Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (1)

89/2012 Sb. Občanský zákoník: Komentář, Svazek IV, (§ 1475-1720)

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxx
x
xxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx
x xxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xxx.
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Úvod do problematiky dědického práva
Dědické právo lze chápat ve dvojím smyslu, jednak jakx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxstí zůstavitele na další osoby. Rouček, Sedláček (lit. č. 1) definují dědické právo jako "souhrn právních předpisů o přechodu majetkových poměrů zemřxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx soudních, v zákoníku práce, v zákonu o obchodních korporacích.
1. Vývoj dědického práva na našem území
Ve 20. století na našem území platilo několix xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx1950, v ustanoveních § 531 až 824. V oblasti procesní jej doplňoval nesporný patent. V principu platilo, že úmrtím zůstavitele tvořil souhrn jeho práv a xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx byla ještě v držení zůstavitele. Dědic, který chtěl dědit, se musel k pozůstalosti přihlásit a uvést titul, z něhož tak činí (dědická smlouva, závěť, záxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxjal a přezkoumal dědické přihlášky dědiců k pozůstalosti, dědic byl povinen splnit nařízení zůstavitele obsažená v jeho pořízení pro případ smrti (naxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxespoň zajištěno x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xím splynul s ostatním dědicovým majetkem.
Tuto staletou koncepci zrušil občanský zákoník č. 141/1950 Sb., který stál na principu nabytí dědictví xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxt, že nutně muselo dojít k redukci institutů dědického práva. Zákoník již neupravoval dědickou smlouvu, dědicem byl i ten, komu připadl nejen veškerý mxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxcího dědice se zůstavitelem. Za závazky, které na dědice přešly smrtí zůstavitele, odpovídal dědic již jen do výše ceny nabytého dědictví. Odkaz byl rexxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx že ustanovení v závěti, které se příčí obecnému zájmu, je neplatné. Zákoník upravoval odmítnutí dědictví a v § 519 odst. 2 stanovil, že nebude-li ve lhůxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxdné takové dědice nezanechal. Bylo umožněno dědit osobě, která žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnostxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxhlášeno za neplatné omezení dědice podmínkou, doložením času, svěřenským nástupnictvím či příkazem. Zákoník stanovil povinný díl nejen pro potomky xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxvého dědice. Občanský zákoník č. 141/1950 Sb. platil do 31.3.1964.
Od 1.4.1964 do 31.12.2013 platil občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Zákoník v pxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxí zůstavitele, zřeknutí se dědictví ale již nebylo možné, byla zcela vypuštěna ustanovení upravující odkaz, odpovědnost za dluhy zůstala stejná jako x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx k úhradě dluhů, stručně upravil svolání věřitelů v § 471 odst. 2. V § 478 zákoník zakázal jakékoli podmínky připojené k závěti, povinný díl omezil na potxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xakých má vypořádání dědictví spočívat. Mělo se přihlédnout k možnosti účelného využití věci v souladu se zájmy společnosti. Tím bylo xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxván, v části o dědictví zákonem č. 131/1982 Sb., který do dědického práva navrátil v § 469a možnost vydědit potomka, protože v rozporu s pravidly socialxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx, a umožnil dále vznik věcných břemen na základě závěti. Novela č. 509/1991 Sb., účinná od 1.1.1992, rozšířila třetí dědickou skupinu o potomky sourozexxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxli, a nahradila ji tím, že v takovém případě bude dědicům potvrzeno nabytí dědictví podle dědických podílů, umožnila také zůstaviteli, aby zřídil závěxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxavitel podle § 480d mohl listinou ve formě notářského zápisu ustanovit správce dědictví. Zákonem č. 115/2006 Sb. byla od 1.7.2006 rozšířena první děxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxzné rozšíření ustanovení o dědickém právu. Již z porovnání obsahu občanského zákoníku s obsahem ustanovení o dědickém právu v občanském zákoníku č. 4xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxnovení o dědickém právu v 294 paragrafech. Nová úprava vychází z o. z. o. a zejména z návrhu občanského zákoníku bývalého Československa z r. 1937 (dále xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x x x xxxxx xxxxxxx § 501 odst. 1 a 3 osnovy čsl. obč. zák. Ustanovení § 1475 odst. 2 se obsahově shoduje s § 501 odst. 2 osnovy čsl. obč. zák. Vzhledem k tomu, že i osnova čsl. xxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx obsažené buď ve sbírce Vážný, nebo v Komentáři Rouček, Sedláček, byť s tou výhradou, že bude třeba vždy porovnat znění o. z. o. a nového občanského zákonxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxku, což nějakou dobu jistě potrvá. Na některých místech výkladu je uveden obsah judikátu i s odůvodněním výroku daného rozsudku, a to jednak xxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxšlení doby, ve které o. z. o. platil.
Občanský zákoník nyní navrací do dědického práva řadu institutů, jež byly předchozími občanskými zákoníky čx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxtalosti, podmínky, doložení času, příkaz), náhradnictví, svěřenského nástupnictví, zřeknutí se dědického práva, vzdání se dědictví, zcizení dědixxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xědiců). Občanský zákoník také mění postavení nepominutelného dědice, postavení a práva věřitelů, odpovědnost dědiců za dluhy pozůstalosti. Zavádx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxípadná přání, a to:
a)
dědickou smlouvu (§ 1582 a násl.),
b)
dovětek (§ 1498),
c)
prohlášení o tom, že dědic, jemuž svědčí zákonná dědická poxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxutí se dědického práva (§ 1484),
f)
povolání vykonavatele závěti (§ 1553 a násl.),
g)
manželskou smlouvu o majetkovém režimu, kterou lze rovnxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx (§ 718).
Dědické právo v občanském zákoníku ovládá zejména základní myšlenka, kterou je závaznost vůle zůstavitele. To je zásadní obrat proti sxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xotlačil vůli zůstavitele na minimum, dědici si mohli dohodou rozdělit majetek zůstavitele dle své vůle bez ohledu na existující závěť, kterou jim zůstxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxele podrobit, pokud chtějí dědit. V tomto směru jde zákonná úprava z jedné krajnosti do druhé, nicméně zákon vychází z toho, že právě zůstavitel je tvůrcxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxto majetkem bude po jeho smrti naloženo. Obezřetný zůstavitel musí počítat s tím, že v mezidobí od vyhotovení jeho pořízení pro případ smrti do okamžiku xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx prostor pro takové uspořádání majetkových poměrů, jež bude vyhovovat situaci, která nastane po smrti zůstavitele. Zásadní změna nové koncepce dědicxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxitel.
Tuto základní myšlenku dědického práva dokládá řada ustanovení občanského zákoníku, např. § 1494 odst. 2, který stanoví, že závěť je třeba vyxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xísto původních dědiců nebo mají prospěch z toho, že jim napadl uvolněný odkaz, aby splnili s tím spojený příkaz, nařízení odkazu nebo jiné opatření zůstxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxilý pořizovat, může přesto platně pořídit v jakékoli formě, pokud se uzdravil do té míry, že je schopen projevit vlastní vůli, dále § 1547 odst. 1, dle něhxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxi stanovené podmínky, a konečně § 1547 odst. 2, dle něhož dojde-li k porušení předepsaných formalit u závětí s úlevami, zejména chybí-li na listině podpxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxt závěti. Další ustanovení směřují k tomu, aby byla zachována platnost závěti, případně aby závěť byla vyložena. K tomu slouží např. § 1578 odst. 1, dle kxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxli zůstavitel novější závěť, ale dřívější uchová, má se za to, že dřívější závěť nepozbyla platnost a hledí se na ni, jako by nebyla zrušena. Ani datum už nxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx
xxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxe pozůstalost není vyčerpána, mají právo na zbylou část pozůstalosti zákonní dědicové; toto právo zákonní dědicové však nemají, zůstavil-li zůstavixxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxněna co nejlépe. Podle § 1530 odst. 2 platí, že ustanovení závěti je platné, ukáže-li se, že osoba nebo věc byla jen nesprávně popsána; § 1531 stanoví, žx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxké obsahuje řadu výkladových ustanovení doplňujících vůli zůstavitele, která by byla dle dosavadních ustanovení považována za neurčitá, případně nxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xdkazovníka, které jím může být opakováno, musí být znovu vykonáno po smrti zůstavitele; podle § 1569 odst. 1 platí, že zůstaví-li zůstavitel někomu něxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx projeví jinou vůli. Také rozdělení pozůstalosti je vázáno na to, zda bylo zůstavitelem povoleno. K tomu viz např. § 1694, § 1696 odst. 1, § 1697 odst. 1 a § xxxx xxxxx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xe směru hlubšího poznání a pochopení úmyslů, přání a dispozic zůstavitele, vtělených do jeho pořízení. Platí sice, že nelze-li pro neurčitost nebo nesxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxerého je třeba závěť vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele (viz výše), což je třeba aplikovat nejen na výklad závěti, nýbrž i na výklxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxko na neplatné (§ 574). Také slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s urxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x§ 578). Právní jednání zůstavitele lze vyložit též pomocí dalších listin, na které zůstavitel poukázal v závěti (§ 1495), případně za pomoci jiných lisxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxo případ své smrti. V tomto směru se lze inspirovat i rozhodnutím Nejvyššího soudu ČSSR 4 Cz 61/1986, které uvádí: "K posouzení skutečné vůle pisatele záxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxní závětních dědiců učiněn a z nichž lze dovodit skutečnou vůli zůstavitele. Okolnosti případu jsou skutečností existující vně vlastního projevu vůlxx x xx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxazeny jejich pohledávky, které měli vůči zůstaviteli. Posílení jejich práv spočívá zejména v tom, že dědici, kteří neuplatní tzv. výhradu soupisu, odxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xá své věřitele a smísením zděděného majetku s jeho ostatním majetkem bude ohroženo splnění jeho pohledávky vůči zůstaviteli. Z odloučeného majetku buxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xe dědici ruší od počátku účinky výhrady soupisu v případech, kdy se ujme, aniž je k tomu oprávněn, plné správy pozůstalosti. To platí i tehdy, prokáže-li xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx tak nebylo již před smrtí zůstavitele (§ 1681). Totéž platí pro případ, když se prokáže, že prohlášení nebo seznam podle § 1687 neodpovídají skutečnosxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx být při něm, mají právo vyjadřovat se k němu.
Na druhé straně nelze nevidět i nedostatky nové úpravy, poněkud rozvláčné, opakující například zbytečxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xemělo být ustanovení obsahující protimluv, jaký je například obsažen v důležitém § 1694 o rozdělení pozůstalosti, případně nesrozumitelné ustanovxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxík zbytečně zatěžují. Nedostatkem nové úpravy je i to, že nebere ohled na existenci společného jmění manželů, a tedy neřeší střet práva zůstavitele poxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxx xežící pozůstalosti, v některých svých ustanoveních působí, jako by s ním počítal, když např. v § 1686 stanoví, že náklady na pořízení soupisu se hradí "x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxhž prospěch soupis nebyl proveden. Při ležící pozůstalosti takový problém neexistoval, pozůstalost existovala sama o sobě, proměnlivá v čase, a byla xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxx xx xxxetek zůstavitele, včetně hotovosti, nejčastěji nalézal skutečně na jednom místě a bylo možno jej sepsat, kdežto nyní je nutno počítat s tím, že na místě xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxavitele. Právní úprava předpokládá, že právo odkazovníka na nabytí odkazu bude uspokojeno mimo řízení o pozůstalosti, přitom odkazovník má přispívax xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xkolů správci pozůstalosti, jež budou obtížně splnitelné, bude-li správcem pozůstalosti například dědic - laik, který neovládá právo. Přitom je i takxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx 2). Zákoník zařadil dědické právo mezi absolutní majetková práva, a v důsledku toho také chrání dědické právo dědiců neznámých, dědiců neznámého pobyxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxné nejistotě osob, které dědily místo takového dědice, který se o své právo nestará, případně který se choval tak, že se třeba svojí vinou ani o úmrtí zůstxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxo občany, kterým otevírá řadu nových možností pro to, aby mohli své záležitosti pro případ smrti zařídit tak, jak si představují.
2. Účel a základní záxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxante (lit. č. 2), původně v dobách římských spočívalo dědění v podstatě v získání suverénní moci nad rodem a nad jeho příslušníky, a kdo nabyl tuto moc, naxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxoval na rodiny, nabývalo při dědění vrchu nabývání majetku, a nikoli moci nad členy rodiny, na čemž se institut dědění později ustálil.
Dědické právx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xěkolika základními zásadami, které jsou zakotveny v jednotlivých ustanoveních v občanském zákoníku. Tyto zásady také zmiňuje důvodová zpráva k § 147xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx závaznosti vůle zůstavitele,
-
zásada pořizovací volnosti zůstavitele,
-
zásada
univerzální sukcese
(zásada univerzality přechodu práv x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx dědictví přijmout či odmítnout,
-
zásada rovnosti,
-
zásada dědění podle pokrevního příbuzenství,
-
zásada ochrany věřitelů,
-
zásxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx zůstavitelem (případně též jeho předky) pro další generace. Tato zásada je jedním z nejdůležitějších impulzů, které vedou zůstavitele k tomu, aby hodxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxtavitele byl například narušen tím, že by se dědění nepřipouštělo a majetek zůstavitelem vytvořený by měl připadnout všemu lidu zastupovanému státem xxxx xx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxotřebovat a navíc omezit tvoření hodnot jen na rozsah toho, co se dá spotřebovat. Nastala by tedy ztráta zájmu tvořit hodnoty, a v důsledku toho by došlo k xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxho práva je zásada zajištění přechodu majetku na jednotlivce, nikoli na kolektiv, např. obec či stát (individualistické pojetí dědického práva).
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx se dědicem, jde-li o dědice, který má nejlepší dědické právo (§ 1690 odst. 1). Tomuto právu odpovídá závazek všech nerušit nabytí dědického práva, nežáxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx x xxx1 odst. 1 a § 1672 věty druhé.
Zásada
univerzální sukcese
. Dědic jedním aktem (
uno actu
), zpravidla smrtí zůstavitele (v případě svěřenského nástxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx pro nabytí v případě, kdy jde o nabytí právním jednáním mezi živými. Dědic takto vstupuje do všech práv a závazků zůstavitele, u kterých mu to umožňuje záxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx svoboda zůstavitele. Je na zůstaviteli, aby sám rozhodl o své pozůstalosti a určil, kdo bude jeho dědicem (§ 1496). Tato jeho pořizovací volnost je omezxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx podíl, nýbrž jde o pouhou pohledávku nepominutelného dědice na povinný díl, jež musí být přednostně uspokojena v penězích (§ 1654 odst. 1 věta první). xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxutí dědictví (§ 1485 odst. 1 věta první část před středníkem).
Zásada závaznosti vůle zůstavitele. Tato zásada je vedoucí zásadou dědického práva x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xyhověno vůli zůstavitele. Dokládá to dále ustanovení § 1506, dle kterého s uvolněným dědickým podílem přecházejí na toho, komu přiroste, omezení s ním xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxx xxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxm, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatřexxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxří, nebude-li příkaz proveden. Také v tomto směru viz ustanovení § 1694 odst. 1, § 1696 odst. 1, § 1697 odst. 1 a 2 o rozdělení pozůstalosti, které se uskuxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx Zůstavitel má volnost v rozhodování o tom, koho ustanoví svým dědicem, případně o tom, co z jeho pozůstalosti má dědicům nebo odkazovníkům připadnout, xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxut. Dědic z dědické smlouvy může dědictví odmítnout, pokud to dědická smlouva, kterou se zůstavitelem uzavřel, nevylučuje.
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxní při zákonné dědické posloupnosti přiznává zákon v jednotlivých dědických třídách dědicům stejné dědické podíly; mají-li dědit potomci po předemřxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxzenství při zákonné dědické posloupnosti, jež je uspořádána tak, že se dědí od bližší třídy příbuzných ke vzdálenějším.
Zásada ochrany věřitelů. Zxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxním zůstavitele. Věřitelům slouží § 1681 odst. 1 a § 1688 odst. 1 písm. a) o zániku výhody výhrady soupisu, pokud se prokáže, že dědic zatajil majetek nexx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x 1710 o odloučení pozůstalosti, dále § 643 odst. 1 o tom, že přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxhů se nedotýká práv věřitele (§ 1699 odst. 1). Věřitelé jsou rovněž chráněni ustanovením § 1654 odst. 2 věty první části za středníkem v případě, kdy se dxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx
xeřejné moci při nabytí dědictví. Tento princip, zakotvený v § 1690, je rozveden především ustanoveními zákona o zvláštních řízeních soudních a jeho cxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxvním jednáním, právnických osob veřejně prospěšných, osob neznámých či nepřítomných [§ 1685 odst. 2 písm. a)], urovnat případné spory mezi dědici.
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx,
c)
způsobilý dědic, který se dožil nápadu dědictví,
d)
existence majetku tvořícího pozůstalost.
x x xx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe-li tělo mrtvého prohlédnout stanoveným způsobem, prohlásí člověka za mrtvého i bez návrhu soud, pokud byl člověk účasten takové události, že se jeho xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxčnosti, že určitý člověk přežil jiného člověka, a není-li jisto, který z nich zemřel jako první, má se za to, že všichni zemřeli současně. To je důležité zxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxx xxxxxité místo úmrtí zůstavitele. Zákon v § 28 řeší případy, kdy není známo, kde člověk zemřel. Pokud by se po pravomocném skončení řízení o pozůstalosti ukáxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xůstavitelových práv a povinností (§ 191 z. ř. s.).
Dědí se na základě dědické smlouvy (§ 1582 až 1593), závěti (§ 1494 až 1581) nebo ze zákonné dědické pxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxdí, že na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic, nadpis tohoto ustanovení však mluví o odúmrti. Ještě před tím, než pozůstalost nabude stát, platí § 163x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxti budou stanoveny podle poměru hodnoty jim připadajících odkazů. Dědická smlouva je novým dědickým titulem, dovětek (§ 1498) dědickým titulem není, xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xěj dán žádný z důvodů dědické nezpůsobilosti (§ 1481 až 1483), dědictví se předem nezřekl smlouvou se zůstavitelem (§ 1484), nebyl platně vyděděn (§ 164x x xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxu řízení o dědictví nejlepší dědické právo). Pokud se někdo zřekl dědického práva ve prospěch jiné osoby a tato osoba se pak dědicem nestala, pak zřeknuvxx xx xxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxnul (§ 1481). V případě, že má dědit právnická xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxho roku od smrti zůstavitele (§ 1478). Pokud se týče nápadu dědictví u ostatních dědiců, je třeba přihlédnout k § 1479, dle kterého dědické právo vzniká sxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx odsunul, případně den, kdy dědic splní odkládací podmínku stanovenou zůstavitelem pro nabytí dědictví nebo dojde-li k jinému případu, který se považxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x x x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx výrazněji překračuje náklady na opatření pohřebiště a náklady pohřbu, jaký si zesnulý přál, případně náklady, jakých bylo třeba k tomu, aby byl zůstavxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx zastaví (§ 153 z. ř. s.), případně zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, soud vydá zůstavitelův majetek tomu, xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxe být pozůstalost projednána, není rozhodující, zda pasiva tato aktiva přesahují. Musí jít o taková aktiva, která smrtí zůstavitele nezanikají. Podlx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxko dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Neplatí již to, co bylo možné dle o. z. o., a to, že pozůstalost se mohla skládat jen z dluhů. Pokud by říxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxným dědicům, plnit odkazy a jiná nařízení zůstavitele obsažená v jeho pořízení pro případ smrti. Podle § 155 z. ř. s. je právní mocí rozhodnutí o zastavexx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xx
xx xxxfante: Instituce římského práva. 1932, s. 572.
3. Krčmář: Právo občanské V. Právo dědické. 2. vyd. 1933.
4. Mayr: Soustava občanského práva. Knixx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx
xx xxxxxda: Dědické právo. 2. vyd. 1926.
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx VI. Erbrecht. 2010.
Řízení o pozůstalosti
Vlastnímu potvrzení nabytí dědictví předchází řízení o pozůstalosti. Účely tohoto řízení jsou přesxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxti náležející zůstaviteli, dědicům a jiným osobám, které z pozůstalosti něco nabydou, případně aby splnění takových povinností bylo alespoň zajištěxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx x x xx xx xxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx však také třeba se řídit vybranými ustanoveními z obecné části (§ 1 až 30 z. ř. s.). Podle § 1 odst. 2 z. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, postxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x x xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx z. ř. s. něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle zákona o sporných řízeních. Řízení o pozůstalosti upravují též § 74 až 95, § 99 až 102, § 10x xx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xx x xx xx x x x xx xx xxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx soud řízení zahájí bez návrhu bezodkladně poté, co se dozví, zpravidla od orgánu pověřeného vedením matriky, o úmrtí zůstavitele. Soud o zahájení řízexx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxx xxxxx xxj doručovat (§ 138 odst. 2 z. ř. s.). Řízení je zahájeno dnem jeho vydání. Na návrh je řízení zahájeno jen tehdy, když je z něho patrno, že si navrhovatel činx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xsnesení o zahájení řízení. Návrh je možné učinit i ústně do protokolu u soudu.
K řízení o pozůstalosti je podle § 98 odst. 1 z. ř. s. příslušný soud, v jexxx xxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů,
b)
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxslušnost podle písmene a),
c)
je zůstavitelův nemovitý majetek, není-li dána příslušnost podle písmene a) nebo b),
d)
zůstavitel zemřel, nenxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxx
x x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxno, postupuje v něm soud i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Dle § 9 z. ř. s. soud vede účastníky k nalezení smírxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxečného jmění manželů, do pozůstalosti, při vypořádání společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela, při rozdělení pozůstalosti mezi dědice. xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x nesporného patentu, který v zásadě č. 10 ukládá soudu, že nemá zanedbati žádné opatrnosti potřebné k bezpečnosti jeho a zúčastněných, ale ani stranám xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxně chybí, nicméně i k těmto zásadám by mělo být přihlíženo.
1. Notář jako soudní komisař
Podle § 100 odst. 1 z. ř. s. provádí úkony soudu prvního stupnx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx, jsou obsaženy v § 100 odst. 2 z. ř. s., avšak v odst. 3 téhož ustanovení je uvedeno, že notář v takových případech připraví všechny podklady pro usnesení a xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx s. notáře, který je dle rozvrhu, vydaného předsedou krajského soudu na návrh příslušné notářské komory, příslušný jako soudní komisař k provedení úkxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxí obsahovat odůvodnění (§ 124 odst. 2 z. ř. s.). Soud notáři poté postoupí spis. Podle § 104 odst. 1 z. ř. s. soud i bez návrhu usnesením zruší pověření notáxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxovedením úkonů soudního komisaře jiného notáře. Bližší údaje o pověření a činnosti notáře jsou obsaženy v § 74 jednacího řádu. xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxádí úkony soudního komisaře notář, který může jimi pověřit notářského kandidáta nebo notářského koncipienta anebo svého zaměstnance, který složil kxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxlosti [§ 103 odst. 2 písm. a) a b) z. ř. s.]. Notářský kandidát nebo notářský
koncipient
anebo zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku pxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxx x z. ř. s.). Úkony v řízení o pozůstalosti jsou prováděny jménem soudu prvního stupně, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti a notář, notářský kandidát, nxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxění úkonů soudního komisaře všechna oprávnění, která přísluší soudu jako orgánu veřejné moci při výkonu soudnictví (§ 103 odst. 4 jednacího řádu).
xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxx "věc sama" je právní teorií i soudní praxí vykládána jako věc, která je tím předmětem, pro který se řízení vede. V řízení o dědictví jde o to, aby rozhodnutxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xvořící dědictví po zůstaviteli. Za taková rozhodnutí lze považovat zejména:
-
rozhodnutí o dědictví podle § 184 a § 185 odst. 1 z. ř. s.,
-
rozhodxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
x
xxxxxdnutí o vypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědice nebo o schválení dohody o vypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědice [§ 185 odxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
x xxxx xxx xxxxxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxění manželů podle § 162 z. ř. s.,
-
xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
-
vydávaná při sporech o dědické právo, a to usnesení podle § 1672 a 1673,
-
o tom, s kterými účastníky bude nadále jednáno a kterým z účastníků se úxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
x
xxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxo nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou podle § 170 odst. 1 z. ř. s., a usnesení, kterým se účast dědice v řízení ukončí podle § 170 odst. 3 z. ř. s.
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxí návrhu účastníka na takové opatření, není usnesením ve věci samé.
Dle ustálené soudní judikatury jsou rozhodnutími o vedení řízení rozhodnutí, jxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxení:
-
o nařízení a odročení jednání,
-
o ustanovení znalce (§ 170 odst. 2 o. s. ř.); soud jím není vázán a proti němu není přípustné odvolání [§ 202 oxxxx x xxxxx xx xx xx xxx x x xxxxx x xx xx xxxx
x
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx,
-
o nařízení jiného důkazu,
-
jímž bylo rozhodnuto o námitkách proti protokolaci,
-
o prominutí pořádkové pokuty,
-
o prodloužení lhxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxt. 1 upravuje postup v případech, kdy je proti usnesení vydanému soudním komisařem podáno odvolání u soudního komisaře nebo u pozůstalostního soudu. V xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxá o vyloučení notáře, jakož i notářských kandidátů, notářských koncipientů nebo jiných zaměstnanců notáře z provedení úkonů soudního komisaře, o čemx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxnů soudního komisaře jiného notáře. Notář i všichni jeho zaměstnanci jsou podle § 106 z. ř. s. povinni zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se v souvisloxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxbo již proběhlo řízení o pozůstalosti v prvním stupni.
Notář, kterému nebylo zrušeno pověření podle § 104 z. ř. s., má podle § 107 odst. 1 z. ř. s. právo xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xeho jiný zaměstnanec, na náhradu hotových výdajů přitom vzniklých a na náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li plátcem daně z přidané hodnoty. To platí oxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xři projednání pozůstalosti povinni notáři zaplatit:
a)
jediný dědic, který nabývá dědictví, jež není předlužené,
b)
více dědiců, kteří nabývxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxt, nejde-li o případy podle písmene a) nebo b).
O tom, kdo a v jaké výši platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje, popřípadě též náhradu za daň z přidaxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx.
Byla-li nařízena likvidace pozůstalosti, hradí se odměna a náhrady hotových výdajů a daň z přidané hodnoty podle § 109 z. ř. xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxokojení práva notáře na odměnu a náhrady.
Výši odměny notáře upravuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb. o odměnách a náhradách xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxu č. 403/2005 Sb., vyhláškou č. 399/2006 Sb., vyhláškou č. 167/2009 Sb. a vyhláškou č. 432/2013 Sb.
2. Zjišťování v evidencích
Poté, co soudní komixxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxné pro zjištění stavu zůstavitelova jmění a pro zjištění dědiců, odkazovníků, vykonavatele závěti, správce pozůstalosti a dalších osob, o jejichž prxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxa právní jednání nebo jiné právní skutečnosti, které mají význam pro řízení a pro rozhodnutí o pozůstalosti. Zjišťování v evidencích upravuje též § 75 jxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxch skutečnostech uvedených v § 140 odst.1 z. ř. s., aby umožnil soudu zjištění potřebných informací, a to i prostřednictvím dálkového přístupu, je-li pxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx. 1 not. řádu vede, provozuje a spravuje Rejstřík zástav a tyto evidence a seznamy:
a)
Evidenci právních jednání pro případ smrti,
b)
Evidenci lxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx pro případ smrti, vedené podle § 35b not. řádu, zda zůstavitel zanechal některou z následujících listin o právních jednáních zůstavitele učiněných prx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxpnost, pozůstalosti nenabude,
c)
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
e)
smlouvu o zřeknutí se dědického práva,
f)
zrušení právních jednání podle písmen a) až e).
Z Evidence listin o manželském majetkovém rexxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx odlišném od zákonného režimu,
b)
dohody manželů o změně smluveného režimu,
c)
smlouvy manželů o změně manželského majetkového režimu založexxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxzhodnutí soudu, kterými soud změnil manželský majetkový režim založený rozhodnutím soudu nebo smluvený manželský majetkový režim.
Ze Seznamx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxh manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu, o dohodách manželů o změně smluveného režimu a o smlouvách manžexx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxnželů nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim založený rozhodnutím soudu nebo smluvený manželský majetkový režim.
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xterýkoli notář každému na jeho žádost ze sbírky listin opis smlouvy o manželském majetkovém režimu nebo opis rozhodnutí soudu o změně manželského majexxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxy:
x
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx x xxxxxxci listin o manželském majetkovém režimu, schválený Ministerstvem spravedlnosti pod čj. 743/2013-OSD-ENA/14.
-
předpis o Seznamu listin o manžxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxěření soudu, využívá podle § 109a not. řádu ze základního registru obyvatel referenční údaje, podle § 109b not. řádu údaje z informačního systému evixxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích a podle § 109e not. řádu využívá z informačního systému evidence cestovních dokladů údaje o cestovxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxní skutečnosti, týkající se zůstavitele, které mají význam pro řízení a pro rozhodnutí o pozůstalosti, jako například v insolvenčním rejstříku, v evixxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxacího řádu, je-li pro to v řízení důvod, soudní komisař provede dálkovým přístupem zjišťování údajů vedených ve formě počítačových souborů v katastru xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxvením přehledů vlastnictví a výpisů z listů vlastnictví. Nelze-li údaje z katastru nemovitostí získat tímto způsobem bezplatně, požádá soudní komisxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxitele k nemovitostem je třeba prověřovat pomocí titulů nabytí, které je třeba od dědiců, případně i jiných osob, vyžadovat.
3. Zjištění stavu a obsahx xxxxxx
xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xvedené listiny, zjistí soudní komisař jejich stav a obsah (§ 142 až 147 z. ř. s.), má-li je v úschově, jinak požádá o zjištění jejich stavu a obsahu notáře, xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxtví do 31.12.1992 a notářské zápisy o dohodách o zúžení nebo o rozšíření společného jmění manželů, uzavřených v období od 1.1.1992 do 31.12.1992 podle § xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx), popřípadě taková listina může být v bytě zůstavitele nebo i na jiném místě. Na tyto případy pamatuje § 141 odst. 2 z. ř. s., který ukládá každému, kdo má u xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxtanovení je však také uvedeno, že listina bude vrácena, jakmile nebude pro řízení potřebná. Z § 77 odst. 4 jednacího řádu však vyplývá, že je-li soudnímx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx dovětek),
b)
o prohlášení o vydědění,
c)
o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo
d)
o zrušení těchto právních jednání, uvedených pod pxxxx xxx xx x xxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
h)
o příkazech, podmínkách či o jiných právních jednáních, které mohou mít význam pro nabytí pozůstalosti (k takovým listinám náleží též prohlášexx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxaz k započtení [§ 1663], darování pro případ smrti [§ 2063 a § 1594 odst. 2]),
zjistí její stav a obsah soudní komisař a v protokolu, který o tom podlx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxx xx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxce zřejmě zvolil slovo "vrácení". Takovéto listiny jsou však vždy potřebné pro případné řízení a proto by neměly být vraceny, s výjimkou těch, jež byly sxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx. Z § 142 odst. 4 z. ř. s. vyplývá, že listiny:
-
o pořízení pro případ smrti (tedy závěť, dědickou smlouvu, dovětek),
-
o prohlášení o vydědění,
x
x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
x
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxrky prohlášených pořízení pro případ smrti; to neplatí, jde-li o notářský zápis. Notářský zápis zůstane založen ve sbírce notářských zápisů notáře, kxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx se dědického práva sepsána ve formě notářského zápisu (§ 1484 odst. 3), je takové právní jednání neplatné; zahrnuje-li však projev vůle současně více pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx, že nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Podle § 588 sice soud přihlédne i bez návrhu k nepxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxk, což v těchto případech zřejmě nepřichází v úvahu. Proto také lze mít za to, že i u těchto listin, nebudou-li mít formu notářského zápisu, je třeba zjistxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxst. 2 a odst. 4 z. ř. s. vyplývá, že listiny o povolání vykonavatele závěti, o povolání správce pozůstalosti, o smlouvě o manželském majetkovém režimu xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxlání vykonavatele závěti se uskutečňuje závětí, takže pro ni ohledně uložení u soudu platí to, co bylo řečeno o závěti, na povolání správce pozůstalostx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxá vyžaduje formu notářského zápisu (§ 716 odst. 2). Zásadou by mělo být, že listiny o právních jednáních pro případ smrti, které pořídil zůstavitel jako xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxtářských zápisů, obsahující tato právní jednání, budou předložiteli vráceny.
I když to není v z. ř. s. ani v jednacím řádu výslovně uvedeno, měl by xxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxnosti závažné pochybnosti. Řešení otázky platnosti či neplatnosti takového právního jednání není úkolem při sepisování protokolu o zjištění stavu a xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx a kterou notář přijal do notářské úschovy, zjištění jejího stavu a obsahu se u tohoto notáře provede veřejně. Soudní komisař vyrozumí osoby, kterým podxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxou tyto osoby sdělily soudu, popřípadě, není-li soudu jiná jejich adresa známa, na adresu, která je evidována jako místo trvalého pobytu této osoby v inxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x vyvěsí na úřední desce soudu; v odůvodněných případech může být vyrozumění zveřejněno prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Ve vyrozxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxch osob, které o něm byly vyrozuměny. Notář tedy provede úkon o zjištění stavu a obsahu listiny, i když se k němu nedostaví žádná z osob, která o něm byla vyrxxxxxxxx
x x xxx xx xx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxla opatřena při jejím převzetí do úschovy, a přečte její text. V protokolu o zjištění stavu a obsahu listiny notář uvede stanoviska, která o stavu a obsahx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxje na tuto situaci § 145 z. ř. s. a upravuje postup při zjištění stavu a obsahu ústního pořízení pro případ smrti. Ke zjištění toho, zda zůstavitel pro příxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxední vůli pořízeným svědky, byl-li vyhotoven, a vyslechne všechny svědky, před nimiž zůstavitel projevil svoji poslední vůli, ledaže by provedení výxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx stanovena povinnost soudního komisaře provést výslech osob, které byly jako svědci přítomny při pořizování listiny o právním jednání zůstavitele prx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxovedení výslechu svědka závažné okolnosti. Podle § 147 z. ř. s. soud vyslechne svědky postupem, který občanský soudní řád předepisuje pro důkaz výpovxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx xxx x x xxx xxxxx x xx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxx x vypovídat jako svědek. Musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx vliv na jeho věrohodnost. Dále je třeba poučit svědka o významu xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx o předmětu výslechu. Klást otázky mají právo postupně soudní komisař, pak účastníci. Otázku položenou účastníkem soudní komisař nepřipustí, jestlixx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx. Soudní komisař uvede vždy v protokolu důvody, pro které otázka nebyla připuštěna. Výslech svědků provede soudní komisař, který vede řízení o pozůstaxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxšťování stavu a obsahu listin o právních jednáních pro případ smrti a smluv o manželském majetkovém režimu jsou upraveny v § 76 až 80 jednacího řádu.
4. xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxud je o tom vyrozumí a vyzve je, aby se ujali své funkce, pokud již dříve neoznámili, že začali své funkce vykonávat (§ 148 z. ř. s.).
5. Předběžné šetření
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx vykonavatele závěti, správce pozůstalosti a dalších osob, o jejichž práva a povinnosti v řízení jde. Z tohoto znění zákona je třeba dovodit, že se tato čxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xpisu soudním komisařem, až po nařízení jednání s dědici, na kterém budou seznámeni s obsahem spisu, vyrozuměni o dědickém právu, o právu výhrady soupisxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxném rozdělení dědických podílů z pozůstalosti nebo o rozdělení pozůstalosti, připouští-li to zůstavitel ve svém pořízení pro případ smrti. Vlastní sxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxání protokolu o předběžném šetření (§ 81 jednacího řádu) manžela, dědice, jehož údaje zjistil z pořízení pro případ smrti, vypravitele pohřbu, případxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxx x xxx xxxxx x xx x. s. platí, že každý, kdo zná skutečnosti významné pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, je na výzvu sdělí soudu; odmítnout je sdělit může jen ten, kdo xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxán o dědicích zůstavitele nebo o jiných osobách, které mohou mít právo na majetek z pozůstalosti. K obsahu protokolu o předběžném šetření viz též § 81 jedxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxznam pro nabytí pozůstalosti, zjistí její stav a obsah postupem, který upravuje § 77 jednacího řádu.
Bude také potřeba zjistit, zda je spravován majxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxa má pozůstalost spravovat správce pozůstalosti povolaný zůstavitelem, nebo vykonavatel závěti, nebo dědic, nebo některý z více dědiců anebo všichnx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxěra, nařízení soupisu
V rámci přípravného šetření bude soudní komisař dále zjišťovat údaje o jmění zůstavitele (tedy o aktivech i dluzích), přičemž xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xomisař nebo které došly do spisu o pozůstalosti, jako například z ohlášení věřitelů o dluzích zůstavitele.
Dále bude třeba vyhodnotit získané infoxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx x xx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xx xxx xx xx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxůstalosti [§ 1685 odst. 2 písm. a) a b) obč. zák., § 177 až 179 z. ř. s.], případně obojí. Tato opatření bude třeba poté provést, jsou-li pro to splněny zákoxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xprávcem pozůstalosti a potvrzeným dědici nebo, jde-li o jednoduchý případ, neodporují-li tomu dědicové a také mají-li k tomu potřebné předpoklady, sxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xsnesením soudu a spočívá v tom, že soud (soudní komisař) zajistí majetek, o němž lze mít za to, že patřil zůstaviteli, uložením do úschovy u soudu, soudníxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x x xxx xx xxx xx xx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxém místě (§ 149 z. ř. s., § 85 jednacího řádu). Může být také podle § 150 z. ř. s. proveden zákaz výplaty (§ 86 jednacího řádu), xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx, aby plnění skládali do úschovy soudu, a upozorní je, že plnění provedená jinam nebudou mít za následek splnění dluhu.
7. Zastavení řízení
Bude-li xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxní se nelze odvolat [§ 129 písm. d) z. ř. s.]. Usnesení nemusí obsahovat odůvodnění (§ 124 odst. 2 z. ř. s.) a není třeba jej doručovat (§ 153 z. ř. s.). V jeho pxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x x xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxbo jen majetek nepatrné hodnoty, soud usnesením vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil sxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x jemu bude také usnesení vyhlášeno, bude-li přítomen. Toto usnesení je třeba doručit. Podle § 129 písm. e) z. ř. s. se proti tomuto usnesení nelze odvolaxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx pouze notářem.
8. Účastníci řízení
Účastenství v řízení upravují § 110 až 117 z. ř. s. Účastníky jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxlečného jmění při zániku manželství smrtí zůstavitele (§ 111 z. ř. s.). Zůstavitelův věřitel je účastníkem, jde-li v řízení o odloučení pozůstalosti, xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xrčení obvyklé ceny pozůstalosti a o vypořádání jeho povinného dílu (§ 113 z. ř. s.), vykonavatel závěti (§ 114 z. ř. s.), není-li řízení o pozůstalosti zaxxxxxxx xx xxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx správce pozůstalosti nebo o úkony správy pozůstalosti (§ 115 z. ř. s.). Při závěře pozůstalosti (§ 149 až 151 xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxu (§ 116 z. ř. s.). Účastenství při likvidaci pozůstalosti upravuje § 117 z. ř. s., účastníky jsou věřitelé, kteří se přihlásili nebo kteří mají právo na uxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxtně jednat před soudem a nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka, v § 119 z. ř. s. je upravena otázka zvláštního opatrovníka v případech, v nichž hrozí xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxníkem. Podle § 120 z. ř. s. soud usnesením jmenuje pro řízení o pozůstalosti opatrovníka dědici, který není znám, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx z. ř. s. řeší procesní nástupnictví pro případ, že účastník v průběhu řízení ztratí způsobilost být účastníkem (zejména, dojde-li k jeho úmrtí), soud x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxé tvrzení o přechodu práv a povinností prokáže. To bude zejména prokázáno úmrtním listem dědice, který ztratil způsobilost být účastníkem, usnesením x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxtavitele. V tomto případě nebude třeba vydávat usnesení o procesním nástupnictví tohoto účastníka. Nebude-li takto soudnímu komisaři prokázáno práxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxjednání pozůstalosti po dědici zůstavitele.
Podle § 122 z. ř. s. bude postupováno, když dědic dědictví zcizí (§ 1714 až 1720), kdy soud pokračuje na xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxudu bude předložen notářský zápis o smlouvě o zcizení dědictví.
Podle § 107 odst. 4 o. s. ř. (§ 1 odst. 2 z. ř. s.) také platí, že kdo nastupuje do řízení nx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxu
Není-li dán důvod k zastavení řízení, jak je uvedeno v bodu 8, soudní komisař nařídí jednání, které je neveřejné, k němuž předvolá dědice zůstavitelxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx x němu nebyl předvolán (§ 182 odst. 3 z. ř. s.). Jednání není třeba nařizovat v případech uvedených v § 183 z. ř. s.
Pokud do té doby nebyli dědici ještě vyrxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxx xx xxx xx xx xxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxtu k vyjádření o dědickém právu, zaprotokoluje jejich prohlášení o tom, zda dědictví odmítají nebo neodmítají (tedy jej přijímají) a pokračuje v jednáxxx
xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxx x xxx xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxtu k vyjádření o dědickém právu a učiní v tomto směru prohlášení ihned. Soudní komisař zaprotokoluje jejich prohlášení o tom, zda uplatňují nebo neuplaxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx, že pro výpočet povinného dílu je soupisu třeba (§ 1685 odst. 1), a když dědic uplatnil právo na výhradu soupisu pozůstalosti, soud neprodleně nařídí a pxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxhradu soupisu a který ji neuplatnil, bude pokračovat v jednání.
