89/2012 Sb.

Občanský zákoník: Komentář, Svazek IV, (§ 1475-1720)

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxx
x
xxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx
x xxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xxx.
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní, jak je definováno § 1475 odst. 1, jednak jako soubor právních norem upravujících přechod práv a povinností zůstaxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xoměrů zemřelé osoby na osoby jiné". Jde však nejen o právní normy v § 1475 až 1720, nýbrž i o další právní normy v jiných zákonech, např. v zákonu o zvláštnícx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx
Ve 20. století na našem území platilo několik občanských zákoníků. Dědické právo bylo nejprvx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx x x xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxal císařský patent z 9. 8. 1854, č. 208 ř. z., kterým se zavádí nový zákon o soudním řízení o nesporných právních věcech (tzv. nesporný patent) a zákon ze dnx xxx xx xxxxx xx xxxx xxx xx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxů, pokud se nezakládaly na poměrech pouze osobních, jeho pozůstalost (§ 531 o. z. o.); stal se tzv. ležící pozůstalostí, na niž se hledělo, jako by byla jexxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x také musel uvést, zda se přihlašuje bezvýminečně, nebo s výhradou dobrodiní soupisu. Podle toho se řídila odpovědnost dědice za dluhy. Soud přijal a přxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxd splnit odkaz, podmínku, příkaz) a podat o tom soudu výkaz. Pokud soud zjistil, že jsou všechny podmínky splněny nebo že je splnění povinností alespoň zxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx majetek tím splynul s ostatním dědicovým majetkem
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxčanský zákoník č. 141/1950 Sb., který stál na principu nabytí dědictví již dnem smrti zůstavitele. Dědění upravoval v § 509 až 561. Již z počtu ustanovenxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xákoník již neupravoval dědickou smlouvu, dědicem byl i ten, komu připadl nejen veškerý majetek zůstavitele nebo poměrný podíl na něm, nýbrž i ten, kdo nxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxy smrtí zůstavitele, odpovídal dědic již jen do výše ceny nabytého dědictví. Odkaz byl redukován na jedno ustanovení § 537 s tím, že o odkazu a odkazovníkxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxi mu zůstavena věc, jejíž cena je v poměru k ceně zanechaného majetku jen nepatrná, a jestliže souhrn odkazů nečiní více než čtvrtinu toho, co zbude ze zanxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxval odmítnutí dědictví a v § 519 odst. 2 stanovil, že nebude-li ve lhůtě soudem dané pro odmítnutí dědictví učiněno prohlášení, zda nepřítomní nebo neznxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxm nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost, nebo byla odkázána výživou na zůxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxctvím či příkazem. Zákoník stanovil povinný díl nejen pro potomky zůstavitele, nýbrž za určitých podmínek i pro rodiče a staré rodiče, umožňoval vydědxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xx x1.12.2013 platil občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Zákoník v původním znění upravoval dědické právo v § 460 až 487, následovala tedy redukce dalších inxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxní upravující odkaz, odpovědnost za dluhy zůstala stejná jako v předchozí právní úpravě, dědic tedy odpovídal do výše ceny nabytého dědictví. Zákoník xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx x x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxlo vypořádání mezi dědici, nedojde-li o tom mezi nimi k dohodě, a upravil i zásady, na jakých má vypořádání dědictví spočívat. Mělo se přihlédnout k možnxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxcům, kteří v zemědělství pracovali. Zákoník byl postupně novelizován, v části o dědictví zákonem č. 131/1982 Sb., který do dědického práva navrátil v § xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxžných případech, s tím, že v listině musel být uveden důvod vydědění, a umožnil dále vznik věcných břemen na základě závěti. Novela č. 509/1991 Sb., účinxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx o vypořádání dědictví v případě, že se dědici na vypořádání nedohodli, a nahradila ji tím, že v takovém případě bude dědicům potvrzeno nabytí dědictví pxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxdila do občanského zákoníku § 480a až 480e o správci dědictví. Zůstavitel podle § 480d mohl listinou ve formě notářského zápisu ustanovit správce dědxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Občanský zákoník se nyní věnuje úpravě dědického práva v § 1475 až 1720. Důvodová zpráva k němu přiznává výrazné rozšíxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx je na první pohled vidět, že příliš stručná úprava byla nahrazena poněkud hypertrofovanou úpravou novou. Nicméně i obecný zákoník občanský obsahoval xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxho Československa z roku 1937 (dále též „osnova čsl. obč. zák.“), což lze pozorovat již v úvodních ustanoveních občanského zákoníku o právu na pozůstalxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x x x xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xdst. 2 osnovy čsl. obč. zák. Vzhledem k tomu, že i osnova československého občanského zákoníku vycházela z obecného zákoníku občanského, lze se v rozhoxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxrce Vážný, nebo v Komentáři Rouček, Sedláček, byť s tou výhradou, že bude třeba vždy porovnat znění obecného zákoníku občanského a nového občanského záxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxčanského zákoníku (např. k § 1500 odst. 2 a k § 1646 odst. 1 a 2), přece jen bude ještě třeba se při řešení určitých situací obracet na starou judikaturu, Na nxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxitutu dědického práva, vysvětlen jeho obsah, a také proto, že jde o ukázku brilantního právnického myšlení doby, ve které obecný zákoník občanský platxxx
Občanský zákoník xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xbnovení institutu odkazu, vedlejších doložek v závěti (vykonavatel závěti, správce pozůstalosti, podmínky, doložení času, příkaz), náhradnictvíx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxlosti (rozdělení třetí osobou, povolanou k tomu zůstavitelem, rozdělení soudem na žádost dědiců). Občanský zákoník také mění postavení nepominutexxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxlivnit to, jak bude vypadat po jeho smrti vypořádání jeho majetku a splněny jeho příkazy či případná přání, a to:
a)
dědickou smlouvu (§ 1582 a násl.)x
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x této části považuje za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti (§ 718).
c)
dovětek (§ 1498),
d)
prohlášení o tom, že dědic, jemuž svědčí zákonxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxsl.),
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xteré vstoupilo v platnost dnem 17. 8. 2015, umožňuje v článku 22, aby si každá osoba zvolila za právo, jímž se bude řídit její dědictví jako celek, právo stxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxhokoli státu, jehož je státním příslušníkem v době uskutečnění této volby nebo v době smrti. Tato volba musí být učiněna výslovně v prohlášení ve formě pxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xímž byla volba práva učiněna, se řídí zvoleným právem. Změna nebo odvolání volby práva musí co do formy splňovat požadavky pro změnu nebo odvolání pořízxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxti a věcné platnosti. Volbu může uskutečnit v souladu s článkem 22 evropského nařízení o dědictví za podmínek, jež jsou v tomto článku stanoveny.
Takx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxmínce, že obdarovaný dárce přežije, přijme dar, dárce se vzdá výslovně práva dar odvolat a vydá o tom obdarovanému listinu.
Ustanovení § 764 počítá txxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxště za svého života vydá pokyn ohledně toho, jak by mělo být toto společné jmění vypořádáno.
Dědické právo v občanském zákoníku ovládá zejména základní myšlenka, kterou je závaznost vůle zůstavitele. To je zásadní obrat protx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxtavitele na minimum, dědici si mohli dohodou rozdělit majetek zůstavitele dle své vůle bez ohledu na existující závěť, kterou jim zůstavitel sám přiděxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxdit. V tomto směru jde zákonná úprava z jedné krajnosti do druhé, nicméně zákon vychází z toho, že právě zůstavitel je tvůrcem majetku, který je předmětex xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx naloženo. Obezřetný zůstavitel by však měl počítat s tím, že v mezidobí od vyhotovení jeho pořízení pro případ smrti do okamžiku jeho úmrtí mohou nastat xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxřádání majetkových poměrů, jež bude vyhovovat situaci, která nastane po jeho smrti. To značí, že zůstavitel může mezi dědice rozdělit svůj majetek podxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xatímco dříve rozhodovali o zděděném majetku dědici, nově tomu bude naopak, rozhodující slovo bude mít zůstavitel.
Tuto základní myšlenku dědickéxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxli zůstavitele, § 1490 odst. 2, § 1506, 1509, 1629 a § 1633 odst. 2, které ukládají těm, co nastupují k dědění na místo původních dědiců nebo mají prospěch x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxém dědickém právu lze doložit např. § 1527, který stanoví, že kdo byl ve svéprávnosti omezen tak, že není způsobilý pořizovat, může přesto platně pořídix x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxe § 1547 odst. 1, dle něhož závěť napsaná starostou obce, velitelem námořního plavidla nebo letadla, velitelem vojenské jednotky se považuje za veřejnxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx, ač se vyžadují, ale je-li přesto jisté, že listina spolehlivě zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, nepůsobí to neplatnost závěti. Další ustanoxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxavitel jen jeden z několika stejnopisů závěti, nelze z toho ještě usuzovat na její odvolání, dále § 1580, který stanoví, že zruší-li zůstavitel novější xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxtostí závěti (viz § 1494 odst. 1).
Dle § 1500 odst. 2 platí, že je-li povoláno několik dědiců tak, že jsou všem určeny podíly, ale pozůstalost není vyčxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx zřejmě celou pozůstalost, byť i při výčtu podílů nebo věcí něco přehlédl. V § 1502 je uvedeno, že ve všech případech, kdy se zůstavitel zřejmě přepočetl xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx ukáže-li se, že osoba nebo věc byla jen nesprávně popsána; § 1531 stanoví, že zakládá-li se vůle zůstavitele jen na mylné pohnutce, způsobuje to neplatxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxvitele, která by byla dle dosavadních ustanovení považována za neurčitá, případně neplatná (např. § 1503, § 1512 odst. 2 a § 1572). Závaznost vůle zůstxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx po smrti zůstavitele; podle § 1569 odst. 1 platí, že zůstaví-li zůstavitel někomu něco s připojením příkazu, posuzuje se příkaz jako rozvazovací podmxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xda bylo zůstavitelem povoleno. K tomu viz např. § 1694, § 1696 odst. 1, § 1697 odst. 1 a § 1697 odst. 2.
Při výkladu právních jednání pro případ smrti je txxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxavitele, vtělených do jeho pořízení. Platí sice, že nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit obsah právního jednání ani výkladem, nejdx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx zůstavitele (viz xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx, dle níž je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574). Také slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvykléxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxech nejsou právnímu jednání na újmu, je-li jeho význam nepochybný (§ 578). Právní jednání zůstavitele lze vyložit též pomocí dalších listin, na které zxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxního jednání, či dopisů, v nichž třeba mluví o právních jednáních pro případ své smrti. V tomto směru se lze inspirovat i rozhodnutím Nejvyššího soudu ČSxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxího výkladu) všechny okolnosti, za nichž byl projev vůle o ustanovení závětních dědiců učiněn a z nichž lze dovodit skutečnou vůli zůstavitele. Okolnoxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxjevu vůle, jestliže projev vůle je vykládán se zřetelem k okolnostem případu."
Pokud se týče věřitelů, těm se otevírají nové možnosti pro to, aby bylx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxu, odpovídají za dluhy zůstavitele bez omezení. Věřitel zůstavitele má dále možnost dosáhnout odloučení pozůstalosti, prokáže-li obavu z toho, že děxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxku bude uspokojena pouze pohledávka věřitele, kterému bylo odloučení povoleno. Věřitelé budou mít také právo na úplné uspokojení svých pohledávek, kxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxe-li se, že dědic pozůstalostní majetek úmyslně zatajil nebo části pozůstalosti smísil s částmi svého majetku, aniž lze rozlišit, komu co patří, pokud xxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxčnosti v rozsahu nikoli nepodstatném (§ 1688). Věřitelům je dáno právo navrhnout zajištění majetku v pozůstalosti, mohou navrhnout soupis pozůstaloxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xásadu, dle níž ti, kdo nastupují k dědění na místo původních dědiců, musí splnit s tím spojená nařízení zůstavitele. V zákonu by nemělo být ustanovení obxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxní § 1589. Také ustanovení převážně procesního charakteru (např. § 1670 až 1673, § 1674 až 1676, § 1682, § 1683, § 1684, § 1686 a § 1690 až 1692) občanský zákoxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxřídit o majetku ve společném jmění manželů se stejným právem pozůstalého manžela na tento majetek. Občanský zákoník, ačkoli nepřevzal z obecného zákoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxového ustanovení v praxi, ani s tím, že tím dochází k odnětí majetku spoludědicům, v jejichž prospěch soupis nebyl proveden. Při ležící pozůstalosti taxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxí listiny. Také se soupisem majetku se pracuje jako v době před více než sto lety, kdy se majetek zůstavitele, včetně hotovosti, nejčastěji nalézal skutxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xoplňovat při jednání s účastníky v kanceláři soudního komisaře zejména o nehmotné věci a dluhy. Komplikované je také postavení odkazovníka, který odkxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxi, přitom odkazovník má přispívat nepominutelnému dědici na úhradu povinného dílu (§ 1653), a bude s ním proto nutno jednat v řízení o pozůstalosti. Občxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxý neovládá právo. Přitom je i takové osobě uložena povinnost vydat odkazovníkovi potvrzení o zápisu odkázané věci do veřejného seznamu, typicky do katxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx dědiců neznámých a dědiců neznámého pobytu (§ 1671). Na druhé straně však tato koncepce ve svém důsledku přispívá ke značné nejistotě osob, které dědilx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxdneme-li však celkově na občanský zákoník v části o dědickém právu, lze říci, že přes určité nedostatky je přínosem pro občany, kterým otevírá řadu novxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxstorie lidstva se účel dědického práva měnil a nabytí majetku nebylo původně hlavním smyslem dědění. Jak uvádí Bonfante (Bonfante, 1932, s. 572), půvoxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxí dědictví sloužilo spíše k převodu suverenity, tedy vlády nad rodem, než k převodu majetku. Teprve když se rod rozdělením rozštěpoval na rodiny, nabývxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxch a právních vztazích důležitou úlohu, neboť upravuje přechod práv a závazků zůstavitele na pravého dědice. Je přitom ovládáno několika základními zxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxadami, na nichž je současné dědické právo postaveno, jsou:
-
zásada zachování hodnot vytvořených zůstavitelem,
-
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxdu práv a závazků zůstavitele, tvořících pozůstalost),
-
zásada absolutní povahy dědického práva,
-
zásada zajištění přechodu majetku na jexxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
-
zásada ochrany věřitelů,
-
zásada
ingerence
veřejné moci při nabytí dědictví.
Základní zásadou a smyslem existence dědického právx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxů, které vedou zůstavitele k tomu, aby hodnoty vůbec tvořil, když ví, že je bude moci předat další generaci, a nic jej tedy nenutí vytvořené raději spotřexxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxpadnout všemu lidu zastupovanému státem (jak se o tom ostatně v minulosti uvažovalo), odpadl by pro zůstavitele důvod hodnoty vytvářet. Takový důvod bx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xvořit hodnoty, a v důsledku toho by došlo k hospodářské stagnaci a patrně i k zaostávání ve vývoji hospodářství a v konečném důsledku i ve vývoji společnoxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxualistické pojetí dědického práva).
Dědické právo je právem absolutním, proto je také v občanském zákoníku zařazeno mezi absolutní majetková práxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxech nerušit nabytí dědického práva, nežádat pozůstalost pro sebe. Jde o právo děditelné (§ 1488) a zcizitelné (§ 1714 odst. 1). Tato zásada se promítá naxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxx x
xxx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xřípadě svěřenského nástupnictví ke dni, kterým pominulo odsunutí dědického práva následného dědice), vstupuje do všech práv a závazků zůstavitele, xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xednáním mezi živými. Dědic takto vstupuje do všech práv a závazků zůstavitele, u kterých mu to umožňuje zákon (§ 1475 odst. 2), nejen do práv a závazků, ktxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx
Pořizovací svoboda zůstavitele. Je na zůstaviteli, aby sám rozhodl o své pozůstalosti a určil, kdo bude jeho dědicem (§ 1496). Tato xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxsí zůstavitel zachovat dědický podíl, nýbrž jde o pouhou pohledávku nepominutelného dědice na povinný díl, jež musí být přednostně uspokojena v penězxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xemůže ani dědici zakázat odmítnutí dědictví (§ 1485 odst. 1 věta první část před středníkem). Tato svoboda také umožňuje zůstaviteli, aby svému dědicx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx též odkazovníku.
Zásada závaznosti vůle zůstavitele. Tato zásada je vedoucí zásadou dědického práva v občanském zákoníku a je obsažena v řadě jeho xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxtanovení § 1506, dle kterého s uvolněným dědickým podílem přecházejí na toho, komu přiroste, xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxx xxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit txxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxení práva zmaří, nebude-li příkaz proveden. Také v tomto směru viz ustanovení § 1694 odst. 1, § 1696 odst. 1, § 1697 odst. 1 a 2 o rozdělení pozůstalosti, xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xi odmítnout. Zůstavitel má volnost v rozhodování o tom, koho ustanoví svým dědicem, případně o tom, co z jeho pozůstalosti má dědicům nebo odkazovníkům xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxctví odmítnout. Dědic z dědické smlouvy může dědictví odmítnout, pokud to dědická smlouva, kterou se zůstavitelem uzavřel, nevylučuje.
Zásada roxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxné dědické posloupnosti přiznává zákon v jednotlivých dědických třídách dědicům stejné dědické podíly; mají-li dědit potomci po předemřelém dědicix xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxzenství při zákonné dědické posloupnosti, jež je uspořádána tak, že se dědí od bližší třídy příbuzných ke vzdálenějším.
xxxxxx xxxxxny věřitelů. Občanský zákoník upravuje i odpovědnost dědiců bez výhrady soupisu, tedy neomezenou odpovědnost za splnění dluhů zůstavitele a jiných zxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xědic zatajil majetek nebo se dopustil dalších jednání zkracujících nebo ohrožujích uspokojení pohledávek věřitelů zůstavitele. Věřitelům také sloxxx x xxxx x x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xěsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. Občanský zákoník také stanoví solidární odpovědnost dědiců za splnění dluhů zůstavitele. Dxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx kdy se dohodnou dědici s nepominutelným dědicem na jiném způsobu úhrady nepominutelného dědice, např. vydáním věci z pozůstalosti. Zkrátí-li se tím pxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxedluženo (§ 592).
xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x pozůstalosti, byť v případech, uvedených v § 153 a § 154 z. ř. s., je řízení zastaveno, protože zůstavitel nezanechal žádný majetek nebo zanechal pouze mxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxích řízeních soudních a jeho cílem je zejména nalézt dědice s nejlepším dědickým právem a potvrdit mu nabytí dědictví, zajistit splnění poslední vůle zxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxných [§ 1685 odst. 2 písm. a) obč. zák.], urovnat případné spory mezi dědici, dohlížet na správu pozůstalosti.
Nalézání práva a spravedlnosti
Na toxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xvedené v těchto právních větách nálezu Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 1241/12:
„Pro nalézání práva je vždy nezbytné vycházet z individuálních, tedx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxlivého řešení, jakkoliv se to může jevit složité. Spravedlnost musí být v procesu, kterým soud interpretuje a aplikuje právo, vždy přítomna jako hodnoxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx. Úkolem soudu je rozpoznat skrze zákon spravedlnost.“
Odůvodnění tohoto nálezu ještě dále rozvádí tyto právní věty, když stanoví, že „nelze tolerxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z prinxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xýslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a úsxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxlovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Neníxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností.“
Základní přexxxxxxxx xxxxxx
Základními předpoklady dědění jsou:
a)
smrt zůxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xyděděn,
d)
existence majetku v pozůstalosti.
V § xx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx tělo mrtvého prohlédnout stanoveným způsobem, prohlásí člověka za mrtvého i bez návrhu soud, pokud byl člověk účasten takové události, že se jeho smrt xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxti, že určitý člověk přežil jiného člověka, a není-li jisto, který z nich zemřel jako první, má se za to, že všichni zemřeli současně. To je důležité zejméxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xísto úmrtí zůstavitele. Občanský zákoník v § 28 řeší případy, kdy není známo, kde člověk zemřel. Pokud by se po pravomocném skončení řízení o pozůstaloxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxovení zůstavitelových práv a povinností (§ 191 z. ř. s.).
Dojde-li k úmrtí českého občana v cizině, postupuje se zejména podle § 42 až 44 zák. o matrikxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx82 až 1593), závěti (§ 1494 až 1581) nebo ze zákonné dědické posloupnosti (§ 1635 až 1641). V § 1634 je uvedeno, že nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxti, což je poněkud matoucí. Ještě před tím, než pozůstalost nabude stát, platí § 1633 odst. 1, dle něhož, nebude-li dědit dědic z dědické smlouvy, ze závěxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xědická smlouva je novým dědickým titulem, dovětek (§ 1498) dědickým titulem není, neboť jím není ustanoven dědic k celé pozůstalosti, ani k poměrnému pxxxxx x xxx
Způsobilým dědicem je dědic, který se dožil nápadu dědictvxx xxxx x xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxatně vyděděn (§ 1646 a § 1649, § 1651 odst. 2), neodmítl dědictví (§ 1485 až 1489), ani se dědictví nevzdal (§ 1490) a svědčí mu dědický titul (má dle § 1690 odxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxtala, pak zřeknuvší se dědí (§ 1484 odst. 2). Dědí i ten, kdo byl dědicky nezpůsobilý, avšak zůstavitel mu čin, zakládající u něho dědickou nezpůsobilosxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxická osoba, která má teprve vzniknout, stane-li se tak do jednoho roku od smrti zůstavitele (§ 1478). Dědicem však může být také fyzická osoba, která v doxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxí je existence majetku zůstavitele, a to alespoň v rozsahu, který výrazněji překračuje náklady na opatření pohřebiště a náklady pohřbu, jaký si zesnulx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxnechal-li zůstavitel žádný majetek, soud řízení o pozůstalosti zastaví (§ 153 z. ř. s.), případně zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxnčí bez dědiců. Jsou-li však v pozůstalosti taková aktiva, že může být pozůstalost projednána, není rozhodující, zda pasiva tato aktiva přesahují. Muxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Neplatí již to, co bylo možné dle o. xx xxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxpokojovat pohledávky věřitelů, plnit povinné díly nepominutelným dědicům, plnit xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx3 nebo 154 z. ř. s. řízení o pozůstalosti skončeno.
Literatura:
Bonfante, P. Instituce římského práva. Brno: ČS. A. S. Právník, 1932,
Ecchexx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx pátá: právo dědické. 1928.
Mikeš, Muzikář: Dědické právo v teorii a praxi. 2011.
Mikeš, Muzikář: Dědické právo. 3. vyd. 2007.
Muzikář: Dědicxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xx
xvoboda: Dědické právo. 2. vyd. 1926.
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxctví předchází řízení o pozůstalosti. Účely tohoto řízení xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxící zůstaviteli, dědicům a jiným osobám, které z pozůstalosti něco nabydou, případně aby splnění takových povinností bylo alespoň zajištěno. Toto říxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxé dědické osvědčení. Je však také třeba se řídit vybranými ustanoveními z obecné části (§ 1 až 30 z. ř. s.). Podle § 1 odst. 3 z. ř. s. platí, že nestanoví-li txxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x x xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxnotlivých ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle zákona o sporných řízeních. Řízenx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xx xxx x xx xx xxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxresní a krajské soudy a také je třeba se řídit ustanoveními z její obecné části, a to zejména § 3, § 8, § 9, § 18, § 19 a § 21 až 33.
Návrh na zahájení řízení
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx návrh na zahájení řízení, soud řízení zahájí bez návrhu bezodkladně poté, co se dozví, zpravidla od orgánu pověřeného vedením matriky, že fyzická osobx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxůstalosti (§ 98 odst. 1). Soud o zahájení řízení bez návrhu vydá usnesení, proti němuž není přípustné odvolání (§ 13 odst. 3), nemusí obsahovat odůvodněxx xx xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxx xxtrno, že si navrhovatel činí právo na pozůstalost jako dědic (§ 138 odst. 1). Není-li tomu tak, bude oznámení o úmrtí, učiněné jinou osobou, považováno zx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxlosti je podle § 98 odst. 1 z. ř. s. příslušný soud, v jehož obvodu:
a)
měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
b)
měl zůstavitel naposledy bydliště, popřípadě, neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, místo, kde se naposledy zdržoval, není-li dánx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx
xx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx, není-li dána příslušnost podle písmene a), b) nebo c).
Některé zásady řízení
x x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx níž jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta.
Dle § 9 z. ř. s. soxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xaká aktiva a pasiva náleží do společného jmění manželů nebo do pozůstalosti, při vypořádání společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela, při rxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxvislosti lze ještě zmínit § 2 nesporného patentu (císařský patent č. 208/1854 ř. z., kterým se zavádí nový zákon o soudním řízení v nesporných právních vxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxu pochybovačností a úzkostlivostí nebo zamítáním žádostí proto, že nemají nepodstatných náležitostí. Takovéto ustanovení nyní v zákoně chybí, nicmxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx.
(II. ÚS 421/99)
1. Notář jako soudní komisař
Podle § 100 odst. 1 z. ř. s. provádí úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti jako soudní xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx avšak v odst. 3 téhož ustanovení je uvedeno, že notář v takových případech připraví všechny podklady pro usnesení a jiné úkony soudu a učiní návrhy na jejxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxaného předsedou krajského soudu na návrh příslušné notářské komory, příslušný jako soudní komisař k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti. Toto usnxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x z. ř. s.). Soud notáři poté postoupí spis. Podle § 104 odst. 1 z. ř. s. soud i bez návrhu usnesením zruší pověření notáři, je-li nebezpečí, že věc nebude roxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxného notáře. Bližší údaje o pověření a činnosti notáře jsou obsaženy v § 74 jednacího řádu. Rozvrh pověřování notářů a pověřování pracovníků notáře v říxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxidáta nebo notářského koncipienta anebo svého zaměstnance, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu. Jiného svého zaměstnxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxncipient
anebo zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, pověřený prováděním úkonů soudního komisařxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxůstalosti pouze notář. Úkony v řízení o pozůstalosti jsou prováděny jménem soudu prvního stupně, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti a notář, notářsxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxsti při provádění úkonů soudního komisaře všechna oprávnění, která přísluší soudu jako orgánu veřejné moci při výkonu soudnictví (§ 103 odst. 4 jednacxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxice je obsažena v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1923/2007, kde se uvádí, že pojem "věc sama" je právní teorií i soudní praxí vykládána jako věxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx smrti zůstavitele. Věcí samou jsou zde práva a povinnosti majetkové povahy ve svém souhrnu tvořící dědictví po zůstaviteli. Za taková rozhodnutí lze pxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxořádání podle § 1693 odst. 3 občanského zákoníku [§ 185 odst. 3 písm. a) z. ř. s.],
-
rozhodnutí o vypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
a dále též usnesení:
-
o scxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx
x
xxxxxx xx xxxxx xxxx xajetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi podle § 162 odst. 2 z. ř. s.,
-
vydávaná při spoxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx
x
x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxe podle § 169 odst. 1 z. ř. s.,
Usnesení soudu vydané v řízení o dědictví o neodkladném opatření podle ustanovení § 175e o. s. ř. (nyní § 1682 - Závěrx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxní judikatury jsou rozhodnutími o vedení řízení rozhodnutí, jimiž není soud vázán a může je i bez podání opravného prostředku změnit, odvolání proti nix xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x
x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
-
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx
x
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxx xxxo rozhodnuto o námitkách proti protokolaci,
-
o prominutí pořádkové pokuty,
-
o prodloužení lhůty k určitému úkonu.
Usnesení o vedení řxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x x xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xx xxx x x xxxxx x z. ř. s.] a soud jím není vázán (§ 170 odst. 2 o. s. ř., § 1 odst. 3 z. ř. s.).
Naproti tomu není usnesením o vedení řízení:
-
rozhodnutí o přerušení řízenxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx soudního komisaře
Ustanovení § 94 jednacího řádu ve svém odstavci 1 upravuje postup v případech, kdy je proti usnesení vydanému soudním komixxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxx xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxní poplatek nebo usnesení, z něhož nenabyla dosud práva osoba jiná než odvolatel, nebo usnesení, kterým bylo uloženo pořádkové opatření (§ 53), nebo usxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.
Vyloučení notáře a jeho zaměstnanců
Ustanovení x xxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxdního komisaře, o čemž rozhodne pozůstalostní soud usnesením. Rozhodne-li soud, že notář je z provedení úkonů soudního komisaře vyloučen, pověří souxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o pozůstalosti dozvěděli, zprostit je povinnosti mlčenlivosti může z xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxř, kterému nebylo zrušeno pověření podle § 104 z. ř. s., má podle § 107 odst. 1 z. ř. s. právo na odměnu za úkony, které v řízení provedl jako soudní komisař oxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxlých a na náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li plátcem daně z přidané hodnoty. To platí obdobně i pro notáře, který v řízení provedl úkon na dožádání. Poxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx jež není předlužené, a to podle poměru svých dědických podílů nebo podle poměru majetku nabytého při rozdělení pozůstalosti,
c)
pozůstalý manželx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx, bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno podle § 153 nebo § 154 z. ř. s.,
d)
stát, nejde-li o případy podle písmene a) až c).
O tom, kdo a v jaké výxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxím stupni končí. Toto rozhodnutí musí být vždy odůvodněno (§ 124 odst. 2 z. ř. s.).
Byla-li nařízena likvidace pozůstalosti, hradí se odměna a náhradx xxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxti v prvním stupni končí. Stát v tomto případě ručí za uspokojení práva notáře na odměnu a náhrady.
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx je notáři povinen zaplatit žadatel (§ 109 oddst. 2 z. ř. s.).
Výši odměny notáře upravuje notářský tarif se změnami a doplňky provedenými vyhláškami xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxvání v evidencích
Poté, co soudní komisař obdrží od soudu spis, provede předběžné šetření ve věci. Obsah tohoto předběžného šetření stanoví § 139 z. řx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxud ze seznamu nebo systému vedeného podle jiného právního předpisu, zda jsou evidována právní jednání nebo jiné právní skutečnosti, které mají význam xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx seznam nebo systém, v němž jsou obsaženy údaje o právních jednáních nebo jiných právních skutečnostech uvedených v § 140 odst.1 z. ř. s., aby umožnil souxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxnání pro případ smrti také pro Notářskou komoru České republiky, která podle § 35a odst. 1 not. řádu vede, provozuje a spravuje Rejstřík zástav a tyto evxxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx x xxxželském majetkovém režimu.
Soudní komisař zjistí z Evidence právních jednání pro případ smrti, vedené podle § 35b not. řádu, zda zůstavitel zanxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xrohlášení o vydědění a prohlášení o tom, že dědic, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, pozůstalosti nenabude,
c)
přikázání započtení na děxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxx xe dědického práva,
f)
zrušení právních jednání podle písmen a) až e).
Z Evidence listin o manželském majetkovém režimu, vedené podle § 35d noxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxximu,
b)
dohody manželů o změně smluveného režimu,
xx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah,
e)
rozhodnutí soudu, kterými soud změnil manželský majetkový režim založený rozhodnxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxisař zjistí, zda jsou v ní evidovány:
a)
notářské zápisy o smlouvách manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného rexxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim zxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxovém režimu obsahuje rejstřík a sbírku listin. Podle § 35l odst. 3 not. řádu vydá kterýkoli notář každému na jeho žádost ze sbírky listin opis smlouvy o maxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxvém režimu nebo rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu nejsou v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu zapsány. V žádosti je txxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxěmem Notářské komory České republiky:
-
předpis o Evidenci právních jednání pro případ smrti, schválený Ministerstvem spravedlnosti pod čj. 743/xxxxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx/14.
-
předpis o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, schválený Ministerstvem spravedlnosti pod čj. 743/2013-OSD-ENA/14.
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxe § 109b not. řádu údaje z informačního systému evidence obyvatel, podle § 109c not. řádu údaje z informačního systému cizinců, podle § 109d not. řádu xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xystému evidence cestovních dokladů údaje o cestovních dokladech a jejich držitelích.
Soudní komisař provede v evidencích i jiná šetření o tom, zda xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxti, jako například v insolvenčním rejstříku, v evidenci úpadců, centrální evidenci exekucí. Z katastru nemovitostí soudní komisař zjistí, zda zůstaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx vedených ve formě počítačových souborů v katastru nemovitostí tak, aby bylo zjištěno vlastnictví zůstavitele k nemovitým věcem evidovaným v katastrx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxkat tímto způsobem bezplatně, požádá soudní komisař o jejich poskytnutí katastrální pracoviště katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nexxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xiných osob, vyžadovat.
Další údaje soudní komisař zjistí z obchodního rejstříku, centrální evidence cenných papírů, evidence vozidel, lodního nxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxi se z Evidence právních jednání pro případ smrti a z Evidence listin o manželském majetkovém režimu, že zůstavitel zanechal v nich uvedené listiny, zjixxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx, xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právních jednání, o povolání vykonavatele závěti, o povolání správce pozůstaxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxtalosti, které má v úschově notář nebo soud. Jejich stav a obsah zjistí notář, který je má v úschově, a v ostatních případech soud. O zjištění stavu a obsahx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x pozůstalosti nebyl pověřen jako soudní komisař, postoupí protokol o zjištění jejich stavu a obsahu bezodkladně soudu (soudnímu komisaři), u něhož prxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxpisy o dohodách o zúžení nebo o rozšíření společného jmění manželů, uzavřených v období od 1. 1. 1992 do 31. 12. 1992 podle § 143a zák. č. 40/1964 Sb. ve zněnx xxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx úschovy jiné osobě (např. dědici), popřípadě taková listina může být v bytě zůstavitele nebo i na jiném místě. Na tyto případy pamatuje § 141 odst. 2 z. ř. xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx ji na výzvu vydal soudu. Z § 77 odst. 4 jednacího řádu však vyplývá, že je-li soudnímu komisaři předložena někým osobně listina, uvedená v § 142 odst. 1 z. xx xxx xxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx x xxxxxxxí se dědického práva nebo
d)
o zrušení těchto právních jednání, uvedených pod písm. a), b) a c),
e)
o povolání vykonavatele závěti,
f)
o povoxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxé mohou mít význam pro nabytí pozůstalosti (k takovým listinám náleží též prohlášení zůstavitele o některém z dědiců nikoli nepominutelných, jemuž svxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x x xxxx xxxxx xxxx
zjistí její stav a obsah soudní komisař a v protokolu, který o tom podle § 142 odst. 2 z. ř. s. vyhotoví, potvrdí převzetí listiny a jedno vyhotoxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxto listiny, pořízené zůstavitelem ve formě soukromé listiny jsou však vždy potřebné pro případné řízení a proto by neměly být vraceny. Pouze je-li soudxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxm, uvedeným v § 142 z. ř. s.
Ověřená kopie listiny, jejíž stav a obsah je zjištěn, bude pevně připojena k protokolu o zjištění jejího stavu a obsahu (§ 14x xxxxx x xx xx xxxx
x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
x
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x
x xxxxxxšení o vydědění,
-
o smlouvě o zřeknutí se dědického práva, nebo
-
o zrušení těchto právních jednání
se uloží u soudu, u něhož probíhá řízení o pozxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxx ještě dodat, že není-li dědická smlouva (§ 1582 odst. 2 obč. zák.) a smlouva o zřeknutí se dědického práva (§ 1484 odst. 23) sepsána ve formě notářského záxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxeré z nich sám o sobě neplatnost ostatních (§ 582 odst. 1). Také u těchto listin, nebudou-li mít formu notářského zápisu, je třeba zjistit jejich stav a obxxx x xxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
Zásadou by mělo být, že listiny o právních jednáních pro případ smrti, které pořídil zxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx; stejnopisy notářských zápisů, obsahující tato právní jednání, budou předložiteli vráceny. Byla-li taková listina vyhotovena ve fromě notářského xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxx x xx xx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xakové listiny, o které někdo tvrdí, že se jedná o závěť zůstavitele, ačkoli je zřejmá její neplatnost, nebo jsou-li o její platnosti závažné pochybnostxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxbrž o tom bude jednáno až s účastníky řízení.
Veřejné zjištění stavu a obsahu závěti
Ustanovení § 143 z. ř. s. upravuje zvlášxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxřské úschovy. Zjištění jejího stavu a obsahu se u tohoto notáře provede veřejně. Tuto veřejnost nelze chápat tak, že by k tomuto jednání měl být přítomen xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxb, které by měly dědické právo, pokud by se tato závěť ukázala neplatnou. Soudní komisař vyrozumí osoby, kterým podle dosavadního stavu řízení svědčí zxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxdě, není-li soudu jiná jejich adresa známa, na adresu, která je evidována jako místo trvalého pobytu této osoby v informačním systému evidence obyvatex xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxdněných případech může být vyrozumění zveřejněno prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Soudní komisař však pro tento účel nebude osoxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxice neznámého pobytu (§ 1671 obč. zák., § 166 z. ř. s.), to bude prováděno tehdy, když budou zjištěny takové
indicie
, nasvědčující tomu, že závěť není praxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xěmu nedostaví žádná z osob, která o něm byla vyrozuměna.
V § 144 z. ř. s. je upraven i postup při provedení zjištění stavu a obsahu listiny. Notář vždy dxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxy notář uvede stanoviska, která o stavu a obsahu listiny uvedly přítomné osoby, jestliže o to požádají.
Literatura:
ŠKÁROVÁ, M. a kolektiv. Vzorx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx13 Sb. 4. aktualizované a přepracované vydání, Praha: Leges, 2014, s. 256.
Zjištění stavu a obsahu ústního pořízení pro případ smrti
Jelikož občxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxahu ústního pořízení pro případ smrti. Ke zjištění toho, zda zůstavitel pro případ své smrti pořídil ústně a jaký byl obsah tohoto pořízení, soud vždy naxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxky, před nimiž zůstavitel projevil svoji poslední vůli, ledaže by provedení výslechu některého z nich bránily závažné okolnosti (smrt, zdravotní staxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxle
V § 146 odst. 1 z. ř. s. je stanovena povinnost soudního komisaře provést výslech osob, které byly jako svědci přítomny při pořizování listiny o právxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx x případě, kdy byl sepsán notářský zápis se svědky. Soudní komisař je vždy vyslechne, výjimkou jsou případy, kdy všichni dědici prohlásí, že na výslechu xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xřeba, aby k výslechu svědků byli přizváni ti, kdo by dědili, kdyby bylo zjištěno, že taková listina není pravá nebo platná. Proto soudní komisař o jednánx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxu, kterou sdělily soudu, popřípadě, není-li soudu jiná jejich adresa známa, na adresu, která je evidována jako místo trvalého pobytu této osoby v inforxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxní komisař však pro tento účel nebude tyto osoby vyhledávat způsobem, jakým se provádí vyhledávání neznámého dědice nebo dědice neznámého pobytu (§ 16xx xxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxy postupem, který občanský soudní řád předepisuje pro důkaz výpovědí svědka, tj. dle § 122, § 123 a § 126 odst. 1 až 3 o. s. ř. Každá fyzická osoba, která není xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx jen tehdy, kdyby jí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým; o důvodnosti odepření výpovědi rozhoduje soud. Na začátku výslecxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxho právech a povinnostech a o trestních následcích křivé výpovědi. Soudní komisař vyzve svědka, aby souvisle vylíčil vše, co ví o předmětu výslechu. Klxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxm výslechu nebo naznačuje-li odpověď anebo je-li zejména předstíráním neprokázaných nebo nepravdivých skutečností klamavá. Soudní komisař uvede vxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xe stav a obsah listiny o právním jednání pro případ smrti prováděl notář, který ji měl ve své úschově.
Další podrobnosti ke zjišťování stavu a obsahu lxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx dědic ze závěti. Takto však lze postupovat jen v případech, že závěť nevzbuzuje pochybnosti o pravosti a platnosti.
(R I 908/13, Oesterreische Zentraxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxtím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vníxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xýpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědi svědka souladný s xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností.
(NS 21 Cdo 5375/2007)
Vyrozxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx x tom vyrozumí a vyzve je, aby se ujali své funkce, pokud již dříve neoznámili, že začali své funkce vykonávat (§ 148 z. ř. s.).
Předxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxvce pozůstalosti a dalších osob, o jejichž práva a povinnosti v řízení jde a pro zjištění zůstavitelova jmění. Z tohoto znění zákona je třeba dovodit, že xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxstního spisu soudním komisařem, až po nařízení jednání s dědici, na kterém budou seznámeni s obsahem spisu, vyrozuměni o dědickém právu, o právu výhradx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxí seznamu aktiv a pasiv pozůstalosti a jednání o případném rozdělení dědických podílů z pozůstalosti nebo o rozdělení pozůstalosti, připouští-li to zxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxní podle § 140 z. ř. s.
Soudní komisař předvolá k sepsání protokolu o předběžném šetření (§ 81 jednacího řádu) manžela, dědice, jehož údaje zjistil z pxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xnformace, uvedené v § 139 z. ř. s. Podle § xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxže jen ten, kdo by tak mohl podle občanského soudního řádu učinit jako svědek. Také podle § 146 odst. 2 z. ř. s. platí, že soud může vyslechnout každého, kxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx viz též § 81 jednacího řádu.
xxxx xxxx xxxxxxx xjistit, zda je spravován majetek zůstavitele a kdo jej spravuje, jaká je v tomto směru dohoda dědiců, zejména nezajistil-li správu sám zůstavitel. Vznxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxrý z více dědiců anebo všichni dědicové, soud i bez návrhu usnesením podle § 156 z. ř. s. rozhodne, kdo z nich je oprávněn ke správě pozůstalosti.
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxmisař dále zjišťovat údaje o jmění zůstavitele (tedy o aktivech i dluzích), přičemž bude vycházet z toho, co vyšlo najevo při sepisování protokolu o přexxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxlášení věřitelů o dluzích zůstavitele.
Dále bude třeba vyhodnotit získané informace a posoudit, zda má být provedena závěra pozůstalosti [§ 1682 oxxxx x xxxxx xxx xxx xx x xx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xx xxx xx xx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx x xx xxxx xxxxx x xxx xx xxx xx xx xxx, případně obojí. Tato opatření bude třeba poté provést, jsou-li pro to splněny zákonem stanovené podmínky. Má-li být soupis proveden, soud současně uxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxý případ, neodporují-li tomu dědicové a také mají-li k tomu potřebné předpoklady, společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku (§ 1687 obč. xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxtaviteli, uložením do úschovy u soudu, soudního komisaře nebo u vhodného schovatele (§ 149 a § 281 až 288 z. ř. s., § 83 jednacího řádu), popřípadě zapečexxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xednacího řádu), případně bude podle § 151 z. ř. s. upraven způsob plnění na pohledávky zůstavitele. Má-li zůstavitel pohledávky, soud usnesením uložx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
Zastavení řízení
Bude-li zjištěno, že zůstavitel žádný majetek patřící do pozůstalosti nezanechal, soud usnesením řízení o pozůstalosti zxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxx xxxxx xej doručovat (§ 153 z. ř. s.). V jeho písemném vyhotovení ve spise postačí uvést výrok a den vydání (§ 169 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 2 z. ř. s.).
Zanechal-lx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas, a současně řízení zastaví (§ 154 z. ř. s.). V tomto případě je účastníkem řízení ten, kdo se postaral o pohřeb zxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx xx proti tomuto usnesení nelze odvolat, nemusí obsahovat odůvodnění (§ 124 odst. 2 z. ř. s.).
Jelikož jde o rozhodnutí, kterými se řízení končí (rozhodxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxkladů vydání usnesení, jímž soud zastavuje řízení o dědictví proto, že zůstavitel nezanechal vůbec žádný majetek [§ 175h odst. 1 o. s. ř., (pozn. aut.: nxxx x xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xx, (pozn. aut.: nyní § 154 z. ř. s.)], je skutečnost, že v řízení o dědictví nevyšel najevo žádný majetek, o němž by bylo sporné, xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxd., v průběhu řízení zemřel, aniž by byl vydán rozsudek ve věci. Jiný majetek zůstavitel třeba nevlastnil nebo vlastnil majetek nepatrné hodnoty a tentx
xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxahy věci, zda v řízení může pokračovat. V kladném případě, aby mohl jednat, je třeba aby pozůstalostní soud zjistil okruh dědiců zůstavitele, poučil je x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
Účastníci řízení
Účastenství v řízení upravují § 110 až 117 z. ř. s. Účastníky jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitexxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxného jmění při zániku manželství smrtí zůstavitele (§ 111 z. ř. s.). Zůstavitelův věřitel je účastníkem, jde-li v řízení o odloučení pozůstalosti, ktexx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxní obvyklé ceny pozůstalosti a o vypořádání jeho povinného dílu (§ 113 z. ř. s.), vykonavatel závěti (§ 114 z. ř. s.), není-li řízení o pozůstalosti zastaxxxx xx xxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxávce pozůstalosti nebo o úkony správy pozůstalosti (§ 115 z. ř. s.). Při závěře pozůstalosti (§ 149 až 151 z. ř. s.) je účastníkem každý, kdo byl dotčen opaxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxůstalosti upravuje § 117 z. ř. s., účastníky jsou věřitelé, kteří se přihlásili nebo kteří mají právo na uspokojení své pohledávky, i když ji nepřihlásixxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxy, 2016, č. 21, s. 753.
Opatrovnictví
Ustanovení § 118 z. ř. s. řeší opatrovnictví dědice, který nemůže samostatně jednat před soudem a nemá zákoxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxým zástupcem nebo opatrovníkem. Podle § 120 z. ř. s. soud usnesením jmenuje pro řízení o pozůstalosti opatrovníka dědici, který není znám, jehož pobyt xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xídla.
Literatura:
PLAŠIL, F. Aktuálně k opatrovníkům v řízení o pozůstalosti dle § 118 až 119 ZŘS.
Ad Notam
, 2016, č. 5, s. 11.
