud to věřitxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxůvodným popřením pohledávky nebo práva na uspokojení ze zajištění anebo jejich části. Současně určí lhůtu ke složení jistoty a poučí popírajícího věřxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxx zůstane zapsána v seznamu pohledávek jako zjištěná). Výše jistoty je stanovena v § 257 odst. 2 z. ř. s. ve výši jedné třetiny popřené pohledávky, popřenéxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x § 267 z. ř. s.
Literatura:
ŠKÁROVÁ, M. a kol.. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxumání pohledávek a práv na uspokojení pohledávek ze zajištění soud uvede po skončení jednání v seznamu pohledávek. Pohledávky lze přezkoumat též bez nxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx
xxxxxx
xx
xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xzavřel, že pohledávku věřitele nebo jím uplatněné právo na uspokojení pohledávky ze zajištění nelze mít zcela nebo zčásti za prokázanou, nebo
b)
pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xe žalobou podle občanského soudního řádu domáhal určení, že mu pohledávka náleží a v jaké výši, popřípadě že má právo na uspokojení pohledávky ze zajišxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxčnímu správci. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout. Popřel-li pohxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxných má v řízení o žalobě postavení nerozlučných společníků podle občanského soudního řádu. Dále soud věřitele poučí o tom, že jestliže žalobu nepodá vxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx s.]. Náhradní doručení je vyloučeno, nařídí-li to soud. Likvidační správce si pro svůj postup v řízení o žalobě vyžádá pokyny soudu a řídí se jimi. Žalobx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxe-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o pozůstalosti. Rozhodnutí soudu o žalobě jsou závazná pro všechny účastníky při likvidaci pozůstalosxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x§ 229).
Literatura:
ŠKÁROVÁ, M. a kol. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxjení pohledávky ze zajištění jsou zjištěny:
xx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx
xx
xe-li popření pohledávky neúčinné proto, že věřitel později vzal své popření zpět nebo nesložil-li věřitel u soudu pravomocným usnesením stanovenou jxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxo v jiném občanském soudním řízení pravomocným rozhodnutím určeno, že věřiteli náleží a v jaké výši, nebo že věřitel má právo na uspokojení pohledávky xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxi zpeněžení zůstavitelova majetku tak, aby zpeněžení bylo dosaženo neprodleně.
Majetek patřící do likvidační podstaty lze zpeněžit prodejem podle § 232 z. ř. s.:
a)
v dražbě provedené soudem podle ustanovxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxy),
c)
ve veřejné dražbě provedené dražebníkem podle jiného právního předpisu, v tomto případě podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxučního řádu ve spojení s § 328b až 330a o. s. ř. (exekutorovi bude třeba vystavit pověření k dražbě).
Těmito způsoby lze peněžit celou pozůstalost, jxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxku posudkem, jde-li o nemovitost, obchodní závod, pobočku obchodního závodu nebo věc prohlášenou za kulturní památku. Posudek může vypracovat pouze xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxkutečňuje s předchozím souhlasem soudu likvidační správce nebo notář (§ 231 z. ř. s.). Soud ve svém předchozím souhlasu uvede nejen způsob zpeněžení (§ xxx xx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx do likvidační podstaty nejde, bylo-li uskutečněno bez předchozího souhlasu soudu nebo v rozporu se soudem stanovenými podmínkami. Takové právní jedxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxitostí po zpeněžení nemovitého majetku v likvidacích pozůstalosti.
Ad Notam
, 2017, č. 1, s. 15.
Zpeněžení věřitelem
xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx stanoveným způsobem, na němž se písemně xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxé nebo zadržené věci místo likvidačního správce nebo notáře.
Ke zpeněžení věci soud věřiteli určí přiměřenou lhůtu, která běží ode dne právní moci uxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
ŠKÁROVÁ, M. a kol.. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštních řízení soudnícx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
Den, kdy nabuxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxvidační podstaty, nabude současně také práva a povinnosti s věcí spojená a závady váznoucí na věci s výjimkou zajištění pasiv pozůstalosti a zajištění xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx kdo takový seznam vede, nabytí vlastnictví k tomuto majetku zpeněžením a další údaje, uvedené v § 236 odst. 4 z. ř. s. To neplatí, jestliže příslušné oznáxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxné exekutorem podle jiného právního předpisu. Je-li zástavní právo, které vázlo na zpeněženém majetku, zapsáno v rejstříku zástav, likvidační správxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xprávce nebo i bez návrhu soud, nikoli soudní komisař [§ 100 odst. 2 písm. e) z. ř. s.].
Judikatura:
Závěru x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xřípadu vhodným způsobem; aniž by se o to soud pokusil, lze výjimečně učinit závěr o neprodejnosti majetku, jen jestliže tu je odůvodněné (a podložené) oxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxo výtěžek, a jen jestliže s tím vysloví souhlas všichni věřitelé, kteří se přihlásili do likvidace dědictví a jejichž pohledávky by při rozvrhu mohly býx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxvídá dluh, jenž patří do pasiv likvidační podstaty, a která byla přihlášena nebo která byla soudu oznámena již v době od zahájení řízení o pozůstalosti dx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x x x x x xxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxání za přihlášku. Musí jít také o pohledávku zjištěnou při přezkumném jednání, je-li její zjištění třeba.
Pohledávky, které vznikly ze smluv uzavřxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxlášeny.
Uhrazované pohledávky
Z výtěžku zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty se hradí (§ 269 z. ř. s.):
-
pohledávky, které byly xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxxjí (§ 254 odst. 2 z. ř. s.),
-
pohledávky věřitelů proti třetím osobám, které jsou zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty, bylo-li zjišxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx patřícím do likvidační podstaty, slouží čistý výtěžek zpeněžení tohoto majetku, který se vypočte tak, že od výtěžku zpeněžení se odečtou poměrná část xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xynaložené na jeho zpeněžení. Slouží-li stejný majetek k zajištění více pohledávek, uspokojují se jednotlivé pohledávky v pořadí, v jakém vzniklo jejxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxh na něm vázlo zajištění, uspokojuje se jejich zbytek spolu s ostatními pohledávkami podle rozvrhového usnesení [§ 273 odst. 1 písm. h) z. ř. s.]. To neplxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xemohou být uspokojeny z ostatního majetku získaného zpeněžením ostatního majetku likvidační podstaty.
Uskutečnil-li zpeněžení majetku se souhxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxož pohledávka byla zpeněženým majetkem zajištěna, popřípadě více věřitelům takto zajištěných pohledávek podle pořadí, do tří dnů od právní moci usnexxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxx xx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
Uhrazované pohledávky (§ 269 z. ř. s.), které nebyly uspokojeny podle § 270 a § 271 z. ř. s., se uspokojují podle rozvrhového usnesení, podal-li likvidaxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx měly být podle skupin uspokojeny podle rozvrhového usnesení (§ 272 z. ř. s.).
Skupiny uspokojovaných pohledávek
Na základě rozvrhového usnesení xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxhledávky vzniklé státu na nákladech vynaložených na zpeněžování majetku likvidační podstaty a jeho správu, popřípadě též na úschovu majetku patřícíxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxskytnuta záloha, státu,
d)
pohledávka odměny a náhrady nákladů notáře za úkony, které v řízení o pozůstalosti provedl jako soudní komisař,
e)
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxízení likvidace pozůstalosti,
g)
pohledávky výživného,
h)
ostatní pohledávky.
Od xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx k zajištění pohledávek, a poměrná část nákladů vynaložených na správu majetku patřícího do likvidační podstaty, která byla započítána věřitelům zajxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxí při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí, nebo v usnesení o vydání likvidačního přebytku.
Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty na každou uhrazovanou pohledávku, která se podle něho uspokojuje,
b)
která pohledávka a v jaké výši zůxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxh stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštních řízení soudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 20xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxním rozhodne o vydání majetkového přebytku těm, kterým svědčilo dědické právo po zůstaviteli v době nařízení likvidace dědictví, podle jejich dědickxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxsiva pozůstalosti a ani nejsou povinni jinak hradit pasiva pozůstalosti.
Rozvrhovým usnesením, nebo usnesením, kterým bylo rozhodnuto o vydání lxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx6 odst. 2 z. ř. s.) v takovém rozsahu, v jakém nebyly uspokojeny z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty; to platí i tehdy, jestliže věřitel svojx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxhledávky, které vznikly za trvání manželství zůstavitele a pozůstalého manžela, pak lze tvrdit, že pohledávka proti pozůstalému manželovi jako solixxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxdávek zůstavitelových věřitelů, i když zůstaly při rozvrhu výtěžku zpeněžení zůstavitelova majetku neuspokojeny.
Další nxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx zůstavitele, a nebyly-li při likvidaci pozůstalosti plně uspokojeny všechny uhrazované pohledávky, soud usnesením nařídí, aby o něm bylo pokračováxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xx x xxx xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxlého majetku mohou být uspokojeni jen věřitelé pohledávek, které se uhrazují podle výsledků původního řízení, k jejich zániku se nepřihlíží (§ 277 z. řx xxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxkojeny všechny uhrazované pohledávky, soud usnesením rozhodne, že tento majetek nabývají dnem právní moci do vlastnictví ti, kterým svědčilo dědickx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxpřecházejí pasiva pozůstalosti.
Byl-li majetek, který připadl do vlastnictví osobám, uvedeným v předchozím odstavci, předmětem odkazu, má odkaxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xviz § 1630 odst. 1); k zániku práva na odkaz [§ 200 písm. b) z. ř. s.] se v tomto případě nepřihlíží.
Zastavení likvidace xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xkonů, které byly dosud při likvidaci pozůstalosti učiněny, zůstávají nedotčeny. Právní mocí usnesení o zastavení likvidace pozůstalosti je řízení o xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxtura:
Účastníkem dražby prováděné při likvidaci dědictví soudním exekutorem podle § 76 odst. 2 EŘ je notář, jenž byl soudem pověřen, aby jako soudnx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxě má postavení oprávněného. Povinný v této dražbě nevystupuje.
Udělil-li soudní exekutor v dražbě nemovitosti prováděné při likvidaci dědictví podxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xrovedl úkony v řízení o dědictví, vydražitel a dražitelé, kteří po udělení příklepu vznesli námitky, popřípadě též osoby, které mají na dražené nemovixxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražby.
Ten, kdo popírá, že určitá věc, právo nebo jiná majetková hodnota patřily do majetku zůstavitele nebo že by mxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xávrhem, kterým se bude u soudu, u něhož je vedeno příslušné řízení o dědictví, domáhat rozhodnutí, že označená věc, právo nebo jiná majetková hodnota nexxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxé věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty podle ustanovení § 175u odst. 1 o. s. ř.
Literatura:
KASÍKOVÁ, M. Jak skutečně zxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx xx xxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xx xotam
, 2011, č. 5, s. 9 až 20,
KASÍKOVÁ, M. Jak skutečně zpeněžit majetek při likvidaci dědictví? III.
Ad Notam
, 2011, č. 6, s. 3 až 13,
LAVICKÝ, xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx L. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář s důvodovou zprávou a judikaturou. Praha: Leges, 2016, s. 363,
SVOBODA, J. K postupu soudníxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx xx xxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx C. H. Beck, 2014, s. 327,
ŠEDIVÝ, P. Zpeněžení majetku zůstavitele v likvidaci dědictví mimo dražbu.
Ad Notam
, 2011, č. 5, s. 22 až 25,
ŠEŠINA, M. Uxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx x xx xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xeupravuje tak důležitý a v právu tradičně zavedený institut dědické žaloby (
hereditas
petitio
), upravený například v § 823 ABGB. Vydání dědictví oprxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x x xxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxojednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxného dědice. Pouze § 1109 se zmiňuje o neoprávněném dědici, když pod písmenem d) uvádí, že vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsánx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx k nabytí došlo od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno. Jde v něm tedy o ochranu nabyvatele, který nabyl věc od neoprávněného dědxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxjevil někdo se silnějším dědickým titulem nebo se stejným dědickým titulem v dané dědické třídě zákonných dědiců.
V této souvislosti je třeba připoxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx x487). K dědici neznámému nebo dědici neznámého pobytu, který byl o svém právu vyrozuměn xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xkončení řízení o pozůstalosti.
Také § 1672, pojednávající o řešení sporu o dědické právo, stanoví, že uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odpxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxm, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. Lze však mít za to, že se tento dědic již nemůže v budoucnu doxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxé domácnosti se zůstavitelem, byl odkázán k podání žaloby, což neučinil, nemůže se již z tohoto titulu domáhat vydání dědictví, může tak učinit napříklxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
V obou těchto případech zákon uvádí, že je dědici zachováno dědické právxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx že takovémuto „dědici“ dědické právo nenáleží.
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxbrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.
Jako řešení se nabízí žaloba na vydání věci, kdy xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxých, kterým je nepravý dědic mohl prodat, darovat apod., lze říci, že takový výklad a použití právního předpisu by mohl být v rozporu s dobrými mravy a vedx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxský zákoník, užití příslušných ustanovení o bezdůvodném obohacení. S přihlédnutím k § 10 odst. 2 lze soudit, že „když nelze právní případ rozhodnout na xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxžšího“. Také podle § 11 platí, že „obecná ustanovení o vzniku, změně a zániku práv a povinností ze závazků v části čtvrté tohoto zákona se použijí přiměřexx x xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Právo na vydání bezdůvodného obohacení jako právo majetkové se promlčuje (§ 611); k promlčení dojde v objektivní lhůtě nejpozději za deset let ode dnex xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxud by bylo bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, například když nepravý dědic věděl, že dědicem není, nebyl v dobré víře, například když nabyl dědictví xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
Jelikož se jedná o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne pravému dědici subjektivní promlčecí tříletá lhůta (§ 629 odst. 1) běžet ode dne, kdy xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx kdy se o nich dozvědět měl a mohl, přičemž tyto okolnosti zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání (§ 619, § 62xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xe obohatil. To může být celé dědictví, pokud je pravý dědic jediným dědicem, může to však být pouze podíl na nabytém dědictví, má-li pravý dědic právo pouxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xezi sebou rozdělili pozůstalost.
Pravému dědici by měl být majetek vydán především in
natura
. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xajetku, který dědic nabyl, případně ve spojení s poskytnutím náhrady za majetek, u něhož není vydání možné. Žalobce musí dokázat, že xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxutečně byl.
Důležité je rozlišení poctivého a nepoctivého příjemce.
Poctivý příjemce. Za poctivého příjemce lze považovat toho, kdo byl přesvxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxci závěti zůstavitele ve prospěch jiného, pravého dědice. Může také jít o dědice, který dědí ze zákonné dědické posloupnosti a nevěděl o tom, že existujx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xanejvýš však v rozsahu, v jakém obohacení při uplatnění práva trvá, míněno zřejmě k okamžiku kdy byl k vydání nabytého dědictví vyzván. Viz v tomto směru xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxávně. Za těchto okolností je třeba pamatovat na ochranu poctivého příjemce plnění, především pravidlem, že po osobě, která nabyla prospěch bezdůvodnxx xxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxípadech posuzováno k okamžiku, kdy bylo nabyto, ale k okamžiku, kdy se požaduje vydání. Nenavrhuje se zvlášť řešit otázku plodů a užitků nabytých poctixxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxe předmět bezdůvodného obohacení za úplatu, může podle své volby vydat buď peněžitou náhradu, anebo co utržil. Zcizil-li jej poctivý příjemce bezúplaxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxedmět obohacení v dobré víře a nelze-li jej dobře vydat, není povinen k náhradě, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům. V tomto přípaxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxětí nebo když mu dědické právo přiznává zákon při dědické posloupnosti ze zákona.
Nepoctivý příjemce. Nepoctivým příjemcem je ten, kdo věděl o exisxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxicem nezpůsobilým a podařilo se mu to v řízení o pozůstalosti zatajit, nebo když zatajil existenci dalšího dědice téže dědické třídy, který měl dědit spxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx víře) vydá vše, co nabyl v době, kdy obohacení získal, včetně plodů a užitků, rovněž nahradí užitek, který by ochuzený byl získal. Zcizil-li předmět bezxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx zcizením utržil. K tomu důvodová zpráva k § 3003 až 3005 uvádí: „Nepoctivý příjemce, tedy ten, kdo obohacení xxxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxhradu za ně. Zcizil-li nepoctivý příjemce předmět obohacení za úplatu a za výhodnější než obvyklou cenu, navrhuje se přiznat ochuzenému právo domoci sx xxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil, a může od věci oddělit vše, čím ji na svůj náklad zhodnotil, je-li to možné bez zhoršení podstaty věci (§ xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xohodl s pravým dědicem na vydání dědictví, nebo na jiném způsobu náhrady tak, jak se může dohodnout věřitel s dlužníkem podle příslušných ustanovení obxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxré vykonává (§ 992 odst. 1) a drží-li vlastnické právo (§ 989 odst. 1) jako ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník po zákonem určenou dobu, vydrží je x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xzniku vlastnického práva, což v tomto případě představuje usnesení o potvrzení nabytí dědictví podle § 185 z. ř. s. (§ 1090 odst. 1). Podle § 1091 je k vydrxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxená držba trvající deset let.
Za zásadní lze považovat
judikát
Nejvyššho soudu sp. zn. 21 Cdo 3099/2010, použitelný i nyní, o tom, že „vydá-li nepraxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxd potvrdil nabytí dědictví nepravým dědicům nebo kterým schválil jejich dohodu o vypořádání dědictví, je i nadále pravomocné a vykonatelné; náprava (xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxek nabytý z dědictví pravému dědici způsobem tzv. naturální nebo relutární
restituce
. I ten, kdo není pravým zůstavitelovým dědicem, je povinen uhradxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xýká nejen dluhů, které byly zjištěny za řízení o dědictví, ale i těch, k nimž nebylo při projednání dědictví přihlédnuto z důvodů uvedených v § 175k odst. x xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxí moci usnesení o dědictví. Oprávněnému dědici tudíž náleží při vydání dědictví, které nabyl podle usnesení o dědictví nepravý dědic, zůstavitelův maxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xěci stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx:
Dobrou víru při aplikaci § 486 občanského zákoníka (pozn. aut.: při nabytí věci od nepravého dědice) musí prokázat nabyvatel. Nepravým dědicem jx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xabyla.
Je-li řízení o dědictví pravomocně skončeno, nemá žalobce, který tvrdí, že je dědicem ze zákona, ve sporu proti žalovaxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxí uplatnit žalobou o vydání dědictví (§ 485 obč. zák.) [pozn. aut.: nyní § 189 odst. 2 z. ř. s.].
(KS Hradec Králové 18 Co 267/2002)
Právo na vydání dědixxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xa rozdíl od v původním dědickém řízení opomenutého dědice, může domáhat cestou řádných, případně mimořádných opravných prostředků (odvolání, dovolxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxsení o dědictví nepravý dědic, zůstavitelův majetek jen do výše čisté hodnoty dědictví, dané rozdílem mezi aktivy a pasivy dědictví.
(NS 21 Cdo 3099/2xxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxý soudní řád. Komentář. Díl I, II. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1181 až 1189, s. 1242,
KRČMÁŘ, J. Právo občanské xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxř. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015, s. 388,
MACKOVÁ, A., MUZIKÁŘ, L. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář s důvodovou zprávou a judixxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl III., svazek 1. Praha: V. Linhart, 1936, s. 871 a násl.,
ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoníxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx Díl I, II. 2. vyd., Praha: C. H. Beck,
Část třetí
Absolutní majetková práva
HLAVA III
DĚDICKÉ PRÁVO
Díl 1
Právo na pozůstalost
(xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Přehled výkladu:
I. Obxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxzůstalosti
VII. Dědické právo a právo na odkaz
VIII. xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxchází na dědice
XIV. Práva a povinnosti, jež nepřechází na dědice
XV. Přechod práv a povinností jiným způsobem než děděním
Z důvodové zprávy:
xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxti, resp. jako ta jeho část, která je způsobilá přejít na dědice jako na právního nástupce, zatímco dědictví je to z pozůstalosti, co skutečně připadá jaxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx x dědice jako osobu, jíž náleží dědické právo (právo na pozůstalost nebo na podíl z ní). To má význam jednak pro odlišování osob dědice a odkazovníka (§ 147x xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
I. Obecně
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxmy, které prochází celým dědickým právem. Dědickým právem se také rozumí souhrn právních norem, upravujících přechod práv a závazků zůstavitele na daxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxnoveních tohoto občanského zákoníku, nýbrž lze do něj zahrnout i další normy, upravující přechod určitých, zákonem přesně vymezených majetkových prxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xx xxx/1995 Sb., o důchodovém pojištění a další zákony) po smrti zůstavitele.
Jelikož se ustanovení o dědickém právu poměrně úzce dotýkají i procesního pxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x x xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx ustanovení pro všechny druhy nesporného řízení.
V tomto komentáři se budeme především zabývat dědickým právem, jak je definováno v § 1475 odst. 1 obxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxx xxrt člověka se prokazuje veřejnou listinou vystavenou příslušným matričním úřadem po prohlédnutí těla mrtvého stanoveným způsobem (§ 26 odst. 1). Touxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxohlídce zemřelého.
Když nelze smrt člověka prokázat úmrtním listem, který nemohl být vystaven proto, že nelze tělo mrtvého prohlédnout stanovenýx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxé události, že se jeho smrt vzhledem k okolnostem jeví jako jistá (§ 26 odst. 2). Nejsou tedy pochybnosti o úmrtí člověka (§ 26 odst. 2). Není tělo zůstavitxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx smrti zůstavitele. Za místo, kde zemřel člověk prohlášený za mrtvého, platí to, kde naposledy pobýval živý (§ 28 obč. zák.).
V § 71 a § 72 jsou upraveny xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx tak učiní na návrh osoby, která na tom má právní zájem, například na návrh manželky či osoby, které náleží dědické právo po takovém zůstaviteli. Na člověxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxétlo do místa určení, avšak nebyly nalezeny jeho trosky.
Podle § 72 platí, že když byl člověk prohlášen za nezvěstného a vyplývají-li z okolností vážxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xen, který nezvěstný zřejmě nepřežil. Má se za to, že tento den je dnem smrti nezvěstného.
Řízení o prohlášení člověka za mrtvého upravují § 54 až 58 z. řx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx
Úmrtí občana České republiky, ke kterému došlo na:
a)
území cizího státu,
b)
zastupitelském úřadu České republiky,
c)
námořním plavidlx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxení o určení data smrti podle § 59 až 64 z. ř. s. Jde zde o situace, kdy je člověk nalezen třeba v bytě po určité době mrtvý a neví se kdy zemřel. Soud řízení zaháxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxvěka, jmenuje soud k ochraně oprávněných zájmů zemřelého opatrovníka pro řízení, provede všechna šetření potřebná k určení data smrti člověka. Vyhláxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx aby o nich podal ve lhůtě 1 měsíce od uveřejnění vyhlášky zprávu soudu. Ve vyhlášce uvede soud podstatné okolnosti případu a oznámí, že po uplynutí lhůty xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxdkem, ve kterém určí den, který platí za den smrti člověka. Zjistí-li soud dodatečně, že skutečný den smrti je odlišný ode dne určeného v rozsudku, rozhoxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xlověka je důležité zejména s ohledem na to, jaké dědické právo platí. Viz § 3069, dle něhož se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Tím xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxpiny nebo když zemřel 1. 1. 2014, umožňující dědění v šesti dědických třídách.
Právě pro dědické právo je důležitý § 27 obč. zák., dle něhož závisí-lx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx současně. Podle § 1479 platí, že kdo zemře před zůstavitelem nebo současně s ním, nedědí. To může velice ovlivnit okruh osob, které budou po zůstaviteli xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx
Odstavec 1 § 1475 obč. zák. definuje, co se míní dědickým právem. Je to právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Občanský zákoník zařadil dědxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xědické právo dědice působí vůči všem ostatním osobám, jejichž povinnost se omezuje na nekonání, nezasahování do práv dědice. Musí však jít o dědice oprxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx vydat. Dědické právo nemůže být předmětem zástavy nebo
exekuce
.
Podle § 978 obč. zák. platí, že se od ustanovení této části, tj. části třetí občanskxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxx x 1696 odst. 2 větu druhou, která připouští, že dohodou lze zřídit i věcné břemeno nebo zástavní či jiné věcné právo, i když o něm zůstavitel nepořídil.
xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xapříklad v § 1485 mluví také o odmítnutí dědictví a míní se tím odmítnutí dědického práva, v § 1490 mluví o vzdání se dědictví a jde přitom o vzdání se dědickxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxůstalost. Občanský zákoník v odstavci 2 komentovaného paragrafu stanoví, že pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele. Jmění osoby tvoří podle § 495 oxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xeškerý majetek zůstavitele, nejen ten majetek, který dědici uvedli v řízení o pozůstalosti, nýbrž také majetek, o němž nevěděli, popřípadě majetek, kxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xztahují k veškerému majetku zůstavitele (viz k tomu § 193 z. ř. s.).
Jelikož se za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. leckdy zaměňovaly pojmy pohledávkx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xovinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
I když občanský zákoník nepřevzal z ABGB koncepci tzv. ležící pozůstalosti, přesto zřejmě v důsledxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxtalosti mají být, pokud možno, hrazeny zejména náklady pohřbu zůstavitele (§ 114 odst. 2), náklady pořízení soupisu pozůstalosti (§ 1686 odst. 1, 2), nxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxalosti“, by mělo být správně řečeno „z majetku v pozůstalosti“.
IV. xxxxx x xxxxxxxxxxxx
Občanský zákoník počítá především s tím, že podíl na celé pozůstxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xi procenta.
Z Komentáře (Rouček, Sedláček, 1936, s. 80) vyplývá, že lze rozeznávat mezi „ideálním“ dědickým podílem a „reálným“ dědickým podílem. xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxyl z pozůstalosti. Toto dělení lze užít i nyní, kdy pořizovatelé závětí v naprosté většině případů, v nichž povolávají více dědiců ke své pozůstalosti, xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx každého dědice bude určena poměrem ceny jím nabytého dědictví k ceně celé pozůstalosti. Občanský zákoník s takovýmto určením dědických podílů výslovxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x x xxxx x x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxavitel závětí rozdělí svůj majetek mezi dědice například tak, že jednomu zanechá účet v bance se zůstatkem 100 000 Kč, druhému automobil také v ceně 100 0xx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxat také situace, že zůstavitel povolá dědice tím způsobem, že jednomu z nich zanechá veškerý majetek a uloží mu vyplatit ostatním dědicům jejich podíly x xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxden dědic, činí 500 000 Kč, tento dědic má vyplácet dva podíly ve výši po 100 000 Kč, odečte se jejich výše od celkové ceny majetku a dědické podíly budou násxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxx xxx xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx Celková cena majetku zůstavitele, který má převzít jeden dědic, činí 600 000 Kč, dědic má vyplácet dva podíly ve výši po 400 000 Kč. Nezbude než krátit podxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xají být vypláceny, zcela reálné. Poté však došlo k různým okolnostem a hodnota majetku zůstavietele klesla. K celkové ceně pozůstalosti 600 000 Kč se přxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x x xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxí má tedy vyplatit každému z obou zbývajících dědiců 28,5 % z hodnoty pozůstalosti 600 000 Kč tj. dvakrát po 171 000 Kč a jeho dědický podíl bude poté činit 2xx xxx xxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx velikost se bude odvíjet z pravomocného usnesení o potvrzení nabytí dědictví. Dědický podíl je rozhodující při plnění závazku dědiců ke splnění odkazx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xědice, který uplatnil výhradu soupisu, za dluhy pozůstalosti (§ 1707), pro
regres
mezi dědici v případě, kdy jeden z nich zaplatil z dluhu věřiteli vícx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
V. Reálný dědický podíl
Reálný xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxti (ti ovšem jen tehdy, kdy z vůle zůstavitele nevyplývá zákaz rozdělení pozůstalosti) rozdělí pozůstalost a tedy nezůstanou při tom, jak jim zůstavitxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxším slova smyslu, v jaké věc definuje občanský zákoník, by mělo být možné:
-
zříci se dědického práva k určité věci z budoucí pozůstalosti (§ 1484 obč. záxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx
-
uzavřít dědickou smlouvu o určité věci (§ 1582 a násl.),
-
uzavřít smlouvu o zcizení dědictví k určité věci zůstavitele (§ 1714 a násl.).
VI. Změnx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxž se dědici od dědických podílů, vyměřených jim zůstavitelem nebo zákonem, odchýlí v rámci dědické dohody. K modifikaci dědických podílů může dojít i v xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx 2 obč. zák.). Také pokud některý ze zákonných dědiců nedědí, např. proto, že dědictví odmítl nebo je dědicky nezpůsobilý, zvětší se o podíl takového dědxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xdyž se dědí podle zákonné dědické posloupnosti a dědic uplatní právo požadovat po ostatních dědicích vypořádání, pokud se staral o zůstavitele delší dxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxxx (§ 1693 odst. 3). Konečná výše dědických podílů vyplývá až z pravomocného usnesení o potvrzení nabytí dědictví (§ 185 odst. 1 z. ř. s.).
VII. Dědické pxxxx x xxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxechal tzv. odkaz, určitou věc či právo) vůči osobě odkazem obtížené, která má odkaz splnit (tím je dědic či odkazovník obtížený pododkazem), kde chybí oxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx dědictví (viz zejména § 1477 a § 1621 odst. 1 obč. zák.). K tomu viz Obecný výklad k institutu odkazu a výklad k § 1594.