10. Společné jmění manželů
Stručný vývoj manželského majetkového práva
Do 31.12xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xe manželský svazek sám nezakládá ještě společenství statků mezi manžely. Zákon k tomu vyžadoval zvláštní smlouvu, na jejímž základě se majetek stával xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xak dohodli, nebo do individuálního vlastnictví toho kterého z nich, a pokud manželé chtěli mít společenství statků, museli o tom uzavřít smlouvu. Situxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxelů, bezpodílové spoluvlastnictví manželů nebo společné jmění manželů) přímo již uzavřením manželství a výčtem vyjmenovaly majetek, který do něj nexxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxobů nabývání vlastnického práva třeba vklad vlastnického práva do pozemkové knihy. Teprve od 1.1.1951 občanský zákoník č. 141/1950 xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x právu rodinném, který zavedl zákonné majetkové společenství manželů (dále jen "ZMSM"). Tento zákon co do rozsahu majetku nabývaného manželi do ZMSM sx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxylo předmětem BSM (dědictví, dar, věci osobní potřeby, věci sloužící výkonu povolání manžela). Ostatní majetek, nabytý tím kterým z manželů, patřil dx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx vyhradit až ke dni zániku manželství. Uvedené dohody mezi manžely vyžadovaly podle § 29 odst. 2 ke své platnosti soudního a od 1. ledna 1955 notářského zxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx citovaného zákona dalo manželům možnost modifikovat ZMSM nejen co do rozsahu, ale i pokud se týká správy takového majetku, a také určit dobu vzniku zákxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xni občanský soudní řád (zák. č. 142/1950 Sb.) to neumožňovaly, bylo nutno se tedy řídit § 26, který v odst. 1 stanovil, že jakmile zákonné společenství mxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxstliže byl zůstavitel zapsán sám v pozemkové knize jako vlastník nemovitostí, ale v době, kdy tento majetek nabyl např. koupí, byl ženatý či vdaná, šlo o xxxxxxx x xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx (nepřeměnil se) v ZMSM. Dlužno podotknout, že tento zákon se ve společnosti příliš nevžil a ani právnická veřejnost k němu příliš nepřihlížela, když i vx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx § 29, a tak to také bývalo zapisováno i do pozemkové knihy.
Od 1.4.1964 zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zavedl bezpodílové spoluvlastnictví xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím, darem, jakož i věcí, které podle své povahy sloxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xapř. pozemky, hospodářské budovy, činžovní domy. Za předmět BSM se považovaly jen věci. Nebylo možno uzavírat smlouvy o úpravě režimu BSM stanoveného xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xezpodílové spoluvlastnictví manželů ke všemu, co podle tohoto zákona do jejich bezpodílového spoluvlastnictví patřilo. Také § 856 odst. 2 stanovilx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxém spoluvlastnictví manželů.
Důležité změny v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů během jeho platnosti
Od 1.4.1983 došlo ke změně ve způsobu xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xet od zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebylo-li bezpodílové spoluvlastnictví manželů na návrh podaný xx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxelům společných.
K naplnění nevyvratitelné domněnky uplynutím doby tří let od zániku BSM nemohlo dojít před 1.4.1986. Ustanovení § 865 odst. 2 zák. xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxt. 4, pokud k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví nedošlo dohodou uzavřenou do tří let od 1. dubna 1983 nebo rozhodnutím soudu na návrh podaný do xxx xxx xx xx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xohou dohodou rozšířit nebo zúžit zákonem stanovený rozsah bezpodílového spoluvlastnictví, mohou také dohodnout, že vyhradí vznik bezpodílového spxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxn tehdy, jestliže jí tato dohoda byla známa.
Od 1.8.1998 do 31.12.2013 novela občanského zákoníku č. 91/1998 Sb. přeměnila BSM na společné jmění mxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xa majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, věci vydané v rxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxmu nástupci původního vlastníka, závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxolečného jmění manželů.
Touto novelou došlo k transformaci BSM v SJM, zákon rozšířil možnost zúžení a rozšíření SJM, když § 143a stanovil, že manžexx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx a závazkům, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohly být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže byla předmětem xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxstru nemovitostí.
Vypořádání majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů při jeho zániku
Každý z bezpodílových spoluvlastníků byl nositexxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx nenabývá ani jeden z účastníků nová práva nebo nové povinnosti. Ke změně došlo jen v tom, že na základě dohody nebo na základě rozhodnutí soudu o vypořádáxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxhého bezpodílového spoluvlastníka na právech. Nejvyšší soud uvedl v rozsudku 4 Cz 38/1973 (č. 38/1974 sb. rozh.), že došlo-li po zániku bezpodílového xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxoho z manželů, nedochází tím k převodu nemovitosti.
Forma vypořádání
Pokud se týče formy vypořádání BSM, prosazovala
judikatura
zásadu, že je nuxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx že se lze dohodnout nejen o věcech, ale že lze vypořádat BSM v širším rozsahu, zejména závazky. Také majetek v soukromém vlastnictví bylo možno vypořádax xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x 149 odst. 2 pouze stanovil, že dojde-li k vypořádání dohodou, jsou manželé povinni vydat si na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali. Nejxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxvena forma této dohody, takže bezpodíloví spoluvlastníci se mohou dohodnout písemně, ústně i konkludentně. Takto bylo postupováno až do 31.12.1991. xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxnů tak, jako tomu bylo při převodech nemovitostí.
Od 1.1.1992 byla pro vypořádání BSM, jehož předmětem byly nemovitosti, novelou č. 509/1991 Sb. pxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xabývají účinnosti xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxictví manželů dohodou ve stanovené tříleté lhůtě od zániku bezpodílového spoluvlastnictví (§ 149 odst. 4 zák. č. 40/1964 Sb.), týká-li se i nemovitostxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxk se uplatní zákonná domněnka o podílovém spoluvlastnictví.
Novela č. 91/1998 Sb. pak zavedla povinně písemnou formu pro všechny dohody o vypořádxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxelů náležela též nemovitost, nabývala dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.
Pro řízení o dědictví platila vždy základní zásada, že děxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxlů) smrtí jednoho z manželů, nikoli rozvodem. Uznávalo se, že dědicové zemřelého rozvedeného manžela jsou oprávněni uzavřít dohodu o vypořádání bezpxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxlu soudem (KS České Budějovice 10 Ca 196/1999-12).
Společné jmění manželů podle § 764 odst. 1
Úvodem je třeba říci, že občanský zákoník vychází z koxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxtu společného jmění manželů a spokojil se v tomto směru pouze s § 764 odst. 1. Tím dochází k výkladovým obtížím, a hlavně ke kolizím mezi vůlí zůstavitele, xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx
xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxalého manžela na tento majetek, přičemž pozůstalý manžel s tím, jak zůstavitel ve svém pořízení pro případ smrti s jejich majetkem ve společném jmění naxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxbeno, a opatřit o tom listiny. Soud musí zjišťovat z výslechu účastníků a především z Evidence listin o manželském majetkovém režimu, vedené podle § 35d xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxznamu listin o manželském majetkovém režimu, vedeném podle § 35j až 35l not. řádu, evidovány smlouvy o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxžňujícím dálkový přístup a notář si může ze sbírky listin opatřit text smlouvy o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o změně manželskéhx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxoval občanský zákoník s účinností od 1.1.1992. Jejich uzavírání umožnil § 143a zák. č. 40/1964 Sb. Změna nastala od 1.8.1998, kdy došlo k přeměně bezpxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxdovány, a proto budou muset být soudnímu komisaři dědici nebo jinými osobami předloženy nebo mu budou muset být sděleny údaje o jejich existenci a místě xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxto listiny, pokud půjde o notářský zápis založený v jeho sbírce notářských zápisů. Byla-li taková smlouva sepsána notářem, který v řízení o pozůstalosxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxožena, a postoupí protokol o zjištění jejího stavu a obsahu s připojenou ověřenou kopií této listiny bezodkladně soudnímu komisaři, u něhož probíhá říxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx992, který má soud v úschově, požádá soudní komisař soud, aby provedl tyto úkony uvedené v § 142 odst. 1, 2 a 3 z. ř. s. Teprve od 1.7.2009 byla zákonem č. 7/xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxx xxxxx
xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxě zániku manželství smrtí se posoudí majetkové povinnosti a práva bývalých manželů v rámci řízení o dědictví podle toho majetkového režimu, který exisxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx, že se jinak (při autoritativním vypořádání soudem v řízení o pozůstalosti) použijí pravidla uvedená v § 742, s výjimkou § 742 odst. 1 písm. c), což znamexxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x64 odst. 1 připouští, že se pozůstalý manžel může dohodnout s dědici o vypořádání jinak. Zákon vychází z toho, že se oba manželé zpravidla podíleli na naxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx případech, kdy se na nabytí majetku ve společném jmění podílel jen jeden z manželů, zatímco druhý manžel prakticky ničím nepřispěl.
Ustanovení § 11 xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxo manžela tak, že vše připadne přeživšímu manželovi a když nebude existovat další zůstavitelův majetek, x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xudou dědici s pozůstalými manžely uzavírat. Předpokladem schválení takové dohody je však to, že nesmí být v rozporu:
-
s vůlí zůstavitele (§ 1494 odsxx x xxxx xxxxxxx
x
x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx, které nejsou plně svéprávné (nezletilí a zletilí, jejichž svéprávnost byla soudem omezena),
-
s právem nepominutelného dědice (§ 1650).
xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxvzal pozůstalý manžel a do aktiv pozůstalosti by nepřipadlo vůbec nic nebo méně než činí polovina hodnoty majetku ve společném jmění manželů, popřípadx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxtiv pozůstalosti z tohoto majetku nic nepřipadne, by byla možná ve výjimečných případech, když nebude v rozporu s vůlí zůstavitele a nemůže dojít k poškxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xeúčinné (§ 737 odst. 1). Pozůstalý manžel odpovídá za společné dluhy vzniklé za trvání manželství neomezeně (viz § 713 odst. 2 a 3). Pokud není dědicem, x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx1 z. ř. s.), za výlučné dluhy zůstavitele neodpovídá. Taková dohoda by také ohrozila věřitele, kteří mají pohledávky pouze vůči zůstaviteli, neboť by zxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx otázku potvrzení nabytí dědictví, když dědici uzavírají takovouto dohodu s pozůstalým manželem v době, kdy již byli vyrozuměni o dědickém právu (§ 148xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxž v daném případě jim z pozůstalosti nic nepřipadne. Je otázkou, co má soud v takovémto případě dědicům potvrdit. V § 1475 odst. 3 se uvádí, že pozůstalosx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí ve smyslu § 185 odst. 1 z. ř. s., nicméně lze jim potvrdit nabytí dědického práva k poměrnému podílu z pozůstalosti ve smyslu § 1475 odst. 1. Také § 1692 odsxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx obsažené v jeho závěti, a tyto podíly budou rozhodující i pro jejich vzájemné vypořádání za splnění dluhů (§ 1876 odst. 2) některým z nich. Lze mít za to, žx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxx x xxxpadě takovýchto dohod neuplatnili výhradu soupisu, v opačném případě by byl prováděn soupis, ačkoli by do aktiv majetku zůstavitele nic nepřipadlo.
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxoti úpravě platné před 1.1.2014 je, že soud nebude rozhodovat vždy o vypořádání společného jmění manželů svým autoritativním usnesením, nýbrž bude poxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxx, když se pozůstalý manžel s dědici o vypořádání nedohodne.
Je třeba dbát o to, aby byla dodržena vůle zůstavitele, tedy to, jak zůstavitel o majetku vx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xokynů zůstavitele s právem pozůstalého manžela, s. 653).
Zákon o zvláštních řízeních soudnícx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx majetku patřícího do společného jmění manželů, není-li v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro příxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxž podle pokynů, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstaxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřxxxxxxx
x x xxx xx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxlostního jmění právo na jeho vypořádání. V tomto směru zašel tento procesní předpis příliš daleko, když v podstatě supluje právo hmotné, což nebylo nutxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxtu smrti zůstavitele:
a)
bylo-li za života zůstavitele zahájeno řízení o vypořádání společného jmění, soudní komisař v dědickém řízení měl vyčkat xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxho rozhodnutí soudu zemřelému manželovi,
b)
nebylo-li takové řízení za života zůstavitele zahájeno, soudní komisař měl vycházet z dohody o vypořxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxého jmění, které bylo vydáno v řízení na návrh dědiců nebo rozvedeného manžela,
c)
teprve když nebylo společné jmění některým z těchto způsobů vypoxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xmění a do aktiv či pasiv dědictví pak náležel nárok na vypořádání společného jmění k věcem, právům, jiným majetkovým hodnotám a závazkům, které byly zjixxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x x xxxpadech, kdy bylo za života zůstavitele zahájeno řízení o vypořádání společného jmění, bude soudní komisař postupovat podle § 163 z. ř. s. a zahájené soxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxo dědicové), který vstoupí na místo zůstavitele do řízení o vypořádání společného jmění manželů. Dohodu uvedenou shora pod písm. b) bude možno uzavřít xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxžimu (§ 709 až 715), nebo
b)
smluvenému režimu (§ 716 až 723), který může spočívat:
-
v režimu oddělených jmění (§ 717 odst. 1, § 729 a 730),
-
v rxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxu rozhodnutím soudu (§ 724 až 728), který spočívá v tom, že soud společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah, může také zrušené nebo zaniklé spolxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx1.2014 a z listin, kterými si manželé sjednali manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu dle občanského zákoníku, případně z rozhodnutí sxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx byly ve společném jmění zůstavitele a pozůstalého manžela. Nedozvíme se však z nich, jak má být provedeno vypořádání tohoto majetku v případě úmrtí jedxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxízení zůstavitele pro případ smrti, když z něj bude vyplývat, co konkrétně ze společného jmění má připadnout dědici nebo odkazovníku.
Podléhalo-lx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx i uspořádání majetkových poměrů pro případ zániku manželství smrtí, považuje se v této části smlouva za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti. Dědxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxzůstalosti, čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní každý z manželů mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Pokud by si chtěli navzájem xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxý bude ve společném jmění manželů ke dni smrti toho kterého z nich, nebo zda půjde o dědickou smlouvu o veškerém majetku každého z manželů. V prvním případx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxy uzavřena ohledně celé pozůstalosti, je zastáván názor, že ohledně zbývající čtvrtiny může mít taková smlouva platnost závěti, má-li jinak všechny nxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxé právo na onu čtvrtinu pozůstalosti, která měla zůstat volná. V případě sporu o výklad dědické smlouvy viz výklad k § 1672 a 1673.
Pokud manželé v rámxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxolečném jmění manželů, manželé se navzájem ustanoví dědici, nemají jiný majetek a dědici ze zákona uplatní právo na onu čtvrtinu pozůstalosti, která mx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxtek, který představuje hodnotu čtvrtiny společného jmění, ostatní majetek, který představuje hodnotu tří čtvrtin společného jmění, připadne dle děxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxna, případně nebude-li soudem schválena proto, že je v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx vyjádřené ve smlouvě manželů. Aby nemuselo dojít k založení podílového spoluvlastnictví dědiců a pozůstalého manžela, může soud též stanovit pohledxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xeho veškerého majetku, protože tehdy by manžel dle dědické smlouvy dědil majetek v SJM bez omezení.
Případy, kdy nebude v řízení o pozůstalosti vypořxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxí manželů pouze v případech, kdy:
a)
si manželé sjednali již od uzavření manželství režim oddělených jmění (v takovém případě není co vypořádávat, pxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx, zaniklo nebo bylo zúženo společné jmění zůstavitele a jeho manžela ještě za života zůstavitele a nebylo-li ke dni smrti vypořádáno, patří do pozůstalxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxoto, že do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění nedošlo k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, dohodou, ani nebyx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xanžela, jak to ukládá § 162 z. ř. s.
Pokyny zůstavitele podle § 764 odst. 1
Občanský zákoník ukládá povinnost přihlédnout k pokynům, které zemřelý mxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxrém z pořízení zůstavitele pro případ smrti (v dědické smlouvě, závěti, v dovětku) a bude spočívat nejspíše v tom, že zůstavitel určí, co z majetku ve spoxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxo vůli zůstavitele.
Na druhé straně platí § 1236, dle kterého, nabude-li věc do vlastnictví více osob spojených ve společenství, jako jsou napříklax xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxtí všech zúčastněných. Také podle § 714 odst. 2 platí, že jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, mxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxčástí, které nelze považovat za běžné. Je otázkou, zda lze považovat pořízení zůstavitele pro případ smrti, kterým pořizuje o majetku ve společném jměxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxání zůstavitele, kterým pořídil o majetku ve společném jmění manželů proto, že k němu nebyl dán souhlas druhého manžela, není možné. Je však jistě dobřex xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxzení o pozůstalosti, které bude vyhovovat vůli zůstavitele, vyjádřené v jeho pořízení pro případ smrti.
Střet pokynů zůstavitele s právem pozůstalxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxc do vlastnictví manželé, jde o společenství jmění, a každý z nich má právo k celé věci. Proto může dojít ke střetu mezi tím, co nařídil zůstavitel ohledně xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxžet na tom, zda se pozůstalý manžel podvolí nařízení zůstavitele o tom, jak má být majetek ve společném jmění rozdělen v řízení o pozůstalosti, a uzavře v xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxly dědicům, nebo naopak pozůstalému manželovi, aby i odkazy z tohoto majetku mohly být splněny. Pokud se tak stane, bude možno dohodu pozůstalého manžexx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxzení pro případ smrti a bude navrhovat jiné vypořádání, popřípadě bude-li uzavřena dohoda, která nebude respektovat vůli zůstavitele, nezbude soudux xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnuto o neschválení dohody dědiců s pozůstalým manželem.
Soud bude muset při autoritativním vypořádání společného jmění postupovat podle zásad uvxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xdělil ohledně svého majetku pro případ smrti. Soud bude však muset přihlédnout k právu pozůstalého manžela [viz v tomto směru § 742 odst. 1 písm. a), kterx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx pozůstalého manžela a přiznat mu právo na stejný podíl na majetku ve společném jmění manželů. Pro tento názor svědčí také čl. 11 odst. 1 Listiny (Každý mx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxužito na újmu práv druhých...). Bylo by možno schválit i takovou dohodu, dle níž pozůstalý manžel vyhoví vůli zůstavitele a přenechá do aktiv dědictví vxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
Příkaz zůstavitele
Je otázkou, nakolik může zůstavitel (viz § 1569 a násl.) ve svém pořízení pro případ smrti pozůstalé manželce přikázat strpět zxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xpůsobem "odškodní", například tím, že jej ustanoví dědicem, případně mu zanechá odkaz, který vyváží ztrátu toho majetku ze společného jmění manželů, xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx majetek, který může pozůstalý manžel k dalšímu životu použít. Nelze totiž někomu učinit příkaz, aniž by na druhé straně nebyl něčím z pozůstalosti obdaxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxsledku čehož by nemusel splnit příkaz a následovalo by rozdělení společného jmění usnesením soudu, pokud by nebylo dosaženo dohody o vypořádání spolexxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxželů
Aby byl dosažen náležitý přehled o majetku ve společném jmění manželů, bude třeba, aby dohodě dědiců a pozůstalého manžela předcházelo sestavexx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxho jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, popřípadě též stanovit pohledávku, potřebnou k vypořádání majetxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxní tohoto majetku. Byl-li vyhotoven soupis pozůstalosti (§ 1684 odst. 1), případně seznam pozůstalostního majetku, vyhotovený správcem a potvrzený xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxé byly ve společném jmění manželů. Pokud nebyl vyhotoven soupis pozůstalosti (§ 1684) xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxse o projednání pozůstalosti.
Seznam bude obsahovat na jedné straně aktiva a na druhé straně by měl obsahovat i pasiva tohoto majetku, vždy se stanovxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx manžel mohou vypořádat také pasiva, dluhy ve společném jmění zůstavitele a pozůstalého manžela, u nichž platí, že je hradí oba manželé společně a nerozxxxxx xx xxx xxxxx x x xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx viz výklad Vypořádání společného jmění manželů a věřitelé, s. 657.
Zákon o zvláštních řízeních soudních v § 162 odst. 1 ukládá soudu (soudnímu komixxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxeno v úvodu usnesení o schválení dohody pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů nebo v úvodu usnesení, xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxa dohoda.
Podle § 162 odst. 2 z. ř. s. platí, že neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xx xx x x xxx xxxxx pouze o vypořádání majetku, tedy pouze o vypořádání aktiv (viz definici majetku v § 495 větě první). Praxe by se měla přiklonit k širšímu vypořádání, v nxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxu a dluhů (§ 495 věta druhá), § 736 řeší likvidaci dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Také § 162 odst. 2 z. ř. s. odkazuje na vypořádxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x x xxx xxst. 1 písm. a) je uvedeno, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Nic tedy nebrání tomu, aby si dědici mezi sebou vypořádali i takovéxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxků trvá i po smrti zůstavitele, že i dědici jsou zavázáni společně s pozůstalým manželem ke splnění celého dluhu se všemi důsledky z toho vyplývajícími, xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx. Také je třeba mít na zřeteli zásadu, vyslovenou v rozhodnutí NS 22 Cdo 14/2006, dle které ze sporu o vypořádání společného jmění manželů nelze činit spoxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxní manželů v řízení o pozůstalosti.
Dědici a pozůstalý manžel mohou uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů, kterou bude soud schvaloxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xřihlédnout k tomu, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek některého z manželů a k tomu, co bylo vynaloženo z výhradního majetku něxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxtalému manželovi a tím, co připadá do pozůstalosti, mohou strany, pokud chtějí, vyrovnat pohledávkou potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxlostní soud (soudní komisař). Lze však předpokládat, že ve většině případů bude dohoda uzavírána před soudním komisařem při projednávání pozůstalosxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx právo po zůstaviteli na straně jedné a pozůstalý manžel na straně druhé, měla by se týkat všeho známého majetku ve společném jmění zůstavitele a pozůstaxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxní společného jmění manželů. Dojde-li k uzavření dohody, soud rozhoduje o jejím schválení či neschválení bez dalšího návrhu. Dohodu může soud schválix xxx x xxx xxxxx x x xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxpustil, i když by šlo o ujednání nadbytečné. Jestliže soud dohodu neschválí, pokračuje po právní moci usnesení v řízení a ve věci vydá rozhodnutí. Účastxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxna dohoda o předmětu řízení, sepíše soud o takovém úkonu protokol. Dokud není protokol podepsán všemi účastníky, soud k dohodě nepřihlíží. Jestliže se xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx (§ 10 odst. 2 z. ř. s.). Je také třeba pamatovat na to, že je-li mezi dědici osoba, která není plně svéprávná, bude třeba, aby dohodu o vypořádání majetku paxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxolečného jmění manželů neschválí, provede po právní moci takového usnesení vypořádání svým usnesením. Soud usnesením rozhodne také, když dědici x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxých v § 162 odst. 2 z. ř. s. a v § 742, s výjimkou § 742 odst. 1 písm. c), což znamená, že nebude přihlíženo k tomu, co každý z manželů ze svého výhradního majetkx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxtiva), a nikoli i dluhy.
Podle § 184 odst. 2 z. ř. s. může být součástí usnesení o potvrzení dědictví i usnesení o schválení dohody pozůstalého manželx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxní lze považovat za usnesení ve věci samé, může jej proto vydat jen notář (§ 123 odst. 1 z. ř. s.), musí být doručeno a lze se proti němu odvolat.
Režim spolxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxné jmění není vypořádáno (v daném případě dokud usnesení soudu o schválení dohody nebo autoritativní rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxé
Podléhá-li společné jmění manželů zákonnému režimu, jsou manželé z právních jednání týkajících se společného jmění zavázáni společně a nerozdílxx xx xxx xxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxx xxxž se tak dohodnou s věřitelem. Otázku splnění dluhu manželů, zavázaných společně a nerozdílně a po úmrtí jednoho z nich otázku trvání solidarity dlužníxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxů se může věřitel domáhat splnění závazku, který tvoří společné jmění manželů, v celém rozsahu na pozůstalém manželovi bez ohledu na to, že podle výsledxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx, že by nešlo o společný dluh manželů a uznaly, že tedy platí v daném případě § 145 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb. (nyní § 713 odst. 3, jde-li o společné jmění manxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxk splněn. Jelikož nebylo plněno dobrovolně, podala žalobkyně (věřitelka) žalobu na splnění dluhu proti pozůstalé manželce a dědičkám druhého manželxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxlů vzniklé za trvání manželství jsou manželé povinni splnit rovným dílem podle § 149 zák. č. 40/1964 Sb. [nyní podle § 742 odst. 1 písm. a) platí, že podíxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxelka a že za druhou polovinu závazku odpovídají tři dědičky zůstavitele podle poměru toho, co z dědictví nabyly, tedy v daném případě každá dědička jednxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Odvolací soud sice na jedné straně (správně) dovodil, že se závazky zůstavitele, jež vznikly za trvání jxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx § 742 odst. 1 - pozn. aut.), upravujícího postup při vypořádání společného jmění. Toto ustanovení dopadá výlučně na vztahy mezi bývalými manžely při vxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxné jmění manželů v zákonném režimu - pozn. aut.), podle kterého závazky tvořící společné jmění plní oba manželé společně a nerozdílně. Podle § 511 odst. x xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nichx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx (nyní § 742 odst. 1 - pozn. aut.). Ustanovení § 149 odst. 2 věty třetí obč. zák. [nyní § 742 odst. 1 písm. a) - pozn. aut.] je zdůrazněním principu rovnostx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xutno přisvědčit, pokud namítá, že tento princip se uplatní výlučně ve vztahu mezi solidárními dlužníky, ať už poté, co jeden z nich společný dluh splnilx xxxx x xxxx x xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxerak nedotýká oprávnění věřitele požadovat plnění na kterémkoli z nich, které mu dává § 511 odst. 1 obč. zák. (nyní § 1872 odst. 1 - pozn. aut.). Pro tentx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxstalé manželce, tak na dědicích po zůstaviteli. Poměr, v jakém dědici nabyli dědictví, může mít význam jedině pro xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xěla by podle poměru dědických podílů nárok na úhradu třetiny z toho, co připadalo na podíl zůstavitele, vůči každé jeho dědičce, tj. jedné šestiny vzhlexxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxí s přihlédnutím k § 737, že se vypořádání nesmí dotknout věřitelů a vypořádání dluhů má účinky jen mezi pozůstalým manželem a dědici. Věřitelé nejsou vyxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxci dluhy platit neměl a naopak. Je pak věcí pozůstalého manžela a dědiců, aby se mezi sebou vyrovnali, pokud někdo z nich uhradil věřitelům z dluhu více, nxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xráva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena, musí zůstat i po účinnosti dohody o vypořádání společného jmění, v níž se jeden z manželů zavázal spolexxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xeznam aktiv a pasiv pozůstalosti
Seznam aktiv a pasiv podle § 172 a 173 z. ř. s. není třeba vyhotovovat v případech, kdy byl vyhotoven soupis pozůstalxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxalosti, když zůstavitel neměl majetek ve společném jmění manželů a není třeba ze soupisu vyjímat majetek, který připadá pozůstalému manželovi podle § xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxtiv a pasiv pozůstalosti, údaje o nich budou čerpány ze soupisu pozůstalosti (§ 1684) nebo ze seznamu či společného prohlášení podle § 1687 a připojí se x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxikož zpravidla bude dohoda o vypořádání společného jmění manželů a její schválení obsažena až v usnesení, kterým se řízení o pozůstalosti skončí (§ 184 xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxalého manžela bude vypořádáno způsobem uvedeným v dohodě dědiců a pozůstalého manžela, obsažené v protokolu o jednání a podmíněné tím, že bude soudem sxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx pozůstalosti (§ 1684) ani seznam či společné prohlášení podle § 1687, vyhotoví se seznam aktiv a pasiv pozůstalosti z údajů dědiců, z výsledků získanýcx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxstalosti, a připojí se k nim majetek a dluhy, jež dle dohody dědiců a pozůstalého manžela připadnou ze společného jmění manželů do pozůstalosti tak, jak xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxůstalosti soudu poslouží vše, co vyjde najevo během řízení o pozůstalosti, např. při sepisování protokolu o předběžném šetření, při jednání s dědici, xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxvinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí, není přitom omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci. Podle § 21 z. ř. s. soud provexx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xx xx x. Dle § 172 z. ř. s. soud aktiva pozůstalosti zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxiva pozůstalosti soud zejména z údajů dědiců. Soudní komisař činí v řízení výzvy podle § 141 z. ř. s. týkající se aktiv a pasiv pozůstalosti, nepostačí-xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xx xx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxnů jako soudní komisař pověřen. Aktiva soud také zjistí svým šetřením např. v katastru nemovitostí (§ 88 odst. 2 jednacího řádu). Neshodnou-li se dědicx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x 173 z. ř. s. soud objasní (zjistí) pasiva z údajů dědiců. Pasiva budou také zjišťována z listin, které budou k dispozici zejména od věřitelů, kteří budox xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxní a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.
Při sestavení seznamu pasiv se i nadále lze řídit těmito rozhodnutími:
1.
O spornost aktiv či pasiv xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xx xx xx x xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxstníka odůvodňuje zařazení a verze jiného účastníka nezařazení majetku či dluhu do aktiv či pasiv dědictví. Pouhá rozdílná tvrzení účastníků, bez jejxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxaha 24 Co 127/2002, AdN 2/03, s. 43)
2.
Ani jediný dědic se nemůže s úspěchem domáhat žalobou podle § 80 písm. c) o. s. ř. určení, že je vlastníkem věci nxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxhodnutí, k nimž je povolán soud podle ustanovení hlavy páté, zvláštních ustanovení o. s. ř., upravující např. řízení o dědictví, nemohou být učiněna v txxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxk nahrazovalo usnesení o potvrzení nabytí dědictví jedinému dědici podle § 175q odst. 1 písm. a) o. s. ř., což s ohledem na výše uvedené nelze připustit. Nxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdictví ve smyslu § 175x o. s. ř., přičemž by nebylo možno vylučovat odchylný závěr příslušného soudu k řízení o dědictví o předmětu dědictví, než by vyplýxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxůstalosti dle § 172 a 173 z. ř. s. tvoří:
A) Aktiva:
a)
majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti,
b)
pohledávky a majetková práva, xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xezemřel,
c)
právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádxxx xx xxx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxtalostního majetku, soud vychází ze společného prohlášení dědiců, z ocenění provedeného tím, kdo spravuje pozůstalost, také z ocenění provedeného pxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xceňovaná aktiva nebo pasiva pozůstalosti až po smrti zůstavitele, je rozhodný stav v době jejich vzniku (§ 181 odst. 2 z. ř. s.).
Do soupisu aktiv nemuxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxak vhodné, k zamezení případných sporů, na závěr soupisu aktiv v protokolu uvést, které věci takto připadly pozůstalému manželovi.
Je otázkou, zda xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxeli patřil a měl by být v seznamu aktiv uveden, dědici jej nabudou, avšak musí odkaz splnit a vydat jej odkazovníkům. K tomu viz § 171 odst. 1 a odst. 2 písm. xx xx xx xx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxj majetek zůstavitel vlastnil v den své smrti, uvést zvlášť v seznamu aktiv s uvedením, že jde o věc, která má být vydána jako odkaz. Pokud se týče darování xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxmu pasiv, a u věcí, k nimž se vlastnické právo nabývá až zápisem do veřejného seznamu (např. do katastru nemovitostí), bude postupováno stejně jako u odkxxxx
xx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xlužníky, ať už s manželkou, popřípadě s jinými osobami, se zařadí do pasiv celý dluh, ocení se však podílem, který na zůstavitele připadal ve vzájemném pxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxitel, kdyby mu v tom nezabránila smrt,
c)
další dluhy, které vznikly po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že je hradí dědici zůstavitele - do xxxx xxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xákon stanoví, že se hradí z pozůstalosti - do této skupiny patří:
-
náklady pohřbu, včetně nákladu na opatření pohřebiště (§ 114 odst. 2 a § 1701 odst. xxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
-
náklady některých osob na zaopatření (§ 1665, 1666, 1668 a 1669),
-
náklady a odměna dědice, který neuplatnil právo podle § 1598 a splnil odkxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
x
x xxxxxxxxxxxx xx x xodstatě také hradí darování pro případ smrti (§ 2063), a to ty věci, u kterých obdarovaný nabývá vlastnictví zápisem do veřejného seznamu (např. do kataxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxtří náklady za sestavení inventáře pro svěřenského nástupce (§ 1520 odst. 3).
Zvlášť se uvedou položky pasiv, které zůstaly mezi účastníky sporxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xx xx xxxx
xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxdené shora pod písm. a) a b), náklady pohřbu včetně nákladu na opatření pohřebiště, případně další pasiva přihlášená a doložená dědici.
Je xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx výše nebude v okamžiku rozhodování o obvyklé ceně majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čisté hodnotě pozůstaxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx (například vyčíslení daňového nedoplatku finančním úřadem) uvést do seznamu bez uvedení jejich přesné výše. Obdobná situace může přijít v úvahu i u poxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxech, jež nastaly za jeho života, jako například vyčíslení daňového přeplatku finančním úřadem, viz např. následující rozhodnutí:
Pro zařazení dlxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxmu vyčíslení. Z tohoto důvodu např. nedoplatek daně z příjmů zůstavitele jako dluh vůči finančnímu úřadu náleží do pasiv dědictví, i když byl přesně vyčxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx999, AdN 5/99, s. 103).
Také je třeba zohlednit, že občanský zákoník v úpravě dědického práva vychází z právních předpisů z 19. stol. (o. z. o., nespoxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx z pozůstalosti, tedy z toho, co se v bytě nebo domě zůstavitele našlo. Nyní bývá často situace opačná a lidé mívají doma menší částky a peníze ukládají na úxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx aby určitá pasiva byla hrazena přímo z pozůstalosti. Proto nezbude, než aby úhradu výdajů, jež mají být hrazeny neprodleně, uskutečnili dědici ze svéhxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx mezi aktivy a pasivy pozůstalosti.
12. Usnesení o obvyklé ceně majetku, výši dluhů a čisté hodnotě pozůstalosti
Na podkladě soupisu pozůstalostix xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti, popřípadě výši předlužení. Dle § 184 odst. 2 z. ř. s. mxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxání společného jmění manželů a dohodu o výši dědických podílů, popřípadě dohodu o rozdělení pozůstalosti opatrovnickým soudem za dědice, který není pxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx smrti zůstavitele podle § xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxě výše předlužení pozůstalosti.
13. Dohoda o výši dědických podílů a rozdělení pozůstalosti
Po sestavení seznamu aktiv a pasiv bude možno přistouxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxo případ smrti, pokud zůstavitel nerozdělil pozůstalost sám nebo pokud nepověřil jinou osobu určením, jak má být pozůstalost rozdělena. V tomto směru xxx xxxxxx x x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxeba schválit právní jednání opatrovníka nebo zákonného zástupce spočívající v uzavření takové dohody za dědice, který není plně svéprávný.
14. Potxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxu viz výklad u § 1692.
15. Úkony po skončení řízení
Oproti stavu před 1.1.2014 doznal zákon změnu i v této části řízení o pozůstalosti. Ustanovení § 19x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xapsány věci a práva z pozůstalostního jmění, o tom, kdo se stal jejich vlastníkem,
b)
ten, kdo spravoval pozůstalost, vyrozumí známé věřitele a dluxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x úvěrní družstva o tom, kdo se stal majitelem zůstavitelova účtu.
Živnostenský zákon v § 13 odst. 7 soudu ukládá, aby pro účely zápisu do živnostexxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxž má učinit soud, se týkají zejména katastrálních úřadů. Podle § 14 odst. 2 katastrálního zákona je vkladové řízení zahájeno také tehdy, pokud příslušxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht. Do katastru se dále zapisují zápisy poznámkou, což je zápis do katastrux xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxího zákona). Poznámkou budou např. xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxlad oddělení ze spoluvlastnictví,
-
zákaz zřídit zástavní právo k nemovitosti,
-
svěřenské nástupnictví,
-
zákaz nakládat s nemovitostxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxí uskuteční tím způsobem, že stejnopis pravomocného rozhodnutí o dědictví, které se týká věcných práv k nemovitým věcem, předá soudní komisař v elektrxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxctví geometrický plán, jímž došlo k rozdělení nebo sloučení pozemků nebo k zaměření půdorysu budov, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí, přxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xyplněný formulář zveřejněný za tímto účelem na internetové stránce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Zákon ani vyhláška o jednacím řáxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxřitelům, dlužníkům zůstavitele a bankám. Zákon o zvláštních řízeních soudních mluví o vyrozumění. Pro vyrozumění může sloužit stejnopis pravomocnxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x dlužníkům může postačovat dopis osoby spravující pozůstalost o tom, kdo nabyl pohledávku nebo dluh zůstavitele. Pokud banky, spořitelní a úvěrní druxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxba spravovala pozůstalost a kdo se podle výsledků řízení stal majitelem účtu zůstavitele (§ 27 jednacího řádu).
16. Dodatečné projednání po rozhodnxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxt. 1 z. ř. s. soudu doplnit v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti. Když dědici ve stanovené lhůtě nepožáxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx, může toto doplnění xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle původního pravomocného rozhodxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxzůstalosti více dědicům podle dědických podílů, nabývají dědicové nově najevo vyšlé aktivum ve stejných podílech, v jakých nabyli původní pozůstaloxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxm řízení nabytých věcí a v těchto podílech nabydou i nově najevo vyšlé aktivum. Je-li to potřebné, soud o tom vydá usnesení. Ustanovení § 193 odst. 3 z. ř. sx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxzůstalosti. Učiní tak ve vyhlášce, kterou uveřejní na úřední desce soudu, lhůta nesmí být kratší než dva měsíce.
Zákon kromě toho, že dědic má podat žxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxx xčinit, nestanoví, jaký má být další obsah vyhlášky. Z povahy věci vyplývá, že vyhláška by měla obsahovat:
a)
údaje o zůstaviteli (obdobné jako jsou uxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxt, aby soud projednal pozůstalost o nově najevo vyšlých aktivech pozůstalosti, pokud nechce, aby bylo postupováno podle písm. e) této vyhlášky,
d)
xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxců podána (bude platit, že podle pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti, vydaného v původním řízení, nabydou dědici i nově najevo vyšlé aktivum v dědixxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xyšlé aktivum v podílech, vyplývajících z původně provedeného vypořádání dědictví; budou tedy stanoveny dědické podíly jednotlivých dědiců podle vzxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxx x dědiců již nežije, sdělili žijící dědici jméno, příjmení, datum úmrtí a bydliště zemřelého v době smrti a adresy jeho dědiců (právních nástupců).
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxčané stále sledují, co je vyvěšeno na úřední desce soudu. Vystupoval-li v původním řízení jediný dědic, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno, je otázkxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxi se to potřebným. Ve všech případech, kdy má být vydáváno usnesení, nezbude soudu (soudnímu komisaři), než vyhledat dědice a právní nástupce dědiců, axx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxí návrhu, a proto nemůže být považována za lhůtu procesní, i když je obsažena v z. ř. s. Žádost o projednání pozůstalosti by měla dojít soudu nejpozději pxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 z. ř. s. věty druhé (neshoda o tom, co vše patří do společného jmění manželů), § 172 odst. x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx) nepřihlíží. Tato úprava vychází z usnesení Nejvyššího soudu 21 Cdo 1221/2011, uveřejněného v AdN 2/13, s. 33-36 a závěrů z něj vyplývajících, jež lze pxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x x x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxylo v původním řízení jednáno a rozhodováno proto, že sice bylo známé, avšak bylo mezi účastníky sporné, rozhodl soud v řízení sporném tak, že patřilo k dxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xízení sporném k závěru, že šlo o pasivum zůstavitele, nebude v takovém případě dán důvod, aby o takovém pasivu bylo dodatečně jednáno, pokud jednání nemx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxsti ohledně majetku dodatečně najevo vyšlém, platí, že je-li to potřebné, soud o tomto majetku vydá usnesení o potvrzení jeho nabytí. Toto řešení přichxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxly dědiců určeny nikoli ve zlomcích nebo procentech na celé pozůstalosti, nýbrž cenou majetku, který dědicům připadl při rozdělení pozůstalosti, přexxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxého, o kterém soud rozhodl tak, že patřil k datu úmrtí zůstaviteli. Jako pomůcka pro tento výpočet může sloužit rozhodnutí o odměně a náhradách hotových xxxxxx x xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxh dědických podílů.
Pokud dědici ve stanovené lhůtě soud požádají, xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxstalost, ovlivní výši dědických podílů v případě, kdy si původní pozůstalost rozdělili a výše dědických podílů se rovnala u každého dědice součtu cen jxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xědických podílech a jejich stanovení v každé pozůstalosti, s tím, že mohlo následovat rozdělení pozůstalosti, jímž se však neměnily dědické podíly na xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxi se jednalo především o dědickém právu, o podílech na celé známé i neznámé pozůstalosti, což bylo usnesením o potvrzení nabytí dědictví deklarováno. V xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxcně rozhodnuta v původním řízení. V dodatečném projednání pozůstalosti tedy v podstatě jde o rozdělení spoluvlastnictví k věci, která se objevila, cox xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xožádají o projednání pozůstalosti, avšak nedojde mezi nimi k dohodě o rozdělení nově najevo vyšlého majetku, ačkoli by dohoda byla dle pořízení zůstavxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxda o rozdělení dědických podílů nebo dohoda o rozdělení pozůstalosti, dle níž některý dědic z dědictví nic nezískal a zachoval si pouze dědické právo, mxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xezískal. V tomto případě dojde k přerozdělení dědických podílů, avšak jen s právními účinky do budoucna.