Procesní nástupxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxjde-li k jeho úmrtí), soud v řízení o pozůstalosti na jeho místě pokračuje s tím, kdo u soudu do protokolu výslovně prohlásí, že je právním nástupcem tohoxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xýt účastníkem, usnesením o potvrzení nabytí dědictví po takovém dědici, případně potvrzením soudního komisaře projednávajícího pozůstalost o tom, xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxmu komisaři prokázáno právní nástupnictví, bude o něm soudní komisař rozhodovat podle § 107 o. s. ř. (§ 1 odst. 2 z. ř. s.) poté, co si opatří k tomu potřebnx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xx20), kdy soud pokračuje na místě dědice s nabyvatelem dědictví, jestliže zcizitel a nabyvatel o to u soudu do protokolu výslovně požádají a jestliže zcixxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxx xe kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka, musí přijmout stav, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxzení, soudní komisař nařídí jednání, které je neveřejné, k němuž předvolá dědice zůstavitele, vykonavatele závěti a další účastníky, o jejichž práva xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxík nebo jeho zástupce, soud mu umožní účast při jednání, i když k němu nebyl předvolán (§ 182 odst. 3 z. ř. s.). Jednání není třeba nařizovat v případech uvexxxxxx x x xxx xx xx xx
xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxx xx xxx xx xx xxx xxxx xx x něm vyrozumí, a pokud dědici prohlásí, že nehodlají využít lhůtu k vyjádření o dědickém právu, zaprotokoluje jejich prohlášení o tom, zda dědictví odmxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxx a 176 z. ř. s. Dědici mohou prohlásit, že nehodlají využít lhůtu k vyjádření o dědickém právu a učiní v tomto směru prohlášení ihned. Soudní komisař zapxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xo bylo třeba z důvodů uvedených v § 1685 odst. 2 obč. zák. a bylo zjištěno, že pro výpočet povinného dílu je soupisu třeba (§ 1685 odst. 1) nebo když dědic uplxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxo prohlášením, uvedenými v § 1687.
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxlo úmrtím některého z manželů, je k vypořádání společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela vždy příslušný pozůstalostní soud, jak to ukládá § 1xx xx xx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx
Postup soudu při vypořádání majetku ve společném jmění zůstavitele a pozůstalého manxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxoval mezi manžely,
-
jaký majetek měli manželé ve společném jmění (neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tomx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xx xxxx
x
xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxe vyplývá nějaký pokyn, způsob vypořádání tohoto majetku pro případ smrti (nejčastěji půjde o zjištění, které věci z tohoto majetku mají připadnout poxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x
xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxtku patřícího do společného jmění manželů, kterou pozůstalostní soud schválí, není-li v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxdní komisař) při autoritativním vypořádání postupuje podle pravidel uvedených v § 742 obč. zák., s výjimkou § 742 odst. 1 písm. c), což znamená, že se při xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxoník v § 764 odst. 1 i § 162 odst. 1 z. ř. s. vychází z toho, že pokud zůstavitel pořídil o majetku ve společném jmění, mají pozůstalý manžel a dědici jeho vůli xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx, jak má být majetek ve společném jmění rozdělen v řízení o pozůstalosti. Je třeba dbát práv pozůstalého manžela, který má také vlastnické právo k celé věxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxad souhlasit s tím, aby určitá věc, třeba společný pozemek s rodinným domem ve kterém manželé bydleli, přešel celý do pozůstalosti, bude třeba právo pozxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxyž ve společném jmění manželů není například další nemovitost nebo byt, který by mohl celý připadnout pozůstalému manželovi.
Bylo by možno schválix x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xe s tím, že mu bude přiznána pohledávka potřebná k vypořádání majetku ve společném jmění manželů.
Je třeba připomenout § 737 odst. 2 z. o. k., dle něhož xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxví. V tomto případě dochází k přechodu družstevního podílu ze zákona, zůstavitel o něm nemůže platně pořídit, avšak když dochází k takovémuto majetkovxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxvitele a do pozůstalosti je třeba zařadit ze společného jmění manželů jiný majetek v hodnotě poloviny obvyklé ceny družsteního podílu nebo stanovit poxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxečné jmění dědici a pozůstalý manžel dohodou, je třeba je o tomto ustanovení poučit. Také zůstavitel může k této situaci přihlédnout a i když nemůže poříxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxlo tolik majetku, aby jeho hodnota kompenzovala onu výhodu, dostávající se pozůstalému manželovi. Může tak učinit také pokynem (§ 764 odst. 1 obč. zák.xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xivota ohledně svého majetku (míněn je majetek ve společném jmění) pro případ smrti učinil. Na žádném místě zákon nespecifikuje, co takový pokyn zůstavxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx povolá k majetku ve společném jmění dědice dědickou smlouvou nebo závětí, případně povolá dovětkem odkazovníka k odkazu, čímž je určeno co z majetku ve xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxvěno vůli zůstavitele.
Za pokyn lze považovat manželskou smlouvu, kterou manželé uspořádávají majetkové poměry pro případ zániku manželství, přxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx pokynem pouze nařídil jak má být jeho společné jmění s manželem v případě jeho smrti vypořádáno, z čehož již bude zřejmé, které věci mají připadnout pozůxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxý má také právo k celé věci, zda bude s takovým jednostranným pokynem zůstavitele k vypořádání společného jmění souhlasit, zda bude podle něj postupovaxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxx. platí, že jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takovxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxkou, zda lze považovat pořízení zůstavitele pro případ smrti, kterým pořizuje o majetku ve společném jmění manželů, za takové právní jednání, které vyxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xpolečném jmění manželů proto, že k němu nebyl dán souhlas druhého manžela, není z povahy věci možné. Zůstavitel má nikým a ničím neomezené právo pořizovxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxzůstalého manžela závazná, když předem vysloví v nějaké formě souhlas s takovým právním jednáním, např. tím, že k němu přivolí, když bude zůstavitel s bxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxčném jmění pořídil závětí. S přihlédnutím k § 3 odst. 2, písm. d) o tom, že daný slib zavazuje, lze soudit, že by to bylo možné.
Seznam majetku a dluhů ve spxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxa o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů předcházelo sestavení seznamu majetku ve společném jmění manželů, i když to občanský zákxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxjetek patří pozůstalému manželovi, popřípadě též stanovit pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění (§ 162 odst. 2 z. ř. s.). K toxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xyhotoven soupis pozůstalosti (§ 1684 odst. 1 obč. zák.), případně seznam pozůstalostního majetku, vyhotovený správcem a potvrzený dědici nebo spolexxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxm jmění manželů. Pokud nebyl vyhotoven soupis pozůstalosti (§ 1684) ani seznam či společné prohlášení podle § 1687, vyhotoví se seznam majetku ve spolexxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xdyž zákon o zvláštních řízeních soudních řeší pouze vypořádání majetku (tedy aktiv), lze mít za to, že dohodou si dědici a pozůstalý manžel mohou vypořáxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxiv pozůstalosti se však zařadí celý dluh. Pokud se týče vypořádání dluhů ve společném jmění manželů, viz výklad v oddílu Vypořádání společného jmění maxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxolečného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele. Usnesení o tom bude obsaženo v úvodu usnesení o schválení dohody pozůstaléxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxí patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, nebude-li o tom uzavřena dohoda.
Podle § 162 odst. 2 z. ř. s. platí, že nxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxlíží.
Judikatura:
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx8 a podnikatelem byl pouze jeden z manželů, ale ani tehdy, vznikl-li před uzavřením manželství.
(NS 22 Cdo 3453/2016)
Literatura:
BÍLEK, P., xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xanželů
Předně je třeba uvéxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xxxx větě první). Lze se přiklonit k širšímu vypořádání, v němž budou vypořádány i dluhy ve společném jmění manželů dohodou pozůstalého manžela a dědiců. Osxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxých povinností a práv jejich vypořádáním. Také § 162 odst. 2 z. ř. s. odkazuje na vypořádání dle zásad uvedených v občanském zákoníku, tedy v § 742, který pxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxné. Nic tedy nebrání tomu, aby si dědici mezi sebou dohodou vypořádali i takovéto dluhy.
Pozůstalý manžel i dědici by však měli vědět, že jde-li o dluh xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxlým manželem ke splnění celého dluhu se všemi důsledky z toho vyplývajícími, tedy že věřitel může po každém z nich požadovat celé plnění nebo jeho libovoxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxt. 2).
Také je třeba mít na zřeteli zásadu, vyslovenou v rozhodnutí NS 22 Cdo 14/2006, dle které ze sporu o vypořádání společného jmění manželů nelze čxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxného jmění manželů v řízení o pozůstalosti.
Dědici a pozůstalý manžel mohou uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů, kterou bude soud xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxdou lze přihlédnout k tomu, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek některého z manželů a k tomu, co bylo vynaloženo z výhradního maxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxdá pozůstalému manželovi a tím, co připadá do pozůstalosti, mohou strany, pokud chtějí, vyrovnat pohledávkou potřebnou k vypořádání majetku ze spolexxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxx xěhož „zásadám vyplývajícím z § 1751 odst. 1 o. s. ř. (pozn. aut.: nyní § 162 odst. 2 z. ř. s.) neodpovídá takový způsob vypořádání, kdy přes nesouhlas dědicx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxčnost, zda je pozůstalý manžel objektivně schopen ji v přiměřené době zaplatit“.
Ze zxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx schvalovat pozůstalostní soud (soudní komisař). Lze však předpokládat, že ve většině případů bude dohoda uzavírána před soudním komisařem při projexxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxni, jimž svědčí dědické právo po zůstaviteli na straně jedné a pozůstalý manžel na straně druhé, měla by se týkat všeho známého majetku ve společném jměnx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xři jiném zrušení či zúžení společného jmění manželů. Dojde-li k uzavření dohody, soud rozhoduje o jejím schválení či neschválení bez dalšího návrhu. Dxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x x xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxl nebo aby část dohody vypustil, i když by šlo o ujednání nadbytečné. Jestliže soud dohodu neschválí, pokračuje po právní moci usnesení v řízení a ve věci xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xx-li mezi účastníky uzavřena dohoda o předmětu řízení, sepíše soud o takovém úkonu protokol. Dokud není protokol podepsán všemi účastníky, soud k dohodx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxní obsahovat odůvodnění (§ 10 odst. 2 z. ř. s.). Usnesení je třeba xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx soud. Je také třeba pamatovat na to, že je-li mezi dědici osoba, která není plně svéprávná, bude třeba, aby dohodu o vypořádání majetku patřícího do spolxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx způsob vypořádaní, kdy přes nesouhlas dědiců veškerý majetek zůstavitele a pozůstalého manžela připadne pozůstalému manželu a do dědictví připadne xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx1)
Při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů se uplatňuje zásada, podle které se věci ze zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xejnižší.
(NS 22 Cdo 51/2011)
Ze sporu o vypořádání společného jmění manželů nelze činit spor, v němž by se soud zabýval vzájemným vyúčtováním celéhx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xajetek ve společném jmění manželů, nesměřuje vůči druhému z manželů, ale vůči celé mase společného jmění, jehož hodnota je nižší o výši vnosu. Proto při xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxu.
Pro zohlednění vnosu je nutné určit výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky. K takto zjištěnému podílu účastníka je nutno přičíst výši jím provedeného vnxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx])
Zhodnocení odděleného majetku za trvání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nemá vliv na určení výše podílů na vypořádání tohoto spoluvlaxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxoženy.
(NS 22 Cdo 1119/2005, [C 3676])
Pravidlo, že při vypořádání SJM se věci ze zaniklého společného jmění mají mezi rozvedené manžele rozdělit txxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xezvýjimečně. Soud může v odůvodněných případech xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx x xxpořádání společného jmění manželů určit výši budoucích úroků ze společného závazku, nelze je vypořádat, a je třeba dluh přikázat účastníkům rovným díxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxx2012)
Zásada, že vypořádáním společného jmění manželů nesmí být dotčena práva věřitelů, platí i pro vypořádání společného jmění rozhodnutím soudxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx x xxbě zániku společného jmění tvořily jeho součást. Jen jestliže jeden z bývalých manželů nakládal s věcí, v rozporu se zákonem, nelze k jeho protiprávnímx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxdla mu ji přikázat. Jestliže však věc ke dni vypořádání neexistuje a jeden z účastníků zavinil, byť i z nedbalosti, její zánik, nelze ji již do vypořádání xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxící zásluhy na jeho udržení (§ 149 odst. 3 obč. zák.).
[NS 22 Cdo 3110/2010]
Literatura:
HOJDNOVÁ, I. Výpočty dědických podílů při dělení ze záxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxm
, 2014, č. 3, s. 3,
ŠKÁROVÁ, M. a kol. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx nepřipadne do pozůstalosti žádný majetek
Základní změna oproti úpravě platné před 1. 1. 2014 je, že soud nebude rozhodovat vždy o vypořádání společnxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxritativně bude rozhodovat podle § 162 odst. 2 z. ř. s. tehdy, když se pozůstalý manžel s dědici o vypořádání nedohodne nebo když bude pozůstalý manžel jedxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxvitele a pozůstalého manžela, že vše připadne přeživšímu manželovi a když nebude existovat další zůstavitelův majetek, o kterém by proběhlo dědické řxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx schválení takové dohody soudem (soudním komisařem) podle § 162 odst. 1 z. ř. s. je však to, že nesmí být v rozporu:
-
s vůlí zůstavitele (§ 1494 odst. 2 obxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx85 odst. 2 písm. a)], mezi nimiž jsou osoby, které nejsou plně svéprávné (nezletilí a zletilí, jejichž svéprávnost byla soudem omezena),
-
s právem xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxda o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, podle které by vše převzal pozůstalý manžel a do aktiv pozůstalosti by nepřipadlo vůbec xxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxzporu s vůlí zůstavitele a nemůže dojít k poškození práv výše uvedených osob. Dohoda by mohla ohrozit nejen ty věřitele, kteří mají pohledávky vůči zůstxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xajetku, který by celý připadl pozůstalému manželovi. Pokud bylo takovou dohodou dotčeno právo věřitele, může se věřitel domáhat, aby soud určil, že je xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx
xxxxxxxxx manžel odpovídá za dluhy, jež jsou součástí společného jmění manželů, ne-omezeně. Pokud není dědicem, je pouze účastníkem řízení v té části, v níž jde o xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxm případě neodpovídá.
Dědici uzavírají dohodu s pozůstalým manželem v době, kdy již byli vyrozuměni o dědickém právu (§1487 obč. zák.) a dědictví nexxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxeba vycházet z toho, že neodmítnutím dědictví již vstoupili do práv a povinností zůstavitele jako jeho právní nástupci, a proto odpovídají také xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxčnost, že veškerý majetek ve společném jmění manželů přenechávají dohodou pozůstalému manželovi. Bylo by vhodné, aby dědici byli na tyto závěry upozoxxxxx x xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xluhů a dědici je uspokojí (§ 1876 odst. 2).
Je otázkou, co má soud v takovémto případě dědicům potvrdit, když žádné dědictví nenabyli. Lze uvést, že poxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxí § 1692 odst. 1 obč. zák. a § 185 odst. 4 z. ř. s., v daném případě:
-
kdo byli dědici, kteří uzavřeli dohodu o vypořádání majetku patřícího do společného xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxvěti či zákona).
Rozhodnutí soudu
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxí společného jmění manželů neschválí, provede po právní moci takového usnesení vypořádání svým usnesením. Soud usnesením rozhodne také, když dědici x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxdle § 162 odst. 2 z. ř. s. usnesením podle zásad uvedených v občanském zákoníku [§ 742, s výjimkou § 742 odst. 1 písm. c)] určí, jaký majetek ze společného jmxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxo jmění. Podle § 742 odst. 1 písm. c) nebude přihlíženo k tomu, co každý z manželů ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek.
Při autorxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxdčí také čl. 11 odst. 1 Listiny („Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.“) a odstavec 3 Lisxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxud přihlédne také k účelnosti vypořádání, proto nebude ke každé věci zakládat podílové spoluvlastnictví. Půjde o to, aby hodnotou si byly podíly na majxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xe prospěch třetích osob, bude třeba, aby bylo alespoň částěčně vyhověno vůli zůstavitele, zařadit do aktiv pozůstalosti alespoň podílovou polovinu vxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxx odst. 2 z. ř. s. může být součástí usnesení o potvrzení nabytí dědictví (§ 185 z. ř. s.) též usnesení podle § 162 z. ř. s. Lze říci, že součástí usnesení podle x xxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx § 162 odst. 1, kdežto případně autoritativní usnesení soudu o vypořádání společného jmění manželů podle § 162 odst. 2 z. ř. s. bude vydáno samostatně, prxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xej doručit účastníkům do vlastních rukou [(§ 126 odst. 1 písm. b) z. ř. s.], proti usnesení lze podat odvolání. Náhradní doručení je vyloučeno, nařídí-lx xx xxxxx
Manželská smlouva
Manželská smlouva, kterou se uspořádávají majetkové poměry společného jmění manželů pro případ zániku mxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxoto musí být splněny tyto podmínky:
-
smlouva musí být uzavřena ve formě notářského zápisu,
x
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxuhého z nich za svého dědice, nejčastěji se za dědice povolají manželé navzájem.
Další podmínkou pro to, aby dědická smlouva byla platná je, že ji xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxádat poměry k celému společnému jmění pro případ rozvodu, lze mít za to, že tak mohou učinit též pro případ smrti kohokoli z nich.
Splňuje-li manželskx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxx x xomto případě výjimku a proto bude třeba provést vypořádání společného jmění manželů. Aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele (§ 1494 odst. 2 obč. xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xědicem majetku ve společném jmění manželů a případně i ostatního majetku zůstavitele, provede vypořádání tohoto majetku pozůstalostní soud usnesenxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx připomenout § 3 odst. 2 písm. d) o tom, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.
Při více dědicích, kdy je v pozůstalosti ještě výlučný majetek xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxželů a bude třeba vést jednání tak, aby vypořádání společného jmění manželů bylo provedeno v souladu s manželskou smlouvou, aby pozůstalý manžel zdědix xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxx xxxxx x xx xx s.).
Nebude-li dohoda pozůstalého manžela s dědici například pro odpor ostatních dědiců takto uzavřena a nebude proto soudem schválena, soud po prxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx ní [viz § 764 odst. 1, § 3 odst. 2 písm. d) obč. zák. a § 162 odst. 1 z. ř. s.].
Může nastat situace, že se manželská smlouva, kterou se uspořádávají majetkoxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxdickou smlouvu. K tomu může dojít třeba tehdy, když se v ní manželé nepovolávají za dědice, pouze stanoví jaký majetek při vypořádávání společného jměnx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx], je třeba vypořádat společné jmění v řízení o pozůstalosti po zemřelém účastníku takové manželské smlouvy v souladu s touto smlouvou obdobně xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xro případ zániku manželství smrtí, která se považuje za smlouvu dědickou.
Vypořádání společného jmění manželů a věřitelé
Otázku splnění dluhu maxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxnžela, řešil Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 33 Odo 1384/2004:
„V případě úmrtí jednoho z manželů se může věřitel domáhat splnění závazku, ktexx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxtví i další osoby.“
V daném případě existoval dluh manželů, u kterého žalobkyně i žalované nenamítaly, že by nešlo o společný dluh manželů a uznaly, žx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně. Manžel zemřel, aniž byl závazek splněn. Jelikož nebylo plněno dobroxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxval za společný závazek zůstavitele a pozůstalé manželky, avšak měl za to, že když manželství zaniklo, pak závazky obou manželů vzniklé za trvání manžexxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xypořádávaném jmění, tedy na majetku i dluzích, jsou stejné], a proto dovodil, že za tento závazek odpovídá z poloviny pozůstalá manželka a že za druhou pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxdnou šestinou vzhledem k celku).
Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že § 149 zák. č. 40/1964 Sb. (pozn. aut.: nyní § 742 odst. 1 obč. zák.xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxv třetích osob. Vztah vůči třetím osobám upravuje § 145 odst. 3 obč. zák. (pozn. aut.: nyní § 713 odst. 2 obč. zák., jde-li o společné jmění manželů v zákonnxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x nich.
Žalobkyně byla oprávněna požadovat splnění celého společného závazku na kterémkoli z dlužníků, tj. jak na první žalované, pozůstalé manželxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx část závazku připadající na zůstavitele splněna. Například, pokud by první žalovaná splnila celý dluh, měla by podle poměru dědických podílů nárok na xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx byl volně vyložen).
Podle zásad vyjádřených x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xluhů má účinky jen mezi pozůstalým manželem a dědici. Věřitelé nejsou vypořádáním pozůstalého manžela a dědiců vázáni a mohou proto svoje pohledávky vxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xezi sebou vyrovnali, pokud někdo z nich uhradil věřitelům z dluhu více, než dle jejich vzájemného vypořádání měl uhradit.
Pokud se týče vztahu k věřixxxxxx x x xxx xxxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx x vypořádání společného jmění, v níž se jeden z manželů zavázal společný dluh splnit sám, věřiteli jeho právo požadovat na kterémkoli z (bývalých) manžexx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx o společném jmění manželů lze dovodit, že v řízení o dědictví nebude vypořádán majetek ve společném jmění manželů pouze v případech, kdy:
a)
si manžexx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xylo za trvání manželství společné jmění zrušeno nebo zaniklo a bylo vypořádáno. Za trvání manželství zaniká společné jmění manželů v těchto případechx
x
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkurzu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství,
-
podle § 408 odst. 1 inxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxálení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkurzu, včetně zániku společného jmění dlužníka a jeho manžela,
-
podlx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx manželů
V § 163 z. ř. s. je uvedeno, že bylo-li zrušeno, zaniklo-li nebo bylo-li zúženo společné jmění zůstavitele a jeho manžela ještě za života zůstaxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx vypořádání společného jmění v době do tří let od zrušení, zániku nebo zúžení společného jmění manželů. Pokud zemřel po této lhůtě, aniž došlo k vypořádáxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xterý je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
b)
ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx stejné.
Dohodu o vypořádání společného jmění manželů bude možno uzavřít až poté, co bude skončeno řízení o pozůstalosti. Uzavře ji dědic (dědicxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxpořádání společného jmění, bude soudní komisař postupovat podle § 163 z. ř. s. a zahájené soudní řízení o vypořádání společného jmění manželů bude pokrxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xypořádání společného jmění manželů.
Pozůstalostní soud v řízení o pozůstalosti zjistí rozsah a obvyklou cenu majetku ve společném jmění manželů, xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xodnotu majetku ve společném jmění manželů, bude hodnota práva na vypořádání společného jmění manželů nulová.
xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx manželů) zůstavitele s rozvedeným manželem. Postup dle § 175l o. s. ř. (pozn. aut.: nyní § 162 z. ř. s.) je možný jen tam, kde manželství zaniklo až úmrtím zxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x této lhůtě došlo k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo k podání návrhu na jeho vypořádání u soudu, zařadí soud v dědickém řízení ze xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxží z bezpodílového spoluvlastnictví manželů zůstaviteli. (Pozn. aut.: co se týká dluhů ve společném jmění manželů, zařadí se do pasiv celý dluh.)
Jesxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxctví manželů u soudu, zařadí soud v dědickém řízení do aktiv, resp. pasiv, dědictví (pokud zde byl společný dluh) „podíl zůstavitele z dosud nevypořádaxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxela“), a to v ceně, která odpovídá příslušnému podílu zůstavitele ve smyslu § 150 obč. zák. [pozn. aut.: nyní § 742 odst. 1 písm. a)] na společném majetku (xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxu bývalého manžela a dědiců nebo v soudním řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů vedeném mezi bývalým manželem a dědici, případxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xřípadě až po úmrtí zůstavitele, a nemohou tak mít dopad na stav v době úmrtí.
(MS Praha 24 Co 96/96)
Režim společného jmění od úmrtí zůstavitele do prxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxdě dokud usnesení soudu o schválení dohody nebo autoritativní rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů nenabude právní moci), použijí se pro xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx z bývalých manželů.
Ad Notam
, 2013, č. 4, - ŠEŠINA, M. Vypořádání společného jmění manželů v řízení o pozůstalosti.
Ad Notam
, 2014, č. 3, s. 3.
Seznam xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xx xx xx xxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Nebyla-li aktiva takto zjištěna, případně nebyla-li takxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxající se aktiv a pasiv pozůstalosti, nepostačí-li k jejich zjištění údaje získané postupem podle § 172 a § 173 z. ř. s. (§ 88 odst. 1 jednacího řádu). V dotaxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx odst. 2 jednacího řádu). Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx budou k dispozici zejména od věřitelů, kteří budou přihlašovat své pohledávky. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xe vyhotoví seznam aktiv a pasiv pozůstalosti. Jelikož zpravidla bude dohoda o vypořádání společného jmění manželů a její schválení obsažena až v usnesxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxdu, že společné jmění zůstavitele a pozůstalého manžela bude vypořádáno způsobem uvedeným v dohodě dědiců a pozůstalého manžela, obsažené v protokolx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxmostatné usnesení.
K sestavení seznamu aktiv a případně též pasiv ve společném jmění zůstavitele a pozůstalého manžela a seznamu aktiv a pasiv pozůxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xčetně oznámení věřitelů, která budou soudem dále případně prověřována a k nimž budou získávány listinné podklady, z výsledků získaných dálkovým přísxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxtečnosti důležité pro rozhodnutí, není přitom omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci. Podle § 21 z. ř. s. soud provede i jiné důkazy potřebné ke xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxví zůstavitele k určité věci nebo ke sporu o existenci dluhu zůstavitele, přihlášeného do pasiv pozůstalosti. O spornost aktiv či pasiv dědictví půjde xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxastníka nezařazení majetku či dluhu do aktiv či pasiv dědictví. Pouhá rozdílná tvrzení účastníků, bez jejich odlišného skutkového zdůvodnění, nelze xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx. zn. 21 Cdo 312/2004).
xxxxxx x xxxxxx xxxůstalosti dle § 171 odst. 2 a 3 z. ř. s. tvoří::
A) Aktiva:
a)
majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti,
b)
pohledávky a majetková práxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxby nezemřel,
c)
právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypoxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxré zůstaly mezi účastníky sporné, k nimž nebude přihlíženo (§ 172 odst. 2 z. ř. s.).
Pokud se týká ocenění pozůstalostního majetku, soud vychází ze spxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxno. V odůvodněných případech lze cenu zjistit znaleckým posudkem. Pro ocenění je rozhodný stav v době smrti zůstavitele; vznikla-li oceňovaná aktiva xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxny movité věci, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti, neboť připadají ze zákona podle § 1667 obč. zák. pozůstalému manželovi. Bude však vhxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xýt stejně postupováno v případu darování pro případ smrti, kdy jde o věci, k nimž vlastnické právo nabývá obdarovaný až zápisem do veřejného seznamu (naxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxu na vklad do katastru nemovitostí. Takové věci by měly být do seznamu aktiv zahrnuty v nulové hodnotě vzhledem k tomu, že k datu smrti zůstaviteli patřilxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxrování pro případ smrti, či ke splnění závazku převést nemovitosti dle kupní nebo darovací smlouvy výše uvedené. Movité věci, které jsou předmětem darxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xa účet zůstavitele byly připsány další prostředky až po úmrtí zůstavitele, není (nejde-li o úroky) dostatečným podkladem pro závěr, že tímto majetkem xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx zda tímto způsobem např. nebyl splněn dluh vůči zůstaviteli, který existoval již v době jeho úmrtí. V kladném případě zařadí do aktiv dědictví pohledávxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxyslu § 175k odst. 3 o. s. ř. (pozn. aut.: nyní § 172 odst. 2, § 173 z. ř. s. ) jde jen tehdy, uvedou-li účastníci odchylné skutkové verze o majetku (dluhu), přixxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxlná tvrzení účastníků, bez jejich odlišného skutkového zdůvodnění, nelze ještě považovat za spor ve smyslu § 175k odst. 3 o. s. ř. [pozn. aut.: nyní § 172 xxxxx xx x xxx xx xx xxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx
xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxě ní potvrzeno nabytí vlastnictví
(NS 22 Cdo 1826/2004)
B) Pasiva:
a)
dluhy zůstavitele, které měl v době smrti,
b)
dluhy, které mají původ v pxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxon stanoví, že je hradí dědici zůstavitele - do této skupiny patří:
-
odkazy (§ 1477 a § 1597 obč. zák.), a to odkazy, které mají být vydány z pozůstalostxx x xxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx
xx
xasiva, která vznikla po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že se hradí z pozůstalosti - do této skupiny patří:
-
náklady pohřbu, včetně nákladx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxx
x
xxxxxxy některých osob na zaopatření (§ 1665, § 1666, § 1668 a § 1669),
-
náklady a odměna dědice, který neuplatnil právo podle § 1598 a splnil odkazy (§ 1630 oxxxx xxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
K pasivům majetku v pozůstalosti patří také závady váznoucí na nemovitostech zůstavitele, jako například právo stavby, pozemkové služebnostxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xeně nemovitostí, zatížených těmito závadami.
Dle judikátů Gl. U. 1767, Gl. U. 9388, Gl. U. 11952 platilo: „Závazky
post
mortem darování na případ úxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxbude přihlíženo (§ 173 věta druhá z. ř. s.).
Co se týká dluhů ve společném jmění manželů, viz komentář k § 1701 obč. zák., díl IV. Dluhy ve společném jměnx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx dluh v době úmrtí zůstavitele existoval. Nezáleží na tom, kdy se stane splatným. Například nedoplatek daně z příjmů zůstavitele jako dluh vůči finančnxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxl se splatným až po smrti zůstavitele [viz § 171 odst. 2 písm. a) z. ř. s.].
Do seznamu pasiv budou zařazena pasiva, uvedená shora pod písmeny a) a b), nákxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxe pro případ smrti, jako závazek vydat odkazy z pozůstalosti, také ostatní odkazy, jež mají být plněny z majetku dědiců a závazek ze smlouvy o darování prx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxk spočívající v povinnosti splnit kupní či darovací smlouvu uzavřenou zůstavitelem ještě za jeho života, když zůstavitel zemřel před podáním návrhu nx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx dědici dědictví (viz § 1598 obč. zák.) a také z hlediska § 1631 pro případy, kdy je třeba posoudit a vypočítat poměrné snížení odkazů.
Lze mít za to, že § xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx výši předlužení zachytí stav pasiv k datu smrti zůstavitele. Ostatní pasiva, výše uvedená, zatěžují dědice také, avšak v seznamu pasiv se neobjeví, prxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxosti nepřihlíží (§ 172 odst. 2 z. ř. s.).
Judikatura:
Dluhy (závazky) zůstavitele tvoří pasiva dědictví bez ohledu na to, zda patří do společného xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxm, má-li mu dědictví připadnout jako odúmrť) v rozhodnutí vydaném podle ustanovení § 175l OSŘ nebo v řízení podle části třetí OSŘ.
(NS 21 Cdo 2436/2011, xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx x3/2005])
Pro závěr, zda a v jakém ohledu se zástavní právo, jímž byly zděděné nemovitosti zatíženy ke dni smrti zůstavitele, může projevit jako dluh xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx proto, že ten jej řádně a včas neuhradil. Samotným zatížením majetku zástavním právem se obecná cena tohoto majetku nemění a v dědickém řízení se před vzxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxdílu bytové družstvo zásadně musí přihlédnout k obvyklé (tržní) hodnotě členského podílu bývalého člena družstva tak, aby mezi touto hodnotou a výší vxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxteratura:
ŠKÁROVÁ, M. a kolektiv. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštnxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
Usnesení o obvyklé ceně majetku, výši dluhů a čisté hodnotě pozůstalosti
Na podkladě soupisu pozůstalosti, seznamu nebo společného prohlášení podle § 168x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxtalosti a čistou hodnotu pozůstalosti, popřípadě výši předlužení (§ 180 z. ř. s.). Dle § 184 odst. 2 z. ř. s. může být toto usnesení součástí usnesení o dědxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx to nařídí soud. Proti usnesení se lze odvolat.
Lze říci, že nadále platí
judikát
Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4079/2015 o tom, že usnesením „o obvyxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxn, i když se jedná o
meritorní
rozhodnutí; ustanovení § 175o odst. 2 OSŘ (pozn. aut.: nyní § 180 odst. 2 z. ř. s.) totiž soudu umožňuje toto usnesení až do doxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xe usnesení vydané podle § 175o odst. 1 OSŘ (pozn. aut.: nyní § 180 odst. 1 z. ř. s.) již nabylo právní moci, provedení změny nebrání. Novými skutečnostmi ve xxxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxvitele (nově najevo vyšlý majetek, dluh, k němuž doposud nebylo přihlédnuto, nové a nyní správné určení obvyklé ceny některé věci apod.), a co v době půvxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxi dědických podílů a rozdělení pozůstalosti
Po sestavení seznamu aktiv a pasiv bude možno přistoupit k uzavření dohody o výši dědických podílů (§ 169x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxlil pozůstalost sám nebo pokud nepověřil jinou osobu určením, jak má být pozůstalost rozdělena. V tomto směru viz výklad k § 1693 až 1700. Po uzavření dohxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxní jednání opatrovníka nebo zákonného zástupce spočívající v uzavření takové dohody za dědice, který není plně svéprávný.
Úkony po skončení řízení
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xebo rejstřík, v němž jsou zapsány věci a práva z pozůstalostního jmění, o tom, kdo se stal jejich vlastníkem,
b)
ten, kdo spravoval pozůstalost, vyrxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxniční banky, spořitelní a úvěrní družstva o tom, kdo se stal majitelem zůstavitelova účtu.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (žixxxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxém skončení řízení o pozůstalosti po zemřelém podnikateli.
xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxladové řízení zahájeno také tehdy, pokud příslušnému katastrálnímu úřadu došlo od soudu (soudního komisaře) jeho rozhodnutí o právu, které se do kataxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxastru, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva. Do katastru se dále zapisují zápisy poznámkou, což je zápis do katastru, kterým se zapixxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxznámkou budou např. zapisovány do katastru nemovitostí:
-
právo užívání nebo požívání, o němž se neprovádí zápis vkladem,
-
odklad zrušení spoxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxkládat s nemovitostí.
Poznámku zapíše katastrální úřad také na základě rozhodnutí soudu (§ 22 odst. 1 katastrálního zákona).
Dle § 92 jednacxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxdní komisař v elektronické podobě katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovité věci nacházejí. Je-li součásxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxtru nemovitostí, předá se stejnopis pravomocného rozhodnutí o dědictví s geometrickým plánem katastrálnímu úřadu v listinné podobě. K rozhodnutí o dxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
Zákon o zvláštních řízeních soudních ani vyhláška o jedxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxkon o zvláštních řízeních soudních mluví o vyrozumění. Pro vyrozumění může sloužit stejnopis pravomocného rozhodnutí o dědictví (§ 185 z. ř. s.). Není xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxjící pozůstalost o tom, kdo nabyl pohledávku nebo dluh zůstavitele. Pokud banky, spořitelní a úvěrní družstva dopis o takové změně, jako je změna majitxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxvovala pozůstalost a kdo se podle výsledků řízení stal majitelem účtu zůstavitele (§ 27 jednacího řádu).
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxě situace, a to když bylo původní řízení zastaveno podle § 153 či § 154 z. ř. s., dědictví nebylo projednáno, poté se objevil majetek zůstavitele. Nikomu nxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx další majetek.
Zásadou je, že pozůstalost se projedná, objeví-li se dodatečně majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum. xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxé projednání dědictví ohledně pozůstalostí po těch, kdo zemřeli po 1. 1. 2014. Pokud zůstavitel zemřel za účinnosti dřívějších právních předpisů, plaxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x§ 175x o. s. ř.) nelze měnit výsledky původního dědického řízení.
(NS 24 Co 261/95)
Předmětem tzv. dodatečného projednání dědictví (ve smyslu ustxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xrojednání dědictví jsou vždy (bezvýjimečně) ti, kdo byli účastníky původního dědického řízení, popřípadě jejich právní nástupci; to platí rovněž texxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xědictví nebo jeho část, ve skutečnosti nesvědčí dědické právo.
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx x. 11.
Pokud se objeví po právní mxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xpůsobem, jako se zahajuje řízení o pozůstalosti (§ 138 z. ř. s.).
Ustanovení § 193 odst. 3 z. ř. s. ukládá soudu vydat vyhlášku, kterou uveřejní na úředxx xxxxx xx xxx xx xx xxx x x xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xž po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti a k podání žádosti stanoví dědicům lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce. Vyhlášku vydá notář, soudní kxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxd projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, a lhůty, ve které má tak učinit, nestanxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxnesení o potvrzení nabytí dědictví),
b)
popis majetku, který se dodatečně objevil,
c)
poučení o tom, že dědic má podat žádost, aby soud projednxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx
xx
poučení o tom, jak bude postupováno, když žádost nebude nikým z dědiců podána (viz § 193 odst. 2 z. ř. s.),
f)
výzvu, aby v případě, že někdo z dědiců již xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xx když majetek k dodatečnému projednání pozůstalosti ohlásí některý z dědiců, že bude možno přistoupit již k projednání pozůstalosti, aniž by byla vydáxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
MACKOVÁ, A., MUZIKÁŘ, L. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář s důvodovou zprávou a judikaturou. Praha: Leges, 2016, s. 358,
ŠKÁROxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, s. 322.
xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x x 193 odst. 1 z. ř. s., tj. doplnění soupisu nebo seznamu aktiv a pasiv pozůstalosti, nemá být použit, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postuxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxří do aktiv pozůstalosti), nebo § 173 věty druhé z. ř. s. (neshoda o tom, co vše patří do pasiv pozůstalosti) nepřihlíží.
Z § 193 odst. 1 z. ř. s. také vyplxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxkladě dohody dědiců a případně dalších zúčastněných osob (například osoby, která k dané věci tvrdila své vlastnické právo a dědiců, kteří trvali na tomx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx v řízení o pozůstalosti, že se domluví po jeho skončení. Pokud se tak nestane, obrátí se s žalobou na obecný soud, který rozhodne s konečnou platností o vlxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxy předběžné (NS 21 Cdo 2138/2006).
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxele, který se bude žalobou podanou proti dědicům (popřípadě též proti pozůstalému manželovi) domáhat úhrady dluhu. Také v tomto případě soud vyřeší otxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxípadná dohoda dědiců o pasivu pozůstalosti, shoda na jeho případné neexistenci, nebo dohoda o tom, kdo z dědiců je uspokojí, není závazná pro věřitele, xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx spornost aktiv nebo pasiv dědictví (§ 175k odst. 3 o. s. ř.) nebo spornost skutečnosti významné pro vypořádání společného jmění manželů (§ 175l o. s. ř.) xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxní podle § 80 písm. b) o. s. ř., kdy otázky sporných aktiv nebo pasiv dědictví nebo skutečností významných pro vypořádání společného jmění manželů budou xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxerá patří do aktiv dědictví, stává se na místě pohledávky zůstavitele aktivem dědictví plnění poskytnuté dědicům zůstavitele nebo některému z nich za xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxetek nebo dluh zařazen do aktiv a pasiv dědictví v důsledku postupu podle § 175k odst. 3 o. s. ř. nebo podle § 175l odst. 1 věty druhé o. s. ř., soud v řízení o žaxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxi v rozporu se zákonem
(NS 21 Cdo 1305/2010)
Řízení v případě, kdy dědic nepožádal soud o projednání pozůstalosti
Dle § 193 odst. 2 z. ř. s. platí, žx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxnutí o pozůstalosti, platí, že podle původního pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí nově najevo vyšlých aktiv pozůstalosti. x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxch, v jakých nabyli původní pozůstalost. Pokud byla původní pozůstalost rozdělena mezi více dědiců, tvoří se dědické podíly jednotlivých dědiců podlx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti a je-li to potřebné, vydá usnesení, kterým potvrdí dědicům nabytí nově najevo vyšlého maxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxní, případně napsat dopis o tom, komu dodatečně najevo vyšlý majetek připadl, které bude potřebné například když půjde o vydání přeplatku na poplatcícx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxvní nástupce dědiců, aby jim mohlo být doručeno.
Usnesení musí být vydáno také o odměně soudního komisaře, náhradě jeho hotových výdajů a případně i xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxzení správním včetně zvláštních řízení soudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, s. 324.
Řízení v případě, kdy dědic požádxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xrojednal, nebo pokud někdo z dědiců sám navrhl projednání pozůstalosti o jím přihlášeném dodatečně najevo vyšlém majetku, provede soud o tomto majetkx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx nově najevo vyšlý majetek rozdělit i jinak, než tak učinili v původním řízení. Je otázkou, zda dohoda dědiců o rozdělení nově najevo vyšlého majetku v jixxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xydaného v původním řízení. Stanovení dědických podílů v původním řízení o pozůstalosti platí i pro majetek, který se objeví v budoucnu. V řízení o pozůsxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxváno. V řízení o dodatečně najevo vyšlém aktivu (zpravidla půjde o jednu nebo několik konkrétních věcí) se již o tom jednat nemůže, neboť tato otázka je pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxila. V případě, že dědici požádají o projednání pozůstalosti, avšak nedojde mezi nimi k dohodě o rozdělení nově najevo vyšlého majetku, ačkoli by dohodx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx
xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxlosti k započtení na dědický podíl (§ 1662 a násl. obč. zák.), dědici byla započtena celá hodnota daru tak, že při dodatečném projednání pozůstalosti jix xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xajevo vyšlého majetku.
Vždy je však třeba nejprve zjistit, zda zůstavitel ve svém pořízení pro případ smrti neustanovil o tomto majetku či dluhu jinxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxavitelův majetek, soud usnesením návrh na dodatečné projednání dědictví zamítne; proti usnesení soudu prvního stupně je přípustné odvolání.
(NS 21 xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxí s pozůstalým manželem, bude třeba uzavřít o tomto aktivu dohodu o vypořádání a schválit ji pozůstalostním soudem podle § 162 odst. 1 z. ř. s. Nedojde-li x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxe o něm v řízení o pozůstalosti jednáno. Pozůstalý manžel i dědici za splnění takového dluhu odpovídají věřiteli společně a nerozdílně, mezi sebou se vyxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxx xx xx xx)
Dochází také k situacím, že řízení o pozůstalosti bylo podle § 153 nebo § 154 z. ř. s. zastaveno, protože zůstavitel nezanechal žádný majetek patřící xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xebyli hledáni a určeni. Pokud se však zjistí, že zůstaviteli náleží dědické právo po jiné osobě, nezbude než aby soud, který je příslušný k projednání poxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxtví neodmítli, projednal pozůstalost osoby, po které zůstavitel má dědit. Není-li soud také příslušný k projednání pozůstalosti o osobě, po které zůsxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx
Nabytí dědictví následným dědicem
Ustanovení § 194 z. ř. s. upravuje procesní postup v případech, kdy zůstavitel nařídil svěřenské nástupnictxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxc (§ 1513). Bude postupováno přiměřeně podle ustanovení dílu 1 a 2, tedy podle § 98 až 193 z. ř. s. Předpokládá se tedy, že v této věci bude opět projednávána xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xědice, bude třeba aby následný dědic, popřípadě přední dědic, podali soudu návrh na projednání této pozůstalosti. Jelikož půjde opět o řízení po zůstaxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxě také vykonavatel poslední vůle zůstavitele, pokud jeho funkce bude trvat.
Rozhodné skutečnosti se vztahují ke dni, kterým pominulo odsunutí dědxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxoupení následného dědice, úmrtím předního dědice. K tomu dni budou také zjištěny obvyklé ceny majetku, který bude předmětem řízení.
Hlavním úkolex xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxa se splnila podmínka pro nabytí dědictví a v neposlední řadě také, zda je následný dědic způsobilým dědicem. Následný xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxavení inventáře, § 1522 - souhlas se zcizením nebo zatížením věci z pozůstalosti, § 1523 - právo, aby soud dědici stanovil způsob a rozsah hospodaření s vxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxnského nástupce, aniž s tím svěřenský nástupce souhlasil (§ 1524 odst. 2), pak pokud je uplatnil, choval se jako dědic a již nemůže dědictví odmítnout (§ xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx přednímu dědici na to, co splnil na úhradu zůstavitelových dluhů nebo nepominutelnému dědici na povinný díl.
Viz též výklad k § 1512 obč. zák.
Judxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxzhodnutí o tom, je-li tu svěřenské náhradnictví, náleží nespornému soudci, není-li popřena skutková podstata.
(Gl. U. N. F. 6721)
Literatura:
xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx x,
MACKOVÁ, A., MUZIKÁŘ, L. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář s důvodovou zprávou a judikaturou. Praha: Leges, 2016, s. 360,
Nxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x x017, č. 4, s. 25, -
ŠKÁROVÁ, M. a kol. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštnxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx nástupce při exekučním postihu substitučního jmění. Právní rozhledy, 2016, č. 7, s. 255.
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
Zákon o zvláštních řízeních soudních nemá ustanovení pro případ, xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx řádu, dle něhož platí, že když vyjde najevo listina zůstavitele uvedená v § 142 odst. 1 z. ř. s. až po skončení řízení o pozůstalosti, soud zjistí její stav x xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx
xx xosléze na osobách, které mají podle závěti dědit, aby se o své právo ucházely, jak jim to umožňuje § 189 odst. 2 z. ř. s. K tomu viz výklad v oddílu Žaloba o vydxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Likvidace pozůstalosti je v podstatě způsob řešení insolvxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xrodeje, cena tohoto majetku k datu úmrtí je bez významu.
2)
Výše pohledávky věřitele v době smrti zůstavitele není rozhodující, pohledávka se uspoxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xx xx xxx xxxůstalosti musí být vyřešen v rámci řízení o likvidaci.
4)
Věřitelé mohou být uspokojeni pouze po přihlášení své pohledávky (výjimky viz § 239 z. ř. sxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxx xx xx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxx xxdice z dědické smlouvy, ze závěti i ze zákona, kterému svědčí výhrada soupisu, nebo na návrh státu, hledí-li se na něj, jako by byl zákonným dědicem (§ 163x xxxx xxxxxx xxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxhu může likvidaci pozůstalosti nařídit soud, jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 195 odst. 1 písm. a) až d) z. ř. s. a vyžaduje-li to veřejný zájem.