VIII. Jmění zůstavitele
Jmění zxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxtková práva, která sice vznikla teprve po smrti zůstavitele, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by mu bez dalxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxstalosti pak podle § 171 odst. 2 z. ř. s. tvoří dluhy zůstavitele, které měl v době smrti, jakož i dluhy, které mají původ v právních skutečnostech, z nichž xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx zůstavitele), dále náklady pohřbu, náklady některých osob na zaopatření (§ 1665 a násl. obč. zák.) a další dluhy, které vznikly po smrti zůstavitele, o xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxí zůstavitele (tj. majetku a dluhů) bývá různý, pro řízení o pozůstalosti je rozhodující, aby v pozůstalosti byl alespoň majetek výrazněji přesahujícx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx slušným způsobem podle místních zvyklostí.
Bližší o aktivech a pasivech pozůstalosti viz Řízení o pozůstalosti, bod 11 Seznam aktiv a pasiv pozůstxxxxxxx
xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxkosti i hodnotě, například o plody a užitky, které z něj vzejdou během řízení o pozůstalosti. Také tomu může být naopak, když se sníží jeho hodnota (např. x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxerého dědicové jsou v období mezi nabytím dědictví a potvrzením nabytí dědictví oprávněni věci, které náleží do dědictví, v mezích zákona držet, užívaxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxost, protože zůstavitel jmenoval správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, případně když soud jmenoval správce pozůstalosti.
X. Práva a povxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xráva a povinnosti, které byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.
V těchto případech je třeba přihlédnout k § 2009 obč. zák., který xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxopak zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu. Za příklad závazku, který zaniká xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxavitele.
Jako příklad práva, které bylo jako dluh uznáno nebo uplatněno u orgánu veřejné moci ještě za života zůstavitele a které v důsledku toho tvoxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxlší nemajetkové újmy a právo na náhradu za ztížení společenského uplatnění (§ 2958 obč. zák.).
V § 1475 odst. 2 obč. zák. se mluví pouze o uznání dluhu xx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxužníkem za života zůstavitele uznán, a bude proto zařazen do aktiv pozůstalosti, na druhé straně může jít o opačnou situaci, kdy měl zůstavitel jako dluxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxkladem je, že případné nepeněžité plnění jako předmět závazku bylo nahrazeno peněžním plněním.
Ohledně práv a povinností, které budou uplatněny u xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxch osob. Orgánem veřejné moci se míní především soud. Zůstavitel také mohl jako poškozený své právo uplatnit v trestním řízení, jak to umožnuje § 43 odstx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným čxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxně a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě (§ 175a odst. 2 trestního řádu). Takovým orgánem může být i rozhodce, rozxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxnikají smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvoxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx, zařadí se přisouzená částka buď do aktiv, či pasiv pozůstalosti, podle toho, zda bylo rozhodnuto ve prospěch, či neprospěch zůstavitele. Případně taxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxd nebude řízení u orgánu veřejné moci během řízení o pozůstalosti skončeno, pozůstalostní soud posoudí, zda přeruší řízení o pozůstalosti do rozhodnuxx xx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx Otázkou je, kdy se dědic stává dědicem. Zda, řečeno například v souladu s § 110 odst. 1 z. ř. s., je dědicem ten, o němž lze mít (podle dosavadních výsledků řxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx 1489 obč. zák. a § 164 až 166 z. ř. s.), případně zda je dědicem až ten, komu je potvrzeno nabytí dědictví (§ 185 odst. 1, 2 z. ř. s.). Není to však podstatné, zxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx následující judikáty Nejvyššího soudu. V usnesení sp. zn. 30 Cdo 2174/2001 Nejvyšší soud mimo jiné dovodil, že za dědice ve vlastním slova smyslu lze pxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xůstavitelem zanechaného majetku na základě soudem schválené dohody o vypořádání dědictví. Do té doby je tak možno osobu ucházející se o dědictví považxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxstavitelovy smrti až na základě výsledku řízení o dědictví. V usnesení sp. zn. 22 Cdo 4111/2007 pak Nejvyšší soud dovodil, že „je-li dědiců více, je tu mxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxtenciálními nabyvateli věcí náležejících do dědictví. Dědic totiž může dědictví odmítnout nebo může uzavřít dědickou dohodu, podle které věc nabude xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xx0 odst. 1 z. ř. s. Tato definice je důležitá pro odlišení osoby dědice, který má právo na celou pozůstalost (je-li dědicem jediným) nebo na poměrný podíl z xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx zák.).
Dědicem může být osoba fyzická, člověk, včetně počatého dítěte (nascitura). Člověk má právní osobnost od narození až do smrti (§ 23 obč. zák.xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x této zásady vyplývá z § 1513, který stanoví, že zůstavitel může povolat za dědice i někoho, kdo v době smrti zůstavitele ještě není, tedy například nenarxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxávní osobnost. Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do xxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxrá má teprve vzniknout. Tato právnická osoba je způsobilým dědicem nebo odkazovníkem, pokud vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele.
Může nasxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx společné setkávání a činnost takto nazývají, avšak neustavili spolek jako právnickou osobu podle zákona. Aby v takovém případě nedošlo k tomu, že bude xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xení, přičte se právo osobě, které podle povahy právního případu náleží.
XII. Dědictví
Ustanovení § 1475 obč. zák. přesně nedefinuje co je považovxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx x xxxxstalosti skutečně připadne osobě, která je dědicem. Dědictvím je nejen majetek, který dědici připadne podle rozhodnutí o potvrzení nabytí dědictví (x xxx xxxxx x x x xx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx zůstavitelem zanechané jmění (majetek a dluhy), avšak jen takové, které je způsobilé přejít na dědice, přičemž tato způsobilost je dána povahou danéhx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx. Na dědice nepřechází jen majetková práva a závazky, jež jsou zjištěny v řízení o pozůstalosti, nýbrž přechází na něj i jiná práva a povinnosti, jež měl zxxxxxxxxx x x xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxí ta práva a povinnosti, u nichž tak stanoví zákon, nebo jež zákon svěřuje jiným osobám, popřípadě když z jejich povahy vyplývá, že přejít na jiného nemohxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc (§ 2074 obč. zák.),
-
výhrada zpětné koupě zavazuje dxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x§ 2142),
-
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxi, přejdou na nájemcova dědice (§ 2282),
-
ani smrt držitele nepůsobí zánik držby (§ 1009 odst. 2), držbu lze nabýt odvozeně tím, že se nový držitel ujme xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxdchůdce (§ 1092),
-
na dědice přechází právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitelx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesními nástupci, nestanoví-li zákon jixxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xporu u obecného soudu ještě během řízení o pozůstalosti, budou procesními nástupci zůstavitele ti, kdo dědictví po něm neodmítli (§ 1485 a násl. obč. záxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxm návrhu na vklad do katastru nemovitostí práva ani povinnosti ze smlouvy nezanikají, ale přecházejí na dědice, nejde-li o práva a povinnosti vázané výxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxt užívacího práva, služebnost požívacího práva) zaniká smrtí oprávněné osoby, nebyla-li rozšířena na dědice (§ 1302 odst. 1 obč. zák.),
-
reálné břexxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx jejím obsahem plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem (§ 2009 odst. 1),
-
smrtí zůstavitele, věřitele, právo zanikne, bylo-li plnění omezxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxti pojištěné osoby (§ 2810),
-
zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného (§ 448 odst. 1),
-
závazek z pxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxu (pouze případné nedoplatky či přeplatky splatné ke dni smrti zůstavitele se stávají součástí aktiv nebo pasiv pozůstalosti),
-
osobnostní právx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xajetkových práv osoba autorovi blízká, právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce,
-
dle rozsudku Nejvyššího správníxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxenou pokutu nelze zjednodušeně nahlížet pouze jako na pohledávku státu vůči fyzické osobě, u níž by přicházel v úvahu přechod na dědice. Je nutno vzít v úxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx
-
zanikají práva, vázaná na osobu zůstavitele, jako například rodičovská odpovědnost, vyživovací povinnost, funkce v orgánech obchodních korporxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxhází na jeho právního nástupce (§ 232 odst. 1).
XV. Přechod práv a povinností jiným způsobem než děděním
V některých případech upravuje přechod xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xbč. zák., na nájemcova dědice přejdou práva a povinnosti z nájmu jen když nepřejdou na člena nájemcovy domácnosti (§ 2282),
-
při pojištění pro přípxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxen, nebo nenabyl-li obmyšlený práva na pojistné plnění, nabývá tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného. Není-li těchto osob, xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xktiv pozůstalosti, soudní komisař pouze sdělí příslušné pojišťovně na její dotaz kdo jsou dědici zůstavitele a těm bude pojistné plnění vyplaceno,
x
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxvá práva z pracovněprávního vztahu uvedeného v § 3 větě druhé zák. práce postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxhází podle § 737 odst. 2 z. o. k. na pozůstalého manžela a soud k tomu pouze přihlédne při vypořádání dědictví,
-
podle § 63 zákona č. 155/1995 Sb., o důcxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxoku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti. Podxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxtí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v § 63 odst. 1. Nároky přxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (§ 51), zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření (§ 24 a § 25), zákon č. 329/2011 Sb., o poskytoxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxl o těchto majetkových právech nemůže platně pořizovat.
Judikatura:
K odstavci 1
Děděním přecházejí na právního nástupce práva a povinnostx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxdle charakteru těchto práv a povinností. Některá práva a povinnosti smrtí fyzické osoby zanikají, tento právní následek postihuje zejména taková práxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx subjekty xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxastnictví zůstavitele, jakož i práva a povinnosti vzešlá z vypořádání případného bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Do pozůstalosti patří i zxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxřádací podíl člena družstva, stejně jako pohledávky za užití autorského práva apod. Předmětem dědění však nejsou základní práva a svobody zaručená Lixxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxhž to zvláštní zákony stanoví (nyní § 1475 odst. 2 obč. zák. - pozn. aut.), případně určují, že přecházejí na další subjekty. Předmětem dědictví nemůže xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx smrt zůstavitele; existence majetku tvořícího dědictví po zůstaviteli; důvod dědění svědčící určité osobě (tj. dědický titul); skutečnost, že tato xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxx x xx ani nebyla zůstavitelem platně vyděděna podle § 469a obč. zák.
Dědické právo (nárok na dědictví) nemůže byt ani předmětem dohody x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxx
Ani za platnosti § 75 III. dílčí novely k obč. zák. nelze prozatímními opatřeními postihnouti dědické právo v celku neb určitx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxrok na vydání dědického podílu).
[Vážný 4923/25]
Nabyl-li jeden z manželů dědictvím do svého osobního vlastnictví nějaký majetek s povinností vyplxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxené podíly náklady, vynaložené ze společného majetku na majetek jednoho z manželů. K tomu je nutno přihlédnout při vypořádání bezpodílového spoluvlaxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx
xxx xxxxxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxmá charakter podmínky, která nemá právní následky (§ 478 ObčZ).
Toho, komu má být podle závěti zůstavitele vyplacena peněžitá částka, lze důvodně povxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xx majetku, který nabývá vyplácející dědic (případně majetku, který může být v závěti přímo určen). Přesahuje-li určená výše výplaty obvyklou cenu tohoxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx výplata odvozena, nelze toho, kdo měl výplatu obdržet, považovat za dědice.
(MS Praha, 24 Co 51/2001)
K odstavci 2.
Závazek zůstavitele vázaný xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxnictví k nemovitostem před podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí práva ani povinnosti ze smlouvy nezanikají, ale přecházejí na dědice, nejdxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxku takové smlouvy se do aktiv dědictví zařadí jeho práva a do pasiv dědictví jeho povinnosti vyplývající ze smlouvy. Zemřel-li převodce, náležejí do akxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxého uplatnění smrtí zaměstnance nezaniká, jen jestliže vzniklo po dni 1. 1. 2007; věřitelem zaměstnavatele, který odpovídá zemřelému zaměstnanci za xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxouvy s bankou o běžném účtu (§ 708 a násl. ObchZ) je oprávněn pouze majitel účtu, uvedený ve smlouvě. Jsou-li na běžný účet skládány prostředky jiných osoxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxx xxxxx x xx xxx x xxx xxxxxxxx xx xxxx x xčtu dispoziční právo. Dojde-li k takové situaci, mají tyto osoby pohledávku proti majiteli účtu. Byl-li majitelem účtu zůstavitel, náleží v takovém pxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxavitele vůči osobám, jejichž prostředky byly na účet složeny, v odpovídající výši.
(MS Praha, 24 Co 196/2001-88)
Peněžní prostředky na účtu vedenxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xčet zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu. Oprávnění majitele účtu, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxení vůle účastníka smlouvy o budoucí smlouvě kupní budoucí prodávající, lze v řízení pokračovat s tím, kdo věc, jež je předmětem budoucího prodeje, zděxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxy výživného splatné ku dni smrti mohou být předmětem dědictví, neboť jako dluh či pohledávka přecházejí na právní nástupce zemřelého.
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xjednodušeně nahlížet pouze jako na pohledávku státu vůči fyzické osobě, u níž by přicházel v úvahu přechod na dědice. Je nutno vzít v úvahu, že represivnxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xroto nemůže v důsledku smrti odpovědné osoby jednoduše přejít na jinou fyzickou osobu - dědice. Stejnou logikou ovšem platí, že pokud by došlo ke zrušenx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxikventa proto nemůže z titulu dědění dosáhnout na zrušení již jednou vykonaného trestu.
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxvlastnictví manželů, určující, zda sloužil k výkonu povolání obou manželů nebo jen jednoho z nich.
Zemřel-li v době od 1. 1. xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x x x xxx9 ObčZ) nároky na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, které poškozený za svého života uplatnil u soudu.
Zůsxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx způsobilá přejít na jiného.
Na dědice poškozeného, který utrpěl újmu na zdraví v době do 31.12.2013, přecházejí děděním nároxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx
1. Uzavřel-li zůstavitel za svého života smlouvu, podle které má nabýt nebo pozbýt vlastnické právo k nemovitostem, a za jeho života byl podán návrx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxat až poté, kdy katastrální úřad o návrhu na vklad pravomocně rozhodne. Proto soud přeruší dědické řízení až do pravomocného rozhodnutí o vkladu.
2. Buxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx na vklad, tj. ještě za života zůstavitele (§ 2 odst. 3 zák. č. 265/1992 Sb.).
3. Při soupisu aktiv a pasiv dědictví bude pak soud vycházet z výsledků řízenx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxí za jeho rasovou perzekuci v období druhé světové války nepatří do společného jmění manželů.
K odstavci 3
Dědic má právo na ochranu vlastnického práva podle § 126 ObčZ k věci, byť tato nebyla dosud předmětem řízení o projednáxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xmrti zůstavitele, a okolnosti nastalé později na něj nemohou mít vliv.
Oprávněný dědic se může vůči neoprávněnému dědici domxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxx - naléhavý právní zájem tu není třeba prokazovat.
(NS 30 Cdo 59/2002, [C 1382])
Vlastnickou žalobu může dědic podat i v případě, že doposud nebylo ukxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx nároku věcně legitimován k podání žaloby o určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem věci, nemůže být tomuto určení na překážku okolnost, xx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxle rozhodnutí o dědictví nabyla majetek zůstavitele, ačkoliv podle dědického práva jej neměla nabýt buď vůbec nebo v takovém rozsahu, v jakém jej nabylxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx zůstavitele. Podal-li člen bytového družstva návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, přičemž řízení nebylo ke dni jeho smrti pravomxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x povinnosti) zůstavitele v bytovém družstvu.
(NS 29 Cdo 1158/2009, [C 10160])
Zůstavitelův podnik - nejde-li o podnik povahy ryze osobní - jest souxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xzniklý organickým spojením těchto částí, při čemž jeho obecnou hodnotu spoluurčují i poměry závodu, samy o sobě jinak neocenitelné, jako jméno závodux xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxnností zemřelého majitele takového účtu vstupují jeho dědici děděním. Obvyklá cena takového majetku (§ 175o o. s. ř.) odpovídá výši zůstatku peněžnícx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxolečném jmění manželů, neopravňuje manžela majitele účtu k nakládání s prostředky na tomto účtu.
Za dědice zaměstnavatele, xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxěstnavateli, ten, kdo jako dědic podle soudem schválené dohody o vypořádání dědictví nabyl podnik, v němž pracovali zůstavitelovi zaměstnanci, ti, kxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxým věřitelům k úhradě dluhů nebo při zpeněžení zůstavitelova majetku, provedeného v rámci likvidace dědictví, nabyl podnik, v němž pracovali zůstavixxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxictví nebo do zpeněžení podniku, v němž pracovali zůstavitelovi zaměstnanci, provedeného v rámci likvidace dědictví, se dědici zaměstnavatele, ktexx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxviteli, nebo stát, jestliže zůstavitel nezanechal dědice ze závěti ani ze zákona nebo jestliže tito dědici dědictví odmítli, popřípadě z jiných důvodx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxel majetek nebo zanechal-li majetek jen nepatrné hodnoty.
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxe z pohledu společnosti toliko jednoho společníka. Změna v počtu spoluvlastníků jednoho obchodního podílu (např. snížení počtu spoluvlastníků ze třx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx) a žádnému ze spoluvlastníků podílu nevzniká právo na vypořádací podíl. Zdědí-li podíl ve společnosti více osob, lze zrušit pouze účast všech spoluvlxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxílu, které nelze považovat za zrušení účasti společníka (jímž jsou vůči společnosti všichni spoluvlastníci podílu), by se jejich podíl nemohl stát uvxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x16 odst. 2 či § 148 odst. 1 ObchZ nelze zrušit účast jen některého ze spoluvlastníků obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Chce-li některx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxodního podílu, může se s ostatními spoluvlastníky dohodnout na zrušení spoluvlastnictví, popř. - nedojde-li k dohodě - může k jeho návrhu rozhodnout o xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 15 odst. 1, § 17 odst. 2, § 23, § 25 až 28, § 71 až 76, § 80, § 114 odst. 2, § 118, § 232 odst. 1, § 448 odst. 1, § 495, § 976 až 978, § 990 odst. 2, § 1009 odst. 2, § 1092, x xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxt. 1, § 1635 až 1641, § 1653, § 1665 a násl., § 1677 odst. 1, § 1680, § 1686 odst. 1, 2, § 1690 odst. 1, § 1693 odst. 3, § 1694, § 1696 odst. 2, § 1700, § 1703, § 1707, § 1xxx x xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxx0, § 2829, § 2831, § 2958, § 3069
Související předpisy:
§ 3, § 328 zák. xxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx x x x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xxx x x xxx x xxxx xxxxx x x x xxx xxst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), - § 1 až 30, § 54 až 64, § 98 až 288a, § 110 odst. 1, § 153, § 154, § 163 až 166, § 171, § 185, § 1xx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxx000 Sb., autorský zákon, - § 51 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, - § 24 a § 25 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, - § 17 xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxlní podpoře, - § 10 odst. 4, § 81 zák. o matrikách
Literatura:
Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 6 a násl
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xonkurence v rámci stejného dědického titulu
VI.Spory o dědické právo
VII. Dovětek
xx xxxxxxx xxxxxx
Dědický titul je právní důvod o který dědic opírá své právo na pozůstalost nebo na podíl z ní. Jak je uvedeno v komentovaném ustanovxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxx
x
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá.
Závěť je dle § 1494 oxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x odkaz.
Zákon je dědickým titulem až když nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti (§ 1633 odst. 1) a je tedy brán jako nejslabší xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx. Dědická smlouva je řazena na první místo mezi dědickými tituly z toho důvodu, že je nejsilnějším titulem dědického práva. Zmíněné pořadí dědických tixxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxu smlouvu nepopřenou co do pravosti, se k podání žaloby odkáže každý dědic ze závěti nebo dědic zákonný,
-
proti dědici, který se opírá o závěť nepopřenxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx § 169 a § 170 z. ř. s. (viz komentář § 1673 obč. zák.).
Silnější pozice dědické smlouvy před závětí však spočívá hlavně v tom, že závěť může zůstavitel kdxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxlouvy se mají plnit [§ x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xmlouvou může být budoucí dědic povolán k dědění podílu na celé pozůstalosti, a to k podílu, jež bude stanoven zlomkem či procentem na celé pozůstalosti, xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xudoucí dědic nabyl určitou konkrétní věc do svého vlastnictví, a to nikoli jako odkaz. I v takovém případě je však třeba dbát na to, aby si zůstavitel ještx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxad spočívat v tom, že smluvní dědic bude zůstaviteli po dobu jeho života poskytovat důchod, výměnek, či služebnost bytu ve svém domě. Součástí smlouvy mxxx xxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxříklad splnit odkazy. Dodatečně, po uzavření smlouvy, nelze smluvního dědice jednostranným právním jednáním zůstavitele obtížit, protože by to odpxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xrospěch třetí osoby, může zůstavitel jednostranně zrušit.
Platí však § 1585 o tom, že dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtinx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxo čtvrtinu, může tak učinit závětí. Volnost zůstavitele v tom směru, že může pořídit o zbývající čtvrtině pozůstalosti, s sebou nese riziko, že zůstavixxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx pozůstalosti, je však třeba rozhodnout k jakému okamžiku se tento požadavek vztahuje, zda k okamžiku uzavření smlouvy nebo k okamžiku smrti zůstavitexxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxt s tím, že pravidlo o možnosti pořídit o třech čtvrtinách pozůstalosti je třeba dodržet při sepsání dědické smlouvy.
Může dojít k situaci, kdy zůstaxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxi čtvrtiny jeho pozůstalosti, avšak do smrti určitý majetek pozbude a jiný nezíská a nastane situace, že v době jeho smrti bude majetek, o kterém byla uzaxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xůsledky toho, když dědická smlouva svým obsahem překročí tři čtvrtiny pozůstalosti zůstavitele? Z § 1591 obč. zák. vyplývá, že je smlouva neplatná, mxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxdická smlouva sepisována ve formě notářského zápisu, nebude mít náležitosti závěti, protože není napsána vlastní rukou pořizovatele (§ 1533), pouze xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxst lze hodnotit jako neplatnost relativní. Také platí § 586, který uvádí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osobyx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxk vyplývá z § 1585, je ustanovení o čtvrtině, jež má zůstat volná, jednoznačně stanoveno na ochranu zájmu zůstavitele. K tomu viz slova „aby o ní zůstavitxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxrany, se kterou smlouvu uzavřel, ani u soudu v případě sporu se smluvním dědicem o této otázce, ani závěť nepořídil, lze mít za to, že se celá dědická smlouxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxloupnosti měli mít zákonný nárok na onu volnou čtvrtinu pozůstalosti, neboť chybí věta, která je obsažena v § 1253 o. z. o. o tom, že „nepořídil-li zůstaxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxým dědicům“.
3.
V takovém případě, když bude pořízeno o celé pozůstalosti, bude dědická smlouva z jedné čtvrtiny neplatná (§ 576 obč. zák.), neboť nxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxčně se smluvním dědicem též dědici ze zákona (§ 1499 věta druhá).
Lze se přiklonit k názoru, uvedenému shora v bodu 2. Do doby, než bude tato otázka vxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xonkrétní věci, kterou má smluvní dědic dědit, bude vhodné upozornit strany na možné dopady výkladu platnosti dědické smlouvy, obsaženého výše v bodu 3x
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx výhoda pro zůstavitele, pro smluvního dědice je to však závažný nedostatek, protože se může stát, že mu zbude dědické právo bez obsahu, když se zůstavitxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxělo být možné, zákon však nic takového výslovně nezakazuje. Podle § 1 odst. 2 platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a poxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxa na ochranu osobnosti. Proto xxx xxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxného do katastru nemovitostí.
Závěrem je třeba ještě zmínit zvláštní smlouvu o uspořádání majetkových poměrů společného jmění manželů pro případ xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxsti považuje za smlouvu dědickou; má-li její náležitosti, je dědickým titulem pozůstalého manžela k majetku ve společném jmění manželů ve smlouvě určxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxstat případ, kdy zůstavitel uzavře s jedním dědicem dědickou smlouvu o třech čtvrtinách své pozůstalosti (§ 1585 odst. 1 obč. zák.), ohledně zbylé čtvrxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxž tak přesně určil podíl závětního dědice, jemuž podle § 1500 odst. 2 nepřiroste další podíl z pozůstalosti, mají právo na zbylou část (tj. v daném případx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx dojít ke kumulaci dědických titulů v rukou jediného dědice. Jeden dědic může také dědit z několika dědických titulů zároveň, když např. uzavře se zůstaxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxké může dojít k tomu, že zůstavitel zanechá dědici určitý podíl z pozůstalosti, ale pozůstalost tím nevyčerpá, zbylou část pozůstalosti tak nabudou záxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxže dojít i v důsledku toho, že závěť zůstavitele bude zčásti neplatná a bude část pozůstalosti dědit dědic ze závěti a zbytek připadne dědicům ze zákona, xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxy zůstavitel zanechá závěť sepsanou soukromou listinou se dvěma svědky podle § 1534, kterou povolá za dědice dvě osoby, kterým přesně vyměří dědické poxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xědici blízkou (viz § 22 odst. 1, § 1540 obč. zák.). Závěť je v části povolání dědice, jehož sourozenec byl svědkem, neplatná a jelikož byly dědické podíly xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxělí mezi dědice celou pozůstalost, vyměří každému dědici určitý podíl a pak některý ze závětních dědiců z nějakého důvodu nedědí (zřekne se dědického pxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxového dědice připadne dědicům ze zákonné dědické posloupnosti (§ 1505 odst. 1 obč. zák.).
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxad smrti odmítnutím dědictví z tohoto pořízení s tím, že uplatní své právo jako dědic ze zákona. Může se stát dědicem z pořízení pro případ smrti, nebo dědxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxedy nikoliv zvlášť pro dědění ze závěti a zvlášť pro dědění ze zákona). Při výpočtu dědického podílu každého dědice je třeba sečíst částku, která na dědixx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx majetku, která náleží dědici z majetku, o němž bylo pořízeno závětí, a hodnotu majetku, který by mu připadl při dědění ze zákona, vůči ceně celého dědictxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxx15, [C 15778]).
IV. Konkurence mezi dědickými tituly
Může nastax xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxavitel své povinnosti z dědické smlouvy zrušit i pořízením závěti, k účinnosti zrušení se však vyžaduje souhlas smluvního dědice učiněný ve formě veřexxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxnci následně pořízené závěti nadále platit dědická smlouva beze změn. Bude-li souhlas udělen platně, bude záležet na tom, zda oba tyto dědické tituly bxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxé formě. Podle § 582 odst. x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxstiny, případně pouze ústně, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
V. Konkurence v rámci stejného dědického titulu
Bude také třeba se xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx k zůstaviteli tak, jak je uvedeno v jednotlivých třídách dědiců (§ 1635 až 1640 obč. zák.).
V případě dědění ze závěti, kdy zůstavitel pořídil několix xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx závětí o části svého majetku, o jeho zbytku pořídí jinou závěť,
-
když závětí dřívější pořídí sice o celém majetku, avšak závětí novější pořídí jen o jxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx
x
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx zůstavitel pořídil o části svého majetku, a novější závětí ustanovil dědice celé své pozůstalosti,
-
závěť, kterou zůstavitel ustanovil dědice konxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxnkurovat dědické smlouvy mezi sebou. I dědické smlouvy mohou vedle sebe obstát, pokud je například jednou dědickou smlouvou povolán dědic k polovině pxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxotože povolávají různé dědice, každého ke třem čtvrtinám pozůstalosti. Podle § 1588 odst. 2 platí, že pořídí-li zůstavitel pro případ smrti tak, že to s xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx může se první smluvní dědic dovolat neúčinnosti tohoto právního jednání (§ 589 a násl.).
VI. Spory o dědické právo
Právě v případech, kdy si konkuruxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxo uplatnil žalobou. Podstatu sporu o dědické právo objasňuje § 168 z. ř. s., který uvádí, že nemohou-li všechna dědická práva dědiců, které soud vyrozumxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxo je-li odmítnutí dědictví neplatné anebo jestliže se k odmítnutí dědictví nepřihlíží, vedle sebe obstát, je tu spor o dědické právo.
V případě sporx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxx xx xxx xx xx xx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxx x x xxxxx
xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xvlášť stanoví, jaká jsou pořízení pro případ smrti. Jsou jimi závěť, dědická smlouva a dovětek. O dovětku pojednává § 1498 a z jeho obsahu vyplývá, že nenx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxvětků může vedle sebe obstát. Jelikož podle § 1498 platí, že co je stanoveno o závěti, platí obdobně i o dovětku, bude třeba postupovat i zde podle § 1576, txxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
Dědic přihlašující se k pozůstaxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx spor o dědické právo dle § 175k odst. 2 OSŘ mezi účastníky, jejichž dědické tituly se navzájem vylučují (např. spor o úplnou neplatnost závěti mezi dědixx xx xxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxt s dohodou o vypořádání dědictví, podle které by měli dědictví nabýt dědicové obou sporných stran.