Pokud se objeví aktivum, které bylo ke dni úxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxbo nepatří do společného jmění manželů a soud v řízení sporném rozhodl, že takové aktivum bylo ke dni smrti ve společném jmění zůstavitele a pozůstalého xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxodne o tomto vypořádání soud podle § 162 odst. 2 z. ř. s. Obdobně bude postupováno, půjde-li o sporné pasivum ve společném jmění manželů, bude-li současxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xéto lhůtě bude platit § 741 beze zbytku, a nebude možno provést vypořádání podle § 162 odst. 1 nebo 2 z. ř. s. Do aktiv pozůstalosti se v tomto případě zařxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxřádání o něm rozhodovat nebude. Objeví-li se kdykoli dodatečně pouze pasivum, které bylo ve společném jmění, nebude o něm v řízení o pozůstalosti jednáxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxílů, nebude-li v tomto směru mezi pozůstalým manželem a dědici existovat jiná dohoda.
Vždy je však třeba nejprve zjistit, zda zůstavitel ve svém pořxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
Je třeba dodat, že popsaný postup platí pro dodatečné projednání dědictví ohledně pozůstalostí po těch, kdo zemřeli po 1.1.2014. Pokud zůstavitel zemxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxí následným dědicem
Ustanovení § 194 z. ř. s. upravuje procesní postup v případech, kdy bylo zřízeno svěřenské nástupnictví, případně kdy bylo dědixxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxčanský řešil tuto otázku pomocí ustanovení o dědických žalobách a též teorie (lit. č. 2, s. 579) přiznávala následnému dědici žalobu o vydání pozůstaloxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxových případech postupováno přiměřeně podle ustanovení dílu 1 a 2, tedy podle § 98 až 193 z. ř. s. Předpokládá se tedy, že v této věci bude opět projednáváxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xdsunutí dědického práva následného dědice, například dovršením zletilosti následného dědice, narozením svěřenského nástupce, dnem splnění podmíxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx soud v rozhodnutí o pozůstalosti rovněž rozhodne o povinnosti následného dědice přispět poměrně přednímu dědici na to, co splnil na úhradu zůstavitelxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxní o odmítnutí dědictví (§ 1485 a násl.) již po úmrtí zůstavitele, je-li naživu, nebo až při tomto druhém projednání pozůstalosti. Je třeba vidět, že přxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxdictví (srov. § 1520 - sestavení inventáře, § 1522 - souhlas svěřenského nástupce se zcizením nebo zatížením věci z pozůstalosti, § 1523 - právo svěřxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xodaném poučení o svém dědickém právu učinit prohlášení o tom, zda dědictví přijímá nebo odmítá. Pokud tak neučiní a využije svých práv daných mu zejména x xxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx řízeních soudních nemá ustanovení pro případ, že se po projednání pozůstalosti objeví závěť, jaká například obsahoval § 180 nesporného patentu. Tuxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx o pozůstalosti, soud zjistí její stav a obsah a seznámí s ní osoby, jejichž práv a povinností by se listina mohla týkat. Na tuto činnost se pověření notáře xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx výhrada soupisu, nebo na návrh státu, hledí-li se na něj, jako by byl zákonným dědicem (§ 1634), anebo
b)
na návrh věřitele, který prokázal svou pohlxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxlady uvedené v § 195 odst. 1 písm. a) až d) a vyžaduje-li to veřejný zájem.
Vždy musí být podle § 195 odst. 1 z. ř. s. splněny tyto podmínky, aby mohla xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xádný majetek) ani podle § 154 z. ř. s. (v pozůstalosti je majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty),
b)
bylo provedeno vypořádání majexxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx x xxxxxxé ceně majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti, vydaným podle § 180 z. ř. s., bylo stanoveno předlužení majetku zůsxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxní ještě žádný dědic, který dědictví neodmítl. Usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti lze doručit všem v úvahu přicházejícím (potencionálním děxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx, vydanou podle § 166 z. ř. s. Dědice, který se proti usnesení odvolá, bude možno vyrozumět o dědickém právu dodatečně, pokud nelze mít za to, že již podánxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxří se přihlásili nebo kteří mají právo na uspokojení své pohledávky, i když ji nepřihlásili, a likvidační správce.
Věřitelé přestanou být již v průbxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx účast na řízení o opravných prostředcích podaných proti usnesením soudu vydaným do té doby tím není dotčena.
Úloha a postavení notáře, soudního komixxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxvního stupně v řízení o pozůstalosti také práva a povinnosti likvidačního správce. To však neplatí, kdyby měl vystupovat na místě zůstavitele nebo osoxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxační podstaty.
Soud jmenuje podle § 197 z. ř. s. likvidačního správce, jakmile se v řízení o likvidaci pozůstalosti ukáže, že to vyžaduje potřeba spxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxstalosti vydává usnesení, která musí dle z. ř. s. být při likvidaci pozůstalosti soudem podle zákona vydána, nemůže však:
-
udělit předchozí souhlxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xo likvidační podstaty, který se nepodařilo zpeněžit, státu (§ 237),
-
vydat rozhodnutí o zastavení likvidace pozůstalosti, ukáže-li se po nařízexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx
x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxuje-li k určitým svým úkonům pokyny soudu (viz např. § 213 a § 262 odst. 4 z. ř. s.) nebo předchozí souhlas soudu (viz např. § 215 odst. 3 z. ř. s.), je tím, kdo xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxlas soud, který jej pověřil prováděním úkonů soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti.
Usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti
Soud v usnexxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xesmí být kratší než tři měsíce od právní moci usnesení,
b)
poučí věřitele, jaké jsou následky toho, jestliže své pohledávky řádně a včas nepřihlásí xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxm. a) z. ř. s. přihlášku usnesením odmítne, bude-li podána opožděně; podle § 241 odst. 4 z. ř. s. odmítne také přihlášku, která nebyla včas nebo řádně opxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxku nevyhradí pro samostatné usnesení.
Součástí tohoto usnesení může být i usnesení podle § 162 z. ř. s. o vypořádání majetku ve společném jmění zxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx x. s., která by byla obsažena v úvodu a za nimi by následovalo usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti.
Usnesení o nařízení likvidace pozůstalostx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxřejněno též prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Dnem vyvěšení usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti na úřední desce soudu přexxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxěřen provedením úkonů jako soudní komisař. Do právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti lze provést jen takové úkony, které nesnesou odkxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x x xxx xx xxx xx xx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek náležející do likvidační podstaty, a pokud již probíhají, pak se dnem prxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxkalo nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, oznámí soud tuto skutečnost také katastrálnímu úřadu),
b)
jiné řízení, než výkon rozhodnutí xxxx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxravoval pozůstalost, bude po právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti zastaveno, s výjimkou řízení o
-
přiznání nebo vymáhání zůstaxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx v občanském soudním řízení, jejímž předmětem je pasivum likvidační podstaty, jestliže se věřitel řádně a včas přihlásil,
-
sporu nebo jiné právní xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxosti zanikají:
-
dědická práva zůstavitelových dědiců nebo právo státu na připadnutí dědictví podle § 1634,
-
odkazy zřízené zůstavitelem,
x
xxxxx xx xxxxxxx xxxx
x
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxjují dědici zůstavitele nebo že se uspokojují z pozůstalosti,
-
odloučení pozůstalosti,
-
zůstavitelovy příkazy, pověření, plné moci včetnx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
-
pasiva pozůstalosti, o nichž to stanoví tento zákon (§ 238 odst. 3 z. ř. s.),
Tímto dnem zaniká účast na řízení o xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxtel závěti, správce pozůstalosti, účastníci při závěře pozůstalosti), jejich účast na řízení o opravných prostředcích podaných proti usnesením souxx xxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxx, jenž patří do pasiv likvidační podstaty, stávají splatnými, jestliže se věřitel řádně a včas přihlásil,
-
proti třetím osobám, které jsou zajištxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xe lhůtě určené k podání přihlášek rovněž požádal o uspokojení ze zajištění,
e)
byla-li nařízena závěra pozůstalosti a nebylo-li usnesením o naxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxzůstalosti na úřední desce soudu může soud na návrh likvidačního správce nebo i bez návrhu zajistit majetek náležející do likvidační podstaty podle usxxxxxxxx x xxx xx xxx xx xx xxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxidační podstaty a ostatní hmotné movité věci, které patří do likvidační podstaty, likvidačnímu správci (§ 288 odst. 1 z. ř. s.). Věci vydá soudní komisaxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxavedlnosti podle zákona č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích; není-li to možné, jmenuje soud likvidačním správcem osobu, která splňuje předpoxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xikvidační podstaty a přísluší mu přitom všechna práva a povinnosti, která občanský zákoník jinak svěřuje správci majetku při plné správě cizího majexxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxx xx xx xxx
x
xxxx, v němž bylo usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti vyvěšeno na úřední desce soudu, se stává na místě xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxtek nebo pasiva likvidační podstaty,
-
činí úkony potřebné ke zjištění majetku likvidační podstaty, majetek zjistí především ze soupisu pozůstaxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxného podle § 172 odst. 2 a § 173 z. ř. s. a ze shodných údajů dědiců, řídí se přitom pokyny soudu,
-
pořídí a vede seznam majetku, který patří do likvidaxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xvém předchozím souhlasu uvede nejen způsob zpeněžení (§ 232 z. ř. s.) a rozsah zpeněžované pozůstalosti, ale i cenu nebo jiné podmínky, které musí být přx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxvolán, je-li pro to dán některý z důvodů, uvedených v § 204 odst. 1 z. ř. s., a stane-li se tak, soud současně jmenuje nového likvidačního správce,
-
má xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxrhu v rozhodnutí, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí; odměna a náhrady hotových výdajů a za daň z přidané hodnoty se uhradx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx správce se stanoví dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Majetek likvidační podstaty
Majetek likvidační podstaty tvoří zejména:
a)
majetek zxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxželu zůstavitele,
b)
pohledávky a majetková práva, která vznikla po smrti zůstavitele, která mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxiklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno,
d)
majetek třetích xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xrávního jednání dlužníka založena rozhodnutím soudu,
e)
náhrada za majetek uvedený pod písm. d), není-li dobře možné domáhat se uspokojení zůstaxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxáhat o jeho vyloučení z likvidační podstaty a žaloba buď nebyla podána, nebo bylo řízení o ní zastaveno, byla odmítnuta nebo zamítnuta, a proto platí, že xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x x xx x xxx xxxxx x xx xx xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx plodů a užitků tohoto majetku.
Zjišťování majetku, patřícího do likvidační podstaty
Majetek likvidační podstaty zjistí likvidační správcx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxšení dědiců o pozůstalostním majetku (§ 1687) nebo ze shodných údajů dědiců (§ 172 odst. 2 z. ř. s.), také ze seznamu aktiv a pasiv, vyhotoveného podle § 17x xxxxx x x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxi projednání pozůstalosti sporný a k němuž se proto dosud nepřihlíželo (§ 162 odst. 2 věta druhá a § 172 odst. 2 věta druhá z. ř. s.), a vyšetří, zda tu není dxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxý patří nebo může patřit do likvidační podstaty, umožní likvidačnímu správci bezplatně zjištění potřebných informací, a to i prostřednictvím dálkovxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xnformací ze seznamů nebo systémů (§ 215 odst. 2 z. ř. s.) smí likvidační správce provádět jen s předchozím souhlasem soudu, pokud soud nestanovil jinak (x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxjně postupuje, uplatňuje-li u něj někdo právo k majetku, o němž tvrdí, že nepřipouští, aby patřil do likvidační podstaty. xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxo nemá tento majetek nadále pokládat za majetek, který patří do likvidační podstaty (§ 216 odst. 2 z. ř. s.).
Seznam majetku, který patří do likvidační xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xx xx xx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxnam majetku, který patří do likvidační podstaty; dbá přitom pokynů soudu. Vyjde-li v době do pravomocného skončení likvidace pozůstalosti najevo dalxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxh nebo systémech vedených podle jiných právních předpisů, vyrozumí likvidační správce bezodkladně toho, kdo tyto seznamy a systémy vede.
Ukáže-lx xxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx-li o majetek, který je evidován v seznamech nebo systémech vedených podle jiných právních předpisů, vyrozumí o tom bezodkladně toho, kdo tyto seznamy x xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxdu uděleného podle § 216 odst. 2 z. ř. s., likvidační správce bezodkladně oznámí soupis tohoto majetku:
a)
tomu, komu podle informací vyplývajících xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxť to nepřipouští jeho právo k němu,
a současně ho vyzve, aby své právo uplatnil žalobou o vyloučení označeného majetku z likvidační podstaty a pouxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xdy žalobci bylo doručeno toto oznámení soupisu, lhůta je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty, zmeškání lhůtx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxení o žalobě zastaveno, bude-li žaloba odmítnuta nebo zamítnuta, platí, že majetek patří do likvidační podstaty.
V xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxy z likvidační podstaty nebo vyňaty ze seznamu majetku likvidační podstaty (§ 223 z. ř. s.), budou vydány tomu, na jehož návrh byly z likvidační podstaty xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x 2 z. ř. s.:
-
náklady zůstavitelova pohřbu, jakož i dluhy zůstavitele, které měl v době smrti, a dluhy vzniklé po smrti zůstavitele, které mají původ v xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xe prospěch pozůstalosti nebo majetku patřícího do likvidační podstaty těmi, kdo spravovali pozůstalost v době do nařízení likvidace pozůstalosti, lxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx s. a jim odpovídající pohledávky, zanikají dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti.
Pasiva likvidační podstaty netvoří:
x
xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xtanovené pro případ porušení smluvní povinnosti, na něž vzniklo právo po smrti zůstavitele,
-
pohledávky z darovacích smluv,
-
pokuty, penálx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxné pohledávky
Věřitel, jehož pohledávka odpovídá dluhu patřícímu do pasiv likvidační podstaty, může podat přihlášku.
Je-li přihlašovaná pohlxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxvacím převodem práva) majetkem patřícím do likvidační podstaty, musí věřitel nejpozději v poslední den lhůty stanovené pro podání přihlášky soudu uvxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxjetkem patřícím do likvidační podstaty, věřitel přihlásí právo na uspokojení této pohledávky ze zajištění.
Přihláškou pohledávky, které odpovíxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xpolečně a nerozdílně se zůstavitelem, ani právo věřitele na uspokojení ze zajištění poskytnutého třetími osobami. Osoby, po nichž věřitel může požadxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxásit podmíněně pro případ skutečného uspokojení věřitele (§ 244 z. ř. s.).
Podání přihlášky
Přihlášku lze podat ode dne, kdy bylo usnesení o nařízexx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxna, dojde-li přihláška příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty, zmeškání lhůty nelze prominout.
Soud přihlášku usnesením odmítne, bylxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxtří do pasiv likvidační podstaty.
Obsah přihlášky
Přihláška musí podle § 241 z. ř. s. obsahovat kromě obecných náležitostí podání stanovených § 4x xx xx xxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx českých (i tehdy, jde-li o pohledávku nepeněžitou, o pohledávku neurčité výše nebo o pohledávku v cizí měně),
-
jde-li o vykonatelnou pohledávku, xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx do likvidační podstaty, musí věřitel uvést skutečnosti, na nichž se zajištění zakládá a kdy vzniklo, a musí požádat o uspokojení ze zajištění.
Vxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxištění.
Věřitel, jehož podání se považuje za přihlášku (§ 245 z. ř. s.) a který soudu dosud nepředložil listiny, kterých se jeho přihláška dovolává, xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxvní moci.
Neobsahuje-li přihláška všechny stanovené náležitosti nebo je-li přihláška neurčitá nebo nesrozumitelná, soud usnesením vyzve věřitxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxeba doplnění nebo opravu přihlášky provést. Přihlášku, která nebyla včas nebo řádně opravena, soud usnesením odmítne, není-li možné pro její nedostaxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxlává, listiny dokládající vykonatelnost či zajištění pohledávky, soud mu uloží, aby listiny předložil dodatečně ve lhůtě, kterou určí a která nesmí bxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx měly nepředložené listiny sloužit.
Oznámení pohledávky
Podá-li věřitel přihlášku nebo pokládá-li se jeho podání za přihlášku (§ 245 z. ř. s.), prxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx desce soudu; to neplatí, byla-li přihláška odmítnuta. To platí také tehdy, splnila-li se podmínka u přihlášky pohledávky podané jen podmíněně (§ 244 zx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx uplatnili oznámením, jež se pokládá za přihlášku (§ 245 z. ř. s.), pohledávky, které se uspokojují při likvidaci pozůstalosti, i když nebyly přihlášenx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xo seznamu pohledávek a činit si z něho výpisy a opisy.
Přezkoumání pohledávek
K přezkoumání pohledávek soud nařídí jednání tak, aby se konalo nejdřxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xěmu předvolá věřitele, kteří jsou účastníky, jejich zástupce a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba. Jednání není třeba nařizovat, je-li v seznaxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxí s přezkoumáním pohledávek bez nařízení jednání.
Soud ohledně každé přezkoumávané pohledávky, uvedené v seznamu pohledávek, výslovně uvede, zdx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxokázanou a v jaké výši. Nepřihlíží přitom ke skutečnostem, k xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxterý z věřitelů namítl nejpozději do doby jejího přezkoumání při přezkumném jednání.
Popřel-li jiný věřitel pohledávku věřitele nebo jeho právo nx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxm popřená pohledávka nebo jím popřené právo na uspokojení pohledávky ze zajištění anebo jejich popřené části byly uplatněny u soudu žalobou. Pokud to vxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxa nedůvodným popřením pohledávky nebo práva na uspokojení ze zajištění anebo jejich části. Současně určí lhůtu ke složení jistoty a poučí popírajícíhx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxa tedy zůstane zapsána v seznamu pohledávek jako zjištěná). Výše jistoty je stanovena v § 257 odst. 2 z. ř. s. Způsob naložení s jistotou je uveden v § 267 zx xx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxky lze přezkoumat též bez nařízení jednání (§ 259 z. ř. s.) postupem uvedeným v § 255 z. ř. s.
Pokud:
a)
soud při přezkoumání pohledávek při jednání nxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xx prokázanou, nebo
b)
pohledávku věřitele nebo jím uplatněné právo na uspokojení ze zajištění popřel jiný věřitel, který včas složil u soudu stanovxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx aby se žalobou podle občanského soudního řádu domáhal určení, že mu pohledávka náleží a v jaké výši, popřípadě že má právo na uspokojení pohledávky ze zxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxx proti likvidačnímu správci. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout. xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxli. Dále soud věřitele poučí o tom, že jestliže žalobu nepodá vůbec nebo včas, pohledávka nebude považována za zjištěnou a tedy nebude uspokojena. Usnexxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxmi. xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxi.
Pohledávka nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění jsou zjištěny:
a)
jestliže je soud pokládá za prokázané a takový závěr uvedl při pxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxé popření zpět nebo nesložil-li věřitel u soudu pravomocným usnesením stanovenou jistotu (§ 257 z. ř. s.) vůbec, včas nebo v předepsané výši a soud pravoxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx, že věřiteli náleží a v jaké výši, nebo že věřitel má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění.
Zpeněžení majetku patřícího do likvidační podsxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxo neprodleně. Majetek patřící do likvidační podstaty (celou pozůstalost, její určité části nebo jednotlivé hmotné a nehmotné věci) lze zpeněžit prodxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxx xx xx ř.),
b)
smlouvou, kterou s nabyvatelem uzavře likvidační správce nebo notář, pokud provádí úkony při likvidaci pozůstalosti,
c)
ve veřejné dxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxm podle jiného právního předpisu (§ 69 exekučního řádu ve spojení s § 328b až 330a o. s. ř.).
Před zpeněžením majetku způsobem uvedeným pod písm. cx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxátku. Posudek může vypracovat pouze znalec, kterého ustanovil usnesením na žádost likvidačního správce nebo i bez návrhu soud.
Zpeněžení věřitelex
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxení zastavené nebo zadržené věci, jestliže:
-
má platně sjednáno, že ji může zpeněžit dohodnutým způsobem, a
-
jestliže takové zpeněžení věci nxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx který takový majetek zpeněžil, odevzdá výtěžek zpeněžení vždy soudu a o průběhu zpeněžování podá soudu zprávu.
Nabytí majetku z likvidační podstatx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxou zajištění pasiv pozůstalosti a zajištění dluhů třetích osob. Je-li zpeněžený majetek zapsán ve veřejném nebo jiném seznamu, likvidační správce bexxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxvní právo, které vázlo na zpeněženém majetku, zapsáno v rejstříku zástav, likvidační správce vydá nabyvateli potvrzení o jeho zániku. Majetek, který xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx. 2 písm. e) z. ř. s.].
Uspokojení pohledávek
Při likvidaci může být uspokojena jen taková pohledávka, které odpovídá dluh, jenž patří do pasiv likvxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxi, obsahuje-li všechny náležitosti přihlášky uvedené v § 241 odst. 1 a 2 a v § 242 z. ř. s., a proto se považuje takové podání za přihlášku.
Pohledávky, xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxokojují, ačkoli nebyly přihlášeny.
Uhrazované pohledávky
Z výtěžku zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty se hradí (§ 269 z. ř. s.):
x
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xo likvidační podstaty, bylo-li zjištěno právo na jejich uspokojení z tohoto majetku.
Uspokojení zajištěných pohledávek
K uspokojení pohledxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxku zpeněžení se odečtou poměrná část nákladů vynaložených na správu majetku patřícího do likvidační podstaty, a byl-li majetek zpeněžen likvidačním xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxledávky v pořadí, v jakém vzniklo jejich zajištění, nedohodnou-li se věřitelé těchto pohledávek písemně jinak. Nestačí-li výtěžek zpeněžení majetkx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx; to neplatí, jde-li o pohledávky proti třetím osobám, které byly zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty.
Uskutečnil-li zpeněžení maxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxož pohledávka byla zpeněženým majetkem zajištěna, popřípadě více věřitelům takto zajištěných pohledávek podle pořadí, do tří dnů od právní moci usnexxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxx xx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
Uhrazované pohledávky (§ 269 z. ř. s.), které nebyly uspokojeny podle § 270 a 271 z. ř. s., se uspokojují podle rozvrhového usnesení, podal-li mu likvixxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxy být podle skupin uspokojeny podle rozvrhového usnesení.
Skupiny uspokojovaných pohledávek
Na základě rozvrhového usnesení se uspokojují posxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx státu na nákladech vynaložených na zpeněžování majetku likvidační podstaty a jeho správu, popřípadě též na úschovu majetku patřícího do likvidační pxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx státu,
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxitelova pohřbu,
f)
pohledávky odměny a náhrady nákladů těch, kdo vykonávali správu pozůstalosti za řízení v době do nařízení likvidace pozůstaloxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxačním správcem nebo notářem provedené zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění pohledávek, a poměrná část nákladů vynaložených na správu majetkx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx pod písm. c) a d) soud rozhodne v rozvrhovém usnesení, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí, nebo v usnesení o vydání likvidxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xsnesení soud zejména rozhodne:
a)
jak vysoké plnění připadá z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty na každou uhrazovanou pohledávku, ktxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxdání likvidačního přebytku
Byly-li z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty uspokojeny všechny pohledávky, soud usnesením rozhodne o vydxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxpadě státu, hledí-li se na něj, jako by byl zákonný dědic (§ 1634 odst. 1). Na ty, kterým byl vydán likvidační přebytek, nepřecházejí pasiva pozůstalostx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxytku, se řízení při likvidaci majetku v prvním stupni končí a končí se jím i řízení o pozůstalosti.
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxy uspokojeny z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty; to platí i tehdy, jestliže věřitel svoji pohledávku nepřihlásil. Objeví-li se po právnx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxx x xxx xx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxdávek, jimž odpovídá pasivum pozůstalosti. Pokud však jde o pohledávky, které vznikly za trvání manželství zůstavitele a pozůstalého manžela, pak lzx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxmá ustanovení o žalobě o vydání pozůstalosti (
hereditas
petitio
) tak, jak jej měl o. z. o. ve svém § 823 nebo osnova čsl. obč. zák. v § 766. V zák. č. 40/196x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou. To platí pro pravého dědixxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxdické právo o objevivší se závěť) nebo má stejné dědické právo (např. vedle dětí zůstavitele, které dědily, se objeví další dítě). Také je třeba v této soxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxoví (§ 1487), a dědici neznámému nebo dědici neznámého pobytu, který byl o svém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a v určené lhůtě o sobě nedal vědět. Také § xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx je podstatná změna oproti stavu do 31.12.2013, kdy platilo, že nepodal-li odkázaný účastník žalobu ve stanovené lhůtě, přestal s ním soudní komisař taxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxx xx x0/1964 Sb., pokud je nemohl opírat o jiný důvod (např. původně tvrdil členství ve společné domácnosti se zůstavitelem, byl odkázán k podání žaloby, což xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx pravý dědic, žalovaným je dědic nepravý, jemuž bylo nabytí pozůstalosti potvrzeno, a také ten, kdo něco z pozůstalosti drží a tvrdí, že tak drží dědickýx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx. Žalobce musí dokázat své dědické právo a skutečnost, že žalovaný drží pozůstalost; xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí (§ 619).
Lze říci, že kdyby nebylo ustanovení § 189 odst. 2 z. ř. s., musel by oprávněný dědic žalovat (klasickou reivindikační žalobou) na vydání věxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx
x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxný 6126/26):
Žaloba podle § 823 o. z. o. (nyní § 189 odst. 2 z. ř. s. - pozn. aut.) směřuje k uznání dědického nebo spoludědického práva a k vydání dědicxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xx xxxx x x xx xxxxxxx xxxx xí později připadlo. Základem jest inventář pozůstalosti nebo místopřísežné seznání (nyní soupis, seznam nebo společné prohlášení podle § 1687 obč. zxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxtel - pozn. aut.), nebo § 330 o. z. o. (plody a užitky náležející poctivému držiteli - pozn. aut.) a § 338 o. z. o. (přeměna poctivé držby na nepoctivou dorxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xe kdyby se byl žalobce včas zúčastnil projednání pozůstalosti, byla by mu již tehdy odevzdána podílem naň připadajícím. Na místo nároku na poměrnou čásx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxbrovolně uzná dědické právo pravého dědice a uzavře s ním dohodu, kterou mu vydá vše, co z pozůstalosti nabyl.
K otázce nároku oprávněného dědice vůčx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xAdN 1/08, s. 25):
I. Převede-li nepravý dědic věc patřící do dědictví na další osobu, musí oprávněnému dědici za tuto věc poskytnout peněžitou náhraxxx x xx xx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x poskytnutí peněžité náhrady soud, vychází ze stavu ke dni rozhodnutí o žalobě).
II. Kdyby cena, kterou neoprávněný dědic při úplatném převodu za věx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho dědice tento rozdíl vydat (zaplatit) oprávněnému dědici xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxnému dědici náleží při vydání dědictví, které nabyl podle usnesení o dědictví nepravý dědic, zůstavitelův majetek jen do výše čisté hodnoty dědictví, xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxého dědice - pozn. aut.) musí prokázat nabyvatel. Nepravým dědicem je osoba, která podle rozhodnutí soudu o dědictví nabyla majetek zůstavitele, ačkoxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xemá žalobce, který tvrdí, že je dědicem ze zákona, ve sporu proti žalovanému, který dědictví nabyl ze závěti, naléhavý právní zájem na určení, že závěť jx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x pozn. aut.).
(KS Hradec Králové 18 Co 267/2002)
Z literatury:
1. Drápal, Bureš a kol.: Občanský soudní řád. Komentář. Díl I, II. 1. vyd. 2009, sx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xíl I, II. 1. vyd. 2008, s. 1330-1333.
4. Krčmář: Právo občanské V. Právo dědické. 1933, s. 65.
Část třetí
Absolutní majetková práva
HLAVA IIx
xxxxxxx xxxxx
xxx x
xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx
xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxxové zprávy:
Dědické právo upravuje přechod majetkových poměrů zemřelého člověka na jiné osoby. Nová úprava dědického práva obecně vychází z většinx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxm občanském právu v průběhu kodifikací z 50. a 60. let postupně výrazně redukována, neboť v předchozím společenském zřízení nebyly potřeba a zájem věnoxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx tendence totalitního zákonodárství.
Některé základní zásady dědického práva vyplývají již z návrhu tohoto ustanovení.
Předně se jedná o zásaxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xato zásada uplatňuje, pokud jde o nemovité i movité věci ve všech společnostech vyjma některých neliterárních (tzv. archaických či přírodních), je doxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxedmětů bez hmotné podstaty. Uvedené vyjadřují z různých úhlů všechny odstavce navrženého paragrafu. Posun oproti stávající úpravě je zejména v opuštxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xeho smrtí. Podle § 1475 odst. 2 spadají do pozůstalosti i subjektivní práva a povinnosti zakládající se pouze na osobních poměrech zůstavitele, pokud xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxůstalosti např. i zůstavitelova práva na bolestné, na satisfakci v penězích apod., byla-li za jeho života uznána nebo zažalována.
Druhá základní zxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxstrukce odst. 3. Princip individualistického pojetí dědického práva zůstal u nás vždy zachován se zřetelem k tomu, že vědomí člověka, že jeho statky přxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxto zásadě, zejména redukcí okruhu zákonných dědiců provedenou v r. 1950 byla z okruhu zákonných dědiců vyloučena jejich čtvrtá třída (osnova ji v § 1638 xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx k nim v úpravě těchto dalších ustanovení přistupují x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxí dědictví).
Již v tomto ustanovení se pojmově rozlišuje pozůstalost a dědictví. Pozůstalost je pojata jako jmění zůstavitele k okamžiku zůstavitxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xřipadá jako jmění osobě, která je dědicem. Z těchto důvodů je potřebné mezi pozůstalostí a dědictvím pojmově rozlišovat. Návazně na to osnova v odst. 3 vxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxíka (§ 1477 odst. 2), jednak pro vymezení vztahu dědice k pozůstalosti ve smyslu uvedeném shora.
Ustanovení § 1475 tedy, ač má zčásti definiční charxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xo nikoli, a v návaznosti na to pojmově odlišuje pozůstalost a dědictví. Krom toho se hlásí k zásadám uchování hodnot a přechodu majetku děděním na jednotxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxvem, v této souvislosti míněným jako soubor právních předpisů upravujících přechod majetku zemřelé osoby na osoby jiné.
II. Dědické právo
2.
Odsxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xák., který obsahuje v podstatě stejný text. Obecný zákoník občanský v § 532 definoval dědické právo jako výlučné právo ujmout se držby celé pozůstalosxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxisvojit pozůstalost. Občanský zákoník zařadil dědické právo do své části třetí - absolutní majetková práva. Dlužno říci, že dědické právo dědice půsxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxepší dědické právo (§ 1690 odst. 1). Pokud se objeví dědic se silnějším dědickým titulem, musí mu neoprávněný dědic pozůstalost vydat. Občanský zákoníx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xdy to připouští zákon a vůle zůstavitele, mohou si dědici pozůstalost rozdělit. Pak budou jejich dědické podíly reprezentovány věcmi a jiným majetkemx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxůstalosti může takto provést i zůstavitel xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxtalostí je "souhrn práv a závazků zemřelého, pokud se nezakládají na poměrech pouze osobních". Občanský zákoník se nyní v odst. 2 vrací k definici v o. zx xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxy u orgánu veřejné moci, což se za účinnosti o. z. o. dovozovalo judikaturou. Obsahově se v pojmu "pozůstalost" oba tyto zákoníky shodují. Občanský zákxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxalost tvoří celé jmění zůstavitele s výjimkou práv a povinností vázaných výlučně na osobu zůstavitele. Výjimku z této výjimky tvoří taková práva a povixxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxhledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. V § 1475 odst. 2 mluví pouze o uznání dluhu, což je třeba vyložit tak, že půjde jak o dxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxen do aktiv pozůstalosti, na druhé straně může jít o opačnou situaci, kdy měl zůstavitel jako dlužník plnit určité osobě, plnění bylo vázáno výlučně na txxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxjné moci, bude situace obdobná. Pokud bude do skončení řízení o pozůstalosti známo rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci (což může být nejen soudx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxpěch zůstavitele. Případně také nebude do aktiv ani pasiv pozůstalosti zařazen žádný majetek v případě prohry ve sporu či při jiném skončení sporu bez vxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxení do rozhodnutí ve věci nebo zda bude pokračovat v řízení. V těchto případech je také třeba přihlédnout k § 2009, který stanoví, že smrtí dlužníka povinxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxzeno jen na jeho osobu, a proto i v těchto případech bude muset dlužníkem uznané nebo přisouzené plnění spočívat v penězích, aby takový dluh mohl být splnxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxbo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně.
5.
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xx xxxdeno, že pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele. Je však třeba zdůraznit, že v některých případech určité části jmění zůstavitele do jeho pozůstaloxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxházejí mzdová a platová práva z pracovněprávního vztahu uvedeného v § 3 větě druhé zák. práce postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žilx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxjcennější věc v pozůstalosti, je-li ve společném jmění manželů, přechází podle § 737 odst. 2 z. o. k. na pozůstalou manželku a soud k tomu pouze přihlédnx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxi zůstavitele, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by mu bez dalšího patřila, kdyby nezemřel, a také dluhy, ktxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxlatky, jež budou konkrétně finančním úřadem vypočteny až po smrti zůstavitele).
6.
Obecný zákoník občanský byl založen na principu tzv. ležící poxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxx až 2013. Na přesné charakteristice ležící pozůstalosti se právní teorie nikdy zcela neshodla, nicméně lze říci, že ležící pozůstalost nebyla považovxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxmřelého". Jelikož pozůstalost nebyla považována za právnickou osobu, platilo, že u ní může dojít jen k takovým změnám, které nevyžadují spolupůsobenx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx zemřel, zůstal po něm určitý majetek (tzv. ležící pozůstalost), ke kterému soud svým usnesením svěřil správu dědici, který podal dědickou přihlášku, x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxstupoval. Tento princip nebyl nyní občanským zákoníkem převzat, avšak lze říci, že v podstatě to, co tvořilo obsah ležící pozůstalosti, tvoří nyní pozxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx x xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xsnovy čsl. obč. zák. i § 532 o. z. o. Otázkou je, kdy se dědic stává dědicem. Zda, řečeno například v souladu s § 110 odst. 1 z. ř. s., xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxl poučen o svém dědickém právu a dědictví neodmítl (§ 1485 až 1489 obč. zák. a § 164 až 166 z. ř. s.), případně zda je dědicem až ten, komu je potvrzeno nabytí xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx ten, komu náleží dědické právo, což by odpovídalo tomu, co je uvedeno v § 110 odst. 1 z. ř. s. Nicméně tato definice z hlediska praktických potřeb je důležxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xdkazovníka, kterému se zřizuje pouze pohledávka na vydání určité věci nebo na zřízení určitého práva (§ 1477). To je velká změna oproti občanskému zákoxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxst. 1 cit. zákona). Tedy i ten, komu připadla dle závěti zůstavitele třeba jednotlivá věc menší hodnoty, byl dědicem, kdežto nyní bude takováto osoba odxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx1964 Sb. v § 460 také stanovil, že "dědictví se nabývá smrtí zůstavitele", aniž by blíže definovaly obsah tohoto pojmu, předpokládalo se, že jeho obsah xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxy to, co z pozůstalosti skutečně připadá jako jmění osobě, která je dědicem.
9.
Jak je uvedeno v úvodu odst. 2, tvoří pozůstalost celé jmění zůstavitxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx, aby v pozůstalosti byl alespoň majetek výrazněji přesahující náklady na opatření pohřebiště a náklady pohřbu, jaký si zesnulý přál, případně nákladxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxel žádný majetek patřící do pozůstalosti, soud řízení o pozůstalosti zastaví (§ 153 z. ř. s.), stejně jako v případě, pokud zůstavitel zanechal majetek xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx podle § 153 nebo 154 z. ř. s. je řízení o pozůstalosti skončeno bez určení dědiců.
10.
Pozůstalost tvoří zůstavitelem zanechané jmění (majetek a dlxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx také upravují přechod jinak než děděním. Některá práva a závazky úmrtím zůstavitele zaniknou a na dědice nepřechází, jako například:
-
osobní služxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
reálné břemeno zaniká smrtí oprávněné osoby, stejně jako služebnost (§ 1308, § 1302 odst. 1),
-
zánik správy nastává smrtí správce (§ 1444),
-
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxí zůstavitele, věřitele, právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu (§ 2009 odst. 2),
-
právo odvolat dar pro nouzi nepřechází na dárcoxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxištění zaniká dnem smrti pojištěné osoby (§ 2810),
-
zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného (§ 44x xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxla-li v tom dárci vyšší moc (§ 2074),
-
výhrada zpětné koupě zavazuje dědice (§ 2135 odst. 2),
-
výhrada zpětného prodeje zavazuje dědice (§ 2139 xx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxou-li práva a povinnosti z nájmu bytu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice (§ 2282),
-
bylo-li ujednáno, že společenská smloxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx držbu lze nabýt odvozeně tím, že se nový držitel ujme držby jako právní nástupce dosavadního držitele (§ 990 odst. 2),
-
do vydržecí doby se ve prospěxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxho (§ 456),
-
pokud majitel účtu zmocní zmocněnce k nakládání s peněžními prostředky na účtu, platí, nevyplývá-li ze zmocnění opak, že nezaniká smrxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxtavitele a nebylo k datu jeho smrti vypořádáno (§ 163, § 171 odst. 1 z. ř. s.), neboť náleží do pozůstalostního jmění.
V některých případech upravuje pxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt (§ 2279 odst. 1),
-
při pojištění osob pro případ smrti nabývají právo na poxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxm jmění manželů, přechází na pozůstalého xxxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxa nebo závěti společenství dědiců, ve kterém platí, že má každá z těchto osob právo k celé věci. Práva a povinnosti vlastníků spojených ve společenství sx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxtele do právní moci usnesení o potvrzení nabytí dědictví, kterým řízení o pozůstalosti končí. Společenství dědiců může být ve svém složení proměnlivéx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxici ze závěti. Důležité je ustanovení § 1238 odst. 1 o tom, jakými pravidly se řídí vztahy členů společenství po dobu, po kterou společenství trvá. Platxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx Podle § 1238 odst. 2 se nelze domáhat rozdělení společné věci, dokud společenství trvá, ani nakládat s podílem na společné věci, není-li ujednáno něco xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxhlas soudu, případně lze docílit povolení soudu, aby dědici mohli s určitými pozůstalostními předměty volně nakládat (§ 1680). Podle § 1239 zaniká vlxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxkem společenství, což pro dědictví neplatí.
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xovinností fyzické osoby je v případě její smrti rozdílný podle charakteru těchto práv a povinností. Některá práva a povinnosti smrtí fyzické osoby zanxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xiologickou existenci svého nositele a přecházejí na další subjekty jako na právní nástupce zemřelého. Předmětem dědění podle občanského zákoníku jxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Do pozůstalosti patří i zůstavitelovy pohledávky a dluhy, spadá sem i podnik, který patřil zůstaviteli, prxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxd. Předmětem dědění však nejsou základní práva a svobody zaručená Listinou základních práv a svobod, která mají charakter přirozených osobních práv, xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx určují, že přecházejí na další subjekty. Předmětem dědictví nemůže být ani právo podat ústavní stížnost týkající se porušení základních práv a svobodx
xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxpřechází na dědice.
3. Uvedla-li zůstavitelka v závěti výslovně jen konkrétní nemovitost, jež má připadnout závětní dědičcxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx z tohoto dědictví.
Nedostatek projevu vůle zůstavitelky o ustanovení téže osoby dědičkou ze závěti ohledně jiných věcí zůstavitelky nemůže být zhojxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xx xxxxx, NS 4 Cz 64/1982)
4. I. Úmrtím účastníka smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem před podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí práva ani xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxč. zák. - pozn. aut.).
II. V řízení o dědictví po zemřelém účastníku takové smlouvy se do aktiv dědictví zařadí jeho práva a do pasiv dědictví jeho povinxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx
5. V případě § 726 obč. zák. (nyní § xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxtí za dědice povolané závětí. Předemřeli-li někteří odkazovníci zůstavitele, spadly jich odkazy do pozůstalosti a připadlo celé pozůstalostní jměnx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 6 a násl
2. Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol.: Občanský zákoník. Komentáxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxx x xxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx x xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xniha pátá. Právo dědické. 1928, s. 1 a násl., 105 a násl.
5. Svoboda: Dědické právo. 2. vyd. 1926, s. 11 a násl.
(Dědické tituly)
Jxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxulu (4, 5)
IV. Dovětek (6)
Z důvodové zprávy:
Navržené ustanovení je obdobou § 461 dnešního obč. z. vymezujícího dědické tituly. Posun oproti dnexxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxichž posloupnost je volena podle jejich právní síly (srov. § 1673).
Dosavadní úprava (§ 461 odst. 1 platného občanského zákoníku) uvádí mezi dědickxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xsnova v řazení výčtu dědických titulů klade před zákon xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx volbě dědice (ovšemže s obvyklým omezením ve prospěch nepominutelných dědiců; § 1642).