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxným časovým odstupem, kdy nemůže být naplněn její smysl.
Vždy musí být podle § 195 odst. 1 z. ř. s. splněny tyto podmínky, aby mohla být nařízena likvixxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xodle § 154 z. ř. s. (v pozůstalosti je majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty),
b)
bylo provedeno vypořádání majetku patřícího do spxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxých aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti, vydaným podle § 180 z. ř. s., bylo stanoveno předlužení majetku zůstavitele,
d)
dxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx x., [pozn. aut.: nyní § 153 z. ř. s.]), ale ani v případě, že zůstavitel zanechal jen majetek nepatrné hodnoty a že k zastavení řízení o dědictví podle § 175h xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxictví. V odůvodnění tohoto rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že jestliže zůstavitel zanechal majetek jen nepatrné hodnoty, je v rozporu se zásadou hospxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x toho pak vyplývá závěr, že je třeba dědictví projednat“.
Zásadou je, že s nařízením likvidace nemá být otáleno v případech, kdy je zřejmé značné předxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx lze doručit všem v úvahu přicházejícím (potencionálním dědicům) ve všech dědických třídách a neznámé dědice, případně dědice neznámého pobytu lze o jxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xědickém právu dodatečně, pokud nelze mít za to, že již podáním odvolání si jako dědic počínal. Pokud by se odvolali dědici v různých dědických třídách, jxxxxxx xx xx x xxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Byla-li nařízena xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx od zahájení řízení o pozůstalosti do nařízení likvidace pozůstalosti, obsahuje-li oznámení všechny náležitosti přihlášky uvedené v § 241 odst. 1 a 2 a x x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxdace musí být ještě doručeno dědicům, neboť jim zaniká účast na řízení o likvidaci pozůstalosti dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstaxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x xxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxa práva na uspokojení své pohledávky nebo v němž toto právo jinak úplně pozbyli; jejich účast na řízení o opravných prostředcích podaných proti usnesenxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxti jsou rozděleny úlohy mezi likvidačního správce a soudního komisaře tak, že:
-
likvidační správce se stará o zjištění, správu a prodej majetku,
x
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxěžku prodeje majetku likvidační podstaty a uspokojení pohledávek věřitelů.
Nebyl-li jmenován likvidační správce, vykonává notář v řízení o lxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xěl vystupovat na místě zůstavitele nebo osob, které dosud spravovaly pozůstalost, jako účastník občanského soudního řízení nebo jiného řízení, jehox xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx v řízení o likvidaci pozůstalosti ukáže, že to vyžaduje potřeba správy nebo zpeněžování majetku patřícího do likvidační podstaty anebo spory o pasiva xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
I v těchto případech všxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx
Je-li jmenován likvidační správce a potřebuje-xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xx xxxx xxx xxxxx uděluje či dává souhlas, soudní komisař, nevyplývá-li z příslušného ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních, že tak má učinit pozůstalostnx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x nařízení likvidace pozůstalosti
Soud v usnesení nařídí likvidaci pozůstalosti a dále:
a)
vyzve věřitele zůstavitele, aby u něho přihlásili své xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxtliže své pohledávky řádně a včas nepřihlásí [nebude uspokojena pohledávka, jež patří do pasiv likvidační podstaty a nebude přihlášena nebo oznámena xxxxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxké přihlášku, která nebyla včas nebo řádně opravena, není-li možné pro její nedostatky přezkoumat přihlášenou pohledávku],
c)
může současně jmexxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Jako účastníci řízení budou v usnesení uvedeni dědici a případně věřitel, který navrhl likvidaci pozůstalosti. I když to zákon výslovně nežádá, lze pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx x x x xxx xx xx xx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx x. ř. s. (pohledávku věřitele proti třetí osobě, která je zajištěna majetkem patřícím do likvidační podstaty) a § 244 z. ř. s. (podmíněnou přihlášku), sdxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxlosti do nařízení likvidace pozůstalosti, obsahuje-li všechny náležitosti přihlášky uvedené v § 241 odst. 1 a 2 a v § 242 a také poučení o tom, jaké má mít pxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxe § 162 z. ř. s. o vypořádání majetku ve společném jmění zůstavitele a jeho manžela a - výrok o obvyklé ceně majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxxxx xýrok o nařízení likvidace pozůstalosti.
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxx x xxxož probíhá řízení o pozůstalosti. Podle § 50l odst. 3 o. s. ř. obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle § 50l odstx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xyly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi. Obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle § 74 odst. 4 jednaxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxže být zveřejněno též prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
Usnesení se doručí dědicům (může být vydáno i když dědici nejsou ještě zxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxlosti a věřitelům, kteří již své pohledávky oznámili v době od zahájení řízení o pozůstalosti do vydání usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti. Nexxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx x x xxx xx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx. b) z. ř. s.]. Náhradní doručení je vyloučeno pokud to nařídí soud. Proti usnesení se lze odvolat.
Literatura:
ŠKÁROVÁ, M. a kol. Vzory rozhodnutx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx., Praha: Leges, 2014, s. 329.
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxm nevyhlášené, nedoručené a tudíž nepravomocné usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti, vyvěšené na úřední desce soudu, má tyto účinky:
1.
Nelxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxo
exekuce
nařízeny ještě před vyvěšením usnesení o nařízení likvidace na úřední desce, nesmí být po vyvěšení tohoto usnesení provedeny a dnem právní mxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xozhodnutí nebo
exekuce
(pokud exekutor již nějaké plnění vymohl a nebylo ještě vydáno vymáhajícímu věřiteli, usnesením rozhodne o vydání vymožené čxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx x1 Cdo 3182/2014). Již v této fázi řízení by měl pozůstalostní soud (soudní komisař) vyrozumět exekuční soud a exekutora, že nelze nařídit ani provádět vxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xeho podání za přihlášku podle § 245 z. ř. s. (tj. když věřitel učinil podání, kterým oznámil svoji pohledávku soudu již v době od zahájení řízení o pozůstaxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x x x x x xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxví se) promlčecí lhůta a lhůta pro zánik práva (§ 246 z. ř. s.); to platí také tehdy, splnila-li se podmínka u přihlášky pohledávky podané jen podmíněně (§ xxx xx xx xxxx
xx
xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxxxxí správa pozůstalosti na likvidačního správce nebo, nebyl-li likvidační správce dosud jmenován, na notáře, který byl v řízení o pozůstalosti pověřen xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xteré nesnesou odkladu.
5.
Likvidační správce se tímto dnem stává účastníkem probíhajících řízení, uvedených v § 229 odst. 1 z. ř. s. na místě zůstavxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxí, uvedená v § 229 odst. 2 z. ř. s., zahájena jen na návrh likvidačního správce nebo vedena proti likvidačnímu správci; jinak bude řízení zastaveno.
7x
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxace vyvěšeno na úřední desce soudu, až do uplynutí lhůty, která byla stanovena v usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti (§ 240 odst. 1 z. ř. s.).
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx
xx
xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xajetek náležející do likvidační podstaty, zastavuje (pozůstalostní soud, soudní komisař, by měl upozornit exekutora, že nařízení likvidace nabylo xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx
xxxxxxx
xxxxavena a že je třeba poznámku
exekuce
vymazat).
2.
Jiné řízení než výkon rozhodnutí nebo
exekuce
, které se týká majetku patřícího do likvidační podxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxjí spory s likvidačním správcem), jde-li o:
a)
přiznání nebo vymáhání zůstavitelových pohledávek nebo jiných práv, které náležejí do majetku likvxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtaty, jestliže se věřitel řádně a včas přihlásil,
xx
xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxx
a)
dědická práva zůstavitelových dědiců nebo právo státu na připadnutí dědictví podle § 1634 obč. zák.; tím není dotčeno právo na vydání likvidačníhx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že je uspokojují dědici zůstavitele nebo že se uspokojují z pozůstalosti,
e)
odloučení pozůstalosti,
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxx
g)
funkce vykonavatele závěti a správce pozůstalosti (pozn. aut.: dnem vyvěšení usnesení na úřední desce přechází správa na likvidačního správce nxxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxx xx x. s. (tj. dědic, manžel, věřitel, nepominutelný dědic, vykonavatel poslední vůle, správce pozůstalosti, účastník při závěře pozůstalosti) zaniká úxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxx xxtčena.
5.
Byla-li nařízena závěra pozůstalosti a nebylo-li usnesením rozhodnuto jinak, platí dosud přijatá opatření.
6.
Pohledávky:
-
oxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxám, které jsou zajištěny majetkem likvidační podstaty, se stávají pro účely likvidace pozůstalosti splatnými, jestliže se jejich věřitel řádně a včax xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxrávci (§ 288 odst. 1 z. ř. s.).
8.
Pasiva pozůstalosti (§ 171 odst. 2 z. ř. s.), která netvoří pasiva likvidační podstaty podle § 238 odst. 1 z. ř. s. a jim xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxamu insolvenčních správců, vedeném Ministerstvem spravedlnosti podle zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích; není-li to možné, jmenuje xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxoba bude muset předložit ke svému jmenování stejné doklady jako ten, kdo se uchází o jmenování insolvenčním správcem. Likvidační správce nemůže tuto fxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxvce:
-
vykonává správu majetku patřícího do likvidační podstaty a přísluší mu přitom všechna práva a povinnosti, která občanský zákoník jinak svěřxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxx xxx.); činnost při správě majetku v likvidační podstatě upravují též § 227 a § 228 z. ř. s., plná správa je omezena vzhledem k tomu, že majetek má být prodán, to xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxvem,
-
dnem, v němž bylo usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti vyvěšeno na úřední desce soudu, nebo dnem kdy začal svou funkci vykonávat se stáxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxm jsou majetek nebo pasiva likvidační podstaty,
-
činí úkony potřebné ke zjištění majetku likvidační podstaty, majetek zjistí především ze soupixx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxtiv a pasiv vyhotoveného podle § 172 odst. 2 a § 173 z. ř. s., řídí se přitom pokyny soudu,
-
pořídí a vede seznam majetku, který patří do likvidační podsxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxchozím souhlasu uvede nejen způsob zpeněžení (§ 232 z. ř. s.) a rozsah zpeněžované pozůstalosti, ale i cenu nebo jiné podmínky, které musí být při zpeněžxxx xxxxxxxx
x
xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx části soudu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem předložení této zprávy, a přiznanou daň zahrnout do této zprávy,
-
jedná svýx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxx x xxxxdů, uvedených v § 204 odst. 1 z. ř. s., stane-li se tak, soud současně jmenuje nového likvidačního správce,
-
správce se označuje způsobem, z něhož muxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxce majetku likvidační podstaty zůstavitele Jana Dvořáka, zemř. 10. 2. 2014, posl. bytem Zvěstov čp. 50,
-
má právo na odměnu za úkony, které učinil, xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xikvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí; odměna a náhrady hotových výdajů a za daň z přidané hodnoty se uhradí z majetku likvidační podstaty podle txxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x. 351/2013 Sb. ze dne 16. 10. 2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvixxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.
Literatura:
FOLTAN, D. Jmenovat likvidačního správxx xx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx k tomuto účelu určil soud,
-
ukončit provozování obchodního závodu smí jen se souhlasem soudu,
-
při výkonu práv akcionáře, společníka jiné obxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxetek patřící do likvidační podstaty, s nímž lze podle jiného právního předpisu nakládat pouze způsobem, k němuž byl určen, smí být použit jen způsobem uxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxání peněžních prostředků ke správě likvidační podstaty,
b)
smlouvy na dodávku energií a surovin, potřebných k provozu obchodního závodu zůstavixxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
x
xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxu patřícího do likvidační podstaty jen s předchozím souhlasem soudu nebo při splnění podmínek stanovených soudem.
Nepostačují-li ke správě maxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxady stát (§ 228 z. ř. s.). O placení nákladů rozhodne soud usnesením na návrh likvidačního správce nebo i bez návrhu. Státu budou tyto náklady uhrazeny z vxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxvce a jmenuje současně nového likvidačního správce, jestliže:
a)
o to požádá z důležitých důvodů,
b)
tu je vzhledem k jeho poměru k věci nebo k účaxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxvidační správce začne svou funkci vykonávat dnem právní moci usnesení o jeho jmenování. Z důležitých důvodů může soud rozhodnout, že likvidační správxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštních řízení soudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
Majetek likvidační podstaty tvxxx x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx z. ř. s.) připadl manželu zůstavitele,
b)
pohledávky a majetková práva, která vznikla po smrti zůstavitele, která mají původ v právních skutečnosxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxré bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno,
d)
majetek třetích osob, z něhož lze uspokojit zůsxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxžena rozhodnutím soudu,
e)
náhrada za majetek uvedený pod písmenem d), není-li dobře možné domáhat se uspokojení zůstavitelovy pohledávky z tohoxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxle § 224 z. ř. s. žalobou domáhat o jeho vyloučení z likvidační podstaty a žaloba buď nebyla podána, nebo bylo řízení o ní zastaveno, byla odmítnuta nebo zaxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x x xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xx xx xx x náhrada nákladů občanského soudního, správního, daňového nebo jiného řízení, které se týká majetku patřícího do likvidační podstaty nebo pasiv likvxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxech o popřených pohledávkách likvidačnímu správci, patří do majetku likvidační podstaty, může jít též o exekutorem vydané nevypořádané plnění, vždy xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xajetek likvidační podstaty zjistí likvidační správce nebo notář především ze soupisu pozůstalosti (§ 1684 odst. 1 obč. zák., § 177 až 179 z. ř. s.), ze sexxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx 2 z. ř. s.), také ze seznamu aktiv a pasiv, vyhotoveného podle § 172 odst. 2 a § 173 z. ř. s. Likvidační správce nebo notář provede šetření potřebná k objasněxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xruhá a § 172 odst. 2 věta druhá z. ř. s.), a vyšetří, zda tu není další, dosud neznámý, majetek, který patří do likvidační podstaty. Řídí se přitom pokyny soxxxx
Každý, kdo vede seznamy nebo systémy, x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxh informací, a to i prostřednictvím dálkového přístupu, je-li provozován. Vyžádání sdělení o tom, kde se nachází majetek patřící do likvidační podstaxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxhlasem soudu, pokud soud nestanovil jinak (§ 215 odst. 3 z. ř. s.). Soud může dát souhlas předem na všechna zjišťování, vykonává-li funkci likvidačního xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx x x xxx xx xx xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxávo k majetku, o němž tvrdí, že nepřipouští, aby patřil do likvidační podstaty. Soud prověří oznámení likvidačního správce a na základě posouzení všecx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxní podstaty (§ 216 odst. 2 z. ř. s.).
Seznam majetku, který patří do likvidační podstaty
Na základě zjištění učiněných podle § 214 a 215 z. ř. s. a pokxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxu. Vyjde-li v době do pravomocného skončení likvidace pozůstalosti najevo další majetek, který patří do likvidační podstaty, likvidační správce nebx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxvidační správce bezodkladně toho, kdo tyto seznamy a systémy vede.
Ukáže-li se, že do seznamu byl zapsán majetek, ačkoliv do ní správně nepatří, likxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxle jiných právních předpisů, vyrozumí o tom bezodkladně toho, kdo tyto seznamy a systémy vede.
Řešení sporu o vyloučení majetku z likvidační podstatx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx oznámí soupis tohoto majetku:
a)
tomu, komu podle informací vyplývajících ze seznamů nebo systémů uvedených v § 215 odst. 2 z. ř. s. má náležet, nebo
xx
xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxvo uplatnil žalobou o vyloučení označeného majetku z likvidační podstaty a poučí jej, v jaké lhůtě a proti komu má žalobu podat (žaloba se podává podle § 2xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty, zmeškání lhůty nelze prominout). Oznámení se doručuje do vlastních rukou [§ 126 odst. x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x případě, že uschované peníze, cenné papíry a jiné hmotné movité věci byly po nařízení likvidace pozůstalosti pravomocným rozhodnutím soudu vyloučenx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx vyloučeny, jinak budou vydány složiteli (§ 288 odst. 2 z. ř. s.).
Pasiva likvidační podstaty
Podle § 238 odst. 1 a 2 z. ř. s. tvoří pasiva likvidační podstaty:
-
náklady zůstavitelova pohřbu,
-
dluxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxitel, kdyby mu v tom nezabránila smrt, s výjimkami tam uvedenými pod písmeny a) až d),
-
dluhy z pohledávek, které vznikly ze smluv uzavřených ve prosxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xebo oznámeny a zjištěny, aby byly uspokojeny.
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxstaty::
-
dluhy z pohledávek, které vznikly ze smluv uzavřených ve prospěch pozůstalosti xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxím správcem nebo notářem,
tyto pohledávky nemusí být přihlášeny a budou uspokojeny.
Dále mohou být přihlášeny:
-
pohledávka věřitele prxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx (věřitel přihlásí právo na uspokojení své pohledávky z tohoto zajištění),
-
odpovídal-li zůstavitel s dalšími osobami společně a nerozdílně věřxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxč. zák. požadovat její splnění, podmíněně přihlásit podle § 244 odst. 2 z. ř. s. svoji pohledávku, která by mu vznikla vůči zůstaviteli proto, že uspokojxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx převodem práva, zástavním právem) může podmíněně přihlásit svoji pohledávku vzniklou jí z toho důvodu, že byla sama nucena uspokojit věřitele zůstavxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxávek se uspokojují další pohledávky bez přihlášení a bez oznámení. Jedná se o:
-
pohledávky státu [§ 211, § 228, § 273 odst. 1 písm. b), § 273 odst. 1 písmx xx xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxx xdst. 1 písm. d) z. ř. s.].
Pasiva pozůstalosti (§ 171 odst. 2 z. ř. s.), která netvoří pasiva likvidační podstaty podle § 238 odst. 1 z. ř. s. a jim odpoxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx x xxxky z prodlení, které by přirostly po právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti,
-
smluvní xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxxxích smluv,
-
pokuty, penále a další sankce, které byly uloženy zůstaviteli za porušení mimosmluvní povinnosti, vzniklo-li na ně právo až po smrti zxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxu.
Je-li přihlašovaná pohledávka zajištěna (zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti podle § 58 zák. č. 40/1964 Sb. vx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxé pro podání přihlášky soudu uvést skutečnosti, na nichž se zajištění zakládá a kdy vzniklo, a požádat o uspokojení ze zajištění, jinak se k zajištění poxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Má-li věřitel pohledávku proti třetí osobě, která je zajištěna majetkem patřícím do likvidační xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x 242 uvést skutečnosti, na nichž se zajištění zakládá a kdy vzniklo, a požádat o uspokojení ze zajištění.
Přihláškou pohledávky, které odpovídá dluxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxně a nerozdílně se zůstavitelem, ani právo věřitele na uspokojení ze zajištění poskytnutého třetími osobami. Osoby, po nichž věřitel může požadovat txxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xodmíněně pro případ skutečného uspokojení věřitele (§ 244 z. ř. s.).
Věřitelé také přihlašují pohledávky, kde zůstavitel byl jedním ze solidárně zxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx oběma manželům společně a nerozdílně a z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společnx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx. Ustanovení § 244 z. ř. s. počítá se situací, kdy takovouto pohledávku uspokojí jiný ze solidárních dlužníků, který může podmíněně přihlásit svoji pohxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxalosti dojde k opačné situaci, když bude věřiteli xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxdávka „zůstavitele“ vůči druhému solidárnímu dlužníkovi, jehož celý podíl na dluhu nebo jeho část, byl splněn při likvidaci pozůstalosti zůstavitelxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x x xxx xx xx xx
xxxxxx xxxxxxxxx
xřihlášku lze podat ode dne, kdy bylo usnesení o nařízení likvidace vyvěšeno na úřední desce soudu, až do uplynutí lhůty, která byla stanovena v usnesení x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xrominout.
Soud přihlášku usnesením odmítne, byla-li podána opožděně, byla-li podána někým, kdo není oprávněn k podání přihlášky, nebo byla-li přxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
Přihláška musí podle § 241 z. ř. s. obsahovat kromě obecných náležitostí podání stanovených § 42 odxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxána:
-
vylíčení skutečností, na nichž se pohledávka věřitele zakládá, a
-
vyčíslení jistiny pohledávky a jejího příslušenství v korunách českxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx
x
xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx být v přihlášce dále vylíčeny skutečnosti, na nichž se vykonatelnost zakládá,
-
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xdy vzniklo, a musí požádat o uspokojení ze zajištění.
Věřitel je povinen připojit k přihlášce listiny, kterých se přihláška dovolává, jakož i lixxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx x xxxxx xxxxx xxxud nepředložil listiny, kterých se jeho přihláška dovolává, listiny dokládající vykonatelnost či zajištění pohledávky, je povinen tak učinit do 15 dxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx přihlášku doplnil nebo opravil ve lhůtě, kterou určí a která nesmí být kratší než 15 dnů od doručení usnesení; současně věřitele poučí, jak je třeba doplxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxkoumat přihlášenou pohledávku; o tomto následku musí být věřitel poučen (§ 241 odst. 4 z. ř. s.). Odmítnuta by měla být pouze taková přihlášku, která by bxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxledávky na její přezkoumání a poté případně věřitele odkázat na soud.
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxledávky, soud mu uloží, aby listiny předložil dodatečně ve lhůtě, kterou určí a která nesmí být kratší než deset dnů. V případě, že listiny ani poté nebudxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xo znamená, že pohledávka bude popřena když věřitel nepředloží listiny prokazující její existenci a výši.
Oznámení pohledávky
Podá-li věřitel přxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxdace pozůstalosti vyvěšeno na úřední desce soudu; to neplatí, byla-li přihláška odmítnuta. To platí také tehdy, splnila-li se podmínka u přihlášky poxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxjení své pohledávky, soud to usnesením vezme na vědomí a věřitel se již nemůže při likvidaci pozůstalosti znovu domáhat stejné pohledávky (§ 248 z. ř. s.xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxojení, soud usnesením rozhodne, že věřitel úplně nebo v rozsahu zániku pohledávky pozbyl právo na uspokojení pohledávky z majetku patřícího do likvidxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
Seznam pohledávek (§ 250 z. ř. s.) vede soud (soudní komisař). Pohledávky, xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxášku (§ 245 z. ř. s.), pohledávky, které se uspokojují při likvidaci pozůstalosti, i když nebyly přihlášeny (§ 254 odst. 2 z. ř. s.), soud uvede v seznamu pxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxx x opisy.
Přezkoumání pohledávek
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxřízení likvidace pozůstalosti stanovena k přihlášení pohledávek. Jednání je neveřejné, soud k němu předvolá věřitele, kteří jsou účastníky, jejich xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxána jen jediná pohledávka, nebo jestliže se věřitelé vzdali práva účasti na přezkoumání pohledávek při jednání, popřípadě souhlasí s přezkoumáním poxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx nemohou je ostatní věřitelé popřít (§ 259 odst. 2 z. ř. s.). Rozhodování o tom, zda lze tu kterou pohledávku pokládat za prokázanou, v takovém případě závxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxedené v seznamu pohledávek, výslovně uvede, zda ji lze pokládat na základě posouzení všech známých rozhodných skutečností vyplývajících z předloženxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx včas nepředložil listiny (§ 247 odst. 4 z. ř. s.). K promlčení pohledávky soud přihlédne, jen jestliže ji některý z věřitelů namítl nejpozději do doby jexxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxli jiný věřitel pohledávku věřitele nebo jeho právo na uspokojení pohledávky ze zajištění a setrval-li soud na závěru, že je lze pokládat za prokázané, xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxpřené části byly uplatněny u soudu žalobou. Pokud to věřitel požaduje, soud mu usnesením uloží, aby složil u soudu jistotu na náhradu nákladů řízení o žaxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxčí popírajícího věřitele o následcích toho, jestliže jistota nebude včas složena (popření pohledávky věřitelem bude neúčinné podle § 268 odst. 2 z. ř. xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xohledávky, popřeného práva na uspokojení pohledávky ze zajištění nebo jejich popřených částí, nejméně 10 000 Kč a nejvýše 100 000 Kč. Způsob naložení s xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxx xx xx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxm řízení správním včetně zvláštních řízení soudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, s. 337.
Výzva věřiteli k podání žalobx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx přezkoumat též bez nařízení jednání (§ 259 z. ř. s.) postupem uvedeným v § 255 z. ř. s.
Pokud:
a)
soud při přezkoumání pohledávek při jednání nebo bex xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxzanou, nebo
b)
pohledávku věřitele nebo jím uplatněné právo na uspokojení ze zajištění popřel jiný věřitel, který včas složil u soudu stanovenou jxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx žalobou podle občanského soudního řádu domáhal určení, že mu pohledávka náleží a v jaké výši, popřípadě že má právo na uspokojení pohledávky ze zajištxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxu správci. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout. Popřel-li pohledáxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx má v řízení o žalobě postavení nerozlučných společníků podle občanského soudního řádu. Dále soud věřitele poučí o tom, že jestliže žalobu nepodá vůbec xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx Náhradní doručení je vyloučeno, nařídí-li to soud. Likvidační správce si pro svůj postup v řízení o žalobě vyžádá pokyny soudu a řídí se jimi. Žalobu v prxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o pozůstalosti. Rozhodnutí soudu o žalobě jsou závazná pro všechny účastníky při likvidaci pozůstalosti.
xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx.
Literatura:
ŠKÁROVÁ, M. a kol. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xohledávky ze zajištění jsou zjištěny:
a)
jestliže je soud pokládá za prokázané a takový závěr uvedl při přezkumném jednání nebo v seznamu pohledávex x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxudu pravomocným usnesením stanovenou jistotu (§ 257 z. ř. s.) vůbec, včas nebo v předepsané výši a soud pravomocným usnesením od složení jistoty neupusxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xxxx xx xxxitel má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění.
Zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty
Ustanovení § 93 jednacího řádu ukládx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Majetek patřící do likvidační podstaty lze zpeněžit prodejem podle § 232 z. ř. s.:
a)
v dražxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxvatelem uzavře likvidační správce nebo notář, pokud provádí úkony při likvidaci pozůstalosti (v případě cenných papírů půjde o smlouvu s obchodníkem x xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxných dražbách (s dražebníkem musí být uzavřena smlouva),
d)
v dražbě provedené soudním exekutorem podle jiného právního předpisu, v tomto případx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxxx xx xxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxzůstalost, její určité části nebo jednotlivé hmotné a nehmotné věci.
Před zpeněžením majetku způsobem uvedeným pod písm. c) nebo d) musí být zjištěxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxacovat pouze znalec, kterého ustanovil usnesením na žádost likvidačního správce nebo i bez návrhu soud.
Zpeněžení majetku patřícího do likvidačnx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx zpeněžení (§ 232 z. ř. s.) a rozsah zpeněžované pozůstalosti, xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxěno bez předchozího souhlasu soudu nebo v rozporu se soudem stanovenými podmínkami. Takové právní jednání by bylo absolutně neplatné.
Literaturax
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxacích pozůstalosti.
Ad Notam
, 2017, č. 1, s. 15.
Zpeněžení věřitelem
xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xe zástavcem, zástavním dlužníkem nebo dlužníkem.
Věřitel také ode dne právní moci usnesení o povolení zpeněžení vykonává správu zastavené nebo zaxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx. Věřitel, který takový majetek zpeněžil, odevzdá výtěžek zpeněžení vždy soudu a o průběhu zpeněžování podá soudu zprávu.
Literatura:
ŠKÁROVÁx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, s. 334., s. 341.
Nabytí majetku z likvidační podstaty
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xx xx xx xxxx xxx nabyl vlastnictví k majetku z likvidační podstaty, nabude současně také práva a povinnosti s věcí spojená a závady váznoucí na věci s výjimkou zajištěnx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xprávce bezodkladně oznámí tomu, kdo takový seznam vede, nabytí vlastnictví k tomuto majetku zpeněžením a další údaje, uvedené v § 236 odst. 4 z. ř. s. To nxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxho předpisu nebo v dražbě provedené exekutorem podle jiného právního předpisu. Je-li zástavní právo, které vázlo na zpeněženém majetku, zapsáno v rejxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xsnesením na návrh likvidačního správce nebo i bez návrhu soud, nikoli soudní komisař [§ 100 odst. 2 písm. e) z. ř. s.].
Judikatura:
Závěru o tom, že xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xhodným způsobem; aniž by se o to soud pokusil, lze výjimečně učinit závěr o neprodejnosti majetku, jen jestliže tu je odůvodněné (a podložené) očekávánxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxk, a jen jestliže s tím vysloví souhlas všichni věřitelé, kteří se přihlásili do likvidace dědictví a jejichž pohledávky by při rozvrhu mohly být alespox xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxh, jenž patří do pasiv likvidační podstaty, a která byla přihlášena nebo která byla soudu oznámena již v době od zahájení řízení o pozůstalosti do nařízexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x x x x x xxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxihlášku. Musí jít také o pohledávku zjištěnou při přezkumném jednání, je-li její zjištění třeba.
Pohledávky, které vznikly ze smluv uzavřených s lxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
Uhrazované pohledávky
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x
xxxxedávky, které se uspokojí, i když nemusely být přihlášeny (§ 245 z. ř. s.),
-
pohledávky, i když se nepřezkoumávají (§ 254 odst. 2 z. ř. s.),
-
pohlxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxhoto majetku.
Uspokojení zajištěných pohledávek
K uspokojení pohledávek, které jsou zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty, sxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxetku patřícího do likvidační podstaty, a byl-li majetek zpeněžen likvidačním správcem nebo notářem, též náklady vynaložené na jeho zpeněžení. Sloužxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxřitelé těchto pohledávek písemně jinak. Nestačí-li výtěžek zpeněžení majetku k plnému uspokojení pohledávek, v jejichž prospěch na něm vázlo zajištxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxávky věřitelů proti třetím osobám (nikoli vůči zůstaviteli), které byly zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty. Ty nemohou být uspokojexx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx nebo likvidační správce nebo notář, soud samostatným usnesením rozhodne, že čistý výtěžek zpeněžení bude odevzdán věřiteli, jehož pohledávka byla zxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxytek čistého výtěžku bude použit k uspokojení pohledávek podle rozvrhového usnesení (§ 270 a 271 z. ř. s.).
Rozvrhové usnesení
Uhrazované pohledxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x x xxx xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxdnou zprávu o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části a pokud byly zjištěny pohledávky nebo jejich části, které by měly být podle skupix xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
b)
pohledávky vzniklé státu na nákladech vynaložených na zpeněžování majetku likvidační podstaty a jeho správu, popřípadě též na úschovu majetkx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xprávci poskytnuta záloha, státu,
d)
pohledávka odměny a náhrady nákladů notáře za úkony, které v řízení o pozůstalosti provedl jako soudní komisaxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xobě do nařízení likvidace pozůstalosti,
g)
pohledávky výživného,
h)
ostatní pohledávky.
Od pohledávek uvedených pod písm. a) a b) se oxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxkladů vynaložených na správu majetku patřícího do likvidační podstaty, která byla započítána věřitelům zajištěných pohledávek (§ 270 odst. 1 z. ř. s.xx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxpni končí, nebo v usnesení o vydání likvidačního přebytku.
Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně.
Obsxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxaty na každou uhrazovanou pohledávku, která se podle něho uspokojuje,
b)
která pohledávka a v jaké výši zůstává neuspokojená,
c)
v jaké lhůtě bxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxch podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, s. 342.
Vydání likvidačního přebytku
Byly-li z výtěžku zpeněžení majetku likvidačnx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x době nařízení likvidace dědictví, podle jejich dědických podílů, popřípadě státu, hledí-li se na něj, jako by byl zákonný dědic (§ 1634 odst. 1). Na ty, xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxením, nebo usnesením, kterým bylo rozhodnuto o vydání likvidačního přebytku, se řízení při likvidaci majetku v prvním stupni končí a končí se jím i řízexx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Pohledávky, jimž odpovídá pasivum pozůstalosti, zanikají dnem skončení řízení o pozůstalosti (§ 276 odst. 2 z. ř. s.) v takovém rozsahu, v jakém nebylx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxh řízeních soudních mluví o zániku pohledávek, jimž odpovídá pasivum pozůstalosti. Pokud však jde o pohledávky, které vznikly za trvání manželství zůxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
Pravomocným skončením likvidace dědictví nezaniká ručení, které převzal ručitel k zajištění pohledávek zůstavitelových věřitelů, i když zůstaly xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xozůstalosti plně uspokojeny všechny uhrazované pohledávky, soud usnesením nařídí, aby o něm bylo pokračováno v likvidaci pozůstalosti. Postupuje sx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xx x xxx xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxitelé pohledávek, které se uhrazují podle výsledků původního řízení, k jejich zániku se nepřihlíží (§ 277 z. ř. s.).
Objeví-li se po právní moci usnexxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xoud usnesením rozhodne, že tento majetek nabývají dnem právní moci do vlastnictví ti, kterým svědčilo dědické právo po zůstaviteli v době nařízení likxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx-li majetek, který připadl do vlastnictví osobám, uvedeným v předchozím odstavci, předmětem odkazu, má odkazovník stejné právo na odkaz vůči jeho vlaxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx [§ 200 písm. b) z. ř. s.] se v tomto případě nepřihlíží.
Zastavení likvidace pozůstalosti
Ukáže-li se po nařízení likvidace pozůstalosti, že zůstaxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxotčeny. Právní mocí usnesení o zastavení likvidace pozůstalosti je řízení o pozůstalosti skončeno. Toto usnesení musí vydat pozůstalostní soud, notxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxkutorem podle § 76 odst. 2 EŘ je notář, jenž byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví, a na jehož návrh se provádí zpeněxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx soudní exekutor v dražbě nemovitosti prováděné při likvidaci dědictví podle ustanovení § 76 odst. 2 ex. ř. příklep, mohou proti usnesení o příklepu podxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxíklepu vznesli námitky, popřípadě též osoby, které mají na dražené nemovitosti předkupní právo, věcné právo (s výjimkou práv zajišťujících pohledávxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxávo nebo jiná majetková hodnota patřily do majetku zůstavitele nebo že by mohly být z jiného důvodu zpeněženy při likvidaci dědictví a výtěžek zpeněženx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxto návrhu pravomocně rozhodnuto, nesmí soud (notář jako soudní komisař) přistoupit ke zpeněžení takové věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty podle xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx
xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxm
, 2011, č. 4, s. 15 až 20,
KASÍKOVÁ, M. Jak skutečně zpeněžit majetek při likvidaci dědictví? II.
Ad Notam
, 2011, č. 5, s. 9 až 20,
KASÍKOVÁ, M. Jak skxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx x xx xxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx nesporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015, s. 399,
MACKOVÁ, A., MUZIKÁŘ, L. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxé dražbě.
Ad Notam
, 2011, č. 2, s. 17 až 19,
SVOBODA, J., KLIČKA, O. Dědické právo v praxi. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 327,
ŠEDIVÝ, P. Zpeněžení majetxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx xx xxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx x, s. 8 až 11.
Vydání dědictví pravému dědici
Velkým pochybením občanského zákoníku je, že neupravuje tak důležitý a v právu tradičně zavedený insxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x41/1950 Sb. v § 557 a zák. č. 40/1964 Sb. v § 485, který ve svém odstavci 1 uváděl: „Zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jinýx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxvý prospěch na újmu pravého dědice.“
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx x xchranu nabyvatele, který nabyl věc od neoprávněného dědice.
Nicméně je třeba vidět, že dochází k tomu, byť zřídkakdy, že je nabytí dědictví potvzrexx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxě zákonných dědiců.
V této souvislosti je třeba připomenout § 1671 obč. zák., který přiznává zachování dědického práva dědici, který neuplatnil děxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxkou soudu a v určené lhůtě o sobě nedal vědět, se pouze nepřihlíží v řízení o pozůstalosti a jedná se bez nich, mohou však dědické právo uplatnit po skončenx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxli si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxt svého dědického práva, pokud je nemůže opřít o jiný titul než ten, pro nějž byl odkázán k podání žaloby (např. původně tvrdil členství ve společné domácxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxy, když nově žádá o vydání dědictví jako dědic z objevené závěti).
x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxva ucházet se o dědictví, neboť se může v řízení o vydání neodůvodněného obohacení (dědictví) ukázat, že takovémuto „dědici“ dědické právo nenáleží.
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.
Jako řešení se nabízí žaloba na vydání věci, kxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxckých, kterým je nepravý dědic mohl prodat, darovat apod., lze říci, že takový výklad a použití právního předpisu by mohl být v rozporu s dobrými mravy a vxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxanský zákoník, užití příslušných ustanovení o bezdůvodném obohacení. S přihlédnutím k § 10 odst. 2 lze soudit, že „když nelze právní případ rozhodnout xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxližšího“. Také podle § 11 platí, že „obecná ustanovení o vzniku, změně a zániku práv a povinností ze závazků v části čtvrté tohoto zákona se použijí přiměxxxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Právo na vydání bezdůvodného obohacení jako právo majetkové se promlčuje (§ 611); k promlčení dojde v objektivní lhůtě nejpozději za deset let ode dxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xokud by bylo bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, například když nepravý dědic věděl, že dědicem není, nebyl v dobré víře, například když nabyl dědictxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
Jelikož se jedná o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne pravému dědici subjektivní promlčecí tříletá lhůta (§ 629 odst. 1) běžet ode dne, kxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxbo kdy se o nich dozvědět měl a mohl, přičemž tyto okolnosti zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho xxxxxx xx xxxx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xědici, vydat, oč se obohatil. To může být celé dědictví, pokud je pravý dědic jediným dědicem, může to však být pouze podíl na nabytém dědictví, má-li praxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxtalosti, nebo si mezi sebou rozdělili pozůstalost.
Pravému dědici by měl být majetek vydán především in
natura
. Není-li vydání předmětu bezdůvodnxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxo obohacení, tj. majetku, který dědic nabyl, případně ve spojení s poskytnutím náhrady za majetek, u něhož není vydání možné. Žalobce musí dokázat, že mx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxtečně byl.
Důležité je rozlišení poctivého a nepoctivého příjemce.
Poctivý příjemce. Za poctivého příjemce lze považovat toho, kdo byl přesvěxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxi závěti zůstavitele ve prospěch jiného, pravého dědice. Může také jít o dědice, který dědí ze zákonné dědické posloupnosti a nevěděl o tom, že existuje xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxnejvýš však v rozsahu, v jakém obohacení při uplatnění práva trvá, míněno zřejmě k okamžiku kdy byl k vydání nabytého dědictví vyzván. Viz v tomto směru dxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxvně. Za těchto okolností je třeba pamatovat na ochranu poctivého příjemce plnění, především pravidlem, že po osobě, která nabyla prospěch bezdůvodněx xxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxpadech posuzováno k okamžiku, kdy bylo nabyto, ale k okamžiku, kdy se požaduje vydání. Nenavrhuje se zvlášť řešit otázku plodů a užitků nabytých poctivxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx předmět bezdůvodného obohacení za úplatu, může podle své volby vydat buď peněžitou náhradu, anebo co utržil. Zcizil-li jej poctivý příjemce bezúplatxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxdmět obohacení v dobré víře a nelze-li jej dobře vydat, není povinen k náhradě, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům. V tomto případx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxtí nebo když mu dědické právo přiznává zákon při dědické xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx o pozůstalosti to zatajil proto, aby dědil sám, případně když se dopustil činu, pro který je dědicem nezpůsobilým a podařilo se mu to v řízení o pozůstaloxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xříjemce upravují § 3003 a § 3004 odst. 1. Nepoctivý příjemce (tj. obohacený, který nebyl v dobré víře) vydá vše, co nabyl v době, kdy obohacení získal, včexxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx) právo požadovat, aby mu byla podle jeho volby vydána buď peněžitá náhrada, anebo co obohacený zcizením utržil. K tomu důvodová zpráva k § 3003 až 3005 uvxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxx x xxxxxxxst vydat plody a užitky, které získal, popřípadě náhradu za ně. Zcizil-li nepoctivý příjemce předmět obohacení za úplatu a za výhodnější než obvyklou cxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxx xydává předmět bezdůvodného obohacení, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil, a může od věci oddělit vše, čím ji na svůj náklad zhodxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxní tomu, aby se nepravý dědic (dědici) mimosoudně dohodl s pravým dědicem na vydání dědictví, nebo na jiném způsobu náhrady tak, jak se může dohodnout věxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává (§ 992 odst. 1) a drží-li vlastnické právo (§ 989 odst. 1) jako ten, kdo se věci ujal, aby ji mxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxx xx xxxxx zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, což v tomto případě představuje usnesení o potvrzení nabytí dědictví podxx x xxx xx xx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxtnického práva k nemovité věci je potřeba nepřerušená držba trvající deset let.
Za zásadní lze považovat
judikát
Nejvyššho soudu sp. zn. 21 Cdo 309xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxní po zůstaviteli. Usnesení o dědictví, kterým soud potvrdil nabytí dědictví nepravým dědicům nebo kterým schválil jejich dohodu o vypořádání dědictxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxlena jen (a právě) xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxelovým dědicem, je povinen uhradit až do výše ceny nabytého dědictví věřitelům přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a zůstavitelovy dluhyx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxo z důvodů uvedených v § 175k odst. 3 OSŘ (pozn. aut.: nyní § 172 odst. 2 větě druhé) a § 175l odst. 1 druhé větě OSŘ (pozn. aut.: nyní § 162 odst. 2 větě druhé) nexx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xepravý dědic, zůstavitelův majetek jen do výše čisté hodnoty dědictví, dané rozdílem mezi aktivy a pasivy dědictví“.
Pokud se týká osob, které nabyxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádnxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx § 486 občanského zákoníka (pozn. aut.: při nabytí věci od nepravého dědice) musí prokázat nabyvatel. Nepravým dědicem je osoba, která podle rozhodnutx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
Je-li řízení o dědictví pravomocně skončeno, nemá žalobce, který tvrdí, že je dědicem ze zákona, ve sporu proti žalovanému, který dědictví nabyl ze zxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxictví (§ 485 obč. zák.) [pozn. aut.: nyní § 189 odst. 2 z. ř. s.].
(KS Hradec Králové 18 Co 267/2002)
Právo na vydání dědictví podle § 485obč. zák. nemá txxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx řízení opomenutého dědice, může domáhat cestou řádných, případně mimořádných opravných prostředků (odvolání, dovolání, žaloba na obnovu řízení, žxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx zůstavitelův majetek jen do výše čisté hodnoty dědictví, dané rozdílem mezi aktivy a pasivy dědictví.
(NS 21 Cdo 3099/2010, [C 10669])
Literatuxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxa: C. H. Beck, 2009, s. 1181 až 1189, s. 1242,
KRČMÁŘ, J. Právo občanské V. Právo dědické. 2. vyd., Praha: Všehrd, 1933, s. 65,
LAVICKÝ, P. a kol. Zákxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxkon o zvláštních řízeních soudních. Komentář s důvodovou zprávou a judikaturou. Praha: Leges, 2016, s. 353,
ROUČEK, F., SEDLÁČEK, J. Komentář k Česxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx 871 a násl.,
ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014, s. 1241,
ŠVESTKA, J.x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxva
HLAVA III
DĚDICKÉ PRÁVO
Díl 1
Právo na pozůstalost
(Definice dědického práva)
JUDr.
Martin
Šešina
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Přehled výkladu:
I. Obecně
II. xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxti
VII. Dědické právo a právo na odkaz
VIII. Jmění zůstavitele
IX. Majetek
X. Práva a povinnosti vázané výlučně na osobu zůstavitele
XI. Dědic
XIIx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxsobem než děděním
Z důvodové zprávy:
Již v tomto ustanovení se pojmově rozlišuje pozůstalost a dědictví. Pozůstalxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxpce, zatímco dědictví je to z pozůstalosti, co skutečně připadá jako jmění osobě, která je dědicem. Z těchto důvodů je potřebné mezi pozůstalostí a dědixxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxx To má význam jednak pro odlišování osob dědice a odkazovníka (§ 1477 odst. 2), jednak pro vymezení vztahu dědice k pozůstalosti ve smyslu uvedeném shorax
xx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxních norem, upravujících přechod práv a závazků zůstavitele na další osoby, přičemž nemusí jít jen o normy obsažené v části třetí, hlavě třetí tohoto obxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxjící přechod určitých, zákonem přesně vymezených majetkových práv (viz např. § 328 odst. 1 zák. práce, § 737 odst. 2 z. o. k., § 8 zák. č. 96/1993 Sb., o stavxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xe ustanovení o dědickém právu poměrně úzce dotýkají i procesního práva, je třeba jmenovat zákon o zvláštních xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x x xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xízení.
V tomto komentáři se budeme především zabývat dědickým právem, jak je definováno v § 1475 odst. 1 obč. zák.
Prvním předpokladem pro to, aby xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xistinou vystavenou příslušným matričním úřadem po prohlédnutí těla mrtvého stanoveným způsobem (§ 26 odst. 1). Touto veřejnou listinou je úmrtní lisx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx smrt člověka prokázat úmrtním listem, který nemohl být vystaven proto, že nelze tělo mrtvého prohlédnout stanoveným způsobem, prohlásí člověka za mrxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxm k okolnostem jeví jako jistá (§ 26 odst. 2). Nejsou tedy pochybnosti o úmrtí člověka (§ 26 odst. 2). Není tělo zůstavitele, který byl například před zrakx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xemřel člověk prohlášený za mrtvého, platí to, kde naposledy pobýval živý (§ 28 obč. zák.).
V § 71 a § 72 jsou upraveny domněnky smrti.
Podle § 71 prohxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xom má právní zájem, například na návrh manželky či osoby, které náleží dědické právo po takovém zůstaviteli. Na člověka, který byl prohlášen za mrtvéhox xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx nalezeny jeho trosky.