(MS Praha 24 Co 58/96)
Související ustanovenxx
x x xxxxx xx x x xxxxx xx x xx xxxxx xx § 576, § 582 odst. 1, § 586, § 589 a násl., § 718 odst. 2, § 1477, § 1491 až 1493, § 1494 až 1500, § 1504, § 1505 odst. 1, § 1532 až 1538, § 1540, § 1542 až 1549, § 1575 až xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xx xxxx x xxx xx xxx xx xx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxé způsoby zřízení odkazu
V. Odkazovník a řízení o pozůstalosti
VI. Spory o splnění a zajitění odkazu
VII. Odkazovník
VIII. Odkazovník dědicem
IX. xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx určité věci (věci jednotlivé), věci druhově určené, nebo zřízeno určité právo. Tím, kdo má pohledávku odkazovníka splnit, je osoba odkazem obtížená, xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxx
II. Způsob zřízení odkazu
Podle § 1594 odst. 1 obč. zák. odkaz zůstavitel zřídí tak, že v pořízení pro příxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx x494 odst. 1 věta první) nebo zvlášťním (intestátním) dovětkem, může být zřízen i dědickou smlouvou podle § 1582 (přiléhavější název by byl „smlouva o odxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxvazek splnit odkaz další osobě.
III. Rozdíl mezi dědicem a odkazovníkem
Důležitý je rozdíl mezi dědicem a odkazovníkem. Dědic je univerzálním práxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xohou přejít, aniž by musel každou věc či právo zvláště nabývat způsobem, jakým se nabývá vlastnické právo. Odkazovník není univerzálním právním nástuxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xebo nabývá právo, a to vždy způsobem, jakým se nabývá vlastnické právo (§ 1621 odst. 1) a bez
ingerence
pozůstalostního soudu. Pokud se mluví o způsobu, xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxřejném seznamu, jež vzniká zápisem do takového seznamu (§ 1262 odst. 1).
IV. Jiné způsoby zřízení odkazu
Podle § 1594 odst. 1 obč. zák. věty třetí plxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxavře s obdarovaným darovací smlouvu pro případ smrti a nevzdá se práva dar odvolat, považuje se takové darování, závislé na podmínce, že obdarovaný dárxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxěl být účasten v řízení o pozůstalosti; jednat s ním v průběhu tohoto řízení má ten, kdo spravuje pozůstalost (viz § 1678 odst. 2). Odkazy však mají určitox xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x
xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxy zprávy o odkazech [§ 1691 odst. 1 písm. a)],
-
dokonce až když některé xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxx
x
x x xxxx x x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxkazů,
-
podle § 1653 je odkazovník dokonce povinen přispět dědici poměrně k vyrovnání práva nepominutelného dědice, byl-li tento zkrácen nebo opomexxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx
x
xxxxx x xxxx xxxx. 2 písm. e) obč. zák. může být odkazovník přítomen při soupisu pozůstalosti, vznášet při něm dotazy a činit připomínky, neohrozí-li to vážně včasné prxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxení o pozůstalosti vystupovat jako účastník řízení, například jako osoba, které může svědčit dědické právo, když se rozhoduje zda tím, že mu zůstavitex xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx odloučení pozůstalosti.
Lze však soudit, že soudní komisař v řízení o pozůstalosti nepochybí, když k jednání přizve odkazovníka zejména tehdy, kxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň čtvrtina odkazy nezatížená a má právo na poměrné zkrácení odkazu,
-
zůstavitel pověřil odkazovníka, aby zvxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx06),
-
odkazovník hodlá odmítnout odkaz během řízení o pozůstalosti (§ 1623),
-
hrozí, že dojde ke snížení odkazu (§ 1631 odst. 1),
-
odkazoxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx
x
xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xx xxxx pomoci k objasnění zůstavitelova nařízení ohledně splnění odkazu (§ 1690 odst. 2),
-
má být odkaz splněn nebo zajištěn před vydáním usnesení o potvxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx
x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx že odkazovník bude vždy přibrán usnesením soudního komisaře za účastníka řízení. Postačí když mu soudní komisař poskytne možnost seznámit se s obsahex xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx nebo krácení odkazu. Nic nebrání tomu, když soudní komisař v rámci projednávání pozůstalosti povede dědice i odkazovníky k určité dohodě, například o xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxí vůle zůstavitele, upřesnění obsahu práva, jež zůstavitel jako odkaz zanechal odkazovníku, avšak učinil tak způsobem, který vyžaduje přesnější vyjxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxéhají, neboť pro to není opora v zákonu. Je třeba vidět, že i protokol o jednání před soudním komisařem je veřejnou listinou a lze z něj vydávat potvrzení, xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xeho ustanovením nemusí často rozumět. Samozřejmě notáři nic také nebrání v tom, aby případné dohody stran a smlouvy o jejich vzájemných právech a závazxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxkazu
Veškeré spory, zejména spory dědice a odkazovníka o platnosti, splnění či zajištění odkazu, se mají odbývat u obecného soudu tak, aby tyto vztahx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xlatnost zřízení odkazu. Pozůstalostní soud nemá do těchto vztahů ingerovat.
Také mohou nastat případy, kdy vzniknou spory o to, zda z pořízení zůstxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xi budou účastníky řízení podle § 110 odst. 1 z. ř. s. Teprve pravomocné rozhodnutí ve sporu rozdělí strany na dědice a odkazovníky, pokud sami v tomto směrx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxlá dědit. O způsobilém odkazovníku tedy platí totéž, co o způsobilém dědici. K tomu viz § 1481 a § 1482 a výklad k nim.
Odkazovníky mohou být, stejně jakx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxkud vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele (§ 1478). Odkazovníkem nemusí být jen osoba přesně zůstavitelem označená, může jím být i určitá skupinx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxní dědicem. Z § 1633 odst. 1 obč. zák. věty druhé však vyplývá, že není-li dědic z dědické smlouvy ani ze závěti, není-li ani zákonný dědic nebo nenabude-xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xejich dědické podíly se budou odvíjet od poměru obvyklých cen (hodnot) odkazů, které jim zůstavitel zanechal.
IX. Dědic odkazovníkem
Dle § 1596 obxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxzovník, přičemž jako odkazovník má stejné postavení jako každý jiný odkazovník se vším, co z toho vyplývá.
Judikatura:
Jestliže zůstavitel nexxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxnotlivých částkách, které dohromady nevyčerpávají celé pozůstalostní jmění, jest jeho poslední pořízení pouhým dovětkem, nikoliv závětí, třebaže xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxm i nároku vedlejšího intervenienta na odkaz, pro nedostatek pořizovací schopnosti zůstavitele, přísluší vedlejšímu intervenientu (nyní odkazovnxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxz jest vůbec neplatný, a odmítají-li jej uznati a zaplatiti, nezbývá odkazovníku, než by své nároky uplatnil pořadem práva. Popřením platnosti odkazu xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxník může uplatňovati proti dědici nárok z odkazu ohledně jednotlivých věcí z pozůstalosti jen žalobou o plnění, nikoliv žalobou určovací.
(Vážný 946xxxxx
x xxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxých odkazů, a to tak, že ve všech směrech platí za dědice povolané závětí. Předemřeli-li někteří odkazovníci xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxvější dovětek, který nebyl zřízen se zřetelem k určité závěti, se pozdější závětí o sobě neruší, leč že by z ní byla nepochybně zřejmá vůle zůstavitelova xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 461 odst. 2, § 483 odst. 2, 3, § 495 až 513, § 709 odst. 1 písm. b), § 898 odst. 2 písm. c), § 1262 odst. 1, § 1478, § 148xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xdst. 1, § 2063
Související předpisy:
§ 7 odst. 1, § 110 odst. 1, § 200 z. ř. s., - § 27 jednacího řádu
(Právnická osoba, která vzniknex
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx
xx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xohoto ustanovení koncipovaného podle vzoru italského dědického práva lze povolat za dědice nebo za odkazovníka i právnickou osobu, která má vzniknoux xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxto ustanovením se pamatuje i na jakékoli jiné právnické osoby, ať práva soukromého, ať práva veřejného. Platné právo takové povolání považuje za neplaxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxíce vyhovět a co nejvíce se má šetřit právní zůstavitele.
I. Obecně
Zůstaviteli jx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx x xx xxxx xxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x x xxxxxxxxxx xsobu, která má teprve po smrti zůstavitele vzniknout, musí však vzniknout do jednoho roku od smrti zůstavitele.
Existují právnické osoby, které lzx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxřejné listiny (§ 309 odst. 2), tedy notářského zápisu,
-
nadační fond (§ 395),
-
ústav (§ 405 odst. 1).
Takové právní jednání zůstavitele v sobě oxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx není osobou) povolává dědicem nebo nařizuje aby jí byl vydán odkaz (zakládaná právnická osoba nebo svěřenský fond nemusí být jediným dědicem, zůstavixxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxn vyžaduje proto, aby právní jednání zůstavitele pro případ smrti bylo pravé a platné a také musí mít všechny náležitosti zákonem vyžadované pro zakladxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxe nebo odkazovníka a určí osobu, která má takovou právnickou osobu založit. Takovou právnickou osobou může být například z obchodních korporací, upraxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxěrně kazuistických ustanovení dědického práva je v této otázce občanský zákoník stručný, o to více bude třeba, aby zůstavitel ve svém pořízení pro přípxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxtelského dokumentu, aby uvedl kdo ji má založit, jaký dědický podíl z pozůstalosti nebo jaký majetek jí má připadnout. Zůstavitel může povolat vykonavxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxch ustanoveních počítá s vykonavatelem závěti (např. § 312 odst. 1, § 396 odst. 2). Pověří-li založením právnické osoby někoho z dědiců nebo všechny své xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xe týče vlastního založení právnické osoby, bude třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákonů upravujících založení té které právnické osobxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxmto směru nic nestanoví zákon o založení té které právnické osoby, budou muset tuto povinnost splnit dědici. Nechce-li dědic věnovat splnění poslední xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxrávci pozůstalosti již povolanému.
Dědickým titulem takové právnické osoby, která má teprve vzniknout, může být závěť, má-li nabýt odkaz, může se xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xřetí osoby (§ 1582 odst. 1 obč. zák.).
II. Svěřenský fond
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že zakladatel svěří správci majetek k určitému účelu, v daném případě pořízením pro případ smrti a svěxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxěřenský správce vykonává vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vlastním jménem na účet fondu. Majetek ve svěřenském fondu není ani vlastnictxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx prospěšný, anebo soukromý. Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku, může sloužit i pro dosažení xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx provozování závodu. Svěřenský fond musí mít vlastní označení, které xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxí nebo dědickou smlouvou, vznikne smrtí zůstavitele. Dovětkem by mohl být zřízen, kdyby mu zůstavitel zanechával odkaz. Do evidence svěřenských fondx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx s. 1185 až 1191), který uvádí, že “z hlediska dědického práva je na postavení svěřenského fondu nutné pohlížet ‚jako na dědice‘ nebo ‚jako na odkazovníkxxx x xx xx xxxx xxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxý komentář dále uvádí, že „správce takto zřízeného svěřenského fondu pak vykonává práva dědice nebo odkazovníka, aniž by však sám byl osobním dědicem čx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx § 311 obč. zák. Pořízení pro případ smrti by mělo obsahovat alespoň:
a)
označení svěřenského fondu (§ 1550 odst. 2),
b)
vymezení účelu, pro kterx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxli být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen,
e)
údaj o době trvání sxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxní řadě by mělo pořízení zůstavitele obsahovat jmenování svěřenského správce a jeho pověření ke správě svěřenského fondu s případným uvedením, že ostxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx uvedena osoba, které zůstavitel uloží povinnost vydat statut. Takovou osobou může být vykonavatel závěti. Případné změny výše uvedených údajů a statxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxndu za dědice s uvedením konkrétního majetku, který má do svěřenského fondu z pozůstalosti připadnout nebo uvedení věci, která má jako odkaz připadnoux xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x). Není-li statut součástí pořízení pro případ smrti, nemusí být takové pořízení učiněno ve formě notářského zápisu, pokud jej však sepisuje notář, muxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxě bude svěřenský fond požívat ochrany, uvedené v § 1685 odst. 2 písm. a) jako osoba pod zvláštní ochranou.
III. Nadace
Zůstavitel může pořízením pro případ smrti založit nadaci (§ 306 až 393 obč. zák.). Nadace se xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxětek, má-li nabýt odkaz. Ustanovení § 309 odst. 4 vyžaduje, aby nadační listina měla formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu, tuto formu tedy musx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxlu. Účel nadace může být veřejně prospěšný i dobročinný. Při založení nadace pořízením pro případ smrti se do nadace vnáší vklad povoláním nadace za dědxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xbsažená v pořízení pro případ smrti, musí obsahovat podle § 311 odst. 2 alespoň:
a)
xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xx
xxxxxxxx xxx poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.
Obsahxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx odkazu, uvedením věci, která má jako odkaz nadaci připadnout. Tím se vnáší vklad do nadace.
Důležité je také aby zůstavitel současně určil osobu, ktxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxradníky, kdyby osoba, která má doplnit údaje nebo vykonavatel závěti tyto funkce nechtěli nebo nemohli přijmout. Pokud se týká vykonavatele závěti, vxx xxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxtinou, vydá jej po předchozím souhlasu dozorčí rady správní rada do jednoho měsíce ode dne vzniku nadace.
Podle § 313 platí, že neuvede-li nadační lixxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxx
IV. Nadační fond
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxy nebo hospodářsky. Nadační fond je upraven v § 394 až 401.
Důvodová zpráva k § 387 až 394 uvádí, že nadační fond se od nadace liší především tím, že nesloxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xondu může být celý spotřebován k účelu, pro nějž byl založen. Z toho důvodu se ani pro výši majetku a kapitálu nadačního fondu nestanovují žádné limity. Zx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx pořízení pro případ smrti) musí obsahovat alespoň údaje uvedené v § 396 odst. 1, tj.:
a)
název a sídlo nadačního fondu,
b)
jméno zakladatele a jehx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x)
počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadační fond jednají,
f)
počet člexx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xx
xxxxxxxx xxx xxxxytování příspěvků z majetku nadačního fondu nebo vymezení okruhu činností, jež nadační fond může vzhledem k svému účelu vykonávat.
Co se týká foxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xusí tak učinit formou notářského zápisu. Občanský zákoník počítá s tím, že zůstavitel povolá vykonavatele závěti, když stanoví, že zakládá-li se nadaxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxnuje je vykonavatel závěti. Pokud není vykonavatel závěti povolán, jmenuje tyto funkcionáře soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem.
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxvitel buď sám určí xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxdačnímu fondu majetek, který z takového rozdělení pozůstalosti získá. Zůstavitel může také nadačnímu fondu zanechat odkaz. Podle § 398 odst. 1 nemusí xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxnání, které tomu odporuje, se nepřihlíží. Nadační fond nevytváří nadační jistinu ani nadační
kapitál
, vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.
Vx xxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky (§ 402 obč. zák.). Ústav upravují § 402 až 418.
Důvodová zpráva k § 395 xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xd
korporace
se ústav liší tím, že jeho osobní prvek zajišťuje řízení a fungování ústavu a není nutně spojen s členstvím (takže rozhodování v něm podléhá xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxzumováno. Definiční význam pro ústav má zejména jeho účel spočívající v poskytování služeb, takže z tohoto hlediska jsou pro ústav významní ti, kdo sluxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx Ústav je definován svým účelem, tj. poskytováním služeb. Pro hierarchické uspořádání ústavu je typické, že jeho statutární orgán je monokratický (řexxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxx xxkladatelské právní jednání obsahuje alespoň:
a)
název ústavu a jeho sídlo,
b)
účel ústavu vymezením předmětu jeho činnosti, popřípadě i předmxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x
xx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx zakladatelské právní jednání dozorčí radu, uvedou se v něm počet členů dozorčí rady a jména i bydliště jejích prvních členů.
Zůstavitel může také urxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx pro založení ústavu předepsána forma veřejné listiny, notářského zápisu, pokud takové pořízení pro případ smrti sepisuje notář, musí tak učinit formxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx ústavu bude tvořit to, co mu zanechá zůstavitel svým pořízením pro případ smrti. Stane-li se z vůle zůstavitele dědicem, pak mu zůstavitel buď sám určí mxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxačnímu fondu majetek, který z takového rozdělení pozůstalosti získá. Zůstavitel může také ústavu zanechat odkaz.
Související ustanovení:
x xxx x xxx xx xxxx x xxxx x xxxx x xxx xx xxxx x xxx xx xxxx x xxx xx xxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x x553 odst. 1, § 1569 a násl., § 1582 odst. 1, § 1632, § 1685 odst. 2
Související předpisy:
x xx x x xx xxx x xxx x xx x xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx J. Majetek nesezdaných párů. Právo a rodina, ze dne 1. 4. 2016, -
ELIÁŠ, K. K pojetí dispozitivního práva v občanském zákoníku. Bulletin advokacie, 2xxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxxVÁ, K. Ochranná známka jako předmět vlastnictví ve světle nového občanského zákoníku. Právní rozhledy, 2013, č. 23-24, s. 839, -
HOJDNOVÁ, I. Dědicxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx.
Ad Notam
, 2008, č. 5, s. 170,
HORÁK, O. Nabývání majetku zůstavitele a náhodná zkáza věci.
Ad Notam
, 2015, č. 6, s. 3,
HORÁK, O. Dědictví a odkaz (k pxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxfikace - poznámky k novému režimu. Obchodněprávní revue, 2014, č. 1, s. 11,
KLEIN, Š. Odkaz a dědění konkrétně určených věcí v NOZ.
Ad Notam
, 2013, č. 2x xx xx x xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxního úkonu na řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Právní rozhledy, 2007, č. 19, s. 695,
KRČMÁŘ, J. Právo Občanské V. Právo dědické. 2. vxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxtivní neúčinnost v novém občanském zákoníku. Právní rozhledy, 2013, č. 6, s. 222,
MAYR, R. Soustava občanského práva. Kniha pátá. Právo dědické. Brxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxx xx xxxické podíly a jejich výpočet (První část - dědění ze zákona, dědění ze závěti).
Ad Notam
, 1997, č. 1, s. 7,
MUZIKÁŘ, L. Dědické podíly a jejich výpočet (xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx xx x9,
NOVÁK, D. Pořízení o věci nepatřící zůstaviteli.
Ad Notam
, 2016, č. 5, s. 15,
PALÁSEK, M. Vybrané otázky týkající se obvyklého vybavení rodinnx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxKÁ, P., HRABALOVÁ, M., WOLFOVÁ, H., FEBROVÁ, R. PEREJDOVÁ, A. Oddělení dokumentace a analytiky judikatury: Vybrané instituty dědického práva: Odkazx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xx x kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1185,
ŠPOKOVÁ, E. Přechod práv jinak než děděním.
Ad Notam
x xxxxx xx x x xx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx 4,
ŠEŠINA, M. Dědický podíl.
Ad Notam
, 2016, č. 4, s. 3,
ŠEŠINA, M. Postavení odkazovníka v řízení o pozůstalosti.
Ad Notam
, 2015, č. 4, s. 8,
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx, HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Díl I, II. 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009,
ZÍTEK, A. Vlastnictví bytů dle nového občanského zákoníkux xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
x xxxxxxxx xxxxxx xk § 1479 a 1480):
Návrh xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxtele (§ 1714 a násl.) ani sám nemůže o tomto majetku dále pořizovat. Jiný důležitý význam této úpravy spočívá v tom, že jen osoba, která je v okamžik smrti zxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxstaviteli, a tudíž ani nemůže přenést takové právo na své nástupce. Naopak dědic přeživší zůstavitele má dědické právo zachováno, a to tedy v případě jexx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxva k zděděnému majetku
V. Transmise
VI. Současné úmrtí několika osob
I. Obecně
Důvodová zpráva k § 1670 až 1673 obč. zák. rozeznává vxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xědictví, tedy vlastnického práva k zděděnému majetku.
Úmrtím zůstavitele zaniká jeho právní osobnost a je tedy vyloučeno pokračování zůstavitelxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxetím dědicem hledí se na pozůstalost tak, jako kdyby dosud byla v držení zemřelého“. Dědici smrtí zůstavitele vzniká dědické právo jako právo absolutnxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxvěděl, aniž by se o něj musel nějakou přihláškou ucházet. Dědické právo může dědic pouze odmítnout. Po úmrtí každého zůstavitele musí proběhnout řízenx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx nejlepší dědické právo (§ 1690 odst. 1).
O osobách dědiců není vždy od počátku, tj. od úmrtí zůstavitele, jasno. V období od smrti zůstavitele do právxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxá a jedná jako s dědici s dědici ze zákonné dědické posloupnosti, později se objeví závěť, ta se může ukázat jako neplatná a „do hry“ se třeba vrátí dědici zx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxavitele. Jak je uvedeno v § 189 odst. 2 z. ř. s. tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnuxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
Z judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1921/99 [Rc 24/2002], použitelného i dnes s ohledem na § 1236 obč. zák. o společenství dědiců, vyplývá, že xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx. Z právních úkonů týkajících se věcí nebo majetkových práv patřících do dědictví jsou oprávněni a povinni vůči jiným osobám společně a nerozdílně, přixxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx, mají postavení tzv. nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř ).
III. Společenství dědiců
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxvní mocí usnesení o potvrzení nabytí dědictví. Společenství dědiců může být ve svém složení proměnlivé, když některý z dědiců během řízení o pozůstaloxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxm řízení o pozůstalosti se vztahy mezi dědici, a tedy jejich vzájemná práva a povinnosti, řídí ustanoveními, podle kterých bylo společenství zřízeno (x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxsti (závěti) ve společenství dědiců, nabývají majetek zůstavitele do vlastnictví, a to od počátku, tedy od smrti zůstavitele. Platí také, že nabude-lx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxoluvlastnictví, určitou obdobu společného jmění manželů (ostatně též § 1236 zařazuje mezi účastníky společenství jmění také manžele), kdy věci nejsxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxch se rovnají dědickým podílům, které se však ještě mohou v průběhu řízení o pozůstalosti měnit, když je uzavřena dohoda o rozdělení dědických podílů nexx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x obč. zák. o tom, že není-li ujednáno něco jiného, pak se k výkonu vlastnických práv a k nakládání se společnou věcí vyžaduje jednomyslné rozhodnutí všexx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxí představuje určitou „podmnožinu“ výkonu vlastnických práv. Samotný obsah vlastnického práva definuje § 1012 obč. zák. - „vlastník má právo se svým xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxhází ke ztrátě vlastnického práva dědiců, xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxí a faktické úkony, při kterých nedochází ke ztrátě vlastnického práva dědiců, ani k zatížení věci z pozůstalosti s věcněprávními účinky, například kdxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx souhlasu všech dědiců, avšak pro tyto případy by si dědici mohli ujednat něco jiného, například že postačí, když bude rozhodnutí přijato dvoutřetinovxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxvání řízení o pozůstalosti dosti omezeno tím, že dědici mohou být ze správy pozůstalosti vyloučeni, když zůstavitel jmenuje správce pozůstalosti nebx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxdný prodej věci či její zatížení, schvaluje pozůstalostní soud (§ 1679 odst. 2). Volné nakládání s věcí za řízení o pozůstalosti povoluje dědici soud (§ xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx řízení o projednání dědictví, případně řízení o jeho dodatečném projednání (NS 22 Cdo 1586/99).
Druhá věta § 1237 stanoví, že se § 1238 a § 1239 použijxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx neplatí § 1238 odst. 2 a dědici si mohou v průběhu řízení o pozůstalosti rozdělit společné věci, pokud jim to zůstavitel nezakázal, nakládat s podílem na xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxím, nebo zánikem společenství. Pokud se týká vypořádání, platí zde ustanovení dědického práva o rozdělení dědických podílů nebo o rozdělení pozůstalxxxx xxxx x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxx že společenství dědiců nevzniká v případě odporujících si přihlášek (Gl. U. 7969, Gl. U. n. ř. 6502). Tomu lze nyní rozumět tak, že když dojde ke sporu o děxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxomocně rozhodnuto o tom, kdo má dědické právo. Je logické, že dvě skupiny dědiců navzájem popírajících své dědické právo nemohou tvořit společenství. xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xitul nebo více dědických titulů, které si navzájem neodporují.
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxm neřeší. Upravuje pouze okamžik vzniku dědického práva - vzniká smrtí zůstavitele. Úmrtím zůstavitele vzniká společenství dědiců (viz § 1236), vlasxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxno. Také viz § 1117, který také stanoví, že každý spoluvlastník má právo k celé věci, které je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Texxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxí, tj. věcí v případě rozdělení pozůstalosti, nebo se dědici stanou spoluvlastníky veškerého majetku zůstavitele (tj. každé věci z pozůstalosti), poxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxných změnách kvantitativních i kvalitativních, jakými prošel v průběhu řízení o pozůstalosti. Lze se domnívat, že tak to také tvůrce návrhu občanskéhx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxděleně několika osobám, jest tu společenství. Zakládá se na nahodilé události; na zákoně; na posledním pořízení; nebo na smlouvě.“) Tato koncepce se jxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxbytí dědictví zpětně k datu úmrtí zůstavitele se jeví ve světle této teorie jako zbytečná.
Je otázkou, jak v tomto kontextu chápat § 185 odst. 1 z. ř. s.x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxx xxe popisuje jednotlivé situace, které nastávají při dědění a případně při rozdělení pozůstalosti, mluví vždy o tom, že soud potvrdí nabytí dědictví. To xxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xrávní mocí usnesení o potvrzení nabytí dědictví. Ustanovení § 185 odst. 1 z. ř. s. sice mluví o dědictví, nikoli o dědickém právu, avšak ani občanský zákoxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xráva, § 1490 mluví o vzdání se dědictví a jde přitom o vzdání se dědického práva, § 1714 mluví o zcizení dědictví a jde o zcizení dědického práva.
Výjimkxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxá ze zákona společenství dědiců a lze tedy mít za to, že takovýto dědic se stal vlastníkem zděděného majetku dnem smrti zůstavitele.
Další výjimkou jx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xddíl V. Transmise.
Je třeba ještě dodat, že v případě věcí, k nimž zákon vyžaduje zápis do veřejného seznamu (např. u nemovitostí), nabývá dědic usnexxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxbývá vlastnictví knihovní.
V. Transmise
V této souvislosti je třeba řešit případ, kdy dědic přežil zůstavitele, avšak zemxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxijímá. Tento případ se nazývá transmise a vystupují zde zůstavitel, jeho dědic, který jej přežil a zemřel předtím, než mu bylo nabytí dědictví potvrzenx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx tím, co učinil transmitent, např. tím, že dědictví neodmítl a neuplatnil výhradu soupisu. Podle § 107 odst. 4 o. s. ř. (§ 1 odst. 2 z. ř. s.) ten, kdo nastupxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx předtím, než se mohl vyjádřit o svém dědickém právu, přechází jeho právo odmítnout dědictví na jeho dědice (§ 1488). Pokud však transmitent již dědictvx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx. 2. Transmitent musí být v době smrti zůstavitele způsobilým dědicem, transmisar musí být způsobilým dědicem transmitenta, nikoli zůstavitele. Proxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xasiv jeho pozůstalosti. Zákon o zvláštních řízeních soudních v § 121 stanoví, že ztratí-li účastník v průběhu řízení o pozůstalosti způsobilost být úxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxíka, jestliže xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xx xědictví po něm neodmítl, případně pravomocným usnesením o potvrzení nabytí dědictví po transmitentovi.
V této souvislosti je třeba řešit případ, xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx, než se vyjádřil o tom, zda dědictví odmítá, neodmítá, či zda jej přijímá. Tento případ se nazývá transmise a vystupují zde zůstavitel, jeho dědic, kterx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxisar vstupuje do právního postavení transmitenta, a je tedy vázán tím, co učinil transmitent, např. tím, že dědictví neodmítl a neuplatnil výhradu souxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx tu je v době jeho nástupu do řízení. Pokud transmitent zemřel ještě předtím, než se mohl vyjádřit o svém dědickém právu, přechází jeho právo odmítnout děxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xyplývá například při zákonné dědické posloupnosti z § 1635 odst. 2. Transmitent musí být v době smrti zůstavitele způsobilým dědicem, transmisar musí xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxpadne transmitentovi, se zařadí do aktiv a pasiv jeho pozůstalosti.
Zákon o zvláštních řízeních soudních v § 121 stanoví, že ztratí-li účastník v prxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxohlásí, že je právním nástupcem tohoto účastníka, jestliže své tvrzení o přechodu práv a povinností prokáže. Může tak učinit předložením potvrzení soxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxansmitentovi. Pokud nástupce zemřelého dědice zůstavitele neprokáže své oprávnění k přechodu práv a povinností z dědice zůstavitele, bude muset soux x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx x xxm, s kým bude pokračováno v řízení o pozůstalosti. Podle § 107 odst. 2 o. s. ř. platí, že ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxení jde.
Transmitent nabyl úmrtím dědické právo po zůstaviteli, pokud dědictví neodmítl (popřípadě jej neodmítli jeho procesní nástupci). Jelikxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxictví, nýbrž se tak musí stát současně s nabytím dědického práva, tedy smrtí zůstavitele.
VI. Současné úmrtí několika osob
Ustanovení x xxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xakové osoby nevzniká a v případě zákonné dědické posloupnosti dědí buď potomci předemřelého dědice (viz § 1635 odst. 2, § 1637 odst. 2 a § 1640 odst. 2 občx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxého zůstavitel povolal k dědění závětí nebo dědickou smlouvou, dědí místo takového dědice náhradník, byl-li stanoven, v opačném případě platí § 1504 a xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxadného úmrtí osob, např. při dopravní nehodě, nebo přírodní živelné pohromě a tedy osoby v takové situaci současně zemřelé po sobě navzájem nedědí. Podxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xrvní, má se za to, že všichni zemřeli současně. Jde tedy v tomto případě o vyvratitelnou doměnku. Je třeba počítat s tím, že může dojít ke sporu o dědické prxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx o spor skutkový a bude postupováno podle § 170 z. ř. s. Ten, kdo tvrdí, že zůstavitel nezemřel současně s další osobou, ale zemřel v jiné době, a od této právxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx, že nezemřela současně s jinou osobou.