Mezi dědické tituly se nově zařazuje institut dědické smloxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxu dědických titulů zvlášť neuvádí dovětek (dodatek k závěti,
kodicil
), protože dovětkem se dědici k dědictví nepovolávají. Dovětek je chápán jako dopxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
I. Obecně
1.
Jak uvádí již důvodová zpráva, občanský zákoník zavádí do dědického práva další nabývací titul, kterým je dědická smlouva, a současně xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxí vyplývá, že tyto tituly mohou vedle sebe obstát. Může nastat případ, kdy zůstavitel uzavře dědickou smlouvu o třech čtvrtinách své pozůstalosti (§ 15xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xozůstalosti), a jelikož tak přesně určil podíl závětního dědice, jemuž podle § 1500 odst. 2 nepřiroste další podíl z pozůstalosti, mají právo na zbylox xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xterý upravuje postup při sporu o dědické právo, když stanoví, že:
-
proti dědici, který se opírá o dědickou smlouvu nepopřenou co do pravosti, se k podxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxy každý zákonný dědic.
Dědic však může také dědit z několika dědických titulů zároveň, když např. uzavře se zůstavitelem dědickou smlouvu o třech čxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxitý podíl z pozůstalosti, ale pozůstalost tím nevyčerpá, zbylou část pozůstalosti tak nabudou zákonní dědici a mezi nimi může být i dědic ze závěti, jemxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxí síly jednotlivých titulů dědického práva, zákon také stanoví, že mohou vedle sebe xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxi založené dědickou smlouvou, závětí či dovětkem) odmítnutím dědictví z tohoto pořízení (tedy odmítnutím dědictví z dědické smlouvy nebo závěti) s tíxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xůstavitel uzavře dědickou smlouvu a poté pořídí závěť, která nebude moci obstát vedle dědické smlouvy. Podle § 1590 může zůstavitel své povinnosti z dxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxvodit, že nebude-li mít zůstavitel tento souhlas smluvního dědice, bude i přes existenci následně pořízené závěti nadále platit dědická smlouva. Od txxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xe není-li právní jednání učiněno ve formě stanovené zákonem, v daném případě kdyby smluvní dědic dal zůstaviteli souhlas ve formě soukromé listiny, přxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxx xe v tomto směru neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu smluvního dědice a jen on může vznést námitku neplatnosti takové závěti, k níž nexxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxětí, za platné. Tato otázka bude řešena nejspíše v řízení o pozůstalosti, a bude-li záviset vyřešení sporu o dědické právo pouze na právním posouzení poxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxast v řízení ukončuje (§ 169 odst. 1 z. ř. s.).
III. Konkurence v rámci stejného dědického titulu
4.
Bude také třeba se zabývat otázkou, jak řešit konxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxno v jednotlivých třídách dědiců (§ 1635 až 1640). V případě dědění ze závěti, kdy zůstavitel pořídil několik závětí, rozhoduje, zda takové závěti mohox xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xřívější pořídí sice o celém majetku, avšak závětí novější pořídí jen o jeho části. Neobstojí vedle sebe závěti, kterými zůstavitel ustanovuje různé děxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxosti.
5.
Zákon neřeší výslovně situaci, kdy si budou konkurovat dědické smlouvy mezi sebou. I dědické smlouvy mohou vedle sebe obstát, pokud je napxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxalosti. Podle § 1579 smlouva strany zavazuje, měla by platit dědická smlouva uzavřená dříve, nikoli novější dědická smlouva. Avšak podle § 1588 odst. x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxlší dědickou smlouvu), může se první smluvní dědic dovolat neúčinnosti tohoto právního jednání (§ 589 a násl.). Neúčinnost právního jednání dlužníkx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxívější závěti, který bude odporovat právnímu jednání smluvního dědice, jenž uzavřel se zůstavitelem novější dědickou smlouvu, která nemůže obstát vxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxdickou smlouvu, není vůči věřiteli právně účinné. Je otázkou, zda musí být podána žaloba u obecného soudu nebo zda má být tato věc projednána a rozhodnutx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxosti (§ 110 odst. 1 z. ř. s.) a jde v podstatě o spor o dědické právo. Bližší výklad k této otázce viz u § 589 a násl. a u § 1588 odst. 2. Tato otázka však bude řešexx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xezi dědici nesporné, soud usnesením rozhodne, s kterými účastníky bude nadále jednáno a kterým z účastníků se účast v řízení ukončí (§ 169 odst. 1 z. ř. s.xx
xxx xxxxxxx
xx
xxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxjednává § 1498 a z jeho obsahu vyplývá, že není dědickým titulem, protože se jím nepovolává dědic. Proto také není uveden v § 1476. Není vyloučeno, že zůsxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxu dědici podmínku, příkaz nebo obsahuje-li doložení času. Proto mohou nastat spory o tom, zda listina předložená v řízení o pozůstalosti je závětí, nebx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxlikož podle § 1498 platí, že co je stanoveno o závěti, platí obdobně i o dovětku, bude třeba postupovat i zde podle § 1576, tedy pořízením pozdějšího dověxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Z judikatury:
1. Projev vůle účastníka o tom, co má být pojato do notářského zápisu o závěti ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 not. řádu, je splněn x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxhlas nebo navrhne jeho úpravu.
(NS 21 Cdo 2120/2009, AdN 5/11, s. 24)
2. Za podpis závěti nelze považovat text, který neobsahuje označení zůstavitexx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx, v závěti dědici svůj členský podílu v družstvu (nyní družstevní podíl - pozn. aut.) a nabyl-li následně k bytu - jednotce vlastnické právo, nemá sama taxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xři psaní vlastnoruční (holografní) závěti, jež jakkoliv ovlivnila charakteristické znaky jeho rukopisu, způsobuje neplatnost dané závěti.
(R 107xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxho podílu a takto formulovaná závěť může i v případě, že byla učiněna formou notářského zápisu, vyvolat zamýšlené právní následky.
xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxát dědicem zůstavitele. Obsah závěti lze za použití zákonem stanovených interpretačních pravidel vykládat, nikoliv však nahrazovat nebo doplňovat xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xx xxxxxy na vkladních knížkách, jež měl v bytě uloženy v době pořizování závěti i svém majetku, pokud v době smrti zůstaviteli dosud náležely.
(R 44/79, NS 4 Cz 2xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxsuzuje soud v dědickém řízení na základě matričních dokladů, které jsou veřejnými listinami ve smyslu § 134 o. s. ř. (rodné listy, oddací listy).
Jestxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxké právo jako dědice ze zákona (např. že je dítětem zůstavitele), není to důvodem pro postup podle § 175k odst. 2 o. s. ř. (nyní § 170 odst. 1 z. ř. s. - pozn. xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx, vydané na návrh podle § 80 písm. a) o. s. ř., které by prokazovalo tvrzený vztah k zůstaviteli a nesprávnost toho, co je uvedeno ve veřejné listině (matrixxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxx aut.).
(MS Praha 24 Co 31/2003, SoRo 10/04, s. 380)
9. Ustanovení závěti, kterým pořizovatel poroučí svůj majetek "svým dětem" bez uvedení bližšícx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxládat tak, že pořizovatel ustanovil za dědice všechny své děti. Nestanovil-li podíly jednotlivých dětí, jsou jejich podíly stejné (§ 477 věta druhá obxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx III. 1936, s. 21, 22.
2. Krčmář: Právo občanské V. Právo dědické. 2. vyd. 1933, s. 14, 38, 78, 79.
3. Lebeda: Relativní neúčinnost v novém občanském xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxišení dědictví a odkazu (legátu), jakož i dědice a odkazovníka (legatáře).
Rozdíl mezi obojím plyne z porovnání § 1475 odst. 1 a 3 a § 1477. Dědicem jx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx věc, případně několik věcí určitého druhu.
Druhý zásadní rozdíl mezi dědictvím a odkazem tkví v tom, že nabytí dědictví potvrzuje dědici soud, zatíxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxopř. vůči jinému odkazovníkovi) na vydání věci, popř. na zřízení práva.
I. Zřízení odkazu
1.
Zákon zde definuje pojem odkaz a osobu odkazovníka jaxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxka na zřízení určitého práva. Důvodová zpráva uvádí, že odkaz uplatňuje odkazovník vůči dědici přímo bez soudní
ingerence
. Na druhé straně však odkazy x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxkům byly podány zprávy o odkazech [§ 1691 odst. 1 písm. a)], dokonce až když některé odkazy byly splněny nebo až jejich splnění bylo zajištěno [§ 1691 odstx x xxxxx xx x xxxx x x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxovnání práva nepominutelného dědice, byl-li tento zkrácen nebo opominut. Podle § 1684 odst. 2 písm. e) může být odkazovník přítomen při soupisu pozůsxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxnný díl. Zákon stojí na zásadě, že by odkazovník neměl být účasten v řízení o pozůstalosti; jednat s ním v průběhu tohoto řízení má ten, kdo spravuje pozůsxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxu tak, aby tyto vztahy nezatěžovaly a ani neprotahovaly řízení o pozůstalosti. xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxy vzniknou spory o to, zda z pořízení zůstavitele pro případ smrti vyplývá, že ustanovil dědice, nebo pouze odkazovníky; a pak bude nutno jednat se všemix xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxkazovníky, pokud sami v tomto směru neuzavřou jednoznačnou dohodu. Odkazovník se stane účastníkem řízení jako věřitel (§ 112 z. ř. s.), navrhne-li a buxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxcího např. ve vyplacení větší částky v penězích, které v pozůstalosti nejsou.
II. Odkazovník
2.
Odstavec 2 výslovně uvádí, že odkazovník není dědxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxt k pozůstalosti nebo k její části, a podle věty druhé, není-li zákonný dědic nebo nenabude-li dědictví, stávají se dědici odkazovníci podle poměru hodxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxník, přičemž jako odkazovník má stejné postavení jako každý jiný odkazovník se vším, co z toho vyplývá, jak je uvedeno například v bodu 1. tohoto výkladux
x judikatury:
1. Jestliže zůstavitel nezanechal v písemné poslední vůli nikomu ani celou pozůstalost, ani určitou poměrnou část pozůstalosti, nýbxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx pouhým dovětkem, nikoliv závětí, třebaže zůstavitel v něm pojmenoval některé obmyšlené osoby jako dědice.
(Vážný 17.506/39)
2. Ve sporu o neplatxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxí vedlejšímu intervenientu (nyní odkazovníku - pozn. aut.) postavení nerozlučného společníka v rozepři.
(Vážný 13.161/34)
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx by své nároky uplatnil pořadem práva. Popřením platnosti odkazu nemohou se dědici zbaviti povinnosti uložené jim v § 159 nesp. říz. [nyní § 1691 odst. 1 xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxalosti jen žalobou o plnění, nikoliv žalobou určovací.
(Vážný 9468/29)
5. V případě § 726 obč. zák. (nyní § 1633 odst. 1 obč. zák. - pozn. aut.) stanxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxi-li někteří odkazovníci zůstavitele, spadly jich odkazy do pozůstalosti a připadlo celé pozůstalostní jmění odkazovníkům přeživším zůstavitele.
xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xx xx x xx xxxx xxxxxxxxxx zřejmá vůle zůstavitelova zrušiti i dřívější dovětek.
(Vážný 2121/22)
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 22-24x xxx x xxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx. 1928, s. 105 a násl.
4. Svoboda: Dědické právo. 2. vyd. 1926, s. 48 a násl.
(Právnická osoba, která vznikne)
JUDr.
Martin
Šešxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xxx
xxxx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxx xxxx xxx
xx xxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxce nebo za odkazovníka i právnickou osobu, která má vzniknout teprve v budoucnosti - za předpokladu, že k jejímu vzniku dojde do jednoho roku po smrti zůsxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxa veřejného. Platné právo takové povolání považuje za neplatné. Proto je naznačená úprava vhodná, mj. i proto, že základním pravidlem dědického práva xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx Sb. umožňoval v § 477 odst. 2 závětí zřídit nadaci nebo nadační fond. Nyní je umožněno zůstaviteli povolat za dědice nebo odkazovníka jakoukoli právnixxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xtázce zákon stručný, o to více bude třeba, aby zůstavitel ve svém pořízení pro případ smrti projevil jasně své úmysly alespoň o tom, jaká právnická osoba xx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxožit mu povinnost založit právnickou osobu, která se stane dědicem nebo odkazovníkem (§ 1553 odst. 1). Zákon také v některých ustanoveních počítá s vykxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxat na sankci pro případ, že tuto povinnost nesplní, budou řízení o pozůstalosti protahovat, aby přesáhlo dobu jednoho roku. Nabízí se užití příkazu (§ 1xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxožení právnické osoby, bude třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákonů upravujících založení té které právnické osoby, tedy zejména podlx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxnoví zákon o založení té které právnické osoby, budou muset tuto povinnost splnit dědici, a nebyl-li určen vykonavatel závěti a nechce-li dědic věnovax xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxní vůle správci pozůstalosti již povolanému.
II. Svěřenský fond
2.
Podle § 1448 odst. 1 lze pořízením zůstavitele vytvořit svěřenský fond, čímž xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vlastním jménem na účet fondu. Majetek xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xčel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný, anebo soukromý. Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na jexx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu. Svěřenský fond musí mít vlastní označení, které musí vyjadřovat jeho účel a obsahovat slovx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx
xx
xxxtavitel může pořízením pro případ smrti, konkrétně závětí, protože dovětkem se dědic nestanoví (dovětkem by mohla být ustanovena odkazovníkem právnxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxpěšný i dobročinný. Nadace se zakládá nadační listinou, kterou bude v tomto případě pořízení pro případ smrti. Ustanovení § 309 odst. 4 vyžaduje, aby nxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xe do nadace vnáší vklad povoláním nadace za dědice nebo nařízením odkazu, založení nadace nabývá účinnosti smrtí zůstavitele. Nadační listina, obsažxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx, údaj o výši nadačního kapitálu a podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, anebo určení, že tyto nálxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxhodnout osoba určená v pořízení zůstavitele, jinak vykonavatel závěti. Tím může však být zase jen ten, koho zůstavitel jako vykonavatele závěti povolxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx platí, že neuvede-li nadační listina předmět vkladu, platí, že se vkladová povinnost plní v penězích. Nadační jistina musí mít celkovou hodnotu odpovxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx nadační fond (§ 395) k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky. Zakladatelské právní jednání obsahuje alespoň údaje uvedené v § 396 odst. 1. Zákxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxel ani způsob jmenování prvních členů správní a dozorčí rady, popřípadě prvního revizora, jmenuje je vykonavatel závěti. Pokud není vykonavatel závěxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxvitel svým pořízením pro případ smrti. Stane-li se z vůle zůstavitele dědicem, pak mu zůstavitel buď sám určí majetek, jenž mu má připadnout, xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xakového rozdělení pozůstalosti získá. Podle § 398 odst. 1 nemusí předmět vkladů splňovat předpoklad trvalého výnosu. Co je v majetku nadačního fondux xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxi nadační
kapitál
, vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.
V. Ústav
5.
Pořízením pro případ smrti lze založit také ústav jako právnickou osobu xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxní jednání obsahuje alespoň údaje uvedené v § 405. Ústav vzniká zápisem do veřejného rejstříku (§ 407).
Související ustanovení:
xxxxcký nápad
(Vznik dědického práva)
JUDr.
Martin
Šešina
Přehled výkladu:
I. Obecně (1)
II. Nabytí dědictví (2, 3)
III. Spory o txx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxázky spojené s dědickým nápadem (napadnutím dědictví dědici).
Celá konstrukce dědického práva u nás stála před r. 1950 na institutu ležící pozůstaxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xojetí, že se po zůstavitelově smrti na pozůstalost hledí až do okamžiku soudního rozhodnutí o dědictví jako na majetek náležející stále zemřelému zůstxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxstitutivní
povahu), nikoli již smrtí zůstavitele. Jednalo se o obdobu smluvního nabytí vlastnického práva, při němž se rozlišuje důvod (
titulus
) a zxxxxx x
xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx x xx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx institut cizí nazírání lidu. Dlužno uvést, že na tom je mnoho pravdy a že konstrukce rakouského zákoníku je i v kontextu
kontinentální
Evropy hodně ojexxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxic nabývá dědictví již smrtí zůstavitele a soud dědici nabytí dědictví jen deklaratorně potvrzuje, odpovídá řadě konvenčních úprav dědického práva v
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xtávající koncepce. Naopak převažují důvody k jejímu zásadnímu zachování.
Návrh sleduje stanovit, že smrtí zůstavitele dědické právo vzniká. To mx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx. Jiný důležitý význam této úpravy spočívá v tom, že jen osoba, která je v okamžik smrti zůstavitele způsobilá být dědicem, není z dědictví vyloučena (§ 1xxx x xxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxí zůstavitele, vychází německé (§ 1922 BGB), švýcarské (čl. 560 ZGB), polské (čl. 922 KC), zásadně i ruské právo (čl. 1110 GK) atd. Není tedy na zdejší konxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx tomu je také v naší současné úpravě, která umožňuje dědici dědictví odmítnout s tím, že dědic, který dědictví odmítl, je nenabývá.
Toto jednoduché řxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxce přechází již smrtí zůstavitele, např. italský (čl. 459) nebo nizozemský (čl. 1093) občanský zákoník, obdobně právo francouzské (čl. 774 CC) atd. Taxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxravit možnost dědice převzít dědictví buď s výhradou soupisu, nebo bez něho - což má mít význam pro rozsah dědicovy povinnosti vyrovnat dluhy zůstavitexx x x xxxxxxxx xx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xe dospělo k rozhodnutí, že by tato úprava nebyla potřebná. Návrh vychází z toho, že dědice netřeba nutit k nadbytečným krokům; častější je, že se dědictvx xxxxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxradí. Tyto otázky upravuje návrh v § 1674 a násl.
I. Obecně
1.
Toto ustanovení ve své první větě uvádí, že dědické právo, tedy právo na pozůstalost, xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxy, se odvíjí od jeho úmrtí. Otázkou je však vznik dědického práva svěřenského nástupce (§ 1512 odst. 1) a v dalších případech, považovaných § 1513 za zříxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxxx xxxici, aby o zanechaném jmění pořizoval,
-
povolá-li za dědice někoho, kdo v době smrti zůstavitele ještě není,
-
povolá-li dědice s podmínkou (oxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx
x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxí v úvahu případ, kdy dědic dědické právo ztratí a nastoupí dědic jiný, když zůstavitel ustanovil dědice, uložil mu příkaz, který nebyl dědicem provedexx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxkýtá se otázka, zda i v těchto případech vzniká dědické právo (ve smyslu práva na pozůstalost) těmto osobám smrtí zůstavitele. Dědické xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx ani někdy v budoucnu. Důvodová zpráva k § 1670 až 1673 tuto otázku upřesňuje, když rozeznává vznik práva na pozůstalost a okamžik, kdy toto právo dospějxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx V tomto pojetí vzniká všem dědicům, kteří zůstavitele přežili, právo na pozůstalost smrtí zůstavitele; okamžiky, kdy toto právo dospěje, jsou různé.
xxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx je však pouze uvedeno, že nabytí dědictví potvrzuje soud, a to osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno, o okamžiku nabytí dědictví se v něm nic nestanoxxx xxx xxxx xxx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxáštních řízeních soudních v § 185 odst. 1 řeší tuto otázku tak, že ve svém úvodu stanoví, že v rozhodnutí o dědictví soud s účinností ke dni vzniku dědickéxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxké smlouvy nebo ze závěti to platí tehdy, když není jejich dědické právo žádným z možných způsobů v zákoně uvedených odsunuto. V takových případech spadxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xabytí dědictví svěřenskými nástupci a jinými osobami v § 194 z. ř. s. o nabytí dědictví následným dědicem, když stanoví, že nastal-li případ, pro nějž bxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx dědic, posuzují se rozhodné skutečnosti ke dni, kterým pominulo odsunutí dědického práva následného dědice, a k tomuto dni se také vztahují účinky rozxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxce na svěřenského nástupce jako následného dědice, nabude následný dědic dědictví smrtí dědice předního, stejně tak se stane, když zůstavitel zakáže xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxlá-li zůstavitel za dědice někoho, kdo v době smrti zůstavitele ještě není, nabude takový dědic dědictví dnem svého narození; povolá-li zůstavitel děxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxic povolán (např. k datu smrti zůstavitele), a další dědic po něm následující nabude dědictví dnem následujícím po uplynutí doby, na kterou byl povolán xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
III. Spory o to, zda dědické právo dospělo
4.
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xe např. smrt, nebo když nebude zůstavitelem přesně stanoven čas nabytí pozůstalosti nebo když nebude přesně stanoveno, co se míní splněním podmínky prx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxedného dědice na nabytí pozůstalosti, či nikoli. Ve sporu půjde o to, zda byla splněna podmínka odkládací nebo rozvazovací nebo zda byl splněn příkaz zůxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxpadech bude opět projednáváno dědictví po zůstaviteli a bude v něm postupováno přiměřeně podle ustanovení dílu 1 a 2 hlavy III, Řízení o pozůstalosti, txxx xxxxx x xx xx xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxli záviset vyřešení sporu na právním posouzení pouze takových skutečností, které jsou mezi dědici nesporné, rozhodne soud (soudní komisař) projednáxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své práxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxo kdo tvrdí, že nebyl splněn příkaz zůstavitele, a má proto nastoupit jako následný dědic. V rozhodnutí o dědictví, které bude v této věci pozůstalostníx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxodný pro vzájemné vyrovnání práv a závazků mezi předním a následným dědicem.
IV. Vznik dědického práva nenarozených fyzických osob a neexistujícícx xxxxxxxxxxx xxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxxx xxxě druhé. Naskýtá se však otázka vzniku dědického práva osob, které v době smrti zůstavitele ještě neexistovaly. V tomto směru jde o nenarozené potomky a x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx to, aby mohli dědit, avšak toto právo se v jejich případě naplní až jejich narozením nebo vznikem ve lhůtě stanovené zákonem. Z logiky věci lze usoudit, žx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxěka platí, že má právní osobnost od narození až do smrti (§ 23), na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům (§ 25). Nicméně v xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxízení zůstavitele, skutečně ve stanovené lhůtě vznikla. Dalo by se říci, že tyto osoby nabývají dědické právo smrtí zůstavitele podmíněně, podmínka sxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx bude jejich dědické právo zůstavitelem odsunuto například u potomka tím, až dosáhne zletilosti.
V. Transmise dědictví
6.
V této souvislosti je txxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx vyjádřil o tom, zda dědictví odmítá, neodmítá, či zda jej přijímá. Tento případ se nazývá transmise a vystupují zde zůstavitel, jeho dědic, který jej přxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxtupuje do právního postavení transmitenta, a je tedy vázán tím, co učinil transmitent, např. tím, že dědictví neodmítl a neuplatnil výhradu soupisu. Pxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xobě jeho nástupu do řízení. Pokud transmitent zemřel ještě předtím, než se mohl vyjádřit o svém dědickém právu, přechází jeho právo odmítnout dědictví xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxd při zákonné dědické posloupnosti z ustanovení § 1635 odst. 2. Transmitent musí být v době smrti zůstavitele způsobilým dědicem, transmisar musí být zxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xůstavitele připadne transmitentovi, se zařadí do aktiv a pasiv jeho pozůstalosti. Zákon o zvláštních řízeních soudních v § 121 stanoví, že ztratí-li xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxu výslovně prohlásí, že je právním nástupcem tohoto účastníka, jestliže své tvrzení o přechodu práv a povinností prokáže. Může tak učinit předložením xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xědictví po transmitentovi.
Z judikatury:
Zemře-li dědic po zůstaviteli, ale před jeho prohlášením za mrtvého, přechází jeho dědické právo na jeho dxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx mohlo být postupováno, pokud by se dědic po zůstaviteli (transmitent) tohoto dne dožil - pozn. aut.].
(Z. Bl., sv. 37, č. 49)
Z literatury:
1. Rxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxx:
Na základní úpravu § 1479 navazuje § 1480. Jeho normativní věta představuje jednak logickou antitezi k § 1479, jednak v rámci toho upřesňuje, že ani xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xřeživší zůstavitele má dědické právo zachováno, a to tedy v případě jeho smrti přechází na jeho dědice.
Výklad:
Z tohoto ustanovení vyplývá, že potxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxvu o zcizení dědického práva) podle § 1714 a násl., a to ani s odkládací podmínkou spočívající v úmrtí zůstavitele. K takové smlouvě by se v řízení o pozůsxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxu, ať úplatnou, či bezúplatnou, jejímž předmětem by bylo budoucí dědické právo. Nelze za života zůstavitele ani platně uzavírat takové dohody, kterýmx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxk z pozůstalosti nebo se vzdá v jeho prospěch dědictví. Nelze také za života zůstavitele závětí pořídit o dědickém právu, které má pořizovateli závěti px xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxí se dědického práva podle § 1484. K tomu viz důvodovou zprávu a výklad k § 1484.
Související ustanovení:
Související předpisy:
x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxa zůstavitele svůj "dědický podíl" a po jeho úmrtí již nebude mít nárok na dědictví.
(MS Praha 24 Co 201/1998, AdN 6/98, s. 145)
Dědická nezpůsoxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxx čin (4)
III. Ostatní listiny obsahující poslední vůli (5)
IV. Výslovné prominutí (6)
V. xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx
xxx xxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxdická nehodnost, nezpůsobilost (
incapacitas
) je upravena ve všech evropských kodifikacích. Dědická nezpůsobilost vylučuje z dědického práva osobxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxví po zůstaviteli odporovalo zásadám spravedlnosti a obecné morálce. Důvody dědické nezpůsobilosti jsou v tom, že se určitá osoba dopustila tak těžkéxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxavitele není z těchto důvodů způsobilý dědit, je z dědictví vyloučen.
Předně se navrhuje převzít z platného práva dva důvody dědické nezpůsobilostx xxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xebo rodičům, se navrhuje nadále neomezovat jen na dítě a rodiče, ale rozšířit na předky a potomky vůbec. Dále se navrhuje nahradit dosavadní zákonný pouxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xrestně neodpovědnými. Rovněž druhý důvod, který platná úprava vymezuje jako zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy, se naxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxž se pro větší názornost navrhuje doplnit obecný zákonný výměr příkladným výčtem typických činů proti zůstavitelově poslední vůli.
Zákonná posloxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx také dědí nejčastěji. Život se ale leckdy nevyvíjí dle přímočaré představy: přináší zvraty, které strnulá normativní formule nevystihne. Mnohdy příxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxsti se do značné míry kryjí s důvody vydědění, jež se upravují dále. Přesto je navržená úprava potřebná z důvodů uvedených shora. Vydědění předpokládá jxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xomu vyloučení dědice z dědění pro jeho dědickou nezpůsobilost zasahuje všechny osoby, které jinak jako dědici z posledního pořízení nebo ze zákona přixxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx
x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxady.
Dosavadní pravidlo o zhojení překážek dědění prominutím zůstavitele zůstává zachováno. Jde tu přece o soukromý poměr zůstavitele, který pořxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xe tu dědická nezpůsobilost není, s odkazem na faktické chování zůstavitele, třebaže
interpretace
takového chování je značně sporná a podsouvá mrtvéxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxuh osob, vůči nimž, když se dědic dopustí činu povahy úmyslného trestného činu, stane se dědicky nezpůsobilým. Dříve to byl zůstavitel, jeho manžel, děxx x xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx že vzhledem k § 3020, dle kterého ustanovení částí první, třetí a čtvrté občanského zákoníku o manželství a o právech a povinnostech manželů platí obdoxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxícím dědickou nezpůsobilost. Musí jít o čin spáchaný dědicem za života zůstavitele. Dále došlo ke změnám, když zavrženíhodné jednání proti projevu poxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxc dopustit za života zůstavitele i po jeho smrti. Předpokládá se úmysl dědice, který svým jednáním, předvídaným v § 1481, chtěl získat pro sebe dědictví xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xx xemocný nepohyblivý zůstavitel žádal, nezajistil právní pomoc a svědky potřebné pro sepsání poslední vůle.
2.
K tomu, zda jsou dány důvody dědické xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxedu na titul, o který opírají své dědické právo. Dědici se nemohou dohodnout, že k dědické nezpůsobilosti nebudou přihlížet a budou souhlasit, aby takoxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxí, nestane se ani odkazovníkem (§ 1594 odst. 1 věta druhá) a nemá právo na povinný díl (§ 1645). Podle § 1645 se však při výpočtu povinných dílů nepominutxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xastupují při zákonné dědické posloupnosti další dědici (viz v úvodu každého z § 1635 až 1640 slova "nedědí-li"), což zdůrazňuje § 1483, dle něhož potomxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x případ uvedený v § 1482 odst. 1. V případě, že zůstavitel uzavřel dědickou smlouvu nebo pořídil závěť a dědic z těchto dědických titulů se stane xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xíce dědiců k celé pozůstalosti, stane se podíl nezpůsobilého dědice uvolněným podílem a přiroste k dědickým podílům ostatních dědiců, budou-li splněxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxům zůstavitelem zanechán určitý dědický podíl (§ 1505 odst. 1), a není-li náhradník, získají uvolněný dědický podíl dědici ze zákona, stejně jako v příxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx xx. v § 469 stíhal dědickou nezpůsobilostí toho, kdo spáchal úmyslný trestný čin. Občanský zákoník nyní ve snaze rozšířit okruh osob, které jsou dědickx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx svého věku, ty, které byly v době spáchání činu nepříčetné a tedy nemohly rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání), zvolil formulaci, dlx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxobilé, nyní je třeba dovodit opak, a sice že dědicky nezpůsobilý je i ten, kdo úmyslný trestný čin spáchal a je za něj trestně odpovědný. Je třeba oddělovax xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xyla vyhlášena amnestie nebo udělena milost. To však neznamená, že by dědic, který se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu, nebyl nezpůsobilýx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxx xpůsobilým dědicem, bude třeba provést o tom šetření. I když dědici nebudou namítat dědickou nezpůsobilost jednoho z nich, má soudní komisař ve věci proxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x x x xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxickou nezpůsobilost a takový dědic bude trvat na svém dědickém právu, nezbude než jeho účast v řízení usnesením (§ 7 odst. 2 z. ř. s.) ukončit.
II. Úmyslxx xxxxxxx xxx
xx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xásady. Čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán (§ 1). Trestným činem je protiprávní čin, který trestní záxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti (§ 13). Ustanovení § xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xtanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečinyx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx let. Podle § 15 odst. 1 tr. zákoníku je trestný čin spáchán úmyslně, jestliže pachatel:
a)
chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx s tím srozuměn.
Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxny, kterými jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let, i zločiny, kterýmx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. Lze předpokládat, že nejčastěji půjde o trestné činy proti životu a zdxxxx xx xxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxasti (např. § 185 až 189, § 193 tr. zákoníku), kterých se nezpůsobilý dědic dopustil vůči osobám uvedeným v § 1481. Pokud byl dědic již odsouzen za takový úxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x x xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxy obsahující poslední vůli
5.
Zákon mluví o zavrženíhodném činu proti zůstavitelově poslední vůli. V tomto směru se nelze omezovat pouze na tyto činx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxvitele je třeba vztáhnout i na obsah dalších listin, kterými zůstavitel pro případ své smrti pořizuje, tj. i na:
-
manželskou smlouvu o majetkovém rexxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx
x
xxxxxxu o zřeknutí se dědického práva (§ 1484),
-
listinu o povolání správce pozůstalosti (§ 1556),
-
smlouvu o darování pro případ smrti (§ 1594 odst. xx x xxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx9 odst. 2),
-
příkaz k započtení (§ 1663),
-
listiny o odvolání těchto právních jednání.
IV. Výslovné prominutí
6.
Podle § 469 zák. č. 40xxxxx xxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxi projevu poslední vůle zůstavitelovy, dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil (bylo možné odpustit i konkludentně). Poměrně zásadní změnyx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxěr tohoto ustanovení o tom, že zůstavitel musí tento čin zakládající dědickou nezpůsobilost dědici výslovně prominout. Je také třeba, aby byl prominux xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx, jež způsobují dědickou nezpůsobilost, tedy i čin povahy úmyslného trestného činu, jak je uvedeno v úvodu tohoto ustanovení. Odpovídá to základní zásxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxti ze zákona objektivně, ať o těchto důvodech zůstavitel věděl, či nikoli, aby mohl prominout takový čin, musel přirozeně o něm vědět, a přesto uvážil, žx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx kromě toho, že se tak má stát výslovně. Prominutí by nejlépe mělo být obsaženo v některé z forem pořízení pro případ smrti, například v závěti, kterou zůsxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxti, učiní ve formě dovětku prominutí důvodu dědické nezpůsobilosti dědici, čímž mu umožní nabytí dědictví ze zákonné dědické posloupnosti. Zákon mluxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxí při úlevách při pořizování závětí podle § 1542 a násl., neboť pro dovětek platí obdobně to, co platí pro závěť (§ 1498), byť s důsledky omezení platnostx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x x xxx9 ztratí platnost. Rozhodující bude obsah prominutí, tedy aby z něj bylo patrno, že zůstavitel o činu způsobujícím dědickou nezpůsobilost věděl, a že xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxavitelem výslovně učiněno. V případě sporu o to, zda zůstavitel dědici výslovně prominul čin zakládající dědickou nezpůsobilost, půjde o spor o dědicxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxtel výslovně prominul. K výslovnému prominutí může dojít tím, že zůstavitel jej vlastnoručně napíše a podepíše, připojení data bude vhodné, z hlediskx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxící bude jasně vyjádřený úmysl zůstavitele, z něhož bude vyplývat, že o činu způsobujícím dědickou nezpůsobilost ví, a přesto chce, aby takový dědic děxxxx xxxx xxx xxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xistin obsahujících poslední vůli je třeba vzít v úvahu dvě hlediska. Prvním hlediskem je posouzení toho, zda došlo k zavrženíhodnému činu proti zůstavxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxtele v případech, kdy vyloučený dědic zůstavitele k projevu poslední vůle donutil, lstivě svedl, když jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxe-li se tak po jeho skončení a půjde-li např. o závěť zůstavitele, bude mít dědic z takové závěti právo domáhat se svého dědického práva žalobou podle § 18x xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxvitele ve smyslu pozměnění v podstatě znamená, že vyloučený dědic provedl takové zásahy do listiny obsahující poslední vůli zůstavitele, že její obsax xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxý měla předtím, než do ní provedl neoprávněné zásahy vyloučený dědic. V případě, kdy vyloučený dědic podvrhl zůstavitelovo pořízení, tedy podstrčil nxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxele. V případě úmyslného zničení listiny obsahující platnou poslední vůli zůstavitele bude třeba zjišťovat její obsah pomocí všech dostupných důkazxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxí (§ 551) a nebude se k takovému projevu poslední vůle přihlížet. Otázkou je, když nepůjde o vyslovené donucení ve formě fyzického násilí, ale půjde o to, xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu (§ 587 odst. 1). Takové jednání zákon stíhá neplatností. Pokud vylxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxpadech platí § 586 a 587, které umožňují namítnout neplatnost právního jednání tomu, na ochranu jehož zájmů je neplatnost stanovena, resp. tomu, kdo bxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxést. Lze mít za to, že činy proti projevu poslední vůle i proti poslední vůli samé jsou tak závažné a zjevně se příčící dobrým mravům, zákonu i veřejnému poxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx
xxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxidla namítne některý z dědiců, čímž dojde ke sporu o dědické právo, jež bude třeba řešit postupy podle § 1672, § 1673 odst. 1 obč. zák. a podle § 169 a 170 z. xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxázat k podání žaloby toho z účastníků řízení o pozůstalosti, který z obsahu již neexistující listiny uplatňuje pro sebe dědické právo.
Související xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx:
1. K tomu, zda jsou dány důvody dědické xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
2. Podle ustanovení § 25 not. ř. (nyní § 1 odst. 2 z. ř. s. - pozn. aut.) a § 135 odst. 1 o. s. ř. je státní notářství (nyní soud - pozn. aut.) vázáno pravomoxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxanovení § 18 not. ř. (nyní podle § 1672, § 1673 odst. 1 obč. zák. a § 169, 170 z. ř. s. - pozn. aut.). Jestliže tedy bylo řízení před příslušným orgánem již zxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx x xxxxx xxxxx x x 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
Jestliže trestní řízení nemůže být zahájeno např. proto, že zemřel dědic, který se měl dopustit úmyslného trestného činu prxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxí ustanovení § 109 a § 135 o. s. ř. (ve smyslu ustanovení § 25 not. ř.) (nyní § 1 odst. 2 z. ř. s. - pozn. aut.) státnímu notářství (nyní soudu - pozn. aut.), axx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx K postupu podle ustanovení § 18 not. ř. není ani v tomto případě důvod (nyní podle § 1672, 1673 obč. zák. a § 169, 170 z. ř. s. - pozn. aut.).
(R 21/79)
3x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx čin proti zůstaviteli nebo osobám uvedeným v tomto zákonném ustanovení pravomocně odsouzena. Bylo-li trestní řízení ukončeno odložením věci podle § xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx. 1 o. s. ř. (nyní podle § 1672, § 1673 odst. 1 obč. zák. a § 169, 170 z. ř. s. - pozn. aut.).
xxx xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxení při posuzování tohoto důvodu dědické nezpůsobilosti (§ 469 obč. zák.) (nyní § 1481 obč. zák. - pozn. aut.) vázán pravomocným rozsudkem a tato otázkx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xx x xx xx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxx xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxsouzeného dědice je však i v tomto případě závislé také na tom, zda mu zůstavitel tento čin odpustil (§ 469 druhá věta obč. zák.) (nyní § 1481 obč. zák. - poxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxx xxx xx xx xx x xxxx. aut.).
(MS Praha 24 Co 35/2001-80, AdN 3/01, s. 62)
5. Za zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy, které by přivodilo dědxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxí rukou, ačkoliv v navazujícím soudním řízení (na základě rozhodnutí dle § 18 zák. č. 95/1963 Sb.) bylo pravomocně rozhodnuto, že zůstavitel tuto závěť xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx
xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xědickou nezpůsobilost (§ 469 obč. zák.) (nyní § 1481 obč. zák. - pozn. aut.), je soud v řízení o dědictví vázán rozhodnutím příslušného orgánu, pokud byxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxí), řeší soud v dědickém řízení tuto otázku jako předběžnou (§ 135 odst. 2 o. s. ř.) (nyní § 1 odst. 2 z. ř. s. - pozn. aut.). Otázka, zda se dědic dopustil určxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx či § 170 z. ř. s. - pozn. aut.). Otázka, zda takové jednání je trestným činem, je otázkou právní a řeší se postupem podle § 175k odst. 1 o. s. ř. (nyní § 169 zx xx xx x xxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xx x xxxxxx xx x xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxá, Hulmák a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Díl I, II. 2. vyd. 2009, s. 1409-1412, 2321.
3. Krčmář: Právo občanské V. Právo dědické. 2. vyd. 1933, s. x x xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x x xxxxxx xxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx)
JUDr.
Martin
Šešina
Přehled výkladu:
I. Obecně (1)
II. Nezpůsobilý manžel (2, 3)
III. Nezpůsobilý rodič (4)
IV. Prominutí činu zakládxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxteli nedědí jako zákonný dědic manžel, který se vůči zůstaviteli dopustil činu, který naplňuje znaky domácího násilí, podal-li zůstavitel návrh na roxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxt pro tento případ manželovo zákonné dědické právo. Navržené ustanovení se vztahuje jen na nejkřiklavější případ. Vyloučení zákonné dědické posloupxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxkrevně ani osvojením a dědické právo jim může vzniknout z toho důvodu, že se zůstavitelem žili ve společné domácnosti, tedy již ve druhé nebo třetí dědicxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxlý manžel, který se vůči zůstaviteli dopustil domácího násilí, tedy činů, v jejichž důsledku se společné soužití stalo pro zůstavitele nesnesitelnýmx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx příbuznými svého manžela včetně těch, které s ním případně sdíleli společnou domácnost. Vládní návrh sledoval vyloučit z dědění v těchto případech jaxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxslušné řízení v den zůstavitelovy smrti trvá. Spojovat zákonem se stejnými důsledky i jiné příčiny vedoucí k zániku manželství rozvodem se nejeví jako xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxm podá návrh na rozvod manželství, mohou být příčiny rozvratu manželství nejrůznějšího rázu a není důvod, aby je veřejná moc z vlastního popudu přezkouxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxpříčinil apod. Německá úprava (§ 1933 BGB) přijatá v r. 1977, která je svým dosahem daleko širší, je předmětem důvodné kritiky.
Z obdobných důvodů sx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx důvodem pro odnětí rodičových povinností a práv není jen trestný čin rodiče vůči dítěti, ale zneužití nebo závažné zanedbání rodičovské odpovědnostix xxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxti. Nabude-li dítě posléze svéprávnosti, resp. pořizovací způsobilosti, nelze mu bránit, aby se rozhodlo i takového rodiče povolat za svého dědice poxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxé nezpůsobilosti neuváděl, lze však mít za to, že pokud domácí násilí bylo provázeno fyzickými útoky na integritu zůstavitele takovým způsobem, že dosxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xít i jiné formy než formy fyzických útoků na zůstavitele, takže nová úprava je v tomto směru dokonalejší. Vydědění platí jen pro případ, kdy by měl být manxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxní sám vyloučit, nebo naopak, přestože byl dán důvod vydědění, uvedený v § 1482 odst. 1, z vlastní vůle ponechat manžela jako svého dědice.
II. Nezpůsoxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx že se manžel vůči němu dopustil činu naplňujícího znaky domácího násilí, a zemřel v průběhu řízení o tomto návrhu. Důvodová zpráva uvádí, že v takovém přxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxeba ani možno v řízení o rozvodu vyslechnout zůstavitele, navrhovatele rozvodu, nebyli třeba ještě ani vyslechnuti svědci a řízení bude nepochybně zaxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxzelo. Je třeba vidět, že člověk ve vyšším věku je snadněji ovlivnitelný a k podání žaloby jej mohou nutit osoby, jež mají zájem na tom, aby nedědil xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx dědic ze zákonné dědické posloupnosti. Lze mít za to, že s takovouto osobou bude nutno v řízení o pozůstalosti jednat jako s tím, kdo přichází v úvahu jako xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxorné (zda došlo k domácímu násilí, či nikoli), odkáže pozůstalostní soud (soudní komisař) toho, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem přxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx muset docílit vydání rozsudku, že je dědicem ze zákonné dědické posloupnosti.
3.
Manžel zůstavitele je zákonným dědicem, a tedy se projednává pozxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxi došlo k domácímu násilí a podání návrhu na rozvod manželství z tohoto důvodu, během řízení došlo k úmrtí zůstavitele (navrhovatele), aniž by předtím zxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx domácím násilí vůči zůstaviteli dopustil činu povahy úmyslného trestného činu, jak stanoví § 1481.
III. Nezpůsobilý rodič
4.
Podle odst. 2 je dědxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxažným způsobem zanedbával. To je také nový důvod dědické nezpůsobilosti, jeho výhodou je, že je prokazatelný rozsudkem soudu. Toto ustanovení platí, xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxrávnosti. V tomto období může dojít ke zbavení rodičovské odpovědnosti. Musí jít však o zbavení z důvodů uvedených v odst. 2, jež korespondují s důvody uxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxho dědickou nezpůsobilost
5.
Důvody dědické nezpůsobilosti uvedené v odst. 1 a 2 nejsou doprovázeny doložkou o tom, že zůstavitel může svému manželxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxx xxxx xxx xx xxx xx x xxslovné prominutí v těchto případech je možné. Když v těchto případech platí dědická nezpůsobilost pouze pro případy zákonné dědické posloupnosti, poxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxtavitel zpravidla věděl, a pokud přesto takové osoby ustanovil svými dědici, zahrnuje takové pořízení i prominutí činu, pro který by při zákonné dědicxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxíci, kteří naplnili důvody dědické nezpůsobilosti uvedené v § 1481 a v § 1482 odst. 1 či odst. 2. Tato otázka jejich nezpůsobilosti nabýt odkaz bude řešxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxnit s poukazem na jeho nezpůsobilost být odkazovníkem.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxa
Přehled výkladu:
I. Obecně (1)
II. Potomci dědicky nezpůsobilého manžela (2)
Z důvodové zprávy (k § 1481 až 1483):
Nezpůsobilost dědit zasxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxjadřující pravidlo, že na místo nehodného dědice nastupují jeho potomci, avšak jen při zákonné posloupnosti dědiců (při dědění ze zákona), neboť projxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xsobě vyloučené z dědického práva. Zákon mluví o potomcích vyloučeného x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxpí vždy na místo vyloučeného, např. když je vyloučen rodič jako jeden z dědiců druhé třídy (§ 1636 odst. 1), nastoupí na jeho místo jeho potomci, kteří by jxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxe a člena společné domácnosti, nebo
b)
potomci (v případě sourozenců ve třetí třídě dědiců jde pouze o děti, stejně jako v případě dětí prarodičů v šexxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxloučen rodič jako dědic ve druhé třídě dědiců, nenastupují na jeho místo jeho potomci, když tato alternativa není v § 1636 uvedena. Jedná se tedy o potomxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxli některý ze sourozenců zůstavitele (§ 1637 odst. 2), a o děti dětí prarodičů zůstavitele, které nastupují v šesté třídě, nedědí-li některé z dětí prarxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xřednost druhé možnosti uvedené pod písm. b). V ostatních případech zákonné posloupnosti, pokud ubude dědic, pozůstalost připadne zbylým dědicům danx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxi. V případě dědění z dědické smlouvy nebo dědění ze závěti platí § 1504 a 1505 o uvolněném dědickém podílu. Zákonným dědicům může připadnout zbylá čásx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxupnosti na místo vyloučeného, i když vyloučený přežil zůstavitele.
II. Potomci dědicky nezpůsobilého manžela
2.
V případě dědicky nezpůsobilxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xe zákon míní pouze ty potomky manžela zůstavitele, kteří nejsou také potomky zůstavitele a ani jím nebyli osvojeni. Tak závažný následek vyloučení z děxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxnžel a zůstavitel podal návrh na rozvod z důvodu uvedeného v § 1482 odst. 1, dává prý tím současně najevo, že míní ukončit i spojení s výlučnými příbuznými xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxtel pořídí pro případ smrti tak, že na něj nebude ničím pamatovat, neboť není nepominutelným dědicem. V každém případě, i když bude nezpůsobilým dědicexx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxosti v té části, v níž se provádí vypořádání společného jmění manželů (§ 111 z. ř. s.).
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x1 až 4)
II. Potomci zřeknuvšího se dědického práva (5)
III. Zřeknutí se dědického práva dědici v dědických třídách (6)
IV. Smlouva o zřeknutí se dědicxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx
xx xxxxx xxxxxxx xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxí právo se přidržuje zásady, že je na vůli dědice, zda dědictví přijme čili nic, promítá ji však pouze do úpravy odmítnutí dědictví, které pojmově přicháxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxtví již předem, jak to dnes - resp. od r. 1964 - činí platné právo. Úprava zřeknutí se dědictví (renunciace) náleží ke standardnímu instrumentáriu občanxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxesumptivním dědicem vypořádat ohledně následných majetkových poměrů.
Z praktického hlediska je navržená úprava účelná zejména v těch případechx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxl započítáváno xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxem odklidit. Navržené ustanovení bere zvláště v úvahu rakouskou (§ 551 ABGB), německou (§ 2346 a násl. BGB) a švýcarskou (čl. 495 an. ZGB) úpravu, jakox xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxského zákoníku, nepřejímá však jeho jednoduchou, elegantní formulaci, nýbrž vzhledem k tomu, že jde o institut po delší době obnovovaný, volí se úpravx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xe zůstavitelem. Tím se renunciace liší od odmítnutí dědictví, kdy se naopak vyžaduje právní jednání dědice nezávisle na vůli jiného. V požadavcích na fxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx popř. i soudního protokolu. Požadavek formy veřejné listiny pro smlouvu o zřeknutí se dědictví je plně odůvodněn právní konvencí kladoucí důraz na prexxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxi do budoucna, kdy nezřídka dochází k napětí, emocím a ovlivňování ("v dědicích bojujících o svoje zájmy často se uplatní nejtemnější stránky lidské byxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xeutrální osoba oprávněná veřejnou listinu vyhotovit. Na ní bude přispět k tomu, aby si strany - a zejména čekatel dědického práva, který se jej vzdává do xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxností ze smlouvy o zrušení dědictví. Proto různé právní řády přistupují v těchto případech k otázce formy při rušení smluv o zřeknutí se dědictví rozdílxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxx xxxvzalo z BGB institut zřeknutí se dědictví III. dílčí novelou ABGB (§ 551), pro dohodu o zrušení renunciační smlouvy však připustilo jakoukoli formu. To xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx Právník, LVII, 1918, s. 51-53) respektuje i aktuální rakouská
judikatura
[citovaná např. in Dittrich, R. - Tades, H. (red.) et al. Das Allgemeine bürgxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxl zejména z toho důvodu, že jde o ujednání mezi zůstavitelem a renunciantem, kterým žádná ze stran nic neztrácí. Připustit pro tyto případy po vzoru rakoxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxými. Proto návrh přejímá švýcarské pojetí (srov. Tuor, P. - Schnyder, B. Das schweizerische Zivilgesetzbuch. 9. vydání. Zürich: Schulthess Polygrapxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxno zrušení ústní nebo konkludentní.
Zřeknutím se dědického práva se presumptivní dědic vzdává práva na dědický podíl a současně - je-li zříkající sx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxický význam zejména, zřekl-li se nepominutelný dědic jen práva na povinný díl v souvislosti s tím, že zůstavitel zamýšlí pořídit o svém jmění závětí, doxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxti neučiní, nebo je následně zruší, anebo dědic povolaný závětí zůstavitele nepřežije nebo se stane nezpůsobilým dědit apod. Pak i ten, kdo se zřekl výsxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxsti, ať již bude vymezeno poměrně nebo ve vztahu k určité věci, k náhradě za ni vůči odkazovníku atd. V tom směru platí volnost smluvních stran. Zřeknutí sx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxo majetku nezbavuje, protože jeho dědické právo v době uzavření smlouvy ještě neexistuje). Proto se věřitelé presumptivního dědice nemohou dovolávax xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxorovat lze podle obecných ustanovení.
Dědického práva se presumptivní dědic může zříci i ve prospěch určité osoby. Lze předpokládat, že k obdobné pxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xx xxoba, v jejíž prospěch se čekatel dědického práva zřekl, skutečně dědicem stala. Nestane-li se tedy obmyšlený dědicem, nastoupí se svým dědickým právex xxxx xxx xx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xmlouva o zřeknutí se dědického práva je smlouvou, kterou uzavírá budoucí zůstavitel a jeho v úvahu přicházející budoucí dědic, který se zříká svého budxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxckého práva k polovině svého dědického podílu. Pouhé jednostranné prohlášení budoucího dědice o tom, že se zříká dědického práva, ani smlouva uzavřenx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxlze ani uzavírat takovou smlouvu, na jejíž jedné straně by jednali společně dva budoucí zůstavitelé (např. rodiče) a na straně druhé jejich společný děxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxlouvou se lze zříci dědického práva za protiplnění i bezplatně. Nejčastěji patrně půjde o případy, kdy zříkající se potvrdí, že převzal od druhé strany xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxažena v darovací smlouvě, kterou zůstavitel tohoto svého dědice obdaroval. Může dojít i k tomu, že zůstavitel uzavře dědickou smlouvu se svým budoucím xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxho, že by zříkající se obdržel nějaké plnění od zůstavitele. Tuto smlouvu mohou uzavřít nejen xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxuvšího se by mělo jít o osobu, která se dědicem zůstavitele může skutečně stát, protože přichází v úvahu jako dědic ze zákonné dědické posloupnosti, zříxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxe je nejblíže povolanou podle zákonné dědické posloupnosti. Zříkající se dědic se vzdává svého dědického práva obecně, a tedy z jakéhokoli titulu, z něxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xmlouvy ani ze závěti, jež byly pořízeny předtím, než se dědic svého dědického práva zřekl. V případě dědické smlouvy by tak došlo k jejímu zrušení. S přihxxxxxxxx x x x xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxé dědické posloupnosti. Lze si také představit situaci, kdy se dědic zřekne dědického práva výslovně jen pro případ dědění ze zákonné dědické posloupnxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xe dědického práva a někdy poté by jej povolal závětí za dědice, lze mít za to, že se zřeknuvší se dědic dědicem opět stane, protože je v tomto směru rozhodujxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx převede určitou věc nebo mu zřídí určité právo. Tato smlouva se týká zřeknutí se dědického práva, nikoli nějakého konkrétního majetku, není ani darováxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx zadluženého dědice. Podle § 1645 platí mimo jiné, že kdo se zřekl dědictví nebo povinného dílu, právo na povinný díl nemá, ale při výpočtu povinných dílx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xřihlédnutím k § 1475 odst. 1 lze konstatovat, že to není možné. Důvodová zpráva však uvádí, že se lze zříci dědického práva i ve vztahu k určité věci z pozůxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxentech na celé pozůstalosti, nýbrž tak, že mezi ně rozdělí věci ze své pozůstalosti a dědické podíly dědiců se budou rovnat poměru obvyklých cen jim zůstxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxat o získání té věci z pozůstalosti, k níž se dědického práva zřekl. Dědic se musí spokojit s tím, co mu zůstavitel případně zanechá.
2.
Zákon nestanoxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx 2). Je tedy možné, aby takovou smlouvu uzavřel opatrovník či zákonný zástupce některé ze stran smlouvy se schválením opatrovnického soudu. Lze předpoxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxytnuto takové plnění, jež mu nahrazuje případný v budoucnu napadlý dědický podíl. Není tedy vyloučeno ani zastoupení na základě plné moci, v daném přípxxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxým dědicem (viz § 1642 odst. 1, tj. s dítětem zůstavitele, a nedědí-li, pak s jeho potomky), platí, že:
-
nebude-li o tom nic ve smlouvě ujednáno, působx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
x
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx
x
xx xxxxxxx xxxx xýt ujednáno, že zřeknutí vůči potomkům zřeknuvšího se nepůsobí,
-
lze se zříci pouze práva na povinný díl, v důsledku čehož zůstane zřeknuvšímu se dxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxechá právo na povinný díl. Jelikož podle § 1 odst. 2 platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákoxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx tak tehdy, když se zřekne dědického práva ve prospěch jiné osoby, která se posléze dědicem nestane, jak je uvedeno v odst. 2. V takovém případě jde o podmíxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx různé, například když zemřela před zůstavitelem, když dědictví odmítla, stala se dědicky nezpůsobilou, byla platně vyděděna, zůstavitel změnil závxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx účinku, nedědí-li dědic povolaný v dědické smlouvě. Pokud zůstavitel poté, co uzavřel s dědicem smlouvu o zřeknutí se dědického práva, pořídí závěť, kxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xědické právo. Jelikož právo na odkaz není dědickým právem, nic nebrání zřeknuvšímu se dědici, aby přijal odkaz.
II. Potomci zřeknuvšího se dědickéhx xxxxx
xx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxeknuvší se v době uzavření smlouvy má, nýbrž i vůči těm, kteří se mu třeba v budoucnu narodí. Potomci zřeknuvšího tedy nemají dědické právo ani právo na poxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x
x xxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxnutí se dědictví nebude působit proti potomkům zřeknuvšího se x xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx pouze zřeknout práva na povinný díl, zřeknuvší se má otevřenou cestu k dědění ze zákona, dědické smlouvy či ze závěti. Je otázkou, zda zřeknutí se pouze pxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxvo na povinný díl. Také zřeknutí se dědického práva s tím, že si dědic ponechá právo na povinný díl, by působilo i vůči potomkům vzhledem k ustanovení věty xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxdického práva dědici v dědických třídách
6.
Smlouvu o zřeknutí se dědického práva nemusí uzavírat pouze dědici náležející do první třídy dědiců zůsxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxsobí zřeknutí se dědického práva i proti dětem sourozence (§ 1637 odst. 2). V případě šesté třídy dědiců by působilo zřeknutí se dědického práva i vůči děxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxho práva uzavřená podle odst. 2 je v podstatě speciální smlouvou ve prospěch třetí osoby. Dle odst. 2 se lze zříci dědického práva ve prospěch určité osobxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xx xapř. dědického práva zřekne dědic A ve prospěch dědice B a jsou ještě dědici C a D, všichni čtyři dědici by měli ze zákona právo na stejný díl dědictví, zůstxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxstalosti, dědici C a D získají každý po čtvrtině pozůstalosti. Pokud se dědic A pouze zřekne dědického práva bez toho, že by se tak stalo výslovně v něčí prxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx x xx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx. řádu se tato smlouva eviduje u Notářské komory České republiky podle předpisu přijatého 21.11.2013 sněmem Notářské komory České republiky o Evidenxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxto právního jednání (o zrušení práv a povinností ze smlouvy o zřeknutí se dědického práva), pokud byla také sepsána notářským zápisem. Pokud smlouva o zxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xložena do notářské úschovy. Evidenci tedy uniká smlouva o zrušení práv a povinností ze smlouvy o zřeknutí se dědického práva, která nebude uzavřena ve fxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx, tedy že zřeknutí vůči nim nepůsobí a dědické právo mít budou. O formě změny smlouvy zákon nic nestanoví, proto platí § 564, který stanoví, že vyžaduje-lx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xe formě notářského zápisu a zanesena v evidenci právních jednání pro případ smrti.
VI. Obecná ustanovení zákona, jimiž se řídí smlouva
9.
Jelikož xxx x xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx, jakmile si strany ujednaly její obsah, a že stranám je ponecháno na vůli, aby si v mezích právního řádu svobodně ujednaly a určily její obsah. Vztahují sx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxávní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý jxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxdlivý důvod, a o následcích, které z toho vzniknou, § 1730 o záznamech o údajích poskytnutých straně při jednání o smlouvě a o sdělených důvěrných údajíxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxit jen se souhlasem všech stran anebo z jiných zákonných důvodů, § 1764 až 1766 o změně okolností (zejména § 1765 o právu domáhat se obnovení jednání o smxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxy, ujednají-li si to strany.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxz ohledu na to, zda dotčený zemřel před zůstavitelem čili nic.
(Gl. U. 151)
2. Kdo se zřekl dědického práva, není oprávněn k dědické žalobě.
(Gl. U. Nx xx xxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx
xx xxxxxxvá: Odmítnutí dědictví, zřeknutí se dědického práva a vzdání se dědictví jako staronové instituty dědického práva po rekodifikaci. AdN, 2014, č. 1, s. x x xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxrliche Gesetzbuch. 34. vyd. 1994, s. 585.
6. Tuor, Schnyder: Das schweizerische Zivilgesetzbuch. 9. vyd. 1975, s. 381.
Odmítnutí dědictvx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xx xx
xxx xxxxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxm (5)
Z důvodové zprávy (k § 1485 až 1489):
Návrh ustanovení o odmítnutí dědictví vychází z platné úpravy v § 463 a násl. nynějšího občanského zákoníxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxo volnosti rozhodnout se, zda dědictví přijme či odmítne. Zavedení pořizovací volnosti zůstavitele a dědicova zavázanost ze zůstavitelových dluhů, xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx dědictví odmítnout a zásadně se mu nekladou žádné překážky. Vychází-li se z pojetí, že dědické právo vzniká dědici zůstavitelovou smrtí, musí být stanxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxvidlo § 463 odst. 2 platného zákoníku, podle něhož zmocněnec může za dědice prohlásit, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, popřípadě přijímá, jen je-li x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxat.
Vzhledem k závažnosti prohlášení o odmítnutí dědictví se vyžaduje, aby se tak stalo v zákonné lhůtě, popřípadě ve lhůtě soudem ze závažných důvoxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx situace, kdy již dědic dal svým počínáním najevo, že dědictví odmítnout nechce, typicky tím, že se jej fakticky ujal.
I. Obecně
1.
Jak je uvedeno v dxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xx v rozporu s ustanovením § 1489 odst. 1, dle něhož platí mimo jiné, že odmítne-li dědic dědictví s výhradou, je odmítnutí dědictví neplatné. Rozpor lze přxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx
xxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxtvuje, odmítnutí dědictví upraveno šířeji. Změny a doplnění oproti zák. č. 40/1964 Sb. jsou následující:
-
smluvní dědic může odmítnout dědictví xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x
x xxxx xxxxx 1 nově stanoví, že má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce,
-
uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví práxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xice výslovně neuvádí, že odmítne-li dědic dědictví, znamená to také odmítnutí práva na povinný díl, lze to však dovodit ze závěru druhé věty odst. 1, z něxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xílu a pouze odmítne dědictví, je v odmítnutí dědictví kumulováno i to, že nežádá ani povinný díl. Při vyrozumění o dědickém právu takového dědice je třebx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxí o tom, že "odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu", vyvolává otázku, zda místo odmítnuvšího majx xxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxx xx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xdmítnuvší nebude po odmítnutí již dědicem (viz § 1654 odst. 1 věta první), nýbrž se stane věřitelem s právem na výplatu peněžní částky rovnající se jeho xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxodl, přijal povinný díl pro sebe i pro své potomky (viz též § 2 odst. 2 a 3 a § 3 odst. 1).
2.
Odmítnutí dědictví se od zřeknutí se dědického práva liší txxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl (§ 1486). Takový dědic není povinen plnit žádné z nařízení zůstavitele, které mu bylo případně pořízením pro pxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxní právní moc rozhodnutí v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou, nemůže dědic, který dědictví odmítl, takovou žalobu podat, a byla-li xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx pro případ smrti odmítnutím dědictví z tohoto pořízení s tím, že uplatní své právo jako dědic ze zákona. Může se stát dědicem z pořízení pro případ smrti nxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxctví jiný titul (např. když dědic ze zákonné dědické posloupnosti dědictví odmítne a posléze se objeví závěť povolávající jej za dědice), jednou již odxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xdmítnutí nebo neodmítnutí dědictví se vztahuje na celé dědictví, tedy i na majetek nově objevený. Odmítnutí dědictví nelze odvolat, učinit pod podmínxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxněného odmítnutí dědictví vliv.
3.
Místo odmítnuvšího dědice z dědické smlouvy nebo závěti nastoupí náhradník, bylo-li na něj pamatováno, v opačxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxým výrazem znamenajícím rovné podělení. Nedojde-li k tomuto přirůstání dědických podílů, protože zůstavitel zanechal každému dědici určitý dědickx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx, kteří jsou povoláni k pozůstalosti místo něj (§ 1635 odst. 2, § 1637 odst. 2, § 1640 odst. 2); v ostatních případech nabudou zbylí dědici té které třídy cexxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxci následující dědické třídy. Pokud odmítnou dědictví všichni v úvahu přicházející zákonní dědici, stali by se dědici odkazovníci podle poměru hodnoxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xědic (§ 1634).
II. Zastoupení
4.
Odstavec 2 v podstatě přejímá obsah § 463 zák. č. 40/1964 Sb., rozšiřuje však obsah speciální plné moci zástupce děxxxx xxxx xx x xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xědictví přijímá, což je totéž). Zákon nežádá, aby podpis dědice na plné moci byl úředně ověřen. V případě zákonného zastoupení a opatrovnictví platí § 1xx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, soud jmenuje dědici pro řízení o pozůstalosti usnesením zvláštního opatrovníka. Tím, kdo jmenuje zvláštníxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxmítá, či neodmítá.
III. Schválení soudem
5.
Je třeba dbát také o to, aby případné odmítnutí dědictví, které učinil zvláštní opatrovník, zákonný zxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxí dědictví nebo odkazu, které učiní za zastoupeného jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, vyžaduje schválení soudu. Souhlas soudu k odmítnutí dědicxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxé hodnoty, nebo takové dědictví nebo odkaz odmítá. Dřívější praxí bylo, že soud schvaloval pouze odmítnutí dědictví, které za nezletilé či nesvéprávnx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxdla schvalováno, schvalována byla až dohoda o vypořádání dědictví. Dle občanského zákoníku však nyní s přijetím pozůstalosti mohou být spojeny závaxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxtětem, tak také v případě opatrovanců, kteří jsou ve svéprávnosti omezeni, mělo být pečlivě zvažováno. Z koncepce dědického práva jako práva absolutnxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xx xchvalovat, dědické právo (případně odkaz) lze tedy jen odmítnout. Předpokládá se, že opatrovnickému soudu bude předloženo schválení odmítnutí dědixxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxde třeba, aby i takové právní jednání schválil soud. Soud by měl schválit i právní jednání, kterým zákonný zástupce nebo opatrovník osoby, jež není plně xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxnit kdykoliv po smrti zůstavitele, nejpozději však do konce lhůty podle § 464 obč. zák. (nyní § 1487 obč. zák. - pozn. aut.).
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx staronové instituty dědického práva po rekodifikaci. AdN, 2014, č. 1, s. 5 a násl.
(Důsledek odmítnutí)
JUDr.
Martin
Šešina
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x x xxx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx že když osoba přicházející v úvahu jako dědic dědictví odmítne, nedědí. Odmítnuvší dědic nebo odkazovník nemá v takovém případě vůbec žádné povinnostxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxm opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, je musí splnit (§ 1490 odst. 2). Odvíjí se to od toho, že takový dědic po podaném vyxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx dědici, který dědictví odmítl, musí splnit ti, kdo dědí místo něj (§ 1506, § 1633 odst. 2). Výjimky jsou dány v případech, kdy zůstavitel projevil jinou vxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx nesplněna.
(Lhůty)
JUDr.
Martin
Šešina
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx
xxx xxxxx xxxxxxxx (5)
V. Vyrozumění vyhláškou (6, 7)
VI. Trvání dědického práva (8, 9)
Z důvodové zprávy:
viz u § 1485
I. Obecně
1.
V odstavci 1 se pro odmítnutí dxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným. Novou úpravou se v podstatě nic nemění, takto bude třeba postupovat i dle občxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxtví dědici, který byl o tomto svém právu poučen, právo dědictví odmítnout zaniká (odst. 2), soud ji však může usnesením prodloužit. K prodloužení lhůty xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxtví, či zda jej neodmítá, tedy že jej přijímá, musí dojít soudu před uplynutím lhůty.
Dojde-li soudu odmítnutí dědictví po lhůtě, dědic dědí, protože mx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxlší lhůtu pro vyjádření, uzná-li, že jsou pro to důležité důvody, stejně jako může jednoměsíční nebo tříměsíční lhůtu, dědici již danou, k jeho žádosti xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxité důvody. Lhůta běží každému dědici samostatně, a to od vyhlášení usnesení, případně od jeho doručení. Podle § 601 odst. 1 platí, že nabývá-li se právx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxžaduje se, aby se tak stalo v obvyklou denní dobu (§ 602). Podle § 603 právo zanikne uplynutím doby, na kterou bylo omezeno. Konec lhůty určené podle měsíxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce (§ 605 odst. 2). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledníx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxzůstalosti a s úkony s tím spojenými o soudu. Podle § 100 odst. 1 z. ř. s. platí, že úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti provádí notář jako soxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx x řízení úkony jménem soudu prvního stupně, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti (§ 103 odst. 3 z. ř. s.), a má v řízení při provádění úkonů soudního komisaxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxmisař, nejde-li o některou z výjimek uvedených v § 100 odst. 2 z. ř. s.
4.
Vyrozumění o právu odmítnout dědictví upravují také § 164 až 167 z. ř. s., pojexxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxává o "vyrozumění dědice o jeho právu odmítnout dědictví". Zákon mluví o dědici, avšak v této fázi jde ještě o předpokládaného dědice. Soud usnesením vyxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx ho o tom, že může dědictví odmítnout, a jaké jsou náležitosti a následky odmítnutí dědictví. Zákon o zvláštních řízeních soudních dále přejímá úpravu x xxxx xxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx měsíce od doručení usnesení; z důležitých důvodů může být lhůta k odmítnutí dědictví přiměřeně prodloužena. Soud vyhlásí usnesení přítomným osobám, xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx, náhradní doručení je dle § 126 odst. 2 z. ř. s. vyloučeno. Proti usnesení se nelze odvolat [§ 129 písm. f) z. ř. s.] a nemusí obsahovat odůvodnění (§ 124 odxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx platí, že má-li za to, že je zůstavitelovým dědicem, někdo, kdo dosud nebyl soudem o svém dědickém právu vyrozuměn, může do pravomocného skončení řízenx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxým v § 164 a 165 z. ř. s.
IV. Obsah usnesení
xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxmítnutí dědictví,
-
lhůtu k odmítnutí dědictví (jeden měsíc, má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce)x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x stanoví další náležitosti vyrozumění:
-
vyrozumění musí mít formu usnesení,
-
vyrozumívá se ten, o němž lze mít podle dosavadních výsledků říxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxení vyplývá následující možný obsah usnesení:
a)
Soud vyrozumívá účastníky o jejich dědickém právu a o tom, že mohou dědictví odmítnout do jednoho xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xrohlášení vůči soudu. Musí být v této lhůtě učiněno do protokolu u soudu nebo písemné prohlášení o tom musí soudu dojít v této lhůtě. Jsou-li pro to důležixx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxut.
c)
Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl.
d)
Uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout děxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxvu vůle, kterým by dědic své prohlášení odvolal, nebude přihlíženo, platí prohlášení, jež bylo prvně dědicem učiněno.
f)
Odmítne-li dědic dědictxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x výhradou povinného dílu. V takovém případě se nestane dědicem, vznikne mu pouze právo na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu, nestxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxjevo, že chce dědictví přijmout.
Poučení by mělo obsahovat i sdělení, co nastane poté, když dědic dědictví odmítne (kdo bude dědit místo něj) a když sx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx to, že je zůstavitelovým dědicem, nebo není-li známo místo jeho pobytu, soud jej vyrozumí o jeho dědickém právu vyhláškou. Půjde zejména o případy dědixxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxynuly nějaké
indicie
o tom, že mohou existovat dědicové, o kterých se zatím nic bližšího neví, popřípadě dědicové sice známí, avšak neznámého pobytu. xxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx osob apod.) pokusit zjistit bližší údaje o takových osobách, včetně adres. Za dědice neznámého pobytu se považuje také dědic, jemuž se nepodařilo doruxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx takovou osobu:
-
že přichází v úvahu jako dědic zůstavitele,
-
vyzve ji, aby se přihlásila soudnímu komisaři nebo opatrovníkovi, jenž jí byl jmxxxxxxx
x
xxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx
x
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxdá-li o sobě včas vědět (neuplatní-li dědické právo před soudem v této lhůtě, nezaniká jí dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k ní nebudx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx
x
xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxch sdělovacích prostředků, což se nabízí zejména v případech, kdy půjde o dědictví velkého rozsahu),
-
uveřejní xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xx xx xxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxku, který byl dědici ustanoven.
Podle § 120 z. ř. s. soud usnesením jmenuje pro řízení o pozůstalosti opatrovníka takovému dědici. K tomu viz též výkxxx x x xxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx § 164 či 165 z. ř. s. vyrozumívat o dědickém právu dědice původně neznámého nebo neznámého pobytu, když se v řízení o pozůstalosti objeví. Lze mít za to, žx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x x xxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x pozůstalosti, bude třeba jej vyrozumět o dědickém právu (§ 167 z. ř. s.).
7.
Z § 1671 odst. 1 věty druhé vyplývá, že dědické právo neznámého dědice nxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxalosti se k němu nepřihlíží. Otázkou je, co znamená, když se k takovému dědici nepřihlíží. Je třeba rozlišovat dvě možné situace. Tento dědic se může k jexxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxě, když se dědic do konce řízení o pozůstalosti nepřihlásí, bude jednáno bez něj a jeho dědický podíl připadne dědicům stejně, jako je tomu v případě, kdyx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx dle něhož platí, že tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, axx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
x xxxxx x je stanoveno, že uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví zaniká dědici právo dědictví odmítnout. S takovým účastníkem bude jednáno jako s dědicem, kteréxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxát ve prospěch jiného dědice nebo dědiců (§ 1490).
9.
Může nastat problém v případě, kdy bude zákonný zástupce nebo opatrovník xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxoupenému dědici vzniknout značná škoda, bude-li pozůstalost zatížena dluhy, nebo když zůstavitel zatíží dědice značnými povinnostmi, např. příkazxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx způsobili. Stěží lze mít za to, že i nečinnost zákonného zástupce nebo opatrovníka je právním jednáním, které musí být schváleno opatrovnickým soudemx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxkatury:
1. Poměrně časté jsou případy ustanovování opatrovníků dědicům neznámým nebo neznámého pobytu podle § 14 odst. 1 písm. a) not. ř. (nyní § 16xx xxxxx x xxxx xxxx x x xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxní pobytu osob, o kterých lze mít za to, že jsou dědici. Opačný postup by umožňoval některým dědicům, aby případně některého z dalších dědiců jako údajně xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxit i za nynější právní úpravy). Naopak, jestliže státní notářství (nyní soud - pozn. aut.) zjistí, že dědicové skutečně nejsou známi nebo jsou neznáméhx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxx xx xx xx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxatrovníka.
(R 34/76)
2. Dědice, k němuž v důsledku postupu podle § 468 obč. zák. (nyní § 1671 odst. 1 obč. zák. - pozn. aut.) jako k dědici neznámého pxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx dědic podá odvolání proti rozhodnutí soudu a současně sdělí svou adresu), pokud k tomu dojde dříve, než bylo dědické řízení pravomocně skončeno.
(KS Bxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx
x xůvodové zprávy (k § 1485 až 1489):
Jako nové se navrhuje doplnit pravidlo o přechodu práva odmítnout dědictví. Nejsou vyloučeny situace, kdy dědic zexxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxelých, anebo aby po obou odmítl dědit.
I. Obecně
1.
Toto ustanovení řeší jednu z možných situací; případ, kdy dědic přežil zůstavitele, byl vyrozuxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx Lhůta pro toto vyjádření běží a podle tohoto ustanovení dochází k jejímu prodloužení až do konce lhůty, která je dána dědici tohoto zemřelého dědice souxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxo toto vyjádření v řízení o zůstaviteli podle § 1487 odst. 1 věty třetí.
2.
Mohou však nastat ještě další situace, a to:
-
když dědic zemře po zůstaxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
x
xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx odmítá, případně že jej neodmítá (přijímá).
Pokud předchozí dědic za svého života ve lhůtě již dědictví odmítl, případně když jej neodmítl, jsou txx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxi. Pokud ještě běží lhůta k vyjádření nebo pokud k vyrozumění dědice zůstavitele ještě vůbec nedošlo, přechází jeho právo dědictví odmítnout na jeho děxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxtví po zůstaviteli odmítnou a někteří jej neodmítnou (přijmou). V takovém případě se lze přiklonit k tomu, že vyjádří-li se byť jeden z těchto právních nxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxno x xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxví se věnuje § 121 z. ř. s., který stanoví, že ztratí-li účastník v průběhu řízení o pozůstalosti způsobilost být účastníkem, soud v řízení o pozůstalostx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxáv a povinností prokáže. Předpokládá se tedy, že takový účastník prokáže úmrtním listem úmrtí dědice zůstavitele, rodným listem prokáže svůj příbuzexxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxdici, a tedy právní nástupci zemřelého dědice zůstavitele. Lze však předpokládat, že si údaje o právním nástupnictví zemřelého dědice zůstavitele opxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x právních nástupcích předchozího dědice od soudu projednávajícího jeho pozůstalost, případně si vyžádá spis. V takovém případě, kdy bude zjišťovat pxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx x x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx Podle § 107 odst. 4 o. s. ř. (§ 1 odst. 2 z. ř. s.) platí, že ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jxxx xx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxy:
(Odmítnutí dědictví pod podmínkou nebo s výhradou)
JUDr.
Martin
Šešina
Přehled výkladu:
I. Obecně xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx chce, popřípadě že je nechce, bere se jeho vyjádření jako konečné, proto je již nemůže odvolat.
I. Obecně
1.
Toto ustanovení řeší tři v úvahu přicháxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xelze přihlédnout.
II. Odmítnutí dědictví pod podmínkou, s výhradou nebo jen zčásti
2.
Ustanovení odst. 1 stíhá neplatností, odmítne-li dědix xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xteré lze dědictví platně odmítnout, či neodmítnout (přijmout), lze učinit takovéto prohlášení znovu a platně. Pokud již lhůta proběhla, lze mít za to, xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx x xxm nadále jedná jako s dědicem.
III. Osoba počínající si jako dědic
3.
První věta odst. 2 je jiným vyjádřením téhož, co obsahoval § 465 zák. č. 40/1964 xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xo způsobí změnu odpovědnosti za dluhy zůstavitele z omezené odpovědnosti na odpovědnost neomezenou, nemůže již platně dědictví odmítnout. Jde zejméxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxsti s částmi svého majetku, aniž lze rozlišit, co komu patří, pokud takový stav nebyl již před smrtí zůstavitele. Také může jít o případy, kdy dědic dává sxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x pozůstalosti ještě předtím, než byl vyrozuměn o svém dědickém právu. Vždy bude třeba věc posuzovat se zřetelem k okolnostem konkrétního případu. Každx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxtrpěl ztrátu, případně činí vše pro to, aby odvrátil škodu na majetku zůstavitele, což však nemusí znamenat, že jej chce získat jako dědic. To jsou zejméxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxní dědice.
IV. Odvolání již učiněného projevu vůle
4.
Druhá věta odst. 2 o tom, že se nepřihlíží ani k projevu vůle, kterým dědic odvolá své prohlášexxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxkem je vždy, že dědicovo původní prohlášení v tomto směru jednou učiněné je závazné a neodvolatelné. O tom je třeba též dědice při vyrozumívání o jeho práxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Z judikatury:
1. Dědic, který dědictví odmítl, nemá naléhavý právní zájem na určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem věci nálxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx kterým se k zůstavitelovu majetku nebo k jeho části projevuje jako jeho vlastník nebo z něhož je jinak nepochybné, že hodlá jako dědic vstoupit do zůstavxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x řízení o dědictví k platnosti závěti apod.).
Za takové počínání dědice nelze naopak považovat, jestliže v dědickém řízení vystupoval v předběžném šexxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxého řízení u znalce posudek o ceně nemovitosti zůstavitele.
(NS 21 Cdo 1351/2000, SoJ 99/01)
3. Marné uplynutí zákonné lhůty, ve které mohl nepřítoxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxoto dědice nehledělo jako na dědice zůstavitele (§ 519 zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku); tím ve smyslu § 5 a § 324 zákona č. 142/1950 Sb., občxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxva, musí si štátne notárstvo (nyní soud - pozn. aut.) po danom poučení v súčinnosti s ním objasniť, či sa tým myslí odmietnutie dedičstva, alebo či ide o prxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxu z nich.
(R 65/71)
5. Dědic, kterým svým počínáním po smrti zůstavitelky dal najevo, že dědictví nechce odmítnout, nemůže dědictví odmítnout ani txxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxn.
(KS Hradec Králové 17 Co 77/2004, SoRo 4/05, s. 140)
6. Dědic, který z prostředků náležejících do dědictví platil dluhy zůstavitele, nemůže odmíxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxt. 2 věta první obč. zák. - pozn. aut.) není rozhodující, zda si takto dědic počínal před poučením o dědickém právu a možnosti odmítnout dědictví, nebo ax xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxo bez dalšího dovozovat, že si jako dědic počínal i za nezletilé dítě.
(MS Praha 24 Co 321/1999, AdN 1/01, s. 22)
Vzdání se dědictví
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx
xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx o výši dědických podílů (3)
IV. Obdobné použití ustanovení o zcizení dědictví (4)
V. Odpovědnost za dluhy zůstavitele (5)
VI. Vzdání se dědictví a doxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxmítnutí dědictví. Dědické právo sice dědici vzniká smrtí zůstavitele, ale pod podmínkou, že dědic ve stanovené lhůtě dědictví neodmítne. Neodmítl-lx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxné ustanovení sleduje vyjít vstříc dosavadní praxi, která bez zákonné opory při řešení jednotlivých případů tápe nebo dospívá k řešením kritizovaným x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx třídě, často k tomu, že potomek zůstavitele má z různých důvodů zájem, aby jeho dědictví připadlo ostatním dědicům nebo některému z nich, jak jsou v rodixx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx na jeho potomky, jejichž vůli pokaždé nelze předem spolehlivě odhadnout, nehledě již k složitým situacím, které mohou nastat, jsou-li potomci tohoto xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx jiného dědice. Půjde tedy o zvláštní případ zcizení dědictví jedním dědicem v prospěch jiného. Dědic se samozřejmě může dědictví vzdát i ve prospěch něxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxednáno, rozdělí se poměrně.
V této souvislosti se nerozlišují případy dědické posloupnosti podle pořízení pro případ smrti a podle zákonné poslouxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xabytím dědického podílu souhlasila, protože ani jí nelze dědictví vnutit projevem vůle jiné osoby. Přijme-li obmyšlený dědic dědický podíl jiného děxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx může dědictví odmítnout, a tím odmítá nejen práva, ale i povinnosti, které se s tím pojí. Dědic, který dědictví neodmítne, se stává zůstavitelovým právxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xemůže se změna situace dotknout práv třetích osob (zvláště věřitelů), protože ti na právním jednání dědice, který se dědictví vzdá, a obmyšleného dědixx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx je pouhou jeho modalitou, která se liší jen v tom, že projevy vůle stran zachytí soudní protokol. Vzdá-li se však jeden ze spoludědiců dědického podílu vx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x x xxxx x xxxxx xxx xx xxx xědici v posledku s věřiteli vypořádají a jak případně ponesou výdaje s tím spojené, je záležitostí dohod zúčastněných osob.
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxahovat nemohou, protože tento dědic nakládá se svým majetkem. V tom je podstatný rozdíl mezi vzdáním se dědictví podle navrženého ustanovení a odmítnuxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx jimi mohou být popřípadě i jeho potomci. Pak záleží na tom, zda ti se dovolají relativní neúčinnosti takového projevu vůle a zda uplatní své odpůrčí právxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx jeho práva na povinný díl. Proto se obdobně jako v ustanovení o zřeknutí se dědictví i zde navrhuje výslovně stanovit, že vzdání se dědictví zahrnuje i vzxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxmají.
I. Obecně
1.
Důvodová zpráva objasnila důvod, proč bylo vzdání se dědictví zařazeno do dědického práva v občanském zákoníku, a také rozebírx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx
x
xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xozůstalost podle pořízení pro případ smrti i podle zákonné dědické posloupnosti,
-
vzdání se dědictví může být učiněno jen před soudem do protokolx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxa tedy byli již poučeni o svém dědickém právu, dřívější vzdání se dědictví by nemělo právní účinky,
-
dědictví se lze vzdát ve prospěch spoludědice nxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxx x právní jednání, ve kterém se jedna strana vzdává dědického práva a druhá ho přijímá a není k němu nutný souhlas ostatních dědiců ani soudu,
-
vzdá-li xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxutelným dědicem zahrnuje i vzdání se práva na povinný díl, ani potomkům tohoto dědice nevznikne právo na povinný díl, ani na ně nepřejde dědické právo taxx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně,
-
v souvislosti s § 1720 dědic, který se dědictví vzdal, i dědic, který je přijal, jsou věřitelům za dlxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xcizit dědictví podle § 1714 a násl. může po smrti zůstavitele již ten, kdo přichází v úvahu jako dědic, vzdát se dědictví může jen ten, kdo byl již vyrozumxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxoli, kdo má právní osobnost. V případě zcizení nestanoví občanský zákoník nic o tom, že zcizitel by měl splnit povinnosti, jaké ukládá odst. 2 dědici, kxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxdictví může být provedeno jen před soudem v řízení o pozůstalosti, tedy ve formě soudního protokolu. Zcizení dědictví může být provedeno úplatně i bezúxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xědictví, dalšímu dědici přenechává. Lze říci, že mu přenechává svůj dědický podíl z celé pozůstalosti, který mu náleží ze zákona, projednává-li se pozxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxic může vzdát dědictví, čímž dojde ke změně výše dědických podílů vyměřených dědicům zůstavitelem. Přihlédneme-li k § 1693 odst. 2, dle kterého si mohox xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xodobnou situací při vzdání se dědictví, lze se přiklonit k názoru, že i k vzdání se dědictví by mělo dojít alespoň za předpokladu, že zůstavitel takovéto xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx to, že další účast dědice, který se vzdal dědictví, v řízení o pozůstalosti končí, nejedná-li se o pozůstalého manžela, který by ještě setrval jako účasxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xodle § 189 odst. 2 z. ř. s. Otázkou je, zda by tak mohl učinit, pokud se na jeho straně dodatečně neobjeví silnější dědický titul, pokud by například došlo xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxt, že by mohl své dědické právo z této závěti uplatnit, když původně dědictví neodmítl.
III. Vztah vzdání se dědictví k dohodě o výši dědických podílů
xx
xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx x xxávní jednání, které takové dohodě předchází. Lze se přiklonit k názoru, že vzdání se dědictví nebude součástí těchto dohod, nýbrž bude jim předcházet. xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxí se dědictví nepodléhá schválení soudem, stejně jako zcizení dědictví. Ke vzdání se dědictví není třeba souhlasu ostatních dědiců. Dědici, který dědxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxít dohodu o výši dědických podílů nebo dohodu o rozdělení pozůstalosti již bez dědice, který se dědictví vzdal. Pro toto řešení svědčí i to, že když si strxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xzdal, byl nucen uhradit dluh zůstavitele), nemělo by řešení vzájemného vztahu dědice, který se dědictví vzdal, a dědice, který je přijal, být součástí xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xědictví, pouze stanoví, že vzdát se dědictví může dědic, který dědictví neodmítl, a že lze tak učinit před soudem v řízení o dědictví. To znamená, že dědix xxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xe prospěch jiného dědice lze učinit od tohoto okamžiku kdykoli do doby, než bude všemi dědici uzavřena dohoda o výši dědických podílů nebo dohoda o rozděxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxm řízení.
IV. Obdobné použití ustanovení o zcizení dědictví
4.
Je třeba mít na zřeteli ustanovení odst. 1, podle něhož se na vzdání se dědictví mají xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xoužití, jak uvádí důvodová zpráva. Např. podle § 1715 o oznámení zcizení dědictví soudu není třeba postupovat, když o vzdání se dědictví soud ví, neboť xxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxžejících k pozůstalosti, které náležely dědici, jenž se v jeho prospěch vzdal dědictví. Jelikož příjemce je již dědicem, zvětší se tak jeho podíl z pozůxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxx x xxuhlas (tedy přijetí) dědice druhého. Veřejnou listinu uvedenou v § 1714 odst. 3 nahrazuje protokol o jednání před soudem. Také v případě vzdání se dědixxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxz), ani na písemnosti, podobizny a záznamy rodinné povahy, a náleží mu vše, co k dědictví přibude tím, že ubude odkazovník nebo spoludědic nebo jakýmkolxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxnost za dluhy zůstavitele
5.
Z ustanovení § 1720 vyplývá, že nabývající dědic i dědic, který se dědictví vzdal, jsou věřitelům za dluhy zůstavitele xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xebyl poučen o právu na výhradu soupisu pozůstalosti, případně během lhůty k vyjádření o tom, zda toto právo uplatňuje,
-
v době, kdy uplatnil výhradx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxdic, který dědický podíl přijal, může s ostatními dědici uzavřít dohodu o rozdělení dědických podílů (§ 1693), popřípadě dohodu o rozdělení dědictví (x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xa výhradu soupisu. Nezbývá proto, než mít za to, že odpovědnost dědice, který se dědictví vzdal, je stejná jako odpovědnost dědice, který jeho dědický pxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxdictví vzdal, to, co ten za něj musel plnit věřiteli. Na to má ostatně dědic, který se dědictví vzdal, právo podle § 1876 odst. 2. Otázka odpovědnosti dědixx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxí se dědictví a dohoda o rozdělení pozůstalosti
6.
Za platnosti zák. č. 40/1964 Sb. byly uzavírány i takové dohody o vypořádání dědictví (nyní o rozdxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxatu svých dědických podílů v penězích, a zůstane jim v podstatě jen zachováno dědické právo. Dědice k tomu vede nejen důvod uvedený v důvodové zprávě (zaxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxávo pro případ, že se v budoucnu objeví další majetek zůstavitele, který by již chtěli získat. Lze předpokládat, že tomu tak bude i podle občanského zákoxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xakázána, nezakáže-li ji zůstavitel svým pořízením pro případ smrti. Je tedy otevřena další možnost pro xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxice, který z pozůstalosti nic nenabyl, za dluhy zůstavitele. Pokud takový dědic neuplatnil výhradu soupisu, odpovídá za dluhy v plném rozsahu. Pokud vxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxi. Pro
regres
mezi dědicem, který z dědictví nic nenabyl a uhradil věřiteli dluh zůstavitele, a dědici, kteří převzali celou pozůstalost, bude platit xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xalézacím řízení, když bude věřitel dědice žalovat o zaplacení své pohledávky, kterou mu dobrovolně neuhradili.
7.
Takovou dohodu dědiců, dle ktexx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxerou dědic přenechá spoludědici nebo spoludědicům svůj podíl z pozůstalosti, avšak nechá si jej vyplatit v penězích částkou, která nemusí být rovna jexx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxI. Splnění příkazů, odkazů a jiných opatření zůstavitele
8.
Z ustanovení odst. 2 vyplývá povinnost dědice, který se dědictví vzdal, splnit příkaz, xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxžil povinnost vydat jako odkaz určitou, nezastupitelnou věc výlučně z jeho majetku nebo kdy zůstavitel u vědomí určitých výjimečných schopností uložxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xplnění zůstavitelových nařízení dědicem, který se dědictví vzdal, mu bude muset být před potvrzením nabytí dědictví vykonavatelem závěti dědicům poxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxch případného splnění nebo zajištění splnění, bude se postupovat podle § 1691. Ostatní příkazy, odkazy nebo jiná opatření podle zůstavitelovy vůle muxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxcí předpisy:
Z judikatury:
xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxého spisu a lze jej učiniti ústně i písemně. Je platné vzdání se nároku z odkazu ve prospěch určité osoby, bylo-li příslušné prohlášení adresováno pozůsxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx 18.509/43)
2. Za pozůstalostního řízení musí se vzdání dědictví státi soudně; mimosoudní soukromé prohlášení nemá právních důsledků pro projednxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxporovati jiným právním jednáním vůbec.
(Vážný 5633/26)
4. Odevzdá-li se na základě inventáře celá pozůstalost jednomu spoludědici, aby zaplatix xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxy zůstavitelovy dluhy.
(P. 1893, s. 240)
Z literatury:
1. Kondrová: Odmítnutí dědictví, zřeknutí se dědického práva a vzdání se dědictví jakx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx x x xxxxx
xxx x
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxnovení
(Druhy pořízení pro případ smrti)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Přehled výkladu:
I. Obecně (1)
II. Pojex x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxx
xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx zůstavuje pozůstalost zůstavitel sám, jsou systematicky předřazeny úpravě dědění ze zákona (zákonné posloupnosti), protože dědění podle těchto poxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xč je dědická smlouva proti závěti co do právní síly mocnější. Přihlíží se však jednak k tomu, že závěť je obvyklejší a četnější způsob, jímž se o pozůstaloxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxá smlouva je co do své právní povahy i co do možností jejího využití institut speciální.
I. Obecně
1.
Pořízení pro případ smrti jako pojem se objevujx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxdní pořízení" a definoval jej jako pořízení, kterým zůstavitel zůstavuje jedné nebo několika osobám pro případ smrti odvolatelně svoje jmění nebo jehx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx tří druhů pořízení pro případ smrti. V § 553 o. z. o. stanovil, že je-li v posledním pořízení ustanoven dědic, nazývá se závětí, obsahuje-li však pouze jxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxh forem. Zahrnuje jak jednostranná právní jednání zůstavitele (závěť, dovětek), tak i nově dvoustranné právní jednání, jímž je zůstavitel vázán (dědxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx xxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx, které jim mají připadnout. To nyní neplatí a zákon zná závěť (§ 1494 odst. 1 věta první) a dovětek (§ 1498). Lze soudit, že dosavadní právní úprava, kterx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxkách), byla pro pořizovatele jednodušší, avšak dědicem se stal i ten, komu měl připadnout i předmět nepatrné hodnoty, který je nyní považován za odkaz. xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxhrnoval, upravoval ji nikoli v rámci absolutních majetkových práv, nýbrž v rámci xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xx xx xxxx x xxxxx xxxedu lze novou úpravu považovat za historicky revoluční a správnou. Zkušenost ukazuje, že staří lidé v období před svým úmrtím jsou více psychicky zranixxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxk dědic být svým postavením vůči zůstaviteli jist, je správné alespoň část pozůstalosti (maximálně 3/4) podřídit režimu dědické smlouvy.
5.
Závěx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxůstalosti, případně i odkaz. Podstatné je, že se jedná o právní jednání jednostranné.
6.
Dědickou smlouvou povolává ve smyslu § 1582 odst. 1 zůstaxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx jednání nikoli jednostranné, které zůstavitel nemůže ani jednostranně změnit, není-li to stranami dohodnuto, popřípadě pokud to neumožňuje přísluxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xe smyslu § 1498 stejně jako závěť zůstavitelovo právní jednání jednostranné, jímž může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici pxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xědice.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x něm učinil určitý odkaz třetí osobě, není dovětkem.
(Vážný 11.638/32)
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936.
2. Švexxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xx xxxxxář: Závěť. Zpravodaj Jednoty českých právníků. 2013, č. 2.
(Povinný díl)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Přexxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xx
xxx xxxxxxx xxx xxx xx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxx
xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxců. Ta jsou sice podrobněji upravena dále (§ 1642 a násl.), ale považuje se za účelné zdůraznit omezení volnosti zůstavitele již zde. Základní význam txxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxnovuje § 479 platného občanského zákoníku), nýbrž právo tohoto dědice na povinný díl, tedy jeho právo vůči závětním dědicům, aby mu bylo vyplaceno v penxxxxxx xx xxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxrti a nepominutelných dědiců je jednou ze zásadních otázek testovací svobody. Jde o řešení otázky, zda je zůstavitelova vůle zcela neomezená či zda má bxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxnstatování, že základním důvodem omezení zůstavitelovy svobody je ochrana dětí jím zplozených, zejména dětí nezletilých. Úprava povinného dílu pocxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxvnění rodinných vazeb. Vyjadřuje myšlenku, že každý, kdo počne dítě, nese za svého potomka odpovědnost, byť v omezené míře.
2.
Zajímavé je sledovaxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxtímco v o. z. o. to byla polovina zákonného dědického podílu (§ 765 o. z. o.), v dosavadní právní úpravě platné do 31.12.1991 tři čtvrtiny zákonného dědixxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx), posléze opět od 1.1.1992 jedna polovina zákonného dědického podílu. Občanský zákoník přistupuje k druhému extrému, tj. k pouhé jedné čtvrtině zákxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx
xx
xxxxxxdní literatura týkající se § 479 zák. č. 40/1964 Sb. používala termín "neopominutelní dědicové". Postavení nepominutelných dědiců se oproti dosavaxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xx
xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxl je nově konstruován jako pohledávka oprávněného vůči dědicům. Oprávněný přitom nenese odpovědnost za dluhy zůstavitele.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx - pozn. aut.) je podíl vypočtený z celého dědictví, a nikoli jen z té části dědictví, která se v konkrétním případě dědí ze závěti, tedy z té části dědictvíx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xí proto ve sporu zastupovati.
(P. 1905, s. 549)
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936.
2. Švestka, Spáčil, Škárová, Hxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxic v novém občanském zákoníku. PrRo, 2014, č. 11, s. 381 a násl.
5. Muzikář: Závěť. Zpravodaj Jednoty českých právníků, 2013, č. 2.
(xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx x xx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxko výjimka (3 až 5)
Z důvodové zprávy:
Právní důsledky pořízení pro případ smrti, lidské i majetkové, vyžadují projev poslední vůle učiněný v klidux xx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx která spravuje zařízení poskytující zdravotnické nebo sociální služby nebo která je v něm zaměstnána, stalo-li se tak xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx nařízení odkazu. Osobou, která spravuje zařízení poskytující zdravotnické nebo sociální služby, se rozumí jeho vlastník i jeho provozovatel.
Výxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxvy, která se uzavírá za přítomnosti obou smluvních stran) a osoba, která sepisuje veřejnou listinu o závěti má povinnost přesvědčit se, zda se projev poxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx za dědice nebo zřízení odkazu ve prospěch osob uvedených v odstavci 1 se však nemá uplatnit v případě, že byl zůstavitel z péče zařízení propuštěn a měl moxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxnost pořídit ve formě veřejné listiny, ačkoli přijímal služby takového zařízení. Výrazem "bez obtíží" se zamýšlí vyjádřit, že zůstavitel musí mít takxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxt zachována jen platnost závěti nebo dovětku, nikoli dědické smlouvy, protože projev vůle v dědické smlouvě nelze jednostranně změnit.
I. Obecně
xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxkově fyzicky i psychicky zřetelně oslabený pořizovatel nachází v závislosti na osobě, která pečuje o jeho zdravotní stav v příslušném zdravotním či pexxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxřizovatele varovat, že jejich snahy o zneužití tísnivé situace pořizovatele se nemusí setkat s úspěchem.
2.
Dochází k situacím, kdy zůstavitel žixx xx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxlad o dovoz obědů, zajišťování úklidu, ošetřování apod. Také jsou již organizace, jež monitorují pomocí elektronického zařízení na dálku stav zůstavxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx jej ošetří. Lze mít za to, že v těchto případech bude závěť zůstavitele platná i když nebude napsána ve formě notářského zápisu, bude-li zůstavitel v takxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xx v odst. 1 i 2 zmiňuje o veřejné listině, která zajišťuje objektivitu zachycení pořizovatelovy vůle, a tudíž je možné, aby za situace, kdy se zůstavitel nxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxí či vlastní. Jak se uvádí ve společných xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxné listiny, není takové právní jednání stíháno neplatností, splňuje-li všechny náležitosti stanovené notářským řádem pro notářský zápis.
4.
Usxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxažený bude také v souladu se zákonem. V daném případě je notář povinen se zabývat tím, zda dispozice ve prospěch osoby poskytující zůstaviteli péči nebyxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxující zůstaviteli v dotčeném zařízení péči může být dodatečně zhojena, jestliže se zůstavitel uzdraví natolik, že opustí dotčené zařízení a je bez obtxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx dovoluje jeho zdravotní stav po opuštění zařízení, kde mu byly poskytovány zdravotnické nebo sociální služby, že má prostředky, kterými by mohl notářx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxová situace nastane a kdy se tudíž původně neplatné právní jednání změní v právní jednání platné. Lze se přiklonit k názoru, že tento účinek nastane dnem xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx Škárová, Hulmák a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Díl II. 2008.
2. Mikeš, Muzikář: Dědické právo v teorii a praxi. 2011.
Oddíl 2
Závěť
xxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xx
xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxx xx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x x494 až 1497):
Závěť je nejobvyklejší způsob soukromého pořízení zůstavitele o pozůstalosti. Ust. § 1494 vytyčuje její základní pojmové znaky; na txxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxéně jedné osobě zůstavuje alespoň část svého jmění. Zdůrazňuje se, že závěť je osobním zůstavitelovým právním jednáním, ten proto nemůže učinit závěť xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxloučena.
Pro závěť jako právní jednání platí obecné požadavky vznášené na právní jednání v části první. Musí tu být tedy pravá a vážná vůle prostá omyxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxují jen zdůraznění zvláštní povahy závěti jako projevu vůle adresovaného jiným pro případ zůstavitelovy smrti, přičemž dědici, odkazovníci i soud se xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxvat k sepisování závěti až na poslední chvíli, ale při plných smyslech, s rozvahou a bez ukvapení, také se zvolením řádné formy pro závěť a s možností přesxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxnání (srov. zejména § 555 a 556 v obecné části). Závěť nelze vykládat podle toho, jak se jeví dědicům: je třeba interpretovat ji tak, aby se vůli zůstavixxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x x xxxx x xxxxx x x x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xpřesnit tím, že v posledním pořízení odkáže na některé další listiny. Pokud tyto další listiny nemají náležitosti závěti, lze je použít jen k interpretxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxu pořízení pro případ smrti, kterou je nově dědická smlouva, jak plyne zejména z § 1673 odst. 1. Lze se domnívat, že občanský zákoník považuje závěť za syxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxdnutí, neboť osud majetku, který v průběhu svého života na základě svého pracovního úsilí nabyl, by měl po jeho smrti pokračovat v rukou osoby, které nejxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx pořízení.
2.
Ve vztahu k nejsilnějšímu dědickému titulu, tj. dědické smlouvě (§ 1582 a násl.), která se v právní úpravě objevuje nově, platí, že v zxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx sice vyjadřuje svou vůli rovněž svobodně, je však již projevenou vůlí do budoucna vázán.
K odst. 1
II. Charakteristika závěti
3.
Odstavec 1 ve své xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxíl na pozůstalosti (nemůže tedy nikomu svěřit sepsání své závěti). Ohledně podílu na pozůstalosti lze říci, že zůstavitel může tento podíl stanovit zlxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxjetku. Pak budou jejich dědické podíly stanoveny poměrem hodnot zůstavitelem přidělovaných majetkových kusů. Podstatné jsou obsahové náležitosti xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxvětku (§ 1498), který naopak zůstavení podílu na pozůstalosti nestanoví. Společnou pro závěť i dovětek je ovšem možnost, že v obou těchto druzích poslexxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxti uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jak tomu bylo v § 476 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. Uvedení data pořízení v závěti lze doporučit, neboť se tím lxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxi uvede, že ji pořídil na Štědrý den v určitém roce nebo v den svých šedesátých narozenin, případně když v závěti uvede jiný údaj, ze kterého lze datum jejíxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxk zůstavitel několik závětí bez data, které vedle sebe nemohou obstát, budou neplatné všechny; bude-li alespoň v jedné z nich datum uvedeno nebo bude-lx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxt tak, že se tak stane, jakmile budou splněny všechny náležitosti, jež jsou pro tu kterou formu zákonem stanoveny.
K odst. 2
III. Výklad závěti
xx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx z úpravy obsažené v § 551 a násl. Zde však sehrávají značnou roli také speciální ustanovení o dědickém právu, na která odkazuje důvodová zpráva. Za záklxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xůli zůstavitele. Také platí pravidlo obsažené v § 574, dle kterého je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné, než jako na neplatné.
6.
Děxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxních (§ 1490 odst. 2, § 1506, 1509, 1629, § 1633 odst. 2) je zakotvena zásada, že ti, co nastupují k dědění na místo původních dědiců nebo mají prospěch z tohxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx následek ztrátu dědického práva (§ 1569 odst. 1). Podle § 1561 platí, že směřuje-li podmínka k jednání dědice nebo odkazovníka, které jím může být opakxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx x x694). Dědici si mohou rozdělit pozůstalost jen tehdy, neodporuje-li to vůli zůstavitele (§ 1694 odst. 1, § 1696 odst. 1, § 1697 odst. 1, § 1697 odst. 2). Dáxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxl do té míry, že je schopen projevit vlastní vůli. Nemusí se ani čekat na rozsudek, který mu vrátí způsobilost. Ani datum už není podstatnou náležitostí zxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxco přehlédl, kdy se zůstavitel zřejmě přepočetl při výpočtu dědických podílů (např. omylem rozdělil 6/5 pozůstalosti), když se vůle zůstavitele zaklxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxe § 1578 odst. 1 platí, že zničí-li zůstavitel jen jeden z několika stejnopisů závěti, nelze z toho ještě usuzovat na její odvolání. Podle § 1580 platí, xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxkon vychází z toho, že právě zůstavitel je tvůrcem majetku, který je předmětem dědění, případně jde o majetek, který převzal po předcích a zvelebil jej, x xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
Z judikatury:
1. Spor účastnxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xmyslu ustanovení § 175k odst. 1 o. s. ř. (nyní podle § 169 z. ř. s. - pozn. aut.).
2. Za podpis závěti nelze považovat text, který xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxrého svého majetku, "který je v jeho bytě", lze tento projev vůle vyložit tak, že se vztahuje i na úspory na vkladních knížkách, jež měl v bytě uloženy v dobx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx
xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx byl v závěti výslovně pojmenován; ze závěti však musí být zjistitelné, které určité osobě má zůstavený majetek připadnout.
5x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxá závěť může i v případě, že byla učiněna formou notářského zápisu, vyvolat zamýšlené právní následky.
6. Projev vůle účastníkx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xředběžné dohody s ním pojal do připravovaného textu závěti a zůstavitel vyjádří s takovým textem souhlas nebo navrhne jeho úpravu.
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxvat za neurčité: je prokazatelné, kdo je dítětem pořizovatele. Neobsahuje-li závěť další omezení, je třeba ji vykládat tak, že pořizovatel ustanovil xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xdN 2/95, s. 47a)
8. Jestliže zůstavitel ustanoví ve své závěti dědici svého majetku synovce, neteře a sestry, pak je jednoznačně určitelné, kdo jimi xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx
xx xxvěť je neplatná pro neurčitost ve vymezení okruhu povolaných dědiců jen tehdy, není-li ani výkladem právního úkonu možné dovodit, kdo se má stát dědicex xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxrou zůstavitel při pořízení závěti neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji.
(R 44/79, NS 4 Cz 22/1977)
10. Závěť není neplatná, i když v ní zůstaxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx
xxx xxxtliže zůstavitel v závěti určil konkrétní nemovitost ustanovenému závětnímu dědici, ale později tuto nemovitost smluvně převedl na jinou osobu, nelxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxcem určitého podílu majetku, který by bylo možno vyjádřit v penězích.
(Rc 33/76, KS Ústí nad Labem 5 Co 15/1974)
12. Dědic přihlašující se k pozůstalxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx x xoslednímu pořízení, postrádajícímu formálních náležitostí platnosti, lze zjednati platnost uznáním súčastněných osob.
(Vážný 6576/26)
14. Txxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxx obč. zák. zmařeno její povolání za dědičku.
(Vážný 4931/25)
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx xxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xawerka
Z důvodové zprávy:
viz u § 1494
Výklad:
1.
Toto ustanovení znamená prosazení základní myšlenky, která se snaží upřednostňovat testoxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxladních úkolů řízení o pozůstalosti. V řízení o pozůstalosti bude nutno zjistit stav a obsah i jiné listiny, která splňuje náležitosti závěti. Lze řícix xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx geometrický plán, který dokresluje záměr zůstavitele obsažený v závěti, náčrtek obsahující návrh rozdělení pozemku zůstavitele, trasu služebnostxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxvě objasnit i datum, kdy zůstavitel závěť sepsal.
Související ustanovení:
Související předpisy:
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxůraznění myšlenky, že na rozdíl od jiných právních jednání závěť (a potažmo dovětek) nelze učinit prostřednictvím plné moci. Při pořízení závěti se texx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx vymyká z právní úpravy, která se týká ostatních právních jednání. Zdůrazňuje se tak význam závěti i dovětku mezi ostatními právními jednáními.
2.
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx z této zásady v podstatě představuje dědická smlouva, kterou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a dxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxoc poskytnutá zůstaviteli při psaní vlastnoruční (holografní) závěti, jež jakkoliv ovlivnila charakteristické znaky jeho rukopisu, způsobuje nepxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx. Pořizovatel musí nejen pojmenovati dědicovu osobu, nýbrž i určiti podíl, který má zděditi, a nemůže přenechati třetí osobě jej určiti.
(Gl. U. 9649)
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxi již dříve vyjádřil myšlenku, že závěť (event. dovětek) je jednostranné právní jednání učiněné osobně zůstavitelem (§ 1494 odst. 1 věta první) - jednxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxí jednání zůstavitele, kterými pořizuje pro případ své smrti.
Související ustanovení:
Z judikaturyx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xx xx xxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 91 a násl.
Dovětek
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Přehled výklaxxx
xx xxxxxx xxx xx
xxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxně, tedy bez pořízení závěti. Podle toho se rozlišuje
kodicil
testamentární a intestátní. Pojmový rozdíl mezi dovětkem a závětí je v tom, že dovětkem nxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxí pro případ smrti má historický původ a vrací se do našeho dědického práva po více než šedesáti letech. Dovětkem nelze ustanovit dědice. Dovětek, jak vyxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx neustanovuje dědic, přesto je svým obsahem důležitý s přihlédnutím k tomu, co vše do něj může zůstavitel uvést. Zůstavitel, chce-li nařídit odkaz, staxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x
xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxti. Dovětek však může existovat vedle závěti a může také být samostatný. To znamená, že zůstavitel nepovolá dědice, spokojí se s tím, že jeho pozůstalosx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxosti, jež mohou být dle zákona uvedeny v dovětku. Nemusí jít vždy o uložení povinností, zůstavitel může v dovětku vyslovit svá přání, přičemž jejich splxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xx
x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx x550). Také to, co zákon stanoví o způsobilosti k pořízení závěti (§ 1525 a násl.), o účincích omylu (§1529 a násl.) a o výkladu závěti (§ 1494 odst. 2), plxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxe se jím dědic.
II. Spory o dovětku
3.
Může vzniknout spor o to, zda v daném případě je listina závětí či dovětkem. K tomu může dojít zejména tehdy, kdyx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxkoli ve zlomcích či procentech na celé pozůstalosti, nýbrž věcmi, které jim přidělil, nebo zda zůstavitel pouze nařizuje splnění odkazů. K řešení této xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxík není účastníkem řízení o pozůstalosti. Odkazovník podá žalobu na splnění odkazu a soud otázku pravosti a platnosti dovětku posoudí jako otázku předxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxvitelův projev vůle, na který se má hledět jako na přání bez právní závaznosti. Vzhledem k tomu, že je úkolem soudu dbát o to, aby vůle zůstavitele byla nálxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxavitele nelze dědicům potvrdit nabytí dědictví.
x xxxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxravdě o jednotlivých věcech, které nevyčerpávají celé pozůstalostní jmění.
(Vážný 11.935/32)
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentáxx xxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xxx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxx.
Karel
Wawerka
Z důvodové zprávy (k § 1499 a 1500):
Návrh ustanovení § 1499 a 1500 xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xravidlo o možnosti dědění z různých dědických důvodů, které mohou působit i vedle sebe (§ 1476).
Povolá-li zůstavitel v závěti svým dědicem jedinou xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx že sice povolá jediného dědice, ale zůstaví mu jen podíl z pozůstalosti a o její zbývající části nepořídí nic, potom v takovém případě připadne závětnímx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxept sleduje i návrh zákonného ustanovení pro případ určení zůstavitele v závěti, že závětních dědiců bude několik. Nevyměří-li jim zůstavitel podílyx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxrpána. Zůstavitel však může několika závětním dědicům zůstavit jen část pozůstalosti tím, že každému z nich vyměří takové dědické podíly, že část pozůxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx z pojetí, že zůstavitel víc závětním dědicům zanechat nechtěl.
Posledně uvedené pravidlo se neuplatní, je-li ze závěti patrné, že závěť skutkovou xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxl závětním dědicům přenechat pozůstalost celou (např. odkáže-li pěti závětním dědicům výslovně celou svoji pozůstalost, ale při vyměření podílů se zxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxjčastěji nastat, povolá-li zůstavitel závětí dědice, kterým zároveň přikáže, jak si mají pozůstalost reálně rozdělit - např. jednomu dům, druhému gaxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxavitel chtěl rozdělit mezi závětní dědice celou pozůstalost a podíly závětních dědiců se určí poměrem cen přikázaných věcí.
Výklad:
1.
Úvodem je xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxiců ze zákona. Zásada vyslovená v komentovaném ustanovení byla doposud jednoznačně upravena v § 461 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., předtím pak v § 536 zák. čx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxice na pozůstalosti byl zůstaven jen formou číselného podílu na celé pozůstalosti v podobě zlomku či procenta, xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx v době pořízení závěti není a nemůže být jasné, jaký majetek zůstavitel v době své smrti skutečně zanechá, a věc, kterou měl její dědic dle vůle zůstavitexx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx. Díl III. 1936, s. 77 a násl.
2. Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Díl II. 2008.
3. Mikeš, Muzikář: Dědické práxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxz u § 1499
Výklad:
1.
Podstata komentovaného zákonného ustanovení spočívá v důrazu na extenzívní výklad obsahu závěti. K takovému výkladu směřujx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxitele. Dominance skutečné vůle zůstavitele ovšem plyne i z úpravy v § 1494 odst. 2. Jasná bude situace, kdy zůstavitel například povolá dva dědice a každxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxé pozůstalosti, ale bude rozdělovat věci ze svého majetku, nerozdělí však vše, nýbrž jen některé cenné věci, přičemž jiné, také velmi cenné věci nerozdxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xx xxx xkutečně o ustanovení dědiců, jejichž dědické podíly budou vyjádřeny obvyklou cenou jim přidělených věcí, pak zbylé nerozdělené cenné věci připadnou xxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx x xxx xxxx xx xx/1964 Sb., na § 536 zák. č. 141/1950 Sb. a na § 554 o. z. o. V zásadě tedy platí, že zůstavil-li zůstavitel v závěti jen část pozůstalosti, zbývající část pxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx dědici povolanými k dědění zůstavitelovou závětí a dědici ze zákona, kteří by v této fázi řízení o pozůstalosti byli účastníky řízení (§ 110 odst. 1 z. ř. xxxx x xxxxxx xx x xxxx x xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxx xx xx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxovení:
Z literatury:
viz u § 1499
(Podíly na pozůstalosti)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Kxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxx xx xx xx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxých podílů (cumpartibus), anebo bez takového určení (
sine
partibus). Tyto způsoby lze kombinovat, a tak je možné, že zůstavitel část dědiců povolá záxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxcům, jejichž podíly vyměřeny nebyly, připadne zbývající část pozůstalosti rovným dílem.
Uplatnění tohoto samozřejmého pravidla ale nutně selžex xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxální úpravy - byla platnost celé závěti nutně ohrožena a vůle zůstavitele popřena. Proto se navrhuje stanovit, že se podíly dědiců povolaných s určením xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxy, kdy zůstavitel svojí závětí vyčerpá celou pozůstalost, avšak některým dědicům vyměří podíly z pozůstalosti, jiným podíly nevyměří, případně když xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxoví dědice C, D a E bez určení podílů z celé pozůstalosti. V takovém případě připadne každému z dědiců C, D a E jedna třetina ze zbývající čtvrtiny pozůstalxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx pozůstalosti, dědici B třetinu, dědici C šestinu a ještě ustanoví dědice D, na kterého tudíž nezbyde nic. Podle první věty se mají přepočítat podíly takx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxx x x x/30, dědic C - 5/30, dědic D - 5/30.
4.
V druhé větě odst. 1 je řešen případ, kdy např. zůstavitel vyměří dědicům A, B a C každému jednu třetinu, a ještě usxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx x xxxxxx xxxxxx xx x x x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxočtu budou dědit všichni dědici stejným dílem, tj. každý jednou čtvrtinou.
Související ustanovení:
§ 555 a násl., § 577, 583
(Poxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x závěru o neplatnosti projevu poslední vůle. V závěti zůstavitel vyjadřuje, co chce, aby se stalo s jeho majetkem, až umře. Ve všedních stycích mezi lidmx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxo poměry zakládané smlouvou nebo podobným způsobem. "Případ posledního pořízení se však vymyká ze všedních styků - je tu cosi důvěrnějšího, hlouběji lxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxmu znění projevu." (Svoboda, E., Dědické právo, Praha: Vesmír, 1921, s. 29) Z toho důvodu je namístě, aby byl v tomto případě zákonodárce veden snahou dáx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x x x x xxxx xxxx xxxxx xxxxace dostatečným způsobem, měl zákonodárce za to, že je třeba ještě stanovit obecné vykládací pravidlo.
Související ustanovení:
§ 555 a násl., § xxxx xxxx xxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx xxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx
(Výklad závěti v neobvyklých případech)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Přehled výkladu:
I. Obecně (1)
II. Dědici pokxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxnou osobu (tak nedědí-li některé ze zůstavitelových dětí nebo některý z jeho sourozenců, připadá jeho dědický podíl ex equo jeho dětem, popř. dalším poxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxi.
Četné civilní kodexy pamatují v různé míře podrobnosti zvláštní úpravou na případ, kdy zůstavitel povolá k dědění skupinu osob bez bližšího určexxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxě Rakouska, jehož občanský zákoník platil na našem území do r. 1950. Obecný občanský zákoník jen lakonicky stanovil v souvislosti s povoláním dědiců, xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xidí, mezi nimiž uvádí i chudé, pak nesvěřil-li rozdělení odkazu mezi tyto osoby nikomu jinému, má provést dědic volbu, komu a jak bude v rámci určeného okxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx dekrety z r. 1812 a 1846, nehledě k tomu, že tento zákoník byl vypracován more iuris naturali a jeho střídmě formulovaná pravidla doplňuje nevyčerpatelxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xyvratitelná právní domněnka převzatá do navrhovaného ustanovení. Uplatní se tedy právní pravidlo, že v případě, když zůstavitel povolá za dědice skuxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxtížena příkazem použít dědictví ve prospěch určené skupiny. Toto právní pravidlo se ovšem uplatní, jen nebude-li zřejmá jiná zůstavitelova vůle, proxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx x x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxx nejasné dispozice zůstavitele bylo možno takovou závěť vyložit a považovat ji v řízení o pozůstalosti za platnou.
K odst. 1
II. Dědici pokládaní spoxxxxx xx xxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxx xxxt. 2 (třetí třída dědiců), kdy pokud z jakéhokoli důvodu nedědí potomek či sourozenec zůstavitele, připadne dědictví jeho potomkovi. Lze říci, že v daxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xich nežije, nastoupí na jeho místo jeho děti, stejně jako by nastoupili v případě dědění podle zákonné dědické posloupnosti.
K odst. 2
xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxitel podnikal, jeho zaměstnance, členy klubu, kam docházel, hráče mužstva, jehož byl členem apod. Zákon sice stanoví přesně okruh dědiců tím, že uvádíx xx xxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx platí § 1500 odst. 1 a nejsou-li podíly určeny, mají dědici právo na pozůstalost rovným dílem. Zůstavitel může také pověřit třetí osobu určením, jak má xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
K odst. 3
IV. Chudí a další sociálně ohrožené skupiny
4.
Odstavec 3 směřuje k dědicům, kteří potřebují pomoc z důvodů humanitárních (chudí, sirotxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxdictví použije ve prospěch určené skupiny, lze považovat za zákonný příkaz. K tomu viz také § 1571, podle něhož právo vymáhat splnění příkazu mají kromě xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xrganizací pečujících o skupinu osob, kterým má majetek z pozůstalosti sloužit.
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxscendentů podle kmenů.
(Peitler 382)
Uvolněný podíl
(Uvolnění dědického podílu)
JUDr.
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx)
Z důvodové zprávy (k § 1504 až 1506):
Návrh ustanovení § 1504 až 1506 řeší přirůstání dědických podílů závětním dědicům pro případ, že některý z nixx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx.
Naproti tomu za situace, kdy zůstavitel jejich podíly na pozůstalosti vyměří tak, že každému přizná jen určitý konkrétně vymezený podíl, se vycháxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx x x xxx xxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx za takové situace podíl závětního dědice, nepřiroste ostatním závětním dědicům, nýbrž připadne dědicům ze zákona (§ 1499, 1500).
Pokud závěť povoxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxx xe další tři dědici podělí stejným dílem), pak uvolněný podíl přiroste jen dědicům ustaveným sinepartibus.
Také při přírůstku uvolněného dědickéhx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx jemuž podíl přirostl, je totožné s právem osoby, na jejíž místo vstupuje. Patří mu to, co mu bylo zůstaveno od smrti zůstavitele, neboť ten, kdo byl původxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxtuace, kdy mělo jít z vůle zůstavitele nebo povahy věci jen o takovou osobní povinnost dědice původně povolaného, kterou na další osobu nelze přenést.
xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx závětí ustanovený dědic buď zemře dříve než zůstavitel, nebo se dědictví zřekne, odmítne jej či se stane dědicky nezpůsobilým, a v závěti nemá ustavenéxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxtví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Úprava v občanském zákoníku je dalším důkazem posilování postavení závěti a vůle zůstavitexx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxne už před smrtí zůstavitele, či po jeho smrti. Pokud zůstavitel nepořídí o celé své pozůstalosti, řeší se situace podle § 1499, případně podle § 1500 odsxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxtání uvolněného dědického podílu
2.
K přirůstání nedojde v případech, kdy byl dědici, který nedědí, ustanoven náhradník. Podíl také nepřirůstá toxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx nepřirůstá žádnému ze spoludědiců ustanovených zůstavitelem, připadne dědicům ze zákona (
a contrario
§ 1504). Může však dojít k tomu, že zůstavitel xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxí naprostou většinu jeho majetku, tedy v podstatě vše, co vlastní. Dojde-li k situaci, že dědic konkrétní věc dědit nebude, nastoupí k ní dědici ze zákonxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx věcí za svého života zcizí, případně k ní jinak pozbude vlastnické právo za svého života, nelze z toho dovozovat, že by se dědic takové věci měl podílet jaxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx ustanovení:
Z judikatury:
Zásada § 560 o. z. o. (nyní § 1504 obč. zák. - pozn. aut.) platí také, zxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxx xx xx xx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Díl II. 2008.
xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxe na o. z. o. včetně pojmosloví a na § 1504. Je spravedlivé, aby zůstavitelova vůle v situacích, které v době pořízení závěti nepředpokládal, byla respexxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxadně určitou věcí z majetku zůstavitele. Znění odst. 2 se obsahově shoduje s ustanovením § 1501 odst. 1.
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxxxx
(Přechod omezení)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Z důvodové zprávy:
viz u § 1504
Výklad:
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xe s přechodem uvolněného dědického podílu dědice, který dědictví nenabyl, na jiného dědice (ať půjde o dědice ze závěti nebo ze zákona) přechází i omezexxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxn na osobu jím povolaného dědice, a druhá, objektivního rázu, kdy dědic, jemuž napadl uvolněný podíl, nemůže dané omezení splnit, protože k tomu nemá scxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxxx
xx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxem. Tento termín má širší význam, je třeba si pod ním představit zejména závazek splnit odkaz, podmínku či příkaz, které zůstavitel uložil povolanému dxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xa toho, komu se dostalo uvolněného dědického podílu.
(Vážný 9905/30)
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936.
2. Švesxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Z xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxců nedědí, ustanoveními o nástupcích takového dědice. Při dědění podle závěti je rovněž řešeno, kdo získá uvolněný podíl závětního dědice: vyměří-li xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxsloupnosti. Vyjádří-li zůstavitel vůli, že se jen závětní dědici mají podělit o pozůstalost, pak uvolněný podíl přiroste zbylým závětním dědicům (§ 1xxxx xxxx x x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxních dědiců, který dědické právo nenabude. Může na tyto případy pamatovat sám a zařídit se podle svého. K tomu účelu slouží institut náhradnictví (
subsxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxvolaný dědic nedožije zůstavitelovy smrti, či pro případ, že se jí dožije, ale nebude s to dědit pro nezpůsobilost, anebo dědictví odmítne apod. Svěřenxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxnskému nástupci), nastane-li událost určená v pořízení pro případ smrti.
Zůstavitel se tedy v posledním pořízení může rozhodnout, kdo nastoupí v pxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxoláno i více pro případ, že se ani druhý, třetí atd. z povolaných náhradních dědiců dědicem nestane. V den dědického nápadu připadne dědictví tomu, kdo bxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xůbec povolá, je mu stejně tak na vůli, zda je povolá pro všechny myslitelné situace, anebo jen pro některé. Tak je v možnostech zůstavitele povolat náhraxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xtp. Pro pochybné případy, při nichž tento zužovací úmysl zůstavitele není dobře patrný, slouží vykládací pravidlo § 1508.
Výklad:
1.
Ustanovení xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx tzv. právo přírůstku ostatním závětním dědicům. Toto tzv. obecné náhradnictví řeší situaci, kdy zůstavitel v závěti výslovně stanoví náhradníka svéxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx poslední vůle bude naplněn. Před 1.1.2014 bylo také možné ustanovovat náhradníky, i když to zákon výslovně neupravoval, praxe to však připouštěla.
xx
xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxrým postupně vznikne právo na pozůstalost tak, jak budou ti před nimi postupně dědictví během řízení o pozůstalosti odmítat. Zůstavitel může jejich poxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx dědici několik náhradníků tak, že všichni společně nabudou pozůstalost v určitých dědických podílech. Náhradníky mohou být spoludědici (§ 1510) i jixx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xa obecné.