Podle § 72 platí, že když byl člověk prohlášen za nezvěstného a vyplývají-li z okolností vážné pochybnosti, zda je ještě živ, axxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxil. Má se za to, že tento den je dnem smrti nezvěstného.
Řízení o prohlášení člověka za mrtvého upravují § 54 až 58 z. ř. s. K provedení zápisu rozhodnutí xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xe kterému došlo na:
a)
území cizího státu,
b)
zastupitelském úřadu České republiky,
c)
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx v oddělení zvláštní matrika, Odboru matrika Úřadu městské části města Brna (§ 42 zák. o matrikách).
Ještě je třeba se zmínit o řízení o určení data smrxx xxxxx x xx xx xx xx xx xx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxu matričního úřadu. Příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo matričního úřadu, který oznámil soudu, že nelze zjistit datum smrti člověka, jmenuje soud k xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxným způsobem vyzve každého, kdo zná okolnosti, z nichž lze zjistit datum smrti člověka nebo které by k takovému zjištění mohly vést, aby o nich podal ve lhxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx určí den smrti člověka. Ve vyhlášce je nutno uvést den, kdy lhůta končí. Po uplynutí lhůty, uvedené ve vyhlášce, rozhodne soud rozsudkem, ve kterém určí xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxý je uveden v rozsudku, nebo rozsudek zruší, a to i na návrh osoby, která na takové změně prokáže právní zájem.
Zjištění dne smrti člověka je důležité zxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxčen okruh dědiců. Je rozdíl v tom, když člověk zemřel 31. 12. 2013 za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., kdy zákon znal čtyři dědické skupiny nebo když zemřex xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx skutečnosti, že určitý člověk přežil jiného člověka, a není-li jisto, který z nich zemřel jako první, má se za to, že všichni zemřeli současně. Podle § 14xx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxé právo
xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x ní. Občanský zákoník zařadil dědické právo do své části třetí - absolutní majetková práva. Podle § 976 působí absolutní majetková práva vůči každému, nxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx dědice. Musí však jít o dědice oprávněného, který má nejlepší dědické právo (§ 1690 odst. 1). Pokud se objeví dědic se silnějším dědickým titulem, musí mx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x
xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxo části, tj. části třetí občanského zákoníku, kde je upraveno též dědické právo, lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li tx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx o něm zůstavitel nepořídil.
Zde je třeba také uvést, že občanský zákoník s pojmem dědické právo ve smyslu právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxví a jde přitom o vzdání se dědického práva, v § 1714 mluví o zcizení dědictví a jde o zcizení dědického práva.
III. Pozůstalost
Jedním ze základních pojmů dědického práva je pozůstalost. Občanský zákoník v odstavci x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx majetkem je souhrn všeho, co osobě patří. Je třeba vidět, že v tomto pojmu „pozůstalost“ je obsažen vedle dluhů veškerý majetek zůstavitele, nejen ten mxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxké dědické podíly, jež vyplývají z usnesení o potvrzení nabytí dědictví, vydaného v řízení o pozůstalosti, se vztahují k veškerému majetku zůstavitelx xxxx x xxxx x xxx xx xx xxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx21 obč. zák., dle něhož má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxtal v občanském zákoníku pojem „pozůstalost“ v podobě obdobné tomu, jak ji upravoval ABGB. Například z pozůstalosti mají být, pokud možno, hrazeny zejxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx5 a násl.). V těchto případech není občanský zákoník přesný, když v situcích, kdy má být něco hrazeno „z pozůstalosti“, by mělo být správně řečeno „z majexxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
Občanský zákoník počítá především s tím, že podíl na celé pozůstalosti bude dědici vyměřen pořízením zůstavitele pro případ smrti (závětí, dxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxeznávat mezi „ideálním“ dědickým podílem a „reálným“ dědickým podílem. Ideální dědický podíl je podíl ve formě zlomku či procenta z celé pozůstalostix xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxsté většině případů, v nichž povolávají více dědiců ke své pozůstalosti, dávají přednost rozdělení svých věcí mezi dědice před určením jejich podílů vx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxstalosti. Občanský zákoník s takovýmto určením dědických podílů výslovně nepočítá, avšak z § 1500 odst. 2 a také z § 1694 lze dovodit, že rozdělení podílx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxchá účet v bance se zůstatkem 100 000 Kč, druhému automobil také v ceně 100 000 Kč, třetímu pozemek v hodnotě 200 000 Kč a čtvrtému pozemek s chatou v ceně 600 xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxnechá veškerý majetek a uloží mu vyplatit ostatním dědicům jejich podíly v penězích a nemíní tím vyplacení odkazů. I v tomto případě lze určit dědické poxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxx xč, odečte se jejich výše od celkové ceny majetku a dědické podíly budou následující: 300 000 Kč (3/5), 100 000 Kč (1/5) a 100 000 Kč (1/5).
II. Zůstavitel uxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xč, dědic má vyplácet dva podíly ve výši po 400 000 Kč. Nezbude než krátit podíly, jež mají být vypláceny. Lze vyjít z předpokladu, že zůstavitel v době, kdy xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx majetku zůstavietele klesla. K celkové ceně pozůstalosti 600 000 Kč se připočtou podíly v penězích 2 x 400 000 Kč, dostaneme tak částku 1 400 000 Kč. Podíl xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxu z obou zbývajících dědiců 28,5 % z hodnoty pozůstalosti 600 000 Kč tj. dvakrát po 171 000 Kč a jeho dědický xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxdíly, jejichž konečná velikost se bude odvíjet z pravomocného usnesení o potvrzení nabytí dědictví. Dědický podíl je rozhodující při plnění závazku dxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xro výši odpovědnosti dědice, který uplatnil výhradu soupisu, za dluhy pozůstalosti (§ 1707), pro
regres
mezi dědici v případě, kdy jeden z nich zaplatxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx x.).
V. Reálný dědický podíl
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxx xx xxxona nebo dědici ze závěti (ti ovšem jen tehdy, kdy z vůle zůstavitele nevyplývá zákaz rozdělení pozůstalosti) rozdělí pozůstalost a tedy nezůstanou přx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xepřihlíží. Lze říci, že v tomto pojetí reálného dědického podílu, tedy podílu ve formě věci v nejširším slova smyslu, v jaké věc definuje občanský zákonxxx xx xxxx xxx xxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxské nástupnictví pouze k určité věci z pozůstalosti (§ 1512 a násl.),
-
uzavřít dědickou smlouvu o určité věci (§ 1582 a násl.),
-
uzavřít smlouvu o zcxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx x xozůstalosti dochází k tomu, že se velikost dědického podílu mění, když se dědici od dědických podílů, vyměřených jim zůstavitelem nebo zákonem, odchýxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx uvolněného dědického podílu při dědění ze závěti (§ 1504, § 1505 odst. 2 obč. zák.). Také pokud některý ze zákonných dědiců nedědí, např. proto, že dědicxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxerý z dědiců dědictví vzdá (§ 1490). Dědický podíl se může také změnit když se dědí podle zákonné dědické posloupnosti a dědic uplatní právo požadovat po xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx, peněžitou podporou nebo podobným způsobem, aniž byl za to odměňován (§ 1693 odst. 3). Konečná výše dědických podílů vyplývá až z pravomocného usnesenx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xředstavuje pouze pohledávku odkazovníka (osoby, jíž zůstavitel zanechal tzv. odkaz, určitou věc či právo) vůči osobě odkazem obtížené, která má odkax xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxo, a i způsob nabývání je diametrálně odlišný od toho, jak dědic nabývá dědictví (viz zejména § 1477 a § 1621 odst. 1 obč. zák.). K tomu viz Obecný výklad k inxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x x xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxsti nejen majetek, který zůstavitel vlastnil v den své smrti, nýbrž i pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po smrti zůstavitele, avšxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx jež budou konkrétně finančním úřadem vyčísleny až po smrti zůstavitele). Pasiva pozůstalosti pak podle § 171 odst. 2 z. ř. s. tvoří dluhy zůstavitele, kxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxrých osob na zaopatření (§ 1665 a násl. obč. zák.) a další dluhy, které vznikly po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že je hradí dědici zůstavitelx xxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxx řízení o pozůstalosti je rozhodující, aby v pozůstalosti byl alespoň majetek výrazněji přesahující náklady na opatření pohřebiště a náklady pohřbu, xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxižší o aktivech a pasivech pozůstalosti viz Řízení o pozůstalosti, bod 11 Seznam aktiv a pasiv pozůstalosti.
IX. Majetek
Majetek zůstavitele se jexx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx x něj vzejdou během řízení o pozůstalosti. Také tomu může být naopak, když se sníží jeho hodnota (např. v případě akcií), může dojít ke škodě na tomto majetxxx
xxx xxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx a potvrzením nabytí dědictví oprávněni věci, které náleží do dědictví, v mezích zákona držet, užívat, požívat jejich plody a užitky a nakládat s nimi. Lxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxlosti nebo vykonavatele závěti, případně když soud jmenoval správce pozůstalosti.
X. Práva a povinností vázané výlučně na osobu zůstavitele
Do pxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx uplatněny u orgánu veřejné moci.
V těchto případech je třeba přihlédnout k § 2009 obč. zák., který stanoví, že smrtí dlužníka povinnost nezanikne, lxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxobu. Za příklad závazku, který zaniká smrtí zůstavitele, může sloužit závazek zhotovit umělecké dílo, napsat vědeckou publikaci nebo provést jiný výxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xůstavitele a které v důsledku toho tvoří součást pozůstalosti, lze uvést právo na odčinění újmy, způsobené škůdcem zůstaviteli, peněžitou náhradou, xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
x x xxxx xxxxx x xbč. zák. se mluví pouze o uznání dluhu xx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxužníkem za života zůstavitele uznán, a bude proto zařazen do aktiv pozůstalosti, na druhé straně může jít o opačnou situaci, kdy měl zůstavitel jako dluxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxkladem je, že případné nepeněžité plnění jako předmět závazku bylo nahrazeno peněžním plněním.
Ohledně práv a povinností, které budou uplatněny u xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxch osob. Orgánem veřejné moci se míní především soud. Zůstavitel také mohl jako poškozený své právo uplatnit v trestním řízení, jak to umožnuje § 43 odstx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným čxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxně a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě (§ 175a odst. 2 trestního řádu). Takovým orgánem může být i rozhodce, rozxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxnikají smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvoxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx, zařadí se přisouzená částka buď do aktiv, či pasiv pozůstalosti, podle toho, zda bylo rozhodnuto ve prospěch, či neprospěch zůstavitele. Případně taxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxd nebude řízení u orgánu veřejné moci během řízení o pozůstalosti skončeno, pozůstalostní soud posoudí, zda přeruší řízení o pozůstalosti do rozhodnuxx xx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxí. Otázkou je, kdy se dědic stává dědicem. Zda, řečeno například v souladu s § 110 odst. 1 z. ř. s., je dědicem ten, o němž lze mít (podle dosavadních výsledkx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx až 1489 obč. zák. a § 164 až 166 z. ř. s.), případně zda je dědicem až ten, komu je potvrzeno nabytí dědictví (§ 185 odst. 1, 2 z. ř. s.). Není to však podstatné, xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx následující judikáty Nejvyššího soudu. V usnesení sp. zn. 30 Cdo 2174/2001 Nejvyšší soud mimo jiné dovodil, že za dědice ve vlastním slova smyslu lze poxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxlem zanechaného majetku na základě soudem schválené dohody o vypořádání dědictví. Do té doby je tak možno osobu ucházející se o dědictví považovat jen zx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxovy smrti až na základě výsledku řízení o dědictví. V usnesení sp. zn. 22 Cdo 4111/2007 pak Nejvyšší soud dovodil, že „je-li dědiců více, je tu mezi smrtí zxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxmi nabyvateli věcí náležejících do dědictví. Dědic totiž může dědictví odmítnout nebo může uzavřít dědickou dohodu, podle které věc nabude někdo jinýxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx ř. s. Tato definice je důležitá pro odlišení osoby dědice, který má právo na celou pozůstalost (je-li dědicem jediným) nebo na poměrný podíl z pozůstaloxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
Dědicem může být osoba fyzická, člověk, včetně počatého dítěte (nascitura). Člověk má právní osobnost od narození až do smrti (§ 23 obč. zák.). Nutno doxxxx xx xxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxy vyplývá z § 1513, který stanoví, že zůstavitel může povolat za dědice i někoho, kdo v době smrti zůstavitele ještě není, tedy například nenarozené potoxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxost. Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku (§ 118 obč. zák.), vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Podle § 1478 může zůxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele.
Může nastat situace, že zůstavitel povolá za dědice osobu, která právní osobnost (§ 15 odst. 1) nemá. Mxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx podle zákona. Aby v takovém případě nedošlo k tomu, že bude povolání za dědice neplatné a aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele, lze přihlédnout x x xx xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxtanovení § 1475 obč. zák. přesně nedefinuje co je považováno za dědictví, uvádí pouze, že pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím. Z důvodové zprávy x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx připadne podle rozhodnutí o potvrzení nabytí dědictví (§ 185 odst. 1 a 2 z. ř. s.), ale také dluhy, jež mu připadly ke splnění, i majetek a dluhy, které se obxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xato způsobilost je dána povahou daného majetkového práva. Také některá ustanovení zákona v konkrétním případě umožňují přechod určitého majetkovéhx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx něj i jiná práva a povinnosti, jež měl zůstavitel a v nichž lze po jeho úmrtí pokračovat. Vyplývá to z ideje univerzálního právního nástupnictví dědice, xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxahy vyplývá, že přejít na jiného nemohou (viz např. § 2009 obč. zák.).
XIII. Práva a povinnosti, jež přechází na dědice
Na dědice přechází:
-
právo oxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxx),
-
výhrada zpětné koupě zavazuje dědice (§ 2135 odst. 2),
-
výhrada zpětného prodeje zavazuje dědice (§ 2139 ve spojení s § 2135 odst. 2),
-
výhradx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxinnosti z nájmu bytu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice (§ 2282),
-
ani smrt držitele nepůsobí zánik držby (§ 1009 odst. 2), drxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce (§ 1092),
-
na dědice přechází právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxění,
-
podle § 107 odst. 2 o. s. ř. platí, že ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxnost, o něž v řízení jde. Bude-li pokračováno ve sporu u obecného soudu ještě během řízení o pozůstalosti, budou procesními nástupci zůstavitele ti, kdx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxzanikají, ale přecházejí na dědice, nejde-li o práva a povinnosti vázané výhradně na osobu zůstavitele.
XIV. Práva a povinnosti, jež nepřechází na xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxoby, nebyla-li rozšířena na dědice (§ 1302 odst. 1 obč. zák.),
-
reálné břemeno zaniká smrtí oprávněné osoby stejně jako osobní služebnost (§ 1308, § 1xxx xxxxx xxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxt. 1),
-
smrtí zůstavitele, věřitele, právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu (§ 2009 odst. 2),
-
právo odvolat dar pro nouzi nepřechxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxm (§ 2742),
-
pojištění zaniká dnem smrti pojištěné osoby (§ 2810),
-
zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno nxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxiteli, i povinnost jej poskytovat jinému (pouze případné nedoplatky či přeplatky splatné ke dni smrti zůstavitele se stávají součástí aktiv nebo pasix xxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxí, ochrany se může domáhat i po zániku majetkových práv osoba autorovi blízká, právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce,
x
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx na jinou osobu, tj. na dědice. Na udělenou pokutu nelze zjednodušeně nahlížet pouze jako na pohledávku státu vůči fyzické osobě, u níž by přicházel v úvaxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxnem,
-
zanikají práva, vázaná na osobu zůstavitele, jako například rodičovská odpovědnost, vyživovací povinnost, funkce v orgánech obchodních xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x nepřechází na jeho právního nástupce (§ 232 odst. 1).
XV. Přechod práv a povinností jiným způsobem než děděním
V některých případech upravuje pxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x násl. obč. zák., na nájemcova dědice přejdou práva a povinnosti z nájmu jen když nepřejdou na člena nájemcovy domácnosti (§ 2282),
-
při pojištění pxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxle § 2831 platí, že nebyl-li v době pojistné události obmyšlený určen, nebo nenabyl-li obmyšlený práva na pojistné plnění, nabývá tohoto práva manžel pxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxto práva dědici pojištěného. Ani tak nebude pojistné zařazeno do aktiv pozůstalosti, soudní komisař pouze sdělí příslušné pojišťovně na její dotaz kdx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxího výdělku zaměstnance (zůstavitele) přecházejí mzdová a platová práva z pracovněprávního vztahu uvedeného v § 3 větě druhé zák. práce postupně na jexx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxí podíl v bytovém družstvu, je-li ve společném jmění manželů, přechází podle § 737 odst. 2 z. o. k. na pozůstalého manžela a soud k tomu pouze přihlédne při xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxového pojištění, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xo zemřelém. Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho roxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx není-li těchto osob,
x
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx 24 a § 25), zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů (§ 17), zákon č. 117/1995 Sb., o státxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx x
xxxxxxx xxxxxxxxjí na právního nástupce práva a povinnosti zemřelé osoby podle ustanovení o dědickém nástupnictví v občanském zákoníku. Osud práv a povinností fyzickx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxní následek postihuje zejména taková práva a povinnosti, která jsou vázána na osobu zůstavitele, jiná práva a povinnosti přesahují biologickou existxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxi ve výlučném vlastnictví nebo v podílovém spoluvlastnictví zůstavitele, jakož i práva a povinnosti vzešlá z vypořádání případného bezpodílového spxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxo společníka společnosti s ručením omezeným, vypořádací podíl člena družstva, stejně jako pohledávky za užití autorského práva apod. Předmětem děděxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxného subjektu zanikají, s výjimkou těch práv, u nichž to zvláštní zákony stanoví (nyní § 1475 odst. 2 obč. zák. - pozn. aut.), případně určují, že přecháxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx Sb. ÚS 8/97)
Základními předpoklady dědění jsou smrt zůstavitele; existence majetku tvořícího dědictví po zůstaviteli; důvod dědění svědčící určxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxí dědicky nezpůsobilá ve smyslu § 469 obč. zák. a že ani nebyla zůstavitelem platně vyděděna podle § 469a obč. zák.
(NS 21 Cdo 486/2016)
Dědické právo (nxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxvidaci dědictví (srov. § 175u o. s. ř.).
[NS 21 Cdo 3233/2008, Rc 96/2009]
Ani za platnosti § 75 III. dílčí novely k obč. zák. nelze prozatímními opatřexxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxžný xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xlastnictví nějaký majetek s povinností vyplatit dědické podíly jiných dědiců, a tyto podíly byly zaplaceny za trvání manželství ze společných prostřxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxnout při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů: manžel, který nabyl dědictví, je povinen tyto náklady nahradit (§ 150 ObčZ).
[MS Prahax xx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxedky (§ 478 ObčZ).
Toho, komu má být podle závěti zůstavitele vyplacena peněžitá částka, lze důvodně považovat za dědice, a tedy za účastníka dědickéhx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxpadně majetku, který může být v závěti přímo určen). Přesahuje-li určená výše výplaty obvyklou cenu tohoto majetku nabývaného vyplácejícím dědicem, xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx obdržet, považovat za dědice.
(MS Praha, 24 Co 51/2001)
K odstavci 2.
Závazek zůstavitele vázaný na odkládací podmínku, kterou může splnit jen xx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xklad do katastru nemovitostí práva ani povinnosti ze smlouvy nezanikají, ale přecházejí na dědice, nejde-li o práva a povinnosti vázané výhradně na jexx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xeho práva a do pasiv dědictví jeho povinnosti vyplývající ze smlouvy. Zemřel-li xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxt a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance nezaniká, jen jestliže vzniklo po dni 1. 1. 2007; věřitelem zaměstnavatele, který odpovídá zxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxr NS 5448/2011])
Ze vztahu na základě smlouvy s bankou o běžném účtu (§ 708 a násl. ObchZ) je oprávněn pouze majitel účtu, uvedený ve smlouvě. Jsou-li nx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx na jeho část, a to ani v tom případě, že měly k účtu dispoziční právo. Dojde-li k takové situaci, mají tyto osoby pohledávku proti majiteli účtu. Byl-li maxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx osob). Do pasiv dědictví se zařadí dluh zůstavitele vůči osobám, jejichž prostředky byly na účet složeny, v odpovídající výši.
(MS Praha, 24 Co 196/20xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxu majitele účtu, v jehož prospěch byl tento účet zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu. Oprávnění majitele účtu, spočívající v tom, aby na základě jexx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxmře-li v průběhu řízení o nahrazení prohlášení vůle účastníka smlouvy o budoucí smlouvě kupní budoucí prodávající, lze v řízení pokračovat s tím, kdo vxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxá smrtí oprávněného i smrtí povinného. Dávky výživného splatné ku dni smrti mohou být předmětem dědictví, neboť jako dluh či pohledávka přecházejí na pxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxbu, tj. na dědice. Na udělenou pokutu nelze zjednodušeně nahlížet pouze jako na pohledávku státu vůči fyzické osobě, u níž by přicházel v úvahu přechod nx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, nýbrž i jeho výkonem. Výkon sporné sankce proto nemůže v důsledku smrti odpovědné osoby jednoduše přejít na jinou fyzickou osobu - dědice. Stejnou logxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxe vůči státu. Právní nástupce zemřelého delikventa proto nemůže z titulu dědění dosáhnout na zrušení již jednou vykonaného trestu.
(NSS xx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxzpodílového spoluvlastnictví manželů, určující, zda sloužil k výkonu povolání obou manželů nebo jen jednoho z nich.
(NS 21 Cdo 3078/2006 )
Zemřexxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x475 odst. 2 a § 3069 ObčZ) nároky na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, které poškozený za svého života uplatnil u soudu.
(NS 25 Cdo 35xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxou (objektivně) způsobilá přejít na jiného.
(NS 21 Cdo 1873/2012)
Na dědice poškozeného, který utrpěl újmu na zdraví v době do 31.12.2013, přecházxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx
xxx 25 Cdo 3556/2016)
1. Uzavřel-li zůstavitel za svého života smlouvu, podle které má nabýt nebo pozbýt vlastnické právo k nemovitostem, a za jeho živoxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxviteli pokračovat až poté, kdy katastrální úřad o návrhu na vklad pravomocně rozhodne. Proto soud přeruší dědické řízení až do pravomocného rozhodnutx x xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xni podání návrhu na vklad, tj. ještě za života zůstavitele (§ 2 odst. 3 zák. č. 265/1992 Sb.).
3. Při soupisu aktiv a pasiv dědictví bude pak soud vycházet x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxí jako odškodnění za jeho rasovou perzekuci v období druhé světové války nepatří do společného jmění manželů.
(NS 21 Cdo 5015/2008)
K odstavci 3
xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxdle § 126 ObčZ k věci, byť tato nebyla dosud předmětem řízení o projednání dědictví.
(NS 22 Cdo 2501/98, [C 51])
Dědic se může domáhat určení, že zůstaxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxx
xxx xx xxx 1977/2001)
Oprávněný dědic se může vůči neoprávněnému dědici domáhat určení vlastnického práva k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí zvlxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx
Vlastnickou žalobu může dědic podat i v případě, že doposud nebylo ukončeno řízení o projednání dědictví, případně řízení o jeho dodatečném projednánxx
xxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxrtí vlastníkem věci, nemůže být tomuto určení na překážku okolnost, že i tento dědic zemřel a určovací žalobu namísto něj podávají jeho dědicové.
(NS 2x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxva jej neměla nabýt buď vůbec nebo v takovém rozsahu, v jakém jej nabyla.
(NS 22 Cdo 1206/2001)
Dědic jakožto univerzální sukcesor zůstavitele - člexx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxn bytového družstva návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, přičemž řízení nebylo ke dni jeho smrti pravomocně skončeno, vstupuje do xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x bytovém družstvu.
(NS 29 Cdo 1158/2009, [C 10160])
Zůstavitelův podnik - nejde-li o podnik povahy ryze osobní - jest součástí pozůstalosti, a to taxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxm těchto částí, při čemž jeho obecnou hodnotu spoluurčují i poměry závodu, samy o sobě jinak neocenitelné, jako jméno závodu, jeho pověst a umístění jakxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xeho dědici děděním. Obvyklá cena takového majetku (§ 175o o. s. ř.) odpovídá výši zůstatku peněžních prostředků na účtu v okamžiku smrti majitele účtu.
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxle účtu k nakládání s prostředky na tomto účtu.
(NS 22 Cdo 2793/2006)
Za dědice zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, se ve smyslu ustanovení § 2xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxlené dohody o vypořádání dědictví nabyl podnik, v němž pracovali zůstavitelovi zaměstnanci, ti, kterým soud potvrdil nabytí dědictví podle dědickýcx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxvitelova majetku, provedeného v rámci likvidace dědictví, nabyl podnik, v němž pracovali zůstavitelovi zaměstnanci, nebo stát, kterému připadlo děxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxtavitelovi zaměstnanci, provedeného v rámci likvidace dědictví, se dědici zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, ve smyslu ustanovení § 251a zákx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xědice ze závěti ani ze zákona nebo jestliže tito dědici dědictví odmítli, popřípadě z jiných důvodů nemohou dědit. K přechodu práv a povinností z pracovxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxnoty.
(NS 21 Cdo 486/2000)
Zdědí-li podíl ve společnosti více osob, stanou se jeho spoluvlastníky. Více spoluvlastníků jednoho obchodního podílx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxastníků ze tří na dva) tudíž neznamená změnu počtu společníků. V jejím důsledku nedochází k přechodu (uvolněného) podílu na společnost (podíl se nestáxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xšech spoluvlastníků podílu (představujících jednoho společníka), nikoliv jen některých z nich. V důsledku „zrušení účasti“ jen některého ze spoluvxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xemohl stát uvolněným, nepřišel by na společnost a společníku (všem dosavadním spoluvlastníkům) by nemohlo vzniknout právo na vypořádací podíl. Postxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxce-li některý ze spoluvlastníků obchodního podílu ukončit svoji „spoluúčast“ ve společnosti, tedy - jinými slovy - nechce-li již nadále být spoluvlaxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 15 odst. 1, § 17 odst. 2, § 23, § 25 až 28, § 71 až 76, § 80, § 114 odst. 2, § 118, § 232 odst. 1, § 448 odst. 1, § 495, § 976 ax xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxxx., § 1582 a násl., § 1594, § 1597, § 1621 odst. 1, § 1635 až 1641, § 1653, § 1665 a násl., § 1677 odst. 1, § 1680, § 1686 odst. 1, 2, § 1690 odst. 1, § 1693 odst. 3, § 169xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx x násl., § 2282, § 2441, § 2714, § 2742, § 2810, § 2829, § 2831, § 2958, § 3069
Související předpisy:
x xx x xxx xxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx x x x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx, - § 43, § 175a odst. 2 a § 206 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), - § 1 až 30, § 54 až 64, § 98 až 288a, § 110 odst. 1, § 153, § 15xx x xxx xx xxxx x xxxx x xxxx x xxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xojištění, - § 11 zák. č. 121/2000 Sb., autorský zákon, - § 51 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, - § 24 a § 25 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx xx x17/1995 Sb., o státní sociální podpoře, - § 10 odst. 4, § 81 zák. o matrikách
Literatura:
Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 6 a násl
(Dědické tituly)
JUDr.
Martin
Šešina
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxxxxxx xýkladu:
I. Dědické tituly
II. Dědická smlouva
III. Souběh dědických titulů
IV. Konkurence mezi dědickými tituly
V. Konkurence v rámci stejného dxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx
I. Dědické tituly
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxdic opírá své právo na pozůstalost nebo na podíl z ní. Jak je uvedeno v komentovaném ustanovení, těmito tituly jsou:
-
dědická smlouva,
-
závěť,
-
záxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá.
Závěť je dle § 1494 odst. 1 odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xodle dědické smlouvy nebo podle závěti (§ 1633 odst. 1) a je tedy brán jako nejslabší dědický titul. Zákon v tomto případě mluví o zákonné dědické posloupxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxývací titul, kterým je dědická smlouva. Dědická smlouva je řazena xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx odst. 2 obč. zák., který upravuje postup při sporu o dědické právo, když stanoví, že:
-
proti dědici, který se opírá o dědickou smlouvu nepopřenou co do pxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx k podání žaloby každý zákonný dědic.
Nutno však říci, že v řadě sporů o dědické právo je třeba dát přednost postupu podle § 169 a § 170 z. ř. s. (viz komexxxx x xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxm, že ji odvolá nebo pořídí novou závěť, která vedle závěti starší nemůže obstát, kdežto dědická smlouva strany zavazuje. Smlouvy se mají plnit [§ 3 odstx x xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxou může být budoucí dědic povolán k dědění podílu na celé pozůstalosti, a to k podílu, jež bude stanoven zlomkem či procentem na celé pozůstalosti, nejvýxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxí dědic nabyl určitou konkrétní věc do svého vlastnictví, a to nikoli jako odkaz. I v takovém případě je však třeba dbát na to, aby si zůstavitel ještě ponexxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxčívat v tom, že smluvní dědic bude zůstaviteli po dobu jeho života poskytovat důchod, výměnek, či služebnost bytu ve svém domě. Součástí smlouvy může býx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxd splnit odkazy. Dodatečně, po uzavření smlouvy, nelze smluvního dědice jednostranným právním jednáním zůstavitele obtížit, protože by to odporovaxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxch třetí osoby, může zůstavitel jednostranně zrušit.
Platí však § 1585 o tom, že dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxtinu, může tak učinit závětí. Volnost zůstavitele v tom směru, že může pořídit o zbývající čtvrtině pozůstalosti, s sebou nese riziko, že zůstavitel poxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xebo k okamžiku smrti zůstavitele. Odhadnout v době sepsání dědické smlouvy jak velký majetek bude mít zůstavitel ke dni svého úmrtí přirozeně není možnxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
Může dojít k situaci, kdy zůstavitel uzavře dědickou smlouvu, kterou nebude pořizováno o dědickém podílu na celé pozůstalosti, nýbrž o určité věci, ktxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx bude majetek, o kterém byla uzavřena dědická smlouva, přesahovat svojí hodnotou tři čtvrtiny pozůstalosti nebo bude dokonce tvořit veškerý majetek v xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxývá, že je smlouva neplatná, mimo jiné i pro nesplnění podmínek v § 1585. V tomto směru se objevují různé názory:
1.
Ze závěru znění § 1591 vyplývá, že děxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxisu, nebude mít náležitosti závěti, protože není napsána vlastní rukou pořizovatele (§ 1533), pouze je jím podepsána a zpravidla nebudou přítomni dva xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xlatí § 586, který uvádí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba a xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx zůstat volná, jednoznačně stanoveno na ochranu zájmu zůstavitele. K tomu viz slova „aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle“ v xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxadě sporu se smluvním dědicem o této otázce, ani závěť nepořídil, lze mít za to, že se celá dědická smlouva považuje za platnou a smluvnímu dědici připadnx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxrtinu pozůstalosti, neboť chybí věta, která je obsažena v § 1253 o. z. o. o tom, že „nepořídil-li zůstavitel o ní (pozn. aut.: tedy o čisté čtvrtině pozůstxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxřízeno o celé pozůstalosti, bude dědická smlouva z jedné čtvrtiny neplatná (§ 576 obč. zák.), neboť neplatnost stanovená § 1585 odst. 1 věty druhé je nepxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx věta druhá).
Lze se přiklonit k názoru, uvedenému shora v bodu 2. xx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xepisována dědická smlouva o konkrétní věci, kterou má smluvní dědic dědit, bude vhodné upozornit strany na možné dopady výkladu platnosti dědické smlxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxi. Na jedné straně je to velká výhoda pro zůstavitele, pro smluvního dědice je to však závažný nedostatek, protože se může stát, že mu zbude dědické právo xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxazků z dědické smlouvy by nemělo být možné, zákon však nic takového výslovně nezakazuje. Podle § 1 odst. 2 platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Proto lze mít za to, že si strany mohou domluvit např. zákaz zcizení a zatížení určité nemovitosti bex xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxí majetkových poměrů společného jmění manželů pro případ zániku manželství, uvedenou v § 718 odst. 2. Smlouvou lze také uspořádat majetkové poměry pro xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xanžela k majetku ve společném jmění manželů ve smlouvě určeném.
III. Souběh dědických titulů
Z druhé věty citovaného ustanovení vypxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxalosti (§ 1585 odst. 1 obč. zák.), ohledně zbylé čtvrtiny pořídí závětí tak, že ustanoví jiného dědice k polovině z této čtvrtiny pozůstalosti (tedy ustxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxalosti, mají právo na zbylou část (tj. v daném případě na zbývající jednu osminu pozůstalosti) zákonní dědicové. Může tedy dědit několik dědiců po témžx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xědických titulů zároveň, když např. uzavře se zůstavitelem dědickou smlouvu o třech čtvrtinách pozůstalosti a ohledně čtvrtiny pozůstalosti jej zůsxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx nevyčerpá, zbylou část pozůstalosti tak nabudou zákonní dědici a mezi nimi může být i dědic ze závěti, jemuž zanechal zůstavitel určitý podíl (§ 1500 odxxx x xxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx dědic ze závěti a zbytek připadne dědicům ze zákona, nedoje-li k přirůstání (akrescenci) dědických podílů ve prospěch dědice, kterému závěť (její plaxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx za dědice dvě osoby, kterým přesně vyměří dědické podíly. V řízení o projednání pozůstalosti se ukáže, že jeden ze svědků byl xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxí dědice, jehož sourozenec byl svědkem, neplatná a jelikož byly dědické podíly dědicům zůstavitelem vyměřeny přesně, dědí podíl tohoto dědice dědici xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x pak některý ze závětních dědiců z nějakého důvodu nedědí (zřekne se dědického práva, zemře před zůstavitelem, stane se dědicky nezpůsobilým, odmítne xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xdst. 1 obč. zák.).
V případě kumulace dědických titulů u jednoho dědice platí § 1702, který stanoví, že se dědic nemůže zprostit povinnosti založené xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xřípad smrti, nebo dědictví odmítnout.
I nyní platí zásada, že v případě souběhu dědických titulů musí být výsledný dědický podíl pro každého dědice xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx částku, která na dědice připadne při dědění ze zákona, a částku, která témuž dědici náleží podle testamentární posloupnosti; poměr výsledné částky přxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxči ceně celého dědictví, pak představuje konečnou výši dědického podílu příslušného dědice. Ve stejném poměru dědic odpovídá za zůstavitelovy dluhy xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
Může nastat situace, kdy zůstavitel uzavře dědickou smlouvu a xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxzením závěti, k účinnosti zrušení se však vyžaduje souhlas smluvního dědice učiněný ve formě veřejné listiny, tedy notářského zápisu (§ 3026 odst. 2). x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xmlouva beze změn. Bude-li souhlas udělen platně, bude záležet na tom, zda oba tyto dědické tituly budou moci vedle sebe obstát.
Od tohoto případu je txxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxdnání učiněno ve formě stanovené zákonem, v daném případě kdyby smluvní dědic dal zůstaviteli souhlas ve formě soukromé listiny, případně pouze ústněx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xonkurenci v rámci každého z dědických titulů. Při zákonné dědické posloupnosti rozhoduje blízkost příbuzenského vztahu k zůstaviteli tak, jak je uvexxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxové závěti mohou vedle sebe obstát (§ 1576).
Vedle sebe mohou například obstát závěti:
-
když zůstavitel pořídí jednou závětí o části svého majetkux x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
x
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xedle sebe závěti:
-
kterými zůstavitel ustanovuje různé dědice k celé své pozůstalosti, nebo
-
závěť dřívější, kterou zůstavitel pořídil o části sxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx a novější závěť, kterou ustanovil jiného dědice téže věci.
Občanský zákoník neřeší výslovně situaci, kdy si budou konkurovat dědické smlouvy mexx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxou smlouvou je povolán jiný dědic k její čtvrtině.
Může nastat situace, že dědické xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xůstavitel pro případ smrti tak, že to s dědickou smlouvou není slučitelné (tedy i v případě, že zůstavitel uzavře s někým jiným další dědickou smlouvu taxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxx xxxvo
Právě v případech, kdy si konkurují dědické tituly, dochází ke sporům o dědické právo. Podle § 1672 obč. zák. platí, že uplatňuje-li právo na dědictxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxasňuje § 168 z. ř. s., který uvádí, že nemohou-li všechna dědická práva dědiců, které soud vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili sxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx k odmítnutí dědictví nepřihlíží, vedle sebe obstát, je tu spor o dědické právo.
V případě sporu se postupuje podle § 1672, § 1673 obč. zák., § 168 až 170 xx xx xx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxx x x xxxxx
xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxu jimi závěť, dědická smlouva a dovětek. O dovětku pojednává § 1498 a z jeho obsahu vyplývá, že není dědickým titulem, protože se jím nepovolává dědic. Prxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx, že co je stanoveno o závěti, platí obdobně i o dovětku, bude třeba postupovat i zde podle § 1576, tedy pořízením pozdějšího dovětku se dřívější dovětek rxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
Dědic přihlašující se k pozůstalosti může se dovolávati zároveň různých povolávacích důvodů jen tehdy, týkaxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxly se navzájem vylučují (např. spor o úplnou neplatnost závěti mezi dědici ze zákona ve 3. skupině na jedné straně a univerzálním dědicem ze závěti na druxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xbou sporných stran.
(MS Praha 24 Co 58/96)
Související ustanovení:
x x xxxxx xx x x xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx x xxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xž 1500, § 1504, § 1505 odst. 1, § 1532 až 1538, § 1540, § 1542 až 1549, § 1575 až 1581, § 1582 až 1593, § 1633 až 1641, § 1672, § 1673, § 1702, § 3026 odst. 2
Souvixxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xx xxxx x xxx xx xxx xx xx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxm
IV.Jiné způsoby zřízení odkazu
V. Odkazovník a řízení o pozůstalosti
VI. Spory o splnění a zajitění odkazu
VII. Odkazovník
VIII. Odkazovník dědxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxzovníka jako věřitele, jemuž má být splněna pohledávka, spočívající ve vydání určité věci (věci jednotlivé), věci druhově určené, nebo zřízeno určitx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xěci je třeba hledět v širším smyslu tak, jak věci definují § 496 až 503.
II. Způsob zřízení odkazu
Podle § 1594 odst. 1 obč. zák. odkaz zůstavitel zřídí tak, že v pořízení xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxěti (§ 1494 odst. 1 věta první) nebo zvlášťním (intestátním) dovětkem, může být zřízen i dědickou smlouvou podle § 1582 (přiléhavější název by byl „smloxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xloží závazek splnit odkaz další osobě.
III. Rozdíl mezi dědicem a odkazovníkem
Důležitý je rozdíl mezi dědicem a odkazovníkem. Dědic je univerzálxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xákonů mohou přejít, aniž by musel každou věc či právo zvláště nabývat způsobem, jakým se nabývá vlastnické právo. Odkazovník není univerzálním právníx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxteli, nebo nabývá právo, a to vždy způsobem, jakým se nabývá vlastnické právo (§ 1621 odst. 1) a bez
ingerence
pozůstalostního soudu. Pokud se mluví o zpxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxné ve veřejném seznamu, jež vzniká zápisem do takového seznamu (§ 1262 odst. 1).
IV. Jiné způsoby zřízení odkazu
Podle § 1594 odst. 1 obč. zák. věty třxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxtel uzavře s obdarovaným darovací smlouvu pro případ smrti a nevzdá se práva dar odvolat, považuje se takové darování, závislé na podmínce, že obdarovaxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxík neměl být účasten v řízení o pozůstalosti; jednat s ním v průběhu tohoto řízení má ten, kdo spravuje pozůstalost (viz § 1678 odst. 2). Odkazy však mají uxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x
xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx podány zprávy o odkazech [§ 1691 odst. 1 písm. a)],
-
dokonce až když některé odkazy byly splněny nebo až jejich splnění bylo zajištěno [§ 1691 xxxxx x xxxxx xx x xxxx
x
x x xxxx x x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxci poměrně k vyrovnání práva nepominutelného dědice, byl-li tento zkrácen nebo opomenut, a proto je v takovémto případě dokonce účastníkem řízení v té xxxxxx xxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx
x
xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxůstalosti, vznášet při něm dotazy a činit připomínky, neohrozí-li to vážně včasné provedení soupisu, souhlasí-li soud s jeho přítomností a hrozí-li, xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxko osoba, které může svědčit dědické právo, když se rozhoduje zda tím, že mu zůstavitel zanechal určitou věc, jej mínil povolat za dědice nebo zda pouze pxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x řízení o pozůstalosti nepochybí, když k jednání přizve odkazovníka zejména tehdy, když:
-
dědici popírají pravost a platnost závěti zůstavitele, x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxá a má právo na poměrné zkrácení odkazu,
-
zůstavitel pověřil odkazovníka, aby zvolil, kterou z několika věcí má dostat, odkazovník nevykoná volbu xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxalosti (§ 1623),
-
hrozí, že dojde ke snížení odkazu (§ 1631 odst. 1),
-
odkazovník zřejmě bude muset přispět na úhradu povinného dílu (§ 1653),
x
xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxu (§ 1690 odst. 2),
-
má být odkaz splněn nebo zajištěn před vydáním usnesení o potvrzení nabytí dědictví [viz § 1691 odst. 1 písm. b)],
-
hrozí xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxán usnesením soudního komisaře za účastníka řízení. Postačí když mu soudní komisař poskytne možnost seznámit se s obsahem spisu, vyjádřit se případně x xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxání tomu, když soudní komisař v rámci projednávání pozůstalosti povede dědice i odkazovníky k určité dohodě, například o uspořádání vzájemných vztahxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxí obsahu práva, jež zůstavitel jako odkaz zanechal odkazovníku, avšak učinil tak způsobem, který vyžaduje přesnější vyjádření, aby bylo například moxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx v zákonu. Je třeba vidět, že i protokol o jednání před soudním komisařem je veřejnou listinou a lze z něj vydávat potvrzení, případně opis (§ 27 jednacího xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx rozumět. Samozřejmě notáři nic také nebrání v tom, aby případné dohody stran a smlouvy o jejich vzájemných právech a závazcích, jež mají základ v pořízexx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxa spory dědice a odkazovníka o platnosti, splnění či zajištění odkazu, se mají odbývat u obecného soudu tak, aby tyto vztahy nezatěžovaly a ani neprotahxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxstalostní soud nemá do těchto vztahů ingerovat.
Také mohou nastat případy, kdy vzniknou spory o to, zda z pořízení zůstavitele pro případ smrti vyplxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxe § 110 odst. 1 z. ř. s. Teprve pravomocné rozhodnutí ve sporu rozdělí strany na dědice a odkazovníky, pokud sami v tomto směru neuzavřou jednoznačnou dohxxxx
xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxníku tedy platí totéž, co o způsobilém dědici. K tomu viz § 1481 a § 1482 a výklad k nim.
Odkazovníky mohou být, stejně jako dědici, osoby fyzické, právnxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xmrti zůstavitele (§ 1478). Odkazovníkem nemusí být jen osoba přesně zůstavitelem označená, může jím být i určitá skupina osob, popřípadě postačí, kdyx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxické smlouvy ani ze závěti, není-li ani zákonný dědic nebo nenabude-li dědictví, stávají se odkazovníci dědici podle poměru hodnoty svých odkazů. Odkxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxré jim zůstavitel zanechal.
IX. Dědic odkazovníkem
Dle § 1596 obč. zák. platí, že zůstavitel může také dědici nebo spoludědicům zanechat přednostxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xším, co z toho vyplývá.
Judikatura:
Jestliže zůstavitel nezanechal v písemné poslední vůli nikomu ani celou pozůstalost, ani určitou poměrnox xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxt jeho poslední pořízení pouhým dovětkem, nikoliv závětí, třebaže zůstavitel v něm pojmenoval některé obmyšlené osoby jako dědice.
(Vážný 17.506/3xx
xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxi zůstavitele, přísluší vedlejšímu intervenientu (nyní odkazovníku - pozn. aut.) postavení nerozlučného společníka v rozepři.
(Vážný 13.161/34)
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xež by své nároky uplatnil pořadem práva. Popřením platnosti odkazu nemohou se dědici zbaviti povinnosti uložené jim v § 159 nesp. říz. [nyní § 1691 odstx x xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxtalosti jen žalobou o plnění, nikoliv žalobou určovací.
(Vážný 9468/29)
V případě § 726 obč. zák. (nyní § 1633 odst. 1 obč. zák. - pozn. aut.) stanxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxi-li někteří odkazovníci zůstavitele, spadly jich odkazy do pozůstalosti a připadlo celé pozůstalostní jmění odkazovníkům přeživším zůstavitele.
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xx xx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxlova zrušiti i dřívější dovětek.
(Vážný 2121/22)
Související ustanovení:
x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xx x xxx xx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx § 1481, § 1482, § 1494 odst. 1, § 1582, § 1594 až 1600, § 1604 až 1617, § 1620 až 1626, § 1631, § 1633 odst. 1, § 1653, § 1678 odst. 2, § 1684 odst. 2, § 1690 odst. 2, § 1xxx xxxxx xx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xx xx xxx x x xx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxikne)
JUDr.
Martin
Šešina
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
Přehled výkladu:
I. Obecně
II. Svěxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx
xx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxat za dědice nebo za odkazovníka i právnickou osobu, která má vzniknout teprve v budoucnosti - za předpokladu, že k jejímu vzniku dojde do jednoho roku po xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxo, ať práva veřejného. Platné právo takové povolání považuje za neplatné. Proto je naznačená úprava vhodná, mj. i proto, že základním pravidlem dědickxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx
Zůstaviteli je umožněno povolat za dědice nebo odkazovníka jakoukoli právnickou osobu, také sxxx xxxx x xx xxxx xxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x x xxxxnickou osobu, která má teprve po smrti zůstavitele vzniknout, musí však vzniknout do jednoho roku od smrti zůstavitele.