Judikatura:
Zemře-li dědic po zůstaviteli, ale před jeho prohlášením za mrtvého, přechází jeho dědické xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxto judikátu by mohlo být postupováno, pokud by se dědic po zůstaviteli (transmitent) tohoto dne dožil - pozn. aut.].
(Z. Bl., sv. 37, č. 49)
Zanechal-xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxm nabytí dědictví (§ 482 a § 483 obč. zák.), považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví. Z právních úkonů týkajících se věcí nebo majexxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxou se na těchto právech a povinnostech navzájem podílejí; v řízení, v němž o tato práva nebo povinnosti jde, mají postavení tzv. nerozlučných společníkx xx xx xxxxx x xx xx x xx
xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xřeruší dědické řízení, dokud v dědickém řízení po 1. zůstaviteli nebude tato otázka vyřešena. Majetek, který zůstavitel nabyl dědictvím po 1. zůstavixxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx oceněný nárok na dědictví po 1. zůstaviteli, ale konkrétní majetek, který mu připadl dědictvím po 1. zůstaviteli, a to v cenách ke dni úmrtí zůstavitelex
xxx xxxxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxdicem veškerého majetku převodce z uvedené smlouvy, pak došlo ke splynutí práv a povinností převodce a nabyvatele, jehož následkem je zánik vázanosti xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxutí vkladu vlastnického práva].
Související ustanovení:
x xx xx xxx x xx xx xxx x xxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx, § 1485, § 1488, § 1490, § 1504 a násl., § 1507 a násl., § 1512 a násl., § 1520, § 1522 odst. 1, § 1523, § 1524 odst. 2, § 1551, § 1552, § 1561 až 1566, § 1569 až 1572, § xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x x x xx xx xxx x x x xxxxx xx x xxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx odst. 1, § 189 odst. 2, § 194 z. ř. s., - § 13, § 57 odst. 1 písm. a) zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), - § 1 až 4, § 21 až 23, § 2x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xx x xxx x xx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxkému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl III. Praha: V. Linhart, 1936.
(Zákaz převodu)
JUDr.
Martin
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Z tohoto ustanovení vyplývá, že potenciální dědic, kterému může x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxíl z ní, převést. Budoucí dědic nemůže o něm uzavřít smlouvu o zcizení dědictví (přesněji řečeno smlouvu o zcizení dědického práva) podle § 1714 a násl. xxxx xxxxx x xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xpřevést", lze jej vyložit tak, že nelze uzavřít ani žádnou jinou smlouvu, ať úplatnou, či bezúplatnou, jejímž předmětem by bylo budoucí dědické právo. xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xx xx xxxtavitel zemře, odmítne dědictví, přenechá spoludědici určitý majetek z pozůstalosti nebo se vzdá v jeho prospěch dědictví. Nelze také za života zůstaxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xdkazu. Jedinou výjimkou je uzavření smlouvy se zůstavitelem o zřeknutí se dědického práva podle § 1484. K tomu viz výklad k § 1484.
Komentované ustanxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxhž předpokládá, že je zdědí, činit právní jednání, například uzavírat smlouvy. S ohledem na smysl zákona lze říci, že též takovéto jednání je zakázáno a xxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx obdrží za života zůstavitele svůj "dědický podíl" a po jeho úmrtí již nebude mít nárok na dědictví.
(MS Praha 24 Co 201/1998, AdN 6/98, s. 145)
Souvxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx x xxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xx x xol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2015,
HOLÍKOVÁ, L. Možnosti dispozice dědiců s dědickým právem.
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxbývání dědictví a vlastnické žaloby dědiců x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014.
Dědická nezpůsobilost
(Oxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
Dědická nezpůsxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxodách plynoucích z právního nástupnictví po zůstaviteli odporovalo zásadám spravedlnosti a obecné morálce. Důvody dědické nezpůsobilosti jsou v toxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxední vůle. Ten, kdo v okamžiku smrti zůstavitele není z těchto důvodů způsobilý dědit, je z dědictví vyloučen.
Vydědění předpokládá jednak zůstavixxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx dědice z dědění pro jeho dědickou nezpůsobilost zasahuje všechny osoby, které jinak jako dědici z posledního pořízení nebo ze zákona přicházejí v úvahxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx
x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxadní pravidlo o zhojení překážek dědění prominutím zůstavitele zůstává zachováno. Jde tu přece o soukromý poměr zůstavitele, který pořizuje o svém maxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxominutí. Jde o reakci na poznatky z praxe, která v některých případech dospívá k závěru, že tu dědická nezpůsobilost není, s odkazem na faktické chování xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xx xxxxxx xxxxx nimž směřoval čin nezpůsobilého dědice
VI. Zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle
VII. Ostatní listiny obsahující poslední vůli
VIIIx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xII. Spory
I. Obecně
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxíhodného činu proti poslední vůli zůstavitele. Kdyby taková osoba měla dědit, bylo by to vnímáno jako nespravedlivé, v rozporu s morálkou, s obecným přxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxt. 1), nýbrž na všechny osoby, přicházející v úvahu jako zákonní dědici ve všech dědických třídách, dědicky nezpůsobilými nesmí být ani ti, kdo jsou k děxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxdická nezpůsobilost se vztahuje na osoby fyzické a lze říci, že také na osoby právnické, povolané zůstavitelem k dědění. Právnická osoba bude dědicky nxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxst.
II. Povaha dědické nezpůsobilosti
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxa o ní zůstavitel věděl. Dědici se nemohou dohodnout, že k dědické nezpůsobilosti nebudou přihlížet a budou souhlasit, aby takový dědic dědil, i když mu xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxm, že některý z dědiců by neměl být způsobilým dědicem, bude třeba provést o tom šetření, i když dědici nebudou namítat dědickou nezpůsobilost jednoho z xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xx ř. s.
III. Čin povahy úmyslného trestného činu
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxhy úmyslného trestného činu“, což směřuje k tomu, aby bylo jasné, že dědická nezpůsobilost se vztahuje i na osoby, které se dopustily trestného činu, zaxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxku, ty, které byly v době spáchání činu nepříčetné a tedy nemohly rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání). V určitých případech pachatex xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxdic, který se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu, nezpůsobilým dědicem. Dědická nezpůsobilost se vztahuje na všechny dědice, nejen na dědxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx
IV. Úmyslný trestný čin
xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxní zákoník. Čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán (§ 1). Trestným činem je protiprávní čin, který trestxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti (§ 13). Ustanovení § 14 tr. zákoníku dělí trestné činy na přečiny a zločiny. Přečiny jsxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx, které nejsou podle trestního zákona přečiny; zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobodx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxstního zákoníku třeba chápat přečiny, zločiny a zvlášť závažné zločiny. x x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxc dopustí vůči osobám, uvedeným v komentovaném ustanovení, vede k jeho dědické nezpůsobilosti. Lze předpokládat, že nejčastěji půjde o trestné činy pxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxi v sexuální oblasti (např. § 185 až 189, § 193 tr. zákoníku), kterých se nezpůsobilý dědic dopustil vůči osobám uvedeným v § 1481 obč. zák. Vše potřebné pxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
V. Osoby, proti nimž směřoval čin nezpůsobilého dědice
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx dědicky nezpůsobilým. Dříve to byl zůstavitel, jeho manžel, děti a rodiče, nově je to zůstavitel, jeho manžel, předek a potomek, tedy osoby příbuzné se xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxgistrovanému partnerovi zůstavitele činem způsobujícím dědickou nezpůsobilost. Musí jít o čin spáchaný dědicem za života zůstavitele.
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
Dále došlo ke změnám, když zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xákonem postiženého jednání. Zavrženíhodným činem může být i to, že dědic, ačkoli jej o to nemocný nepohyblivý zůstavitel žádal, nezajistil právní pomxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
Dědickou nezpůsobilost z důvodu zavrženíhodného činu proti poslední vůli zůstavitele nejlépe objasňuje následující
judikát
Nejvyššího soudu Nx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxní dědice, jímž se snaží vyvolat uspořádání dědické posloupnosti v rozporu s vůlí zůstavitele (např. aby se určitá osoba stala dědicem, nebo naopak aby xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xávěti určitého obsahu a jednání, jímž bylo zůstaviteli zabráněno projevit svou skutečnou vůli v závěti či zřídit, změnit nebo zrušit závěť, jakož i jedxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
K „zavrženíhodnému jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy“ může dojít nejen za života zůstavitele, ale také po jeho smrti.
Jednáním pxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxk měl dle předmětné závěti připadnout, aniž by tím byla dotčena vůle zůstavitele o vymezení okruhu jeho dědiců.
VII. Ostatní listiny obsahující poslxxxx xxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxstavitelovým pořízením pro případ smrti, kterými jsou podle § 1491 obč. zák. závěť, dědická smlouva a dovětek. Pojem „poslední vůle“ zůstavitele je txxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxjí části, která uspořádává majetkové poměry pro případ zániku manželství smrtí, a považuje se za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti (§ 718 obč. zxxxxx
x
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xikoli nepominutelných, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, pozůstalost nenabude (§ 1649 odst. 2),
-
příkaz k započtení (§ 1663),
-
lisxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx smlouvě o darování pro případ smrti (§ 2063), kterou zůstavitel uzavřel.
VIII. Následky dědické nezpůsobilosti
Nezpůsobilý dědic nedědí, nestaxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe § 1645 se však při výpočtu povinných dílů xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxce, že nezpůsobilému dědici bude potvrzeno nabytí dědictví, protože o jeho nezpůsobilosti se v době projednávání pozůstalosti nevědělo a byla zjištěxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxobilost zjištěna včas, se může domáhat svého práva k pozůstalosti žalobou. Může tak učinit do doby než se jeho právo promlčí, tj. do deseti let od smrti zůxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxm té třídy, ve které takovýto dědic měl dědit. Není-li jich, nastupují na místo nezpůsobilého dědice dědici další dědické třídy (viz v úvodu každého z § 1xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxx xxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xastupuje při zákonné dědické posloupnosti na jeho místo, i když vyloučený přežije zůstavitele, nejde-li o případ uvedený v § 1482 odst. 1. K tomu viz výkxxx x x xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxžet na tom, zda zůstavitel povolal náhradníka pro případ, že dědic dědictví nenabude. Pokud není ustanoven náhradník a je-li více dědiců k celé pozůstaxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxající z § 1504 obč. zák. a případně podle § 1505 odst. 2 o přirůstání dědického podílu. Nejsou-li dány podmínky pro přirůstání dědického podílu, protožx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xtejně jako v případě, když se stane jediný dědic zůstavitele z dědické smlouvy nebo ze závěti nezpůsobilým dědicem a není ustanoven náhradník.
X. Výsxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxkou nezpůsobilost výslovně prominout. Zůstavitel může také užít i jiných slov, než je „prominutí“, případně „odpuštění“, rozhodující bude jasně vyjxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxx xx xxstavitel může prominout dědici kterýkoli z činů, jež způsobují dědickou nezpůsobilost, tedy i čin povahy úmyslného trestného činu, jak je uvedeno v úvxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxkový čin, musel o něm vědět, a přesto chce, aby taková osoba dědicky nezpůsobilá dědila. Lze také mít za to, že již projevené prominutí je neodvolatelné.
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxodné, z hlediska obsahového bude třeba uvést, jaký čin se dědici promíjí. Zůstavitel může také prominutí učinit jako součást některé z forem pořízení pxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xe musí být učiněno v písemné formě. Bude ovšem otázkou, zda v řízení o pozůstalosti bude dostatek důkazů pro to, že výslovné ústní prominutí činu dědici bxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxeré jsou mezi dědici sporné, bude proto postupováno podle § 170 z. ř. s.
Pokud zůstavitel pořídí dědickou smlouvou, závětí nebo dovětkem ve prospěch xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxí pro případ smrti. Vzhledem k doslovnému znění zákona, požadující výslovné prominutí, lze soudit na neplatnost takového pořízení, pokud nebude zjišxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x prominutí takového činu (viz § 146 z. ř. s.). Zůstavitel také může v závěti poukázat na obsah jiné listiny, ze které vyplývá výslovné prominutí činu dědixx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxem, a to dědicem ze zákona, pokud zůstavitel nepořídil závěť (nebo v případech § 1499, § 1500 odst. 2, také když uvolněný podíl závětního dědice má připadxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx x x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx právo na povinný díl, je-li dědicem nepominutelným.
XI. Platnost listin obsahujících poslední vůli
Došlo-li k zavrženíhodnému činu proti zůstaxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxc zůstavitele donutil, lstivě svedl, když jeho poslední vůli zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil.
Objeví-li se zatajená listina obsaxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxe, bude mít dědic z takové závěti právo domáhat se svého dědického práva žalobou podle § 189 odst. 2 z. ř. s., bude-li jeho dědické právo silnější než dědicxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxý dědic provedl takové zásahy do listiny obsahující poslední vůli zůstavitele, že její obsah změnil tak, aby to vyhovovalo jeho zájmu. V tomto případě bxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxený xxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xa listinu zůstavitele, nebude se k ní přihlížet, neboť nejde vůbec o vyjádření vůle zůstavitele.
V případě úmyslného zničení listiny obsahující plxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxední vůle donutil, lze říci, že v takovém případě chybí vůle jednající osoby, nejde o právní jednání (§ 551 obč. zák.) a nebude se k takovému projevu poslexxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxo nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem zůstavitele, jemuž bylo vyhrxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xstivě svedl, je to také důvod neplatnosti takového projevu poslední vůle podle § 584 odst. 2.
Když byl zůstavitel k projevu poslední vůle lstivě svedxx x xxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx jednání tomu, na ochranu jehož zájmů je neplatnost stanovena. Touto osobou je zůstavitel, a pokud již nežije, nemůže námitku neplatnosti vznést. Lze vxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxu, že by k neplatnosti právního jednání měl soud (soudní komisař) přihlédnout i bez návrhu (§ 588).
XII. Spory
Pozůstalostní soud je dle § 135 o. s. ř. xx x xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxx xxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xrgánem již zahájeno, nebylo však dosud pravomocně skončeno, pozůstalostní soud vyčká výsledku takového řízení.
Jestliže trestní řízení nemůže bxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx rozhodnutí, učinil úsudek o tom, zda jednání dědice vykazuje znaky skutkové podstaty úmyslného trestného činu, ovšem s účinky jen pro řízení o dědictvxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxx x. ř. s., nebude-li existovat v této otázce pravomocný rozsudek. Podle § 169 z. ř. s. bude třeba postupovat, závisí-li vyřešení sporu o dědické právo na prxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xinem). Pokud bude pro vyřešení sporu o dědické právo třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, bude postupováno podle § 170 z. ř. s. Tenx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxdání žaloby toho z účastníků řízení o pozůstalosti, který z obsahu již neexistující listiny uplatňuje pro sebe dědické právo.
V případě sporu o to, zxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxý tvrdí, že mu zůstavitel výslovně prominul a chce dědit.
Judikatura:
K tomu, zda jsou dány důvody dědické nezpůsobilosti, musí soud přihlédnoxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxí § 1 odst. 2 z. ř. s. - pozn. aut.) a § 135 odst. 1 o. s. ř. je státní notářství (nyní soud - pozn. aut.) vázáno pravomocným rozhodnutím o tom, že byl spáchán txxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx § 1673 odst. 1 obč. zák. a § 169, 170 z. ř. s. - pozn. aut.). Jestliže tedy bylo řízení před příslušným orgánem již zahájeno, nebylo však dosud pravomocně xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx x xxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxx xxestní řízení nemůže být zahájeno např. proto, že zemřel dědic, který se měl dopustit úmyslného trestného činu proti zůstaviteli nebo proti osobám uvedxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x x xxx xx xx xx xxx xxyslu ustanovení § 25 not. ř.) (nyní § 1 odst. 2 z. ř. s. - pozn. aut.) státnímu notářství xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxy jen pro řízení o dědictví. K postupu podle ustanovení § 18 not. ř. není ani v tomto případě důvod (nyní podle § 1672, 1673 obč. zák. a § 169, 170 z. ř. s. - pxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxčná osoba byla za trestný čin proti zůstaviteli nebo osobám uvedeným v tomto zákonném ustanovení pravomocně odsouzena. Bylo-li trestní řízení ukončexx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxdne o tom podle § 175k odst. 1 o. s. ř. (nyní podle § 1672, § 1673 odst. 1 obč. zák. a § 169, 170 z. ř. s. - pozn. aut.).
(KS Ústí nad Labem 35 Co 949/2005)
Bxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxé nezpůsobilosti (§ 469 obč. zák.) (nyní § 1481 obč. zák. - pozn. aut.) vázán pravomocným rozsudkem a tato otázka nemůže být předmětem rozhodování dle § xxxx xxxxx x xx x xx xx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxx xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x x xxxxx xxxxxxě závislé také na tom, zda mu zůstavitel tento čin odpustil (§ 469 druhá věta obč. zák.) (nyní § 1481 obč. zák. - pozn. aut.), a je-li tato otázka sporná, muxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxx xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx 3/01, s. 62)
Při posuzování, zda se dědic dopustil úmyslného trestného činu, který zakládá dědickou nezpůsobilost (§ 469 obč. zák.) (nyní § 1481 obxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx. z důvodu amnestie, promlčení), řeší soud v dědickém řízení tuto otázku jako předběžnou (§ 135 odst. 2 o. s. ř.) (nyní § 1 odst. 2 z. ř. s. - pozn. aut.). Otáxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xx xx xx (nyní § 1673 odst. 1 obč. zák. či § 170 z. ř. s. - pozn. aut.). Otázka, zda takové jednání je trestným činem, je otázkou právní a řeší se postupem podle § 17xx xxxxx x xx xx xx xxxxx x xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx zůstavitelovy, které by přivodilo dědickou nezpůsobilost dědice, nelze považovat, jestliže dědic v průběhu dědického řízení tvrdil, že předložená xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxě rozhodnuto, že zůstavitel tuto závěť vlastní rukou nenapsal.
(KS Brno 18 Co 60/1997, AdN 6/98, s. 148)
Ten, kdo zfalšoval nebo podvrhl testament ax xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxčení listiny obsahující poslední vůli zůstavitelem neúmyslně nebo osobou odlišnou od zůstavitele, případně dojde-li ke ztrátě takové listiny, bude xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxyceného právního úkonu po formální i obsahové stránce.
Související ustanovení:
x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xx xxxx x xxxx x xxx xx xxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x 1594, § 1634 až 1640, § 1643 odst. 1, § 1645 a násl., § 1649 odst. 2, § 1663, § 1672, § 1673, § 2063, § 3020
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxx x xxx x xxx x xxx x xxx xx xxxx x xxx xx xxxx x xxx xx xxxx x xxx xxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx x x odst. 2, § 20 odst. 1, § 21, § 146, § 168 až 170, § 189 odst. 2 z. ř. s., - § 135 o. s. ř.
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx9.
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
Předně se navrhxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxl-li zůstavitel návrh na rozvod manželství i z tohoto důvodu. V takovém případě je zřejmé, že manželství je rozvráceno z příčin na straně druhého manželxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxní zákonné dědické posloupnosti i pro potomky manžela vyloučeného z dědění (§ 1483) představuje logický důsledek tohoto opatření. Tito potomci nejsox xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxnci. Je-li z dědického práva vyloučen pozůstalý manžel, který se vůči zůstaviteli dopustil domácího násilí, tedy činů, v jejichž důsledku se společné xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxě najevo, že míní ukončit i spojení s výlučnými příbuznými svého manžela včetně těch, které s ním případně sdíleli společnou domácnost.
Obxxxx
Domácí násilí má různé formy, od fyzických útokx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxhal závěť, případně že závěť nebyla pravá nebo platná, dědici ze závěti dědictví odmítli, případně z jiného důvodu nastalo dědění ze zákona (§ 1499, § 15xx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxučit, nebo naopak, přestože byl dán takovýto důvod vydědění, může z vlastní vůle ponechat manžela jako svého dědice z již dříve pořízené závěti nebo dokxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx v domě nebo bytě, v němž se nachází rodinná domácnost manželů, pro jednoho z nich nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči manželovi nxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx vůči zůstaviteli dopustil činu naplňujícího znaky domácího násilí, což lze vyložit tak, že má jít o situaci domácího násilí, která zůstavitele dohnalx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxbilý manžel
Problém této úpravy spočívá však v tom, že je vydědění vázáno již na to, že xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxu řízení o tomto návrhu. Důvodová zpráva uvádí, že v takovém případě je zřejmé, že manželství je rozvráceno z příčin na straně druhého manžela. To ovšem nxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xřeba ještě ani vyslechnuti svědci a řízení bude nepochybně zastaveno v důsledku úmrtí zůstavitele bez rozhodnutí ve věci. Nebude moci být vydán rozsudxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxj mohou nutit osoby, jež mají zájem na tom, aby nedědil pozůstalý manžel. Lze předpokládat, že se pozůstalý manžel bude bránit tím, že se domácího násilí xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxůstalosti jednat jako s tím, kdo přichází v úvahu jako dědic (§ 110 odst. 1 z. ř. s.), a to až do doby, než xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx odkáže podle § 170 z. ř. s. pozůstalostní soud (soudní komisař) toho, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby svx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxali opak. V řízení budou muset docílit vydání rozsudku, že pozůstalý manžel není dědicem ze zákonné dědické posloupnosti.
Může nastat případ, kdy zxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx, během řízení došlo k úmrtí zůstavitele (navrhovatele), aniž by předtím zůstavitel svoji závěť zrušil. Je otázkou, zda v takovémto případě bude manžex xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xinu, jak stanoví § 1481 obč. zák.
Občanský zákoník předpokládá, že návrh na rozvod podá zůstavitel, vůči němuž se jeho manžel dopustil činu naplňujxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxdá manžel, který se domácího násilí dopustil nebo když půjde o společný návrh na rozvod, a zůstavitel uvede jako svůj důvod připojení se k žalobě, že se maxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx případ smrti tak, že na něj nebude ničím pamatovat, neboť není nepominutelným dědicem.
I když bude takový manžel nezpůsobilým dědicem, bude účastnxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx, ze kterého vyplývá, že dědická nezpůsobilost platí i v případě, když některý z registrovaných partnerů podá návrh na zrušení partnerství z důvodu, uvxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xe výkon rodičovské odpovědnosti z vlastní viny závažným způsobem zanedbával. To je také nový důvod dědické nezpůsobilosti, jeho výhodou je, že zbavenx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xoudu, nýbrž bude obsažen v jeho odůvodnění, ve kterém bude popsáno chování rodiče, jeho vztah k dítěti a jednání s ním. Toto ustanovení platí, má-li dědix xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx V tomto období může dojít ke zbavení rodičovské odpovědnosti. Musí jít však o zbavení z důvodů uvedených v odstavci 2, jež korespondují s důvody uvedenýxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxe užil v tomto ustanovení, i v § 871, slov „zneužíval“ a „zanedbával“, lze z toho usuzovat na to, že musí jít o proces trvalý, nikoli o určitý jediný
exces
v xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxčovské zodpovědnosti by mělo být důvodem pro to, aby jí byl rodič zbaven tehdy, když její výkon zanedbával z vlastní viny. To lze vyložit tak, že rodiči nix xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xítěte) a on přesto, a zde lze říci úmyslně nebo i z nedbalosti, zanedbával výkon rodičovské odpovědnosti.
V tomto případě potomci dědicky nezpůsobixxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Prominutí činu zakládajícího dědickou nezpůsobilost
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx 1 a 2 komentovaného ustanovení nejsou doprovázeny doložkou o tom, že zůstavitel může svému manželovi nebo rodiči čin zakládající dědickou nezpůsobilxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxx xxxx xxx xx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxdické posloupnosti, postačí, když zůstavitel ustanoví manžela nebo rodiče pořízením pro případ smrti svým dědicem. Jedná se o případy dědické nezpůsxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx při zákonné dědické posloupnosti byl takový dědic dědicem nezpůsobilým. Stejný následek nastane, když zůstavitel pořídí závěť v době, kdy důvod dědixxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxkož i odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit (§ 1594 odst. 1 věta druhá), nenabudou odkaz ani odkazovníci, případně ani pododkazovníci, kteřx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx x x x xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxíše jako předběžná ve sporu o vydání odkazu u soudu, na který se bude muset odkazovník obrátit, pokud mu dědic nebude chtít odkaz dobrovolně splnit s poukxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xx x53, § 865 až 909, § 1475 odst. 1, § 1481, § 1499, § 1500 odst. 2, § 1504, § 1505, § 1594 odst. 1, § 1635 až 1640, § 1672, § 1673, § 3020
Související předpisy:
x xxxx x xxxx x xxx xxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx xx xxx xx xx xx
xxxxxxxx xxxxxxxného dědice)
JUDr.
Martin
Šešina
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Z důvodové zprávy (k § 1481 až 1483):
Nezpůsobilost dědit zasahuje jen osobu, jíž se zákonné důvody týkají. Není spravedlivý důvod trestax xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxšak jen při zákonné posloupnosti dědiců (při dědění ze zákona), neboť projeví-li zůstavitel sám poslední vůli, je namístě respektovat i v tom směru jehx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxovení řeší otázku nástupnictví po osobě vyloučené z dědického práva. při zákonné dědické posloupnosti. Občanský zákoník mluví o potomcích vyloučenéxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxoupí vždy na místo vyloučeného, např. když je vyloučen rodič jako jeden z dědiců druhé třídy (§ 1636 odst. 1), nastoupí na jeho místo jeho potomci, kteří bx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxele a člena společné domácnosti, nebo
b)
potomci (v případě sourozenců ve třetí třídě dědiců jde pouze o děti, stejně jako v případě dětí prarodičů v xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx vyloučen rodič jako dědic ve druhé třídě dědiců, nenastupují na jeho místo jeho potomci, když tato alternativa není v § 1636 uvedena. Jedná se tedy o potxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxí-li některý ze sourozenců zůstavitele (§ 1637 odst. 2), a o děti dětí prarodičů zůstavitele, které nastupují v šesté třídě, nedědí-li některé z dětí prxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxědí-li“, lze dát přednost druhé možnosti, uvedené pod písmenem b).
Potomci dědicky nezpůsobilého manxxxx
V případě dědicky nezpůsobilého manžela občanský zákoník vylučuje z dědění též jeho potomky. Protože zůstavitel a jeho vyloučený manžel mohou mít spoxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx nebyli osvojeni. Děti zůstavitele a jeho dědicky nezpůsobilého manžela budou při zákonné dědické posloupnosti po zůstaviteli dědit a pokud zůstavitxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx
Zřeknutí se dědického práva
JUDr.
Martin
Šešina
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
Uvedené právní zařízení (renunciace) umoxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxa účelná zejména v těch případech, kdy se presumptivnímu dědici dostane od zůstavitele nějakého plnění, jež by jinak muselo být v dědickém řízení na jehx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxhž zdroje lze pomocí institutu renunciace předem odklidit.
Požadavek formy veřejné listiny pro smlouvu o zřeknutí se dědictví je plně odůvodněn prxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxsobila neutrální osoba oprávněná veřejnou listinu vyhotovit. Na ní bude přispět k tomu, aby si strany - a zejména čekatel dědického práva, který se jej vxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxv a povinností ze smlouvy o zrušení dědictví. Možnost bezformálního zrušení práv a povinností ze smlouvy o zřeknutí se dědictví dává smysl zejména z tohx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xcela nebo jen zčásti, ať již bude vymezeno poměrně nebo ve vztahu k určité věci, k náhradě za ni vůči odkazovníku atd. V tom směru platí volnost smluvních sxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx jeho dědické právo v době uzavření smlouvy ještě neexistuje). Proto se věřitelé presumptivního dědice nemohou dovolávat její neúčinnosti cestou odpxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxanovení.
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxvy
IV. Plná moc
V. Forma smlouvy
VI. Evidence smlouvy
VII. Obecná ustanovení zákona, jimiž se řídí smlouva
VIII.Modality
IX. Smlouva o zřeknutí sx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxeknutí se dědického práva dědici v dědických třídách
XIII. Opětovné nabytí dědického práva
XIV. Spory o platnost smlouvy o zřeknutí se dědického práxx
xx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx práva je jediným právním jednáním, kterým lze platně nakládat s dědickým právem ještě za života zůstavitele. Smlouva o zřeknutí se dědického práva je sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxkého práva ve prospěch druhého, uzavřená za života zůstavitele, nemají právní účinky (§ 1480 obč. zák.). Nelze ani uzavírat takovou smlouvu, na jejíž jxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxtavit, že by v notářském zápise byly obsaženy dvě na sobě nezávislé smlouvy o zřeknutí se dědického práva.
Může dojít i k tomu, že zůstavitel uzavře děxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxáva.
Tuto smlouvu mohou uzavřít nejen osoby, jež jsou nepominutelnými dědici, mohou ji uzavřít všichni, kteří přichází v úvahu jako dědici ze zákonxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxo smysl, by mělo jít o osobu, která se dědicem zůstavitele může skutečně stát, kdyby takovou smlouvu neuzavřela.
Zřeknout se lze dědického práva, ktxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xe zůstavitelem uzavřel a tím by došlo k jejímu zrušení.
Smlouva se sice týká zřeknutí se budoucího dědického práva, práva, které by zřeknuvší se třebx xxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxdou splněny podmínky dané § 589 a násl. obč. zák., lze, na rozdíl od důvodové zprávy, říci, že by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti tohoto právního jednxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xohl uhradit alespoň část vykonatelných pohledávek svých věřitelů.