(Gl. U. 1541)
Z literatury:
1. Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Díl II. 2008.
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxx xxtuaci, kdy zůstavitel v závěti např. uvede, že ustanovuje náhradníka pro případ, že dědic dědictví odmítne xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxdictví nenabude. To mohou být případy, kdy dědic zůstavitele nepřežije, když se dědictví zřekne, stane se dědicky nezpůsobilým nebo dědictví odmítnex
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xít za to, že ustanoví-li zůstavitel náhradníka dědici např. výslovně pro případ, že se nedožije nápadu dědictví, dědic se smrti zůstavitele dožije a děxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx99, 1500, § 1504 a násl.
Z literatury:
1. Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Díl II. 2008.
(xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xsoby, na jejíž místo náhradník vstupuje. Patří mu to, co mu bylo zůstaveno, od smrti zůstavitele, neboť ten, kdo byl před ním povolán, jako dědic vůbec nexxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxuta) omezil. To neplatí předně v tom případě, kdy zůstavitel projeví jinou vůli. Nemůže to ale platit ani za situace, kdy z povahy věci mělo jít jen o takovxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxa v § 1506. V tomto směru viz výklad k § 1506. Jsou jím řešeny případy, kdy zůstavitel instituta (povolaného dědice) přímo v závěti zatížil omezeními, anix xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xávěti vyjádřil, aby se tato omezení vztahovala i na substituta, pokud to je možné. Nemožné je to v případě, že omezení vůči substitutovi má osobní charakxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx na náhradníka omezení nepřejdou.
2.
Jde o další z dlouhé řady zákonných ustanovení, která napomáhají tomu, aby se po smrti instituta uplatňovala vxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxitnější zákonné úpravě obsaženo v jediném ustanovení.
Související ustanovení:
Z literatury:
1. Roučxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xx x xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxrka
Z důvodové zprávy:
Zůstavitele v podstatě nic neomezuje v tom, koho za náhradníky povolá, a zda ustavenému dědici povolá v téže řadě za náhradnxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxdice. V takovém případě se má za to, že zůstavitel chtěl o uvolněný dědický podíl instituta podělit náhradníky ve stejném poměru, v jakém jim zůstavil poxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx V takovém případě se uvolněný podíl instituta rozdělí mezi náhradníky (povolané v téže řadě) rovným dílem.
Výklad:
1.
Jsou-li ustanoveni za subsxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx.
2.
Jestliže však dojde k situaci, že by zůstavitel v závěti uvedl, že uvolněný podíl má připadnout ostatním závětním spoludědicům a ještě další osxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxní:
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 168 a násl.
(Zánik náhradnictví)
JUDr.
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx 1671 odst. 2).
Druhý odstavec obsahuje výkladové pravidlo. Odpovídá běžnému chápání, že zůstavitel, který povolá závětí za dědice svého syna nebo xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxce svého potomka (typicky nezletilého) a ustaví-li mu substituta, předpokládá se - pro případ, že zůstavitel neprojeví jinou vůli - že tak chtěl učinit xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx dispozice zánik náhradnictví s tím, že je na zůstaviteli, aby se případně vyjádřil jinak.
Výklad:
1.
Odstavec 1 stanoví pravidlo, z něhož lze také xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx
xx
xxxxxxec 2 řeší případ, kdy zůstavitel zřídí náhradnictví svému dítěti v době, kdy toto dítě nemá děti. xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxice (tj. vnuci zůstavitele), nebude-li dědit jejich předek. Obdobně totéž platí o jiných potomcích zůstavitele, což může nastat např. tehdy, kdyby děxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxx xmrti zůstavitele již své dítě měl.
Související ustanovení:
Z literatury:
1. Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol.: Občanxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
JUDr.
Karel
Wawerka
Přehled výkladu:
I. Obecně (1)
II. Případy svěřenského nástupnictví (2)
III. Řízení o nabytí pozůstalosti svěřenským nxxxxxxxx xxx
xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx
xxxx xxxxzetí a plnění závazků následným dědicem (8)
Z důvodové zprávy:
Svěřenské nástupnictví (fideikomisární
substituce
) představuje nařízení zůstaxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxx co zůstavitel sám přednímu dědici zanechal.
Úprava fideikomisární
substituce
především respektuje autonomii vůle vlastníka a umožňuje se mu upxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx x institut praktický pro případ, že přední dědic není způsobilý o svém majetku pořizovat. Nemá-li přední dědic tuto způsobilost, protože je nedostatečxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xmezené ve svéprávnosti, která nemá zákonného dědice, zajišťuje ponechání vlastnictví v soukromé sféře, neboť zůstavitel vyloučí tímto opatřením odxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxmecké.
Starší právnická terminologie označovala vulgární substituci jako obecné náhradnictví a fideikomisární substituci jako svěřenské náhrxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxupuje substitut jako náhradník, nýbrž jako nástupce, neboť i fideikomisární substitut je jako dědic právním nástupcem zůstavitele. Z toho důvodu se px xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxsární
substituce
se označuje jako "svěřenské nástupnictví". To umožňuje jak přehledné odlišení náhradníka od svěřenského nástupce, tak také odlišxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx anebo toporné (přední dědic a zadní dědic, anebo dědic a poddědic). V souvislosti s úpravou svěřenského nástupnictví se tudíž navrhuje označit předníxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxje jako "následný dědic", aby bylo zřejmé, že i on je dědicem, neboť i pro něho platí ustanovení o dědicích, např. o dědické způsobilosti, o povinnosti k úxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xako dočasný vlastník na dobu vymezenou v závěti. Vzhledem k tomu nelze mít za to, že zůstavitel nechtěl vyloučit následného dědice z dědění pro případ, žx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxlání za náhradníka.
I pro nařízení svěřenského nástupnictví se vyžaduje určitost. Nevyjádří-li se zůstavitel tak určitě, aby bylo možné rozhodnoxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxciálním ustanovením následek, který zůstavitel již nemůže napravit, a zachovat platnost jeho nařízení, avšak tak, aby volnost dědice nakládat s dědixxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxuje přesně důvodová xxxxxx x x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xiné osobě jako dalšímu dědici (svěřenskému nástupci), nastane-li událost určená v pořízení pro případ smrti. V tomto případě dědí nejprve tzv. přední xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xenastal případ, kdy by se předními dědici stali dědici zákonní proto, že zůstavitel žádného předního dědice nepovolal. Takoví dědici by mohli dědictvx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx kdy zůstavitel nepovolá předního dědice, by bylo možné řešit i tím, že by byl ustanoven správce pozůstalosti, který by majetek spravoval do doby, než poxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xodle § 1512 a také v případech uvedených v § 1513, kdy zůstavitel v závěti nebo v dědické smlouvě:
a)
nařídí, že dědictví má přejít po smrti dědice na náxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx smrti zůstavitele ještě není,
e)
povolá dědice s podmínkou,
f)
povolá dědice na určitou dobu.
Případy uvedené pod písm. a) a b) se shodují, xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxtavitel.
Zakáže-li zůstavitel dědici, aby o zanechaném jmění pořizoval, jak je uvedeno pod písm. c), znamená to, že po předním dědici nabudou majetek xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx závětí nebo dědickou smlouvou. Testovací volnost takového předního dědice je tím omezena jen na jeho vlastní pozůstalost. Lze tedy říci, že případné pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxo smrti ještě není, což mohou být např. ještě nenarozené děti dítěte zůstavitele, jak je uvedeno pod písm. d), znamená to, že neurčí-li zůstavitel součaxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxími dědici všichni, neuzavřou-li dohodu, kterou pozůstalost přenechají xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx x xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxm. d) bude záležet na tom, k jakému okamžiku zůstavitel vztáhne dědické právo následného dědice. Může tak učinit k datu narození následného dědice, příxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxsti).
Může nastat situace, kdy zůstavitel stanoví následnému dědici podmínku, po jejímž splnění nabude dědictví, jak je uvedeno pod písm. e) výše. Poxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx podobných přípravků či jedů nebo z chorobné závislosti na hráčské vášni představující závažnou duševní poruchu a bude ještě určitou dobu po vyléčení úxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx nabude dědictví splněním odkládací podmínky nebo naopak, je-li dědic povolán s rozvazovací podmínkou, je dědicem předním, který bude povinen dědictxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx značí, že přední dědic dědictví nabude a po zůstavitelem přesně stanovené době (např. po deseti letech od úmrtí zůstavitele) bude povinen jej předat náxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxůstalosti, jak je uvedeno v ustanovení § 194 z. ř. s., který ukládá ve svém odst. 1 postupovat přiměřeně podle ustanovení dílů 1 a 2, tj. podle § 98 až 193 z. řx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxná skutečnost, kterou pominulo odsunutí dědického práva následného dědice, dojde zpravidla na návrh následného dědice k druhému projednání pozůstaxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxým pominulo odsunutí dědického práva následného dědice, a k tomuto dni se také vztahují účinky rozhodnutí o pozůstalosti, tj. nabytí vlastnického práxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxatorní
účinky. Podle § 194 odst. 2 z. ř. s. soud (soudní komisař) v rozhodnutí o pozůstalosti rovněž rozhodne o povinnosti následného dědice přispět pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxůstalosti
4.
Jelikož následný dědic má před tím, než dědictví nabude, určitá práva již v době, kdy majetek náleží přednímu dědici (§ 1520, 1522 a 152xxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx, o níž lze mít důvodně za to, že je zůstavitelovým dědicem (§ 110 odst. 1 z. ř. s.). Je-li následný dědic nepominutelným dědicem (§ 1643 odst. 1), může, jak xx x xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xáno poučení o tomto jeho dědickém právu a také poučení o právu výhrady soupisu (§ 1674 až 1676, § 1706 a 1707). Odkazy, dluhy zůstavitele, případně i výplxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxic nebude souhlasit s vyrovnáním za splněné dluhy podle § 194 odst. 2 z. ř. s. v plné výši s poukazem na to, že přední dědic měl uplatnit výhradu soupisu. Taxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx nástupnictvím, a kromě toho bude mít i svůj ostatní (volný) majetek, ohledně kterého má pořizovací svobodu a který mohou dědit osoby, jež sám svobodně k xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xe předmětem svěřenského nástupnictví, převezme svěřenský nástupce.
V. Vlastnické právo předního dědice
5.
Vzniká otázka, kdo je vlastníkem maxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxitel při nařízení svěřenského nástupnictví dědici právo s dědictvím volně nakládat, postrádá vlastnické právo předního dědice jeden z nejvýznamnějxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxm vlastnickým, byť omezeným závazkem vyplývajícím ze svěřenského nástupnictví. Ostatně i v ustanovení § 1521 se mluví o vlastnickém právu dědice.
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xovažuje i za povolání za náhradníka. To znamená, že když přední dědic, ustanovený zůstavitelem, dědictví nenabude (zemře před zůstavitelem, zřekne sx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxí.
7.
Podle odst. 2 platí, že je-li zůstavitelovo nařízení do té míry neurčité, že nelze zjistit, zda povolal náhradníka nebo svěřenského nástupcex xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxadník jen tehdy, když jej dědic, jehož je náhradníkem, nenabude. xxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxi zákon na několika místech (§ 1490 odst. 2, § 1506, 1509, 1629 a § 1633 odst. 2) stanoví zásadu, že ti, co nastupují k dědění na místo původních dědiců, musx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xíci, že zůstavitel může i svěřenskému nástupci (následnému dědici) uložit podmínku či příkaz. Lze tak učinit vzhledem k zásadě svobody vůle zůstavitexx x x xxxxxxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Následný dědic bude také povinen převzít závazky váznoucí na majetku již za života zůstavitele, i zxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xouhlasem dědice následného (§ 1522). Může jít např. o zachování služebnosti bytu, výměnku či důchodu pro určité osoby po dobu jejich života.
Souvisxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxisární substituci, nýbrž o nezávazné přání, uvedl-li zůstavitel v závěti, že prosí, aby dědic ve své závěti odkázal "veškeré své jmění" stejným dílem sxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxba smlouvy dle § 551 obč. zák. (nyní § 1484 obč. zák. - pozn. aut.). Soudu pozůstalostnímu jest se postarati o právní zastoupení dosud nenarozených fidxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxo i k předmětu odkazu - pozn. aut.).
(Rouček, Sedláček: díl III, s. 176, 7888)
4. Náhradní dědic není dědicem předního dědice (fiduciáře), nýbrž zůsxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xx x xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xx xx xxxxx x xxx2 odst. 1 - pozn. aut.) jest ustanovení dědicem pod odkládací výminkou, že se fiduciární dědic dožije případu
substituce
.
(JBl. 1880, č. 28)
Z lixxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxn
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Z důvodové zprávy:
Svěřenské nástupnictví lze nařídit výslovně, anebo mlčky.
Mlčky nařízené svěřenské náxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxictví zanechal, aniž učiní výslovné opatření, kdo má později nastoupit na jeho místo. V takovém případě má platit, že byli za následné dědice povoláni zxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxovení závěti za nařízení svěřenského nástupnictví. Je-li povolán dědic s odkládací podmínkou, pak je dědic takto povolaný svěřenským nástupcem a dědx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xozvazovací podmínky.
Výklad:
Ustanovení umožňuje zřízení svěřenského nástupnictví i tehdy, jestliže zůstavitel v závěti svěřenského nástupcx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxtanovení, je pojednáno ve výkladu k § 1512.
Z judikatury:
Pouhý zákaz zcizení a zatížení bez vyloučení posledního pořízení nezakládá svěřenské xxxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxx xx xxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
(Sukcesivní svěřenské nástupnictví)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Z důvodové zprávy (k § 1514 a 1515):
Zůstavitel může naxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx nástupců více, pak mohou nastoupit po předním dědici buď vedle sebe (neprojeví-li zůstavitel jinou vůli, s právem vzájemné
substituce
), anebo po sobě xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxčasníky. Naproti tomu povolává-li zůstavitel přednímu dědici za následné dědice ty, kteří v době zůstavitelovy smrti jako osoby ještě neexistují (naxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxx
xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxěnila v rodinné svěřenství (fideikomis), zrušené v našem právu již v r. 1924.
Výklad:
1.
Ustanovení úzce souvisí s ustanovením následujícím. Podxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xijí v době zůstavitelovy smrti, a mezi těmi, kteří ani v tento okamžik nebyli počati. Zpravidla by se jednalo o budoucí potomky zůstavitele, není však vyxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxvitelovy xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxla-li fideikomisární
substituce
o nemovitosti nařízena v prvé řadě zůstavitelovu synovi ve prospěch jeho manželských dětí, žijících v době substitxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x době substitučního nařízení, nemovitost přešla po zůstavitelově smrti přímo na děti jeho syna a čekateli se staly děti jiných zůstavitelových dětí, pxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx6)
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 193 a násl.
(Zánik svěřenského nástupnictví)
JUDr.
Mxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xta let a její přesah (3)
Z důvodové zprávy:
viz u § 1514
I. Obecně
1.
Ustanovení směřuje k časovému omezení svěřenského nástupnictví, a to jak v pxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxvým současníkem. Tato úprava alespoň nepatrně zmírňuje případné dopady zůstavitelovy vůle vůči nastupujícím generacím.
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxbě jeho smrti, omezení počtu řetězení neexistuje (§ 1514). Takové osoby může zůstavitel ustanovit následnými dědici postupně po sobě, případně všechxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxy se první svěřenský nástupce ujme dědictví, svěřenské nástupnictví zaniká.
III. Hranice sta let a její přesah
3.
Podle odst. 2 zaniká svěřenské nxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxtel ustanoví svěřenského nástupce osobě, která žije v době jeho úmrtí, bude žít tak dlouho, že přesáhne hranici sta let od smrti zůstavitele, a v takovém xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxé nástupnictví zaniká uplynutím sta let od smrti zůstavitele, lze vykládat tak, že po uplynutí této lhůty se už další svěřenský nástupce nemůže dědictvx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxI. 1936, s. 193 a násl.
(Varianty zániku svěřenského nástupnictví)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Z důvodové xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx všech svěřenských nástupců a neexistence případu, pro nějž byla fideikomisární
substituce
zřízena.
Poté se navrhuje upravit zvláštní xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxy zániku svěřenského nástupnictví. Může dojít k situaci, že všichni svěřenští nástupci dědictví odmítnou, nechtějí se stát následnými dědici nebo děxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxojde tehdy, když se následný dědic nedožije okamžiku, kdy se měl tímto dědicem stát. Lze mít za to, že se následný dědic dědicem nestane proto, že je dědicxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxádací podmínkou (§ 1563 odst. 2), případně když se nenarodí ten, kdo měl být následným dědicem.
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxmu dítěti)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Z důvodové zprávy:
Předně se navrhuje stanovit, že svěřenské nástupnictví nařízexx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxl. (Dokud nezletilý nenabude pořizovací způsobilosti, nepředstavuje zřízení fidekomisární
substituce
omezení práva dítěte na povinný díl, neboť xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxitelem jeho přednímu dědici, kterým bude nezletilé dítě nezpůsobilé pořizovat, i když toto dítě po zřízení svěřenského nástupnictví pořizovací způsxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxbo jeho dědicům, není-li přední dědic naživu) povinný díl. Pokud však takové dítě zanechá xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 193 a násl.
(Zánik svěřenského nástupnictví vůči bezdětnému dítětxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxli nařízeno dětem či dalším potomkům, zůstanou-li po nich potomci dědicky způsobilí.
Výklad:
Ustanovení čerpá svou inspiraci z § 617 o. z. o. Vychxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxdá se, že kdyby toto dítě v době pořízení závěti děti mělo, zůstavitel by institut svěřenského nástupnictví nevyužil. Předpokládá se, že zůstavitel by xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxána s dětmi, případně s dalšími potomky dítěte zůstavitele (§ 1635), tedy s dědici ze zákonné dědické posloupnosti.
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxx xxxxx xx xx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx a násl.
(Zánik svěřenského nástupnictví vůči osobě s omezenou svéprávností)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxnictví zanikne, bylo-li nařízeno osobě, která nemá pořizovací způsobilost proto, že její svéprávnost byla omezena, ale která následně způsobilost pxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxe, že přední dědic po určité době pořizovací způsobilost popřípadě znovu ztratí.
I. Obecně
1.
Ustanovení dopadá na případy, kdy zůstavitel ustanxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxx xx xx x xxsl.), kterým byla na základě rozhodnutí soudu omezena svéprávnost tak, že toto omezení zahrnuje i to, že nemají pořizovací způsobilost. Pořizovací nexxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxm faktem, že přední dědic má omezenou svéprávnost a pořizovací způsobilost. Jestliže tedy omezení svéprávnosti a pořizovací způsobilost předního děxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxva k dědictví v důsledku automatického zániku svěřenského nástupnictví. Pokud by si zůstavitel takový vývoj nepřál, musí to v závěti výslovně stanovixx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxém náhradnictví, místo nástupnictví. Dle tohoto ustanovení se předpokládal zánik svěřenského náhradnictví, když nepříčetný pořídil závěť v době, kxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxné navrácení pořizovací způsobilosti. Je otázkou, zda postačí faktické nabytí pořizovací způsobilosti, nebo zda musí nejprve nabytí pořizovací způxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxzi svěřenským nástupcem povolaným zůstavitelem a dědici předního dědice, kteří budou tvrdit zánik svěřenského nástupnictví. Spor bude nejspíše řešxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
Související ustanovení:
§ 31 a násl., § 55 a násl., § 1512 až 1518, § 1520 až 1524, § 1525 a násl., § 1624 a násl.
Z literatury:
1. Rouček, Sedlxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxwerka
Přehled výkladu:
I. Obecně (1)
II. Sestavení inventáře (2)
III. Inventář veřejnou listinou (3)
IV. Náklady sestavení inventáře (4)
Z xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxoto má právo xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxji v průběhu požívání dědictví předním dědicem (a takové období může trvat třeba i dlouhá desetiletí) se majetkové položky tvořící dědictví předního dxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxž tehdy, když je projednáváno s předním dědicem, což lze s přihlédnutím k § 110 odst. 1 z. ř. s. považovat za správné, a bude-li v tomto řízení z jakéhokoli xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxotovován po skončení řízení o pozůstalosti, když se v něm mluví o inventáři všeho, co dědic (míněn je přední dědic) děděním nabyl. Nic nebrání tomu, aby ixxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xx xxxxxxxxý nástupce žádá, musí se tak stát veřejnou listinou, tedy notářským zápisem (viz § 3026 odst. 2). Forma notářského zápisu má pro následného dědice výhodx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
IV. Náklady sestavení inventáře
4.
V odst. 3 je stanoveno, že náklady na sestavení inventáře jdou k tíži dědictví, jsou tedy s přihlédnutím k § 171 odsxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxazek k úhradě spočívá na předním dědici, jemuž je zákonem uložena povinnost tento inventář sestavit.
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xx xx xxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xx6 a násl.
(Omezení vlastnického práva předního dědice)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Z důvodové zprávy (k § 1xxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxěním po zůstaviteli, svěřenskému nástupci po dědicově smrti. Proto se přední dědic sice stává vlastníkem zděděného majetku, ale ze zákona je omezen jaxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxjetku nic zcizit, protože jej musí uchovat pro svěřenského nástupce. Jen pro případ, že je zapotřebí vyrovnat zůstavitelovy dluhy, platí pro předního xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxech § 1516, 1517 nebo 1519).
Zůstavitel však může zákonný zákaz zcizení prolomit a přednímu dědici závětí založit právo volně nakládat s dědictvímx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
x xxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxěřenské nástupnictví zřízeno pro zbytek (fideicomissumeius quo supererit). Tehdy je svěřenský nástupce ustanoven pro zbytek, který tu ještě z pozůsxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxota naloží se zděděným majetkem tak, že z něho v době jeho smrti nic nezbude.
Výklad:
1.
Jde o ustanovení, které vymezuje zvláštní postavení předníxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxdání x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx
xx
xxxxxx xxxxx je povinen jako každý jiný dědic splnit nařízení zůstavitele, např. splnit odkazy, hradit dluhy zůstavitele, vyplatit povinné díly nepominutelným dxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xlnit další závazky. Dědic může na úhradu dluhů zůstavitele uzavřít smlouvu o zápůjčce nebo o úvěru a dluhy z nich vzniklé může zajistit zástavním právem xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxos zápůjčky, zajištěné zástavním právem na věci, použit za účelem úhrady zůstavitelových dluhů.
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx. U. 16.093)
2. Fiduciářovo právo jest přece jen vlastnictví, nikoli
ius in re aliena
(proto nikoliv movitá věc).
(Gl. U. 11.102)
Z literaturxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxn
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Přehled výkladu:
I. Obecně (1, 2)
II. Souhlas svěřenského xxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxx
xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xstanovení (§ 1521) a upřesňuje rozsah dispozičních možností předního dědice. Dispoziční oprávnění předního dědice s předměty z dědictví (tj. právo s xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxx je vymezení vůlí zůstavitele vyjádřenou v závěti nařizující svěřenské nástupnictví tak, že zůstavitel výslovně svěří přednímu dědici právo s dědictxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx dědictví vyloučena. Svěřenský nástupce buďto podle odst. 1 vysloví s dispozicí souhlas formou veřejné listiny, anebo bude podle odst. 2 takový souhlax xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx zcizit nebo zatížit. V tomto případě, kdy lze souhlas svěřenského nástupce nahradit i proti jeho vůli, musí soud přihlédnout i k oprávněným zájmům svěřxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxím.
2.
Je pozoruhodné, že ze znění § 614 o. z. o. vyplývala snaha ochránit předního dědice oproti svěřenskému nástupci, a to výkladovou formulacíx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxx xxxhlas svěřenského nástupce
3.
Je otázkou, zda souhlasu svěřenského nástupce ve formě veřejné listiny (notářského zápisu, popřípadě soudního protxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx Lze mít za to, že v těchto případech nebude souhlasu svěřenského nástupce třeba vzhledem k výjimce, uvedené v druhé větě § 1521; přední dědic je také ze záxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx nástupcem podle § 194 odst. 2 z. ř. s. se domoci náhrady. Může nastat problém, když má být následným dědicem někdo, kdo se má teprve narodit. Za platnosti xx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xěcí volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jakx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xouvisející ustanovení:
Z judikatxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxuhlasem svěřenského nástupce - pozn. aut.). Jest ho pokládati za bezelstného držitele, zájmy fideikomisárních substitut dlužno pak přiměřeným způsxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx. aut.) jest účinné.
(Gl. U. 16.093)
3.
Exekuce
na podstatu substitučního statku není přípustná.
(Gl. U. 9457)
4. Svěřenský náhradník (nyní sxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxtal substituční případ.
(Gl. U. 2855)
5. Zciziti substituční statek (s povolením opatrovnického soudu) jest přípustno, nemůže-li býti nemovitoxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxky substituční pozůstalosti složené u soudu.
(Gl. U. N. F. 904)
xx
xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xx xx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxví - pozn. aut.) v dědické dohodě uložené přejimateli pozůstalostní nemovitosti ve prospěch dědice vylučuje bez dědicova svolení každé fiduciářovo (xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxx xxx xx xxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxl povinen platiti anuity z hypotekární pohledávky, váznoucí na substitučním statku.
(Z. Bl., sv. 34, č. 110)
Z literatury:
1. Rouček, Sedláčxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxdové zprávy:
viz u § 1521
Výklad:
1.
Ustanovení se zaměřuje na práva svěřenského nástupce, která má ještě dříve, než jako svěřenský nástupce dědxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx soudu. Chybí podrobnější návod, jak má soud určit způsob a rozsah hospodaření s věcí nebo požívání věci. To ostatně ani není možné, když každý případ můžx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x následného dědice. Plody a užitky definuje ustanovení § 491. Plod je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxklad k § 491.
2.
Úprava zřetelně zohledňuje především xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx nabyl po zůstaviteli, s přihlédnutím k případnému běžnému opotřebení. Rozhodnutí soudu by mělo být konkrétní, mělo by z něj vyplývat, jaká konkrétní pxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 186 a násl.
(Ochrana svěřenského nástupce)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxtostí (4)
Z důvodové zprávy:
Zdědí-li přední dědic nemovitou nebo jinou věc podléhající zápisu do veřejného seznamu, zapíše se do veřejného seznaxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxva svěřenského nástupce, nastává ze zákona neúčinnost takového právního jednání vůči svěřenskému nástupci. Učiní-li přední dědic stejné opatření oxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxtanovení.
I. Obecně
1.
Ustanovení sleduje ochranu práva svěřenského nástupce, aby nedocházelo k nepovolenému ztenčení majetku, jež mu má v budoxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxx kdy se věc do veřejného seznamu nezapisuje. Nejčastěji půjde o veřejný seznam, katastr nemovitostí, kde jsou zapsány věci nemovité, uvedené x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xžít právních prostředků daných mu tímto ustanovením. Na jedné straně je zájem na tom, aby se tak stalo co nejdříve poté, co ke zcizení nebo zatížení majetxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxického práva. Do té doby není vlastníkem majetku z pozůstalosti, a nemůže tedy žalovat na jeho vydání. Lze proto usuzovat na to, že následný dědic může prxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx Může však dojít k situaci, že nabyvatel věci nabyl vlastnické právo k ní v dobré víře, bude chráněn např. ustanovením § 1111 a nebude ji muset svěřenskéxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xakové právo, že se proti ní neúčinnosti dovolat nelze, má ten, proti němuž se věřitel neúčinnosti právního jednání mohl dříve dovolat a za jehož držby prxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxedního dědice ohledně věcí zapsaných ve veřejném seznamu. Platí, že každé právní jednání předního dědice ohledně těchto věcí, učiněné způsobem mařícxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx převádí vlastnické právo k věcem z pozůstalosti na jiné osoby, případně kterými zatěžuje tyto věci zástavním právem, služebnostmi apod. V těchto přípxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxvní neúčinnosti takového právního jednání v tomto případě dochází ze zákona. Pokud přední dědic věc zcizí bez souhlasu svěřenského nástupce, bude takxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxupce bude poté žalovat na vydání věci toho, kdo ji má ve své držbě. Jelikož v katastru nemovitostí bude zapsáno vlastnické právo toho, kdo věc od předního xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x převodu vlastnictví (nebo zatížení) věci předního dědice zapsané ve veřejném seznamu. Nápravy může být dosaženo i mimosoudní cestou, pokud se strany xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xodání žádat orgán pověřený vedením takového seznamu, aby v něm poznamenal dovolání se neúčinnosti právního jednání [§ 23 odst. 1 písm. q) katastrálníhx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxx x xxxovém seznamu zapsané. Nutno podotknout, že vklad vlastnického práva k věci zapsané např. v katastru nemovitostí v případě, kdy jej přední dědic převádx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxst. 2
III. Věci nezapsané ve veřejném seznamu
3.
Odstavec 2 upravuje jednání předního dědice ohledně ostatních věcí nezapsaných ve veřejném seznaxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxího jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele (následného dědice), kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka, tj. předxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch. Soudem vyslovená neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávkx x x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxící náhrada (§ 595).
IV. Zápis do katastru nemovitostí
4.
Podle § 23 odst. 2 písm. d) katastrálního zákona, se k nemovitosti zapisuje poznámka o svěxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx soudu), přičemž takové rozhodnutí nemusí být opatřeno doložkou právní moci ani doložkou vykonatelnosti. Taková poznámka se stává signálem pro zájemxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxl právo s dědictvím volně nakládat (§ 1521).
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Z důvodové zprávy:
Při úpravě závěti mají podstatný význam ustanovení o osobách nezpůsobilých xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxzem "nesvéprávný" se rozumí osoba, která nemá pořizovací způsobilost, nikoli tedy osoba, která by byla nezpůsobilá k právním jednáním vůbec. Z toho se xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxdnání, kterými zůstavitel pořizuje pro případ smrti. Jak již plyne z důvodové zprávy, je pořizovací nezpůsobilost chápána jinak než nezpůsobilost k pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx x 1527, pořizovací způsobilost přiznává. Tuto pořizovací způsobilost je třeba chápat nikoli jen ve smyslu způsobilosti k pořízení pro případ smrti (záxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx ke smlouvě o zřeknutí se dědického práva (§ 1484), negativní závěti (§ 1649), příkazu k započtení (§ 1663) a dalším.
2.
Občanský zákoník již nezná vxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xlyne z § 55 a násl. (u osob zletilých), anebo u osob nezletilých (§ 30 a násl.). Míra omezení svéprávnosti (tedy zda dopadá i na tzv. pořizovací svéprávnxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xsoby, které nejsou plně svéprávné, mohou pořizovat pouze v případech uvedených v následujících ustanoveních (viz § 1526 až 1528).
Související ustxxxxxxxx
x xx x xxxxxx x xx x xxxxxx x xxxx xx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxsobilost nezletilého pořizovat)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Z důvodové zprávy:
Prvá výjimka se vztahuje na osoby, jež doxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxtatu § 476d odst. 2 stávajícího obč. z., avšak s tím posunem, že nevolí výslovný odkaz na poslední pořízení ve formě notářského zápisu, jak je tomu dnes, xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xůstane i nadále vyhrazeno notářům. Leč právě v případě závětí činěných osobami ve věku od 15 do 18 let osnova nechce bránit ani případnému dalšímu vývoji xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxal překážku případnému návratu k tomuto modelu a rozšíření možnosti učinit závěť i jinou veřejnou listinou než notářským zápisem. Krom toho i osnova saxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdů, kdy zůstavitel pořizuje ve svých 15 až 18 letech věku a nenabyl plné svéprávnosti (§ 30), správně poukazuje na xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xocí (notářem) bylo ověřeno, že zůstavitel je psychicky takto závažné právní jednání vůbec schopen učinit. Platí ustanovení § 1538, které ukládá tomu, xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí:
Z literatury:
1. Mikeš, Muzikář: Dědické právo v teorii a praxi. 2011.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xořizovací způsobilost pro nedostatek potřebného věku, nýbrž v důsledku zdravotního postižení, řeší se v navrženém ustanovení situace osob, o nichž sxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx osoba může platně pořídit, pokud se uzdravila do té míry, že je schopna projevit vlastní vůli (nemá se tedy na mysli uzdravení úplné). Člověk, který svépxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xe svéprávnost také případně obnovována. Není však úmyslem zcela vyloučit pořizovací způsobilost těchto lidí jen proto, že se něco stalo v období vyměřxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxním stavu. Osnova výslovně nezmiňuje pojem světlého okamžiku (lucidumintervallum), protože nechce řešit otázky medicínské povahy.
Mimoto je jexxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxáno, respektive nenabylo právní moci. O těchto případech sice navržené ustanovení o dědickém právu nenormuje ničeho, ale jejich řešení vyplývá již z oxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxjící osoby vůbec chybí.
Rozdíl mezi oběma situacemi je ve vedení důkazu: kdo tvrdí platnost závěti učiněné osobou, které v tom omezená svéprávnost jxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxěné osobou, která v tomto směru svéprávnosti a pořizovací způsobilosti nepozbyla, musí prokázat její indispozici vyvolávající absenci vůle. Snesenx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxo vždy na toho, kdo prosazuje výjimku z pravidla.
Výklad:
Ustanovení pokračuje v ochraně pořizovatelovy vůle a pořizovací způsobilosti. Důvody txxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxdných sporů dědiců o platnosti pořízení zůstavitele. V tomto směru se také odkazuje na výklady k § 1672 a § 1673 odst. 1 s přihlédnutím též k § 168 až 170 z. xx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
1. Mikeš, Muzikář: Dědické právo v teorii a praxi. 2011.
(Pořízení osoby s omezenou svéprávností)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxě se standardními úpravami této problematiky dvě rozličné situace, promítnuté do návrhu úpravy § 1528.
První odstavec obsahuje obecnou úpravu o lixxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxoby částečně nesvéprávné pro nedostatek věku, protože obě situace jsou srovnatelné.
Druhý odstavec má speciální pravidlo vztahující se k lidem, kxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxjí způsobilost pořídit o svém majetku v jakékoli formě, ale jejich testovací volnost je omezena co do rozsahu. Pořídit mohou nanejvýš jen o polovině svéxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxm. Účelem této úpravy je zesílená ochrana dědiců, jimž by jinak pozůstalost napadla podle zákonné posloupnosti. Proto, nejsou-li takoví dědicové, odxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxena pro případ odúmrti (§ 1634).
I. Obecně
1.
Odstavec 1 sice na první pohled vyvolává dojem, že osoba s omezenou svéprávností pořizovat může, ale pxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx svéprávnosti stanoven tak, že pořizovací volnost zůstavitele výslovně vylučuje úplně, nepřichází v úvahu, aby dotčená osoba jakkoli pořizovala (výxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxizovat takto tedy může pouze ten, kdo sice byl ve svéprávnosti omezen, nikoli však tak, že nemůže pořizovat. Na to lze usuzovat ze samotného znění zákonax x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxspirován ustanovením § 568 o. z. o., který stanovil, že "soudně prohlášený marnotratník může poslední vůlí pořizovati jen o polovině svého majetku, drxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, užívání psychotropních látek nebo podobných přípravků či jedů, nebo
xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxudek o omezení svéprávnosti těchto osob ze zde uvedených důvodů.
III. Polovina, o níž nelze pořizovat
3.
Otázkou je posouzení oné poloviny, o níž xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx bylo třeba řešit, zda jde o hodnotu poloviny tohoto majetku v době pořízení závěti nebo v době smrti pořizovatele. Vyřešení této otázky je naléhavé zvláxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xři řešení otázky, zda zůstavitel toto ustanovení dodržel, má jít o polovinu hodnoty majetku v době smrti zůstavitele, nepořídil-li o podílové polovinx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xtanoví, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba, kterou je v tomtx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx. V takovém případě, kdy dědic ze zákona neuplatní své právo na polovinu pozůstalosti, bude moci být projednána pozůstalost zcela podle pořízení zůstaxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx x x xxxx,
judikát
uvedený v bodě 8.
Související ustanovení:
Z judikatury:
Marnotratník může vxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxx xx xx xx xxxx xxx xxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx Mikeš, Muzikář: Dědické právo v teorii a praxi. 2011.
Účinky omylu
xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxé osoby, a proto i na ni dopadají obecná ustanovení o právních jednáních. Přesto je namístě upravit v ustanoveních o dědickém právu některé zvláštní otáxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxo případě není platnost závěti posuzována z hlediska adresáta (dědice, odkazovníka), ale z hlediska jejího pořizovatele. Rozhoduje, že zůstavitel jxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxuje, kdo takový omyl vyvolal, ba ani to, vznikl-li podstatný omyl výhradně z příčin na straně samotného zůstavitele.
Následek podstatného omylu je x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxice dovolat se jí je časově omezeno podle obecné části.
Pouhá vada projevu - včetně případů přeřeknutí, přepsání, nesprávného pojmenování nebo popxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xřesto pochybnost, kterého člověka zůstavitel obmyslil.
Výklad:
Jelikož obecná ustanovení o omylu obsažená v § 583 až 585 příliš neodpovídají poxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxulad jeho subjektivní představy s realitou. Jde tedy o nesprávnou představu. Navíc musí jít o omyl podstatný, kterého kdyby nebylo (jak říká důvodová zxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxolal, ani to, vznikl-li výhradně z příčin na straně zůstavitele. Rozhoduje tedy objektivní skutečnost, kdy došlo k omylu nikým nezaviněnému.
Souvxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
2. Zůstavil-li někdo něco sourozencům domnívaje se mylně, že mají nárok na povinný díl, není toto pořízení samo sebou proto neplatným.
(Gl. U. 3940x
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xx x xxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Přehled výkladu:
I. Obecně (1)
II. Důkaz o omylu (2)
III. Kdy nejde o podstatný omyl (3)
Z důvodové zpráxxx
xxx x x xxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx zůstavitele při pořízení závěti. Omyl týkající se osoby může vzniknout, když si zůstavitel splete jméno a příjmení jedné osoby s osobou druhou a ustanoxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx proto jí zanechal polovinu, dvěma dětem druhou polovinu, přitom kdyby věděl, že všichni dědí stejným dílem, postupoval by tak, že by každému z dědiců zaxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx o velice cenný originál, přičemž se později ukáže, že šlo o kopii nepatrné hodnoty.
II. Důkaz o omylu
2.
Ustanovení § 572 o. z. o. o mylné pohnutce poxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxních následků mylné pohnutky, nýbrž i při řešení otázky, zda došlo v daném případě skutečně k podstatnému omylu. Důkazní břemeno ponese nejspíše ten, kxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xx
x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xodstatný omyl v případech přepsání, nesprávného pojmenování osoby či věci nebo nesprávného popsání, jež lze poměrně snadno vysvětlit. K vysvětlení mxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx, a nikoli jejím křestním jménem, pokud zůstavitel použil takové pojmenování v závěti, obdobně např. označení automobilu vžitým pojmenováním či obvyxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxlatila zásada, že stavba je součástí pozemku (
superficies solo cedit
), budou nemovitosti ve svých pořízeních pro případ smrti označovat především číxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxčástí pozemku, takže občané by měli postupovat opačně a pořizovat především o pozemcích. I takové závěti bude třeba zpravidla vykládat tak, že když zůsxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxní:
Z judikatury:
1. Při výkladu posledního pořízení nelze se omeziti na jeho slovné znění, nýbrž xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxinný díl, není toto pořízení samo sebou proto neplatným.
(Gl. U. 3940)
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 101 a násxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxx x xxxxutce má význam uvedený v tomto ustanovení pouze tehdy, když je pohnutka vyjádřena například přímo v závěti zůstavitele, nebo je-li zřejmá z jiných listxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xohnutka může například spočívat v tom, že zůstavitel ustanoví dědicem určitou osobu mimo okruh zákonných dědiců a v závěti uvede, že tak činí proto, že nxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxplatná a bude dědit dědic ze zákona. Pokud by zůstavitel tuto pohnutku nevyjádřil ani by nebyla jinak spolehlivě zjištěna, nabude dědictví závětní dědxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Z judikatury:
viz u § 1530
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 103 a násl.
Pxxxxxxx x
xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx
xxxx
xxxxxxxxxx
k formě závěti (3)
Z důvodové zprávy:
Po ustanoveních o pořizovací způsobilosti a následcích omylu při pořizování závěti následuje § 1532 o vnějšx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxti pořizované soukromě a veřejně (formou soukromé a veřejné listiny), z něhož také vychází systematika jejich úpravy.
Ustanovení § 1532 je společxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxtejně jako uvedení místa podpisu) jen jako nepodstatnou náležitost posledního pořízení.
I. Obecně
1.
Závěť představuje závažné právní jednáníx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx jednání se mnohdy odehrává v době, kdy se zůstavitel nachází na hranici svých životních sil, jeho duševní schopnosti tomu vesměs odpovídají. V tomto ohxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxx, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxo pořízená musí obsahovat náležitosti závěti nenapsané vlastní rukou (§ 1534). Výjimkou jsou pouze závěti s úlevami, které má na mysli toto ustanoveníx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx
x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx jako např. § 547, který stanoví, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu, a § 551, který stanoví, že nesmí chybět vůle jedxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xtanoví, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555). Platí, že chxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazujx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxí jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat (§ 581). Není-li právní jednání učiněno ve formě stanovené zákonem, xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba a nenamítne-li oprávněná osoba neplatnxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních (§ 582 odst. 1).
II. Jiná právní jednání pro případ smrti
2.
I když se v ustanovení § 1532 až 1xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xávěť (viz např. § 1649 a 1663).
III. Judikatura k formě závěti
3.
Nejvyšší soud Československé republiky ve svém rozhodnutí z 12.12.1926, R I 1005xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxtostí platnosti, lze zjednati platnost uznáním súčastněných osob". Vzhledem k jeho závažnosti a významu pro pochopení smyslu a pojetí celého občanskxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxůběhu řízení došlo mezi účastníky ke sporu o platnost závěti. Pozůstalostní soud poté, co zákonní dědici, děti zůstavitele, prohlásili, že platnost i xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xědici ve smyslu posledního pořízení zůstavitele, pozůstalost projednal a vydal odevzdací listinu.
Odvolací soud, k němuž se věc dostala, uvedl, že sx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxy na posledním pořízení podepsané, a pak teprve dle výsledků výpovědí těchto osob rozhodnout o platnosti či neplatnosti posledního pořízení jako ústnxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxzdací listinu.
Nejvyšší soud odevzdací listinu obnovil, potvrdil názor soudu prvního stupně. Uvedl, že když pozůstalý syn J. Č., jednající za sebe, i xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxpektována a když pozůstalá vdova i tři zletilé děti opětovně prohlásili do protokolu u soudu, že uznávají platnost a pravost posledního pořízení a souhxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxdní pořízení zůstavitelovo je pro nedostatek zevních náležitostí uvedených v § 579 a 601 obč. zák. (nyní § 1534 a § 1639 odst. 1 - pozn. aut.) neplatné x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xotřebných k jeho platnosti, možno zjednat trvalou platnost uznáním zúčastněných osob (nejbližších zákonných dědiců). Soud konstatoval, že při uznáxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx, a ježto veřejné zájmy nejsou při tom nijak dotčeny, lze poslední pořízení i formálně neplatné vzíti za základ projednání (tak Ehrenzweig ve svém Systéxx xxx xxx xxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx x x x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx, by platnost posledního pořízení popírali (Kafka, "Dědické právo", vyd. z r. 1914, str. 49). Absolutně neplatný testament nemůže sice uznáním dědicůx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxí tam v poznámce 4 na str. 101, srovnej též rozh. býv. nejv. soudu ve Vídni ve sbírce Gl. Ung. nová řada sv. VI. čís. 2226) (text odůvodnění byl volně vyložen x xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx práva dle tohoto občanského zákoníku.
Související ustanovení:
§ 547, § 551 a násl., § 555, 556, § 559 a násl., § 574, 578, § 580 a násl., § 1534, § 1xxx xx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx
2. Poslední pořízení lze napsati ve formě dopisu
(R. S. 1766)
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936.
Závěť pořxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx Povolání dědice (2)
Z důvodové zprávy (k § 1533 až 1536):
Zachovává se obecná úprava obou forem soukromě pořizovaných závětí, tedy závěti psané zůsxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxx x 476b platného občanského zákoníku.
Pokud jde o projevy poslední vůle osob nevidomých a osob neslyšících, které nemohou číst nebo psát, vychází návxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xx x x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxak opouští dosavadní pojem znakové řeči, protože při dorozumívání s hluchoslepými osobami nelze znakovou řeč použít. Navrhuje se proto použít pojmu "xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxh a hluchoslepých osob" navrhovaný v jiném zákoně novelizujícím zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči, není pro občanský zákoník jazykově vhodný. Výsxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xíst nebo psát: toto vyjádření je obecnější a zahrnuje stavy trvalé i přechodné.
I. Obecně
xx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxna, jinak je neplatná. Co se týče data, viz výklad k § 1494 odst. 1. Připojení data pořízení k závěti, i když není podstatnou náležitostí závěti a jeho neexxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxnutím k tomu, že zůstavitel může tentýž den závěť třeba i měnit nebo napsat závěť další. I o. z. o. ve svém § 578 uvádí pro tuto otázku významnou větu: "Připxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxxx x x x494 odst. 1 první větě. Aby šlo z obsahového hlediska o závěť, musí obsahovat povolání dědice, tedy osoby, které zůstavitel zanechává celou pozůstaloxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx na jediného dědice nebo může povolat dědiců několik a určit jim dědické podíly na celé pozůstalosti, a pokud tak neučiní, bude platit, že podíly povolanxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxs, uloží příkaz nebo učiní jiné opatření, pak půjde pouze o dovětek (§ 1498). Dovětek však může být i součástí závěti. Dědický podíl může zůstavitel vyměxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxcí ustanovení:
Z judikatury:
1. Za "podpis" zůstavitele ve smyslu ustanovení § 476a obč. zák. (nyní § 1533 obč. zák. - poznx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxx
xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxat text, který neobsahuje označení zůstavitele ani jménem ani příjmením, např. "tvá matka".
3. Poskytla-li jiná osoba zůstavixxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx-li zůstavitel závěť alespoň svým příjmením, je tím splněna náležitost podpisu závěti podle ustanovení § 476 odst. 2 o. z. o. (nyní § 1533 obč. zák. - poxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx
xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx § 579 obč. zák. stačí podpis příjmením. I podpis pouhým křestním jménem může dostačiti, je-li vyloučena pochybnost o totožnosti pořizujícího a zůstaxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxx xxxxm svým příjmením, ačkoliv tak učiniti chtěl.
(Vážný 9010/29)
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 110 a násl.
2. xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Z důvodové zprávy:
viz u § 1533
Výklad:
1.
Historický vývoj úpravy alografní závěti, tj. závěti soukromé x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxi vyžadovalo, že ze tří (nikoli tedy dvou) svědků musí být dva současně přítomni výslovnému prohlášení zůstavitele, že se jedná o zůstavitelovu posledxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxem č. 509/1991 Sb., účinná od 1.1.1992 v § 476b zák. č. 40/1964 Sb., tuto formu opět obnovila.
2.
Znění tohoto ustanovení odpovídá ustanovení § 476b, xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxvně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli."). Dále platilo, že se svědci museli na závěť podepsat. To platí i nyní, vyplývá to však z 1539 odstx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxhž ho lze zjistit. Svědek se tedy podepíše, připojí např. doložku "svědek", datum narození a adresu svého bydliště.
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxí být učiněn výslovně; pouhé konkludentní vyjádření ke vzniku platné závěti nepostačuje.
2. Požadavky ustanovení § 476b občx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxučasně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a že svědci se musí na závěť podepsat, mohou být splněny v době úkonu i v jinxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxcí jakýchkoliv slovních výrazů, popřípadě i obvyklých znamení, před svědky projeví způsobem nevzbuzujícím pochybnosti to, že listina obsahuje jeho xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xterá je takovou funkcí předem pověřena a je s tímto pověřením srozuměna; není tedy tímto svědkem při pořizování závěti ten, kdo byl tomuto úkonu náhodně xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxé".
(Vážný 9871/30)
5. Psacím strojem psané poslední pořízení jest jako allografní pořízení platné.
(Gl. U. N. F. 5891)
6. Potvrzení zůstavitxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xx xx xx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
2. Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Díl I, II. 2. vyd., s. 1450.
3. Mikeš, Muzikář: Dědické právo v teorii a praxix xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxtavitel (1)
II. Ostatní osoby se smyslovým postižením (2)
Z důvodové zprávy:
viz u § 1533
I. Nevidomý zůstavitel
1.
Odstavec 1 upravuje postux x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx:
a)
zůstavitel projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky,
b)
listina musí být nahlas přečtena svědkem, který závěť nepsal (x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx x xx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxzení obsahu listiny vyplývat, nemá jít pouze o
konkludentní jednání
, např. přikývnutí),
d)
jelikož i nevidomý je osobou se smyslovým postižením, xxx xxx xx xxx xx x x xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx
x
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxx xxxxx napsal,
-
kdo ji přečetl,
-
jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho poslední vůli,
e)
listinu podepíše i zůstavixxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxajícího; není-li s to se podepsat ani učinit namísto podpisu na listině rukou nebo jinak vlastní znamení, vyžaduje se k jednání osoby forma veřejné listxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxa a údaje, podle nichž ho lze zjistit (§ 1539 odst. 1).
II. Ostatní osoby se smyslovým postižením
2.
Odstavec 2 upravuje postup v případech, kdy jx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxrý si zvolí. Zákon stanoví následující předpoklady:
a)
zůstavitel projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky,
b)
obsah listxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx ovládat),
c)
zůstavitel zvoleným způsobem dorozumívání před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli,
d)
v závěti musí být uvexxxxx xx
x
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx
x
xxx xxxxx xxxxxxx
x
xxx xx xxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx,
-
že byl obsah listiny tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, včetně údaje, jaký způsob dorozumívání zůstavitel zvolil,
e)
listinu xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx připíše jméno jednajícího; není-li s to se podepsat ani učinit namísto podpisu na listině rukou nebo jinak vlastní znamení, vyžaduje se k jednání osoby xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit (§ 1539 odst. 1).
Související ustanovení:
Z judikatury:
"Znamxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xroto přípustno, aby znalý psaní připojil znamení ruky.
(Gl. U. 6337)
Z literatury:
viz u § 1534
(Další formální náležitostix
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
x. Obecně
1.
Ustanovení úzce navazuje na předchozí ustanovení a doplňuje jej o další náležitosti a postup, který je třeba dodržet při sepisování závěxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xxxxx
xxx xxxxxní místo podpisu
2.
V případě, že se zůstavitel není schopen podepsat, učiní ve smyslu § 563 pojednávajícího o formě právních jednání vlastní znamexxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxx xx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx vlastní rukou znamení ruky, je současná úprava širší. To znamená, že v takovém případě postačí, že zůstavitel připojí na závěť vlastní znamení i jinak. xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxané osoby
3.
Lze shrnout, že zákon rozlišuje několik situací, kdy pořizují osoby nějakým způsobem hendikepované, a to je-li zůstavitel:
a)
nevixxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxt, na rozdíl od osob uvedených pod písm. a) či b), není s to se podepsat, ani učinit namísto podpisu na listině rukou nebo jinak vlastní znamení (v takovém pxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxx však číst a psát (dle § 65 odst. 1 not. řádu bude třeba notářský zápis),
b)
je pouze momentálně postižen x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxx, nemůže-li psát, mluvit a nezná zvláštní způsob dorozumívání, bude třeba zvolit formu notářského zápisu.
Také notářský řád v § 65 odst. 3 řeší pouzx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx. Ukládá v tomto případě notáři postupovat při sepsání notářského zápisu podle občanského zákoníku, tj. podle § 563, 1635 a 1636.
Související ustxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxx 2 - obč. zák.) jest rozuměti jen znamení připojené osobou zcela neznalou psaní. Není proto přípustno, aby znalý psaní připojil znamení ruky.
(Gl. U. 6xxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxl. U. 549, Gl. U. 14.303)
3. Závěť podepsaná osobou, umějící psáti, jejím znamením ruky, jest platná, bylo-li pořizovateli pro nemoc, chorobu nebo z xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxx xxx xxx xx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx notářským zápisem (2)
III. Obecné užití formy notářského zápisu (3)
Z důvodové zprávy (k § 1537 a 1538):
Ust. § 1537 zásadně přejímá § 476d odst. 1 xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxvěť pořizuje. Vzhledem k návrhu úpravy § 1542 a násl. však nelze v navrhovaném ustanovení zúžit problematiku jen na notářské zápisy.
V ustanovenícx x xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxřejné listiny. Z toho důvodu se navrhuje stanovit v navazujícím § 1539, že ten, kdo s takovým člověkem závěť sepisuje, má se podle možnosti přesvědčit o zxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xa nesprávnosti, které by se mohly v textu závěti vyskytnout. Eviduje závěť v Evidenci právních jednání pro případ smrti, což zajišťuje, aby závěť v řízexx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxuje toto ustanovení, je ve smyslu § 3026 odst. 2 notářský zápis. Náležitosti notářského zápisu upravuje notářský řád v § 63 až 69. Obligatorně musí být fxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxx x xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx podpisu na listině rukou nebo jinak vlastní znamení (§ 563),
xx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxí (§ 1528 odst. 1).
III. Obecné užití formy notářského zápisu
3.
Forma notářského zápisu je další formou, které může zůstavitel, který je způsoxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxidomá nebo osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, postupuje notář při sepsání notářského zápisu podle občanského zákoníku (viz xxxxxx x x xxxx xxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxury:
1. Projev vůle účastníka o tom, co má být pojato do notářského zápisu o závěti ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 not. ř., je splněn i tehdy, když notáx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xeho úpravu.
(NS 21 Cdo 2120/2009, AdN 5/11, s. 24)
2. "Osobou nevidomou" ve smyslu ustanovení § 476e obč. zák. (nyní § 1535 odst. 1 obč. zák. - pozn. axxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxnost v celém rozsahu vnímat okolnosti pořízení závěti, o nichž má svědčit.
(R 62/06)
3. Chybějí-li u písemnosti sepisované státním notářstvím forxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx, nebo takové náležitosti, které jsou nezbytnou náležitostí xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxejnou listinu ve smyslu § 90 odst. 3 not. ř.
(R 61/77)
Z literatury:
1. Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Díx xxx xxxxx xx xxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxodové zprávy:
viz u § 1537
Výklad:
1.
Toto ustanovení připomíná povinnost přesvědčit se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxvitele, aby ustanovení v závěti byla dostatečně určitá a neodporovala zákonu.
2.
Toto ustanovení platí nejen pro notáře sepisujícího závěť zůstaxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxa, která záznam pořídila, jej také s oběma svědky podepsala a zůstaviteli za přítomnosti obou svědků přečetla a aby zůstavitel potvrdil, že jde o projev xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Související předpisy:
x xxxxxxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxel
Wawerka
Přehled výkladu:
I. Obecně (1)
II. Svědci dle notářského řádu a svědci ve zvláštních případech (2)
III. Nezpůsobilý svědek (3)
Z xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxích závěti. Věcně se dosah stávající právní úpravy nezužuje. Doplňuje se však o některé upřesňující konstrukce inspirované zejména zákoníky rakouskxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxo obsahu nemá zájem a která není nevidomá, neslyšící, němá nebo neznalá jazyka, v němž je prohlášení učiněno. Svědci musí prohlášení podepsat a být s to pxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxy, která závěť pořídila a prohlášení zůstavitele o závěti jako projevu jeho poslední vůle.
Upřesnění a rozvedení generálního zákonného výměru dálx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xšak v § 1541 odst. 2 navrhuje připustit, aby i tyto osoby případně svědčily, bude-li závěť učiněna před třemi svědky (namísto běžných dvou). Dědic či odxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x níž dotyčnou osobu za dědice nebo odkazovníka povolává (to ovšem není možné, jde-li o veřejnou závěť).
xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xýslovném ustanovení, že svědci alografní závěti nemusí znát obsah závěti; jejich úkol není v kontrole obsahu závěti, nýbrž v potvrzení, že ten, kdo závxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxx xxxxaz literatury (Mikeš, J. - Muzikář, L., Dědické právo: Praha, Linde, 2003, s. 91), že by bylo ve vlastním zájmu svědků trvat na tom, aby se tyto osoby podepxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xebyla ohrožena.
K ustanovením o svědcích se připojuje návrh ustanovení § 1541, který věcně přejímá podstatný obsah § 476f platného občanského zákoxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxední osoby). Skupina ustanovení o způsobilosti být svědkem závěti nebo být jinou osobou, která bere účast při vyhotovení posledního pořízení, sledujx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx
xx
x xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x sice potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Tím dochází ke snížení postavení svědka na úroveň svědka totožnosti. Svědek však můžx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxání, postupu osoby sepisující závěť apod. V tomto směru viz též § 146 z. ř. s., který stanovil, že zjistí-li se, že zůstavitel zanechal listinu o pořízení xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxků netrvají, nebo brání-li provedení výslechu svědka závažné okolnosti. Podle § 147 z. ř. s. soud svědky vyslechne postupem, který občanský soudní řáx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxěti pořízené veřejnou listinou, tj. notářským zápisem, který v tomto případě přichází v úvahu ve smyslu § 3026 odst. 2. V § 63 a násl. not. řádu jsou upravxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxvidomých či u osob se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, odkazuje na občanský zákoník.
K odst. 2
III. Nezpůsobilý svědek
3.
Odstaxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xe, že osoba nesvéprávná není způsobilým svědkem, výjimkou je pouze případ, uvedený v § 1548 odst. 1. Není způsobilým svědkem osoba, která není znalá jazxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xezpůsobilým svědkem je i osoba, která není znalá způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle osoby uvedené v § 1535 odst. 2 činí.
Související ustanoxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx x xxípadě, že svědek (pisatel, předčitatel) allografní závěti pořízené ve smyslu ustanovení § 476c obč. zák. (nyní § 1534 obč. zák. - pozn. aut.) nesplňuxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxch k dědění touto závětí, pak je závěť neplatná pouze v části týkající se tohoto dědice (§ 41 obč. zák.).
(R 88/05)
2. Dodatek k podpisu svědka závěti o xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxem jest ten, kdo v době, kdy byl svědkem posledního pořízení, nebyl pro své duševní vlastnosti s to, aby události správně vnímal, v paměti podržel a vylíčxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx
x. Mikeš, Muzikář: Dědické právo. 2003, s. 91.
4. Mikeš, Muzikář: Dědické právo v teorii a praxi. 2011.
(Způsobilost svědků závěti)
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxx xxxxxx xxx
x xxxxxxxé zprávy:
viz u § 1539
I. Obecně
1.
Benevolentněji se zde pojímá obdobná teze vyslovená dosud v § 476e zák. č. 40/1964 Sb. Benevolentněji proto, žx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxa nepřipouštěla vůbec.
II. Další nezpůsobilí svědci
2.
Dalšími nezpůsobilými svědky jsou:
-
dědic nebo odkazovník,
-
osoba dědici nebo oxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxuje.
A contrario
z toho vyplývá, že tyto osoby mohou svědčit o tom, co se zůstavuje ostatním dědicům nebo odkazovníkům. Chce-li zůstavitel těmto osobáx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxti, kterou pořizuje ve prospěch osob uvedených v odst. 1, nemusí napsat vlastní rukou, pokud tuto část závěti potvrdí tři svědci. Ti musí být způsobilýmx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xřibrán další svědek, případně další svědci.
III. Souhrn
3.
Shrneme-li poznatky o nezpůsobilosti svědků, jak je uvedeno v § 1539 odst. 2, § 1540 a xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxou v právu zběhlí, a při uvážení rizik spojených se sepsáním neplatné závěti, lze doporučit, aby při sepisování závěti, u níž je třeba přítomnosti svědkxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxev vůle činí,
-
dědic ze závěti, která je sepisována,
-
odkazovník, který má obdržet ze sepisované závěti či dovětku odkaz,
-
osoba dědici bxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxěti,
-
pisatel závěti,
-
předčitatel závěti,
-
tlumočník působící při tlumočení obsahu závěti,
-
úřední osoba, sepisující závěť.
xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx sepisuje. V tomto směru viz též § 66 not. řádu.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx x xxxxxxxx xx xxxdek (pisatel, předčitatel) allografní závěti pořízené ve smyslu ustanovení § 476c obč. zák. nesplňuje podmínky vymezené ustanoveními § 476e a § 476x xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxze v části týkající se tohoto dědice (§ 41 obč. zák.).
(R 88/05)
2. Ustanoví-li zůstavitel v allografní závěti (§ 476b obč. zák.) (nyní § 1534 obč. zákx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxávní úkony, jakož i fyzické osoby, které jsou společníky, členy nebo zaměstnanci této právnické osoby, nebo které k ní mají jiný obdobný vztah, jestližx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx 161)
3. Svědkem ve smyslu ustanovení 476b o. z. (nyní § 1534 obč. zák. - pozn. aut.) je jen taková osoba, která je touto funkcí předem pověřena a je s tíxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx
4. Dědicovi zaměstnanci, kteří bydlí v jeho dílně, nikoliv v jeho obytném domě, nejsou "členy domácnosti".
(Gl. U. 4453)
Z literatury:
viz u x xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxšiřuje požadavky kladené na svědky závěti v § 1540 též na další osoby činné při pořízení závěti.
Související ustanovení:
§ 1532 a násl., § 1539, 1xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxadálé události)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Přehled výkladu:
I. Obecně (1)
II. Situace, v nichž lze ústně pořídit (2, 3)
xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxe za pravidelného běhu událostí předpokládá, že zůstavitel přistoupí k sepsání závěti v klidu, po zralé úvaze a s rozvahou. Nelze však vyloučit mimořádxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xemůže pořídit s obřadnostmi, které zákon vyžaduje pro běžné situace. Proto mnohé občanské zákoníky poskytují pro tyto případy úlevy, které zůstavitexx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx v r. 1950 občanským zákoníkem č. 141/1950 Sb. s odůvodněním, že se jednak preferuje dědění ze zákona, jednak "že se nový občanský zákoník tvoří pro obdxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xbčanské zákoníky někdejších tzv. socialistických evropských států; občanské zákoníky sovětského Ruska z r. 1922 i z r. 1964 (čl. 541), maďarský zákonxx x xx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, Rumunsko) institut privilegovaných závětí zachovaly.
Navržená úprava privilegovaných závětí se inspiruje jak předválečnou osnovou, tak zvláxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxfikace přijaté v postkomunistických zemích po r. 1990 stejný institut uchovávají, obnovují. Poukázat lze na nové občanské zákoníky Albánie, Ruska, Lxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx v ústní formě před třemi svědky. Stejné oprávnění se navrhuje přiznat osobě ochromené v důsledku mimořádné události. Některé kodexy povahu těchto mimxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxie uvádějí i rakouský (§ 597) nebo španělský (čl. 701) občanský zákoník, portugalský je uvádí spolu s obecnou pohromou; nizozemský BW (4:995) uvádí katxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xde je běžný společenský styk ochromen následkem mimořádné události" se jeví jako dostatečná.
Zvláštní formu privilegovaných závětí pořízených pxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxrů a upravit obdobné možnosti i v českém občanském zákoníku.
Možnost pořídit poslední vůlí před starostou obce nebo jeho zástupcem upravují např. oxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx v Moldávii. Návrh této úpravy má praktický význam zejména v malých obcích, např. v horských oblastech, zvláště za mimořádných xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx, G. (red.) a kol. Münchener Kommentar zum Bürgerlichen Gesetzbuch. Bd. 9. Erbrecht. 3. vydání. München: C. H. Beck, 1997, s. 1473). Navržené ustanovenx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxed notářem. Obdobně jako v jiných evropských státech má navržené řešení i u nás logiku především v pojetí obce jako veřejnoprávní
korporace
a základníxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xbčanů; jde o veřejnoprávní instituci, která je v hierarchii orgánů veřejné moci člověku nejblíže. Namítá-li se proti navrženému řešení nedostatek prxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx. zákona o obcích). Jen těžko lze předpokládat, že by český starosta byl méně způsobilý, než starosta německý, ruský, italský, nizozemský, litevský atxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxjenské jednotky) je obdobná, nehledě již k tomu, že návrh případná formální pochybení, k nimž může dojít, zohledňuje zvláštní úpravou.
Pořízení záxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxrtugalska (čl. 2214, 2219), Nizozemí (4:944), Litvy (čl. 5.28), Moldavska (čl. 1459) a jiné. Navrhuje se vzít v úvahu i tuto možnost a upravit ji rovněž v xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xysokou míru bezúhonnosti a další osobní kvality. Skutečnost, že v České republice v současné době není žádná námořní obchodní loď registrována, nevylxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxt zaznamenat poslední vůli zůstavitele, i když jsou splněny předpoklady, aby se tak stalo. Vychází se z pojetí, že - zvláště v mimořádných situacích - moxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x tom není pochyb, neboť i v tomto případě půjde o výkon jeho úřední působnosti podle § 103 odst. 4 písm. h) zákona o obcích č. 128/2000 Sb. Ale ani u velitelů xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxu má např. Nizozemí.
Konečně se navrhuje upravit úlevy při pořizování závěti pro vojenské osoby v případech válečných operací, kdy může závěť s takoxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxje xxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xle neučiní-li to, nemůže to vést k popření platnosti závěti. Také tzv. vojenskou závěť upravují četné občanské zákoníky. Jen některé, poplatné dělení xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxo úpravy reflektují dnes již překonané dělení práva civilního a vojenského. Proto také většina evropských civilních kodexů zařazuje tuto úpravu do svx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxletí. Poukázat lze na občanské zákoníky Švýcarska (čl. 507), Itálie (čl. 617), Řecka (čl. 1753), Portugalska (čl. 2210), Nizozemí (4:993) a další. Navxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xsob, zpravidla mladých lidí, z nichž většina při odjezdu sotva myslí na smrt a pořizuje závěti. Rovněž vojenské závěti se navrhuje přiznat vlastnost vexxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xevyžaduje současná přítomnost všech svědků, u svědků se nevyžaduje plná svéprávnost nebo zletilost atp. Navrhuje se vyžadovat pro tyto případy dva svxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxnotlivé národní úpravy se v těchto směrech liší a pro jednotlivé případy vyslovují různé požadavky. Např. maďarské právo vyžaduje dva svědky, německé xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxá současná přítomnost tří svědků; v ostatních případech postačí svědci dva.
Rovněž podmínka nejnižšího věku svědků v různých úpravách kolísá; napxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxovuje vůbec. Návrh vychází z pojetí, že věk čtrnácti let je dostatečný, mj. i z toho důvodu, že po dosažení tohoto věku může být nezletilému přiznána svépxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxbením formálního rázu. Pro tyto případy se po vzoru německé úpravy (§ 2249 odst. 6 BGB) navrhuje stanovit, že formální chyby, které nicméně nepodlomí jixxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xodpisu přítomných svědků; v takovém případě však bude nutné prokázat, že svědci byli pořízení závěti přítomni a že jsou s to potvrdit obsah zůstaviteloxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx uvedena, třebaže se spolehlivě prokáže její existence. Protože v těchto případech musí být s jistotou prokázáno, že listina obsahuje spolehlivý záznxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxá své právo. Hodí se poznamenat, že v případě jiných formálních pochybení - např. pořídí-li se závěť v nouzi před jiným členem posádky letadla než před vexxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxěť pořídit obvyklým způsobem. I v tom směru se jednotlivé národní úpravy různí. Např. švýcarský občanský zákoník omezuje platnost privilegované závěxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xavržená úprava.
I. Obecně
1.
Úlevy při pořizování závěti v nenadálých situacích naše právní úprava od roku 1951 neumožňovala. Obecný zákoník občxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xodi, či míst, kde panuje mor nebo podobné nákazy. Úlevy při pořizování závětí vojenských pak ponechávala zvláštním zákonům vojenským.
II. Situace, x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xákladní kategorie.
Za prvé se jedná o nenadálou událost ohrožující život zůstavitele (nenadálé závažné onemocnění či úraz). Typická může být situacx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx. Zůstavitel může být v tomto případě zdravý, avšak nachází se v místě, kde je ohrožen na životě. Vybavit si je možno v poslední době stále častěji vyskytuxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xx poskytovat výčet druhů mimořádných událostí. Podmínkou zde ještě je, že po zůstaviteli nelze rozumně požadovat, aby pořídil v jiné formě, např. ve forxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxodu ústní závěť považována za neplatnou. Ostatně její platnost končí uplynutím dvou týdnů ode dne jejího pořízení, dojde-li k tomu, že po jejím pořízenx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxně přítomní svědci dokonce nemusí ani pořídit písemný záznam o závěti, postačí jejich dodatečný výslech do protokolu u soudu (soudního komisaře) při jxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx, že nepořídí-li svědci záznam o zůstavitelově poslední vůli, bude důvodem dědické posloupnosti soudní protokol o výslechu svědků, což není přesné, nxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx
4.
Postup xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxti pořídil ústně a jaký byl obsah tohoto pořízení. Při jednání soud provede důkaz písemným záznamem o zůstavitelově poslední vůli pořízeným svědky, byxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxy závažné okolnosti; možnost provést další dokazování tím není dotčena. Podle § 147 z. ř. s. soud svědky vyslechne postupem, který občanský soudní řád xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxdikatury:
1. Při ústním posledním pořízení musí pořizovatelova vůle před svědky pořizovatelem býti projevena; nestačí projev souhlasu s poslednxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xx x xxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxzn. aut.) předpokládá, že v místě a době, kdy zůstavitel činil poslední pořízení, panovala nebezpečná morová nemoc; nestačí proto, byl-li zůstavitel xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xx xx xxxxx
x xxxxxxxxxy:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 157 a násl.
2. Burkart: Münchener Kommentar zum Bürgerlichen Gesetzbuch, 3. vyd., 1997, s. 14xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x x542
I. Obecně
1.
Ustanovení upravuje jednu z forem ústní závěti zůstavitele v průběhu nenadálé události, která je specifikována tak, že je důvodnx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x 1542. Lze si představit např. situaci při povodních, požáru či infarktu zůstavitele.
II. Pořízení a obsah záznamu
2.
Zákon ukládá starostovi obcx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xůstavitel má potvrdit, že jde o projev jeho poslední vůle. Takto pořízená závěť se považuje za veřejnou listinu (§ 1547 odst. 1). Bude vhodné, když svědcx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx podle kterých jej lze zjistit. Jelikož se takto pořízená závěť považuje za veřejnou listinu, bude vhodné ji také opatřit otiskem úředního razítka obcex xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxisy přítomných svědků, ač se vyžadují, ale je-li přesto jisté, že listina spolehlivě zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, nepůsobí to neplatnosx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxlynutím tří měsíců ode dne pořízení. Tato doba nepočne běžet ani neběží, dokud zůstavitel nemůže pořídit závěť ve formě veřejné listiny.
Souvisejíxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Přehled výkladu:
I. Obecně (1)
II. Pořízení a obsah záznamu (2)
III. Porušení předepsaných formalxx xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxníku možné pořídit závěť, jsou v dotčeném ustanovení popsány poměrně detailně. Zákon v těchto případech připouští sepsání závěti tehdy, když proto mx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxti popřít tím, že zůstavitel vážný důvod k jejímu pořízení neměl. Zákon zde vyžaduje přítomnost dvou svědků.
II. Pořízení a obsah záznamu
2.
Postux xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x ústním projevu zůstavitele, který s oběma svědky podepíše, přečíst jej zůstaviteli za přítomnosti obou svědků a zůstavitel má potvrdit, že jde o projex xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxich vlastnost jako svědků a údaje, podle nichž je lze zjistit a také bude vhodné, když osoba pořizující záznam připojí údaj o své funkci s údaji, podle ktexxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx přesto jisté, že listina spolehlivě zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, nepůsobí to neplatnost závěti; taková listina se však za veřejnou listxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxočne běžet ani neběží, dokud zůstavitel nemůže pořídit závěť ve formě veřejné listiny.
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
JUDr.
Karel
Wawerka
Z důvodové zprávy:
viz u § 1542
Výklad:
Opět se při této formě ústní závěti stejně jako při pořízení závěti na palubě lodi xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxch, nerozlišuje, zda tato závěť může být pořízena v době, kdy tyto akce skutečně probíhají, či těsně před jejich zahájením, nebo zda může být pořízena i txxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxitel vojenské jednotky České republiky, nebo jiný voják v hodnosti důstojníka nebo vyšší má pořídit záznam o ústním projevu zůstavitele, který s oběma xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxěť se považuje za veřejnou listinu (§ 1547 odst. 1). I zde platí § 1547 odst. x x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx ve formě veřejné listiny. V případě zahraniční vojenské mise trvající řadu měsíců lze říci, že tato doba začne běžet až ode dne návratu vojáka z této misex xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 157 a násl.
(Úschova závěxx x xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxeré listiny o právních jednáních se evidují v Evidenci právních jednání pro případ smrti. Dle § 35c not. řádu zápisy údajů do Evidence právních jednání xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxijal do notářské úschovy nebo o takovém právním jednání sepsal notářský zápis. Přijetí závěti do notářské úschovy upravují § 81 až 85 not. řádu. Závěť buxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxky podle § 37 odst. 3 písm. q) not. řádu (souhlas udělilo Ministerstvo spravedlnosti čj. 743/2013-OSD-ENA/14).
Související ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
(Veřejná listina, porušení předepsaných formalit)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Přehled výkladu:
I. Veřejná listina xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx
xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xx xxxxxxxxx xxx xxxažovat, že splnění určitých náležitostí záznamu o takové ústní závěti činí závěť listinou veřejnou. Podle § 568 platí, že je-li nějaká skutečnost potxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xkutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak. Zachycuje-li veřejxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xstanovení vyžaduje, aby zůstavitel potvrdil, že jde o projev jeho poslední vůle. Je otázkou, zda ono potvrzení má spočívat v podpisu záznamu nebo zda poxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxele na záznamu o jeho závěti. Podpis zůstavitele může chybět, v listině je však třeba uvést, že ji zůstavitel nepodepsal proto, že nemohl psát, nebo pro jxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxadují, ale je-li přesto jisté, že listina spolehlivě zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, nepůsobí to neplatnost závěti; taková listina se pouzx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xěkolik, jde o:
-
pořízení záznamu,
-
přítomnost dvou svědků (může jít i o osoby, které dosáhly patnáctého roku věku, a osoby, které byly ve svépráxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxi za přítomnosti obou svědků,
-
potvrzení zůstavitele, že jde o projev jeho poslední vůle,
-
podpis zůstavitele, případně uvedení, že záznam zxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxovatele záznamu,
-
podpis obou svědků na záznamu.
3.
Zákon uvádí příkladmo, které předepsané formality mohou v tomto případě chybět. Z tohxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxědek nepodepsal záznam proto, že nemohl psát nebo pro jinou závažnou překážku, je-li to v listině výslovně uvedeno. S přihlédnutím k odst. 2 však podpis xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxustit, že bude přítomen nejprve jeden svědek, po jeho odchodu se dostaví druhý svědek, s ním bude zůstaviteli opakovaně přečten záznam o závěti a zůstavxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xe jejich absenci již nelze prominout, a bude-li chybět jediná z nich, nebude závěť platná. Může však dojít k tomu, že závěť pořízená původně podle § 1543, xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx
xhledně sporů o platnost závěti viz výklad k § 1672 a 1673.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxk, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 157 a násl.
(Svědkové závěti s úlevami)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxt. 1 tolerantněji upravuje požadavky kladené na tyto svědky závěti. K odst. 2 viz výklad k § 1547, bod 3.
Související ustanovení:
§ 565 a násl., § 56x x xxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxětí pořízených s úlevami na dva týdny od pořízení ústní závěti, jde-li o závěť podle § 1542, popř. na tři měsíce ode dne pořízení závěti, jde-li o závěti poxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx
xx
x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxe pořídit závěť ve formě veřejné listiny. Rozhodující pro to, kdy zůstavitel mohl pořídit závěť ve formě veřejné listiny, bude skutečnost, že byl již v txxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxt službu sepsání závěti notářem, je-li v dohledu český notář, který by mohl závěť sepsat. K posouzení možnosti pořídit závěť notářským zápisem bude tedx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxnosti závěti s úlevou. Může také dojít k tomu, že lhůta platnosti poběží, během ní nastane krátkodobá možnost pořídit notářským zápisem, která však běhxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxvisející předpisy:
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 161 a násl.
Mlčenlivxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxancouzská, italská, španělská, řecká, rumunská, ruská, také právní úpravy většiny jihoamerických států nebo úprava japonská. Návrh nesleduje zvláxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxa, že si zůstavitel nepřeje, aby byl obsah jeho poslední vůle zveřejněn některým z těch, kdo při pořízení závěti působili, ledaže je zřejmá jiná vůle zůsxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xřebaže je zřejmé, že prozrazení zůstavitelova rozhodnutí, koho povolal za dědice nebo odkazovníka, popřípadě v jakém rozsahu a s jakými vedlejšími doxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxbí při zůstavitelově posledním pořízení, povinnost mlčenlivosti s tím, že poruší-li ji, bude povinen odčinit zůstaviteli újmu, pokud mu ji tím způsobxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx vyžadují stejné obřadnosti jako pro závěť, tedy zejména pro případy, že zůstavitel vydědí některého z nepominutelných dědiců, pořídí negativní závěxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx. Jinak je nutno za života zůstavitele vždy zachovávat. Mezi osobami, kterým je tato povinnost uložena, je jmenován i schovatel, což nemusí být vždy úřexxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxosti. Mlčenlivost platí i pro notáře, pro něhož tato povinnost platí i podle § 56 not. řádu.
2.
Toto ustanovení dává zůstaviteli právo na náhradu újmxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxité úkony (nákupy, donášku léků apod.), přičemž očekávala, že jí za to zůstavitel zanechá část své pozůstalosti nebo alespoň podíl na ní či odkaz. Pokud xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xznikne zůstaviteli újma. V takovém případě bude na tom, kdo obsah závěti vyzradil, aby vzniklou újmu zůstaviteli na svůj náklad nebo jinak odčinil, tedx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
Karel
Wawerka
Přehled výkladu:
I. Obecně (1)
II. Vedlejší doložky, k nimž se nepřihlíží (2)
Z důvodové zprávy (k § 1551 a 1552):
Podle součxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx [§ 550 odst. 2 zák. č. 141/1950 Sb. s argumentem, že "v kapitalistickém řádu (...) dědické právo (...) rozšiřuje dispoziční svobodu soukromého vlastnxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxak je tomu ve společnosti nastoupivší cestu k socialismu, kdy nová hospodářská struktura vytváří i nové dědické právo." [Důvodová zpráva k zák. č. 141/xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xpovrhující vůlí zůstavitele standardní občanské zákoníky neakceptují. Osnova se tedy přiklání k obvyklému modelu, při němž rozhoduje, že to je zůstaxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx x xx xx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxdáme-li hospodářský a právní pořádek založený na institutu soukromého vlastnictví a mezigenerační kontinuitu cílů, a tím i motivaci k produktivní čixxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xrávních a státních, 1905, s. 10, 13 a 15), jeví se jako nejvýš účelné dát zůstaviteli možnost, aby dal pokyny, jak uspořádat majetkové poměry vzešlé z jehx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxami. Tyto vedlejší doložky jsou dvojího druhu.
Jednak je xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxjména jeho mediační funkce. Literatura už dávno ukázala, že "v dědicích bojujících o svoje zájmy často se uplatní nejtemnější stránky lidské bytosti" x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x je mrtev" (Svoboda, E., Dědické právo, Praha: Československý kompas, 1946, s. 11). Zkušenost ukazuje, že racionalistický přístup, podle něhož k urovxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxzeno. Z toho důvodu je účelné poskytnout zůstaviteli právo povolat jako vykonavatele závěti osobu, k níž má důvěru a na niž se spoléhá, že přispěje k splnxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxicům soudem (§ 1677), ledaže je za tím účelem povolán i správce pozůstalosti. Zřizuje-li zůstavitel závětí nadaci, má vykonavatel závěti podle § 311 oxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxožení času nebo příkaz. Tím se osnova odvrací od tradice založené u nás totalitním právem a vychází zejména z vládního návrhu občanského zákoníku z r. 19xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx před podmínkami, doloženími času a příkazy zřejmě zneužívajícími. Tak se např. nepřihlédne k příkazu, aby se dědic (odkazovník) stal členem některé pxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxení času, podle něhož má dědictví dědici připadnout bez rozumného důvodu jen na nepřiměřeně krátkou dobu, apod. Ustanoveními o vedlejších doložkách v xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx ale jde o ustanovení nová, resp. po dlouhé době obnovovaná. Proto se má za to, že ke korekci zjevných excesů nepostačí obecná ustanovení první části osnoxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx platit o vedlejších doložkách odporujících veřejnému pořádku, jakou může být např. příkaz podporovat nezákonnou organizaci rozněcující rasovou či xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx vstoupil do manželství nebo registrovaného partnerství, popřípadě aby v takovém svazku setrval nebo jej zrušil.
I. Obecně
1.
Zákon č. 40/1964 Sbxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx1951. Zákon nyní podmínky, doložení času a příkaz upravuje jako vedlejší doložky. V odst. 1 zákon stanoví, že zůstavitel může uvést v závěti podmínku, dxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxm (§ 1498), který je pro tyto vedlejší doložky přímo určen. Dovětek může být právě obsažen v závěti, může existovat i samostatně vedle závěti, dokonce můxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxcké posloupnosti. Ve výčtu vedlejších doložek se v odst. 1 neuvádí povolání vykonavatele závěti, ani správce pozůstalosti. V § 1553 odst. 1 je uvedenox xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxl o řádné splnění poslední vůle do této závěti jím vtělené. Nic však nebrání tomu, aby zůstavitel povolal vykonavatele své určité závěti zvláštním dověxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx), tedy notářského zápisu, který bude dovětkem, neustanoví-li v něm zůstavitel současně i dědice alespoň podílu ze své pozůstalosti.
II. Vedlejší dxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xde o případy, kdy vedlejší doložka:
a)
směřuje jen k zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka ze zjevné zůstavitelovy svévole (k tomu může dojítx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xystudovat znovu jinou vysokou školu téhož zaměření, protože měl představu, že škola, kterou dědic vystudoval za života zůstavitele nebyla dostatečnx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxé politické strany, případně aby z ní vystoupil, podporoval hnutí a politické strany porušující lidská práva a svobody),
c)
je nesrozumitelná,
xx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xo platí vzhledem k § 3020 i pro registrované partnerství), rovněž by se nemělo přihlížet k podmínce, dle které by se měl dědic rozejít s osobou, se kterou xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxx
x xxxxxxxxxxx