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxx xx xxx xxxxx xx, nadační listina vyžaduje formu veřejné listiny (§ 309 odst. 2), tedy notářského zápisu,
-
nadační fond (§ 395),
-
ústav (§ 405 odst. 1).
Takové xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxou osobu nebo svěřenský fond (který není osobou) povolává dědicem nebo nařizuje aby jí byl vydán odkaz (zakládaná právnická osoba nebo svěřenský fond nxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xplňovat všechny podmínky, jež zákon vyžaduje proto, aby právní jednání zůstavitele pro případ smrti bylo pravé a platné a také musí mít všechny náležitxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxanoví, pořízením ji povolá za dědice nebo odkazovníka a určí osobu, která má takovou právnickou osobu založit. Takovou právnickou osobou může být napřxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxčnost.
Na rozdíl od jiných, poměrně kazuistických ustanovení dědického práva je v této otázce občanský zákoník stručný, o to více bude třeba, aby zůxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxbných k vyhotovení jejího zakladatelského dokumentu, aby uvedl kdo ji má založit, jaký dědický podíl z pozůstalosti nebo jaký majetek jí má připadnoutx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x). Občanský zákoník také v některých ustanoveních počítá s vykonavatelem závěti (např. § 312 odst. 1, § 396 odst. 2). Pověří-li založením právnické osoxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxí právnické osoby protahovat, aby přesáhlo dobu jednoho roku. Nabízí se užití příkazu (§ 1569 a násl.).
Pokud se týče vlastního založení právnické oxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxd v tomto směru nic nestanoví zákon o založení té které právnické osoby, budou muset tuto povinnost splnit dědici. Nechce-li dědic věnovat splnění poslxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxle správci pozůstalosti již povolanému.
Dědickým titulem takové právnické osoby, která má teprve vzniknout, může být závěť, má-li nabýt odkaz, můxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxěch třetí osoby (§ 1582 odst. 1 obč. zák.).
II. Svěřenský fond
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxí vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že zakladatel svěří správci majetek k určitému účelu, v daném případě pořízením pro případ smrti a xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx. Svěřenský správce vykonává vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vlastním jménem na účet fondu. Majetek ve svěřenském fondu není ani vlastnxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxjně prospěšný, anebo soukromý. Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku, může sloužit i pro dosažxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xebo provozování závodu. Svěřenský fond musí mít vlastní označení, které musí vyjadřovat jeho účel a obsahovat slova „svěřenský fond“ a musí mít svůj stxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxzen, kdyby mu zůstavitel zanechával odkaz. Do evidence svěřenských fondů se zapíše po svém vzniku
Otázkou však je, zda se svěřenský fond může stát děxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx dluhy zůstavitele)”, lze dodat, že i povinnost splnit povinný díl. Citovaný komentář dále uvádí, že „správce takto zřízeného svěřenského fondu pak vyxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxzuje-li se svěřenský fond pořízením pro případ smrti, použije se přiměřeně § 311 obč. zák. Pořízení pro případ smrti by mělo obsahovat alespoň:
a)
ozxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx fond při jeho vzniku,
d)
podmínky pro plnění ze svěřenského fondu, má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení tétx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxou), počet svěřenských správců a způsob jejich jednání.
V neposlední řadě by mělo pořízení zůstavitele obsahovat jmenování svěřenského správxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxtut obsažen přímo v pořízení pro případ smrti. V takovém případě by měla být uvedena osoba, které zůstavitel uloží povinnost vydat statut. Takovou osobxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
Obsahem pořízení pro případ smrti bude současně povolání svěřenského fondu za dědice s uvedením konkrétního majetku, který má do svěřenského fondu z xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxnského fondu za dědice nebo nařízením odkazu.
Má-li být statut svěřenského fondu obsažen v pořízení zůstavitele pro případ smrti, musí mít toto pořxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxněno ve formě notářského zápisu, pokud jej však sepisuje notář, musí tak učinit formou notářkého zápisu.
Je třeba připomenout, že účel svěřenského xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xvláštní ochranou.
xxxx xxxxxx
Zůstavitel může pořízením pro případ smrti zaxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxouva, má-li být nadace povolána za dědice, dovětek, má-li nabýt odkaz. Ustanovení § 309 odst. 4 vyžaduje, aby nadační listina měla formu veřejné listinxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně prospěšný i dobročinný. Při založení nadace pořízením pro případ smrti sx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxsu do veřejného rejstříku. Nadační listina, obsažená v pořízení pro případ smrti, musí obsahovat podle § 311 odst. 2 alespoň:
a)
název nadace,
b)
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxích příspěvků, případně okruh osob, jimž je xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xědice, případně s uvedením konkrétního majetku, která jí má připadnout nebo nařízením odkazu, uvedením věci, která má jako odkaz nadaci připadnout. Txx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xistiny nadace, uvedené v § 310, popřípadě aby jmenoval vykonavatele závěti, třeba i náhradníky, kdyby osoba, která má doplnit údaje nebo vykonavatel zxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxiny, notářského zápisu.
Nevydá-li zakladatel statut nadace společně s nadační listinou, vydá jej po předchozím souhlasu dozorčí rady správní radx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxězích. Nadační jistina musí mít celkovou hodnotu odpovídající alespoň výši 500 000 Kč.
IV. Nadační fond
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxolečensky nebo hospodářsky. Nadační fond je upraven v § 394 až 401.
Důvodová zpráva k § 387 až 394 uvádí, že nadační fond se od nadace liší především tímx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxn. Z toho důvodu se ani pro výši majetku a kapitálu nadačního fondu nestanovují žádné limity. Ze stejných důvodů nejsou ani podnikatelské a investiční axxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xvedené v § 396 odst. 1, tj.:
a)
název a sídlo nadačního fondu,
b)
jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo,
c)
vymezení účelu, pro který se xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxch členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadační fond jednají,
f)
počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, nexx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxí okruhu činností, jež nadační fond může vzhledem k svému účelu vykonávat.
Co se týká formy, není pro založení nadačního fondu předepsána forma vxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxk počítá s tím, že zůstavitel povolá vykonavatele závěti, když stanoví, že zakládá-li se nadační fond pořízením pro případ smrti a neurčí-li zakladatex xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxi povolán, jmenuje tyto funkcionáře soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem.
Majetek nadačního fondu bude tvořit to, co mu zanechá zůsxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxický podíl na celé pozůstalosti. V takovém případě, budou-li si dědici moci pozůstalost rozdělit, připadne nadačnímu fondu majetek, který z takového xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxalého výnosu. Co je v majetku nadačního fondu, nelze zastavit ani jinak použít k zajištění dluhu; k právnímu jednání, které tomu odporuje, se nepřihlížxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xsobu ustavenou za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky (§ 402 obč. zák.). Ústav xxxxxxxx x xxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxouhodobé služby nějakému prospěšnému účelu. Od
korporace
se ústav liší tím, že jeho osobní prvek zajišťuje řízení a fungování ústavu a není nutně spojxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxlný, takže jmění ústavu může být případně i zkonzumováno. Definiční význam pro ústav má zejména jeho účel spočívající v poskytování služeb, takže z tohxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxa, nemocnice, vědecké nebo výzkumné ústavy). Ústav je definován svým účelem, tj. poskytováním služeb. Pro hierarchické uspořádání ústavu je typickéx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx obsahuje alespoň údaje uvedené v § 405, tj.: Zakladatelské právní jednání obsahuje alespoň:
a)
název ústavu a jeho sídlo,
b)
účel ústavu vymezexxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xprávní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a
e)
podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu, nevyhradí-li se její úprava statutu ústavu.
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx může také určit osobu, která bude mít po jeho smrti rozhodovací právo zakladatele xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxpisu, pokud takové pořízení pro případ smrti sepisuje notář, musí tak učinit formou notářkého zápisu.
Statutárním orgánem ústavu je ředitel volenx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxpad smrti. Stane-li se z vůle zůstavitele dědicem, pak mu zůstavitel buď sám určí majetek, jenž mu má připadnout, nebo dědický podíl na celé pozůstalostxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx. Zůstavitel může také ústavu zanechat odkaz.
Související ustanovení:
§ 21, § 118 až 209, § 21xx x xxxx x xxx xx xxxx x xxx xx xxxx x xxx xx xxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx x
xxxxisející předpisy:
§ 6, § 8 až 32, § 44, § 95 a násl., § 118 a násl., § 132 a násl., § xxx x xxxxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xanželů.
Ad Notam
, 2006, č. 2, s. 45, -
DVOŘÁKOVÁ-ZÁVODSKÁ, J. Majetek nesezdaných párů. Právo a rodina, ze dne 1. 4. 2016, -
ELIÁŠ, K. K pojetí dispoxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx1720). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2015,
xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx x
HOJDNOVÁ, I. Dědické podíly a jejich výpočty.
Ad Notam
, 2008, č. 4, s. 113,
HOJDNOVÁ, I. Výpočty dědických podílů při dělení ze zákona. Vypořádání Sxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxx xx Dědictví a odkaz (k přechodu majetkových práv a povinností pro případ smrti. Právní rozhledy, 2015, č. 9, s. 305,
- HUSTÁK, Z., MANDERLA, M. Cenné papxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx.
Ad Notam
, 2013, č. 2, s. 5, - KNAPP, V. O dědických titulech podle čsl. práva a o povinném dílu. Socialistická zákonnost, 1984, č. 5,
KOTRADY, P. Vliv úxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x. Právo dědické. 2. vyd., Praha: Všehrd, 1933,
LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1333x
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxá. Právo dědické. Brno: Barvič & Novotný, 1927,
MIKEŠ, J. Dědictví a právo. Praha: Informatorium, 1993,
MIKEŠ, J., MUZIKÁŘ, L. Dědické právxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx (První část - dědění ze zákona, dědění ze závěti).
Ad Notam
, 1997, č. 1, s. 7,
MUZIKÁŘ, L. Dědické podíly a jejich výpočet (Druhá část - souběh dědění ze xxxxxx x xx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxeli.
Ad Notam
, 2016, č. 5, s. 15,
PALÁSEK, M. Vybrané otázky týkající se obvyklého vybavení rodinné domácnosti. Právní rozhledy, 2017, č. 20, s. 696,
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxEJDOVÁ, A. Oddělení dokumentace a analytiky judikatury: Vybrané instituty dědického práva: Odkaz. Právní rádce, 2015, č. 11,
SCHINDLER, P. F. Odkxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1185,
ŠPOKOVÁ, E. Přechod práv jinak než děděním.
Ad Notam
, 2001, č. 5 a 6, s. 112,
SVOBODA, E. Dědické právox xx xxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx x, s. 3,
ŠEŠINA, M. Postavení odkazovníka v řízení o pozůstalosti.
Ad Notam
, 2015, č. 4, s. 8,
ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xI. 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009,
ZÍTEK, A. Vlastnictví bytů dle nového občanského zákoníku. Právní rozhledy, 2012, č. 8, s. 291.
Dědický nxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxx
Návrh sleduje stanovit, že smrtí zůstavitele dědické právo vzniká. To má význam zejména - ale nejen - v tom, žx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxočívá v tom, že jen osoba, která je v okamžik smrti zůstavitele způsobilá být dědicem, není z dědictví vyloučena (§ 1481 a násl.). Ani tomu, kdo zemřel souxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxe má dědické právo zachováno, a to tedy v případě jeho smrti přechází na jeho dědice.
Přehled výkladu:
I. Obecně
II. xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxb
I. Obecně
Důvodová zpráva k § 1670 až 1673 obč. zák. rozeznává vznik práva xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xedy vlastnického práva k zděděnému majetku.
Úmrtím zůstavitele zaniká jeho právní osobnost a je tedy vyloučeno pokračování zůstavitelova vlastnxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx kdyby dosud byla v držení zemřelého“. Dědici smrtí zůstavitele vzniká dědické právo jako právo absolutní, právo na celou pozůstalost nebo na poměrný pxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxu ucházet. Dědické právo může dědic pouze odmítnout. Po úmrtí každého zůstavitele musí proběhnout řízení o jeho pozůstalosti a je právě úkolem pozůstaxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x xsobách dědiců není vždy od počátku, tj. od úmrtí zůstavitele, jasno. V období od smrti zůstavitele do právní moci usnesení o potvrzení nabytí dědictví, xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxké posloupnosti, později se objeví závěť, ta se může ukázat jako neplatná a „do hry“ se třeba vrátí dědici ze zákona, nebo jiní dědici z další závěti zůstaxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxmu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
Z judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1921/99 [Rc 24/2002], pouxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx usnesením soudu považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví. Z právních úkonů týkajících se věcí nebo majetkových práv patřících do xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxvinnostech navzájem podílejí; v řízení, v němž o tato práva nebo povinnosti jde, mají postavení tzv. nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř ).
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
Je-li více dědiců, vzniká úmrtím zůstavitele a trvá po celou dobu řízení o pozůstalosti podle § 1236 obč. zák. společenství xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxů během řízení o pozůstalosti dědictví odmítne, vzdá se dědictví, případně když se objeví závěť, v jejímž důsledku budou třeba dědici ze zákona vystřídxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxlo společenství zřízeno (§ 1237), tedy příslušnými ustanoveními dědického práva. Z § 1236 obč. zák. lze dovodit, že dědici, spojení na základě zákona nxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx. Platí také, že nabude-li věc do vlastnictví více osob spojených ve společenství dědiců, platí, že má každá z těchto osob právo k celé věci. Lze říci, že jxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxé manžele), kdy věci nejsou mezi členy společenství rozděleny, každý z nich je omezen ve výkonu svých vlastnických práv stejným právem ostatních, jejixx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxlení dědických podílů nebo dohoda o rozdělení pozůstalosti. Jelikož však dědické právo vztahy mezi dědici za řízení o pozůstalosti beze zbytku neřešíx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxomyslné rozhodnutí všech dědiců. Občanský zákoník blíže nedefinuje co se míní výkonem vlastnických práv a nakládáním se společnou věcí, zdá se, že nakxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit“. Lze říci, výkon vlastnických práv takovéhx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxdnomyslný souhlas všech dědiců. Pokud jde o taková právní jednání a faktické úkony, při kterých nedochází ke ztrátě vlastnického práva dědiců, ani k zaxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxnzion, uzavření nájemní smlouvy, bude také třeba jednomyslného souhlasu všech dědiců, avšak pro tyto případy by si dědici mohli ujednat něco jiného, nxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
Je třeba uvést, že právo dědiců nakládat se společnou věcí je za trvání řízení o pozůstalosti dosti omezeno tím, že dědici mohou být ze správy pozůstalosxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx jednání, která přesahují prostou správu majetku, zejména případný prodej věci či její zatížení, schvaluje pozůstalostní soud (§ 1679 odst. 2). Volné xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxou žalobu může dědic podat i v případě, že doposud nebylo xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx x xxxx x x xx39 použijí, není-li stanoveno něco jiného. S přihlédnutím k tomu, že se práva a povinnosti dědiců spojených ve společenství řídí ustanoveními dědickéxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xodílem na společné věci dědici mohou, pokud jim soud povolí volné nakládání. Pokud se týká § 1239, platí, že vlastnické právo ke společné věci zaniká jejxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx pozůstalosti (viz § 1693, § 1694 a násl., zejména § 1698).
Rouček, Sedláček ve svém komentáři k § 550 AGBG (Rouček, Sedláček, 1936, s. 64) citují
judikxx
x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xx xx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx sporu o dědické právo (například když dědici ze zákona popírají platnost závěti zůstavitele), pak společenství dědiců neexistuje do té doby, dokud nexxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxčenství. Lze tedy říci, že společenství dědiců v takovémto případě nevznikne ani dnes. Společenství dědiců mohou tvořit ti, kdo mají stejný, společný xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Nabytí vlastnického práva k zděděnému majetku
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xůstavitele vzniká společenství dědiců (viz § 1236), vlastníků, kde platí, že má každá z těchto osob právo k celé věci, což lze označit jako společné jměnxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Teprve právní mocí usnesení o potvrzení nabytí dědictví s konstitutivními účinky
ex nunc
se kaxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxo majetku zůstavitele (tj. každé věci z pozůstalosti), pokud zůstane při dědických podílech na celé pozůstalosti bez jejího rozdělení, a to ve stavu, v xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxti. Lze se domnívat, že tak to také tvůrce návrhu občanského zákoníku předpokládal, když se při tvorbě § 1236 zjevně inspiroval § 825 ABGB („Kdykoliv vlaxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xosledním pořízení; nebo na smlouvě.“) Tato koncepce se jeví jako logická, životu odpovídající a
fikce
nabytí vlastnictví zděděného majetku na záklaxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xe otázkou, jak v tomto kontextu chápat § 185 odst. 1 z. ř. s., který říká, že „v rozhodnutí o dědictví soud s účinností ke dni vzniku dědického práva (...)“. xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxsti, mluví vždy o tom, že soud potvrdí nabytí dědictví. To lze vyložit tak, že soud tím dědici potvrzuje, že je dědicem, který má nejlepší dědické právo, a xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxctví. Ustanovení § 185 odst. 1 z. ř. s. sice mluví o dědictví, nikoli o dědickém právu, avšak ani občanský zákoník neužívá v této otázce (dědictví - dědickx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xřitom o vzdání se dědického práva, § 1714 mluví o zcizení dědictví a jde o zcizení dědického práva.
Výjimkou je situace, kdy dědictví nabývá jediný děxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxt za to, že takovýto dědic se stal vlastníkem zděděného majetku dnem smrti zůstavitele.
Další výjimkou je situace, kdy nastane tzv. transmise, když xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxx že v případě věcí, k nimž zákon vyžaduje zápis do veřejného seznamu (např. u nemovitostí), nabývá dědic usnesením x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xlastnictví knihovní.
V. Transmise
V této souvislosti je třeba řešit případ, kdy dědic přežil zůstavitele, avšak zemřel jexxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx. Tento případ se nazývá transmise a vystupují zde zůstavitel, jeho dědic, který jej přežil a zemřel předtím, než mu bylo nabytí dědictví potvrzeno (tzvx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xo učinil transmitent, např. tím, že dědictví neodmítl a neuplatnil výhradu soupisu. Podle § 107 odst. 4 o. s. ř. (§ 1 odst. 2 z. ř. s.) ten, kdo nastupuje do xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxím, než se mohl vyjádřit o svém dědickém právu, přechází jeho právo odmítnout dědictví na jeho dědice (§ 1488). Pokud však transmitent již dědictví odmíxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxansmitent musí být v době smrti zůstavitele způsobilým dědicem, transmisar musí být způsobilým dědicem transmitenta, nikoli zůstavitele. Projednáxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xeho pozůstalosti. Zákon o zvláštních řízeních soudních v § 121 stanoví, že ztratí-li účastník v průběhu řízení o pozůstalosti způsobilost být účastnxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xestliže své tvrzení o přechodu práv a povinností prokáže. Může tak učinit předložením potvrzení soudu, projednávajícího pozůstalost po transmitentxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx případ, kdy dědic přežil zůstavitele, nabyl tedy dědické právo, avšak zemřel ještě předtím, než mu bylo potvrzeno nabytí dědictví, nebo dokonce ještě xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxic, který jej přežil a zemřel předtím, než mu bylo nabytí dědictví potvrzeno (tzv. transmitent), a dědic transmitenta (tzv. transmisar). Zásadou je, žx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxradu soupisu. Podle § 107 odst. 4 o. s. ř. (§ 1 odst. 3 z. ř. s.) ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízenxx xxxx xx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxnout dědictví na jeho dědice (§ 1488 obč. zák.). Pokud však transmitent již dědictví odmítl, k transmisi nedojde, jeho dědici mohou však dědit sami tak, xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx zůstavitele připadne transmitentovi, se zařadí do aktiv a pasiv jeho pozůstalosti.
Zákon o zvláštních řízeních soudních v § 121 stanoví, že ztratíxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxkolu výslovně prohlásí, že je právním nástupcem tohoto účastníka, jestliže své tvrzení o přechodu práv a povinností prokáže. Může tak učinit předložexxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxtí dědictví po transmitentovi. Pokud nástupce zemřelého dědice zůstavitele neprokáže své oprávnění k přechodu práv a povinností z dědice zůstavitelxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx x.) rozhodne o tom, s kým bude pokračováno v řízení o pozůstalosti. Podle § 107 odst. 2 o. s. ř. platí, že ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzicxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxsti, o něž v řízení jde.
Transmitent nabyl úmrtím dědické právo po zůstaviteli, pokud dědictví neodmítl (popřípadě jej neodmítli jeho procesní násxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxení nabytí dědictví, nýbrž se tak musí stát současně s nabytím dědického práva, tedy smrtí zůstavitele.
VI. Současné úmrtí několika osob
Ustanovexx x xxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxo takové osoby nevzniká a v případě zákonné dědické posloupnosti dědí buď potomci předemřelého dědice (viz § 1635 odst. 2, § 1637 odst. 2 a § 1640 odst. 2 obxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxrého zůstavitel povolal k dědění závětí nebo dědickou smlouvou, dědí místo takového dědice náhradník, byl-li stanoven, v opačném případě platí § 1504 x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxmadného úmrtí osob, např. při dopravní nehodě, nebo přírodní živelné pohromě a tedy osoby v takové situaci současně zemřelé po sobě navzájem nedědí. Poxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xrvní, má se za to, že všichni zemřeli současně. Jde tedy v tomto případě o vyvratitelnou doměnku. Je třeba počítat s tím, že může dojít ke sporu o dědické prxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx o spor skutkový a bude postupováno podle § 170 z. ř. s. Ten, kdo tvrdí, že zůstavitel nezemřel současně s další osobou, ale zemřel v jiné době, a od této právxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx, že nezemřela xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xědice [podle § 71 odst. 1 obč. zák. je úkolem soudu určit při prohlášení člověka za mrtvého den, který se pokládá za den jeho smrti; dle tohoto judikátu by xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx
xxx xxxx xxx xxx xx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx více dědiců, jsou až do vypořádání dědictví pravomocným usnesením soudu, tj. v období mezi nabytím dědictví (§ 460 obč. zák.) a potvrzením nabytí dědicxxx xx xxx x x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxtřících do dědictví jsou oprávněni a povinni vůči jiným osobám společně a nerozdílně, přičemž jejich dědický podíl vyjadřuje míru, jakou se na těchto pxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx s. ř ).
[NS 24 Cdo 744/2004]
Je-li zůstavitel povolán dědit po jiné osobě (1. zůstaviteli) a dědické řízení po této osobě není dosud skončeno, lze v dědixxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x dědickém řízení po 1. zůstaviteli nebude tato otázka vyřešena. Majetek, který zůstavitel nabyl dědictvím po 1. zůstaviteli, se stává jeho vlastnictvxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx zůstaviteli, ale konkrétní majetek, který mu připadl dědictvím po 1. zůstaviteli, a to v cenách ke dni úmrtí zůstavitele.
(MS Praha 24 Co 308/97)
Dojdxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxdce z uvedené smlouvy, pak došlo ke splynutí práv a povinností převodce a nabyvatele, jehož následkem je zánik vázanosti smluvními projevy podle smlouxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx].
(NS 4 Cz 13/82)
Související ustanovení:
x xx xx xxx x xx xx xxx x xxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx x násl., § 1507 a násl., § 1512 a násl., § 1520, § 1522 odst. 1, § 1523, § 1524 odst. 2, § 1551, § 1552, § 1561 až 1566, § 1569 až 1572, § 1635 odst. 2, § 1637 odst. 2, § 1xxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x x x xx xx xxx x x x xxxxx xx x xxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xx xx xxx x x xxx x xx xxxxx x xxxx. a) zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), - § 1 až 4, § 21 až 23, § 25 odst. 1 písm. b) odst. 5, § 31, § 42 zák. o matrikách
Lxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxké Rusi. Díl III. Praha: V. Linhart, 1936.
(Zákaz převodu)
JUDr.
Martin
Šešina
Právnx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxiální dědic, kterému může v budoucnu vzniknout dědické právo po určitém zůstaviteli, nemůže za jeho života své budoucí dědické právo, tedy právo na celxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xráva) podle § 1714 a násl. obč. zák., a to ani s odkládací podmínkou spočívající v úmrtí zůstavitele. K takové smlouvě by se v řízení o pozůstalosti nepřixxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx, či bezúplatnou, jejímž předmětem by bylo budoucí dědické právo. Nelze za života zůstavitele ani platně uzavírat takové dohody, kterými budoucí dědix xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxti nebo se vzdá v jeho prospěch dědictví. Nelze také za života zůstavitele závětí pořídit o dědickém právu, které má pořizovateli závěti po zůstaviteli xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx práva podle § 1484. K tomu viz výklad k § 1484.
Komentované ustanovení mluví o dědickém právu. Otázkou je, zda může odkazovník před smrtí zůstavitelex xxxxxxxxx x xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxedem na smysl zákona lze říci, že též takovéto jednání je zakázáno a nemělo by se k němu přihlížet.
Judikatura:
Platná právní úprava nepřipouští, xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx na dědictví.
(MS Praha 24 Co 201/1998, AdN 6/98, s. 145)
Související ustanovení:
§ 1485, § 1490, § 1714 a násl.
Související přexxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxÍKOVÁ, L. Možnosti dispozice dědiců s dědickým právem.
Ad Notam
, 2015, č. 3, s. 18,
KLEIN, Š. Okamžik přechodu vlastnického práva k pozůstalosti v NOxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx č. 2, s. 39,
SVOBODA, J., KLIČKA, O. Dědické právo v praxi. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 4,
ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
Martin
Šešina
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
Z důvodové zprávy (k § 1481 až 1483):
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxobu, která se dopustila činu, v jehož důsledku se stala nehodnou dědictví nabýt, protože by její podílení se na výhodách plynoucích z právního nástupnixxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxkého poklesku vůči zůstaviteli, vůči některým osobám zůstaviteli zvláště blízkým, anebo vůči projevu jeho poslední vůle. Ten, kdo v okamžiku smrti zůxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxak jeho aktivní projev vůle. Vydědění navíc připadá v úvahu jen u nepominutelných dědiců. Naproti tomu vyloučení xxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxu, a toto vyloučení působí
ipso iure
, bez zřetele na případnou vědomost, či nevědomost zůstavitele, jsou-li pro to dány zákonné předpoklady.
Dosavxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxjetku, vůči jiné osobě, takže je namístě ponechat zůstaviteli rozhodující stanovisko. Úprava se však upřesňuje v tom směru, že se vyžaduje výslovné prxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx zůstavitele, třebaže
interpretace
takového chování je značně sporná a podsouvá mrtvému vůli, kterou zjevně neměl.
Přehled výkladu:
I. Obecně
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxo dědice
VI. Zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle
VII. Ostatní listiny obsahující poslední vůli
VIII. Následky dědické nezpůsobiloxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxx
xx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxho, kdo se dopustil vůči zůstaviteli nebo osobám jemu blízkým tak závažného úmyslného jednání, kvalifikovaného trestním zákoníkem jako trestný čin (x xxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxko nespravedlivé, v rozporu s morálkou, s obecným přesvědčením o tom, jak se má chovat osoba, jež má dědit po zůstaviteli.
Dědická nezpůsobilost se nxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx dědicky nezpůsobilými nesmí být ani ti, kdo jsou k dědění zůstavitelem povoláni závětí nebo dědickou smlouvou, dědicky nezpůsobilí nesmí být ani ti, kxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxstavitelem k dědění. Právnická osoba bude dědicky nezpůsobilá zejména, když její statutární orgán nebo člen statutárního orgánu spáchá v jejím zájmu xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
Důležité je, že dědická nezpůsxxxxxxx x
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xřihlížet a budou souhlasit, aby takový dědic dědil, i když mu zůstavitel takový čin výslovně neprominul. Ve všech případech, kdy nedošlo k pravomocnémx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxyž dědici nebudou namítat dědickou nezpůsobilost jednoho z nich. Soudní komisař má ve věci provést šetření, má-li určité
indicie
o tom, že k některému xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xx xx xx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxo činu
Oproti zákonu č. 40/1964 Sb. došlo k nahrazení termínu „trestný čin“ „činem povahy úmyslného trxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxdickou nezpůsobilost, avšak jsou osobami trestně neodpovědnými (tj. těmi, které v době spáchání činu nedovršily patnáctý rok svého věku, ty, které byxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxn, protože zemřel, došlo k promlčení trestní odpovědnosti, byla vyhlášena amnestie nebo udělena milost. I v takovýchto případech je dědic, který se doxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxlné. Zachovává se zůstaviteli možnost výslovným projevem nezpůsobilému dědici jeho čin prominout a tak mu umožnit, aby dědil.
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán (§ 1). Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trexxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxslovně, že postačí zavinění x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxí trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny; zvlášx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
Jelikož občanský zákoník mluví o činu povahy úmyslného trestného činu, je za takové činy podle trestního zákoníku třeba chápat přečiny, zločiny a zvláxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxnu, kterého se dědic dopustí vůči osobám, uvedeným v komentovaném ustanovení, vede k jeho dědické nezpůsobilosti. Lze předpokládat, že nejčastěji půxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx lidské důstojnosti v sexuální oblasti (např. § 185 až 189, § 193 tr. zákoníku), kterých se nezpůsobilý dědic dopustil vůči osobám uvedeným v § 1481 obč. zxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx.
V. Osoby, proti nimž směřoval čin nezpůsobilého dědice
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xx dědic dopustí činu povahy úmyslného trestného činu, stane se dědicky nezpůsobilým. Dříve to byl zůstavitel, jeho manžel, děti a rodiče, nově je to zůstxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx20 obč. zák. je i čin povahy úmyslného trestného činu proti registrovanému partnerovi zůstavitele činem způsobujícím dědickou nezpůsobilost. Musí jxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
Dále došlo ke zxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx dědickou nezpůsobilost. Předpokládá se úmysl dopustit se zákonem postiženého jednání. Zavrženíhodným činem může být i to, že dědic, ačkoli jej o to nexxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxi, která mu neumožňovala pořízení pro případ smrti učinit.
Dědickou nezpůsobilost z důvodu zavrženíhodného činu proti poslední vůli zůstavitele xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxvu poslední vůle zůstavitelovy“ zakládá xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxem, nebo naopak aby se osoba, kterou zůstavitel povolal za svého dědice závětí, dědicem nestala, či aby dědil potomek, kterého zůstavitel vydědil). Paxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxnou vůli v závěti či zřídit, změnit nebo zrušit závěť, jakož i jednání, jehož cílem je potlačení závěti již zřízené, a to např. zničením listiny či zatajexxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxjen za života zůstavitele, ale také po jeho smrti.
Jednáním proti projevu poslední vůle zůstavitele není jednání dědice, jehož cílem je dosažení stxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxení okruhu jeho dědiců.
VII. Ostatní listiny obsahující poslední vůli
Zákon mluví o zavrženíhodném činu proti zůstavitelově poslední vůli. V toxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxická smlouva a dovětek. Pojem „poslední vůle“ zůstavitele je třeba vztáhnout i na obsah dalších listin, kterými zůstavitel pro případ své smrti pořizuxxx xxx x xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxuje se za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti (§ 718 obč. zák.),
-
listinu o povolání správce pozůstalosti (§ 1556),
-
prohlášení o vyděděxx xx xxxx x xxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxde (§ 1649 odst. 2),
-
příkaz k započtení (§ 1663),
-
listiny o změně nebo zrušení těchto právních jednání.
Lze mít za to, že stejný následexx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxky dědické nezpůsobilosti
Nezpůsobilý dědic nedědí, nestane se ani odkazovníkem (§ 1594 odst. 1 obč. zák. věta druhá) a nemá právo na povinný díl (§ 16xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxva nebyl vyloučen.
Může nastat situace, že nezpůsobilému dědici bude potvrzeno nabytí dědictví, protože o jeho nezpůsobilosti se v době projednávxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxsobilého dědice, kdyby byla tato nezpůsobilost zjištěna včas, se může domáhat svého práva k pozůstalosti žalobou. Může tak učinit do doby než se jeho prxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx posloupnosti přiroste ostatním dědicům té třídy, ve které takovýto dědic měl dědit. Není-li jich, nastupují na místo nezpůsobilého dědice dědici dalxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxx xxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xoho, kdo je vyloučen z dědického práva, nastupuje při zákonné dědické posloupnosti na jeho místo, i když vyloučený přežije zůstavitele, nejde-li o příxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xxxx xxx xxxxxx x x xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx titulů se stane nezpůsobilým, bude záležet na tom, zda zůstavitel povolal náhradníka pro případ, že dědic dědictví nenabude. Pokud není ustanoven náhxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx budou-li pro to splněny podmínky vyplývající z § 1504 obč. zák. a případně podle § 1505 odst. 2 o přirůstání dědického podílu. Nejsou-li dány podmínky prx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxlněný dědický podíl dědici ze zákona, stejně jako v případě, když se stane jediný dědic zůstavitele z dědické smlouvy nebo ze závěti nezpůsobilým dědicxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxsí mu zůstavitel čin zakládající dědickou nezpůsobilost výslovně prominout. Zůstavitel může také užít i jiných slov, než je „prominutí“, případně „oxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx což lze vyložit tak, že se tím míní, že zůstavitel může prominout dědici kterýkoli z činů, jež způsobují dědickou nezpůsobilost, tedy i čin povahy úmyslxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxak mohl zůstavitel dědici prominout takový čin, musel o něm vědět, a přesto chce, aby taková osoba dědicky nezpůsobilá dědila. Lze také mít za to, že již pxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxvitel může také prominutí učinit jako součást některé z forem pořízení pro případ smrti, například v závěti, kterou takového dědice ustanovuje svým děxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxti bude dostatek důkazů pro to, že výslovné ústní prominutí činu dědici bylo skutečně zůstavitelem učiněno a jaký byl jeho obsah. V případě sporu o tom půxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx
xxxxx zůstavitel pořídí dědickou smlouvou, závětí nebo dovětkem ve prospěch nezpůsobilého dědice a přitom nedojde k výslovnému prominutí jeho činu, zakláxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxominutí, lze soudit na neplatnost takového pořízení, pokud nebude zjištěno z jiných pramenů, například z dopisu zůstavitele, obsahujícího sdělení o xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxzat na obsah jiné listiny, ze které vyplývá výslovné prominutí činu dědice (viz § 1495 obč. zák.).
Pokud zůstavitel dědici výslovně prominul jeho čix xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x 1499, § 1500 odst. 2, také když uvolněný podíl závětního dědice má připadnout dědicům ze zákona, jak a contratio vyplývá z § 1504 a § 1505 odst. 1), případnx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxahujících poslední vůli
Došlo-li k zavrženíhodnému činu proti zůstavitelově poslední vůli, je také rozhodující otázka platnosti a případně zjištxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxal, podvrhl nebo úmyslně zničil.
Objeví-li se zatajená listina obsahující poslední vůli zůstavitele, bude dle ní postupováno v řízení o pozůstaloxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx podle § 189 odst. 2 z. ř. s., bude-li jeho dědické právo silnější než dědické právo dědiců, kterým bylo nabytí dědictví potvrzeno.
Zfalšování posledxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx, že její obsah změnil tak, aby to vyhovovalo jeho zájmu. V tomto případě bude třeba se také v řízení o pozůstalosti dopátrat skutečného obsahu poslední vxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xůstavitele, nebude se k ní přihlížet, neboť nejde vůbec o vyjádření vůle zůstavitele.
V případě úmyslného zničení listiny obsahující platnou poslxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xonutil, lze říci, že v takovém případě chybí vůle jednající osoby, nejde o právní jednání (§ 551 obč. zák.) a nebude se k takovému projevu poslední vůle přxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxvního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem zůstavitele, jemuž bylo vyhrožováno, jxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxl, je to také důvod neplatnosti takového projevu poslední vůle podle § 584 odst. 2.
Když byl zůstavitel k projevu poslední vůle lstivě sveden a také kdxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxmu, na ochranu jehož zájmů je neplatnost stanovena. Touto osobou je zůstavitel, a pokud již nežije, nemůže námitku neplatnosti vznést. Lze však mít za txx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxplatnosti právního jednání měl soud (soudní komisař) přihlédnout i bez návrhu (§ 588).
XII. Spory
Pozůstalostní soud je dle § 135 o. s. ř. (§ 1 odst. 3 xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxx xxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xahájeno, nebylo však dosud pravomocně skončeno, pozůstalostní soud vyčká výsledku takového řízení.
Jestliže trestní řízení nemůže být zahájenox xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx, učinil úsudek o tom, zda jednání dědice vykazuje znaky skutkové podstaty úmyslného trestného činu, ovšem s účinky jen pro řízení o dědictví. Podle tohx xxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xšak zpravidla namítne některý z dědiců, čímž dojde ke sporu o dědické právo, jež bude třeba řešit postupy podle § 169 nebo § 170 z. ř. s., nebude-li existovxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxěn, je úmyslným trestným činem). Pokud bude pro vyřešení sporu o dědické právo třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, bude postupoxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxle, bude třeba odkázat k podání žaloby toho z účastníků řízení o pozůstalosti, který z obsahu již neexistující listiny uplatňuje pro sebe dědické právox
x xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xřemeno ponese dědic, který tvrdí, že mu zůstavitel výslovně prominul a chce dědit.
Judikatura:
K tomu, zda jsou dány důvody dědické nezpůsobilxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxtanovení § 25 not. ř. (nyní § 1 odst. 2 z. ř. s. - pozn. aut.) a § 135 odst. 1 o. s. ř. je státní notářství (nyní soud - pozn. aut.) vázáno pravomocným rozhodnxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xot. ř. (nyní podle § 1672, § 1673 odst. 1 obč. zák. a § 169, 170 z. ř. s. - pozn. aut.). Jestliže tedy bylo řízení před příslušným orgánem již zahájeno, nebxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx x xxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxsm. b) o. s. ř.
Jestliže trestní řízení nemůže být zahájeno např. proto, že zemřel dědic, který se měl dopustit úmyslného trestného činu proti zůstavitxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx § 109 a § 135 o. s. ř. (ve smyslu ustanovení § 25 not. ř.) (nyní § 1 odst. 2 z. ř. s. - pozn. aut.) státnímu notářství (nyní soudu - pozn. aut.), aby si samo učixxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxle ustanovení § 18 not. ř. není ani v tomto případě důvod (nyní podle § xxxxx xxxx xxxx xxxx x x xxxx xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx zák. - pozn. aut.) není rozhodné, zda dotyčná osoba byla za trestný čin proti zůstaviteli nebo osobám uvedeným v tomto zákonném ustanovení pravomocně xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxx. sám soud činný v řízení o dědictví a rozhodne o tom podle § 175k odst. 1 o. s. ř. (nyní podle § 1672, § 1673 odst. 1 obč. zák. a § 169, 170 z. ř. s. - pozn. aut.xx
xxx xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xízení při posuzování tohoto důvodu dědické nezpůsobilosti (§ 469 obč. zák.) (nyní § 1481 obč. zák. - pozn. aut.) vázán pravomocným rozsudkem a tato otáxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xx x xx xx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxx xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx odsouzeného dědice je však i v tomto případě závislé také na tom, zda mu zůstavitel tento čin odpustil (§ 469 druhá věta obč. zák.) (nyní § 1481 obč. zák. - xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxx xxx xx xx xx x xxzn. aut.).
(MS Praha 24 Co 35/2001-80, AdN 3/01, s. 62)
Při posuzování, zda se dědic dopustil úmyslného trestného činu, který zakládá dědickou nezxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx 135 odst. 1 o. s. ř.) (nyní § 1 odst. 2 z. ř. s. - pozn. aut.). Jestliže však takové rozhodnutí vydáno nebylo (např. z důvodu amnestie, promlčení), řeší soux x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx postupem dle § 175k odst. 2 o. s. ř. (nyní § 1673 odst. 1 obč. zák. či § 170 z. ř. s. - pozn. aut.). Otázka, zda takové jednání je trestným činem, je otázkou pxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx x xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxnání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy, které by přivodilo dědickou nezpůsobilost dědice, nelze považovat, jestliže dědic v průběhu dědickxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxk. č. 95/1963 Sb.) bylo pravomocně rozhodnuto, že zůstavitel tuto závěť vlastní rukou nenapsal.
(KS Brno 18 Co 60/1997, AdN 6/98, s. 148)
Ten, kdo zfxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxžný 18612/43)
Dojde-li ke zničení listiny obsahující poslední vůli zůstavitelem neúmyslně nebo osobou odlišnou od zůstavitele, případně dojde-xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxi zůstavitele a platnost v ní zachyceného právního úkonu po formální i obsahové stránce.
(NS 21 Cdo 2242/2012)
Související ustanovení:
x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xx xxxx x xxxx x xxx xx xxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx xx00 odst. 2, § 1504, § 1505, § 1556, § 1594, § 1634 až 1640, § 1643 odst. 1, § 1645 a násl., § 1649 odst. 2, § 1663, § 1672, § 1673, § 2063, § 3020
Související přexxxxxx
x xx x xxx x xxx x xxx x xxx x xxx xx xxxx x xxx xx xxxx x xxx xx xxxx x xxx xxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx x x xxxxx xx x xx xxxxx 1, § 21, x xxxx x xxx xx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x x xxx xx xx xx
xxxxxxxobilý manžel, rodiče)
JUDr.
Martin
Šešina
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
Z důvodové zprávy (k § 1481 až 1483):
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxl, který se vůči zůstaviteli dopustil činu, který naplňuje znaky domácího násilí, podal-li zůstavitel návrh na rozvod manželství i z tohoto důvodu. V txxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx dědické právo. Navržené ustanovení se vztahuje jen na nejkřiklavější případ. Vyloučení zákonné dědické posloupnosti i pro potomky manžela vyloučenxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx jim může vzniknout z toho důvodu, že se zůstavitelem žili ve společné domácnosti, tedy již ve druhé nebo třetí dědické třídě podle zákonné posloupnosti xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx dopustil domácího násilí, tedy činů, v jejichž důsledku se společné soužití stalo pro zůstavitele nesnesitelným, a dal-li zůstavitel návrhem na rozvxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxh, které s ním případně sdíleli společnou domácnost.
Obecně
Domáxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxnosti, což znamená, že zůstavitel nezanechal závěť, případně že závěť nebyla pravá nebo platná, dědici ze závěti dědictví odmítli, případně z jiného dxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxpěch jiných osob, manžela z dědění sám vyloučit, nebo naopak, přestože byl dán takovýto důvod vydědění, může z vlastní vůle ponechat manžela jako svého xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx že se stalo další společné bydlení manželů v domě nebo bytě, v němž se nachází rodinná domácnost manželů, pro jednoho z nich nesnesitelné z důvodu tělesnxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxxxxx xávrh podaný „v důsledku“ toho, že se manžel vůči zůstaviteli dopustil činu naplňujícího znaky domácího násilí, což lze vyložit tak, že má jít o situaci dxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xopsal.
Nezpůsobilý manžel
Problém této úpravy spočívá však v tom, že je vydědění vázáno již na to, že zůstavitxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x tomto návrhu. Důvodová zpráva uvádí, že v takovém případě je zřejmé, že manželství je rozvráceno z příčin na straně druhého manžela. To ovšem nelze předxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxě ani vyslechnuti svědci a řízení bude nepochybně zastaveno v důsledku úmrtí zůstavitele bez rozhodnutí ve věci. Nebude moci být vydán rozsudek, z něhox xx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxtit osoby, jež mají zájem na tom, aby nedědil pozůstalý manžel. Lze předpokládat, že se pozůstalý manžel bude bránit tím, že se domácího násilí nedopoušxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxi jednat jako s tím, kdo přichází v úvahu jako dědic (§ 110 odst. 1 z. ř. s.), a to až do doby, než bude rozhodnuto o jejím dědickém právu. Jelikož půjde o prokáxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx) toho, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou. Jelikož je obtížné, aby pozůstalý mxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxůstalý manžel není dědicem ze zákonné dědické posloupnosti.
Může nastat případ, kdy zůstavitel napsal závěť, kterou byl jeho manžel ustanoven dědxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxž by předtím zůstavitel svoji závěť zrušil. Je otázkou, zda v takovémto případě bude manžel dědit. Odpověď bude kladná, nebude-li prokázáno, že se svým xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxládá, že návrh na xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxsledkem nastane, když se zůstavitel připojí k návrhu na rozvod, který podá manžel, který se domácího násilí dopustil nebo když půjde o společný návrh na xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xezpůsobilý manžel ostatně nebude dědicem, pokud zůstavitel pořídí pro případ smrti tak, že na něj nebude ničím pamatovat, neboť není nepominutelným dxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxění manželů (§ 111 z. ř. s.).
Je také třeba připomenout § 3020 obč. zák., ze kterého vyplývá, že dědická nezpůsobilost platí i v případě, když některý z xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
Podle odstavce 2 kxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx odpovědnosti z vlastní viny závažným způsobem zanedbával. To je také nový důvod dědické nezpůsobilosti, jeho výhodou je, že zbavení rodičovské odpovxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxsažen v jeho odůvodnění, ve kterém bude popsáno chování rodiče, jeho vztah k dítěti a jednání s ním. Toto ustanovení platí, má-li dědit rodič jako dědic zx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx dojít ke zbavení rodičovské odpovědnosti. Musí jít však o zbavení z důvodů uvedených v odstavci 2, jež korespondují s důvody uvedenými v § 871 odst. 1 občx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxvení, i v § 871, slov „zneužíval“ a „zanedbával“, lze z toho usuzovat na to, že musí jít o proces trvalý, nikoli o určitý jediný
exces
v chování rodiče vůči xxxxxx x xx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxti by mělo být důvodem pro to, aby jí byl rodič zbaven tehdy, když její výkon zanedbával z vlastní viny. To lze vyložit tak, že rodiči nic nebránilo v tom, abx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx x zde lze říci úmyslně nebo i z nedbalosti, zanedbával výkon rodičovské odpovědnosti.
V tomto případě potomci dědicky nezpůsobilého rodiče, tedy soxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxinutí činu zakládajícího dědickou nezpůsobilost
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xstanovení nejsou doprovázeny doložkou o tom, že zůstavitel může svému manželovi nebo rodiči čin zakládající dědickou nezpůsobilost podle § 1482 obč. xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxx xxxx xxx xx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxdech platí dědická nezpůsobilost pouze pro případy zákonné dědické posloupnosti, postačí, když zůstavitel ustanoví manžela nebo rodiče pořízením pxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xědici, zahrnuje takové pořízení i prominutí činu, pro který by při zákonné dědické posloupnosti byl takový dědic dědicem nezpůsobilým. Stejný následxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
Nezpůsobilý odkazovník
Jelikož i odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit (§ 1594 odst. 1 věta druhá), nenabuxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx x x x xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxto otázka jejich nezpůsobilosti nabýt odkaz bude řešena nejspíše jako předběžná ve sporu o vydání odkazu u soudu, na který se bude muset odkazovník obráxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx1 až 753, § 865 až 909, § 1475 odst. 1, § 1481, § 1499, § 1500 odst. 2, § 1504, § 1505, § 1594 odst. 1, § 1635 až 1640, § 1672, § 1673, § 3020
Související předpisxx
x xxxx x xxxx x xxx xxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx xx xxx xx xx xx
xxxxxxxx xxxoučeného dědice)
JUDr.
Martin
Šešina
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx důvody týkají. Není spravedlivý důvod trestat za chování předka jeho potomky. Proto je do osnovy zařazeno ustanovení vyjadřující pravidlo, že na místx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxí vůli, je namístě respektovat i v tom směru jeho volnost.
Obecně
Toto ustanovení řeší otázku nástupnictví po osobě vyloučené z dědického práva. při zákonné dědické posloupxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx. To lze vykládat dvojím způsobem:
a)
potomek nastoupí vždy na místo vyloučeného, např. když je vyloučen rodič jako jeden z dědiců druhé třídy (§ 1636 xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxců dědický podíl vyloučeného vedle manžela zůstavitele a člena společné domácnosti, nebo
b)
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx vyloučeného jen tehdy, když jim to ustanovení o zákonné dědické posloupnosti umožňují, proto je-li např. vyloučen rodič jako dědic ve druhé třídě dědixxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xítěte zůstavitele, které nedědí (§ 1635 odst. 2), o děti sourozenců, které nastupují ve třetí třídě, nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele (§ 16xx xxxxx xxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxhledem k dikci občanského zákoníku v § 1635 odst. 2, § 1637 odst. 2 a § 1640 odst. 2, které začínají slovy „nedědí-li“, lze dát přednost druhé možnosti, uvexxxx xxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
V případě dědicky nezpůsobilého manžela občanský zákoník vylučuje z dědění též jeho potomky. Protože zůstavitel a jeho vxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx potomky zůstavitele a ani jím nebyli osvojeni. Děti zůstavitele a jeho dědicky nezpůsobilého manžela budou při zákonné dědické posloupnosti po zůstaxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
Z důvodové zprávy:
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
Z praktického hlediska je navržená úprava účelná zejména v těch případech, kdy se presumptivnímu dědici dostane od zůstavitele nějakého plnění, jxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxází k zbytečným rozepřím a konfliktům, jejichž zdroje lze pomocí institutu renunciace předem odklidit.
Požadavek formy veřejné listiny pro smlouxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xe namístě, aby při uzavírání smlouvy spolupůsobila neutrální osoba oprávněná veřejnou listinu vyhotovit. Na ní bude přispět k tomu, aby si strany - a zexxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxi však nevystupují tak závažně při rušení práv a povinností ze smlouvy o zrušení dědictví. Možnost bezformálního zrušení práv a povinností ze smlouvy o xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxkého práva i práva na povinný díl se lze zříci zcela nebo jen zčásti, ať již bude vymezeno poměrně nebo ve vztahu k určité věci, k náhradě za ni vůči odkazovnxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxouvy nenabývá žádné obohacení a presumptivní dědic se žádného majetku nezbavuje, protože jeho dědické právo v době uzavření smlouvy ještě neexistujexx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxx, úplatu nebo jiné protiplnění, proti čemuž popřípadě již odporovat lze podle obecných ustanovení.
xxxxxxx výkladu:
I. Obecně
II. Způsobilost účastníků smlouvy
III. Nesvéprávný účastník smlouvy
IV. Plná moc
V. Forma smlouvy
VI. Evidence smlouvy
VIIx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxckého práva
XII. Zřeknutí se dědického práva dědici v dědických třídách
XIII. Opětovné nabytí dědického práva
XIV. Spory o platnost smlouvy o zřeknxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xx smlouva o zřeknutí se dědického práva je jediným právním jednáním, kterým lze platně nakládat s dědickým právem ještě za života zůstavitele. Smlouva o xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xědického práva. Pouhé jednostranné prohlášení budoucího dědice o tom, že se zříká dědického práva, ani smlouva uzavřená mezi dvěma dědici o tom, že se jxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxvou smlouvu, na jejíž jedné straně by jednali společně dva budoucí zůstavitelé (např. rodiče) a na straně druhé jejich společný dědic (dítě či jiný potoxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx x x xxxxx xe zůstavitel uzavře dědickou smlouvu se svým budoucím dědicem a současně v témže notářském zápisu uzavře s jiným svým potenciálním dědicem smlouvu o zřxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxhu jako dědici ze zákonné dědické posloupnosti. Teoreticky může tuto smlouvu se zůstavitelem uzavřít kdokoli. V případě zřeknuvšího se, aby zřeknutí xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xze dědického práva, které učiní budoucí dědic ze závěti, kterou jej zůstavitel dříve povolal za svého dědice, zřeknuvší se také nebude dědit z dědické sxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxré by zřeknuvší se třeba neměl, ani xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx podmínky dané § 589 a násl. obč. zák., lze, na rozdíl od důvodové zprávy, říci, že by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti tohoto právního jednání, zejménx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx alespoň část vykonatelných pohledávek svých věřitelů.
Důvodová zpráva uvádí, že dědického práva se lze zříci i za odbytné, úplatu nebo jiné protipxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxtl zřeknuvšímu se svému budoucímu dědici určité plnění na úkor svých věřitelů.
Podle § 1645 platí mimo jiné, že kdo se zřekl dědického práva nebo povixxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx.
Zřeknutí se dědického práva má také důsledky vzhledem k osobám, uvedeným v § 1666 odst. 2 (manžel zůstavitele) a § 1668 odst. 1 (rodič zůstavitele), xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxvšímu se dědici, aby přijal odkaz.
II. Způsobilost účastníků smlouvy
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxy, který ji hodlá osobně uzavřít, musí být plně svéprávný, neboť takovéto právní jednání může uskutečnit jen ten, kdo si je schopen xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
Je možné, aby smlouxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxu (viz § 898 odst. 1 o tom, že k právnímu jednání, které se týká i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas sxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxuto smlouvu uzavřít) může uzavřít za opatrovance jeho opatrovník. Smlouva by měla být také schválena opatrnovnickým soudem, byť v ustanoveních o opatxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx opatrovance a lze říci, že analogicky by mělo být schvalováno i zřeknutí se dědického práva.
Lze předpokládat, že schválení v těchto případech by byxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxe případný v budoucnu napadlý dědický podíl.
IV. Plná moc
Občanský zákoník nestanoví nic o tom, že smlouva může být uzavřena jen osobním jednáním xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxně k tomuto právnímu jednání.
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxí § 441 tak, že vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úřexxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxh zápisů o právních jednáních je upraveno v § 62 až 69 not. řádu.
Změna smlouvy může spočívat třeba v tom, že původně nebylo nic ujednáno o potomcích zřexxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx
x xxxxx xxxxx smlouvy občanský zákoník nic nestanoví, proto platí § 564, který stanoví, že vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jexxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxní pro případ smrti.
Ačkoli komentované ustanovení v odstavci 3 připouští, že zrušení smlouvy lze provést i formou soukromé listiny, lze doporučit xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
VI. Evidence smlouvy
Podle § 35b odst. 1 písm. e) not. řádu tuto smlouvu eviduje Notářská komora České republiky podle předpisu přijxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx čj. 743/2013-OSD-ENA/14. Eviduje se také smlouva o zrušení tohoto právního jednání (o zrušení práv a povinností ze smlouvy o zřeknutí se dědického práxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxu notářského zápisu, bude do této evidence zanesena, pokud bude uložena do notářské úschovy. Evidenci tedy uniká smlouva o zrušení práv a povinností ze xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xákona, jimiž se řídí smlouva
Jelikož jde o smlouvu, řídí se i všeobecnými ustanoveními o závazcích dle § 1721 a násl. obč. zák., ustanoveními o smlouváxxx xxxxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxbodně ujednaly a určily její obsah. Vztahují se na ni i další ustanovení, např. § 1728, který mimo jiné stanoví, že při jednání o uzavření smlouvy si smluvxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xlatnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít. V této souvislosti je vhodné poukázat na § 1729 obč. zák. o ukončení jednání o smxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxlouvě a o sdělených důvěrných údajích a o zákazu jejich zneužití, o obsahu smlouvy (§ 1746 a § 1747), § 1755 o námitkách proti platnosti smlouvy, § 1759 o toxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xomáhat se obnovení jednání o smlouvě, změní-li se podstatně okolnosti), § 1901 a násl. o možnosti stran ujednat si změnu svých práv a povinností, § 2001 a xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxoli titulu, z něhož mu může dědické právo vzniknout (dědická smlouva, závěť, zákon), nestanoví-li smlouva nic jiného. Zřeknutí se dědického práva znaxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xx také představit situaci, kdy se dědic zřekne dědického práva výslovně jen pro případ dědění ze zákonné dědické posloupnosti a ponechá si je pro případ, xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx kdy zříkající se potvrdí, že převzal od druhé strany smlouvy (budoucího zůstavitele) určité, ve smlouvě popsané plnění, a za to se zříká dědického právxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx x x x odst. 2 obč. zák. lze usoudit, že se lze zříci dědického práva i jen zčásti, např. k polovině dědického podílu, který by jinak dědici náležel ze zákonné děxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxou, která to výslovně připouští. Viz též komentář k § 1475 obč. zák., oddíl V. Reálný dědický podíl. Tato situace může nastat, když zůstavitel chce mezi dxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxdického práva k určité věci v takovém případě vlastně zaváže dědice respektovat vůli zůstavitele a neusilovat o získání té věci z pozůstalosti, k níž se xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xůže například spočívat v tom, že zůstavitel na zřeknuvšího se dědice převede za svého života určitou věc nebo mu zřídí určité právo.
IX. Smlouva o zřekxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxoby. Nelze to však vzít doslovně tak, že onou třetí osobou může být kdokoli, třeba i osoba právnická, mělo by jít o osobu, která xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxcké posloupnosti.
Smlouva o zřeknutí se dědického práva uzavřená podle odstavce 2 je v podstatě speciální smlouvou ve prospěch třetí osoby. Dle odsxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx kdo se zřekl dědického práva, dědí.
Příklad
Když dojde k tomu, že se např. dědického práva zřekne dědic A ve prospěch dědice B a jsou ještě dědici C a D, všixxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxá by jinak patřila dědici A, a dědic B tak získá poloviční podíl na pozůstalosti, dědicům C a D zůstane každému podíl čtvrtiny z pozůstalosti.
Pokud se děxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx x xx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxní stranám smlouvy, aby se dohodly tak, že zřeknutí se dědického práva zůstane platné, i když se osoba, v jejíž prospěch se dědic vzdal dědického práva, dxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx uzavřena smlouva o zřeknutí se dědického práva mezi zůstavitelem a jeho nepominutelným dědicem (viz § 1642 odst. 1 obč. zák., tj. s dítětem zůstavitelex x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
x
xxxxxxxxx x xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xaké pro případ když zřeknuvší se přežije zůstavitele, i když zemře před ním, platí vůči narozeným i vůči ještě nenarozeným potomkům zřeknuvšího se, ve sxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx
x
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxa je obsaženo i zřeknutí se práva na povinný díl,
-
lze se zříci pouze práva na povinný díl, v důsledku čehož zůstane zřeknuvšímu se dědické právo napřxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x x500 odst. 2 obč. zák. (připadntí pozůstalosti dědicům) případně v § 1504, § 1505 odst. 1 (uvolněný podíl).
Lze ještě uvažovat o tom, s čím občanský xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxt. 2 platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxa na povinný díl působí i proti potomkům zřeknuvšího se nepominutelného dědice. Lze se přiklonit k názoru, že potomci mají dědické právo, nikoli právo nx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx dědic ponechá právo na povinný díl, by působilo i vůči potomkům vzhledem k ustanovení věty první odstavce 1 části za středníkem, kde se stanoví, že zřeknxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxáva dědici v dědických třídách
Smlouvu o zřeknutí se dědického práva nemusí uzavírat pouze dědici náležející do první třídy dědiců zůstavitele, mohxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx se dědického práva i proti dětem sourozence (§ 1637 odst. 2 obč. zák.). V případě šesté třídy dědiců by působilo zřeknutí se dědického práva i vůči dětem dxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxí se dědického práva a někdy poté by jej povolal závětí za dědice, lze mít za to, že se zřeknuvší se dědic dědicem opět stane, protože je v tomto směru rozhodxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xe zřekne dědického práva ve prospěch jiné osoby, která se posléze dědicem nestane, jak je uvedeno v odstavci 2 komentovaného ustanovení. V takovém přípxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxala, mohou být různé, například když zemřela před zůstavitelem, když dědictví odmítla, stala se dědicky nezpůsobilou, byla platně vyděděna, zůstavixxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxu smlouvy, strany se mohou dohodnout, že zřeknutí se dědického práva bude platit, i když se jiná osoba dědicem nestane.
Také podle § 1586 obč. zák. plaxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx povolaný v dědické smlouvě a lze dodat, ani náhradník uvedený v dědické smlouvě. Z doslovného výkladu tohoto ustanovení lze dovodit, že se nejprve dědixxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxu uzavřeny smlouvy o zřeknutí se dědického práva a dědická smlouva. To, že zřeknutí se dědictví pozbývá účinku znamená, že zřeknuvší se mají opět dědickx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx i k situaci, že bude uzavřena dědická smlouva a dědického práva se zřeknou pouze někteří z dědiců, kteří by jinak dědili, nebýt dědické smlouvy. Pak nebuxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xx xxxxxx dědického práva ve prospěch smluvního dědice, nebude-li ve smlouvě o zřeknutí se dědického práva domluveno něco jiného.
XIV. Spory o platnost smlouxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
x x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx právním jednáním předka přišli o právo na pozůstalost nebo na podíl z ní, popřípadě ztratili právo na povinný díl. Jelikož bude třeba dokázat neplatnosx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx že smlouva o zřeknutí se dědického práva je neplatná. Tyto osoby musí také prokázat, že podpis zůstavitele v notářském zápisu o této smlouvě není pravý. xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xude postupováno dle § 169 z. ř. s. Dle tohoto ustanovení může postupovat pozůstalostní soud tehdy, když je v řízení předložena smlouva o zřeknutí se dědixxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xědické právo třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, bude třeba postupovat podle § 170 z. ř. s.
Judikatura:
I předchozí zřekxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxx. U. 151)
Kdo se zřekl dědického práva, není oprávněn k dědické žalobě.
(Gl. U. N. F. 6980)
Související ustanovení:
x x xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxxx xx x xxx xx xxxx x xxx x xxxxxx x xxx odst. 1, § 898 odst. 1, § 1475, § 1480, x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x x673 odst. 1, § 1721 a násl., § 1725, § 1728 až 1730, § 1746, § 1747, § 1755, § 1759, § 1764 až 1766, § 1901, § 2001 a násl., § 3026 odst. 2
Související předpisyx
x xxxx x xx xx xx xxxx xxxxx x x xxxx x xxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxeine bürgerliche Gesetzbuch. 34. vyd. 1994, s. 585.
FIALA, R., DRÁPAL, L. a kol. Občanský zákoník IV., Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. Prahax xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxRHANOVÁ, M. Dědická nezpůsobilost vs. přečiny a zločiny.
Ad Notam
, 2011, č. 4, s. 7 až 11,
Kondrová: Odmítnutí dědictví, zřeknutí se dědického právx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx x x xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxost.
Ad Notam
, 2004, č. 2, s. 34,
Krčmář: Příspěvky k výkladu reformovaného práva občanského. Pk, 1918, č. 2, s. 51-53.
MAYR, R. Soustava občanskéxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxx, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 67-70.
Svoboda: Dědické právo. 2. vyd. 1946, s. 11.
- SVOBODA, J., KLIČKA, O. Dědické právo v praxi. Prahax xx xx xxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer xxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xědictví)
JUDr.
Martin
Šešina
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
Právo dědice odmítnout dědictví je projevem zásady jeho volnosti rozhodnout se, zda dědicxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxcese, musí jít ruku v ruce se založením možnosti dědice dědictví odmítnout. Proto se dědici ponechává úplná volnost dědictví odmítnout a zásadně se mu nxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxho práva
IV. Nepominutelný dědic svěřenským nástupcem
V. Postavení potomků nepominutelného dědici odmítnuvšího s výhradou povinného dílu
VI. Přxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxého zástupce dítěte
X. Opomenutí s vyjádřením o dědickém právu
XI. Přijetí dědictví s podmínkou, že jej bude spravovat třetí osoba
I. Obecně
Úvodem je třeba říci, že užívaný termín „odmítnutí děxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx dědictvím je teprve to, co dědic z pozůstalosti skutečně získá, by měl být správně používán termín „odmítnutí dědického práva“. Nicméně v dalším textu xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxmená to, že tomu, kdo přichází jako dědic z dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona, napadá dědické právo samotnou smrtí zůstavitele, a to i když třeba o xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxx xxávu odmítnout dědictví, když může:
-
odmítnout dědictví, poté se na něj hledí, jako by dědictví nikdy nenabyl (§ 1486), takový dědic není povinen plnxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxzení o pozůstalosti jako účastník,
-
zůstat nečinný, když nechá uplynout lhůtu k odmítnutí dědictví, danou mu § 1487 odst. 1 usnesením o vyrozumění x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx 189 odst. 2 z. ř. s.) v desetileté lhůtě, běžící od smrti xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
-
ještě přichází v úvahu situace, kdy je dědic neznámý nebo neznámého pobytu, který byl o svém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a v určené lhůtě o sobě nexxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxo řízení, jak uvádí § 1671 odst. 1), má však také možnost své dědické právo uplatnit u obecného soudu (§ 189 odst. 2 z. ř. s.) v desetileté lhůtě, běžící od smxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxk do konce lhůty podle § 1487 odst. 1 obč. zák. (§ 164 z. ř. s.). Na rozdíl od vzdání se dědictví (§ 1490 obč. zák.) nelze výslovně odmítnout dědictví ve prospxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xrospěch svých dětí, vnuků zůstavitele, v případech zákonné dědické posloupnosti v první dědické třídě (§ 1635 odst. 2). Nelze takto odmítnout dědictvx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxná to také odmítnutí práva na povinný díl, lze to však dovodit ze závěru druhé věty odstavce 1 komentovaného ustanovení, z něhož vyplývá, že nepominutelxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx, je v odmítnutí dědictví kumulováno i to, že nežádá ani povinný díl. Při vyrozumění o dědickém právu takového dědice je třeba jej upozornit na možnost výxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxlní charakter odmítnutí dědického práva
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx pořízením pro případ smrti odmítnutím dědictví z tohoto pořízení s tím, že uplatní své právo jako dědic ze zákona. Může se stát dědicem z pořízení pro příxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxtnutí dědictví jiný titul (např. když dědic ze zákonné dědické posloupnosti dědictví odmítne a posléze se objeví závěť povolávající jej za dědice), jexxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxhlášení o odmítnutí nebo neodmítnutí dědictví se vztahuje na celé dědictví, tedy i na majetek nově objevený.
I když § 189 odst. 2 z. ř. s. stanoví, že toxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxti domáhal žalobou, nemůže dědic, který dědictví odmítl, takovou žalobu podat, a byla-li by podána, nebude možno jí vyhovět.
Odmítnutí dědictví nexxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxmace opatřil. Neučiní-li tak, nemá to na platnost učiněného odmítnutí dědictví vliv.
IV. Nepominutelný dědic svěřenským nástupcem
Byl-li nepomxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxkne dědické právo, tedy než pomine odsunutí jeho dědického práva. K tomu viz komentář k § 1512, oddílu VIII. Nabytí dědického práva a nabytí dědictví násxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx že se tohoto nároku může také vzdát, což se v podstatě rovná odmítnutí dědictví. Lze říci, že když žádá svůj povinný díl, nezbaví se tím možnosti nastoupix xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xstanovení o tom, že „odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu“, vyvolává otázku, zda místo odmítnuxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxl a ještě dědický podíl. Odmítnuvší nebude po odmítnutí již dědicem (viz § 1654 odst. 1 větu první), nýbrž se stane věřitelem s právem na výplatu peněžní čxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxa způsoby:
a)
Potomci odmítnuvšího nepominutelného dědice by již neměli mít dědické právo; zdůvodnitelné je to snad pouze tím, že když se nepominutxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x x xxxxx x x x x x x xxxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xědice by měli mít dědické právo, avšak povinný díl by svému odmítnuvšímu předku měli vyplatit sami.
c)
Povinný díl by měli uhradit všichni dědici jax xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxt to, co oni plnili nepominutelnému dědici na povinný díl.
Než tuto otázku vyřeší
judikatura
, lze se přiklonit spíše k názoru, uvedenému pod písmenex xxx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
-
odmítnout (ale ani přijmout) nemůže dědictví opatrovník neznámého dědice nebo dědice neznámého pobytu, který mu byl podle § 1671 odst. 2 obč. zák. sxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx
x
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx mu usnesením soudu podle § 164 z. ř. s. (§ 1487 odst. 2 obč. zák.),
-
dědic, který dal svým počínáním najevo, že chce dědictví přijmout (§ 1489 odst. 2),
x
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxvce, neplatný, lze říci, že totéž platí, když dlužník, kterému bylo povoleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty odmítne dědictví bez souhlasu ixxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxtkového kalendáře odmítne dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, neplatný.
I když exekuční řád nemá obdobná ustanovení jako insolvenčxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxož pomocí by mohl uhradit své dluhy nebo alespoň jejich část. Má-li oprávněný (věřitel) za to, že povinný dlužník (dědic) odmítl dědictví v úmyslu jej jaxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxná, (viz § 589 a násl. obč. zák.),
Podle § 592 obč. zák. platí, že odmítne-li dlužník dědictví, které není předluženo, posoudí se takové jednání stejnx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxdnání dlužníka.
VII. Zastoupení
Odstavec 2 komentovaného ustanovení v podstatě přejímá obsah § 463 zák. č. 40/1964 Sb., rozšiřuje však obsah specxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxé, že jej neodmítá (nebo že dědictví přijímá, což je totéž). Občanský zákoník nežádá, aby podpis dědice na plné moci byl úředně ověřen. Je třeba vidět, že xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx v řízení o pozůstalosti spoludědici. Platí obecná zásada v § 437 odst. 1 obč. zák., dle které nemůže zastoupit jiného ten, jehož zájmy jsou v rozporu se záxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx
x případě zákonného zastoupení a opatrovnictví platí § 119 z. ř. s., dle kterého, hrozí-li střet zájmů mezi dědicem a jeho zákonným zástupcem nebo opatroxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxůstalostní soud (soudní komisař). Takový opatrovník je oprávněn za zastoupeného učinit vyjádření o tom, zda dědictví odmítá, či neodmítá.
VIII. Scxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xástupce nebo opatrovník osoby, jež není plně svéprávná, bylo soudem schváleno.
V otázce schvalování přijetí dědictví či odkazu se střetávají dva nxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx § 1620 odst. 1 obč. zák.), takže ve věci přijetí dědictví není co schvalovat, dědické právo (případně odkaz) lze tedy jen odmítnout. Předpokládá se, že oxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxli dítě, vyžaduje aby bylo schvalováno i nabývání dědictví nebo odkazu nikoli zanedbatelné majetkové hodnoty. Argumentem je zejména § 898 odst. 3, dle xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxto názoru lze přisvědčit s tím, že § 898 odst. 2 písm. e) je ustanovením speciálním ve vztahu k § 1485 a násl. o odmítnutí dědictví.
IX. Schválení právnícx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x pozůstalosti vyžaduje § 483 odst. 2 písm. e) obč. zák., spravuje-li opatrovník opatrovancovo jmění. Jedná se o opatrovníka osoby starší osmnácti let, xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxtví (všestranná ochrana zájmů opatrovance), a tedy i § 483 odst. 2 písm. e), odpovídá, aby i přijetí dědictví za opatrovance zejména v případech, kdy je pxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxlováno soudem.
b)
Jednání zákonného zástupce dítěte Jak je již výše v bodu VIII. uvedeno, je podle § 898 odst. 2 písm. c) obč. zák. souhlasu soudu třebx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx odmítá. Je tomu tak proto, že dle občanského zákoníku mohou být s přijetím pozůstalosti spojeny závazky dědice značně zatěžující, jako například povixxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xdyž zůstavitel zatíží dítě povinností splnit odkaz, příkaz, podmínku, může být pro tohoto dědice přijetí dědictví rizikové. Proto v takových případexx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxomaticky opak, tedy že bylo dědictví odmítnuto a naopak, neschválí-li soud odmítnutí dědictví, platí jeho přijetí. Novou lůtu k vyjádření o dědickém pxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxký, v jehož obvodu má opatrovanec bydliště (§ 85 odst. 1 o. s. ř.).
Účinky schválení přijetí nebo odmítnutí dědictví za nezletilého nebo za opatrovanxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xituace, kdy zákonný zástupce nebo opatrovník po poučení o dědickém právu opominou ve lhůtě učinit vyjádření o odmítnutí nebo neodmítnutí (přijetí) děxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxo opatrovanec by dědili. Lze říci, že i takovéto opomenutí (omisivní jednání) vyvolává právní účinky (§ 546) a je třeba jej schválit soudem. Když soud taxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xI. Přijetí dědictví s podmínkou, že jej bude spravovat třetí osoba
Občanský zákoník pamatuje na schvalování přijetí dědictví nebo odkazu též v § 461 oxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xakový majetek je sice ze správy, kterou jinak zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného vykonává, vyloučen, avšak zákonný zástupce nebo opxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxtanoví správcem nabytého dědictví osobu, kterou k tomu povolal zůstavitel. Lze říci, že by tak učinit měl vzhledem k zásadě obsažené v § 1494 odst. 2 větě xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxi chce vykonávat.
Judikatura:
I. Úkon odmítnutí nebo přijetí dědictví mohou v úvahu přicházející dědici učinit kdykoliv po smrti zůstavitele, xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxi dědici - o to, zda právní úkon odmítnutí dědictví některého z nich byl učiněn platně, má povahu sporu o dědické právo, při jehož řešení je na místě postup xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx x4 not. ř.), nýbrž provedení dědického řízení o tomto nově objeveném majetku nebo dluhu (§ 47 not. ř.). Prohlášení o odmítnutí nebo neodmítnutí dědictví xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxdictví, učiněného v zastoupení nezletilého dědice jeho zákonným zástupcem, musí mít soud péče o nezletilé zjištěny údaje o povaze, druhu a ceně majetkx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx
xxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx nyní soudní komisař, popřípadě soud] po danom poučení v súčinnosti s ním objasniť, či sa tým myslí odmietnutie dedičstva, alebo či ide o prejav smerujúcx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxx x Cz 43/70 [Rc 65/1971])
Pokiaľ ide o formu písomného oznámenia, ktorým dedič odpovedá na upovedomenie podľa ustanovenia § 33 ods. 1 Not. por. [red.: nxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xôle, ktorý smeruje na odmietnutie dedičstva. Ak použije teda dedič napríklad výrazov, že sa dedičstva „zrieka“ alebo „vzdáva“, treba to považovať za oxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xx
xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxborů a zhodnocení soudní praxe plén a presidia Nejvyššího soudu 1965-1967)]
Dědic, který svým počínáním po smrti zůstavitelky dal najevo, že dědicxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx a o náležitostech a účincích odmítnutí dědictví poučen.
(KS Hradec Králové, 17 Co 77/2004)
Odmítne-li dědictví ze závěti dědic, který je současně xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xlatí když dědic ze závěti nemá náhradníka). Nástupci odmítnuvšího dědice nemohou však být zkráceni více, než kolik činil povinný díl tohoto dědice vzhxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxktním a soud (dříve státní notářství) z něj nemohl v řízení a při rozhodování o dědictví vycházet; nelze proto za této situace dovozovat, že by nezletilý xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxdožije.
II. Rozhodnutí o nákladech řízení má
konstitutivní
charakter; povinnost k zaplacení nákladů řízení proto nelze uložit dědici, který před vxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 2 odst. 2 a 3, § 3 odst. 1, § 436 až 440, § 441 a násl., § 457 a násl., § 461 xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx x xxx xx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxx odst. 1, § 1634, § 1635 odst. 2, § 1643 odst. 1, 2, § 1653, § 1654 odst. 1, 1657, § 1671, § 1702, § 1720, § 1876 odst. 2
Související předpisy:
x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxt. 1 o. s. ř.
xxxxxxxxx xxxxxxxxx)
JUDr.
Martin
Šešina
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Obecně
Je zřejmé, že když osoba přicházející v úvahu jako dxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxí uložil. Naproti tomu dědic, který se dědictví vzdal a byl přitom obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy xxxx xxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx87) dědictví neodmítl. Omezení nebo nařízení zůstavitelem uložená dědici, který dědictví odmítl, musí splnit ti, kdo dědí místo něj (§ 1506, § 1509, § 1xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xovahy věci. Taková omezení zůstanou v důsledku odmítnutí dědictví dědicem nesplněna.
Dědici nastupující místo odmítnuvšího
Místo odmítnuvšíhx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxo dědice se uvolní a připadne závětním dědicům uvedeným v § 1504 či § 1505 obč. zák., pokud byli povoláni k dědictví buď rovným dílem, nebo všeobecným výraxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx (§ 1505 odst. 1), připadne uvolněný dědický podíl zákonným dědicům.
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx § 1640 odst. 2); v ostatních případech nabudou zbylí dědici té které třídy celou pozůstalost včetně podílu odmítnuvšího dědice, který jim přiroste a poxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xšichni v úvahu přicházející zákonní dědici, stali by se dědici odkazovníci podle poměru hodnoty svých odkazů (§ 1633 odst. 1). Pokud by zůstavitel nepoxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 1485, § 1487 až 1490, § 1504 až 1506, § 1509, § 1633 až 1635, § 1637 odst. 2, § 1640 odst. 2, § 1671
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx64 Sb. obsahoval v tomto směru přesnější úpravu v § 473, když uváděl, že odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxtnutí dědictví dědic použije, musí z nich však být jasně patrno, že nechce dědit.
Úvodem lze citovat z odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22x xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xák.), a s tímto ustanovením korespondující § 175i o. s. ř. (pozn. aut.: nyní § 164 odst. 1 z. ř. s.), pouze ukládá soudu (soudnímu komisaři) poskytnout v úvxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxvuje lhůtu, ve které mohou dědici dědictví odmítnout. Smysl lhůty dané § 464 zák. č. 40/1984 Sb. spočívá jen ve vymezení hranice, do kdy může v úvahu přichxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x 1487 odst. 1 obč. zák.), ani § 175i o. s. ř. (pozn. aut.: nyní § 164 odst. 1 z. ř. s.), ani žádné jiné zákonné ustanovení v úvahu přicházejícím dědicům nezakaxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xvedené poučení poskytnuto; uvedené osoby proto (logicky) mohou takový úkon učinit kdykoli po smrti zůstavitele, nejpozději však do konce lhůty dle § 4xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx).
Povaha lhůty a její prodloužení
xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxávu poučen, právo dědictví odmítnout zaniká (odstavec 2 komentovaného ustanovení), soud ji však může usnesením prodloužit. K prodloužení lhůty dojdx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx či zda jej neodmítá, tedy že jej přijímá, musí dojít soudu před uplynutím lhůty.
Dojde-li soudu odmítnutí dědictví po lhůtě, nastala situace, předvxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x x671 odst. 1 obč. zák. by se k takovému dědici při projednání pozůstalosti nemělo přihlížet. Když však dědic projeví zájem v řízení pokračovat, smíří se s xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxumění dědice o jeho právu odmítnout dědictví stanovit dědici delší lhůtu pro vyjádření, uzná-li, že jsou pro to důležité důvody, stejně jako může jednoxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxh, prodlouží se lhůta jen jemu, uzná-li soud, že jsou pro to důležité důvody. Lhůta běží každému dědici samostatně, a to od vyhlášení usnesení, případně xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxx
Podle § 601 odst. 1 obč. zák. pxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xykonat do určitého dne, vyžaduje se, aby se tak stalo v obvyklou denní dobu (§ 602). Podle § 603 právo zanikne uplynutím doby, na kterou bylo omezeno. Konex xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxli poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující (§ 607).
Notář, soxxxx xxxxxxx
Občanský zákoník mluví na řxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxí o pozůstalosti provádí notář jako soudní komisař, kterého tím soud pověřil. Znamená to, že všechny úkony provádí soudní komisař, výjimky jsou uvedenx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xx x xxxxxx při provádění úkonů soudního komisaře všechna oprávnění, která přísluší soudu jako orgánu veřejné moci při výkonu soudnictví. Proto tam, kde zákon poxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xřípadně o tom, že „soud vyrozumí někoho o tom, že je zůstavitelovým dědicem“, kdežto v § 1487 odst. 1 obč. zák. se pojednává o „vyrozumění dědice o jeho práxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx lze mít podle dosavadních výsledků řízení za to, že je zůstavitelovým dědicem (§ 110 odst. 1 z. ř. s.), o jeho dědickém právu a poučí ho o xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx7 odst. 1 obč. zák. o lhůtách k odmítnutí dědictví. Soud v usnesení stanoví lhůtu jednoho měsíce, nebo, má-li vyrozumívaný jediné bydliště v zahraničí, xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxc způsobilost být účastníkem ještě dříve, než mu uplynula lhůta stanovená pro odmítnutí, tedy když zemře v průběhu řízení o pozůstalosti, soud vyrozumx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxechází právo odmítnout dědictví na jeho dědice a nezanikne dříve, než tomuto dědici uplyne lhůta k odmítnutí dědictví i po předchozím dědici.
Soud vxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxstních rukou [§ 126 odst. 1 písm. c) z. ř. s.], náhradní doručení je dle § 126 odst. 2 z. ř. s. vyloučeno. Proti usnesení se nelze odvolat [§ 129 písm. f) z. ř. sxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxvažuje za dědice neznámého pobytu a následuje vyrozumění vyhláškou podle § 166 z. ř. s.
Vyrozumění svěřenského správce
xxxxx x xxx odst. 3 z. ř. s. platí, že zjistí-li se podle dosavadních výsledků řízení o pozůstalosti, že pořízením pro případ smrti byl zřízen svěřenský fond, soud vxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxežitosti a následky odmítnutí dědictví. Usnesení obsahuje dosud známé údaje, které se podle jiného zákona zapisují o svěřenském fondu do evidence svěxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx Sb., 460/2016 xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxnských fondů jsou uvedeny v § 65d tohoto zákona.
Opis tohoto usnesení zašle soud bez zbytečného odkladu tomu, kdo vede evidenci svěřenských fondů.
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xplnění dluhů nezbyl svěřenskému fondu žádný majetek, nebo majetek tak zatížený závazky, že by svěřenský fond nemohl plnit účel, pro který byl zůstavitxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxictví,
-
poučení o následcích odmítnutí dědictví,
-
lhůtu k odmítnutí dědictví (jeden měsíc, má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxtních řízeních soudních v § 164 odst. 1 stanoví další náležitosti vyrozumění:
-
vyrozumění musí mít formu usnesení,
-
vyrozumívá se ten, o němž lxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxtnutí dědictví.
Vzor usnesení o dědickém právu je obsažen ve vzorech ministerstva spravedlnosti v pol. IV., Skupině „d.ř.“, bodu 2.
Spisová zxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xandidátem / notářským koncipientem / zaměstnancem notáře, Vás jménem Okresního soudu v Táboře, jakožto soudní komisař, pověřený k provedení úkonů soxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x) trvale bytem *) - posledně bytem - *) .................................................
v y r o z u m í v á o tom, 
1. že podle dosavadních výsledků řízenx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx *) ze zákona - *) ze závěti - *) z dědické smlouvy ze dne xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxmítnout, popřípadě že můžete ještě před uplynutím této lhůty prohlásit, že dědictví neodmítáte nebo že jej přijímáte. Jste-li potomkem zůstavitele, xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx adresovaným podepsanému soudnímu komisaři nebo ústně do protokolu u podepsaného soudního komisaře. Učiněné prohlášení o odmítnutí dědictví nebo o txxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxijmout. Dědictví nemůže rovněž odmítnout smluvní dědic, pokud je odmítnutí dědictví dědickou smlouvou vyloučeno. K odmítnutí dědictví nelze připojxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xx shora uvedeném (uvedené) zůstaviteli (zůstavitelce) nedědíte a hledí se na Vás, jako byste dědictví nikdy nenabyl. Jestliže ve stanovené lhůtě dědicxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx


xxxxxxxx xxx xxxxnit o to, že jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží, žádost o to však musí soudu dojít během této lhůtxx xxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxtne (kdo bude dědit místo něj) a když se ve lhůtě nevyjádří, že nezaniká dědici dědické právo, při projednání pozůstalosti se k němu bude přihlížet a bude x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxlovým dědicem, nebo není-li známo místo jeho pobytu, soud jej vyrozumí o jeho dědickém právu vyhláškou. Půjde zejména o případy dědiců, u kterých z předxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxie
o tom, že mohou existovat dědicové, o kterých se zatím nic bližšího neví, popřípadě dědicové sice známí, avšak neznámého pobytu. Soud by se měl před vxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxadu, apod.) pokusit zjistit bližší údaje o takových osobách, včetně adres. Za dědice neznámého pobytu se považuje také dědic, jemuž se nepodařilo doruxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxx x xxx xx xx x. soud usnesením nejprve jmenuje pro řízení o pozůstalosti opatrovníka takovému dědici, protože mu musí doručit vyhlášku. K tomu viz též výklad u § 1671 xxxx xxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx
x
xxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxení vyhlášky na úřední desce soudu,
-
poučí ji o následcích toho, nedá-li o sobě včas vědět (neuplatní-li dědické právo před soudem v této lhůtě, nezxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx
x
xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx
x
xxxxxjní na elektronické úřední desce soudu (§ 50l odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k § 1 odst. 3 z. ř. s.),
-
doručí ostatním účastníkům,
-
doručí opatrovxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xx xx xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx vyhláška zveřejněna prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, což se nabízí zejména v případech, kdy půjde o dědictví velkého rozsahu.
xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx § 165 z. ř. s. vyrozumívat o dědickém právu dědice původně neznámého nebo neznámého pobytu, když se v řízení o pozůstalosti objeví. Lze mít za to, že vyrozxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x x xxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxlosti, bude třeba jej vyrozumět o dědickém právu (§ 167 z. ř. s.).
Z § 1671 odst. 1 obč. zák., věty druhé vyplývá, že dědické právo neznámého dědice nebo xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxsti se k němu nepřihlíží. Otázkou je, co znamená, když se k takovému dědici nepřihlíží. Je třeba rozlišovat dvě možné situace. Tento dědic se může k jednáxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. Dědictví může odmítnout; neodmítne-li jej, může se jej vzdát ve prospěch jiného dědice nebo dědiců xx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxě, jako je tomu v případě, když dědic dědictví odmítne (viz výklad k § 1486, oddíl Dědici nastupující místo odmítnuvšího). xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.
xxxxxxxxxxx
Dědic, který svým počínáním po smrti zůstavitelky dal najevo, že dědictví nechce odmítnout, nemůže dědixxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxnutí dědictví poučen.
(KS v Hradci Králové 17 Co 77/2004)
Spor mezi účastníky dědického řízení o to, zda některý z nich odmítnul dědictví platně, má xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx x xxx xx xx xx].
(NS 21 Cdo 149/2008, [C 9294])
Související ustanovení:
x xxx xx xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx
xxxxisející předpisy:
§ 1 odst. 2 a 3, § 100, § 103, § 110 odst. 1, § 120, § 124 odst. 2, § 126, § 129, § 164 až 167, § 189 z. ř. s., - § 50l odst. 3, § 17xxx x xxxxx xx xx xxx x x xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx dědictví)
JUDr.
Martin
Šešina
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxy pro odmítnutí dědictví zemřel, aniž by se vyjádřil o tom, že dědictví odmítá, nebo neodmítá (přijímá). Lhůta pro toto vyjádření běží a podle tohoto ustxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx dědici zůstavitele (předchozí dědic). Takový dědic bude muset učinit do konce lhůty, která mu bude dána pro vyjádření o přijetí nebo odmítnutí dědictvx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxůstalostního soudu (soudního komisaře). Právě v takovémto případě se nabízí možnost prodloužit lhůtu pro toto vyjádření v řízení o zůstaviteli podle x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxta k odmítnutí dědictví po zůstaviteli.
Mohou však nastat ještě další situace, a to:
-
dědic zemře poté, co již byl o tomto právu odmítnout dědictvx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxx xxté, co již byl o tomto právu vyrozuměn, a vyjádřil se tak, že dědictví neodmítá (bude jednáno s jeho dědici, právními nástupci, a to, co mu připadne, bude zxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
x
xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxeho dědici, právní nástupci, budou vyrozuměni o právu odmítout dědictví a podle jejich vyjádření bude dále postupováno).
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
Vzniká otázka, jak postupovat, když je právních nástupců předchozího dědice více a někteří z nich jako právnx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxří-li se byť jeden z těchto právních nástupců, že dědictví jako právní nástupce dědice dědictví po zůstaviteli neodmítá, bude s právními nástupci zemřxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
Procesní nástupnictví
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx ř. s., který stanoví, že ztratí-li účastník v průběhu řízení o pozůstalosti způsobilost být účastníkem, soud v řízení o pozůstalosti na jeho místě pokrxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxkáže. Předpokládá se tedy, že takový účastník prokáže úmrtním listem úmrtí dědice zůstavitele, rodným listem prokáže svůj příbuzenský poměr k němu, pxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx nástupci zemřelého dědice zůstavitele. O vstupu takového účastníka do řízení nebude vydáváno usnesení.
Lze však předpokládat, že si údaje o právnxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxádá sdělení o právních nástupcích zemřelého dědice od soudu projednávajícího jeho pozůstalost, případně si vyžádá spis. V takovém případě, kdy bude zxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx x x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxhodnout.
Judikatura:
Osoba, která má postavení dědice v době smrti zůstavitele a dědictví po něm neodmítla, zůstává dědicem i v případě, že se ukxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xx xx xxxxxxxxx
Související předpisy:
§ 1 odst. 2 a 3, § 121, § 164 až 167 z. ř. s., - § 107 odst. 1 a 4 o. s. ř.
(Odmítnutí dědictví pod pxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xědictví již nelze,
-
dodatečný projev vůle, k němuž již nelze přihlédnout.
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxí dědice, který si takto počínal. Pokud ještě běží lhůta, ve které lze dědictví platně odmítnout, či neodmítnout (přijmout), lze učinit takovéto prohlxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xrotože se platně nevyjádřil ve stanovené lhůtě.
Osoba počínající si jako dědic
První věta odstavce 2 komentoxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxínal jako dědic, zejména některými činy, uvedenými v § 1681 obč. zák. xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxítnout. Jde zejména o případy, kdy se dědic:
-
aniž je k tomu oprávněn, ujme plné správy pozůstalosti (§ 1409) a tedy začne s majetkem nakládat jako se sxxxx
x
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
Také může jít o případy, kdy dědic dává svému okolí slovy i skutky najevo, že je dědicem, vyjadřuje se v řízení o pozůstalosti ještě předtím než byl vyrozxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx zřetelem k okolnostem konkrétního případu. Každé chování toho, o kom lze mít za to, že je dědicem, nemusí však znamenat, že chce dědit. Může jít o případ, xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxmenat, že jej chce získat jako dědic. To jsou zejména případy, kdy je třeba opatrovat a krmit zůstavitelova zvířata. Obstarávání podkladů pro zjištění xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxhodnutí o přijetí či odmítnutí dědictví.
Uplatní-li svěřenský nástupce (následný dědic) práva, uvedená v § 1520 obč. zák. (pořízení inventáře majxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxx3 (právo požadovat, aby soud stanovil způsob a rozsah hospodaření s věcí nebo požívání věci), lze říci, že také již nebude moci dědictví odmítnout.
Dxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxx dědit jako dědic ze zákona, není nutno jej již usnesením podle § 164 odst. 1 z. ř. s. poučovat o dědickém právu, pouze bude v protokolu o jednání konstatováxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxstalé situace dědic nesouhlasit a trval by na svém právu dědictví odmítnout, nezbylo by soudu než usnesením rozhodnout o tom, že s takovým účastníkem buxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxlíží ani k projevu vůle, kterým dědic odvolá své prohlášení, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, anebo že dědictví přijímá, je jiným vyjádřením stejné zxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxvažuje za nicotné. Výsledkem je vždy, že dědicovo původní prohlášení v tomto směru jednou učiněné je závazné a neodvolatelné. O tom, že nebude přihlížexx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxní o jeho právu odmítnout dědictví poučit.
Judikatura:
Počínáním dědice, kterým dal najevo, že dědictví nechce odmítnout, se rozumí takové chxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxupit do zůstavitelových práv a povinností, popřípadě že vystupuje jako osoba, jíž svědčí dědické právo po zůstaviteli (například se jako dědic ze zákoxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x předběžném šetření jako osoba informovaná o poměrech zůstavitele, že s ním byl z tohoto důvodu sepsán protokol o předběžném šetření nebo že objednal prx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xědictví nechce odmítnout, nemůže dědictví odmítnout ani tehdy, když si jako dědic počínal předtím, než byl soudem o možnosti dědictví odmítnout vyrozxxxx x x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx (§ 465 obč. zák.) (nyní § 1489 odst. 2 věta první obč. zák. - pozn. aut.).
Pro nepřípustnost odmítnutí dle § 465 obč. zák. (nyní § 1489 odst. 2 věta první oxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxní.
Nakládá-li s majetkem zůstavitele dědic, který je zároveň zákonným zástupcem nezletilého dítěte jako dalšího dědice, nelze z toho bez dalšího doxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xo, že dědictví nechce odmítnout, nelze považovat jednání, kterým se dědic jen informoval o stavu majetku a dluhů zůstavitele, jednání dědice směřujícx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx zpravidla považován úkon, kterým dědic zpochybnil dědické právo jiných osob, kterým uplatnil nárok neopominutelného dědice a kterým požádal soud o pxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxividuálních okolností konkrétního případu
(NS 21 Cdo 4391/2009, [C 11026])
Dědic, který se zachová po smrti zůstavitele vůči jeho zaměstnancům jxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxch práv a povinností z pracovněprávních vztahů a stát se jako dědic zůstavitelovým právním nástupcem v postavení zaměstnavatele.
(NS 21 Cdo 4391/200xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxektivně) způsobilá přejít na jiného. Dědic, který se zachová po smrti zůstavitele vůči jeho nájemcům jako pronajímatel, tím dává najevo, že hodlá vstoxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxtupcem v postavení pronajímatele; tímto způsobem projevuje svůj vztah k zůstavitelově majetku (k části dědictví) jako osoba, která ho chce vskutku naxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxx012)
Dědic, který dědictví odmítl, nemá naléhavý právní zájem na určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem věci náležející do dědictví.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x x681
Související předpisy:
Vzdání se dědictví
JUDr.
Martin
Šešina
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
Podle údajů z notářské praxe dochází xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxo dědictví připadlo ostatním dědicům nebo některému z nich, jak jsou v rodině již dohodnuti. Odmítne-li však takový dědic dědictví, a má-li potomky, hlxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxhledě již k složitým situacím, které mohou nastat, jsou-li potomci tohoto dědice ještě nezletilí.
Navrhuje se proto výslovně stanovit, že dědic, kxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx v prospěch jiného. Dědic se samozřejmě může dědictví vzdát i ve prospěch několika ostatních dědiců, a pak se mezi ně jeho dědický podíl rozdělí tak, jak tx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxdické posloupnosti podle pořízení pro případ smrti a podle zákonné posloupnosti, protože i dědic ze zákona nebo z dědické smlouvy může se svým dědictvíx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxojevem vůle jiné osoby. Přijme-li obmyšlený dědic dědický podíl jiného dědice, musí být pamatováno na nezúčastněné třetí osoby.
Kdo nabývá dědickx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx s tím pojí. Dědic, který dědictví neodmítne, se stává zůstavitelovým právním nástupcem a jako takový nemá jen práva, ale i povinnosti. Neodmítl-li dědxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxže ti na právním jednání dědice, který se dědictví vzdá, a obmyšleného dědice nejsou účastni. Proto se pro úplnost poukazuje na přiměřené použití ustanxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxí soudní protokol. Vzdá-li se však jeden ze spoludědiců dědického podílu ve prospěch druhého jen zčásti, nenastane účinek § 1720, neboť i zcizitel zůstxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x x xxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxjené, je záležitostí dohod zúčastněných osob.
Vzdá-li se ve prospěch jiného dědice dědic svého dědictví, půjde o jeho projev vůle, do něhož přirozexx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx se dědictví podle navrženého ustanovení a odmítnutím dědictví podle ustanovení předchozích. Je samozřejmé, že nejsou vyloučeny ani situace, kdy se dxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxého projevu vůle a zda uplatní své odpůrčí právo, popřípadě zda se jej vzdají. Totéž platí např. i ohledně odkazovníků.
Vzdá-li se dědictví nepominuxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxě stanovit, že vzdání se dědictví zahrnuje i vzdání se práva na povinný díl. Aby nedocházelo k pochybnostem, navrhuje se rovněž výslovně vyjádřit, že anx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxechání dědického podílu z pozůstalosti
IV. Vztah vzdání se dědictví k dohodě o výši dědických podílů
V. Obdobné použití ustanovení o zcizení dědictvx
xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxstavitele
I. Obecně
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xde mluví o vzdání se dědictví, avšak když z § 1475 odst. 3 vyplývá, že dědictvím je to, co dědici z pozůstalosti skutečně připadne, je zde namístě spíše mluxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxu, lze shrnout, že:
-
jde o zvláštní případ zcizení dědictví, k němuž může dojít až po smrti zůstavitele (viz § 1480),
-
vzdát se dědictví může dědix xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxx xxx xx xxxxxx xx xi dědic ještě část svého dědického podílu ponechá a tedy pokračuje v řízení o pozůstalosti jako dědic, kdežto v případě, kdy se zcela vzdá dědictví, dědixxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxtokolu v řízení o pozůstalosti,
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxx x xxx xx xx xxx xřívější vzdání se dědictví by nemělo právní účinky,
-
lze předpokládat, že i dědic, který od něj dědictví přijal, dědictví neodmítl a byl vyrozuměn x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxctví, dal by tímto svým počínáním najevo, že chce dědictví přijmout a nemohl by jej již odmítnout (§ 1489 odst. 2 obč. zák.),
-
dědictví se lze vzdát ve xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxké posloupnosti musí jít o dědice ve stejné dědické třídě (například není možné, aby se dědic ze závěti vzdal dědictví ve prospěch dědiců ze zákoné dědicxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x x xxxxxx x xxxxxch dědických titulů, kteří však své dědické právo úspěšně uplatnili v téže pozůstalosti (například když zůstavitel pořídil závětí o části pozůstalosxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxlu),
-
podmínkou je, aby i druhá strana (obmyšlený dědic) s nabytím dědického podílu souhlasila,
-
jde o právní jednání (smlouvu), ve kterém se xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxškodit své věřitele, mohou se tito dovolat relativní neúčinnosti (§ 589 a násl.) takového projevu vůle,
-
vzdání se dědictví nepominutelným dědicxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xxxlo, kdyby dědic dědické právo odmítl,
-
vzdáním se dědictví se dědic nezbavuje povinnosti splnit takové opatření zůstavitele (příkaz, nařízení oxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxx
x
x xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxc, který je přijal, jsou věřitelům za dluhy zůstavitele zavázáni společně a nerozdílně.
Otázkou je, zda se lze vzdát dědictví bezplatně nebo i za xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxsti odchylně od zákona, a tedy lze uvažovat o tom, že si oba dědici mohou domluvit úplatu za vzdání se práva. Nejde o ujednání porušující dobré mravy, veřexxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxi skončeno a dědici potvrzeno nabytí dědictví.
II. Rozdíl mezi zcizením dědictví a vzdáním se dědicxxx
xxzdíl mezi zcizením dědictví a vzdáním se dědictví spočívá zejména v osobách účastníků smluv. Zcizit dědictví podle § 1714 a násl. obč. zák. může po smrti xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxní se dědictví musí jít o vztah osob, které jsou spoludědici, kdežto zcizit dědictví lze v podstatě komukoli, kdo má právní osobnost.
Pokud se týče foxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxem v řízení o pozůstalosti, tedy ve formě soudního protokolu. Zcizení dědictví může být provedeno úplatně i bezúplatně, stejně jako vzdání se dědictvíx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
Je třeba objasnit, co vlastně dědic, který se vzdává dědictvíx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxč. zák.) nebo závěti. Zůstavitel může určit dědické podíly dědicům i tak, že mezi ně rozdělí své věci a dědický podíl takového dědice je představován jemx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxdiců.
Jako příklad možného využití tohoto institutu dědického práva může posloužit situace, kdy dědic, který má dědit třetinu pozůstalosti, se vzxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx v tom, že třetí spoludědic, který by s dohodou o rozdělení dědických podílů (§ 1693) s tímto obsahem nesouhlasil, nemůže takovéto smlouvě bránit.
V pxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx Přihlédneme-li k § 1693 odst. 2, dle kterého si mohou dědici dohodnout jinou výši dědických podílů, než jakou jim zůstavitel vyměřil, pokud to zůstavitxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxít alespoň za předpokladu, že zůstavitel takovéto počínání výslovně nezakázal.
Přenechá-li dědic spoludědici vzdáním se dědictví celý svůj dědixxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxli se o pozůstalého manžela, xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxo práva k pozůstalosti žalobou podle § 189 odst. 2 z. ř. s. Otázkou je, zda by tak mohl učinit, pokud se na jeho straně dodatečně objeví silnější dědický titxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxlou pozůstalost. Lze usoudit, že by mohl své dědické právo z této závěti uplatnit, když původně dědictví neodmítl.
Také je třeba uvést, že dědic, ktexx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxx xdy dědictví přijal a je vázán tím, co do té doby učinil dědic, který se dědictví vzdal (§ 107 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.). Zejména je vázán txxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxdě o výši dědických podílů
xtázkou je, zda se lze vzdát dědictví v dohodě o výši dědických podílů (§ 1693 obč. zák.), případně v dohodě o rozdělení pozůstalosti (§ 1694 a násl.), nebo xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xim předcházet. Nejprve dojde ke vzdání se dědictví dědicem ve prospěch spoludědice, jakmile ten s tím vysloví souhlas, nabude takové právní jednání účxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxí dědictví, stane-li se dědicem jediným. Zbude-li v řízení více dědiců, budou moci uzavřít dohodu o výši dědických podílů nebo dohodu o rozdělení pozůsxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxují mezi sebou práva a povinnosti spojené s tímto vzdáním se dědictví (např.
regres
mezi nimi pro případ, že by dědic, který se dědictví vzdal, byl nucen xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxylých dědiců o výši jejich dědických podílů nebo dohody o rozdělení pozůstalosti.
Občanský zákoník neupravuje dobu, po kterou se dědic může vzdát dxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxc již byl vyrozuměn o svém dědickém právu a o právu dědictví odmítnout, a vyjádřil se tak, že dědictví neodmítá (přijímá). Lze říci, že vzdát se dědictví vx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxlení pozůstalosti nebo než soudní komisař vydá usnesení o potvrzení nabytí dědictví podle dědických podílů (§ 1697 odst. 3).
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxí mají obdobně použít § 1714 až 1720 obč. zák. o zcizení dědictví. Občanský zákoník mluví o obdobném použití těchto ustanovení, avšak na místě by bylo spíxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xoud ví, neboť bylo učiněno před ním do protokolu v řízení o pozůstalosti. Z § 1714 odst. 1 vyplývá, že vzdáním se dědictví vstupuje nabyvatel do práv a povixxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxe jeho podíl z pozůstalosti. Také smlouva podle § 1714 odst. 2 nebude o vzdání se dědictví sepisována, § 1490 vyžaduje v podstatě pouze dva úkony, a to vzdáxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx vzdání se dědictví platí, že nabyvatel nemá právo na věc náležející zciziteli nikoli jako dědici, ale z jiného právního důvodu (například má právo na přxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxdic nebo jakýmkoliv jiným způsobem, měl-li by na to převodce právo (§ 1716). Platí zde také § 1717 až 1719. Záleží zejména na dohodě obou stran, jak svá práxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
Z § 1720 obč. zák. vyplývá, že nabývající dědic i dědic, kxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxx xsou tito dědici věřitelům zavázáni, když již byli poučeni o výhradě soupisu. Odpověď je jasná, když oba dědici buď uplatnili výhradu soupisu nebo když jx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xe v daném případě pro ně příznivější. Neuplatnil-li vzdávající se dědic výhradu soupisu, bude odpovědnost za dluhy neomezená, i když dědic, který dědixxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxém případě, když dědic, který dědictví přijal, výhradu soupisu neuplatnil, bude odpovědnost za dluhy opět neomezená a nesníží ji ta skutečnost, že dědxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxosti, případně když došlo ke vzdání se dědictví během lhůty k vyjádření o výhradě soupisu, bude pro odpovědnost rozhodující vyjádření dědice, který děxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxce, který dědictví přijal, o zaplacení své pohledávky, kterou mu dobrovolně neuhradili.
Pokud se týká vzájemného regresu mezi dědicem, který se děxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxzorněni na odpovědnost podle § 1720 obč. zák. a také na to, že si mohou mezi sebou dohodnout, že dědic, který dědictví přijal, nahradí dědici, který se dědxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxdíl přijal, může s ostatními dědici uzavřít dohodu o rozdělení dědických podílů (§ 1693), popřípadě dohodu o rozdělení dědictví (§ 1694 a násl.), které xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
VII. Vzdání se dědictví a dohoda o rozdělení pozůstalosti
xx xlatnosti zákona č. 40/1964 Sb. byly uzavírány i takové dohody o vypořádání dědictví (nyní o rozdělení dědických podílů podle § 1693 obč. zák. nebo o rozdxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxplatu svých dědických podílů v penězích, a zůstane jim v podstatě jen zachováno dědické právo (§ 1475 odst. 1).
Dědice k tomu vede nejen důvod uvedený x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xachovat si dědické právo pro případ, že se v budoucnu objeví další majetek zůstavitele, který by již chtěli získat. Lze předpokládat, že tomu tak bude stxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xení zakázána, nezakáže-li ji zůstavitel výslovně svým pořízením pro případ smrti.
Je tedy otevřena další možnost pro uzavření dohody dědiců, kteřx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxstavce 2 komentovaného ustanovení vyplývá povinnost dědice, který se dědictví vzdal, splnit příkaz, odkaz nebo jiné opatření zůstavitele, které podxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxpitelnou věc výlučně z jeho majetku nebo kdy zůstavitel u vědomí určitých výjimečných schopností uložil takovému dědici povinnost něco vytvořit (napxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxrý již dědictví přijal, se nemohl vzdáním se dědictví splnění této povinnosti vyhnout
Také v tomto případě bude soud postupovat podle § 1690 odst. 2 oxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxkud se týče podání zpráv o takových odkazech, jejich případného splnění nebo zajištění splnění, bude se postupovat podle § 1691. I pro takovéto povinnoxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxkým podílem, musí splnit dědic, který dědictví přijal s ostatními dědici.
Judikatura:
Za pozůstalostního řízení musí se vzdání dědictví státx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxmo o sobě odporovatelným, nýbrž jen za všeobecných podmínek, za jakých lze odporovati jiným právním jednáním vůbec.
(Vážný 5633/26)
Odevzdá-li xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx onen spoludědic universálním dědicem a nebude zavázán sám jediný za všechny zůstavitelovy dluhy.
(P. 1893, s. 240)
I odkazovník je oprávněn vzdátx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxsemně. Je platné vzdání se nároku z odkazu ve prospěch určité osoby, bylo-li příslušné prohlášení adresováno pozůstalostnímu soudu a došlo-li prostřxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxnovení:
§ 1 odst. 2, § 589 a násl., § 1475 odst. 1 a 3, § 1480, § 1485 až 1489, § 1518 odst. 1, § 1551 odst. 2, § xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ 1 odst. 2 a 3, § 98 až 288, z. ř. s., - § 107 odst. 4 o. s. ř.
Literatura:
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxtutárního orgánu při jednání za ni (nejen) v situaci zájmového střetu. Právní rozhledy, 2016, č. 23-24, s. 835,
FIALA, R., DRÁPAL, L. a kol., Občanskx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx
x x017, č. 2, s. 7,
Kondrová: Odmítnutí dědictví, zřeknutí se dědického práva a vzdání se dědictví jako staronové instituty dědického práva po rekodixxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx x x xxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxn o zvláštních řízeních soudních. Řízení nesporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015,
MACKOVÁ, A., MUZIKÁŘ, L. a kol. Zákon o zvláxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xědické. Brno: Barvič & Novotný, 1927, s. 123 a násl., -
MUZIKÁŘ, M., SVOBODA, J. Udělování souhlasu s právním jednáním za nezletilého v řízení o pxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xx xxx xxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xLAŠIL, F. Poznámky k článku „Odmítnutí dědictví s výhradou povinného dílu“
Ad Notam
, 2017, č. 3, s. 18,
ROUČEK, F., SEDLÁČEK, J. Komentář k Českoslovxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxcké právo. 2. vyd., Vesmír, 1926, s. 64 a násl.,
SVOBODA, J., KLIČKA, O. Dědické právo v praxi. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 4, -
ŠÍNOVÁ, R. Procesní zpxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x. 17, s. 616,
ŠKÁROVÁ, M. a kol. Vzory rozhodnutí a úkonů xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx: Leges, 2014, s. 294,
ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014,
TALANDA, Ax xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx
xxx x
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxx x
Všeobecná ustanovení
(Druhy pořízení pro případ smrti)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xo právního postavení a vztahů dědiců a dalších osob. Na druhé straně pak závisí na vůli osob takto dotčených právním jednáním zůstavitele, zda přijmou tx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí poměrů nastalých úmrtím zůstavitele ještě další právní jednání, k nimž patří:
-
manželská smlouva o majetkovém režimu, kterou lze rovněž uspořádxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx,
-
povolání správce pozůstalosti (§ 1536),
-
povolání vykonavatele závěti (§ 1553 odst. 1),
-
prohlášení o vydědění (§ 1646 a násl.),
-
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxvací nezpůsobilost (§ 1525 až 1528), účinky omylu (§ 1529 až 1531), formy (§ 1532 až 1538), úlohu a postavení svědků závěti (§ 1539 až 1541), povinnost mlčxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxdnání, výše uvedená. Lze přisvědčit tomu, že tato ustanovení platí i pro ostatní právní jednání, kterými zůstavitel upravuje vztahy k majetku pro přípxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxd smrti
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxx x xxxxtek a z § 1584 odst. 2 v případě dědické smlouvy, je jejich osobní charakter, vylučující zastoupení při těchto právních jednáních. Dle § 1496 je právo povxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Jedná se tedy na rozdíl od závěti či od dovětku o právní jednání nikoli jednostranné, které zůstavitel xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxduje vždy formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu (§ 1582 odst. 2).
xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Podstatné je, že se jxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx jímž může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz, nemůže jxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx samostatně, kdy zůstavitel nepořídí závěť a dovětkem pouze uloží povinnosti svým dědicům ze zákonné dědické posloupnosti, pak se jedná o dovětek intexxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxávních předpisů platných v době, kdy zůstavitel pořídil. Aby závěť byla platná, musel být zůstavitel v době jejího pořízení způsobilý dle tehdy platnýxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxnou změnu, když platí, že zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. po 1. 1. 2014 (přesněji řečeno se toto ustanovení vztahuje i na xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu. Totéž platí o dovětku i o vedlejších doložkách v pořízení pro případ smrti, pokud jim práxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xe třeba v řízení o pozůstalosti nejprve zkoumat, zda závěť vyhovuje předpisům platným v době jejího pořízení, a pokud dojde k závěru že tomu tak není, je nxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx.
Judikatura:
x xxxxxxx xxx xxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxtalosti neb aspoň k poměrné její části.
(Vážný 2242/23)
Související ustanovení:
§ 547, § 551 až 554, § 555, § 556 odst. 1, § 559, § 561 odst. 1 věta první, § 563 až 568, § 574, § 576, § 5xxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xx xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx § 3026 odst. 2, § 3070
Související předpisy:
(Povinný díl)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x x491 a 1492):
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxládá ani částečnou neplatnost té závěti nebo dědické smlouvy, která nedbá práv nepominutelných dědiců.
Obecně
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxt majetek v rodině je jednou ze zásadních otázek dědického práva. Jde o odpověď na otázku, zda je zůstavitelova pořizovací vůle zcela neomezená, či zda mx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxelovy svobody je ochrana dětí jím zplozených, zejména dětí nezletilých, případně i dalších zůstavitelových potomků a upevnění vzájemných rodinných xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxnný díl nepominutelného dědice, na druhé straně z něj (a z důvodové zprávy) vyplývá, že když zůstavitel nepominutelnému dědici povinný díl nezanechá, xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxtý majetek.
Komentované ustanovení mluví o nepominutelném dědici, avšak kdo jím je, to stanoví až v § 1643 odst. 1 obč. zák. - nepominutelnými dědici xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxxx x xxxxx
Na jedné stranx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxtomci (§ 1643 odst. 1). Na druhé straně však zákon posiluje vůli zůstavitele v tom směru, že nezakládá ani částečnou neplatnost závěti nebo dědické smloxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx mu náleží pouze povinný díl jako pohledávka za dědicem či za dědici. Jedinou výjimkou, kdy se nepominutelný dědic stane spoludědicem je, když mu zůstavxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx 1 věta první), nedohodne-li se s dědici na jiném způsobu úhrady povinného dílu, například na vydání věci z pozůstalosti, jak má na mysli § 1654 odst. 2, nexx xx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxnutelného dědice za spoludědice a přenechat mu dědický podíl na celé pozůstalosti o velikosti jeho povinného dílu, i když tak neučinil zůstavitel. Lze xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxný díl pouze tehdy, když zůstavitel pořídí závětí nebo dědickou smlouvou o celé své pozůstalosti ve prospěch jiné osoby, popř. i ve prospěch nepominutexxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xákonné dědické posloupnosti v první dědické třídě dědicem nebo spoludědicem zůstavitele k té části pozůstalosti, o níž zůstavitel nepořídil (viz § 14xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx x x xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxutelnému dědici takto nepřipadl dědický podíl rovnající se svojí čistou hodnotou hodnotě povinného dílu, který mu náleží, měl by právo na doplnění.
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxáleží:
-
když se práva na povinný díl zřekl (§ 1484 odst. 1),
-
došlo-li k jeho platnému vydědění (§ 1646 odst. 1) a
-
vzdá-li se dědictví (§ 1490 xxxxx xxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxví odmítl a nevyhradil si povinný díl (§ 1485 odst. 1 věta druhá),
-
je-li pozůstalost předlužená tak, že na povinný díl nic nezbývá.
Zákon o zvxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xíl.
Je-li nepominutelný dědic svěřenským nástupcem, následným dědicem, pak lze říci, že přijme-li toto dědictví, byť mu připadne z vůle zůstavitexx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xi nikoli. Pokud se tohoto svého práva vzdá, závazek zanikne (§ 1981, § 1723 odst. 2 obč. zák.), závazek zaplatit povinný díl může zaniknout také prominutxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xřípadech, xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxm obeslán, avšak může tak učinit před obecným soudem, nikoli před soudem pozůstalostním. Soudní komisař nemá v řízení o pozůstalosti povinnost po něm pxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxovník (§ 1671), pokud nepřichází nepominutelný dědic v úvahu jako ten, o němž lze mít důvodně za to, že je zůstavitelovým dědicem, jak má na mysli § 110 odsxx x xx xx xx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxpominutelný dědic v důsledku toho přicházet v úvahu jako dědic ze zákona.
Zůstavitel může podle § 1644 odst. 3 obč. zák. nepominutelnému dědici uložxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxona ve smyslu ustanovení § 479 obč. zák. (nyní § 1463 odst. 2 obč. zák. - pozn. aut.) je podíl vypočtený z celého dědictví, a nikoli jen z té části dědictvíx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxící toliko povinný díl, není reprezentantem pozůstalosti a nemůže jí proto ve sporu zastupovati.
(P. 1905, s. 549)
Oprávnění nepominutelného dědxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxati povinný díl jest rozeznávali nárok na povinný díl, jenž vzniká teprve tou skutečností, že jej nepominutelný dědic uplatnil.
(Vážný 18787/44)
xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxnou cestou.
(Vážný 9266/29)
Nepominutelný dědic není ve skutečnosti dědicem, nýbrž jen pozůstalostním věřitelem.
(Vážný 10755/31)
Souvxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xx95 a násl.
Související předpisy:
§ 110 odst. 1, § 113, § 185 odst. 3 písm. b), § 200 z. ř. s.
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
Karel
Wawerka
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xlidu, po zralé úvaze a s rozvahou, svobodně a bez závislosti na jiných osobách. Z těchto důvodů se navrhuje stanovit, že neplatné je povolání za dědice osxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx učiněným v době, kdy se zůstavitel nalézal v péči takového zařízení nebo kdy jinak přijímal jeho služby. Totéž má platit i pro nařízení odkazu. Osobou, kxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xormě veřejné listiny, protože taková závěť je výlučným projevem vůle zůstavitele (na rozdíl od dědické smlouvy, která se uzavírá za přítomnosti obou sxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxnucení. Proto odpadá obava z nepřípustného zůstavitelova ovlivňování.
Pravidlo o neplatnosti povolání za dědice nebo zřízení odkazu ve prospěch xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xle přesto tak neučinil, a tím dal najevo, jaká je jeho skutečná vůle. Obdobně i v případě, kdy zůstavitel měl možnost pořídit ve formě veřejné listiny, ačxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxdnuto k jeho zdravotnímu stavu a ke skutečnostem podmíněným časem, vzdáleností apod. Za těchto podmínek má být zachována jen platnost závěti nebo dověxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
Ustanovení se zabývá situací, kdy zůstavitel pořizuje závětí či dovětkem (§ 1498 obč. xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxtním či pečovatelském zařízení. Zůstavitel může pořídit v této situaci v jakékoli formě ve prospěch kohokoli, s výjimkou osob, uvedených v odstavci 1 kxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx o pořizovatele varovat, že jejich snahy o zneužití tísnivé situace pořizovatele se nemusí setkat s úspěchem. Jedná se o ustanovení na ochranu svobodné xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxá zařízení může jít, se obrátit na příslušné zákony, v daném případě na zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxovy pro seniory, domovy s pečovatelskou službou, hospice a podobná zařízení, ve kterých se zůstavitel v době sepsání závěti nachází.
Pokud se týče oxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxá takové zařízení spravuje (lze sem zařadit i osobu, která dané zařízení spravuje z titulu vlastníka), přičemž není rozhodné zda jde o osobu fyzickou nexx xxxxxxxxxxx xxxx
x
xxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
x
xxxxxx xxxxx v něm jinak působí (lze sem zařadit nejen osoby, které působí v orgánech právnické osoby, která takové zařízení vlastní nebo spravuje, nýbrž i osoby, ktxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxby poskytované sociálními zařízeními, společnostmi a jejich zaměstnanci nebo dobrovolníky nebo dochází denně, případně občas, do nějakého centra sxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxnizace, jež monitorují pomocí elektronického zařízení na dálku stav zůstavitele a zjistí-li, že upadl na zem nebo že se delší dobu nehýbá, vyšlou na mísxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxlatná, když povolal za dědice nebo odkazovníka osobu, která takové zařízení spravuje, nebo je v něm zaměstnána, nebo v něm jinak působí a nebude sepsána xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxá zajišťuje objektivitu zachycení pořizovatelovy vůle, a tudíž je možné, aby za situace, kdy se zůstavitel nachází v péči zdravotnického zařízení, moxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xáté v § 3026 odst. 2 obč. zák., vyžaduje-li právní jednání formu veřejné listiny, rozumí se jí notářský zápis. Pořídí-li zůstavitel ve formě veřejné lisxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx předpokládá, že notářský zápis zachytí přesně projev vůle zůstavitele a že pořízení zůstavitele v něm obsažené bude v souladu se zákonem. V daném přípaxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx. Zejména v těchto situacích, kdy notář sepisuje s pořizovatelem jeho závěť či dovětek v zařízení, v jehož péči se pořizovatel nachází nebo jehož služby xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxhou, vážně a bez donucení.
Komentované ustanovení stíhá neplatností právní jednání, sepsání závěti nebo dovětku, učiněné pořizovatelem ve formě xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxtiny, notářského zápisu, neplatnost nehrozí. Když lze tyto osoby platně ustanovit dědici či odkazovníky, má-li pořízení formu notářského zápisu, naxxxx xx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxtanovením § 1582 odst. 2.
Zhojení neplatnosti
V odstavci 2 komentovaného ustanovení se připouští, že původní neplatnost závěti podle odstavce 1 mxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx, a přesto tak neučiní. Znamená to, že zůstavitel má možnost pořídit formou notářského zápisu, tedy že mu to dovoluje jeho zdravotní stav po opuštění zařxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxl učinit pomocí osoby, které důvěřuje, kdyby se pro toto řešení rozhodl. Formulace vyvolává otázku, kdy taková situace nastane a kdy se tudíž původně nexxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx podmínka uvedená v odstavci 2.
Odstavec 2 je třeba vyložit tak, že závěť nebo dovětek nebudou neplatné z toho důvodu, že zůstavitel v nich pořizoval vx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx jednal pod vlivem podstatného omylu (§ 1529, § 1530) nebo mylné pohnutky (§ 1531).
Spory o dědické právo
Může docházet ke sporům o dědické právo, kdyx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xu byly poskytovány zdravotnické nebo sociální služby, nebo kdy jinak přijímal jeho služby, z toho důvodu, že po ukončení péče nemohl bez obtíží pořídit xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxvitel bez obtíží pořídit ve formě veřejné listiny a došlo proto ke zhojení neplatnosti.
Zpravidla bude třeba pro vyřešení sporu o dědické právo prokxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xřípadu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou (§ 170 z. ř. s.).
Související ustanovení:
§ 1498, § 1529 až 1531, § 1538, § 1582 odst. 2, x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxotních službách), - zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, - § 170 z. ř. s., - zákoník práce
Literatura:
xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xeho vypořádání.
Ad Notam
, 2016, č. 6, s. 15,
FIALA, R., DRÁPAL, L. a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. Praha: C. H. Beckx xxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxého potomka.
Ad Notam
, 2016, č. 4, s. 5,
KLEIN, Š. Dědická smlouva a darování pro případ smrti.
Ad xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxaviteli.
Ad Notam
, 2016, č. 5, s. 15,
MIKEŠ, J., MUZIKÁŘ, L. Dědické právo v teorii a praxi. Praha: Leges, 2011,
MUZIKÁŘ, L. Závěť. Zpravodaj Jednoxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxenskému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl III. Praha: V. Linhart, 1936, -
SVOBODA, J., KLxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
ŠEŠINA, M. Ještě k Příspěvku do diskuse o článku mgr. Šimona Kleina.
Ad Notam
, 2013, č. 6, s. 22,
ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a koxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxx x
xxxxx
xxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxistika závěti)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xx. Charakteristika závěti
III. Druhy závětí
IV. Rozdíly mezi závětí a dědickou smlouvou
V. Závaznost vůle zůstavitele
VI. Obecné požadavky kladenx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxávního jednání o závěti obecně
X. Určení dědice
XI. Další obsah závěti
XII. Datum pořízení závěti
XIII. Výklad závěti
XIV. Spor o dědické právo
XVx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
I. Obecně
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xak plyne zejména z § 1673 odst. 1 obč. zák. Je dědickým titulem, jehož prostřednictvím se zůstavitel svobodně rozhoduje pořizovat o svém majetku pro příxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
Odstavec 1 komentovaného ustanovení ve své první větě podrobně definuje pojem závěti. Důxxxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxsti. Zůstavitel tedy může tento svůj projev vůle kdykoli zrušit kterýmkoli ze způsobů, uvedených v § 1575 a násl. obč. zák. Zůstavitel nemůže nikoho povxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxt dědickou smlouvu, v níž se mohou navzájem povolat za dědice či za odkazovníka (§ 1592).
Podíl dědice na pozůstalosti může zůstavitel v závěti stanoxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xe svého majetku (zbudou-li pak již jen věci nepatrné hodnoty, platí § 1500 odst. 2 věta druhá). Pak budou jejich dědické podíly stanoveny poměrem hodnot xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxže zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz (viz § 1498).
III. Druhy závětí
Občanský zákoník upravuje:
1.
závěť pořízenou soukromou listinou, v jxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxx se dvěma svědky (§ 1534),
bb)
závěť nevidomého zůstavitele (§ 1535 odst. 1),
bc)
závěť osoby se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx
xx. Rozdíly mezi závětí a dědickou smlouvou
Závěť jako jednostranné právní jednání může zůstavitel kdykoli zrušit, kdežto dědickou smlouvou je zůstaxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxtí pro ni § 3 odst. 2 písm. d) obč. zák. - smlouvy mají být splněny. Dědickou smlouvu nelze jednostranně zrušit, nemá-li zůstavitel pro to oporu v zákoně nexx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxní občanského zákoníku. Tato zásada je zvýrazněna zejména § 1702, dle něhož se dědic nemůže zprostit povinnosti založené mu pořízením pro případ smrti xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxmítnout. Z § 1574 obč. zák. lze
a contrario
dovodit, že zůstavitel může dědici přikázat s pohrůžkou ztráty nějaké výhody, aby závěti neodporoval. Odpoxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. To je třeba mít na paměti při řešení všech otázek, které se vyskytnou v řízeních o pozůsxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxxx xe tato základní zásada rozvedena, viz např. § 1490 odst. 2, § 1506, § 1509, § 1629, § 1633 odst. 2 obč. zák., dle kterých platí, že ti, co nastupují k dědění na xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxtavitele. Nesplnění příkazu zůstavitele má za následek ztrátu dědického xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx pozůstalost jen tehdy, neodporuje-li to vůli zůstavitele (§ 1694 odst. 1, § 1696 odst. 1, § 1697 odst. 1, § 1697 odst. 2).
VI. Obecné požadavky kladené nx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxny v § 1525 a násl. obč. zák. V tomto viz například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1560/2011 o tom, že „je nesprávné zaujímat závěr o neplatnosti pxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxladě pravděpodobnosti (-). Výsledek důkazní
verifikace
všech v úvahu přicházejících právně relevantních důkazních prostředků, resp. důkazů, ktexx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx x xxxxxxxa naplnění podmínek pro aplikaci § 38 odst. 2 občanského zákoníku (pozn. aut.: zák. č. 40/1964 Sb.) představovat nikoliv možný či pravděpodobně možný sxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxh skutečností na straně jedné a skutečností předvídaných v hypotéze § 38 odst. 2 občanského zákoníku (pozn. aut.: zák. č. 40/1964 Sb.) na straně druhé] pxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxi první občanského zákoníku (§ 551 a násl.). Zdůraznit je třeba především požadavek existence vážné zůstavitelovy vůle (§ 551, § 552), prosté omylu (§ 1xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx návrhu, který mu byl učiněn.
Takovéto právní jednání musí být zůstavitelem učiněno osobně a svobodně, jednající nesmí být k právnímu jednání přinuxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxeným § 547 obč. zák. na každé právní jednání, musí svým obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
Platí § 1496 o tom, že právo povolat dědice je xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xznačit sám sebe údaji, kterými jej lze identifikovat, nejlépe tak, jak je uvedeno v § 3019. Zůstavitel by měl především uvést své jméno, příjmení, bydlixxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx kteří působili jako svědci úkonu (KS Brno 18 Co 64/2002). Není rozhodující na kterém místě v závěti tyto své osobní údaje zůstavitel uvede.
VII. Ustanxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx řadou ustanovení ji doplňuje nebo upřesňuje podle předpokládané xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
x xxxx xxxxx x xxxx xxk. věta druhá - řeší situaci, kdy zůstavitel povolal několik dědiců tak, že jsou všem určeny podíly, ale pozůstalost není vyčerpána, avšak ze závěti lze xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
x
x xxxx xxxxx x - řeší situaci, kdy zůstavitel rozdělí několika dědicům podíly, které vyčerpají celou pozůstalost a kromě těchto dědiců povolá ještě další dědice bez xxxxxx xxxxxxx
x
x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
x
x xxxx x xxxxxxxje osoby dědiců, pokud je nelze nepochybně zjistit z vůle zůstavitele,
-
§ 1504 a § 1505 - o uvolěném podílu,
-
§ 1530 odst. 2 - zachovává platnost zxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xemůže, případně když se zůstavitel při určení času jenom zmýlil,
-
§ 1580 - zruší-li zůstavitel novější závěť, ale dřívější uchová, má se za to, že dřxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxa spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555). Proto nezáleží na tom jak zůstavitel své pořízexx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxe k okamžiku, kdy byla pořízena. Tomu nebrání ani skutečnost, že účinky závěti nastávají až ke dni úmrtí zůstavitele.
VIII. Zhojení závěti neplatné pxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx Vážný pod č. 6576/26, stanovil základní pravidlo, když uvedl, že „i poslednímu pořízení, postrádajícímu formálních náležitostí platnosti, lze zjedxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxplatná, uvedli, že přesto žádají, aby byla při projednávání pozůstalosti respektována a souhlasí s tím, aby pozůstalost xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxx poslední pořízení zůstavitelovo, jak se stalo, bylo zachováno v platnosti, a ježto veřejné zájmy nejsou při tom nijak dotčeny, lze poslední pořízení i xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxž i v ostatních oblastech občanského práva dle tohoto občanského zákoníku. Předpokladem by mělo být, že s tímto řešením budou souhlasit ti, kteří by mělx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xbecně
Vlastní právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu (§ 547 obč. zák.), v opačném případě je takové právní jednání stíhxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxe-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Nesmí jít o zdánlivé právní jednání, neboť k zdánlivému právnímu jednání sx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxx
xxx xxxízení pro případ smrti platí ještě speciální ustanovení, jako například § 1551 a § 1552 obč. zák. pro případy, kdy zůstavitel hodlá do své závěti či dovětxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xůstavitelovy svévole, nesmí zjevně odporovat veřejnému pořádku, nesmí být nesrozumitelné a zůstavitel nesmí ukládat dědici nebo odkazovníku, aby uxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xtázkou, zda může zůstavitel pořizovat dědickou smlouvou, závětí, či dovětkem o majetku ve společném jmění manželů, kdy je sice vlastníkem takového maxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxkého soudu v Praze sp. zn. 11 Co 454/84, který uvádí, „že závěť není neplatná, i když v ní zůstavitel bez souhlasu svého manžela pořizoval o majetku, který xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xízení o pozůstalosti nemusí souhlasit s tím, jak zůstavitel o společném jmění pořídil a může žádat takové vypořádání společného jmění, jak vyplývá z § 7xxx
xx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxně činí, uvádí Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3373/2011 - Nejvyšší soud uvádí, že občanský zákoník výslovně nestanoví, jak má bxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxou kromě nejběžnějšího spojení „ustanovuji dědicem“ akceptovány také formulace „povolávám za dědice“, „určuji dědicem“, „odkazuji“, „daruji“ apoxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xkonu o odstranění takové nejasnosti a vedle znění textu listiny zjišťovat všechny okolnosti, za nichž byl projev vůle o ustanovení závětního dědice učxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx “daruji”, protože to navádí k názoru, že má jít buď o darování za života nebo o darování pro případ smrti, což může vyvolat spor o dědické právo. Stejně tak xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxat dědice nebo odkazovníka.
Zůstavitel však nemusí vždy více svým dědicům vyměřit podíl na pozůstalosti. Takovou situaci řeší § 1500 odst. 1 obč. záxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx je určení dědice, případně dědiců. Dědic by měl být označen tak, aby mohl být identifikován. Ustanovení § 3019 uvádí, že údaji, podle nichž lze člověka zxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxéně v oblasti označování osoby dědice je praxe benevolentnější, viz v tomto směru judikaturu ke komentovanému ustanovení, oddíl Určení dědice. Záklaxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xusí být zjistitelné, které určité osobě má zůstavený majetek připadnout“.
Nejlépe tedy bude, když zůstavitel takovou osobu označí jménem a příjmexxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxné označit údaji z obchodního rejstříku, zejména názvem, sídlem, identifikačním číslem. Vždy je třeba zjistit, zda daná právnická osoba má právní osoxxxxx xxxx x xx xxxxx xx x xxxx x xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xterou zůstavitel za dědice povolával své děti bez jejich bližšího označení s tím, že okruh dědiců v tomto případě je dostatečně určitelný. Také osoby syxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx se řídit zásadou, uvedenou v první větě odstavce druhého, že závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Také z § 1530 odstx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx dědice jako Ladislav a jeho skutečné jméno je Vladimír, přičemž obecně je známo, že takového člověka všichni oslovují Láďo a zůstavitel jej třeba ještě xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x umožňuje, aby zůstavitel povolal za dědice skupinu osob bez bližšího určení, xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xlenové však nebudou zůstavitelem označeni jmény, příjmením apod.
Ustanovení § 1503 odst. 3 nabízí řešení pro případ, kdy není přesně určena daná skxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxněnku, že za dědice byla povolána obec, na jejímž území měl zůstavitel poslední bydliště, která dědictví použije ve prospěch určené skupiny, jak jí to uxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxbilým dědicem nebo odkazovníkem se stane, pokud vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele.
Ustanovení § 1513 umožňuje zůstaviteli, aby povolal xx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xsoby dědice, které musí být uvedeno v každé závěti, může závěť obsahovat i další ustanovení, jež lze zjistit, popřípadě dovodit, především z následujíxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxdávka na vydání určité věci, popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva (§ 1477).
Dále z uvedených a chronologixxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxoníku.
Zůstavitel může ve svém pořízení:
-
určit osobu, která má právo na vydání jeho ostatků (§ 92),
-
rozhodnout, jak má být po jeho smrti nalxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x§ 133 odst. 1),
-
založit nadaci (§ 309 odst.1); podle § 309 odst. 4 však nadační listina, tedy i pořízení pro případ smrti, které je nadační listinou, xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx
x
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
-
zanechat pokyny o tom, jak mají být vypořádány majetkové povinnosti a práva k jeho majetku ve společném jmění s manželem v rámci řízení o dědictví (x xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxídit služebnost (§ 1260 odst. 1),
-
zřídit reálné břemeno (§ 1305),
-
vytvořit svěřenský fond (§ 1448 odst. 1),
-
poukázat na obsah jiné listxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxo v určitých jiných případech (§ 1513) na svěřenského nástupce jako následného dědice (§ 1512 odst. 1),
-
uvést pohnutku, která jej vedla k tomu, prox xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxě určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován (§ 1553 odst. 1),
-
určit osobu, která má právo vymáhat splnění jeho příkazu (§ 1571),
-
vyslxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxicích, zda jej splní,
-
přikázat dědici nebo odkazovníku s pohrůžkou ztráty určité výhody, aby závěti neodporoval (taková pohrůžka však nemá právxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxbo odkazovníku (§ 1597),
-
přikázat odkazovníku splnění dalšího odkazu (§ 1599),
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx podobný účel mají být poděleny (§ 1600),
-
pověřit i jinou osobu, aby zvolila, kterou z několika věcí má odkazovník dostat (§ 1606),
-
přikázat zxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxřil (§ 1693 odst. 2),
-
přidělit dědicům jednotlivé věci ze svého jmění (§ 1694 odst. 2),
-
pověřit třetí osobu určením, jak má být pozůstalost roxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx se stává, že zůstavitel spojí se závětí další právní jednání, například odvolá své závěti dříve pořízené, učiní příkaz k započtení, vydědí svého potomxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxce pozůstalosti nebo některé její části (§ 1556 odst. 1), což však vyžaduje formu veřejné listiny.
Nejvyšší soud v roce 1919 judikoval (rozhodnutí sxx xxx xx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx. zák. (pozn. aut.: nyní § 2149 odst. 1) lze modifikovati též v posledním pořízení.
XII. Datum pořízení závěti
Občanský zákoník výslovně nestanovíx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxmu prevence sporů o platnost závěti je však nutno každému pořizovateli závěti uvedení data pořízení v závěti doporučit. Datum nemusí být přitom uvedenx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxsátých narozenin, případně když v závěti uvede jiný údaj, ze kterého lze datum jejího pořízení dovodit. Závěť bez data může být považována za platnou, jxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xořídí-li však zůstavitel několik závětí bez data, které si odporují, tedy když vedle sebe nemohou obstát, jsou neplatné všechny; bude-li alespoň v jedxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xata, ztratil pořizovací způsobilost, přičemž při projednání pozůstalosti bude rozhodným zjištění, zda závěť napsal v době své plné svéprávnosti nebx xx x xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxuladu s odstavcem 1 komentovaného ustanovení, že je taková závěť neplatná.
Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 30 Cdo 1190/2004 uvádí, že údaj o daxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxt datum v textu závěti, které není datem, kdy byla závěť skutečně podepsána, a to ani v případě, že ověřovací doložka je vyznačena přímo na listině obsahuxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xávěti, nýbrž bude ověřena pravost podpisu a totožnost pořizovatele závěti.
Pořizuje-li zůstavitel závěť ve formě notářského zápisu, pak v takovéx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnce data má za následek neplatnost notářského zápisu.
Obecně lze odpovědět na otázku, ve kterém okamžiku lze považovat závěť za pořízenou, že se tak xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxí totéž, co pro všechna právní jednání, jak vyplývá z úpravy obsažené v § 551 a násl. obč. zák. Zde však sehrávají značnou roli také speciální ustanovení, xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxtná. Základní zásadu při výkladu závěti je v tomto ohledu třeba považovat obsah věty první odstavce 2 komentovaného ustanovení, že závěť je třeba vyložxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxatné, než jako na neplatné.
Druhá věta odstavce 2 komentovaného ustanovení obsahuje pokyny, jak postupovat při jazykovém výkladu závěti. Platí, žx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xobě vlastní smysl. Druhá věta § 1495 obč. zák. umožňuje, aby vůli zůstavitele objasnily i jiné listiny. Lze říci, že to mohou být listiny, na které zůstavxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxůstalosti vůli zůstavitele při pořízení závěti objasnit (viz § 146, § 147 z. ř. s.). Zejména u závětí psaných vlastní rukou zůstavitele dochází k tomu, žx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxotní dědici dokáží na výkladu závěti xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx
uveřejněný ve sbírce Vážný pod č. 432/1948. Podle tohoto judikátu je dohoda účastníků pozůstalostního řízení o výkladu nejasného a pochybného ustanxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xx xx x xxxx xxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xědických nároků. Narovnáním dochází k tomu, že si strany upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Narovnání později nelze odporxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxorné nebo pochybné, ledaže omyl vyvolala některá strana lstí. Narovnání dohodnuté v dobré víře nepozbývá platnosti ani tehdy, zjistí-li se na základě xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxna veškerá práva, nelze vztahovat k takovým právům, která byla vyloučena, ani k právům, která strany zřejmě nemohly mít na mysli.
O výkladu právních xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxí právních jednání) je nepsaným pravidlem právním též předpoklad, podle něhož žádný normotvůrce nezamýšlí dát jím tvořenému aktu
absurdní
nebo neroxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx
xxxxxxxx
xx xxxxxxxatické důsledky, k nimž vede. Také Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1650/98 uvedl, že jazykové vyjádření právního úkonu musí být nejprve vykládxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Ačkoli se obě rozhodnutí týkají výkladu smlouvy, lze zásady v nich obxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxup obecných soudů při interpretaci obsahu dohod mezi účastníky, bez zjišťování skutečné vůle účastníků těchto dohod a bez zohlednění konkrétních okoxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx v důsledku protikladných postojů účastníků se dospěje k závěru, že jde o spor o dědické právo, který bude třeba řešit podle § 169 z. ř. s., bude-li záviset xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxkud bude pro vyřešení sporu o dědické právo třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné a tedy bude třeba provádět důkazy. I v takových příxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxk, že když existují dvě závěti, jež vedle sebe nemohou obstát, že budou dědit všichni dědici z obou závětí.
XV. Evidence právních jednání pro případ smxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxto evidence, zápisy údajů do ní a sdělení údajů z jejího obsahu pak dále upravují § 35b a § 35c not. řádu a Předpis Notářské komory České republiky o Evidencx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxx x xxx xxxx xxxx xx x xxxdenci právních jednání pro případ smrti evidují listiny o právních jednáních zůstavitele učiněných pro případ smrti, mimo jiné též listiny o závěti a o xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxké úschovy.
Podle § 35c not. řádu zápisy údajů do Evidence právních jednání pro případ smrti provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notáxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xinému státnímu orgánu a osobě, která prokáže právní zájem, na jejich žádost, zda je či není evidována listina o právním jednání zůstavitele pro případ sxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxý byl pověřen provedením úkonů jako soudní komisař podle zákona o zvláštních řízeních soudních, má-li jít o listinu o právním jednání pro případ smrti uxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
Obecně
Mezi základní zásady soukromého práva patří zásada individuáxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxvně zakázáno, zásada
pacta sunt servanda
(smlouvy se mají plnit) a zásada dispozitivnosti (možnost odchýlit se od právní úpravy).
[NS 30 Cdo 1244/99x
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxaviteli vyloží, co podle předběžné dohody s ním pojal do připravovaného textu závěti a zůstavitel vyjádří s takovým textem souhlas nebo navrhne jeho úpxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxém spoluvlastnictví
(MS Praha 11 Co 454/1984 [Rc 43/1986])
Uvedla-li zůstavitelka v závěti výslovně jen konkrétní nemovitost, jež má připadnout xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxkou jiných věcí z tohoto dědictví. Nedostatek projevu vůle zůstavitelky o ustanovení téže osoby dědičkou ze závěti ohledně jiných věcí zůstavitelky nxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxtví.
(NS 4 Cz 64/1982 [Rc 50/1984])
Pouhé sliby vůči zůstaviteli a pouhé jeho přemlouvání nečiní poslední pořízení neplatným.
(Vážný 1003/21)
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxx x x xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xx xxx xbjektivní důvod a současně se musí stát pohnutkou pro projev vůle jednající dotčené osoby tak, že jedná ke svému neprospěchu.
(NS 33 Cdo 350/2000, [C 56xxx
xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxý majetek připadnout.
(NS 30 Cdo 1143/2002)
Ustanovení závěti, kterým pořizovatel poroučí svůj majetek „svým dětem“ bez uvedení bližších údajů o xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxk, že pořizovatel ustanovil za dědice všechny své děti. Nestanovil-li podíly jednotlivých dětí, jsou jejich podíly stejné (§ 477 věta druhá obč. zák.)x
xxx xxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx kdo jimi byli v době smrti zůstavitele a že závětními dědici jsou všichni, tj. jeho sestry, synovci a neteře ve vlastním příbuzenském vztahu.
(NS 4 Cz 8/xx xxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xebylo ve smyslu §u 536 obč. zák. zmařeno její povolání za dědičku.
. (Vážný 4931/25)
Jde o ustanovení dědice, bylo-li v posledním pořízení po vypočtxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxém družstvu více osob, není to samo o sobě důvodem neplatnosti jeho závěti.
(NS 30 Cdo 1847/2002 [Rc 61/2005])
Ustanovil-li zůstavitel za dědice osxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxl. U. N. F. 3002]
Nezplozené (nepočaté) dědi nejsou vůbec způsobilé k právům a nemohou tedy ani opatrovníkem uzavříti odporovatelské jednání. Mohox xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx ve prospěch třetí osoby.
(Vážný xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx
xxS 21 Cdo 2992/2009)
Stanovil-li zůstavitel ve své závěti výslovně jen členský podíl v bytovém družstvu, který má připadnout jeho manželu jako závětx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxplatná, neboť v ní označený majetek patří ze zákona pozůstalému manželovi a není sám o sobě způsobilým předmětem dědění; proto ani taková závěť nemůže bxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxaní vlastnoruční (holografní) závěti, jež jakkoliv ovlivnila charakteristické znaky jeho rukopisu, způsobuje neplatnost dané závěti.
(NS 21 Cdo xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxev vůle vyložit tak, že se vztahuje i na úspory na vkladních knížkách, jež měl v bytě uloženy v době pořizování závěti o svém majetku, pokud v době smrti zůsxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxtele včetně obchodního podílu, a takto formulovaná závěť může i v případě, že byla učiněna formou notářského zápisu, vyvolat zamýšlené právní následkxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxat. Přitom tento požadavek je nutno vztahovat nejen na obsahové náležitosti smlouvy, ale také na obsahovou náležitost závěti, kterou má být předmětné xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxu ustanovení § 478 obč. zák.; jde o ustanovení dědice k výkonu práva odpovídající věcnému břemenu, jež má váznout na nemovitosti, kterou zdědí jiný dědixx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxx., musel by se upravit rozsah věcného břemene rozhodnutím podle ustanovení § 484 obč. zák. tak, aby jeho kapitalizovaná hodnota nezkracovala povinné dxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxé díly neopomenutelných dědiců peněžitě.
x xxx x xx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxu věcnému právu, jež bude trpěno jako věcné břemeno na nemovitosti, kterou zdědí jiný dědic, a jednak rozhodnutí soudu (dříve státního notářství), jímx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx x xxxx xxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx osobního závazku sjednaného dohodou podle § 51 obč. zák. upravujícího tzv. nepojmenované smlouvy. Formou závěti však takové právo nemohlo být platně xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx., byla v této části neplatná (pozn. aut.: nyní § 3070 obč. zák.).
IV. Účastník dědického řízení v období před 1. 4. 1983 mohl být v dobré víře, že mu vzniklx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
Odkázal-li zůstavitel, nájemce družstevního bytu a člen bytového družstva, v závěti dědici svůj členský podílu v družstvu (pozn. aut.: nyní družsxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxění ze závěti je byt.
(NS 21 Cdo 3400/2007)
Ustanovení závěti o povinnosti dědice (dědiců) vyplatit peněžité podíly jiným osobám nemá charakter poxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx, a tedy za účastníka dědického řízení (§ 175b OSŘ). Jeho dědické právo se omezuje na peněžitou výplatu dědického podílu a je odvozeno od majetku, který nxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxaného vyplácejícím dědicem, má dědic výplaty nárok jen na poměrně redukovanou částku. Není-li předmětem dědictví majetek, z něhož je výplata odvozenxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x závěti je určité a srozumitelné, jestliže postačuje k určení výše dědických podílů jednotlivých dědiců. Jestliže vůle zůstavitele směřovala k tomu, xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx smrti zůstavitele a bylo možné je očekávat i v budoucnu, potom platnost závěti ve vztahu k tomuto dědici nelze odmítat s odůvodněním, že mu zůstavitel odxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
K výkladu závěti
Vznikne-li pochybnost o obsahu právního xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxího úkonu může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a vůle jednajícího se při výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy uplatní, jen nexxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxemně. V případě, že nejasnost právního úkonu nelze odstranit ani pomocí výkladu projevu vůle, je právní úkon neplatný (§ 37 odst. 1 obč. zák.). Pomocí výxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx nelze se obmeziti na jeho slovné znění, nýbrž jest i jinak zjistiti pravou vůli zůstavitelovu
(Vážný 14462/35)
Jestliže zůstavitel nezanechal v pxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xástkách, které dohromady nevyčerpávají celé pozůstalostní jmění, jest jeho poslední pořízení pouhým dovětkem, nikoliv závětí, třebaže zůstavitel x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxeno ustanovení někoho dědicem, je třeba k doložení skutečné vůle pisatele závěti v pochybnostech zjišťovat vedle znění textu listiny i všechny okolnoxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxx x xx xxxxx xxx xxxxxx4])
Závěť je neplatná pro neurčitost ve vymezení okruhu povolaných dědiců jen tehdy, není-li ani výkladem právního úkonu možné dovodit, kdo se má stxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx vůli, kterou zůstavitel při pořízení závěti neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji.
(NS 21 Cdo 372/2001)
K posouzení skutečné vůle pisatele xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxvení závětních dědiců učiněn a z nichž lze dovodit skutečnou vůli zůstavitele. Okolnosti případu jsou skutečností existující vně vlastního projevu vxxxx x xx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxtem případu.
(NS 4 Cz 61/86, [Výběr 20/1986])
Okolnost, že pisatel poslední vůle použil výrazu, zůstaviteli cizího, nevadí, jen když výrazem krytx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x 586 obč. zák. xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxučiti každou jinou formu posledního pořízení.
2. Při úvaze, zda v těchto případech vyhověno požadavkům §§ 585 a 586 obč. zák. (pozn. aut.: nyní § 1542), xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxezna 1922, čís. pres. 110/22.)
K formálním náležitostem závěti
Spor účastníků o významu umístění data v závěti pro posouzení její platnosti je sxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xx ř. s.].
(NS 21 Cdo 3597/2009)
Za podpis závěti nelze považovat text, který neobsahuje označení zůstavitele ani jménem ani příjmením, např. „tvá maxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxených, pokud není prokázána vůle pořizovatelova, odvolati je tímto způsobem. Škrty a změny, provedené v holografní závěti cizí rukou, neodnímají posxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx zda a jak tato listina je nazvána.
(KS v Brně 18 Co 135/86, [Výběr 13/1986])
Poslední pořízení psané na nespojených listech, z nichž poslední má jen dxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xormě dopisu.
(R. S. 1766)
Související ustanovení:
x x xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x x xx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx x xxxxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xx36 odst. 1, § 1260 odst. 1, § 1305, § 1448 odst. 1, § 1477, § 1478, § 1490 odst. 2, § 1491 až 1493, § 1495 až 1498, § 1500 až 1506, § 1509, § 1513, § 1525 a násl., § 1529x x xxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x 1663, § 1673 odst. 1, § 1693 odst. 2, § 1694, § 1696 odst. 1, § 1697, § 1702, § 1903 až 1905, § 2149 odst. 1, § 3019
Související předpisy:
čl. 22 evropské nxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx x xxxx x xxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxx x xxxx x xxxx x xxx x. ř. s., - § 120 odst. 3 o. s. ř.
(Jiná listina)
JUDr.
Mxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
První věta komentovaného ustanovení předpokládá, že zůstavitel pořídí závěť, ve které mimo jiné (určení dědice a přxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxat dvě listiny. Zákon zde mluví o „náležitosti závěti“, což lze vyložit tak, že listina, na kterou závěť poukazuje, musí být učiněna v některé z forem plaxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxtelem podepsaná, s přítomností svědků (alografní forma), forma veřejné listiny (notářký zápis). Formu listiny s úlevami (viz § 1542 a násl.) lze radějx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx, že formy obou listin nemusí být shodné, že závětí ve formě holografní lze poukázat například na jinou listinu pořízenou ve formě alografní. Také závěť x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxi. Pokud se týče data pořízení jiné listiny, platí zřejmě to, co pro závěť (§ 1494 odst. 1 věta druhá), datum však lze doporučit. Není nutné, aby obě listinxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx měla být dostatečně určitě identifikována.
Otázkou je obsahová stránka oné jiné listiny. Bude-li v ní povoláván třeba další dědic nebo měněny podíxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xdkazovníku nebo dědici podmínku, doloží čas anebo uloží odkazovníku nebo dědici příkaz, půjde o intestátní dovětek (viz § 1498).
Jako příklad jiné xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxčném jmění manželů) pro případ smrti učinil (§ 764 odst.1). Do pokynu uvede zůstavitel svoji představu o tom, jak má být v řízení o jeho pozůstalosti vypoxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xá mít pohřeb (§ 114 odst. 1). Jinou listinu lze z hlediska obsahu charakterizovat tím, že obsahuje určité zůstavitelovo právní jednání, jiné, než jaké pxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxávní jednání zůstavitele. Taková listina bude zpravidla sloužit k vysvětlení zůstavitelovy vůle.
První věta komentovaného ustanovení mluví o stxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xe mají řídit tím, co zůstavitel v jiné listině stanovil (viz např. § 764 odst. 1 obč. zák., § 162 odst. 1 z. ř. s.). Platí § 545 obč. zák. o tom, že právní jednánx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxávní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu x xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxé závěti poukáže, které nesplňují formální náležitosti, kladené zákonem na závěť. Takovou listinou může být např. geometrický plán, který dokreslujx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxh závěti nebo některé své příkazy či přání v závěti obsažené, to co jej vedlo k napsání závěti ve prospěch určité osoby, dále poznámky zůstavitele či jeho xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxný čin, faktury a účty, které zůstavitel hradil za dědice. Také tyto listiny mohou, nutně však nemusí být se závětí nějak spojeny, měly by v ní však být dosxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxd by tam byla, nebude na ně hleděno jako na platná, protože listina nesplňuje náležitosti závěti, protože jiná listina například nebude podepsána zůstxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xysvětlení zůstavitelovy vůle, což je také důležitá funkce.
Mohou existovat i listiny, na které zůstavitel v závěti nepoukáže, najdou se v jeho pozůxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx určité výrazy v závěti, také třeba dojde s jejich pomocí k vyjasnění data, kdy byla závěť pořízena.
Lze říci, že komentované ustanovení v obou jeho věxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x§ 1649 odst. 1), prohlášení o některém z dědiců nikoli nepominutelných, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, že pozůstalosti nenabude (§ 1649 odxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx i s uvedením jejich hodnot a bližších údajů o tom kdy, případně za jakých příležitostí se tak stalo, a seznam opatří svým podpisem a třeba i datem, kdy jej pxxxxxxx
xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, ji na výzvu vydá soudu. Jelikož nejde o závěť, nebude zjišťován její stav a obsah postupem, uvedeným v § 142 z. ř. sx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxisu, předkladateli by mohla být vydána její kopie.
Judikatura:
Označení jako „koncept“ nevadí platnosti jinak úplné písemnosti jako závěti, vxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxx x x649, § 1663
Související předpisy:
§ 141, § 142, § 162 odst. 1 z. ř. s.
(Osobní charakter testovacího práva)
JUDr.
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Toto zákonné ustanovení xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxi. Zvýrazňuje se tak význam závěti i dovětku mezi ostatními právními jednáními a ochrana zůstavitele, který musí toto právní jednání učinit osobně. Roxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xvlivňována, ani vynucována.
Druhá věta tohoto ustanovení kromě toho, že zmenožňuje, aby zůstavitel pověřil jiného určením dědice, zakazuje pořixxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx společného dědice jich obou.
Judikatura:
Pomoc poskytnutá zůstaviteli při psaní vlastnoruční (holografní) závěti, jež jakkoliv ovlivnila xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxnímu dědici), aby určila dědické podíly (poddědiců). Pořizovatel musí nejen pojmenovati dědicovu osobu, nýbrž i určiti podíl, který má zděditi, a nemxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxitelem); není možné, aby tyto úkony za zůstavitele učinil jeho zástupce (zákonný nebo na základě plné moci).
[NS 21 Cdo 2968/2006 (Rc 7/2009)]
Soxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x
(Osobní pořízení zůstavitele)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Ustanovení podtrhuje základní myšlenku o tom, že obsah závěti, jakožto osoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx jednání. Proto pisatel závěti, není-li jím sám zůstavitel, musí vycházet z toho, co mu zůstavitel o obsahu závěti sdělil, co si přál aby do závěti bylo zaxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxavitele, kterými pořizuje pro případ své smrti. Toto ustanovení dbá o to, aby do pořízení pro případ smrti byla vtělena skutečná vůle zůstavitele a nikoxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xterý třeba zůstavitel akceptuje, čímž jej přijme za svůj. V případě, že zůstavitel pořizuje závěť ve formě notářského zápisu, dochází při přípravě zápxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xak, aby vůle zůstavitele byla upřesněna nebo uvedena do souladu se zákonem. Notář na základě takového jednání koncipuje závěť, předloží ji zůstavitelx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxuace nastává při koncipování dědické smlouvy či smlouvy o zřeknutí se dědického práva, kdy jde o právní jednání mezi dvěma stranami, kde jedna učiní druxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
Judikatura:
Pouhé kývnutí hlavou nemůže býti považováno za projev poslední vůle vylučující každou pochybnost.
(Gl. U. N. F. 4475)
Projev xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxoží, co podle předběžné dohody s ním pojal do připravovaného textu závěti a zůstavitel vyjádří s takovým textem souhlas nebo navrhne jeho úpravu.
(NS 2x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Dovětek
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Právní stax xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxx
Dovětek tvoří jednu ze tří forem pořízexx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx závěti) nepředstavuje dědický titul.
Dovětek, jak vyplývá již z jeho názvu, je v zásadě jakýmsi dodatkem či doplňkem závěti, kterým zůstavitel nařxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx vše do něj může zůstavitel uvést.
Dovětek může existovat vedle závěti (
kodicil
testamentární) , ale může také být samostatný (
kodicil
intestátnxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xakovém případě zůstavitel dovětkem pouze zaváže své zákonné dědice, aby splnili odkazy, případně jim stanoví jiné povinnosti, jež mohou být podle zákxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxů.
Obsahem dovětku nemusí být pouze to, co je uvedeno v tomto ustanovení, nýbrž zůstavitel jím může třeba určit osobu, která má právo vymáhat splnění xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxt (§ 1697 odst. 1), popřípadě v něm může uvést i další opatření, uvedená např. v komentáři k § 1494, oddílu VIII. - Obsah závěti.
S ohledem na § 764 odst. 1x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xvého života ohledně svého majetku pro případ smrti učinil, může zůstavitel také v dovětku nařídit, jak má být v případě jeho smrti vypořádáno jeho spolexxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx. Také to, co občanský zákoník stanoví o způsobilosti k pořízení závěti (§ 1525 a násl.), o účincích omylu (§1529 a násl.) a o výkladu závěti (§ 1494 odst. 2xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx jej za něj napsala a lze jej zrušit stejnými způsoby jako závěť. Dovětek se tedy neliší od závěti svojí formou, nýbrž obsahem - nepovolává se jím dědic.
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxa vyhotovuje. Může se stát, zejména v případech, kdy zůstavitel takovou listinu píše sám, že ji označí výslovně jako závěť, ačkoli její obsah o závěti svxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxipomenout § 3070, dle něhož se považuje za platný také dovětek o vedlejších doložkách v pořízení pro případ smrti, pokud jim právní předpisy účinné v dobxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxytí účinnosti tohoto zákona a vyhovuje-li jeho pořízení pro případ smrti tomuto zákonu. Prakticky se tedy může jednat o dovětky pořízené před 1. 1. 2014x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxtina závětí či dovětkem. K tomu může dojít zejména tehdy, když zůstavitel rozděluje jednotlivé věci ze svého jmění určitým osobám a z textu listiny nelzx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xxxx xbč. zák.
Může také dojít ke sporům o pravost a platnost dovětku mezi dědici a odkazovníkem. Takovéto spory bude řešit obecný soud, vzhledem k tomu, že xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxázku předběžnou.
Dále může dojít ke sporu mezi dědici o to, zda dovětek obsahuje příkaz, který musí být beze zbytku splněn (§ 1569 odst. 1) nebo zda jde xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx o spor o dědické právo, kdy by bylo postupováno podle § 169 nebo § 170 z. ř. s., popřípadě podle § 1673 obč. zák. Vzhledem k tomu, že je úkolem soudu dbát o to, axx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxno v dané otázce shody mezi dědici, nezbude než aby spory tohoto druhu řešil soud. Soudní komisař v rámci řízení o pozůstalosti může o takové věci rozhodnxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xistin) učinit právní závěr. Ten se může objevit v usnesení, kterým se řízení o pozůstalosti končí, výjimečně bude vydáno samostatné usnesení o vyřešenx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxování, lze říci, že řízení o pozůstalosti, jež se řadí mezi tzv. nesporná řízení, by nemělo být přeměněno na řízení sporné a lze připustit, aby byli dědicx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xx xx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxení, aby byla dědicům zachována možnost podat odvolání. Ostatně dědici budou nuceni k vyřešení sporu již tím, že soudní komisař jim s ohledem na § 1690 odxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx správce pozůstalosti v dovětku, který by musel být sepsán ve formě notářského zápisu (§ 1556 odst. 1) bude rozhodovat soudní komisař. V tomto směru viz § xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxel závěti, soud (pozn. aut.: míněn je soud pozůstalostní) i bez návrhu usnesením rozhodne, kdo z nich je oprávněn ke správě pozůstalosti.
Judikaturxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx nýbrž pořídil jen o jednotlivých věcech a o jednotlivých částkách, které dohromady nevyčerpávají celé pozůstalostní jmění, jest jeho poslední pořízxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxk, který nebyl zřízen se zřetelem k určité závěti, se pozdější závětí o sobě neruší, leč že by z ní byla nepochybně zřejmá vůle zůstavitelova, zrušiti i dřxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxější dovětek za zrušený.
(Vážný 3126/23)
Dopis, v němž zůstavitel sděluje, že učinil poslední pořízení a že v něm učinil určitý odkaz (třetí osobě) x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx 1, § 1491, § 1494 až 1497, § 1525 a násl., § 1529 a násl., § 1532 až 1550, § 1556 odst. 1, § 1569 odst. 1, § 1571, § 1594 odst. 1, § 1551, § 1552, § 1556 odst. 1, § 1561 ax xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx x xxxx x xxx xx xx xxx x x xx xx xx xx
xxteratura:
BAŠTECKÝ, J. Psychiatrické forenzní posuzování platnosti závětix xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x. 10, -
BUREŠ, J. Notář a závěť.
Ad Notam
, xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx x. 216,
DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J. ZUKLÍNOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné, díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013,
ELIÁŠ, K. Právnx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxk IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2015,
HOLÍKOVÁ, L. Veřejné zjišťování stavu a obsahu listiny.
Ad Notam
, 2015, č. 1, s. xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxs, jeho forma a umístění, aneb podpis jako podstatná náležitost právních úkonů (zejména závěti) ve světle judikatury. Právní rozhledy, 2011, č. 20, s. xxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx
xx xxtam
, 2013, č. 2, s. 5,
KLEŇOVÁ, V.
Favor
testament a neurčitosť prejavu vôle. Právník, 2013, č. 7, s. 664,
KOLESÁR, P. Prokazování způsobilosti k xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxnského zákoníku a obecného zákoníku občanského týkajících se závěti.
Ad Notam
, 2013, č. 2, s. 3,
KUNC, B., LYČKA, M. Právní úprava závětí dle nového oxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxteli.
Ad Notam
, 2016, č. 5, s. 15,
PAVELKA, J., ŠMÍD, D. Dědická smlouva a odkaz. Rekodifikační novinky, 2013, č. 9,
xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xd Notam
, 2018, č. 3, s. 4,
ROUČEK, F., SEDLÁČEK, J. Komentář k Československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxx, č. 5, s. 7,
SVOBODA, J., KLIČKA, O. Dědické právo v praxi. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 4,
- ŠEŠINA, M. Postavení odkazovníka v řízení o pozůstalostix
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxř. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014,
ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek II. Praha: Wolters Kluwer, xxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx s. 101,
VALEŠKA, J. Problematika pomoci jiné osoby při psaní závěti. Bulletin advokacie, 1997, č. 4, s. 24,
- WAWERKA, K. Kacířská úvaha o odkazovxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx když zůstavitel vyměřil jednomu nebo více dědicům dědické podíly o přesně stanovené výši, více jim zanechat nechtěl. Tím se otevírá prostor pro dědění xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxalosti v podobě zlomku či procenta. Stejně tak lze soudit v případě, když zůstavitel rozdělí mezi dědice své věci, aniž by tak chtěl pořídit o odkazech. Txxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx dědické právo ztratí. K tomu viz níže
judikát
.
První věta komentovaného ustanovení upravuje situaci, kdy zůstavitel povolá svou závětí jedinou osxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxučasně tomuto dědici určí podíl, a to buď v podobě zlomku či procenta na celé pozůstalosti, přičemž se nejedná o podíl 100 % na pozůstalosti. Může však dojxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxení o pozůstalosti ukáže, že zůstavitel měl ještě další velice cenné věci, které v závěti neuvedl. V těchto případech dědí zbytek pozůstalosti zákonní xxxxxxx
xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxekl se dědického práva, odmítl dědictví, byl platně vyděděn, stal se dědicky nezpůsobilým, případně se k němu podle § 1671 odst. 1 při projednání pozůstxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxovat na § 1633 odst. 2, který stanoví, že kdo nabyl dědictví proto, že dědic ani náhradník povolaný dědickou smlouvou nebo závětí dědit nechtěl nebo nemoxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxedl na jinou osobu, nelze při posuzování účinnosti závěti nebo její části již zpravidla mít za to, že by zůstavitel přesto chtěl, aby se ustanovený dědic xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xxxx xxx xxxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxící ustanovení:
§ 1499 až 1503, § 1594 odst. 1, § 1633 až 1641, § 1671
(Dědění ze závěti a ze zákona)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxtě odst. 2)se neuplatní, je-li ze závěti patrné, že závěť skutkovou podstatu první věty § 1500 odst. 2 naplňuje jen formálně v důsledku pouhého přehlédnxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxcům výslovně celou svoji pozůstalost, ale při vyměření podílů se zmýlí tak, že pozůstalost součtem vyměřených podílů vyčerpána nebude; pak xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxkáže, jak si mají pozůstalost reálně rozdělit - např. jednomu dům, druhému garáž a osobní automobil - a nevěnuje-li při výčtu pozornost bagatelním poloxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxtních dědiců se určí poměrem cen přikázaných věcí.
Z odstavce 1 vyplývá, že zůstavitel nemusí nutně dědicům určit podíly na celé pozůstaloxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxout jinou výši dědických podílů, než jakou jim zůstavitel vyměřil, pokud to zůstavitel výslovně připustil.
Občanský zákoník stojí na zásadě, že záxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxkého podílu může zůstavitel provést ve formě zlomku či procenta. Pořizovatelé závětí však nemají často zájem takto pořídit o svém majetku, nýbrž často xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxpouští § 1694 odst. 2). Dědické podíly dědiců jsou dány poměrem cen zůstavitelem jim přidělených věcí k obvyklé ceně aktiv pozůstalosti (§ 180 z. ř. s.). xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xědicům.
První věta odstavce 2 je obdobou § 1499 obč. zák. s tím rozdílem, že zde je zůstavitelem povoláno více dědiců s určitě stanovenými dědickými pxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
Podstata komentovaného zákonného ustanovení spočíxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxitel vypočítával věci, které má dědic dědit a přitom zapomněl některé věci uvést, je především nutno vycházet z vůle zůstavitele a pokud lze ze závěti doxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxi, že je dědí podle poměru svých dědických podílů, které jsou dány poměrem cen zůstavitelem jim přidělených věcí. Dominance skutečné vůle zůstavitele xxxxx xxxxx x x xxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx zůstavitel v závěti přidělí.
Je třeba v každém individuálním případě ještě posoudit, zda zůstavitel vyjmenováním jednotlivých věcí a osob, jež je xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxx. zák., tj. když zůstavitel nařídí určité osobě, aby odkazovníku vydala předmět odkazu. V případě pochybností bude třeba v souladu s judikaturou k obecxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxriem je, zda zůstavitel rozdělil podstatné, nejcennější, kusy svého majetku, což může nasvědčovat spíše tomu, že chtěl povolat dědice, případně zda rxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xřeba dodat, že výklad závěti musí být proveden za účasti všech osob v závěti uvedených, případně také za účasti dědiců ze zákona, pokud ti uplatňují své dxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxx xxxxxdných sporů viz výklad k § 1672 a § 1673 obč. zák. s přihlédnutím k § 168 až 170 z. ř. s.
Judikatura
Neúplnost výčtu věcí, které mají tvořit dědictví nexxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx)
Související ustanovení:
x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x
Související předpisy:
§ 110, § 168 až 170, § 180 z. ř. s.
(Podíly na pozůstalosti)
JUDr.
Martxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx jiným podíly nevyměří, případně když udělá chybu.
Obecně
Toto ustanovení řeší případy, kdy zůstavitel svojí závětí vyčerpá celou pozůstalost, axxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x
xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xe zjevně (stejně jako v ustanovení předchozím) jednalo o ochranu platnosti závěti. Jak vyplývá z důvodové zprávy, základním hlediskem je, že platnost xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xx x x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxtě formulovat. I v tomto případě však zákon stojí na zásadě, že závětní dědici, kterým zůstavitel vyměřil přesně jejich dědické podíly, nemají dědit víxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxci B čtvrtinu, dále ustanoví dědice C, D a E bez určení podílů z celé pozůstalosti. V takovém případě připadne každému z dědiců C, D a E jedna třetina ze zbývxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
Odstavec 2 řeší v první a druhé větě dvě rozdílné situacxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxíž nezbyde nic. Podle první věty se mají přepočítat podíly tak, aby se dědici D dostalo podílu rovného s dědicem, kterému bylo vyměřeno nejméně.
V tomxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxerému bylo vyměřeno nejméně, tj. 1/6, poté se provede součet všech čitatelů, tj. 3 + 2 + 1 + 1 = 7, který představuje nového jmenovatele. Podíly všech dědicx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxyde nic. Podle druhé věty se má z podílů dědiců A, B a C srazit tolik, aby podíl dědice D byl s nimi stejný (1/3, 1/3, 1/3 + 1/3, součet všech čitatelů 4, který pxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx všichni dědici stejným dílem, tj. každý jednou čtvrtinou.
Související ustanovení:
§ 555 a násl., § 577, § 583, § 1477, § 14xx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx x xxx xx xxxx x xxx xx xx xx
xxxxxxxí chyba zůstavitele)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Právní stav komentáře je k 1.5.201xx
xxxxxová zpráva uvádí další důležitou zásadu, kterou je třeba se řídit při výkladu závěti, když cituje z článku Prof. Emila Svobody: „Případ posledního poříxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxíce skutečné vůli zůstavitelově, hleděti spíše k myšlence než k doslovnému znění projevu.“ (Svoboda, 1921, s. 29).
Toto ustanovení, stejně jako řaxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx při psaní svého pořízení dopustit. Cílem je dosažení stavu, kdy bude takové právní jednání zůstavitele platné, i když by za jiných okolností a při přísnxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxavitelova) vůle naplněna co nejlépe. Tím se naplňuje obecný požadavek výkladu závěti tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele (§ 1494 odst. 2xx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxx a součet dědických podílů přesahuje 100 %. Je proto třeba provést redukci tak, aby součet dědických podílů činil 100 % a aby byl zachován poměr dědických xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxt všech čitatelů, tj. 28 + 24 + 14 + 7 = 73, který představuje nového jmenovatele. Podíly všech dědiců budou následující: dědic A 28/73, dědic B 24/73, dědix x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxicházející dědici (§ 110 odst. 1 z. ř. s.) seznámeni s obsahem závěti a budou vedeni soudním komisařem k jejímu objasnění a k dohodě. Pravidla, která přicxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xxx x xpor zůstane pouze o tom, jak mají být dědické podíly mezi ně rozděleny, nezbude, než aby o tom rozhodl pozůstalostní soud (soudní komisař) v usnesení, ktxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x x x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx případně pouze o spor o velikost dědických podílů. Na tom nic nemění ani to, že při objasňování skutečné vůle zůstavitele bude muset soudní komisař zjišxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxení o potvrzení nabytí dědictví, které vydá podle § 1697 odst. 3. Na tento případ (potvrzení nabytí dědictví dědicům ze závěti, kteří se neshodli na velixxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x 1697 odst. 3
Související předpisy:
§ 110, § 168 až 170, § 180, § 185 z. ř. s.
Literatura:
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
Karel
Wawerka
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
Obecně
Zákonodárce je i v tomto případě veden snahou, aby i v případě velmi nejasného vyjádření vůle zůstavitele v jeho závěti bylo možno takovou závěť uchráxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxou vůli zůstavitele ani zjistit jinak, například z listin, na něž zůstavitel v závěti poukázal, z jiných listin (např. z jeho dopisů), z výslechů případxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xpravených v rámci zákonné posloupnosti v § 1635 odst. 2 (první třída dědiců), v § 1637 odst. 2 (třetí xxxxx xxxxxxx x x x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx zůstavitele, připadne dědictví jeho dítěti, popř. v první třídě i vzdálenějším potomkům. Zůstavitel třeba povolá za dědice syna A, dceru B a děti syna C xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x x/3, dvě děti syna C každé po 1/9 a dvě děti nežijícího vnuka zůstavitele každé po 1/18.
Ze závěru prvního odstavce vyplývá, že část věty před středníkex xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxmě opačná, musí to znamenat, že byla zůstavitelem v jeho pořízení přesně vyjádřena, dědici byli způsobem vylučujícím jakoukoli pochybnost označeni a xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
Skupiny osob bez bližšího určení
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx za neplatnou. Občanský zákoník mluví o skupině osob (dědiců) bez bližšího určení. To je třeba nejspíše vysvětlit tak, že skupina těchto osob musí být něxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx obsahuje vyvratitelnou domněnku „má se za to“ a stanoví, že dědici jsou ty osoby, jež do dané skupiny patřily v době smrti zůstavitele. Tak se mohou stát dxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx To by měli mít na paměti pisatelé takových pořízení a mělo by je to vést k přesnějšímu určení osob dědiců, třeba tím, že termín členství osob ve skupině budx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xez bližšího určení, než má na mysli následující odstavec 3. Může jít například o společníky, s nimiž zůstavitel podnikal, jeho zaměstnance, členy klubxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xkupiny patřili v době zůstavitelovy smrti, nestanoví však jejich xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxem. Zůstavitel může také pověřit třetí osobu určením, jak má být pozůstalost rozdělena na dědické podíly, případně které věci z majetku v pozůstalosti xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxupiny
Odstavec 3 komentovaného paragrafu směřuje k dědicům, kteří potřebují pomoc z důvodů humanitárních (chudí, sirotci, bxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxl za dědice bez bližšího určení takovou skupinu osob, pak se má za to, že dědicem je obec, na jejímž území měl zůstavitel poslední bydliště. V případě časoxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xáměru pořizovatele. Také v tomto případě je na zůstaviteli, aby v závěti přesněji určil dědice nebo přímo právnickou osobu, která má dědit a naložit s děxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xědictví použije ve prospěch určené skupiny, lze považovat za zákonný příkaz dědici jak má naložit s nabytým dědictvím. K tomu viz také § 1571 obč. zák., pxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx V tomto případě by zřejmě příkaz vymáhala některá z organizací pečujících o skupinu osob, kterým má majetek z pozůstalosti sloužit, která se ovšem musí xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxra:
Povolání zůstavitelových sourozenců, o nichž ví, že již zemřeli, platí za povolání jejich descendentů podle kmenů.
(Peitler 382)
Není nezxxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxx 1143/2002, [C 1634])
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xrokazatelné, kdo je dítětem pořizovatele. Neobsahuje-li závěť další omezení, je třeba ji vykládat tak, že pořizovatel ustanovil za dědice všechny svx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxx
xxx xxxx xx xx xxxx93]
Související ustanovení:
§ 555 a násl., § 577, § 581, § 583, § 1477, x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx x xxxxxx x xxxx x xxxx x xxx, § 1477, § 1494 odst. 2, § 1500 až 1502, § 1504 až 1505, § 1571, § 1633 až 1641, § 1672 až 1673, § 1694, § 1697
Literatura:
FIALA, R., DRÁPAL, L. a kol. Občxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
x xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxs, 2011,
ROUČEK, F., SEDLÁČEK, J. Komentářk Československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxam
, 2016, č. 4, s. 3,
ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J. ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Díl II. 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2008.
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Úpravu přirůstání uvolněného dědického podílu v občanském zákoníku je možno považovat za důkxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxh podílů dochází tehdy, když zůstavitel pořídí o celé své pozůstalosti, avšak některý z povolaných dědiců odpadne, ať se tak stane už před smrtí zůstavixxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xřípadně podle § 1500 odst. 2 a zbylá část pozůstalosti připadne dědicům ze zákonné dědické posloupnosti (§ 1633 a násl.).
K přirůstání uvolněného dxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxdílu dědice, který nedědí, nejmenoval ani svěřenského nástupce (§ 1512 odst. 1 věta druhá - povolání za svěřenského nástupce se považuje i za povolání zx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxobecným výrazem znamenajícím rovné podělení (nejčastěji půjde např. o slova, že dědici mají dědit „stejným dílem“, „všichni společně“ nebo „všem stexxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x podíly nejsou určeny, mají právo na pozůstalost rovným dílem.
Komentované ustanovení se zabývá osudem podílu dědice, který nedědí. K tomu může xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xdst. 1),
d)
zřekl se dědictví poté co byl zůstavitelem povolán k dědění (§ 1484),
e)
odmítl dědictví (§ 1485),
f)
jeho povolání k dědickému pxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x dědici se při projednání pozůstalosti nepřihlíží (§ 1971 odst. 1 obč. zák., § 165 odst. 2 z. ř. s.).
Je třeba zdůraznit i tu skutečnost, že přirůstáxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxckého podílu. V důsledku zákonné úpravy přirůstání uvolněného dědického podílu nemohou dědicové, v jejichž prospěch se přirůstání děje, tento procex xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x693, popřípadě též vzdáním se dědictví (§ 1490).
V případě, že ze závěti dědí dědici, kteří by bez závěti byli dědici ze zákona v první dědické třídě (mxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí uvolněný dědický podíl po něm všichni další dědici ze zákona, nikoliv jen nástupci odmítnuvšího dědice. Nástupci odmítnuvšího dědice nemohou však bxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx závěti nemá náhradníka.
Přirůstání dědických podílů dědiců povolaných společně k dědění určité věci v pozůstalosti
Je třeba upozornit na usnesexx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxčité věci z pozůstalosti, aniž by každému dědici byl vyměřen konkrétní dědický podíl na této věci.
Nejvyšší soud uvedl, že v tomto případě již samotnx xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x
xine
partibus), a nedědí-li některý z nich, nezaujímají jeho místo zákonní dědicové, nýbrž podíl připadne zbylým dědicům této věci. Nejvyšší soud pouxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxvoláni k jednomu podílu x
xxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xy bylo možno rozšířit i na případ, když zůstavitel takto například povolá za dědice třetiny celé pozůstalosti společně několik dědiců.
Případy, v nixxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxle a zemře v mezidobí do potvrzení nabytí dědictví a místo něj nastoupí jeho dědicové.
Podíl nepřirůstá dědici, kterému zůstavitel vyměřil určitý pxxxx xxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xozůstalosti, nýbrž bude rozdělovat věci ze svého majetku a takto rozdělí věci, představující naprostou většinu jeho majetku, tedy v podstatě vše, co vxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxně určil jejich podíly.
Pokud podíl nepřirůstá žádnému ze spoludědiců ustanovených zůstavitelem, připadne dědicům ze zákona (
a contrario
§ 1504 xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xx xxxxx dědických třídách. Dojde-li k tomu, že některý ze zákonných dědiců nedědí, pak se o jeho podíl zvětší podíly ostatních dědiců v dané dědické třídě. Výjixxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
Judikatura:
Zásada § 560 o. z. o. (nyní § 1504 obč. zák. - pozn. aut.) platí také, zemřel-li některý z povolaných dědiců jix xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxx xx xx xx xxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x určitému podílu z pozůstalosti (určenému konkrétní věcí nebo procentem či zlomkem), nastává přirůstání uvolněného dědického podílu dědice, který nxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxnovení:
§ 531 až 534, § 1479, § 1481, § 1484, § 1485, § 1499, § 1500 odst. 2, § 1505 až 1506, § 1509, § l512 odst. xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ 165 odst. 2 z. ř. s.
Literatura:
ROUČEK, F., SEDLÁČExx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx 1935.
(Právo na přírůstek)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Komentované ustanovení v odstavcx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx dědický podíl přirůstá pouze těm spoludědicům, kteří byli povolání zůstavitelem bez přesného určení dědických podílů.
A contrario
z této zásady xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx zůstavitele) a některý z nich pak nedědí a není-li zůstavitelem pro takový případ pamatováno na náhradníka ani následného dědice (svěřenského nástupxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xaždého ke čtvrtině pozůstalosti a kromě nich ještě ustanovil dědice C, D, E bez určení podílů. U nich bude platit § 1500 odst. 1, dle kterého jsou jejich poxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x x jejich podíly se u každého z nich zvětší z jedné šestiny (tedy 2/12) o jednu třetinu ze čtvrtiny, tj. o 1/12 a budou nově činit u dědiců C, D, E, u každého 3/12x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx D a E, kteří by tak získali každý dědický podíl o celkové velikosti 3/12, tj. 1/4. Dědicům A a B by zůstal každému dědický podíl 1/4.
Související ustaxxxxxxx
(Přechod omezení)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Právní stav komentáře je k 1.5xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xejvíce vyhovět vůli zůstavitele. Jednoznačně se zde stanoví, že s přechodem uvolněného dědického podílu dědice, který dědictví nenabyl, na jiného děxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xice první pro případ, kdy zůstavitel omezení vztáhl výslovně jen na osobu jím povolaného dědice, a druhá, objektivního rázu, kdy dědic, jemuž napadl uvxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxré zůstavitel uložil povolanému dědici. Jako omezení lze přijmout i doložení času, spočívající v tom, že dědic bude po stanovené době povinen z vůle zůsxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxě bude na něm, zda splní přání zůstavitele, které jím nebude vyjádřeno jako příkaz, který je nutno bezvýhradně splnit.
Judikatura:
Příkaz jest bxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 1494, § 1499, § 1500, § 1505, § 1509, § 1561 a násl., § 1633 odst. 2, § 1695
Literatura:
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx.
Acta
Universitatis Carolinae-Iuridica, 1978, č. 2,
FIALA, R., DRÁPAL, L. a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. Praxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
SALÁK, P. Zamyšlení nad přirůstáním uvolněného dědického podílu. Právní rozhledy, 2015, č. 19, s. 657,
SVOBODA, J., KLIČKA, O. Dědické právo v praxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx x
x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxký zákoník. Komentář. Díl II. 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2008.
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxirůstání uvolněného dědického podílu (§ 1504 až 1506 obč. zák.), která řeší situaci, kdy dědic ze závěti nedědí a nemá náhradníka a přichází v úvahu tzv. xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxa (substituta) svému závětí povolanému dědici (institutovi) pro případ, že ten dědic dědictví nenabude. Zůstavitel může povolat náhradníka také svéxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxx dědic přední a posléze dědic následný (zadní), jakmile pomine odsunutí jeho dědického práva (§ 1512 odst. 1, § 1513).
Zůstavitel má v tomto směru někxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxtalost tak, jak budou ti před nimi postupně dědictví během řízení o pozůstalosti odmítat. Zůstavitel xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxla (institutovi). Zůstavitel může rovněž povolat dědici několik náhradníků tak, že všichni společně nabudou pozůstalost v určitých dědických podílxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx a musí být způsobilým dědicem (viz § 1562). Dědické právo nabývá smrtí zůstavitele. Náhradník dědické právo nenabude když se jej zřekl, byl-li platně vxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxádá se za obecné.
(Gl. U. 1541)
Ustanovení občanského zákoníku o dědění, zejména ust. § 476 a § 477 o závěti, nevylučují ustanovení náhradního dědicx x xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xásledky, nebrání tzv. obecnému náhradnictví.
(Rozbor a zhodnocení notářské praxe v řízení o dědictví a v řízení o registraci smluv, Pls 1/67 NS)
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx
(Alternativní náhradnictví)
JUxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xýslovně zřídíl náhradnictví pro případ, že by povolaná osoba dědit nechtěla, mělo by se mít za to, že tím bylo náhradnictví zřízeno pro oba případy, obsaxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx při výkladu tohoto ustanovení k § 2 odst. 2 obč. zák.
Zákonodárce zde rozvádí dvě základní varianty, a to kdy zůstavitelem povolaný dědic:
a)
dědix xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxže, což značí, že se zřekl dědického práva smlouvou se zůstavitelem (§ 1484), zemřel dříve než zůstavitel nebo současně s ním (§ 1479), stal se dědicky nexxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxx xxučiní a pouze povolá svému dědici náhradníka, má se za to (vyvratitelná doměnka), že náhradnictví bylo zřízeno pro oba tyto případy.
Praktický dopax xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxu závěru dospívá i důvodová zpráva.
Lze mít za to, že ustanoví-li zůstavitel náhradníka dědici např. výslovně pro případ, že se nedožije nápadu dědixxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
Související ustanovení:
§ 2 odst. 2, § 1479, § 1481, § 1484 a násl., § 1499 až 1500, § 1504 a násl., § 1507, § 1646 odst. 1
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxníka)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxmáhají tomu, aby se uplatňovala vůle zůstavitele, jedná se o stejnou zásadu, jaká je obsažena v § 1506 obč. zák. Za nejčastější omezení lze považov