Důvodová zpráva uvádí, že dědického práva se lze zříci i za odbytné, úplatu nebo xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xím, že poskytl zřeknuvšímu se svému budoucímu dědici určité plnění na úkor svých věřitelů.
Podle § 1645 platí mimo jiné, že kdo se zřekl dědického práxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxyl vyloučen.
Zřeknutí se dědického práva má také důsledky vzhledem k osobám, uvedeným v § 1666 odst. 2 (manžel zůstavitele) a § 1668 odst. 1 (rodič zůsxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxrání zřeknuvšímu se xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxý zákoník nestanoví nic o svéprávnosti stran smlouvy, jako je tomu např. u smlouvy dědické v § 1584 odst. 1. Platí tedy obecně, že účastník smlouvy, který xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
III. Nesvéprávný účastník smlouvy
xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxva uzavřel zákonný zástupce dítěte (§ 892 odst. 1 obč. zák.), které je stranou smlouvy, se schválením opatrovnického soudu (viz § 898 odst. 1 o tom, že k prxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx se dědického práva osobou starší osmnácti let s omezenou svéprávností (omezenou v tom směru, že nemůže samostatně takovouto smlouvu uzavřít) může uzaxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxnce a lze říci, že analogicky by mělo být schvalováno i zřeknutí se dědického práva.
Lze předpokládat, že schválení v těchto případech by bylo možno dxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxý v budoucnu napadlý dědický podíl.
IV. Plná moc
Občanský zákoník nestanoví nic o tom, že smlouva může být uzavřena jen osobním jednáním (§ 1584 odxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxo právnímu jednání.
Zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, doplnil s účinností k 2xx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.
V. Forma smlouvy
Smlouva musí mít formu veřejné listiny, tedy s přihlédnutím k § 3026 odst. 2 obč. zák., xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xůvodně nebylo nic ujednáno o potomcích zřeknuvšího se, a tedy zřeknutí působilo i vůči nim, nově strany domluví opak, tedy že zřeknutí vůči nim nepůsobí x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxdnání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě. Změna by tedy měla být provedena ve formě notářského zxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxt i formou soukromé listiny, lze doporučit užití formy notářského zápisu, aby i zrušení smlouvy mohlo být evidováno v Evidenci právních jednání pro příxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx
Podle x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx republiky o Evidenci právních jednání pro případ smrti, schváleného Ministerstvem spravedlnosti pod čj. 743/2013-OSD-ENA/14. Eviduje se také smloxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx. Pokud smlouva o zrušení práv a povinností ze smlouvy o zřeknutí se dědického práva nebyla sepsána formou notářského zápisu, bude do této evidence zanexxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxbude uzavřena ve formě notářského zápisu a nebude uložena do úschovy notáře.
VII. Obecná ustanovení zákona, jimiž se řídí smlouva
Jelikož jde o smlxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx jakmile si strany ujednaly její obsah, a že stranám je ponecháno na vůli, aby si v mezích právního řádu svobodně ujednaly a určily její obsah. Vztahují se xx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxvní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý jexx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxxxvý důvod, a o následcích, které z toho vzniknou, § 1730 o záznamech o údajích poskytnutých straně při jednání o smlouvě a o sdělených důvěrných údajích a o xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xe souhlasem všech stran anebo z jiných zákonných důvodů, § 1764 až 1766 o změně okolností (zejména § 1765 o právu domáhat se obnovení jednání o smlouvě, zmxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx-li si to strany.
VIII. Modality
Zříkající se dědic se vzdává svého dědického práva obecně, a tedy z jakéhokoli titulu, z něhož mu může dědické právo xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxt z dědické smlouvy ani ze závěti, jež byly pořízeny předtím, než se dědic svého dědického práva zřekl.
Lze si také představit situaci, kdy se dědic zřxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxotiplnění i bezplatně. Nejčastěji patrně půjde o případy, kdy zříkající se potvrdí, že převzal od druhé strany smlouvy (budoucího zůstavitele) určitxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxitel tohoto svého dědice obdaroval.
S přihlédnutím k § 1 odst. 2 obč. zák. lze usoudit, že se lze zříci dědického práva i jen zčásti, např. k polovině dxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx tuto otázku lze odpovědět kladně v souladu s důvodovou zprávou, která to výslovně připouští. Viz též komentář k § 1475 obč. zák., oddíl V. Reálný dědický xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxklých cen jim zůstavitelem přidělených věcí. Zřeknutí se dědického práva k určité věci v takovém případě vlastně zaváže dědice respektovat vůli zůstaxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
Zřeknutí se dědického práva může být vázáno na podmínku, ta může například spočívat v tom, že zůstavitel na zřeknuvšího se dědice převede za svého životx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx ustanovení, lze se zříci dědického práva ve prospěch jiné osoby. Nelze to však vzít doslovně tak, že onou třetí osobou může být kdokoli, třeba i osoba práxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx dědické třídě podle zákonné dědické posloupnosti.
Smlouva o zřeknutí se dědického práva uzavřená podle odstavce 2 je v podstatě speciální smlouvox xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxicem. Nestane-li se jím, pak ten, kdo se zřekl dědického práva, dědí.
Příklad
Když dojde k tomu, že se např. dědického práva zřekne dědic A ve prospěch děxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxci B čtvrtina pozůstalosti, která by jinak patřila dědici A, a dědic B tak získá poloviční podíl na pozůstalosti, dědicům C a D zůstane každému podíl čtvrxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx x xx xxždý třetinou.
xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx dědického práva, dědicem nestane.
Je možné také zřeknutí se dědického práva ve prospěch více osob.
X. Zřeknutí se dědického práva nepominutelnýx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxtětem zůstavitele, a nedědí-li, pak s jeho potomky), platí, že:
-
nebude-li o tom nic ve smlouvě ujednáno, působí zřeknutí se i proti potomkům zřeknuxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xřeknuvšího se, ve smlouvě může být ujednáno, že zřeknutí vůči potomkům zřeknuvšího se nepůsobí nebo že působí jen vůči některým z nich,
-
ve zřeknutx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx
x
xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx dědické právo například v případech, kdy zůstavitel nenapíše závěť, popřípadě když napsanou závěť zruší nebo bude závěť neplatná, nebo v případech uvxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx o tom, s čím občanský zákoník nepočítá, a sice zda se lze zříci dědického práva s tím, že si zřeknuvší se nepominutelný dědic ponechá právo na povinný díl. xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxžnost není vyloučena.
XI. Potomci zřeknuvšího se dědického práva
Je otázkou, zda zřeknutí se pouze práva na povinný díl působí i proti potomkům zřexxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxtoupí do dědění místo jejich předka (viz např. § 1635 odst. 2).
Také zřeknutí se dědického práva s tím, že si dědic ponechá právo na povinný díl, by půsoxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxkům, není-li jinak ujednáno. Potomci by tedy měli pouze právo na povinný díl.
XII. Zřeknutí se dědického práva dědici v dědických třídách
xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxející v úvahu jako dědici ze zákonné dědické posloupnosti. V případě sourozenců (třetí třída dědiců) působí zřeknutí se dědického práva i proti dětem sxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx0 odst. 2).
XIII. Opětovné nabytí dědického práva
Pokud by zůstavitel poté, co uzavřel s dědicem smlouvu o zřeknutí se dědického práva a někdy poté bx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxnský zákoník pamatuje i na případy, kdy dědické právo dědic, který se jej zřekl, znovu nabude. Stane se tak tehdy, když se zřekne dědického práva ve prospxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx dědického práva platí jen tehdy, když se určitá osoba stane dědicem. Důvody, proč se taková osoba nakonec dědicem nestala, mohou být různé, například kxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxe platná. Zákon však zde říká, že má se za to, že zřeknutí platí, jen stane-li se tato osoba dědicem. Záleží proto na obsahu smlouvy, strany se mohou dohodnxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xzavřena s tím, že se ostatní dědici zřekli svého dědického práva, pozbývá zřeknutí se dědictví účinku, nedědí-li dědic povolaný v dědické smlouvě a lze xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx dědické smlouvy, zřeknou svého dědického práva a poté je uzavřena dědická smlouva. Může se tak stát i současně, kdy budou uzavřeny smlouvy o zřeknutí se xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx. Zda budou opravdu dědit, to bude záviset na zůstaviteli, zda je za dědice povolá; ze zákona budou dědit, pokud zůstavitel nepovolá za dědice někoho jinxxxx
xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxé smlouvy. Pak nebude-li dědit dědic z dědické smlouvy, lze říci, že bude platit § 1484 odst. 2 a budou dědit ti z dědiců, kteří se dědického práva nezřeklix x xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxry o platnost smlouvy o zřeknutí se dědického práva
I u této smlouvy lze očekávat spory o její pravost a platnost mezi potomky zřeknuvšího se dědického xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxy o zřeknutí se dědického práva, ponesou důkazní břemeno ti, kdo z její neplatnosti odvozují své dědické právo nebo právo na povinný díl a tvrdí, že smlouxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxi k situaci, že vyřešení sporu o dědické právo bude záviset na právním posouzení pouze takových skutečností, které jsou mezi dědici nesporné, bude postxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxáva ve formě soukromé listiny. Nedodržení zákonem předepsané formy totiž způsobuje její absolutní neplatnost. Bude-li pro vyřešení sporu o dědické pxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xědictví učiněné osobou oprávněnou k povinnému dílu působí vůči potomstvu bez ohledu na to, zda dotčený zemřel před zůstavitelem čili nic.
(Gl. U. 151)
xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 1 odst. 2, § 441, § 483 odst. 2 písm. e), § 561 odst. 1, § 564 až 569, § 589 a násl., § 892 odst. 1, x xxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxx. 2, § 1668 odst. 1, § 1672, § 1673 odst. 1, § 1721 a násl., § 1725, § 1728 až 1730, § 1746, § 1747, § 1755, § 1759, § 1764 až 1766, § 1901, § 2001 a násl., § 3026 odst. 2
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx x xx xx xx xxxx xxxxx x x xxxx x xxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxávo (§ 1475-1720). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2015,
HORÁK, O. Poslední pořízení jako výslovné prominutí činu zakládajícího dědickou nezpůsobilxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx x xx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxdictví, zřeknutí se dědického práva a vzdání se dědictví jako staronové instituty dědického práva po rekodifikaci. AdN, 2014, č. 1, s. 5 a násl.
KRÁLxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xx-53.
MAYR, R. Soustava občanského práva. Kniha pátá. Právo dědické. Brno: Barvič & Novotný, 1927,
MUZIKÁŘ, M. Zřeknutí se dědického práva.
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx
x xxxxxxxx xxx xxxČKA, O. Dědické právo v praxi. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 4,
ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., SKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář, Díl I, xxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
6. Tuor, Schnyder: Das schweizerische Zivilgesetzbuch. 9. vyd. 1975, s. 381.
Odmítnutí dědictví
(Právo odmítnout dědictví)
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Z důvodové zprávy (k § 1485 až 1489):
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xřijme či odmítne. Zavedení pořizovací volnosti zůstavitele a dědicova zavázanost ze zůstavitelových dluhů, které na něho přecházejí cestou sukcesex xxxx xxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxdou žádné překážky.
Přehled výkladu:
I. Obecně
II. Odmítnutí dědictví a právo na povinný díl
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx odmítnuvšího s výhradou povinného dílu
VI. Případy, kdy nelze odmítnout dědictví
VII. Zastoupení
VIII. Schválení právních jednání obecně
IX. Scxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxj bude spravovat třetí osoba
I. Obecně
Úvoxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx S přihlédnutím k § 1475 odst. 3 obč. zák., dle něhož dědictvím je teprve to, co dědic z pozůstalosti skutečně získá, by měl být správně používán termín „odxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xák., dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Znamená to, že tomu, kdo přichází jako dědic z dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona, napadá dědické prxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxbranou, když je poučen podle § 1487 odst. 1 o jeho právu odmítnout dědictví, když může:
-
odmítnout dědictví, poté se na něj hledí, jako by dědictví nikxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x
xxxdmítnout (přijmout) dědictví, tím pokračuje v řízení o pozůstalosti jako účastník,
-
zůstat nečinný, když nechá uplynout lhůtu k odmítnutí dědicxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxusí své dědické právo uplatnit u obecného soudu (§ 189 odst. 2 z. ř. s.) v desetileté lhůtě, běžící od smrti zůstavitele, nýbrž v řízení o pozůstalosti budx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx neznámý nebo neznámého pobytu, který byl o svém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a v určené lhůtě o sobě nedal vědět (§ 1671 odst. 1); ani tomuto dědici nezxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xožnost své dědické právo uplatnit u obecného soudu (§ 189 odst. 2 z. ř. s.) v desetileté lhůtě, běžící od smrti zůstavitele.
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xx87 odst. 1 obč. zák. (§ 164 z. ř. s.). Na rozdíl od vzdání se dědictví (§ 1490 obč. zák.) nelze výslovně odmítnout dědictví ve prospěch spoludědice, byť texxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxků zůstavitele, v případech zákonné dědické posloupnosti v první dědické třídě (§ 1635 odst. 2). Nelze takto odmítnout dědictví ani ve prospěch jiných xxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxva na povinný díl, lze to však dovodit ze závěru druhé věty odstavce 1 komentovaného ustanovení, z něhož vyplývá, že nepominutelný dědic může dědictví oxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxí kumulováno i to, že nežádá ani povinný díl. Při vyrozumění o dědickém právu takového dědice je třeba jej upozornit na možnost výhrady povinného dílu i nx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxí dědického práva
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxmítnutím dědictví z tohoto pořízení s tím, že uplatní své právo jako dědic ze zákona. Může se stát dědicem z pořízení pro případ smrti nebo dědictví odmítxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxpř. když dědic ze zákonné dědické posloupnosti dědictví odmítne a posléze se objeví závěť povolávající jej za dědice), jednou již odmítnuté dědictví nxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxmítnutí dědictví se vztahuje na celé dědictví, tedy i na majetek nově objevený.
I když § 189 odst. 2 z. ř. s. stanoví, že tomu, kdo nebyl účastníkem řízexx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxdic, který dědictví odmítl, takovou žalobu podat, a byla-li by podána, nebude možno jí vyhovět.
Odmítnutí dědictví nelze odvolat, učinit pod podmíxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxh zůstavitele, je však především na něm, aby si potřebné informace opatřil. Neučiní-li tak, nemá to na platnost učiněného odmítnutí dědictví vliv.
Ixx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxázkou, zda může dědictví odmítnout ještě před tím, než mu vznikne dědické právo, tedy xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xvěřenský nástupce (následný dědic) do doby, než nabude dědické právo, tzv. nárok ze svěřenského nástupnictví, lze připustit, že se tohoto nároku může xxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx dědictví po zůstaviteli.
V. Postavení potomků nepominutelného dědice odmítnuvšího dědictví s výhradou povinného dílu
Ustanovení o tom, že „odmxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxti (viz § 1635 odst. 2 obč. zák.), a tedy že v důsledku toho by tato větev v případě zákonné dědické posloupnosti získala povinný díl a ještě dědický podíl. xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx povinnému dílu.
Otázku, zda by potomci odmítnuvšího nepominutelného dědice měli mít dědické právo lze zodpovědět několika způsoby:
a)
Potomcx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxl, přijal povinný díl pro sebe i pro své potomky (viz též § 2 odst. 2 a 3 a § 3 odst. 1).
b)
Potomci odmítnuvšího nepominutelného dědice by měli mít dědickx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx x653, § 1654, § 1657); potomci odmítnuvšího nepominutelného dědice by měli spoludědicům v rámci regresu (§ 1876 odst. 2) nahradit to, co oni plnili nepomxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx
xxx xxxxxxxx xxx nelze odmítnout dědictví
Zákony pamatují také na případy, kdy dědic nemůže dědictví odmítnout. Jde o následující případy:
-
odmítnout (ale ani pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x. ř. s.),
-
stát, který nabývá dědictví podle § 1634 obč. zák.,
-
dědic, kterému marně uplynula lhůta k odmítnutí dědictví, daná mu usnesením souxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx zákona je právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, neplatný, lze říci, že totéž platxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx x x12 odst. 3 insolvenčního zákona je právní úkon, kterým dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odmítne dědictví xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxví, lze říci, že dědic v exekuci by neměl odmítat dědictví, ze kterého mu může připadnout do vlastnictví majetek, s jehož pomocí by mohl uhradit své dluhy xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxx se bude žalobou domáhat, aby soud určil, že tato dohoda dědiců (jako hmotněprávní úkon) je vůči němu relativně neúčinná, (viz § 589 a násl. obč. zák.),
xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x x90 nebo § 591, kterými dlužník zkrátil své věřitele. Věřitel se může dovolat relativní neúčinnosti tohoto právního jednání dlužníka.
VII. Zastoupexx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xak, že v ní je třeba uvádět, že zástupce může za dědice učinit prohlášení nejen o tom, že dědic dědictví odmítá, nýbrž také, že jej neodmítá (nebo že dědictxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xrávním jednáním, při kterém může dojít ke střetu zájmů zejména tehdy, když jeden dědic uděluje plnou moc k zastupování v řízení o pozůstalosti spoludědxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxvním zastoupení zákon připouští výjimku z ní pro případy, kdy zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět
V případě zákonného zastoupení a oxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxců zastoupených stejným zákonným xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxíka, je pozůstalostní soud (soudní komisař). Takový opatrovník je oprávněn za zastoupeného učinit vyjádření o tom, zda dědictví odmítá, či neodmítá.
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx, zákonný zástupce nebo opatrovník osoby, jež není plně svéprávná, bylo soudem schváleno.
V otázce schvalování přijetí dědictví či odkazu se střetxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xěta první, § 1620 odst. 1 obč. zák.), takže ve věci přijetí dědictví není co schvalovat, dědické právo (případně odkaz) lze tedy jen odmítnout. Předpoklxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx. e) a dědí-li dítě, vyžaduje aby bylo schvalováno i nabývání dědictví nebo odkazu nikoli zanedbatelné majetkové hodnoty. Argumentem je zejména § 898 oxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxotné. Tomuto názoru lze přisvědčit s tím, že § 898 odst. 2 písm. e) je ustanovením speciálním ve vztahu k § 1485 a násl. o odmítnutí dědictví.
IX. Schválexx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxdodkazu) z pozůstalosti vyžaduje § 483 odst. 2 písm. e) obč. zák., spravuje-li opatrovník opatrovancovo jmění. Jedná se o opatrovníka osoby starší osmxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xpatrovnictví (všestranná ochrana zájmů opatrovance), a tedy i § 483 odst. 2 písm. e), odpovídá, aby i přijetí dědictví za opatrovance zejména v případexxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx bylo schvalováno soudem.
b)
Jednání zákonného zástupce dítěte Jak je již výše v bodu VIII. uvedeno, je podle § 898 odst. 2 písm. c) obč. zák. souhlasx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxí nebo odkaz odmítá. Je tomu tak proto, že dle občanského zákoníku mohou být s přijetím pozůstalosti spojeny závazky dědice značně zatěžující, jako napxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxížit. Také když zůstavitel zatíží dítě povinností splnit odkaz, příkaz, podmínku, může být pro tohoto dědice přijetí dědictví rizikové. xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxtupce nebo opatrovníka, kteří jménem dítěte nebo opatrovance dědictví neodmítli, měl by platít automaticky opak, tedy že bylo dědictví odmítnuto a naxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxidla proběhla.
Příslušným soudem ke schválení těchto právních jednání je míněn soud opatrovnický, v jehož obvodu má opatrovanec bydliště (§ 85 odsxx x xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxtrovník takové prohlášení učinil.
X. Opomenutí s vyjádřením o dědickém právu
Může také nastat situace, kdy zákonný zástupce nebo opatrovník po poxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx o tom, že uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout dědictví zaniká a nezletilý dědic nebo opatrovanec by dědili. Lze říci, že i takovéto opxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx x důsledku neschválení tohoto opomenutí platí automaticky opak, tedy že bylo dědictví odmítnuto.
XI. Přijetí dědictví s podmínkou, že jej bude spravxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x x xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xanechat dědictví nebo odkaz určený pro zastoupeného s podmínkou, že jej bude spravovat třetí osoba. Takový majetek je sice ze správy, kterou jinak zákoxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxazu odmítnout. K odmítnutí se vyžaduje také schválení soudu. Otázkou zde je, zda opatrovnický soud ustanoví správcem nabytého dědictví osobu, kterou x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxíce vyhověno vůli zůstavitele), pokud zůstavitel k tomu určil osobu způsobilou, která takovou funkci chce vykonávat.
Judikatura:
I. Úkon odmíxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxx. (nyní § 1487 obč. zák. - pozn. aut.).
Spor mezi účastníky dědického řízení - v úvahu přicházejícími dědici - o to, zda právní úkon odmítnutí dědictví xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx
Objevení zůstavitelova majetku nebo dluhu po právní moci rozhodnutí, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, není důvodem obnovy řízení x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxnutí dědictví se vztahuje na celé dědictví po zůstavitelovi, tedy i na majetek nově objevený.
K rozhodnutí o schválení právního úkonx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxu a ceně majetku zůstavitele a o výši jeho dluhů.
Ak dedič prehlási, že „sa zrieka výplaty“ dedičstva, musí si štátne notxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxejav smerujúci na vyporiadanie sa o dedičstve s ostatnými dedičmi dohodou, podľa ktorej by jeho podiel mal pripadnúť ostatným dedičom alebo niektorémx x xxxxx
xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx x xxt. por. [red.: nyní podle § 175i odst. 1] postačí tu písomné vyhlásenie s podpisom bez potreby overenia tohto podpisu. Rozhodujúci je obsah a zmysel urobxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xo považovať za odmietnutie dedičstva v zmysle ustanovenia § 463 O. z.
[NS o občanském soudním řízení a řízení před státním notářstvím (Sborník směrnixx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx najevo, že dědictví nechce odmítnout, nemůže dědictví odmítnout ani tehdy, když si jako dědic počínal před tím, než byl soudem o možnosti dědictví odmíxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xterý je současně dědicem ze zákona, nabývají uvolněný dědický podíl po něm všichni další dědici ze zákona, nikoliv tedy jen nástupci odmítnuvšího dědixx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxoto dědice vzhledem k celému dědictví.
Dokud nebyl právní úkon odmítnutí dědictví schválen soudem péče o nezletilé, xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx že by nezletilý dědic z důvodu odmítnutí dědictví nemohl dědit a že by tedy ztratil postavení účastníka dědického řízení.
I. Osxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxje.
II. Rozhodnutí o nákladech řízení má
konstitutivní
charakter; povinnost k zaplacení nákladů řízení proto nelze uložit dědici, který před vydánxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 2 odst. 2 a 3, § 3 odst. 1, § 436 až 440, § 441 a násl., § 457 a násl., § 461 odstx xx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx x xxx xx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxx xxxx. 1, § 1634, § 1635 odst. 2, § 1643 odst. 1, 2, § 1653, § 1654 odst. 1, 1657, § 1671, § 1702, § 1720, § 1876 odst. 2
Související předpisy:
x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx
(Důslxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Obecně
Je zřxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxnnosti, pokud mu je zůstavitel ve svém pořízení uložil. Naproti tomu dědic, který se dědictví vzdal a byl přitom obtížen příkazem, nařízením odkazu nebx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx zůstavitelem uložená dědici, který dědictví odmítl, musí splnit ti, kdo dědí místo něj (§ 1506, § 1509, § 1633 odst. 2). Výjimky jsou dány v případech, kdx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxu odmítnutí dědictví dědicem nesplněna.
Dědici nastupující místo odmítnuvšího
Místo odmítnuvšího dědice z dědické smlouvy nebo závěti nastoupx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx uvedeným v § 1504 či § 1505 obč. zák., pokud byli povoláni k dědictví buď rovným dílem, nebo všeobecným výrazem znamenajícím rovné podělení. Nedojde-lx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xodíl zákonným dědicům.
Pokud odmítne dědictví dědic ze zákonné dědické posloupnosti, nastoupí ti, kteří jsou povoláni k pozůstalosti místo něj (§ xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxice, který jim přiroste a pokud bude jediným dědicem v dané třídě, nastoupí v případě jeho odmítnutí dědictví k dědění dědici následující dědické třídyx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x). Pokud by zůstavitel nepořídil ani o odkazech, připadlo by dědictví státu, přičemž na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic (§ 1634).
Souvisejícx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xdst. 2, § 1671
(Lhůty)
JUDr.
Martin
Šešina
Právní xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
viz u § 1485
Obecnx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xůči soudu. Zákon č. 40/1964 Sb. obsahoval v tomto směru přesnější úpravu v § 473, když uváděl, že odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo pxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxhodné, jaká slova při odmítnutí dědictví dědic použije, musí z nich však být jasně patrno, že nechce dědit.
Úvodem lze citovat z odůvodnění usnesení xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxt.: nyní § 1487 odst. 1 obč. zák.), a s tímto ustanovením korespondující § 175i o. s. ř. (pozn. aut.: nyní § 164 odst. 1 z. ř. s.), pouze ukládá soudu (soudníxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxi odmítnout dědictví a stanovuje lhůtu, ve které mohou dědici dědictví odmítnout. Smysl lhůty dané § 464 zák. č. 40/1984 Sb. spočívá jen ve vymezení hraxxxxx xx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xx x0/1964 Sb. (pozn. aut.: nyní § 1487 odst. 1 obč. zák.), ani x xxxx xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxařizuje), aby úkon (pozn. aut.: nyní právní jednání) odmítnutí, popřípadě přijetí dědictví, učinili teprve poté, co je jim uvedené poučení poskytnutxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxzn. aut.: nyní § 1487 odst. 1 obč. zák.). Za života zůstavitele prohlášení o odmítnutí dědictví není platné (viz § 1480 obč. zák.).
xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, který byl o tomto svém právu poučen, právo dědictví odmítnout zaniká (odstavec 2 komentovaného ustanovení), soud ji však může usnesením prodloužit. x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xom, zda odmítá dědictví, či zda jej neodmítá, tedy že jej přijímá, musí dojít soudu před uplynutím lhůty.
Dojde-li xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxávo odmítnout dědictví dědici zaniklo. S přihlédnutím k § 1671 odst. 1 obč. zák. by se k takovému dědici při projednání pozůstalosti nemělo přihlížet. xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxdnat.
Soudní komisař může již při vydání usnesení o vyrozumění dědice o jeho právu odmítnout dědictví stanovit dědici delší lhůtu pro vyjádření, uzxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxužení lhůty, která již dědicům běží, požádá pouze jeden z nich, prodlouží se lhůta jen jemu, uzná-li soud, že jsou pro to důležité důvody. Lhůta běží každxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xasu
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xabude se nebo vznikne počátkem toho dne, zaniká-li právo v určitý den, zanikne koncem toho dne. Má-li se právo vykonat do určitého dne, vyžaduje se, aby sx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx, který se číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta počítá (§ 605 odst. 2). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nexx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xpojenými o soudu. Podle § 100 odst. 1 z. ř. s. platí, že úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti provádí notář jako soudní komisař, kterého tím sxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxvního stupně, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti (§ 103 odst. 3 z. ř. s.), a má v řízení při provádění úkonů soudního komisaře všechna oprávnění, která xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x výjimek uvedených v § 100 odst. 2 z. ř. s.
xxxxxxxx xxxxxx
Vyrozumění o právu odmítnout dědictví upravují také § 16x xx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x 1487 odst. 1 obč. zák. se pojednává o „vyrozumění dědice o jeho právu odmítnout dědictví“. Občanský zákoník mluví o dědici, avšak v této fázi jde ještě o xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xdst. 1 z. ř. s.), o jeho dědickém právu a poučí ho o tom, že může dědictví odmítnout, a jaké jsou náležitosti a následky odmítnutí dědictví. Zákon o zvláštnxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xá-li vyrozumívaný jediné bydliště v zahraničí, tři měsíce od doručení usnesení; z důležitých důvodů může být lhůta k odmítnutí dědictví přiměřeně proxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxře v průběhu řízení o pozůstalosti, soud vyrozumí jeho procesního nástupce, pokud původně poučenému potencionálnímu dědici ještě neuplynula lhůta sxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxtnutí dědictví i po předchozím dědici.
Soud vyhlásí usnesení přítomným osobám, usnesení jim není třeba doručovat (§ 165 odst. 1 z. ř. s.). Ostatním vxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxti usnesení se nelze odvolat [§ 129 písm. f) xx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx, se považuje za dědice neznámého pobytu a následuje vyrozumění vyhláškou podle § 166 z. ř. s.
Vyrozumění svěřenského sprxxxx
xxxxe § 164 odst. 3 z. ř. s. platí, že zjistí-li se podle dosavadních výsledků řízení o pozůstalosti, že pořízením pro případ smrti byl zřízen svěřenský fond, xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxou náležitosti a následky odmítnutí dědictví. Usnesení obsahuje dosud známé údaje, které se podle jiného zákona zapisují o svěřenském fondu do evidenxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx/2017 Sb., 460/2016 Sb., 368/2016 Sb., 192/2016 Sb., 298/2016 Sb., 87/2015 Sb. Evidenci svěřenských fondů upravují § 65a až 65g. Skutečnosti zapisovxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx svěřenských fondů.
Svěřenskému správci je také třeba umožnit aby odmítl dědictví v případech, kdy je pozůstalost tak zadlužena, případně dokonce xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xro který byl zůstavitelem zřízen.
Obsah xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxí o následcích odmítnutí dědictví,
-
lhůtu k odmítnutí dědictví (jeden měsíc, má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědixxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxních v § 164 odst. 1 stanoví další náležitosti vyrozumění:
-
vyrozumění musí mít formu usnesení,
-
vyrozumívá se ten, o němž lze mít podle dosavadxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
Vzor usnesení o dědickém právu je obsažen ve vzorech ministerstva spravedlnosti v pol. IV., Skupině „d.ř.“, bodu 2.
Spisová značka
Usnesení
....xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxým koncipientem / zaměstnancem notáře, Vás jménem Okresního soudu v Táboře, jakožto soudní komisař, pověřený k provedení úkonů soudu prvního stupně vx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxsledně bytem - *) .................................................
v y r o z u m í v á o tom, 
1. že podle dosavadních výsledků řízení lze mít za to, že jstx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xx xx xxvěti - *) z dědické smlouvy ze dne .................................................
2. že dědictví můžete do *) jednoho měsíce -*) do tří měsíců ode xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx Jste-li potomkem zůstavitele, můžete dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu.
Prohlášení o odmítnutí dědictví můžete učinit jen výslovným proxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxení o odmítnutí dědictví nebo o tom, že dědictví neodmítáte, či dědictví přijímáte nelze odvolat.
Dědictví nemůže odmítnout ten, kdo svým počínáním jix xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xdmítnutí dědictví nelze připojit výhrady nebo podmínky a dědictví xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxeli (zůstavitelce) nedědíte a hledí se na Vás, jako byste dědictví nikdy nenabyl. Jestliže ve stanovené lhůtě dědictví neodmítnete, nemůžete tak učinxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx


xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xůvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží, žádost o to však musí soudu dojít během této lhůty, také o to, že zmeškání lhůty dané pxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx se ve lhůtě nevyjádří, že nezaniká dědici dědické právo, při projednání pozůstalosti se k němu bude přihlížet a bude s ním nadále jednáno jako s dědicem.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xísto jeho pobytu, soud jej vyrozumí o jeho dědickém právu vyhláškou. Půjde zejména o případy dědiců, u kterých z předběžného šetření o pozůstalosti z výxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvé, o kterých se zatím nic bližšího neví, popřípadě dědicové sice známí, avšak neznámého pobytu. Soud by se měl před vydáním vyhlášky dostupnými prostřxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx údaje o takových osobách, včetně adres. Za dědice neznámého pobytu se považuje také dědic, jemuž se nepodařilo doručit usnesení o vyrozumění o dědickéx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxo řízení o pozůstalosti opatrovníka takovému dědici, protože mu musí doručit vyhlášku. K tomu viz též výklad u § 1671 obč. zák.
Ve vyhlášce soud takoxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxím adres, kde tak lze učinit,
-
určí jí k tomu lhůtu, která nesmí být kratší než šest měsíců od vyvěšení vyhlášky na úřední desce soudu,
-
poučí ji o xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxtalosti se k ní nebude přihlížet).
Vyhláška se:
x
xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xx xx xxxx
x
xxxxčí ostatním účastníkům,
-
doručí opatrovníku, který byl dědici ustanoven,
-
sejme po uplynutí třiceti dnů ode dne vyvěšení, jak ukládá § 50l o. xx xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxadech, kdy půjde o dědictví velkého rozsahu.
Je otázkou, zda toto vyrozumění vyhláškou lze považovat za vyrozumění o dědickém právu podle § 1487 občx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxní o pozůstalosti objeví. Lze mít za to, že vyrozumění vyhláškou nenahrazuje vyrozumění o dědickém právu podle § 1487 obč. zák. a § 164 z. ř. s., a pokud se xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxx
x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx vyplývá, že dědické právo neznámého dědice nebo dědice neznámého pobytu, který byl o svém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a v určené lhůtě o sobě nedal vxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxvat dvě možné situace. Tento dědic se může k jednání dostavit ještě před skončením řízení o pozůstalosti, a jelikož platí, že mu dědické právo nezaniklox xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xe jej vzdát ve prospěch jiného dědice nebo dědiců (§ 1490).
V druhém případě, když se dědic do konce řízení o pozůstalosti nepřihlásí, bude jednáno bex xxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxto odmítnuvšího). Skončí-li řízení o pozůstalosti bez něj, může uplatnit své dědické právo podle § 189 odst. 2 z. ř. s., dle něhož platí, že tomu, kdo nebyx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xomáhal žalobou.
Judikatura:
Dědic, který svým počínáním po smrti zůstavitelky dal najevo, že dědictví nechce odmítnout, nemůže dědictví odmítnout ani txxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxn.
(KS v Hradci Králové 17 Co 77/2004)
Spor mezi účastníky dědického řízení o to, zda některý z nich odmítnul dědictví platně, má povahu sporu o dědicxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx x xxx xx xx xxxx
xxx xx xxx xxxx2008, [C 9294])
Související ustanovení:
x xxx xx xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ 1 odst. 2 a 3, § 100, § 103, § 110 odst. 1, § 120, § 124 odst. 2, § 126, § 129, § 164 až 167, § 189 z. ř. s., - § 50l odst. 3, § 175b, § 175i, o. s. ř., - § 65a až 65g zákxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxina
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxxxxx
Toto ustanovení řeší jednu z možxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx se vyjádřil o tom, že dědictví odmítá, nebo neodmítá (přijímá). Lhůta pro toto vyjádření běží a podle tohoto ustanovení dochází k jejímu prodloužení až xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx Takový dědic bude muset učinit do konce lhůty, která mu bude dána pro vyjádření o přijetí nebo odmítnutí dědictví po dědici zůstavitele, obě vyjádření, xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx). Právě v takovémto případě se nabízí možnost prodloužit lhůtu pro toto vyjádření v řízení o zůstaviteli podle § 1487 odst. 1 obč. zák., věty třetí. Budexxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
Mohou však nastat ještě další situace, a to:
-
dědic zemře poté, co již byl o tomto právu odmítnout dědictví vyrozuměn, a vyjádřil se tak, že dědictxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xyjádřil se tak, že dědictví neodmítá (bude jednáno s jeho dědici, právními nástupci, a to, co mu připadne, bude zařazeno do aktiv a případně též do pasiv jxxx xxxxxxxxxxxxxx
x
xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxzuměni o právu odmítout dědictví a podle jejich vyjádření bude dále postupováno).
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
Vzniká otázka, jak postupovat, když je právních nástupců předchozího dědice více a někteří z nich jako právní xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxí-li se byť jeden z těchto právních nástupců, že dědictví jako právní nástupce dědice dědictví po zůstaviteli neodmítá, bude s právními nástupci zemřexxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
Procesní nástupnictví
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx x. s., který stanoví, že ztratí-li účastník v průběhu řízení o pozůstalosti způsobilost být účastníkem, soud v řízení o pozůstalosti na jeho místě pokraxxxx x xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxáže. Předpokládá se tedy, že takový účastník prokáže úmrtním listem úmrtí dědice zůstavitele, rodným listem prokáže svůj příbuzenský poměr k němu, přxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xástupci zemřelého dědice zůstavitele. O vstupu takového účastníka do řízení nebude vydáváno usnesení.
Lze však předpokládat, že si údaje o právníx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x právních nástupcích zemřelého dědice od soudu projednávajícího jeho pozůstalost, případně si vyžádá spis. V takovém případě, kdy bude zjišťovat práxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx x x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Judikatura:
Osoba, která má postavení dědice v době smrti zůstavitele a dědictví po něm neodmítla, zůstává dědicem i v případě, že se ukončení řízexx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxjící předpisy:
§ 1 odst. 2 a 3, § 121, § 164 až 167 z. ř. s., - § 107 odst. 1 a 4 o. s. ř.
(Odmítnutí dědictví pod podmínkou xxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxí řeší tři v úvahu přicházející případy, kdy jde o:
-
neplatné odmítnutí dědictví,
-
případ, kdy odmítnout dědictví již nelze,
-
dodatečný pxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxností, odmítne-li dědic dědictví pod podmínkou, s výhradou nebo jen zčásti. Je třeba odpovědět na otázku postavení dědice, který si takto počínal. Pokxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx proběhla, lze mít za to, že nastala situace předvídaná v § 1487 odst. 2 a dědici zaniklo právo dědictví odmítnout, protože se platně nevyjádřil ve stanoxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxím téhož, co obsahoval § xxx xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx obč. zák. obdobnými tomu, co způsobí změnu odpovědnosti za dluhy zůstavitele z omezené odpovědnosti na odpovědnost neomezenou, nemůže již platně děxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx
x
xxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxat jako se svým,
-
smísí části pozůstalosti s částmi svého majetku, aniž lze rozlišit, co komu patří, pokud takový stav nebyl již před smrtí zůstavitxxxx
xxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxž byl vyrozuměn o svém dědickém právu k pravosti a platnosti závěti předložené někým jiným a učiněné ve prospěch jiného dědice.
Vždy bude třeba věc poxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxt o případ, kdy sice pečuje o majetek zůstavitele tak, aby neutrpěl ztrátu, případně činí vše pro to, aby odvrátil škodu na majetku zůstavitele, což však xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxo zjištění rozsahu jmění (aktiv a pasiv) zůstavitele také ještě nemusí znamenat, že jde o chování dědice, nýbrž může jít pouze o získávání informcí pro sxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxventáře majetku, který dědí přední dědic a který je zatížen svěřenským nástupnictvím), § 1522 (udělení souhlasu se zatížením nebo zcizením věci z dědixxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxtnout.
Dojde-li k situaci, že dědic již svým počínáním dal najevo, že chce dědictví přijmout, například když popřel dědické právo dědice ze závěti s xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx konstatováno, že si takový účastník již počínal jako dědic a nebude již usnesením poučován o dědickém právu a o právu dědictví odmítnout. Pokud by s tímtx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxastníkem bude nadále jednáno jako s dědicem. Proti usnesení lze podat odvolání.
Odvolání již učiněného proxxxx xxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxní, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, anebo že dědictví přijímá, je jiným vyjádřením stejné zásady, kterou obsahoval § 467 zák. č. 40/1964 Sb. Jelikox xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxní prohlášení v tomto směru jednou učiněné je závazné a neodvolatelné. O tom, že nebude přihlíženo k projevu vůle, kterým dědic odvolá své prohlášení, žx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxra:
Počínáním dědice, kterým dal najevo, že dědictví nechce odmítnout, se rozumí takové chování dědice, kterým se k zůstavitelovu majetku nebo k jxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xe vystupuje jako osoba, jíž svědčí dědické právo po zůstaviteli (například se jako dědic ze zákona vyjadřuje v řízení o dědictví k platnosti závěti apodxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xůstavitele, že s ním byl z tohoto důvodu sepsán protokol o předběžném šetření nebo že objednal pro účely dědického řízení u znalce posudek o ceně nemovitxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxc počínal předtím, než byl soudem o možnosti dědictví odmítnout vyrozuměn a o náležitostech a účincích odmítnutí dědictví poučen.
(KS Hradec Králové xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxč. zák.) (nyní § 1489 odst. 2 věta první obč. zák. - pozn. aut.).
Pro nepřípustnost odmítnutí dle § 465 obč. zák. (nyní § 1489 odst. 2 věta první obč. zák. x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxládá-li s majetkem zůstavitele dědic, který je zároveň zákonným zástupcem nezletilého dítěte jako dalšího dědice, nelze z toho bez dalšího dovozovatx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxictví nechce odmítnout, nelze považovat jednání, kterým se dědic jen informoval o stavu majetku a dluhů zůstavitele, jednání dědice směřující k odvráxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxla považován úkon, kterým dědic zpochybnil dědické právo jiných osob, kterým uplatnil nárok neopominutelného dědice a kterým požádal soud o povolení xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxních okolností konkrétního případu
(NS 21 Cdo 4391/2009, [C 11026])
Dědic, který se zachová po smrti zůstavitele vůči jeho zaměstnancům jako zaměxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx a povinností z pracovněprávních vztahů a stát se jako dědic zůstavitelovým právním nástupcem v postavení zaměstnavatele.
Zxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxě) způsobilá přejít na jiného. Dědic, který se zachová po smrti zůstavitele vůči jeho nájemcům jako pronajímatel, tím dává najevo, že hodlá vstoupit do xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx v postavení pronajímatele; tímto způsobem projevuje svůj vztah k zůstavitelově majetku (k části dědictví) jako osoba, která ho chce vskutku nabýt. 2. xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem věci náležející do dědictví.
Související ustanovení:
x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Vzdání se dědictví
JUDr.
Martin
Šešina
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
x xxxxxxxx xxxxxxx
Podle údajů z notářské praxe dochází při děděxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxví připadlo ostatním dědicům nebo některému z nich, jak jsou v rodině již dohodnuti. Odmítne-li však takový dědic dědictví, a má-li potomky, hledí se na xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxž k složitým situacím, které mohou nastat, jsou-li potomci tohoto dědice ještě nezletilí.
Navrhuje se proto výslovně stanovit, že dědic, který dědxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxch jiného. Dědic se samozřejmě může dědictví vzdát i ve prospěch několika ostatních dědiců, a pak se mezi ně jeho dědický podíl rozdělí tak, jak to odpovíxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxsloupnosti podle pořízení pro případ smrti a podle zákonné posloupnosti, protože i dědic ze zákona nebo z dědické smlouvy může se svým dědictvím volně nxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xůle jiné osoby. Přijme-li obmyšlený dědic dědický podíl jiného dědice, musí být pamatováno na nezúčastněné třetí osoby.
Kdo nabývá dědické právo, xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxí. Dědic, který dědictví neodmítne, se stává zůstavitelovým právním nástupcem a jako takový nemá jen práva, ale i povinnosti. Neodmítl-li dědic dědicxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xrávním jednání dědice, který se dědictví vzdá, a obmyšleného dědice nejsou účastni. Proto se pro úplnost poukazuje na přiměřené použití ustanovení o zxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx protokol. Vzdá-li se však jeden ze spoludědiců dědického podílu ve prospěch druhého jen zčásti, nenastane účinek § 1720, neboť i zcizitel zůstane nadáxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x x xxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxli se ve prospěch jiného dědice dědic svého dědictví, půjde o jeho projev vůle, do něhož přirozeně jeho potomci bez zvláštního právního důvodu zasahovax xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxdictví podle ustanovení předchozích. Je samozřejmé, že nejsou vyloučeny ani situace, kdy se dědic vzdá dědictví v úmyslu poškodit své věřitele; jimi mxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxřípadě zda se jej vzdají. Totéž platí např. i ohledně odkazovníků.
Vzdá-li se dědictví nepominutelný dědic, otvírá se v té souvislosti otázka jeho pxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xe práva na povinný díl. Aby nedocházelo k pochybnostem, navrhuje se rovněž výslovně vyjádřit, že ani potomci tohoto dědice právo na povinný díl nemají.
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xzdání se dědictví k dohodě o výši dědických podílů
V. Obdobné použití ustanovení o zcizení dědictví
VI. Odpovědnost za dluhy zůstavitele
VII. Vzdánx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxa poukázat na to, že občanský zákoník zde mluví o vzdání se dědictví, avšak když z § 1475 odst. 3 vyplývá, že dědictvím je to, co dědici z pozůstalosti skutexxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xx xýká charakteristiky tohoto institutu, lze shrnout, že:
-
jde o zvláštní případ zcizení dědictví, k němuž může dojít až po smrti zůstavitele (viz § 14xxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxx xxx xx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxchá a tedy pokračuje v řízení o pozůstalosti jako dědic, kdežto v případě, kdy se zcela vzdá dědictví, dědicem přestane být a nestane se jím ani když se v buxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xědictví může dědic, který dědictví neodmítl, byl tedy již vyrozuměn o svém dědickém právu podle § 1487 odst. 1 obč. zák. a § 164, § 165 z. ř. s., dřívější vzxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx právu, avšak z doslovného znění zákona lze dovozovat, že by mohlo jít i o dědice, který ještě vyrozuměn nebyl, avšak pokud by takto přijal dědictví, dal bx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xpoludědice nebo několika, případně všech spoludědiců, avšak musí jít o dědice stejného dědického titulu, v případě dědiců ze zákonné dědické posloupxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxnosti, toho lze dosáhnout buď tím, že dědic ze závěti odmítne dědictví, popřípadě smlouvou o zcizení dědictví), může jít též i o dědice z různých dědickýxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx dědí dědici ze zákona a i v takovém případě se může dědic z jednoho dědického titulu dědictví vzdát ve prospěch dědice z druhého dědického titulu),
-
xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxna vzdává dědického práva a druhá ho přijímá, není k němu nutný souhlas ostatních dědiců ani soudu,
-
vzdá-li se dědic dědictví v úmyslu poškodit své xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxe i vzdání se práva na povinný díl, ani potomkům tohoto dědice nevznikne právo na povinný díl, ani na ně nepřejde dědické právo tak, jak by se stalo, kdyby dxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx jiné opatření), které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně,
-
x xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
Otázkou je, zda se lze vzdát dědictví bezplatně nebo i za úplatu. Občanský zákoník v tomto směru nic neříká, pouze z § 1 odst. 2 vyplývá, že nezakazuje-xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxání se práva. Nejde o ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti, která xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxtí dědictví.
II. Rozdíl mezi zcizením dědictví a vzdáním se dědictví
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxním se dědictví spočívá zejména v osobách účastníků smluv. Zcizit dědictví podle § 1714 a násl. obč. zák. může po smrti zůstavitele již ten, kdo přicházx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxb, které jsou spoludědici, kdežto zcizit dědictví lze v podstatě komukoli, kdo má právní osobnost.
Pokud se týče formy obou smluv, smlouva o zcizení xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
III. Přenechání dědického podílu z pozůstalosti
xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxerý se vzdává dědictví, dalšímu dědici přenechává. Lze říci, že mu přenechává svůj dědický podíl z pozůstalosti, který mu náleží ze zákona, z dědické smxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxce je představován jemu přidělenou věcí. I v takovém případě se lze dědického práva k dané věci - dědickému podílu zříci ve prospěch některého spoludědixxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxnu pozůstalosti, se vzdá dědictví poloviny svého dědického podílu ve prospěch spoludědice, jemuž tím přiroste k jeho podílu šestina pozůstalosti. Má xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx smlouvě bránit.
V případě dědiců xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxli k § 1693 odst. 2, dle kterého si mohou dědici dohodnout jinou výši dědických podílů, než jakou jim zůstavitel vyměřil, pokud to zůstavitel výslovně přxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xředpokladu, že zůstavitel takovéto počínání výslovně nezakázal.
Přenechá-li dědic spoludědici vzdáním se dědictví celý svůj dědický podíl a přixxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxlého manžela, který by ještě setrval jako účastník v části tohoto řízení, ve které se vypořádává společné jmění manželů. Takový dědic ztratí též právo dxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxší dědický titul, pokud by například došlo ke vzdání se dědictví při dědění ze zákona a později by se objevila závěť, kterou tomuto dědici zůstavitel zanxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxx, že dědic, který přijal dědictví, vstupuje do právního postavení dědice, který se dědictví vzdal a tedy přijímá stav pozůstalostního řízení, jaký tu bxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx x x x xxxxx x xx xx xxxx xxjména je vázán tím, zda tento dědic neuplatnil nebo uplatnil výhradu soupisu.
IV. Vztah vzdání se xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
Otázkou je, zda se lze vzdát dědictví v dohodě o výši dědických podílů (§ 1693 obč. zák.), případně v dohodě o rozdělexx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxde součástí těchto dohod, nýbrž bude jim předcházet. Nejprve dojde ke vzdání se dědictví dědicem ve prospěch spoludědice, jakmile ten s tím vysloví souxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxí třeba souhlasu ostatních dědiců. Dědici, který dědický podíl původního dědice přijal, bude poté potvrzeno nabytí dědictví, stane-li se dědicem jedxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxictví vzdal, nebude-li jim v tom bránit zůstavitelův zákaz. Pro toto řešení svědčí i to, že když si strany ještě upravují mezi sebou práva a povinnosti spxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx by řešení vzájemného vztahu dědice, který se dědictví vzdal, a dědice, který je přijal, být součástí dohody všech zbylých dědiců o výši jejich dědickýcx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx dědictví může dědic, který dědictví neodmítl, a že lze tak učinit před soudem v řízení o dědictví. To znamená, že dědic již byl vyrozuměn o svém dědickém pxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx od tohoto okamžiku kdykoli do doby, než bude všemi dědici uzavřena dohoda o výši dědických podílů nebo dohoda o rozdělení pozůstalosti nebo než soudní kxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxtanovení o zcizení dědictví
Je třeba mít na zřeteli odstavec 1 komentoxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxém použití těchto ustanovení, avšak na místě by bylo spíše přiměřené použití, jak uvádí důvodová zpráva. Např. podle § 1715 o oznámení zcizení dědictví xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxx že vzdáním se dědictví vstupuje nabyvatel do práv a povinností náležejících k pozůstalosti, které náležely dědici, jenž se v jeho prospěch vzdal dědicxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxána, § 1490 vyžaduje v podstatě pouze dva úkony, a to vzdání se dědice a souhlas (tedy přijetí) dědice druhého. Veřejnou listinu uvedenou v § 1714 odst. 3 nxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxi, ale z jiného právního důvodu (například má právo na přednostní odkaz), ani na písemnosti, podobizny a záznamy rodinné povahy, náleží mu však vše, co k xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxx až 1719. Záleží zejména na dohodě obou stran, jak svá práva a povinnosti, vznikající z tohoto vztahu, upraví.
xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xěřitelům za dluhy zůstavitele zavázáni společně a nerozdílně (§ 1872 až 1876).
Zbývá se zabývat také tím, do jaké výše jsou tito dědici věřitelům zavxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx, když jeden z nich výhradu soupisu uplatnil a druhý nikoli. Lze říci, že vůči věřitelům platí odpovědnost za dluhy, která je v daném případě pro ně příznixxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx uplatnil, protože dědický podíl od dědice, který se jej vzdal, přijal se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými. V opačném případě, když dědic, který xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xýhradu soupisu uplatnil.
Pokud dědic, který se dědictví vzdal, ještě nebyl poučen o právu na výhradu soupisu pozůstalosti, případně když došlo ke vxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxovědnosti dědiců za dluhy bude řešena v nalézacím řízení, když bude věřitel žalovat dědice, který se dědictví vzdal a dědice, který dědictví přijal, o zxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx dědictví přijal, xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x také na to, že si mohou mezi sebou dohodnout, že dědic, který dědictví přijal, nahradí dědici, který se dědictví vzdal, to, co ten za něj musel plnit věřitxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxhodu o rozdělení dědických podílů (§ 1693), popřípadě dohodu o rozdělení dědictví (§ 1694 a násl.), které také změní velikost jeho dědického podílu, a txx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
VII. Vzdání se dědictví a dohoda o rozdělení pozůstalosti
xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxdictví (nyní o rozdělení dědických podílů podle § 1693 obč. zák. nebo o rozdělení pozůstalosti podle § 1694 a násl. obč. zák.), kterými dědici přenechaxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxáno dědické právo (§ 1475 odst. 1).
Dědice k tomu vede nejen důvod uvedený v důvodové zprávě (zabránit tomu, aby dědické právo přešlo na jejich potomkxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxstavitele, který by již chtěli získat. Lze předpokládat, že tomu tak bude stále. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník se snaží ponechat co největší prosxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxd smrti.
Je tedy otevřena další možnost xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxní zůstavitele
Z ustanovení odstavce 2 komentovaného ustanovení vyplývá povinnost dědice, který se dědictví vzdal, splnit příkaz, odkaz nebo jiné xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xydat jako odkaz určitou, nezastupitelnou věc výlučně z jeho majetku nebo kdy zůstavitel u vědomí určitých výjimečných schopností uložil takovému dědxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxnnost zůstavitelem uložena a který již dědictví přijal, se nemohl vzdáním se dědictví splnění této povinnosti vyhnout
Také v tomto případě bude soux xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxtí dědictví vykonavatelem závěti dědicům potvrzeno, a nebude-li vykonavatel povolán, musí soudu splnění těchto nařízení prokázat dědicové. Pokud sx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xlatí § 1551 odst. 2 a § 1552, které upravují případy, v nichž se k vedlejší doložce nepřihlíží. Ostatní povinnosti, spojené s takto převedeným dědickým pxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxdně; mimosoudní soukromé prohlášení nemá právních důsledků pro projednání pozůstalosti.
(Vážný 9213/29)
Vzdání se dědictví není ještě samo o sxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xx základě inventáře celá pozůstalost jednomu spoludědici, aby zaplatil pozůstalostní dluhy a jisté částky ostatním spoludědicům, nestane se tím onen xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xrohlášením vůči pozůstalostnímu soudu práv z odkazu ve prospěch určité osoby; k prohlášení není třeba notářského spisu a lze jej učiniti ústně i písemnxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxctvím osoby, které bylo svěřeno, na pozůstalostní soud, třebas se tak stalo až po odkazovníkově smrti.
(Vážný 18.509/43)
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx xx x xxx x xxxxxx x xxxx xxxxx x x xx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx 1, § 1551 odst. 2, § 1552, § 1585 odst. 1, § 1643 odst. 1, § 1671, § 1690 odst. 2, § 1691, § 1693 a násl., § 1697 odst. 3, § 1714 až 1720, § 1872 až 1876
Souvisejíxx xxxxxxxxx
x x xxxxx x x xx x xx xx xxxx xx xx xxx x x xxx xxxxx x xx xx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxtatis Carolinae-Iuridica, 1978, č. 2,
ČECH, P. Ke svéprávnosti právnické osoby a postavení člena statutárního orgánu při jednání za ni (nejen) v sixxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxentář. Praha: C. H. Beck, 2015,
HOLÍKOVÁ, L. Odmítnutí dědictví s výhradou povinného dílu.
Ad Notam
, 2017, č. 2, s. 7,
Kondrová: Odmítnutí dědicxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx x x xxxxx
xxxxxxx J. Právo občanské V. Právo dědické. 2. vyd., Praha: Všehrd, 1933, s. 120 a násl.,
LAVICKÝ, P. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Řízení nespxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxou zprávou a judikaturou. Praha: Leges, 2016,
MAYR, R. Soustava občanského práva. Kniha pátá. Právo dědické. Brno: Barvič & Novotný, 1927, s. 1xx x xxxxxx x
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxŠIL, F. Aktuálně k opatrovníkům v řízení x xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xx xxx xxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx
x x017, č. 3, s. 18,
ROUČEK, F., SEDLÁČEK, J. Komentář k Československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxo v praxi. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 4, -
ŠÍNOVÁ, R. Procesní způsobilost nezletilých účastníků řízení (s přihlédnutím k právní úpravě svéprávnostx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxém soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštních řízení soudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, s. 294,
ŠVExxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x trojský kůň dědického práva. Právní rozhledy, 2015, č. 13-14, s. 474.
Díl 2
Pořízení pro případ smrti
Oddíl I
Všeobecná ustanovení
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxentáře je k 1.5.2019.
Obecně
xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxmž zasáhne do právního postavení a vztahů dědiců a dalších osob. Na druhé straně pak závisí na vůli osob takto dotčených právním jednáním zůstavitele, zxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxí uspořádání poměrů nastalých úmrtím zůstavitele ještě další právní jednání, k nimž patří:
-
manželská smlouva o majetkovém režimu, kterou lze rovxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx8 obč. zák.),
-
povolání správce pozůstalosti (§ 1536),
-
povolání vykonavatele závěti (§ 1553 odst. 1),
-
prohlášení o vydědění (§ 1646 a nxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxací nezpůsobilost (§ 1525 až 1528), účinky omylu (§ 1529 až 1531), formy (§ 1532 až 1538), úlohu a postavení svědků závěti (§ 1539 až 1541), povinnost mlčexxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxnání, výše uvedená. Lze přisvědčit tomu, že tato ustanovení platí i pro ostatní právní jednání, kterými zůstavitel upravuje vztahy k majetku pro přípax xxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx smrti
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx x x xxxxx xxxxx xde o dovětek a z § 1584 odst. 2 v případě dědické smlouvy, je jejich osobní charakter, vylučující zastoupení při těchto právních jednáních. Dle § 1496 je pxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xsobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Jedná se tedy na rozdíl od závěti či od dovětku o právní jednání nikoli jednostranné, které zůsxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxání vyžaduje vždy formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu (§ 1582 odst. 2).
Závěť je dle § 1494 odvolatelný pxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx, že se jedná o právní jednání jednostranné.
Dovětek (
kodicil
) představuje ve smyslu § 1498 stejně jako závěť zůstavitelovo právní jednání jednostxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xemůže jím však (na rozdíl od závěti) povolat dědice. Dovětek může být pořízen k závěti, pak se jedná o tzv. dovětek testamentární. Dovětek může být pořízxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxek intestátní.
Pořízení pro případ smrti vyhotovená před účinností občanského zákoníku
Platnost pořízení pro případ smrti se zásadně posuzuje pxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx platných předpisů a závěť musela také vyhovovat po formální i obsahové stránce tehdy platným předpisům.
Ustanovení § 3070 obč. zák. přineslo však xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxhuje i na zůstavitele zemřelého v den kdy občanský zákoník nabyl účinnosti) a odporuje-li jeho pořízení pro případ smrti právním předpisům účinným v doxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxní pro případ smrti učiněny, odnímají právní následky, anebo je prohlašují za neplatné. Proto je třeba v řízení o pozůstalosti nejprve zkoumat, zda závxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxpisům, které na ni klade tento občanský zákoník (viz slova “vyhovuje-li tomuto zákonu” v § 3070).
Judikatura:
x xxxxxxx xxx xxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxeží na tom, jak zůstavitel obmyšlenou osobu pojmenoval, nýbrž na tom, zda povolal ji k celé pozůstalosti neb aspoň k poměrné její části.
(Vážný 2242/23x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 547, § 551 až 554, § 555, § 556 odst. 1, § 559, § 561 odst. 1 věxx xxxxxx x xxx xx xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xx xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx § 1646 a násl., § 1649, § 1663, § 2063, § 3026 odst. 2, § 3070
Související předpisy:
(Pxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Z důvodové zprávy (k § 1491 a 1492):
Základní význam tohoto ustanovení je v tom, že nezakládá ani částečnou neplatnost té závěti nebo dědické smlouvy, která nedbá xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxzovat o svém majetku pro případ smrti v kontrastu s požadavkem zabezpečit nejbližší členy rodiny a tím uchovat majetek v rodině je jednou ze zásadních otxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxhu. Tento, svým způsobem rozpor, je řešen ustanoveními o povinném dílu. Základním důvodem omezení zůstavitelovy svobody je ochrana dětí jím zplozenýxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxní je poněkud kontroverzní, když na jedné straně mluví o tom, že pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, na druhé sxxxxx x xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxní lze tedy také charakterizovat jako apel na zůstavitele, aby pamatoval na své nejbližší a zanechal jim určitý majetek.
Komentované ustanovení mlxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxou jimi jejich potomci. Podrobnější výklad institutu povinného dílu je obsažen v § 1642 a násl.
Na jedné straně občanský zákoník připomíná zůstaviteli povinnost pamatovat na své nepominutelné dědxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xe nezakládá ani částečnou neplatnost závěti nebo dědické smlouvy, která nedbá práv nepominutelných dědiců. Neprávem opomenutý dědic se v rozsahu svéxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxy se nepominutelný dědic stane spoludědicem je, když mu zůstavitel ze své vůle zanechá jakkoli veliký dědický podíl. Jinak má nepominutelný dědic právx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxd na vydání věci z pozůstalosti, jak má na mysli § 1654 odst. 2, nebo na odbytném (§ 1657).
Nepominutelný dědic je tedy vůči dědicům v postavení věřitelx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxkosti jeho povinného dílu, i když tak neučinil zůstavitel. Lze mít za to, že takové řešení možné není, protože nepominutelnému dědici chybí dědický titxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxvou o celé své pozůstalosti ve prospěch jiné osoby, popř. i ve prospěch nepominutelného dědice v míře menší než činí povinný díl. Pokud zůstavitel takto xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxdědicem zůstavitele k té části pozůstalosti, o níž zůstavitel nepořídil (viz § 1499, § 1500 odst. 2 obč. zák.), popřípadě se stane dědicem uvolněného poxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx x x xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxtou hodnotou hodnotě povinného dílu, který mu náleží, měl by právo na doplnění.
Případy kdy nepominutelnému dědici nenáleží povinný díl
Občanský xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x
xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxšlo-li k jeho platnému vydědění (§ 1646 odst. 1) a
-
vzdá-li se dědictví (§ 1490 odst. 1).
Je xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxdil si povinný díl (§ 1485 odst. 1 věta druhá),
-
je-li pozůstalost předlužená tak, že na povinný díl nic nezbývá.
Zákon o zvláštních řízeních xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxinutelný dědic svěřenským nástupcem, následným dědicem, pak lze říci, že přijme-li toto dědictví, byť mu připadne z vůle zůstavitele v budoucnu, nemá xxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xohoto svého práva vzdá, závazek zanikne (§ 1981, § 1723 odst. 2 obč. zák.), závazek zaplatit povinný díl může zaniknout také prominutím dluhu (§ 1995 a náxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxení o pozůstalosti třeba nebyl znám, byl neznámého pobytu, sám se nepřihlásil, případně se nedostavil k jednání, na které byl soudním komisařem obesláxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxk jako v případech neznámého dědice nebo dědice neznámého pobytu, kteří se o svém dědickém právu vyrozumívají vyhláškou a je jim jmenován opatrovník (§ xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx s. Tak tomu může být tehdy, když zůstavitel zanechal například závěť o které jsou značné pochybnosti o její pravosti či platnosti a kdy by mohl nepominutxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx se rozhodl pro to, co se mu zůstavuje s omezením (např. dědický podíl či odkaz), nebo pro povinný díl.
Judikatura:
Dědickým podílem ze zákona ve sxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx se v konkrétním případě dědí ze závěti, tedy z té části dědictví, o které zůstavitel pořídil závěť.
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxx
Oprávnění nepominutelného dědice požadovati povinný díl je výlučně osobním oprávněním, které zaniká smrtí oprávněného a nenáleží tudíž do jeho poxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxc uplatnil.
(Vážný 18787/44)
Nárok na povinný podíl není nárokem dědickým, nýbrž pohledávkou a jest věcí svéprávného nepominutelného dědice, by xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxlem.
(Vážný 10755/31)
Související ustanovení:
§ 1481, § 1484, § xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx x xxxxx
Související předpisy:
§ 110 odst. 1, § 113, § 185 odst. 3 písm. b), § 200 z. ř. s.
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
JUDr.
Karel
Wawerka
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxěný v klidu, po zralé úvaze a s rozvahou, svobodně a bez závislosti na jiných osobách. Z těchto důvodů se navrhuje stanovit, že neplatné je povolání za dědxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx smrti učiněným v době, kdy se zůstavitel nalézal v péči takového zařízení nebo kdy jinak přijímal jeho služby. Totéž má platit i pro nařízení odkazu. Osoxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx případ pořízení ve formě veřejné listiny, protože taková závěť je výlučným projevem vůle zůstavitele (na rozdíl od dědické smlouvy, která se uzavírá zx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxvahou, vážně a bez donucení. Proto odpadá obava z nepřípustného zůstavitelova ovlivňování.
Pravidlo o neplatnosti povolání za dědice nebo zřízenx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxě veřejné listiny, ale přesto tak neučinil, a tím dal najevo, jaká je jeho skutečná vůle. Obdobně i v případě, kdy zůstavitel měl možnost pořídit ve formě xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx musí být tedy přihlédnuto k jeho zdravotnímu stavu a ke skutečnostem podmíněným časem, vzdáleností apod. Za těchto podmínek má být zachována jen platnxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxuje závětí či dovětkem (§ 1498 obč. zák.) v době, kdy se celkově fyzicky i psychicky zřetelně oslabený nachází v závislosti na osobě, která pečuje o jeho zxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxmkou osob, uvedených v odstavci 1 komentovaného ustanovení. Je možno konstatovat, že znění samotného ustanovení může působit preventivně, tj. může pxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xe o ustanovení na ochranu svobodné vůle zůstavitele.
Občanský zákoník mluví o zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby a blíže xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxvotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Není jistě pochyb, žx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxitel v době sepsání závěti nachází.
Pokud se týče osob, které nelze povolat závětí či dovětkem ve formě soukromé listiny k dědictví či odkazu, je zákox x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxka), přičemž není rozhodné zda jde o osobu fyzickou nebo právnickou, nebo
-
osobu, která je v něm zaměstnána (v jakékoli xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
x
xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxh právnické osoby, která takové zařízení vlastní nebo spravuje, nýbrž i osoby, které v něm vykonávají určité práce jako dobrovolníci bez smlouvy).
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxnanci nebo dobrovolníky nebo dochází denně, případně občas, do nějakého centra sociálních služeb k přijetí určité služby a poté jde zase domů. Může jít xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx zůstavitele a zjistí-li, že upadl na zem nebo že se delší dobu nehýbá, vyšlou na místo svého pracovníka nebo zdravotníka, kteří zůstaviteli pomohou a přxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxřízení spravuje, nebo je v něm zaměstnána, nebo v něm jinak působí a nebude sepsána ve formě notářského zápisu.
Veřexxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxtavci 1 i 2 komentovaného ustanovení zmiňuje o veřejné listině, která zajišťuje objektivitu zachycení pořizovatelovy vůle, a tudíž je možné, aby za sixxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxvaného ustanovení. Jak se uvádí ve společných ustanoveních v části páté v § 3026 odst. 2 obč. zák., vyžaduje-li právní jednání formu veřejné listiny, roxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxtosti stanovené notářským řádem pro notářský zápis.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x daném případě je notář povinen se zabývat tím, zda dispozice ve prospěch osoby poskytující zůstaviteli péči nebyla vyvolána nátlakem takové osoby na zxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xehož služby přijímá, je nutno dbát § 1538 obč. zák., který ukládá tomu kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčit se, zda se projev poslední vůle xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxlem ve formě soukromé listiny ve prospěch některé z osob uvedených v odstavci 1 komentovaného ustanovení. Je-li takové právní jednání učiněno ve formě xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxo zápisu, nabízí se otázka, proč by v takovém zařízení nemohla být sepsána dědická smlouva ve prospěch stejných osob, u níž je předepsána forma notářskéxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx odstavce 1 může být dodatečně zhojena, jestliže se zůstavitel uzdraví natolik, že opustí dotčené zařízení a je bez obtíží schopen pořídit ve formě veřexxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xpuštění zařízení, kde mu byly poskytovány zdravotnické nebo sociální služby, že má i prostředky, kterými by mohl notáře přivolat, např. telefon, nebo xx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxž původně neplatné právní jednání změní v právní jednání platné. Lze se přiklonit k názoru, že tento účinek nastane dnem ukončení péče, pokud byla součaxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx
xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx pořizoval ve prospěch některé z osob, uvedených v odstavci 1, to však neznamená, že mohou být neplatné z jiných důvodů, např., že zůstavitel v době jejicx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxx xocházet ke sporům o dědické právo, když například dědici ze zákona nebo dědici z dřívější závěti, budou tvrdit neplatnost závěti, pořízené zůstavitelxx x xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxončení péče nemohl bez obtíží pořídit ve formě veřejné listiny a neplatnost tedy trvá. Naopak dědici z takovéto závěti budou tvrdit její platnost z toho xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xro vyřešení sporu o dědické právo xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxtem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou (§ 170 z. ř. s.).
Související ustanovení:
§ 1498, § 1529 až 1531, § 1538, § 1582 odsxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xdravotních službách), - zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, - § 170 z. ř. s., - zákoník práce
Literatura:
xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xíl a jeho vypořádání.
Ad Notam
, 2016, č. 6, s. 15,
FIALA, R., DRÁPAL, L. a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. Praha: C. H. xxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxěděného potomka.
Ad Notam
, 2016, č. 4, s. 5,
KLEIN, Š. Dědická smlouva a darování pro případ smrti.
Ad Notam
, 2013, č. 4, s. 14,
KLEIN, Š. Evidence prxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx, MUZIKÁŘ, L. Dědické právo v teorii a praxi. Praha: Leges, 2011,
MUZIKÁŘ, L. Závěť. Zpravodaj Jednoty českých právníků, 2013, č. 2,
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxkému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl III. Praha: V. Linhart, 1936, -
SVOBODA, J., KLIČKA, O. Dědické právo v praxi. Praxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xiskuse o článku mgr. Šimona Kleina.
Ad Notam
, 2013, č. 6, s. 22,
ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Díx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxx x
xxxxx
xxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
III. Druhy závětí
IV. Rozdíly mezi závětí a dědickou smlouvou
V. Závaznost vůle xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxžení formálních náležitostí
IX. Obsah právního jednání o závěti obecně
X. Určení dědice
XI. Další obsah závěti
XII. Datum pořízení závěti
XIII. Vxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx smlouva, jak plyne zejména z § 1673 odst. 1 obč. zák. Je dědickým titulem, jehož prostřednictvím se zůstavitel svobodně rozhoduje pořizovat o svém majxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
Odstavec 1 komentovaného ustanovení ve své první větě podrobně definuje pojem závětix xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxalosti. Zůstavitel tedy může tento svůj projev vůle kdykoli zrušit kterýmkoli ze způsobů, uvedených v § 1575 a násl. obč. zák. Zůstavitel nemůže nikohx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx se mohou navzájem povolat za dědice či za odkazovníka (§ 1592).
Podíl dědice na pozůstalosti může zůstavitel v závěti stanovit zlomkem nebo procentxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxli pak již jen věci nepatrné hodnoty, platí § 1500 odst. 2 věta druhá). Pak budou jejich dědické podíly stanoveny poměrem hodnot (obvyklých cen) zůstavixxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz (viz § 1498).
III. Druhy závětí
Občanský zákoník upravuje:
1.
závěť pořízenou soukromou listinou, v jejím rámci rozlišuje:
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx zde ještě upravuje tyto případy:
ba)
závěť se dvěma svědky (§ 1534),
bb)
závěť nevidomého zůstavitele (§ 1535 odst. 1),
bc)
závěť osoby se smxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx
IV. Rozdíly mezi závětí a dědickou smlouvou
Závěť jako jednostranné právní jednání může zůstavitel kdykoli zrušit, kdežto dědickox xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxjího uzavření a platí pro ni § 3 odst. 2 písm. d) obč. zák. - smlouvy mají být splněny. Dědickou smlouvu nelze jednostranně zrušit, nemá-li zůstavitel prx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
V. Závaznost vůle zůstavitele
Dědické právo ovládá základní zásada, kterou je závaznost vůle zůstavitele vyxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xořízením pro případ smrti odmítnutím dědictví z tohoto pořízení s tím, že uplatní své právo jako dědic ze zákona. Může se stát dědicem z pořízení pro přípxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxy závěti neodporoval. Odporovat může dědic pouze proti pravosti závěti nebo proti výkladu jejího smyslu. Podle odstavce 2 věty první komentovaného usxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xyskytnou v řízeních o pozůstalosti, ve kterých byla předložena závěť zůstavitele (nebo i jiná listina obsahující jeho poslední vůli pro případ smrti)x
x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx ti, co nastupují k dědění na místo původních dědiců nebo mají prospěch z toho, že jim napadl uvolněný odkaz, musí splnit s tím spojený příkaz, nařízení odxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx případ smrti, rozdělí se pozůstalost podle jeho vůle (§ 1693 odst. 2, § 1694). Dědici si mohou rozdělit pozůstalost jen tehdy, neodporuje-li to vůli zůsxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xsou uvedeny v § 1525 a násl. obč. zák. V tomto viz například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1560/2011 o tom, že „je nesprávné zaujímat závěr o nexxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxpnou, na základě pravděpodobnosti (-). Výsledek důkazní
verifikace
všech v úvahu přicházejících právně relevantních důkazních prostředků, resp. xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxsí z hlediska naplnění podmínek pro aplikaci § 38 odst. 2 občanského zákoníku (pozn. aut.: zák. č. 40/1964 Sb.) představovat nikoliv možný či pravděpoxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxst zjištěných skutečností na straně jedné a skutečností předvídaných v hypotéze § 38 odst. 2 občanského zákoníku (pozn. aut.: zák. č. 40/1964 Sb.) na sxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxkotveny v části první občanského zákoníku (§ 551 a násl.). Zdůraznit je třeba především požadavek existence vážné zůstavitelovy vůle (§ 551, § 552), prxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xen přisvědčil návrhu, který mu byl učiněn.
Takovéto právní jednání musí být zůstavitelem učiněno osobně a svobodně, jednající nesmí být k právnímu xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxžadavkům kladeným § 547 obč. zák. na každé právní jednání, musí svým obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
Platí § 1496 o tom, že právo poxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxi musí v závěti označit sám sebe údaji, kterými jej lze identifikovat, nejlépe tak, jak je uvedeno v § 3019. Zůstavitel by měl především uvést své jméno, pxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxědectvím těch, kteří působili jako svědci úkonu (KS Brno 18 Co 64/2002). Není rozhodující na kterém místě v závěti tyto své osobní údaje zůstavitel uvedxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx podle předpokládané vůle zůstavitele tak, aby platnost závěti byla pokud možno zachována a aby se dle ní dědilo. Viz např. následující ustanovení:
-
x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxna, avšak ze závěti lze usoudit, že zůstavitel chtěl povolaným dědicům zanechat zřejmě celou pozůstalost, i když při výčtu podílů nebo věcí něco přehléxxx
x
x xxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx ještě další dědice bez určení podílů,
-
§ 1502 - zachovává platnost závěti, i když v ní zůstavitel při výčtu dědických podílů nebo věcí něco přehlédlx
x
x xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
x
x xxxx x x xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx
x
x xxxx xxxxx x - zachovává platnost závěti, i když se ukáže, že osoba nebo věc byla jen nesprávně popsána,
-
§ 1566 - zachovává platnost závěti, i když doba vyměřená x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
x
x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xchová, má se za to, že dřívější závěť nepozbyla platnost, a hledí se na ni, jako by nebyla zrušena.
Také platí základní zásada, uvedená v § 574, že na xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx zůstavitel své pořízení nadepíše. Platí, že chyby v psaní nebo v počtech nejsou právnímu jednání na újmu, je-li jeho význam nepochybný (§ 578).
Platxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxjení závěti neplatné pro nedodržení formálních náležitostí
Nejvyšší soud Československé republiky ve svém rozhodnutí z 12. 12. 1926, R I 1005/26, pxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxtí platnosti, lze zjednati platnost uznáním súčastněných osob“.
xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xrojednávání pozůstalosti respektována a souhlasí s tím, aby pozůstalost byla projednána podle tohoto pořízení.
Soud konstatoval, že „při uznání xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx a ježto veřejné zájmy nejsou při tom nijak dotčeny, lze poslední pořízení i formálně neplatné vzíti za základ projednání”.
Právní věta tohoto rozhoxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xředpokladem by mělo být, že s tímto řešením budou souhlasit ti, kteří by měli z neplatnosti závěti prospěch, tedy ti, kdo by dědili místo dědiců ze závěti xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxm i zákonu (§ 547 obč. zák.), v opačném případě je takové právní jednání stíháno neplatností (§ 580 odst. 1). Obsah právního jednání musí být dostatečně uxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx Nesmí jít o zdánlivé právní jednání, neboť k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží (§ 554). Zákon stíhá neplatností takové právní jednání, pokud bx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx51 a § 1552 obč. zák. pro případy, kdy zůstavitel hodlá do své závěti či dovětku vložit podmínku, doložení času nebo příkaz (tzv. vedlejší doložky). Ty xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xýt nesrozumitelné a zůstavitel nesmí ukládat dědici nebo odkazovníku, aby uzavřel či neuzavřel manželství, popřípadě aby v manželství setrval, anebx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxtkem o majetku ve společném jmění manželů, kdy je sice vlastníkem takového majetku, avšak omezeným v tom směru, že jej vlastní i jeho manžel se stejnými pxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx, i když v ní zůstavitel bez souhlasu svého manžela pořizoval o majetku, který byl v jejich bezpodílovém spoluvlastnictví (pozn. aut.: nyní společném jxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxění pořídil a může žádat takové vypořádání společného jmění, jak vyplývá z § 742.
xx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxní, uvádí Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3373/2011 - Nejvyšší soud uvádí, že občanský zákoník výslovně nestanoví, jak má být v xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxx o výraz zastaralý). V právní teorii i soudní praxi jsou kromě nejběžnějšího spojení „ustanovuji dědicem“ akceptovány také formulace „povolávám za děxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxnosti, je třeba se pokusit pomocí výkladu právního úkonu o odstranění takové nejasnosti a vedle znění textu listiny zjišťovat všechny okolnosti, za nixxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxulací přináší problém, když zůstavitel užije slova “daruji”, protože to navádí k názoru, že má jít buď o darování za života nebo o darování pro případ smrxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx spory o to, zda zůstavitel mínil tímto výrazem povolat dědice nebo odkazovníka.
Zůstavitel však nemusí vždy více svým dědicům vyměřit podíl na pozůxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxost rovným dílem. Co však musí závěť obsahovat vždy, je určení dědice, případně dědiců. Dědic by měl být označen tak, aby mohl být identifikován. Ustanoxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx je identifikační číslo, bylo-li jí přiděleno. Nicméně v oblasti označování osoby dědice je praxe benevolentnější, viz v tomto směru judikaturu ke komxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxic byl v závěti výslovně pojmenovnán; ze závěti však musí být zjistitelné, které určité osobě má zůstavený majetek připadnout“.
Nejlépe tedy bude, xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxměrem k sobě, pokud existuje. Právnické osoby je vhodné označit údaji z obchodního rejstříku, zejména názvem, sídlem, identifikačním číslem. Vždy je xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx x xxxx x xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxčité uvolnění, např. byla uznána za platnou i závěť, kterou zůstavitel za dědice povolával své děti bez jejich bližšího označení s tím, že okruh dědiců v xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxní jsou jednoznačně určitelné. V tomto směru je třeba se řídit zásadou, uvedenou v první větě odstavce druhého, že závěť je třeba vyložit tak, xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxsána. K takové situaci může dojít, když např. zůstavitel označí dědice jako Ladislav a jeho skutečné jméno je Vladimír, přičemž obecně je známo, že takoxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxl skutečně svým dědicem ustanovit.
Ustanovení § 1503 odst. 2 umožňuje, aby zůstavitel povolal za dědice skupinu osob bez bližšího určení, což mohou xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxak nebudou zůstavitelem označeni jmény, příjmením apod.
Ustanovení § 1503 odst. 3 nabízí řešení pro případ, kdy není přesně určena daná skupina ani xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx za dědice byla povolána obec, na jejímž území měl zůstavitel poslední bydliště, která dědictví použije ve prospěch určené skupiny, jak jí to ukládá zákxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxicem nebo odkazovníkem se stane, pokud vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele.
Ustanovení § 1513 umožňuje zůstaviteli, aby povolal za dědice x xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxce, které musí být uvedeno v každé závěti, může závěť obsahovat i další ustanovení, jež lze zjistit, popřípadě dovodit, především z následujících ustaxxxxxxx
xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx vydání určité věci, popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva (§ 1477).
Dále z uvedených a chronologicky seřaxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
Zůstavitel může ve svém pořízení:
-
určit osobu, která má právo na vydání jeho ostatků (§ 92),
-
rozhodnout, jak má být po jeho smrti naloženo s jxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxina, tedy i pořízení pro případ smrti, které je nadační listinou, vyžaduje formu veřejné listiny,
-
založit nadační fond (§ 395),
-
založit ústxx xx xxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
-
zanechat pokyny o tom, jak mají být vypořádány majetkové povinnosti a práva k jeho majetku ve společném jmění s manželem v rámci řízení o dědictví (§ 76x xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxt služebnost (§ 1260 odst. 1),
-
zřídit reálné břemeno (§ 1305),
-
vytvořit svěřenský fond (§ 1448 odst. 1),
-
poukázat na obsah jiné listinyx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xrčitých jiných případech (§ 1513) na svěřenského nástupce jako následného dědice (§ 1512 odst. 1),
-
uvést pohnutku, která jej vedla k tomu, proč poxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxčit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován (§ 1553 odst. 1),
-
určit osobu, která má právo vymáhat splnění jeho příkazu (§ 1571),
-
vyslovix xx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxá pohrůžka však nemá právní účinky, jde-li o odpor proti pravosti závěti nebo proti výkladu jejího smyslu) [§ 1574],
-
přikázat splnění odkazu jednxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxu, aby určil, jak a které z osob, jako jsou zejména příbuzní či chudí, nebo který veřejně prospěšný, dobročinný či podobný účel mají být poděleny (§ 1600)x
x
xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
-
výslovně připustit, aby si mohli dědici dohodnout jinou výši dědických podílů, než jakou jim zůstavitel vyměřil (§ 1693 odst. 2),
-
přidělit dědxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxx xrávo, jímž se bude řídit pozůstalost jako celek podle článku 22 evropského nařízení o dědictví.
Nezřídka se stává, že zůstavitel spojí se závětí xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx nepominutelných, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, že pozůstalosti nenabude, povolá současně správce pozůstalosti nebo některé její částx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxní lze stanoviti též posledním pořízením. Závazek z práva předkupního přechází na dědice. Ustanovení § 1077 obč. zák. (pozn. aut.: nyní § 2149 odst. 1) xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx, měsíce a roku, kdy byla podepsána, tak jako tomu bylo pod sankcí neplatnosti v § 476 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. V zájmu prevence sporů o platnost závěti jx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxdil na Štědrý den v určitém roce nebo v den svých šedesátých narozenin, případně když v závěti uvede jiný údaj, ze kterého lze datum jejího pořízení dovodxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxik závětí bez data, které mohou vedle sebe obstát. Pořídí-li však zůstavitel několik závětí bez data, které si odporují, tedy když vedle sebe nemohou obxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxý zákoník v závěru prvního odstavce ještě uvádí situaci, kdy závisí jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení. Tím se míní zřejmě situacxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxsal v době své plné svéprávnosti nebo až v době, kdy již plnou svéprávnost neměl. Nepodaří-li se žádným způsobem zjistit přesné datum sepsání takové závxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx. 30 Cdo 1190/2004 uvádí, že údaj o datu podpisu závěti v listině o ověření pravosti podpisu zůstavitele (tj. ověřovací doložka) nemůže nahradit chyběxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx je vyznačena přímo na listině obsahující závěť. To platilo za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Nyní naopak takovéto ověření přispěje nejxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx formě notářského zápisu, pak v takovém případě podle § 63 odst. 1 písm. a) not. řádu musí notářský zápis obsahovat mimo jiné den, měsíc a rok právního jednxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xovažovat závěť za pořízenou, že se tak stane jakmile bude splněna poslední náležitost, která je pro tu kterou formu zákonem stanovena.
XIII. Výklad zxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxačnou roli také speciální ustanovení, která mají za cíl prosadit závěť jako dědický titul, který má být respektován i v případech, kdy by třeba na jiná prxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxého ustanovení, že závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Také platí pravidlo obsažené v § 574, dle kterého je na právxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxádají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl. Druhá věta § xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xohou to však být i jiné dostupné listiny. Pořídil-li zůstavitel závěť se svědky, mohou i oni při svém výslechu v řízení o pozůstalosti vůli zůstavitele pxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx skutečnou vůli zůstavitele, objasnit.
Nejjednodušší způsob vedoucí k vyjasnění vůle zůstavitele je stav, kdy se samotní dědici dokáží na výkladu xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xudikát
uveřejněný ve sbírce Vážný pod č. 432/1948. Podle tohoto judikátu je dohoda účastníků pozůstalostního řízení o výkladu nejasného a pochybnéhx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xx xx x xxxx xxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx jejich dědických nároků. Narovnáním dochází k tomu, že si strany upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Narovnání později nelxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxanami sporné nebo pochybné, ledaže omyl vyvolala některá strana lstí. Narovnání dohodnuté v dobré víře nepozbývá platnosti ani tehdy, zjistí-li se na xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxi upravena veškerá práva, nelze vztahovat k takovým právům, která byla vyloučena, ani k právům, která strany zřejmě nemohly mít na mysli.
O výkladu pxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xut.: nyní právních jednání) je nepsaným pravidlem právním též předpoklad, podle něhož žádný normotvůrce nezamýšlí dát jím tvořenému aktu
absurdní
nxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx
xxxxxxxx
xx problematické důsledky, k nimž vede. Také Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1650/98 uvedl, že jazykové vyjádření právního úkonu musí být nejprxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Ačkoli se obě rozhodnutí týkají výkladu smlouvy, lze zásadx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xez zjišťování skutečné vůle účastníků těchto dohod a bez zohlednění konkrétních okolností, za nichž byly dohody uzavřeny a poté realizovány (II. ÚS 57xxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xe jde o spor o dědické právo, který bude třeba řešit podle § 169 z. ř. s., bude-li záviset vyřešení sporu na právním posouzení pouze takových skutečností, xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxosti, které jsou mezi dědici sporné a tedy bude třeba provádět důkazy. I v takových případech může dojít k dohodě účastníků řízení o pozůstalosti o tom, kxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxdou dědit všichni dědici z obou závětí.
XV. Evidence právních jednání pro případ smrti
Podle § 35a odst. 1 písm. a) not. řádu vede, provozuje a spravuxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx pak dále upravují § 35b a § 35c not. řádu a Předpis Notářské komory České republiky o Evidenci právních jednání pro případ smrti, přijatý sněmem Notářské xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxx x xxx xxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxvních jednáních zůstavitele učiněných pro případ smrti, mimo jiné též listiny o závěti a o jejím zrušení, které sepsali notáři a tedy mají formu notářskxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xrávních jednání pro případ smrti provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který listiny o těchto právních jednáních přijal do notářsxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx jejich žádost, zda je či není evidována listina o právním jednání zůstavitele pro případ smrti a je-li evidována, u kterého notáře je uložena. Sdělení lxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxna o zvláštních řízeních soudních, má-li jít o listinu o právním jednání pro případ smrti učiněné zůstavitelem, o jehož pozůstalosti je vedeno řízení. xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxuální autonomie, resp. autonomie vůle (možnost učinit právní úkon, zvolit si obsah i formu, vybrat si adresáta), zásada, že dovoleno je vše, co není výsxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxeli vyloží, co podle předběžné dohody s ním pojal do připravovaného textu závěti a zůstavitel vyjádří s takovým textem souhlas nebo navrhne jeho úpravux
xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxoluvlastnictví
(MS Praha 11 Co 454/1984 [Rc 43/1986])
Uvedla-li zůstavitelka v závěti výslovně jen konkrétní nemovitost, jež má připadnout závěxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xiných věcí z tohoto dědictví. Nedostatek projevu vůle zůstavitelky o ustanovení téže osoby dědičkou ze závěti ohledně jiných věcí zůstavitelky nemůžx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
(NS 4 Cz 64/1982 [Rc 50/1984])
Pouhé sliby vůči zůstaviteli a pouhé jeho přemlouvání nečiní poslední pořízení neplatným.
(Vážný 1003/21)
Nenx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx ze závěti.
(NS R I 908/13).
Tíseň musí mít základ v objektivně existujícím a působícím stavu - musí tedy pro ni být objektivní důvod a současně se musx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxbytné, aby dědic byl v závěti výslovně pojmenován; ze závěti však musí být zjistitelné, které určité osobě má zůstavený majetek připadnout.
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xa neurčité: je prokazatelné, kdo je dítětem pořizovatele. Neobsahuje-li závěť další omezení, je třeba ji vykládat tak, že pořizovatel ustanovil za děxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xdo jimi byli v době smrti zůstavitele a že závětními dědici jsou všichni, tj. jeho sestry, synovci a neteře ve vlastním příbuzenském vztahu.
xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xebylo ve smyslu §u 536 obč. zák. zmařeno její povolání za dědičku.
. (Vážný 4931/25)
Jde o ustanovení dědice, bylo-li v posledním pořízení po vypočxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxvém družstvu více osob, není to samo o sobě důvodem neplatnosti jeho závěti.
Ustanovil-li zůstavitel za dědice xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
[Gl. U. N. F. 3002]
Nezplozené (nepočaté) dědi nejsou vůbec způsobilé k právům a nemohou tedy ani opatrovníkem uzavříti odporovatelské jednání. Moxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxou ve prospěch třetí osoby.
(Vážný 10206)
Neplatná závěť
Závěť sepsaná za účelem zajištění dluhu je neplatným právním úkonem, neboť svým účelex xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx připadnout jeho manželu jako závětí povolanému dědici, ačkoliv právo na družstevní byt bylo nabyto za trvání jejich manželství (a oba se tak stali spolxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx x1 Cdo 2768/2009, [C 10668])
Pomoc poskytnutá zůstaviteli při psaní vlastnoruční (holografní) závěti, jež jakkoliv ovlivnila charakteristické zxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xědice veškerého svého majetku, „který je v jeho bytě“, lze tento projev vůle vyložit tak, že se vztahuje i na úspory na vkladních knížkách, jež měl v bytě uxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxtý majetek“, užitá v závěti, mohou znamenat všechen majetek zůstavitele včetně obchodního podílu, a takto formulovaná závěť může i v případě, že byla uxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx břemeno, musí to z právního úkonu mimo jakoukoliv pochybnost vyplývat. Přitom tento požadavek je nutno vztahovat nejen na obsahové náležitosti smlouxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxcného břemena na základě závěti nelze považovat za podmínku ve smyslu ustanovení § 478 obč. zák.; jde o ustanovení dědice k výkonu práva odpovídající věxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxopomenutelných dědiců, jež jsou chráněni ustanovením § 479 obč. zák., musel by se upravit rozsah věcného břemene rozhodnutím podle ustanovení § 484 obxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx obsaženo v závěti, a uložit dědici tohoto břemena, aby doplnil povinné díly neopomenutelných dědiců peněžitě.
. (NS 4 Cz 56/91)
Vznik věcného břemxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xěcné břemeno na nemovitosti, kterou xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx x xxxx xxxx xx xx x983 zákon umožňoval zřízení práva doživotního užívání obytného domu formou osobního závazku sjednaného dohodou podle § 51 obč. zák. upravujícího tzxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxsti zák. č. 40/1964 Sb. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 131/1982 Sb., byla v této části neplatná (pozn. aut.: nyní § 3070 obč. zák.).
IV. Účaxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xrávo bylo deklarováno rozhodnutím státního notářství.
Odkázal-li zůstavitel, nájemce družstevního bytu a člen bytového dxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxá sama tato změna v jeho právním vztahu k bytu vliv na to, že reálným předmětem dědění ze závěti je byt.
Ustanovení závěti o povinxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xávěti zůstavitele vyplacena peněžitá částka, lze důvodně považovat za dědice, a tedy za účastníka dědického řízení (§ 175b OSŘ). Jeho dědické právo se xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxo určen). Přesahuje-li určená výše výplaty obvyklou cenu tohoto majetku nabývaného vyplácejícím dědicem, má dědic výplaty nárok jen na poměrně redukxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxx x4 Co 51/2001)
Určení věcí a práv, které mají dědicům připadnout, provedené v závěti je určité a srozumitelné, jestliže postačuje k určení výše dědicxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxlu zůstavitele na bytovém domě v konkrétní částce měsíčně, výnosy tu byly v době smrti zůstavitele a bylo možné je očekávat i v budoucnu, potom platnost zxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxzoval o majetku svých dědiců.
(NS 21 Cdo 4136/2011, [Výběr NS 3125/2013])
K xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxávního úkonu o odstranění takové nejasnosti. Výklad právního úkonu může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a vůle jednajícího se přx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxího úkonu, včetně takového, který lze platně učinit jen písemně. V případě, že nejasnost právního úkonu nelze odstranit ani pomocí výkladu projevu vůlxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
Při výkladu posledního pořízení nelze se obmeziti na jeho slovné znění, nýbrž jest i jinak zjistiti pravou vůli zůstavitelovx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx, nýbrž pořídil jen o jednotlivých věcech a o jednotlivých částkách, které dohromady nevyčerpávají celé pozůstalostní jmění, jest jeho poslední poříxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxu, že občanský zákoník nestanoví, jak má být v závěti vyjádřeno ustanovení někoho dědicem, je třeba k doložení skutečné vůle pisatele závěti v pochybnoxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxitost projevu vůle zůstavitele.
Závěť je neplatná pro neurčitost ve vymezení okruhu povolaných dědiců jen tehdy, nexxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx pravidel vykládat, nikoliv však nahrazovat nebo doplňovat vůli, kterou zůstavitel při pořízení závěti neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji.
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xýkladu) všechny okolnosti, za nichž byl projev vůle o ustanovení závětních dědiců učiněn a z nichž lze dovodit skutečnou vůli zůstavitele. Okolnosti pxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx vule, jestliže projev vule je vykládán se zřetelem k okolnostem případu.
(NS x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxtavitelova.
(Vážný 169/19)
1. Písemné poslední pořízení, pro formální poklesek neplatné, lze, vyhověno-li požadavkům §§ 585 a 586 obč. zák. (pxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxiti každou jinou formu posledního pořízení.
2. Při úvaze, zda v těchto případech vyhověno požadavkům §§ 585 a 586 obč. zák. (pozn. aut.: nyní § 1542), xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxezna 1922, čís. pres. 110/22.)
K formálním náležitostem závěti
Spor účastníků o významu umístění data v závěti pro posouzení její platnosti je sxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx x. ř. s.].
Za podpis závěti nelze považovat text, který neobsahuje označení zůstavitele ani jménem ani příjmením, např. „tvá mxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxčených, pokud není prokázána vůle pořizovatelova, odvolati je tímto způsobem. Škrty a změny, provedené v holografní závěti cizí rukou, neodnímají poxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx, zda a jak tato listina je nazvána.
(KS v Brně 18 Co 135/86, [Výběr 13/1986])
Poslední pořízení psané na nespojených listech, z nichž poslední má jen xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 3 odst. 2, § 15 odst. 1, § 38 odst. 2, § 92, § 113 odst. 1, § 114 odst. 1, § 118, § 126, § 133 odst. 1, § 309 xxxxx x x xx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx x xxxxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x, § 1305, § 1448 odst. 1, § 1477, § 1478, § 1490 odst. 2, § 1491 až 1493, § 1495 až 1498, § 1500 až 1506, § 1509, § 1513, § 1525 a násl., § 1529, § 1530, § 1532 až 1549 a nxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xx93 odst. 2, § 1694, § 1696 odst. 1, § 1697, § 1702, § 1903 až 1905, § 2149 odst. 1, § 3019
Související předpisy:
čl. 22 evropské nařízení o dědictví, -- čxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx x xxxx x xxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xx xx xxx x x xxx xxxxx x xx x. ř.
(Jiná listina)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxť, ve které mimo jiné (určení dědice a případně též jeho podílu na pozůstalosti, viz § 1494 odst. 1 větu první obč. zák.) učiní ještě výslovný poukaz na jinxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxe, musí být učiněna v některé z forem platných pro závěť, musí tedy být napsána a podepsána vlastní rukou zůstavitele (holografní forma), nenapsaná vlaxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxy s úlevami (viz § 1542 a násl.) lze raději vynechat zejména proto, že těžko lze odkázat na něco, co bude v budoucnu pouze ústně projeveno a také pro omezenoxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxřízenou ve formě alografní. Také závěť a jiná listina nemusí být pořizovány současně, v závěti lze poukázat též na listinu, kterou zůstavitel vyhotovix xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxe doporučit. Není nutné, aby obě listiny, tj. závěť a jiná listina, byly spolu nějak spojeny, například sešitím nebo jinak mechanicky, avšak může tomu txx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxáván třeba další dědic nebo měněny podíly dědiců, uvedených v závěti, půjde o závěť (viz v tomto směru § 1576). Pokud zůstavitel další listinou, na níž poxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxětek (viz § 1498).
Jako příklad jiné listiny, na kterou zůstavitel v závěti poukáže, může xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxt.1). Do pokynu uvede zůstavitel svoji představu o tom, jak má být v řízení o jeho pozůstalosti vypořádán majetek ve společném jmění manželů. Zůstavitex xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxka obsahu charakterizovat tím, že obsahuje určité zůstavitelovo právní jednání, jiné, než jaké představuje závěť a jiné, než jaké může být obsahem dovxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxidla sloužit k vysvětlení zůstavitelovy vůle.
První věta komentovaného ustanovení mluví o stejných právních účincích. Míněny jsou zřejmě stejné xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxl (viz např. § 764 odst. 1 obč. zák., § 162 odst. 1 z. ř. s.). Platí § 545 obč. zák. o tom, že právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřexxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx mravům i zákonu a zůstavitel musí být k jeho pořízení způsobilý.
Komentované ustanovení v druhé větě předpokládá, že půjde o jiné listiny, na které zxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xterý dokresluje záměr zůstavitele obsažený v závěti, náčrtek obsahující návrh rozdělení pozemku zůstavitele, trasu služebnosti, dopis, ve kterém vxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxavitele či jeho deník, který může třeba objasnit i datum, kdy zůstavitel závěť sepsal, soudní rozsudek, kterým byl vyděďovaný nepominutelný dědic odsxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx v ní však být dostatečně určitě identifikovány. Na rozdíl od první věty komentovaného ustanovení, nebudou v jiné listině obsažena právní jednání zůstxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx podepsána zůstavitelem, popřípadě nebude napsána jeho vlastní rukou, nebudou u jejího pořízení přítomni svědci apod.). Jiná listina bude v tomto příxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxou se v jeho pozůstalosti, nebo je dědic či někdo jiný předloží a bude jimi možno objasnit vůli zůstavitele, pohnutky, které jej k napsání závěti vedly, vxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxní v obou jeho větách může být aplikováno také při jiných právních jednáních, kterými zůstavitel upravuje poměry pro případ smrti, například u prohlášxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxal všechny dary, jež dědici poskytl i s uvedením jejich hodnot a bližších údajů o tom kdy, případně za jakých příležitostí se tak stalo, a seznam opatří svxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xmrti nebo jinou listinu, významnou pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, ji na výzvu vydá soudu. Jelikož nejde o závěť, nebude zjišťován její stav a obxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx zůstat založena v pozůstalostním spisu, předkladateli by mohla být vydána její kopie.
Judikatura:
Označení jako „koncept“ nevadí platnosti jxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 113 odst. 1, § 114 odst. 1, § 545, § 764 odst. 1, § 1494, § 1496, § 1497, § 1498, § 1542 a násl., § 1549, § 1576, § 1649, § 1663
Související předxxxxx
x xxxx x xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
Wawerka
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxnání závěť (a potažmo dovětek) nelze učinit prostřednictvím plné moci. Zvýrazňuje se tak význam závěti i dovětku mezi ostatními právními jednáními a oxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xbsah musí vycházet ze svobodné vůle zůstavitele, jež nesmí být nikým ovlivňována, ani vynucována.
Druhá věta tohoto ustanovení kromě toho, že zmenxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx společnou závěť, nemohou jedním společným právním jednáním povolat společného dědice jich obou.
Judikatura:
Pomoc poskytnutá zůstaviteli xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xx7/08, NS 21 Cdo 1744/2007)
Ani nelze přenechati třetí osobě (přednímu dědici), aby určila dědické podíly (poddědiců). Pořizovatel musí nejen pojxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxo zrušení závěti musí být učiněn osobně pořizovatelem závěti (zůstavitelem); není možné, aby tyto úkony za zůstavitele učinil jeho zástupce (zákonný xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x
(Osobní pořízení zůstavitele)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Prxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Ustanovení podtrhuje základní myšlenku o tom, že obsah závěti, jakožto osobního právního jednání, musí vycxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xení-li jím sám zůstavitel, musí vycházet z toho, co mu zůstavitel o obsahu závěti sdělil, co si přál aby do závěti bylo zahrnuto a nesmí do závěti zapsat nixx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxípad své smrti. Toto ustanovení dbá o to, aby do pořízení pro případ smrti byla vtělena skutečná vůle zůstavitele a nikoli xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxrý třeba zůstavitel akceptuje, čímž jej přijme za svůj. V případě, že zůstavitel pořizuje závěť ve formě notářského zápisu, dochází při přípravě zápisx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx, aby vůle zůstavitele byla upřesněna nebo uvedena do souladu se zákonem. Notář na základě takového jednání koncipuje závěť, předloží ji zůstaviteli a xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxce nastává při koncipování dědické smlouvy či smlouvy o zřeknutí se dědického práva, kdy jde o právní jednání mezi dvěma stranami, kde jedna učiní druhé xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
Judikatura:
Pouhé kývnutí hlavou nemůže býti považováno za projev poslední vůle vylučující každou pochybnost.
(Gl. U. N. F. 4475)
Projev vůle xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx co podle předběžné dohody s ním pojal do připravovaného textu závěti a zůstavitel vyjádří s takovým textem souhlas nebo navrhne jeho úpravu.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Dovětek
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Obecně
Dovxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xro případ smrti (dědické smlouvy či závěti) nepředstavuje dědický xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxnek, doložení času či příkaz. I když se jím neustanovuje dědic, přesto je svým obsahem důležitý s přihlédnutím k tomu, co vše do něj může zůstavitel uvéstx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x
xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxpovolá dědice závětí, ale spokojí se s tím, že jeho pozůstalost bude projednána podle zákonné dědické posloupnosti. V takovém případě zůstavitel dověxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxt vždy o uložení povinností, zůstavitel může v dovětku vyslovit svá přání, přičemž jejich splnění ponechá na vůli dědiců.
Obsahem dovětku nemusí býx xxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx osobu, jež má určit, jak a které z osob nebo účelů mají být poděleny o odkaz (§ 1600) nebo která má rozdělit jeho pozůstalost (§ 1697 odst. 1), popřípadě v něx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx o pozůstalosti posouzeny majetkové povinnosti a práva bývalých manželů v rámci tohoto řízení, případně i podle pokynů, které zemřelý manžel ještě za sxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxčné jmění manželů.
Z druhé věty komentovaného ustanovení lze zejména dovodit, že dovětek se pořizuje ve stejných formách jako závěť (§ 1532 až 1550)x xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x), platí pro dovětek, stejně jako § 1494 odst. 1, § 1495 až 1497. Také o dovětku musí zůstavitel pořídit osobně a nemůže pověřit plnou mocí jinou osobu, aby xxx xx xxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx
Listina, obsahující dovětek nemusí být jako dovětek výslovně nadepsána. Osoba práva znalá by však měla dbát i o řádné označení listiny, již pro klientx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxědčit nebude (nebude jí ustanovován dědic). I v těchto případech je třeba listinu posuzovat podle obsahu, nikoli podle jejího označení.
Je třeba přxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxě, kdy byly xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxsti tohoto zákona a vyhovuje-li jeho pořízení pro případ smrti tomuto zákonu. Prakticky se tedy může jednat o dovětky pořízené před 1. 1. 2014, zemřel-lx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx
V řízení o pozůstalosti se může vyskytnout spor o to, zda v daném případě je listina závětí či dovětkem. K tomu může dojít zejména tehdy, když zůstavitel xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xplnění odkazů. K řešení této otázky, sporu o dědické právo, viz výklad k § 1673 obč. zák.
Může také dojít ke sporům o pravost a platnost dovětku mezi dědxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxbu na splnění odkazu a soud otázku pravosti a platnosti dovětku posoudí jako otázku předběžnou.
Dále může dojít ke sporu mezi dědici o to, zda dovětek xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxávní závaznosti. Může dojít i k jinému sporu o obsah dovětku a nemusí přitom jít o spor o dědické právo, kdy by bylo postupováno podle § 169 nebo § 170 z. ř. s.x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxx xůle zůstavitele nelze dědicům potvrdit nabytí dědictví, pak nebude-li dosaženo v dané otázce shody mezi dědici, xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xěci složité dokazování a je třeba z daných faktů (popřípadě výslechu dědiců, případně svědků závěti, předložených listin) učinit právní závěr. Ten se xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxmu v případě § 1690 odst. 2, proti němuž se mohou dědici odvolat. Pokud by však bylo nutno ve věci provádět složité dokazování, lze říci, že řízení o pozůstxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxní žaloby k obecnému soudu [§ 88 písm. c) o. s. ř.] s návrhem na rozhodnutí. Pro formu výzvy k podání žaloby lze užít usnesení, aby byla dědicům zachována moxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xědictví dokud nebude zabezpečeno, že vůle zůstavitele bude náležitě splněna.
Případné spory o platnost povolání správce pozůstalosti v dovětku, xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxikne-li pochybnost o tom, zda má pozůstalost spravovat správce pozůstalosti povolaný zůstavitelem, nebo vykonavatel závěti, soud (pozn. aut.: míněx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx poměrnou část pozůstalosti, nýbrž pořídil jen o jednotlivých věcech a o jednotlivých částkách, které dohromady nevyčerpávají celé pozůstalostní jmxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx x7506/39)
Dřívější dovětek, který nebyl zřízen se zřetelem k určité závěti, se pozdější závětí o sobě neruší, leč že by z ní byla nepochybně zřejmá vůlx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xezměněn, jest pokládati dřívější dovětek za zrušený.
(Vážný 3126/23)
Dopis, v němž zůstavitel sděluje, xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 764 odst. 1, § 1491, § 1494 až 1497, § 1525 a násl., § 1529 a násl., § 1532 až 1550, § 1556 odst. 1, x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx
Související předpisy:
§ 156, § 169, § 170 z. ř. s., - § 88 o. s. ř.
Literatura:
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxx
BEZOUŠKA, P. Civilněprávní otázky testovací svobody. Právník, 2014, č. 10, -
BUREŠ, J. Notář a závěť.
Ad Notam
, 2012, č. 5, s. 19,
CECHLOVÁ, E. Stxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxKLÍNOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné, díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013,
ELIÁŠ, K. Právní úkony na soukromých listinách se zxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xomentář. Praha: C. H. Beck, 2015,
HOLÍKOVÁ, L. Veřejné zjišťování stavu a obsahu listiny.
Ad Notam
, 2015, č. 1, s. 10, - HORÁK, O. Dědictví a odkaz (k přxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xodstatná náležitost právních úkonů (zejména závěti) ve světle judikatury. Právní rozhledy, 2011, č. 20, s. 719,
KLEIN, Š. Evidence právních jednáxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxx xx
xxxxx
testament a neurčitosť prejavu vôle. Právník, 2013, č. 7, s. 664,
KOLESÁR, P. Prokazování způsobilosti k právním úkonům (ve sporech dle § 175k o. s. řxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxského týkajících se závěti.
Ad Notam
, 2013, č. 2, s. 3,
KUNC, B., LYČKA, M. Právní úprava závětí dle nového občanského zákoníku: Posun směrem ke
commox xxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxA, J., ŠMÍD, D. Dědická smlouva a odkaz. Rekodifikační novinky, 2013, č. 9,
PĚCHA, F. Závěť bez data? To bych nedoporučoval!
Ad Notam
, 2013, č. 1, s. 14x
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxenskému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl III. Praha: V. Linhart, 1936,
SCHINDLER, P. F. xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xx16, č. 4, s. 3,
ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014,
ŠVESTKA, J., DVOŘÁKx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxck, 2014,
- UXA, R. Poznámky k relativní neplatnosti závěti.
Ad Notam
, 2000, č. 5, s. 101,
VALEŠKA, J. Problematika pomoci jiné osoby při psaní závxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxi dědicům
(Pozůstalost a dědicové)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Právní sxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx zůstavitel vyměřil jednomu nebo více dědicům dědické podíly o přesně stanovené výši, více jim zanechat nechtěl. Tím se otevírá prostor pro dědění dědixx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxti v podobě zlomku či procenta. Stejně tak lze soudit v případě, když zůstavitel rozdělí mezi dědice své věci, aniž by tak chtěl pořídit o odkazech. Takovx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxcké právo ztratí. K tomu viz níže
judikát
.
První věta komentovaného ustanovení upravuje situaci, kdy zůstavitel povolá svou závětí jedinou osobu (xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxně tomuto dědici určí podíl, a to buď v podobě zlomku či procenta na celé pozůstalosti, přičemž se nejedná o podíl 100 % na pozůstalosti. Může však dojít k txxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx x pozůstalosti ukáže, že zůstavitel měl ještě další velice cenné věci, které v závěti neuvedl. V těchto případech dědí zbytek pozůstalosti zákonní dědixxx
xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xe dědického práva, odmítl dědictví, byl platně vyděděn, stal se dědicky nezpůsobilým, případně se k němu podle § 1671 odst. 1 při projednání pozůstalosxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx na § 1633 odst. 2, který stanoví, že kdo nabyl dědictví proto, že dědic ani náhradník povolaný dědickou smlouvou nebo závětí dědit nechtěl nebo nemohl, sxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxe později tuto nemovitost smluvně převedl na jinou osobu, nelze při posuzování účinnosti závěti nebo její části již zpravidla mít za to, že by zůstavitex xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xxxx xxx xxxxx x Co 15/74, [Rc 33/1976])
Související ustanovení:
§ xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx
(Dědění xx xxxxxx x xx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx9.
Z důvodové zprávy:
Posledně uvedené pravidlo (pozn. aut.: míněno je pravidlo, osažené v první větě odst. 2)se neuplatní, je-li ze zxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxjmě vyplývá, že zůstavitel chtěl závětním dědicům přenechat pozůstalost celou (např. odkáže-li pěti závětním dědicům výslovně celou svoji pozůstalxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx. V praxi takové případy mohou nejčastěji nastat, povolá-li zůstavitel závětí dědice, kterým zároveň přikáže, jak si mají pozůstalost reálně rozdělix x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxkovém případě je zřejmé, že zůstavitel chtěl rozdělit mezi závětní dědice celou pozůstalost a podíly závětních dědiců se určí poměrem cen přikázaných xxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxjné. Pokud však zůstavitel podíly dědiců určí, platí § 1693 odst. 2 obč. zák. o tom, že si mohou dědici dohodnout jinou výši dědických podílů, než jakou jxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxěný podíl (§ 1504, § 1505). Určení dědického podílu může zůstavitel provést ve formě zlomku či procenta. Pořizovatelé závětí však nemají často zájem taxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxé podíly je možná (výslovně ji např. připouští § 1694 odst. 2). Dědické podíly dědiců jsou dány poměrem cen zůstavitelem jim přidělených věcí k obvyklé cxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xepovolal dědice, připadnou zákonným dědicům.
První věta odstavce 2 je obdobou § 1499 obč. zák. s tím rozdílem, že zde je zůstavitelem povoláno více xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx výklad obsahu závěti. K takovému výkladu směřuje druhá věta odstavce xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx nutno vycházet z vůle zůstavitele a pokud lze ze závěti dovodit, že zůstavitel chtěl povolaným dědicům zřejmě zanechat celou pozůstalost, pak zákonní xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx přidělených věcí. Dominance skutečné vůle zůstavitele ovšem plyne i z úpravy v § 1494 odst. 2. Také komentované ustanovení dokládá, že zákonodárce počxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xůstavitel vyjmenováním jednotlivých věcí a osob, jež je mají nabýt, nechtěl pořídit o odkazech. O odkaz půjde především tehdy, když znění pořízení zůsxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxadě pochybností bude třeba v souladu s judikaturou k obecnému zákoníku občanskému dát přednost tomu, že zůstavitel chtěl rozdělením věcí podělit dědixx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxčovat spíše tomu, že chtěl povolat dědice, případně zda rozděloval věci menších hodnot, jež by mohly být považovány spíše za odkazy. Bude úkolem řízení x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxě také za účasti dědiců ze zákona, pokud ti uplatňují své dědické právo, tvrdíc, že zůstavitelovo pořízení je dovětkem a všechny osoby v něm uvedené jsou xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxx x x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxx xx xxx xx xx xx
xxxxxxxura
Neúplnost výčtu věcí, které mají tvořit dědictví neznamená, že nejde o univerzální závěť, vždy je rozhodují, jakého chtěl zůstavitel svým právxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xdst. 2, § 1501 až 1505, § 1594 odst. 1, § 1633 až 1641, § 1672 až 1673, § 1693 odst. 2, § 1694 odst. 2
Související předpisy:
§ 110, § 168 až 170, § 180 z. ř. s.
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxost, avšak některým dědicům vyměří podíly z pozůstalosti, jiným podíly nevyměří, případně když udělá chybu.
Obecně
Toto ustanovení řeší případyx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x
sine
partibus), případně když udělá chybu. Zákonodárci se zjevně (stejně jako v xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx, a to i v případech, kdy se zůstavitel vyjadřuje nedokonale a svůj záměr postihnout v závěti veškeré své jmění nedokáže zcela určitě formulovat. I v tomtx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxíklady
Odstavec 1 komentovaného ustanovení míří na případ, kdy zůstavitel vyměří např. dědici A polovinu pozůstalosti, dědici B čtvrtinu, dále ustxxxxx xxxxxx xx x x x xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx x x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxalosti, tj. jedna dvanáctina.
xxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxtavitel např. vyměří dědici A polovinu pozůstalosti, dědici B třetinu, dědici C šestinu a ještě ustanoví dědice D, na kterého tudíž nezbyde nic. Podle pxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxevedou na stejného jmenovatele, tj. 1/2, 1/3, 1/6 = 3/6, 2/6, 1/6, připíše se podíl dědice, který má obdržet podíl jaký má dědic, kterému bylo vyměřeno nexxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x x x x x x x x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xědic A 3/7, dědic B 2/7, dědic C 1/7, dědic D 1/7 (kontrolní součet činí 7/7).
V druhé větě odstavce 1 je řešen případ, kdy např. zůstavitel vyměří dědicxx xx x x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx x xxxxxx xxxxxx xx x x x xxxxxx xxxxxx xxx xxxíl dědice D byl s nimi stejný (1/3, 1/3, 1/3 + 1/3, součet všech čitatelů 4, který představuje nového jmenovatele, podíly všech dědiců budou následujícíx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxící ustanovení:
x xxx x xxxxxx x xxxx x xxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxsy:
§ 110. § 168 až 170, § 180 z. ř. s.
(Početní chyba zůstavitele)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxy: „Případ posledního pořízení se však vymyká ze všedních styků - je tu cosi důvěrnějšího, hlouběji lidského. Je proto přirozeno, že zde bude snaha, přixxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxje vůli zůstavitele, případně napravuje chyby, kterých se může zůstavitel při psaní svého pořízení dopustit. Cílem je dosažení stavu, kdy bude takové xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxký zákoník v tomto ustanovení ukládá provést dělení tak, aby byla jeho (zůstavitelova) vůle naplněna co nejlépe. Tím se naplňuje obecný požadavek výklxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxdice, přičemž zanechá dědici A podíl 1/2, B podíl 3/7, C podíl 1/4, D podíl 1/8 a součet dědických podílů přesahuje 100 %. Je proto třeba provést redukci taxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x x xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxho jmenovatele, tj. 28/56, 24/56, 14/56, 7/56 = 73/56, poté se provede součet všech čitatelů, tj. 28 + 24 + 14 + 7 = 73, který představuje nového jmenovatelxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxeba tuto otázku řešit v řízení o pozůstalosti, v němž budou všichni v úvahu přicházející dědici (§ 110 odst. 1 z. ř. s.) seznámeni s obsahem závěti a budou vxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxci ke sporu o dědické právo (§ 1672 odst. 1 věta první obč. zák., § 168 z. ř. s.) a spor zůstane pouze o tom, jak mají být dědické podíly mezi ně rozděleny, nezbxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x x x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx, § 1673 obč. zák., ani dle § 170 z. ř. s., když nejde o spor o dědické právo, nýbrž případně pouze o spor o velikost dědických podílů. Na tom nic nemění ani to, xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xvůj závěr o velikosti dědických podílů soud (soudní komisař) vysloví v usnesení o potvrzení nabytí dědictví, které vydá podle § 1697 odst. 3. Na tento přxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxx danou situaci nenabízí.
Související ustanovení:
§ xxx x xxxxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxisy:
§ 110, § 168 až 170, § 180, § 185 z. ř. s.
Literatura:
SVOBODA, E. Dědické právo. 2. vxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxxxxx
Zákonodárce je i v tomto případě veden snahou, aby i v případě velmi nejasného vyjádření vůxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx