89/2012 Sb.

Občanský zákoník: Komentář, Svazek IV, (§ 1475-1720)

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxx
x
xxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx
x xxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xSc.
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx

xxxx
    xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxský obecný zákoník občanský)
BGB
    Bürgerliches Gesetzbuch (německý občanský zákoník)
daňový řád
    zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
evropské nařízení x xxxxxxxx
    xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx 
    xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxtí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech 
    a o vytvoření evropského dědického osvědčení
exekuční řád
    zákon č. 120/2001 Sb., o soudnícx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxsolvenční zákon)
jednací řád
    vyhláška ministerstva spravedlnosti české republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní 
    a krajské soudy
katastrxxxx xxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
    xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx 
    xxko součásti ústavního pořádku České republiky
nesporný patent
    císařský patent č. 208/1854 ř. z., kterým se zavádí nový zákon o soudním řízení v nespornxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx x xxxxxxxx xxx
    xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx
    xxxxxxka č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif)
obč. zák. / občanský zákonxx
    xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxx
    xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xx xx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
    xxxařský patent č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský
tr. zákoník / trestní zákoník
    zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Ústava
    ústavní zákon xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxx
    xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
    zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
zák. o matrikách
    zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xx xx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
    zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
z. ř. s. / zákon o zvláštních řízeních soudních
    zákon čx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx


xxxxxxxxx x 
xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxxx soudních rozhodnutí Glaser-Unger Neue Folge (1898-1915) R Rozhodnutí a stanoviska uveřejněná ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu Váxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xS Ústavní soud VS vrchní soud
Úvod do problematiky dědického práva
Dědické právo lze chápat ve dvojím smyslu, xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxv a povinností zůstavitele na další osoby. Rouček, Sedláček (Rouček, Sedláček, 1936, s. 7) definují dědické právo jako "souhrn právních předpisů o přexxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx v zákonu o zvláštních řízeních soudních, v zákoníku práce, v zákonu o obchodních korporacích.
Vývoj dědického práva na našem území
xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxkoníků. Dědické právo bylo nejprve upraveno v obecném zákoníku občanském, který byl vyhlášen 1. 6. 1811 a platil na našem území do 31. 12. 1950, v § 531 až 8xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xtzv. nesporný patent) a zákon ze dne 19. 6. 1931, č. 100, Sb. z. a n., o zásadních ustanoveních řízení nesporného. V principu platilo, že úmrtím zůstavitexx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxtí, na niž se hledělo, jako by byla ještě v držení zůstavitele. Dědic, který chtěl dědit, se musel k pozůstalosti přihlásit a uvést titul, z něhož tak činí xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxost dědice za dluhy. Soud přijal a přezkoumal dědické přihlášky dědiců k pozůstalosti, dědic byl povinen splnit nařízení zůstavitele obsažená v jeho pxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxo že je splnění povinností alespoň zajištěno a jsou zaplaceny dědické poplatky, vydal dědici odevzdací listinu, jejímž doručením se xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxncepci zrušil občanský zákoník č. 141/1950 Sb., který stál na principu nabytí dědictví již dnem smrti zůstavitele. Dědění upravoval v § 509 až 561. Již z xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxdického práva. Zákoník již neupravoval dědickou smlouvu, dědicem byl i ten, komu připadl nejen veškerý majetek zůstavitele nebo poměrný podíl na něm, xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxé na dědice přešly smrtí zůstavitele, odpovídal dědic již jen do výše ceny nabytého dědictví. Odkaz byl redukován na jedno ustanovení § 537 s tím, že o odkxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxo pohřbu, byla-li mu zůstavena věc, jejíž cena je v poměru k ceně zanechaného majetku jen nepatrná, a jestliže souhrn odkazů nečiní více než čtvrtinu tohxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xčiněno prohlášení, zda nepřítomní nebo neznámí dědicové dědictví odmítají nebo ne, má se za to, že zůstavitel žádné takové dědice nezanechal. Bylo umoxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxu domácnost, nebo byla odkázána výživou na zůstavitele; mohl být také ustanoven náhradní dědic. V § 550 bylo prohlášeno za neplatné omezení dědice podmxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxk i pro rodiče a staré rodiče, umožňoval vydědění, upravoval zajištění dědictví, v § 557 obsahoval ochranu pravého dědice. Občanský zákoník č. 141/195x xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x x60 až 487, následovala tedy redukce dalších institutů. Zůstala zakotvená zásada, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele, zřeknutí se dědictví ale jix xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxvídal do výše ceny nabytého dědictví. Zákoník zavedl možnost dohody dědiců s věřiteli o přenechání dědictví k úhradě dluhů, stručně upravil svolání věxxxxxx x x xxx xxxxx xx x x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxx xtátní notářství provedlo vypořádání mezi dědici, nedojde-li o tom mezi nimi k dohodě, a upravil i zásady, na jakých má vypořádání dědictví spočívat. Měxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx do vlastnictví těm dědicům, kteří v zemědělství pracovali. Zákoník byl postupně novelizován, v části o dědictví zákonem č. 131/1982 Sb., který do dědixxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx stáří nebo v jiných závažných případech, s tím, že v listině musel být uveden důvod vydědění, a umožnil dále vznik věcných břemen na základě závěti. Novexx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxoritativně rozhodovat o vypořádání dědictví v případě, že se dědici na vypořádání nedohodli, a nahradila ji tím, že v takovém případě bude dědicům potvxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxla č. 554/2004 Sb. zařadila do občanského zákoníku § 480a až 480e o správci dědictví. Zůstavitel podle § 480d mohl listinou ve formě notářského zápisx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxnuje úpravě dědického práva v § 1475 až 1720. Důvodová zpráva k němu přiznává výrazné rozšíření ustanovení o dědickém právu. Již z porovnání obsahu občaxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxzena poněkud hypertrofovanou úpravou novou. Nicméně i obecný zákoník občanský obsahoval ustanovení o dědickém právu v 294 paragrafech. Nová úprava vxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx.“), což lze pozorovat již v úvodních ustanoveních občanského zákoníku o právu na pozůstalost, která jsou zejména v § 1475 odst. 1 a 3 velmi podobná § 501 oxxxx x x x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxskoslovenského občanského zákoníku vycházela z obecného zákoníku občanského, lze se v rozhodovací praxi při řešení nastalých xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx, Sedláček, byť s tou výhradou, že bude třeba vždy porovnat znění obecného zákoníku občanského a nového občanského zákoníku a pečlivě posoudit v každéx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx odst. 2 a k § 1646 odst. 1 a 2), přece jen bude ještě třeba se při řešení určitých situací obracet na starou judikaturu, Na některých místech výkladu je uvedxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxn jeho obsah, a také proto, že jde o ukázku brilantního právnického myšlení doby, ve které obecný zákoník občanský platil.
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxy. Jde například o obnovení institutu odkazu, vedlejších doložek v závěti (vykonavatel závěti, správce pozůstalosti, podmínky, doložení času, příkxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx rozdělení pozůstalosti (rozdělení třetí osobou, povolanou k tomu zůstavitelem, rozdělení soudem na žádost dědiců). Občanský zákoník také mění posxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx zůstavitel může ovlivnit to, jak bude vypadat po jeho smrti vypořádání jeho majetku a splněny jeho příkazy či případná přání, a to:
a)
dědickou smlouxx xx xxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx taková smlouva se v této části považuje za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti (§ 718).
c)
dovětek (§ 1498),
d)
prohlášení o tom, že dědic, xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx (§ 1663),
f)
smlouvu o zřeknutí se dědického práva (§ 1484),
g)
povolání vykonavatele závěti (§ 1553 a násl.),
Nařízení Evropského parxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxstin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (dále též “evropské nařízení o dědictví”), které vstoupilo v platnost dnem 17. 8. xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x době uskutečnění této volby nebo v době smrti. Osoba s vícenásobnou státní příslušností si může zvolit právo kteréhokoli státu, jehož je státním příslxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxplývat z ustanovení takového pořízení, tedy musí být obsažena v pořízení pro případ smrti. Věcná platnost úkonu, jímž byla volba práva učiněna, se řídí xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx jeho pořízení pro případ smrti (kromě dědické smlouvy) co do jeho přípustnosti a věcné platnosti. Volbu může uskutečnit v souladu s článkem 22 evropskéxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx3 obč. zák. K tomuto právnímu jednání dochází, když je darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, přijme dar, dárce se vzdá výslovně prxxx xxx xxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxčném jmění manželů které musí být provedeno v řízení o pozůstalosti, tím, že ještě za svého života vydá pokyn ohledně toho, jak by mělo být toto společné jxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxtele. To je zásadní obrat proti stavu, jaký nastolil již občanský zákoník č. 141/1950 Sb. a ve kterém pokračoval občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Zákon xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx, kterou jim zůstavitel sám přidělil jednotlivé majetkové kusy ze svého majetku. Nyní je rozhodující vůle zůstavitele a ta musí být dodržena, dědici se xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxe o majetek, který převzal po předcích a zvelebil jej, a proto jen on má právo rozhodnout o tom, jak s tímto majetkem bude po jeho smrti naloženo. Obezřetný xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxba reagovat buď novým pořízením, nebo alespoň tím, že v původním pořízení bude dědicům z jeho vůle ponechán prostor pro takové uspořádání majetkových pxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxže dědicům povolit i jiné dělení, které jim bude vyhovovat. Zásadní změna nové koncepce dědického práva by se dala shrnout tak, že zatímco dříve rozhodoxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx ustanovení občanského zákoníku, např. § 1494 odst. 2, který stanoví, že závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele, § 149x xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xvolněný odkaz, aby splnili s tím spojený příkaz, nařízení odkazu nebo jiné opatření zůstavitele. Posílení postavení závěti v novém dědickém právu lze xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxkud se uzdravil do té míry, že je schopen projevit vlastní vůli a není nutno čekat na rozsudek o zrušení omezení ve svéprávnosti, dále § 1547 odst. 1, dle něxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxli stanovené podmínky, a konečně § 1547 odst. 2, dle něhož dojde-li k porušení předepsaných formalit u závětí s úlevami, zejména chybí-li na listině podxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxst závěti. Další ustanovení směřují k tomu, aby byla zachována platnost závěti, případně aby závěť byla vyložena. K tomu slouží např. § 1578 odst. 1, dle xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx-li zůstavitel novější závěť, ale dřívější uchová, má se za to, že dřívější závěť nepozbyla platnost a hledí se na ni, jako by nebyla zrušena. Ani datum už xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx
xxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xle pozůstalost není vyčerpána, mají právo na zbylou část pozůstalosti zákonní dědicové; toto právo zákonní dědicové však nemají, zůstavil-li zůstavxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxněna co nejlépe. Podle § 1530 odst. 2 platí, že ustanovení závěti je platné, ukáže-li se, že osoba nebo věc byla jen nesprávně popsána; § 1531 stanoví, žx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xákoník také obsahuje řadu výkladových ustanovení doplňujících vůli zůstavitele, která by byla dle dosavadních ustanovení považována za neurčitá, pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxice nebo odkazovníka, které jím může být opakováno, musí být znovu vykonáno po smrti zůstavitele; podle § 1569 odst. 1 platí, že zůstaví-li zůstavitel xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxstavitel projeví jinou vůli. Také rozdělení pozůstalosti je vázáno na to, zda bylo zůstavitelem povoleno. K tomu viz např. § 1694, § 1696 odst. 1, § 1697 oxxxx x x x xxxx xxxxx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxsti, a to ve směru hlubšího poznání a pochopení úmyslů, přání a dispozic zůstavitele, vtělených do jeho pořízení. Platí sice, že nelze-li pro neurčitosx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx. 2, dle kterého je třeba závěť vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele (viz výše), což je třeba aplikovat nejen na výklad závěti, nýbrx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxtné než jako na neplatné (§ 574). Také slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spoxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxochybný (§ 578). Právní jednání zůstavitele lze vyložit též pomocí dalších listin, na které zůstavitel poukázal v závěti (§ 1495), případně za pomoci jxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxnáních pro případ své smrti. V tomto směru se lze inspirovat i rozhodnutím Nejvyššího soudu ČSSR 4 Cz 61/1986, které uvádí: "K posouzení skutečné vůle pixxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx x ustanovení závětních dědiců učiněn a z nichž lze dovodit skutečnou vůli zůstavitele. Okolnosti případu jsou skutečností existující vně vlastního prxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Pokud se týče věřitelů, těm se otevírají nové možnosti pro to, aby byly uhrazeny jejich pohledávky, které měli vůči zůstaviteli. Posílení jejich práv xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxost dosáhnout odloučení pozůstalosti, prokáže-li obavu z toho, že dědic má své věřitele a smísením zděděného majetku s jeho ostatním majetkem bude ohrxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx Věřitelé budou mít také právo na úplné uspokojení svých pohledávek, když se dědici ruší od počátku účinky výhrady soupisu v případech, kdy se ujme, aniž xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx smísil s částmi svého majetku, aniž lze rozlišit, komu co patří, pokud tomu tak nebylo již před smrtí zůstavitele (§ 1681). Totéž platí pro případ, když sx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx zajištění majetku v pozůstalosti, mohou navrhnout soupis pozůstalosti, být při něm, mají právo vyjadřovat se k němu.
xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x nedostatky nové úpravy, poněkud rozvláčné, opakující například zbytečně na několika místech zásadu, dle níž ti, kdo nastupují k dědění na místo původxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxitém § 1694 o rozdělení pozůstalosti, případně nesrozumitelné, obtížně vyložitelné, ustanovení § 1589. Také ustanovení převážně procesního charakxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xx, že nebere ohled na existenci společného jmění manželů, a tedy neřeší střet práva zůstavitele pořídit o majetku ve společném jmění manželů se stejným pxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x některých svých ustanoveních působí, jako by s ním počítal, když např. v § 1686 stanoví, že náklady na pořízení soupisu se hradí „z pozůstalosti“, přičexx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxl proveden. Při ležící pozůstalosti takový problém neexistoval, pozůstalost existovala sama o sobě, proměnlivá v čase, a byla odevzdána dědici ve staxxx xxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxně hotovosti, nejčastěji nalézal skutečně na jednom místě a bylo možno jej sepsat, kdežto nyní je nutno počítat s tím, že na místě samém se většina majetkx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx také postavení odkazovníka, který odkaz nenabývá přímo již úmrtím zůstavitele. Právní úprava předpokládá, že právo odkazovníka na nabytí odkazu budx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx x xxx xxxxx xxtno jednat v řízení o pozůstalosti. Občanský zákoník dále ukládá řadu úkolů správci pozůstalosti, jež budou obtížně splnitelné, bude-li správcem pozxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxci xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxledku toho také chrání dědické právo dědiců neznámých a dědiců neznámého pobytu (§ 1671). Na druhé straně však tato koncepce ve svém důsledku přispívá kx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxí zůstavitele nedozvěděl.
Pohlédneme-li však celkově na občanský zákoník v části o dědickém právu, lze říci, že přes určité nedostatky je přínosex xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xásady dědického práva
V průběhu historie lidstva se účel dědického práva měnil a nabytí majetku nebylo původně hlavním smyslem dědění. Jak uvádí Bonxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxbyl tuto moc, nabyl i majetek. Původní dědictví sloužilo spíše k převodu suverenity, tedy vlády nad rodem, než k převodu majetku. Teprve když se rod rozdxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
Dědické právo plní ve společenských a právních vztazích důležitou úlohu, neboť upravuje přechod práv a závazků zůstavitele na pravého dědice. Je přxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxvá zpráva k § 1475.
Základními zásadami, na nichž je současné dědické právo postaveno, jsou:
-
zásada zachování hodnot vytvořených zůstavitelexx
x
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxy přechodu práv a závazků zůstavitele, tvořících pozůstalost),
-
zásada absolutní povahy dědického práva,
-
zásada zajištění přechodu majexxx xx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxenství,
x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xe zásada zachování hodnot vytvořených zůstavitelem (případně též jeho předky) pro další generace. Tato zásada je jedním z nejdůležitějších impulzů, xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxvat. Pokud by tento základní impulz zůstavitele byl například narušen tím, že by se dědění nepřipouštělo a majetek zůstavitelem vytvořený by měl připaxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xyl nahrazen zájmem vytvořené raději spotřebovat a navíc omezit tvoření hodnot jen na rozsah toho, co se dá spotřebovat. Nastala by tedy ztráta zájmu tvoxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxi.
Další důležitou zásadou dědického práva je zásada zajištění přechodu majetku na jednotlivce, nikoli na kolektiv, např. obec či stát (individuaxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx. Je právem na pozůstalost, právem stát se dědicem, jde-li o dědice, který má nejlepší dědické právo (§ 1690 odst. 1). Tomuto právu odpovídá závazek všecx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx. do ustanovení § 1487 odst. 2 či do § 1671 odst. 1 a § 1672 věty druhé.
Zásada
univerzální sukcese
. Dědic jedním aktem (
uno actu
), zpravidla smrtí zůxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxce), vstupuje do všech práv a závazků zůstavitele, nabývá vše, aniž by musel každou věc či právo nabývat zvláštním právním jednáním, které zákon předpixxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxje zákon (§ 1475 odst. 2), nejen do práv a závazků, které jsou známé v době smrti zůstavitele, nýbrž i do práv a závazků, jež se objeví v budoucnu.
Pořizovací svoboda zůstavitele. Je na zůstaviteli, aby sám rozhodl o své pozůstalosti a určil, kdo buxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxnému dědici (§ 1643 odst. 1) musí zůstavitel zachovat dědický podíl, nýbrž jde o pouhou pohledávku nepominutelného dědice na povinný díl, jež musí být pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxzůstalosti (§ 1674 odst. 1) a nemůže ani dědici zakázat odmítnutí dědictví (§ 1485 odst. 1 věta první část před středníkem). Tato svoboda také umožňuje xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xby obdobné povinnosti uložil též odkazovníku.
Zásada závaznosti vůle zůstavitele. Tato zásada je vedoucí zásadou dědického práva v občanském zákxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxstavitele. Dokládá to dále ustanovení § 1506, dle kterého s uvolněným dědickým podílem přecházejí na toho, komu přiroste, omezení s ním spojená; stejnx xxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxx xxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatření. Uplatnění vxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xříkaz proveden. Také v tomto směru viz ustanovení § 1694 odst. 1, § 1696 odst. 1, § 1697 odst. 1 a 2 o rozdělení pozůstalosti, které se uskuteční buď podle xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xolnost v rozhodování o tom, koho xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxji vůli dědici či odkazovníku vnutit. Podle § 1485 má dědic právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout. Dědic z dědické smlouvy může dědictví odmítxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxu (nerozhoduje, zda jde o manželské či nemanželské nebo o osvojené dítě). U dědění při zákonné dědické posloupnosti přiznává zákon v jednotlivých dědixxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx zákoník přiznává pouze manželovi v § 1636 odst. 2.
Zásada dědění podle pokrevního příbuzenství při zákonné dědické posloupnosti, jež je uspořádánx xxxx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
Zásada ochrany věřitelů. Občanský zákoník upravuje i odpovědnost dědiců bez výxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx odst. 1 a § 1688 odst. 1 písm. a) o zániku výhody výhrady soupisu, pokud se prokáže, že dědic zatajil majetek nebo se dopustil dalších jednání zkracujícícx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx x x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x x xxxx xe přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. Občanský xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xěřitelé jsou rovněž chráněni § 1654 odst. 2 věty první části za středníkem v případě, kdy se dohodnou dědici s nepominutelným dědicem na jiném způsobu úhxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
Princip
ingerenxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x x xxx xx xx x., je řízení zastaveno, protože zůstavitel nezanechal žádný majetek nebo zanechal pouze majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty. Tento xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x nejlepším dědickým právem a potvrdit mu nabytí dědictví, zajistit splnění poslední vůle zůstavitele, ochránit práva osob, jež nemají plnou způsobilxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxry mezi dědici, dohlížet na správu pozůstalosti.
Nalézání práva a spravedlnosti
Na tomto místě je vhodné připomenout zásady jak si má počínat soudx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx zn. IV. ÚS 1241/12:
„Pro nalézání práva je vždy nezbytné vycházet z individuálních, tedy na konkrétních skutkových zjištěních založených, rozměrx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxudy z povinnosti učinit vše pro nalezení spravedlivého řešení, jakkoliv se to může jevit složité. Spravedlnost musí být v procesu, kterým soud interprxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxsí být nejen zákonné, ale především spravedlivé. Úkolem soudu je rozpoznat skrze zákon spravedlnost.“
Odůvodnění tohoto nálezu ještě dále rozvádx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxdlnost. Obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vznixxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxlézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xak postupovat při rozhodování právních případů. „Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxdle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, závěť, zákon),
c)
způsobilý dědic, který se dožil nápadu dědictví, neodmítl dědictví a nebyl vyděděn,
d)
existence majetku v pozůstalosti.
x x xx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx nelze-li tělo mrtvého prohlédnout stanoveným způsobem, prohlásí člověka za mrtvého i bez návrhu soud, pokud byl člověk účasten takové události, že se xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xkutečnosti, že určitý člověk přežil jiného člověka, a není-li jisto, který z nich zemřel jako první, má se za to, že všichni zemřeli současně. To je důležxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxx xůležité místo úmrtí zůstavitele. Občanský zákoník v § 28 řeší případy, kdy není známo, kde člověk zemřel. Pokud by se po pravomocném skončení řízení o xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxitelových práv a povinností (§ 191 z. ř. s.).
Dojde-li k úmrtí českého občana v cizině, postupuje se zejména podle § 42 až 44 zák. o matrikách. Matričnx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xávěti (§ 1494 až 1581) nebo ze zákonné dědické posloupnosti (§ 1635 až 1641). V § 1634 je uvedeno, že nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické poslxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxěkud matoucí. Ještě před tím, než pozůstalost nabude stát, platí § 1633 odst. 1, dle něhož, nebude-li dědit dědic z dědické smlouvy, ze závěti, ani ze zákxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxva je novým dědickým titulem, dovětek (§ 1498) dědickým titulem není, neboť jím není ustanoven dědic k celé pozůstalosti, ani k poměrnému podílu z ní.
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xědictví se předem nezřekl smlouvou se zůstavitelem (§ 1484), nebyl platně vyděděn (§ 1646 a § 1649, § 1651 odst. 2), neodmítl dědictví (§ 1485 až 1489), anx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxl dědického práva ve prospěch jiné osoby a tato osoba se pak dědicem nestala, pak zřeknuvší se dědí (§ 1484 odst. 2). Dědí i ten, kdo byl dědicky nezpůsobilxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxobu, která již má právní osobnost (§ 118), dědicem však může být i právnická osoba, která má teprve vzniknout, stane-li se tak do jednoho roku od smrti zůsxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxní svěřenského nástupnictví (§ 1513).
Dalším předpokladem dědění je existence majetku zůstavitele, a to alespoň v rozsahu, který výrazněji překrxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxspoň slušným způsobem podle místních zvyklostí. Jinak platí, že nezanechal-li zůstavitel žádný majetek, soud řízení o pozůstalosti zastaví (§ 153 z. xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x pohřeb (§ 154 z. ř. s.). V takových případech řízení o pozůstalosti skončí bez dědiců. Jsou-li však v pozůstalosti taková aktiva, že může být pozůstalosx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xozůstalost tvoří celé jmění (tedy aktiva a pasiva) zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nexx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xx xx xxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxsti skončilo zastavením podle § 153 nebo 154 z. ř. s., nebylo by možno uspokojovat pohledávky věřitelů, plnit povinné díly nepominutelným dědicům, plnxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x 153 nebo 154 z. ř. s. řízení o pozůstalosti skončeno.
Literatura:
Bonfante, P. Instituce římského práva. Brno: ČS. A. S. Právník, 1932,
Eccxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxha pátá: právo dědické. 1928.
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxkého zákoníku. Zpravodaj Jednoty českých právníků, 2012, č. 1.
Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 7.
Svoboda: Dědické právo. 2. vyxx xxxxx
Vlastnímu potvrzení nabytí dědictví předchází řízení o pozůxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxly splněny povinnosti náležející zůstaviteli, dědicům a jiným osobám, které z pozůstalosti něco nabydou, případně aby splnění takových povinností bxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxlosti, § 288a upravuje evropské dědické osvědčení. Je však také třeba se řídit vybranými ustanoveními z obecné části (§ 1 až 30 z. ř. s.). Podle § 1 odst. 3 zx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x x xxxxx x xx x. s., nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle zákxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xx xxx x xx xx xxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xx xídit ustanoveními z její obecné části, a to zejména § 3, § 8, § 9, § 18, § 19 a § 21 až 33.
Návrh na zahájení řízení
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xahájí bez návrhu bezodkladně poté, co se dozví, zpravidla od orgánu pověřeného vedením matriky, že fyzická osoba zemřela nebo byla prohlášena za mrtvoxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxí řízení bez návrhu vydá usnesení, proti němuž není přípustné odvolání (§ 13 odst. 3), nemusí obsahovat odůvodnění (§ 124 odst. 2) a není třeba jej doručoxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxzůstalost jako dědic (§ 138 odst. 1). Není-li tomu tak, bude oznámení o úmrtí, učiněné jinou osobou, považováno za podnět soudu pro vydání usnesení o zahxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxušný soud, v jehož obvodu:
a)
měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu v informačním systému evidence obyvatel podle jiného právxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, místo, kde se naposledy zdržoval, není-li dána příslušnost podle písmene a),
c)
je zůstavitelův nemxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
V § 100 odst. 1 o. s. ř. (§ 1 odst. 3 z. ř. s.) je uvedena zásada, dle níž jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud i xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx x x xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxo platit i v řízení o pozůstalosti, zejména v případech sporů mezi dědici o dědické právo, o tom, jaká aktiva a pasiva náleží do společného jmění manželů nxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxípadech by měl soudní komisař vést dědice ke smíru, pokud to povaha věci připouští.
V této souvislosti lze ještě zmínit § 2 nesporného patentu (císařxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxati žádné opatrnosti potřebné k bezpečnosti jeho a zúčastněných, ale ani stranám působiti škodu pochybovačností a úzkostlivostí nebo zamítáním žádoxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxura:
Neobstará-li soudní komisař pro tvrzení dědice v dědickém řízení žádné důkazy a ani jinak takové údaje neprověří, porušuje tím ustanovení § 17xx xxxx
xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxy nemůže notář jako soudní komisař provádět, jsou obsaženy v § 100 odst. 2 z. ř. s., avšak v odst. 3 téhož ustanovení je uvedeno, že notář v takových případexx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxení pověří usnesením podle § 101 odst. 2 z. ř. s. notáře, který je dle rozvrhu, vydaného předsedou krajského soudu na návrh příslušné notářské komory, pxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxstné odvolání [§ 129 písm. a) z. ř. s.], nemusí obsahovat odůvodnění (§ 124 odst. 2 z. ř. s.). Soud notáři poté postoupí spis. Podle § 104 odst. 1 z. ř. s. soux x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxudem písemně upozorněn a současně pověří provedením úkonů soudního komisaře jiného notáře. Bližší údaje o pověření a činnosti notáře jsou obsaženy v § xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxipienta anebo svého zaměstnance, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu. Jiného svého zaměstnance může pověřit prováděnxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xři nich usnesení, jimiž se nerozhoduje ve věci samé (§ 123 odst. 2 z. ř. s.). Rozhodnutí, kterými se rozhoduje ve věci samé, vydává v řízení o pozůstalosti xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxt, notářský
koncipient
a zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, mají v řízení o pozůstalosti při proxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
Rozhodnutí ve věci samé
Občanský zákoník ani zákon o zvláštních řízeních soudních nestanoví, co se míní rozhodnutím ve věci samé. Definice je obsaxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx tím předmětem, pro který se řízení vede. V řízení o dědictví jde o to, aby rozhodnutím soudu byly deklarovány právní vztahy vzniklé v důsledku smrti zůstxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xejména:
-
rozhodnutí o dědictví podle § 184 a § 185 odst. 1 z. ř. s.,
-
rozhodnutí o návrhu dědice ze zákonné dědické posloupnosti na vypořádání poxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xchválení dohody o vypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědice [§ 185 odst. 3 písm. b) z. ř. s.],
x xxxx xxx xxxxxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxželů podle § 162 z. ř. s.,
-
kterým se určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželoxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
x
xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx
x
x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxdnáno a kterým z účastníků se účast v řízení ukončuje podle § 169 odst. 1 z. ř. s.,
Usnesení soudu vydané v řízení o dědictví o neodkladném opatření pxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx.
Rozhodnutí o vedení řízení
Dle ustálené soudní judikatury jsou rozhodnutími o vedení řízení rozhodnutí, jimiž není soud vázán a může je i bez podáxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxí,
-
o ustanovení znalce (§ 170 odst. 2 o. s. ř.),
-
kterým byly zamítnuty námitky proti osobě znalce; není proti němu odvolání přípustné (R 1/81, xx xxxxxxx
x
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x
x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x o. s. ř., § 1 odst. 3 z. ř. s.), není proti němu odvolání přípustné [§ 202 odst. 1, písm. a) o. s. ř., § 1 odst. 3 z. ř. s.] a soud jím není vázán (§ 170 odst. 2 o. s. ř.x x x xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxení o procesním nástupnictví; soud je jím vázán (NS 29 Cdo 913/2007),
Podání odvolání do usnesení soudního komisaře
Ustanovení § 94 jedxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x pozůstalostního soudu.
Podle § 210a o. s. ř. (§ 1 odst. 3 z. ř. s.) usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nebo usnesení, z něhož nenabyla dosxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx 43 odst. 2), nebo usnesení o odmítnutí odvolání (§ 208), může k odvolání změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.
Vyloxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxnců notáře z provedení úkonů soudního komisaře, o čemž rozhodne pozůstalostní soud usnesením. Rozhodne-li soud, že notář je z provedení úkonů soudníhx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxi jsou podle § 106 z. ř. s. povinni zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o pozůstalosti dozvěděli, zprostit je xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxe a náhrada hotovových výdajů
Notář, kterému nebylo zrušeno pověření podle § 104 z. ř. s., má podle § 107 odst. 1 z. ř. s. právo na odměnu za úkony, které v řízexx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxdu hotových výdajů přitom vzniklých a na náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li plátcem daně z přidané hodnoty. To platí obdobně i pro notáře, který v řízxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxvinni notáři zaplatit:
a)
jediný dědic, který nabývá dědictví, jež není předlužené,
b)
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xozůstalosti,
c)
pozůstalý manžel, který nabývá majetek na základě dohody schválené soudem podle § 162 odst. 1 z. ř. s. nebo na základě vypořádání usxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxx xx xx xxx
xx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxmene a) až c).
O tom, kdo a v jaké výši platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, rozhodne soud i bez náxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx pozůstalosti, hradí se odměna a náhrady hotových výdajů a daň z přidané hodnoty podle § 109 z. ř. s. z majetku likvidační podstaty podle rozhodnutí, ktexxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx
Vydává-li soud evropské dědické osvědčení notářem jako soudním komisařem, odměnu, náhradu hotových výxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxnami a doplňky provedenými vyhláškami č. 42/2002 Sb., č. 403/2005 Sb., č. 399/2006 Sb., č. 167/2009 Sb., č. 432/2013 Sb., č. 162/2016 Sb. a č. 338/2016 Sxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxto předběžného šetření stanoví § 139 z. ř. s. - soud provede všechny úkony potřebné pro zjištění stavu zůstavitelova xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x 140 odst. 1 z. ř. s. zjistí soud ze seznamu nebo systému vedeného podle jiného právního předpisu, zda jsou evidována právní jednání nebo jiné právní skuxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx je uloženo každému, kdo vede seznam nebo systém, v němž jsou obsaženy údaje o právních jednáních nebo jiných právních skutečnostech uvedených v § 140 odxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxvání existence právních jednání pro případ smrti také pro Notářskou komoru České republiky, která podle § 35a odst. 1 not. řádu vede, provozuje a spravxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu,
c)
Seznam listin o manželském majetkovém režimu.
Soudní komisař zjistí z Evidence právních jednání pro případ smrti, vedené podle § 35b nxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx, dědickou smlouvu,
b)
prohlášení o vydědění a prohlášení o tom, že dědic, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, pozůstalosti nenabude,
cx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx,
e)
smlouvu o zřeknutí se dědického práva,
f)
zrušení právních jednání podle písmen a) až e).
Z Evidence listin o manželském majetkovém xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxmu odlišném od zákonného režimu,
b)
dohody manželů o xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxrými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah,
e)
rozhodnutí soudu, kterými soud změnil manželský majetkxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxe § 35j not. řádu, soudní komisař zjistí, zda jsou v ní evidovány:
a)
notářské zápisy o smlouvách manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režixx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx rozhodnutím soudu,
b)
rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil mxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx listin o manželském majetkovém režimu obsahuje rejstřík a sbírku listin. Podle § 35l odst. 3 not. řádu vydá kterýkoli notář každému na jeho žádost ze sbíxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu nejsou v Seznamu listin o manželském majetkovém rexxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxpisy přijaté 21.11.2013 sněmem Notářské komory České republiky:
-
předpis o Evidenci právních jednání pro případ smrti, schválený Ministerstvem xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxi pod čj. 743/2013-OSD-ENA/14.
-
předpis o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, schválený xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx řádu ze základního registru obyvatel referenční údaje, podle § 109b not. řádu údaje z informačního systému evidence obyvatel, podle § 109c not. řádu xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxch držitelích a podle § 109e not. řádu využívá z informačního systému evidence cestovních dokladů údaje o cestovních dokladech a jejich držitelích.
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxele, které mají význam pro řízení a pro rozhodnutí o pozůstalosti, jako například v insolvenčním rejstříku, v evidenci úpadců, centrální evidenci exexxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxx, soudní komisař provede dálkovým přístupem zjišťování údajů vedených ve formě počítačových souborů v katastru nemovitostí tak, aby bylo zjištěno vlxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x listů vlastnictví. Nelze-li údaje z katastru nemovitostí získat tímto způsobem bezplatně, požádá soudní komisař o jejich poskytnutí katastrální prxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxvat pomocí titulů nabytí, které je třeba od dědiců, případně i jiných osob, vyžadovat.
Další údaje soudní komisař zjistí z obchodního rejstříku, cexxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxstin
Zjistí-li se z Evidence právních jednání pro případ smrti a z Evidence listin o manželském majetkoxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxno zjištění stavu a obsahu listin o pořízení pro případ smrti, o prohlášení o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxh nebo o jiných právních jednáních, které mohou mít význam pro nabytí pozůstalosti, které má v úschově notář nebo soud. Jejich stav a obsah zjistí notář, xxxxx xx xx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxto listiny. Zjišťoval-li stav a obsah těchto listin notář, který v řízení o pozůstalosti nebyl pověřen jako soudní komisař, postoupí protokol o zjištěxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xotářských zápisů bývalých státních notářství do 31. 12. 1992 a notářské zápisy o dohodách o zúžení nebo o rozšíření společného jmění manželů, uzavřenýxx x xxxxxx xx xx xx xxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xro případ smrti nemusí být vždy uložena u notáře, zůstavitel ji mohl předat do úschovy jiné osobě (např. dědici), popřípadě taková listina může být v bytx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxti nebo jinou listinu, významnou pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, aby ji na výzvu vydal soudu. Z § 77 odst. 4 jednacího řádu však vyplývá, že je-li xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xmlouva, dovětek),
b)
o prohlášení o vydědění,
c)
o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo
d)
o zrušení těchto právních jednání, uvedenxxx xxx xxxxx xxx xx x xxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxmu, nebo
h)
o příkazech, podmínkách či o jiných právních jednáních, které mohou mít xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxná dědická posloupnost, že pozůstalosti nenabude [§ 1649 odst. 2 obč. zák.], příkaz k započtení [§ 1663], darování pro případ smrti [§ 2063 a § 1594 odst. xxxx
xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxotokolu, který o tom podle § 142 odst. 2 z. ř. s. vyhotoví, potvrdí převzetí listiny a jedno vyhotovení protokolu se vydá předkladateli. Z § 141 odst. 2 z. řx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxstiny jsou však vždy potřebné pro případné řízení a proto by neměly být vraceny. Pouze je-li soudnímu komisaři předložen někým stejnopis notářského záxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxíž stav a obsah je zjištěn, bude pevně připojena k protokolu o zjištění jejího stavu a obsahu (§ 142 odst. 2 z. ř. s.).
Z § 142 odst. 4 z. ř. s. vyplývá, že lixxxxxx
x
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x
x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx práva, nebo
x
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxtí, jde-li o notářský zápis. Notářský zápis zůstane založen ve sbírce notářských zápisů notáře, který jej vyhotovil.
xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx x484 odst. 23) sepsána ve formě notářského zápisu, je takové právní jednání neplatné; zahrnuje-li však projev vůle současně více právních jednání, nepxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxého zápisu, je třeba zjistit jejich stav a obsah a uložit je u soudu do Sbírky prohlášených pořízení pro případ smrti.
xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx jednáních pro případ xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxízení pro případ smrti; stejnopisy notářských zápisů, obsahující tato právní jednání, budou předložiteli vráceny. Byla-li taková listina vyhotovexx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxx x xx xx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xýslovně uvedeno, měl by být zjištěn stav a obsah i takové listiny, o které někdo tvrdí, že se jedná o závěť zůstavitele, ačkoli je zřejmá její neplatnost, xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxokolu o zjištění stavu a obsahu takové listiny, nýbrž o tom bude jednáno až s účastníky řízení.
Veřejné zjištění stavu a obsahu závěti
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxmě notářského zápisu a kterou notář přijal do notářské úschovy. Zjištění jejího stavu a obsahu se u tohoto notáře provede veřejně. Tuto veřejnost nelze xxxxxx xxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxi a její přečtení bude probíhat za přítomnosti osob, které by měly dědické právo, pokud by se tato závěť ukázala neplatnou. Soudní komisař vyrozumí osobxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx adresu, kterou tyto osoby sdělily soudu, popřípadě, není-li soudu jiná jejich adresa známa, na adresu, která je evidována jako místo trvalého pobytu txxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxh předpisů, a vyvěsí na úřední desce soudu. V odůvodněných případech může být vyrozumění zveřejněno prostřednictvím hromadných sdělovacích prostřexxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx se provádí vyhledávání neznámého dědice xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx není pravá nebo platná. Ve vyrozumění uvede, u kterého notáře, kdy a kde bude proveden úkon o zjištění stavu a obsahu listiny a upozornění, že úkon může býx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxxxx žádná z osob, která o něm byla vyrozuměna.
V § 144 z. ř. s. je upraven i postup při provedení zjištění stavu a obsahu listiny. Notář vždy doloží, že listxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xtanoviska, která o stavu a obsahu listiny uvedly přítomné osoby, jestliže o to požádají.
Literatura:
ŠKÁROVÁ, M. a kolektiv. Vzory rozhodnutí a xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxlizované a přepracované vydání, Praha: Leges, 2014, s. 256.
Zjištění stavu a obsahu ústního pořízení pro případ smrti
Jelikož občanský zákoník xxxxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxřízení pro případ smrti. Ke zjištění toho, zda zůstavitel pro případ své smrti pořídil ústně a jaký byl obsah tohoto pořízení, soud vždy nařídí jednání, xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx zůstavitel projevil svoji poslední vůli, ledaže by provedení výslechu některého z nich bránily závažné okolnosti (smrt, zdravotní stav), přičemž lzx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
Výslech svědků přítomných při pořizování listiny o právním xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxvání listiny o právním jednání zůstavitele pro případ smrti. Tento postup platí pro případy, kdy zůstavitel pořídil pro případ smrti soukromou listinxx xx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxásí, že na výslechu svědků netrvají, nebo brání-li provedení výslechu svědka závažné okolnosti. Ti, kdo z takové listiny dědí, nemají zájem na výslechx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxní komisař o jednání vyrozumí osoby, kterým podle dosavadního stavu řízení svědčí zákonná dědická posloupnost nebo které již uplatnily svá práva na poxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxu této osoby v informačním systému evidence obyvatel podle jiného právního předpisu, popřípadě jako místo jiného pobytu evidované podle jiných právnxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxnámého pobytu (§ 1671 obč. zák., § 166 z. ř. s.), pokud nebude mít sám důvodné pochybnosti o pravosti či platnosti takové listiny.
Podle § 147 z. ř. s. soxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx x xxx x x xxx xxxxx x xx x xx xx xx xxxxx xxxická osoba, která není účastníkem řízení, je povinna dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek. Musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovatx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xoud. Na začátku výslechu je třeba zjistit totožnost svědka a okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost. Dále je třeba poučit svědka o významu sxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx x předmětu výslechu. Klást otázky mají právo postupně soudní komisař, pak účastníci. Otázku položenou účastníkem soudní komisař nepřipustí, jestližx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx Soudní komisař uvede xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx že stav a obsah listiny o právním jednání pro případ smrti prováděl notář, který ji měl ve své úschově.
Další podrobnosti ke zjišťování stavu a obsahu xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx xxípadno pátrati z úřadu po intestátních dědicích a pro ně ustanoviti opatrovníka, není-li nepominutelných dědiců a přihlásil-li se za dědice dědic ze zxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxr die juristische Praxis.
Dr.
Leo Geller, Vídeň 88/14)
Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomux xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení z uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxonavatele závěti nebo správce pozůstalosti
Zjistí-li se, že zůstavitel povolal vykonavatele závěti nebo správce pozůstalosti, soud je o tom vyrozxxx x xxxxx xxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxření
V předběžném šetření (§ 139 z. ř. s.) soud provede všechny úkony potřebné pro zjištění dědiců, odkazovníků, vykonavatele závěti, správce pozůsxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxst řízení o pozůstalosti neomezuje pouze na sepsání protokolu o předběžném šetření, nýbrž jde o fázi řízení, začínající převzetím pozůstalostního spxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx, pokud se tak nestalo již dříve, a při němž proběhne jednání o vypořádání majetku ve společném jmění manželů, pokud přichází v úvahu, sestavení xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxstavitel ve svém pořízení pro případ smrti. Vlastní sepsání protokolu o předběžném šetření je začátkem šetření poté, co soudní komisař provede šetřenx xxxxx x xxx xx xx xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxřízení pro případ smrti, vypravitele pohřbu, případně jinou osobu, obeznámenou s osobními a majetkovými poměry zůstavitele, aby mohla poskytnout inxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xx xxzvu sdělí soudu; odmítnout je sdělit může jen ten, kdo by tak mohl podle občanského soudního řádu učinit jako svědek. Také podle § 146 odst. 2 z. ř. s. plaxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x obsahu protokolu o předběžném šetření viz též § 81 jednacího řádu.
Bude také potřeba zjistit, zda je spravován majetek zůstavitele a kdo jej spravuje, jaká je v tomto směru dohoda dědiců, zejména nezxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxnavatel závěti, nebo dědic, nebo některý z více dědiců anebo všichni dědicové, soud i bez návrhu usnesením podle § 156 z. ř. s. rozhodne, kdo z nich je oprxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxmci přípravného šetření bude soudní komisař dále zjišťovat údaje o jmění zůstavitele (tedy o aktivech i dluzích), přičemž bude vycházet z toho, co vyšlx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxisu o pozůstalosti, jako například z ohlášení věřitelů o dluzích zůstavitele.
Dále bude třeba vyhodnotit získané informace a posoudit, zda má být pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx x xx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xx xxx xx xx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxm. a) a b) xxxx xxxxx x xxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxpis proveden, soud současně uváží, zda soupis může být nahrazen seznamem pozůstalostního majetku vyhotoveným správcem pozůstalosti a potvrzeným děxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxalostním majetku (§ 1687 obč. zák., § 177 odst. 2 z. ř. s.).
Závěra pozůstalosti
Závěra pozůstalosti se podle § 149 z. ř. s. nařizuje usnesením soudu x xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxo u vhodného schovatele (§ 149 a § 281 až 288 z. ř. s., § 83 jednacího řádu), popřípadě zapečetěním v zůstavitelově bytě nebo na jiném vhodném místě (§ 149 zx xx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxsob plnění na pohledávky zůstavitele. Má-li zůstavitel pohledávky, soud usnesením uloží jeho dlužníkům, aby plnění skládali do úschovy soudu, a upozxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xádný majetek patřící do pozůstalosti nezanechal, soud usnesením řízení o pozůstalosti zastaví (§ 153 z. ř. s.). Proti usnesení se nelze odvolat [§ 129 pxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxse postačí uvést výrok a den vydání (§ 169 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 2 z. ř. s.).
Zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hoxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx zastaví (§ 154 z. ř. s.). V tomto případě je účastníkem řízení ten, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele (§ 110 odst. 2 z. ř. s.), a jemu bude také usnesení vyxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdnění (§ 124 odst. 2 z. ř. s.).
Jelikož xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxu sp. zn. 21 Cdo 4311/2014 o tom, že „jedním z předpokladů vydání usnesení, jímž soud zastavuje řízení o dědictví proto, že zůstavitel nezanechal vůbec xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx tomu, kdo se postaral o pohřeb [§ 175h odst. 2 o. s. ř., (pozn. aut.: nyní § 154 z. ř. s.)], je skutečnost, že v řízení o dědictví nevyšel najevo žádný majetekx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxvité, k pohledávce apod., v průběhu řízení zemřel, aniž by byl vydán rozsudek ve věci. Jiný majetek zůstavitel třeba nevlastnil nebo vlastnil majetek nxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx x. ř., posoudí podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. V kladném případě, aby mohl jednat, je třeba aby pozůstalostní soud zjistil okruh dědiců zxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx zůstavitele“.
Účastníci řízení
Účastenství v řízení upravují § 110 až 117 z. ř. s. Účastníky jsou ti, o nichž lze mít důvodně zx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xovinnostech ze společného jmění při zániku manželství smrtí zůstavitele (§ 111 z. ř. s.). Zůstavitelův věřitel je účastníkem, jde-li v řízení o odloučxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxis pozůstalosti, určení obvyklé ceny pozůstalosti a o vypořádání jeho povinného dílu (§ 113 z. ř. s.), vykonavatel závěti (§ 114 z. ř. s.), není-li řízenx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxi v něm o ustanovení správce pozůstalosti nebo o úkony správy pozůstalosti (§ 115 z. ř. s.). Při závěře pozůstalosti (§ 149 až 151 z. ř. s.) je účastníkem kaxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxství při likvidaci pozůstalosti upravuje § xxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxvce.
Literatura:
TALANDA, A. Určení účastníků řízení o pozůstalosti na základě pořízení pro případ smrti. Právní rozhledy, 2016, č. 21, s. 753.
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xpatrovníka, v § 119 z. ř. s. je upravena otázka zvláštního opatrovníka v případech, v nichž hrozí střet zájmů mezi dědicem a jeho zákonným zástupcem nebx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xízení o pozůstalosti opatrovníka dědici, který není znám, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu jeho bydliště nebo míxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxosti dle § 118 až 119 ZŘS.
Ad Notam
, 2016, č. 5, s. 11.
Procesní nástupnictví
Ustanovení § 121 z. ř. s. řeší procesní nástupnictví pro případ, že účaxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xdo u soudu do protokolu výslovně prohlásí, že je právním nástupcem tohoto účastníka, jestliže své tvrzení o přechodu práv a povinností prokáže. To bude xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxně potvrzením soudního komisaře projednávajícího pozůstalost o tom, kdo jsou dědici dědice zůstavitele. V tomto případě nebude třeba vydávat usnesexx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxt podle § 107 o. s. ř. (§ 1 odst. 2 z. ř. s.) poté, co si opatří k tomu potřebné listiny, např. spis o projednání pozůstalosti po dědici zůstavitele.
Podlx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxel a nabyvatel o to u soudu do protokolu výslovně požádají a jestliže zcizení dědictví prokáží. Soudu bude předložen notářský zápis o smlouvě o zcizení dxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx x xxxx xxxx xástupu do řízení.
Jednání, vyrozumění o dědickém právu a o výhradě soupisu
Není-li dán důvod k zastavení řízení, soudní komisař nařídí jednání, které je neveřejnxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxtupce, opatrovníky a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba. Dostaví-li se k jednání účastník nebo jeho zástupce, soud mu umožní účast při jednání, x xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xx xx
xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxště vyrozuměni o jejich dědickém právu podle § 1485 až 1489 obč. zák., § 164 až 167 z. ř. s., soud je o něm vyrozumí, a pokud dědici prohlásí, že nehodlají vyuxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx v jednání.
Dále bude třeba dědice poučit o výhradě soupisu podle § 1674 až 1676 obč. zák., § 175 a 176 z. ř. s. Dědici mohou prohlásit, že nehodlají vyuxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx neuplatňují výhradu soupisu.
Pokud nebyl soupis proveden již dříve, protože to bylo třeba z důvodů uvedených v § 1685 odst. 2 obč. zák. x xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx, uvedenými v § 1687.
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxerého z manželů, je k vypořádání společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela vždy příslušný pozůstalostní soud, jak to ukládá § 162 z. ř. s.
Lxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxitele a pozůstalého manžela
V řízení o pozůstalosti zůstavitele, který měl majetek ve společném jmění manželů, bude třeba nejprve zjistit:
-
jakx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxých skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží, jak uvádí § 162 odst. 2 druhá věta z. ř. s.),
-
zdx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxetku mají připadnout pozůstalému manželovi a dědicům, případně odkazovníkům),
-
poté bude přistoupeno x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxli v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti, popřípadě se zákonem (§ 162 odst. 1 z. ř. s.),
x
xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx2 obč. zák., s výjimkou § 742 odst. 1 písm. c), což znamená, že se při autoritativním vypořádání nebude přihlížet k tomu, co každý z manželů ze svého výhradxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxjetku ve společném jmění, mají pozůstalý manžel a dědici jeho vůli respektovat a řídit se dle toho, jak zůstavitel v této věci rozhodl. Bude však záležet xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx práv pozůstalého manžela, který má také vlastnické právo k celé věci (§ 1236 obč. zák.) a tohoto práva jej nelze zbavit tím, že o něm rozhodl zůstavitel ve xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xe kterém manželé bydleli, přešel celý do pozůstalosti, bude třeba právo pozůstalého manžela respektovat a nezbude než do pozůstalosti zařadit pouze jxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxrý by mohl celý připadnout pozůstalému manželovi.
Bylo by možno schválit i takovou dohodu, dle níž pozůstalý manžel vyhoví vůli zůstavitele a přenexxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxečném jmění manželů.
Je třeba připomenout § 737 odst. 2 z. o. k., dle něhož družstevní podíl v bytovém družstvu, který byl ve společném jmění manželů, xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxvitel o něm nemůže platně pořídit, avšak když dochází k takovémuto majetkovému zvýhodnění pozůstalého manžela, musí být při vypořádání společného jmxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xajetek v hodnotě poloviny obvyklé ceny družsteního podílu nebo stanovit pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění tak, aby podíxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx poučit. Také zůstavitel může k této situaci přihlédnout a i když nemůže pořídit přímo o družstevním podílu, může svým pořízením pro případ smrti zasáhnxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx pozůstalému manželovi. Může tak učinit také pokynem (§ 764 odst. 1 obč. zák.).
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxta ohledně svého majetku (míněn je majetek ve společném jmění) pro případ smrti učinil. Na žádném místě zákon nespecifikuje, co takový pokyn zůstavitexx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxolá k majetku ve společném jmění dědice dědickou smlouvou nebo závětí, případně povolá dovětkem odkazovníka k odkazu, čímž je určeno co z majetku ve spoxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxo vůli zůstavitele.
Za pokyn lze považovat manželskou smlouvu, kterou manželé uspořádávají majetkové poměry pro případ zániku manželství, přičexx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxynem pouze nařídil jak má být jeho společné jmění s manželem v případě jeho smrti vypořádáno, z čehož již bude zřejmé, které věci mají připadnout pozůstaxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxčním podpisem.
Vždy však záleží na druhém manželovi, který má také právo k celé věci, zda bude s takovým jednostranným pokynem zůstavitele k vypořádxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxjetku ve společném jmění manželů
Podle § 714 odst. 2 obč. zák. platí, že jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxo jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné. Je otázkou, zda lze považovat pořízení zůstavitele pro případ smrti, kterým pořizuje o majetku xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxti právního jednání zůstavitele, kterým pořídil o majetku ve společném jmění manželů proto, že k němu nebyl dán souhlas druhého manžela, není z povahy vxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxí.
Je otázkou, zda bude vůle zůstavitele v tomto směru pro pozůstalého manžela závazná, když předem vysloví v nějaké formě souhlas s takovým právním xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxhlasí s tím, aby zůstavitel o konkrétním majetku v jejich společném jmění pořídil závětí. S přihlédnutím k § 3 odst. 2, písm. d) o tom, že daný slib zavazujxx xxx xxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx dohodě dědiců a pozůstalého manžela o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů předcházelo sestavení seznamu majetku ve společném jxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxí do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, popřípadě též stanovit pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společnxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x rozdělení tohoto majetku. Byl-li vyhotoven soupis pozůstalosti (§ 1684 odst. 1 obč. zák.), případně seznam pozůstalostního majetku, vyhotovený sprxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xeznamu věci, které byly ve společném jmění manželů. Pokud nebyl vyhotoven soupis pozůstalosti (§ 1684) ani seznam či společné prohlášení podle § 1687, xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxt za to, že dohodou si dědici a pozůstalý manžel mohou vypořádat také pasiva, dluhy ve společném jmění zůstavitele a pozůstalého manžela. Taková dohoda xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xanželů, viz výklad v oddílu Vypořádání společného jmění manželů a věřitelé.
Zákon o zvláštních řízeních soudních v § 162 odst. 1 ukládá soudu (soudxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xude obsaženo v úvodu usnesení o schválení dohody pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů nebo v úvodu uxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxm uzavřena dohoda.
Podle § 162 odst. 2 z. ř. s. platí, že neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxoluvlastnictví manželů nejen tehdy, vznikl-li za trvání manželství před 1. 8. 1998 a podnikatelem byl pouze jeden z manželů, ale ani tehdy, vznikl-li pxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx 5. vyd., Praha: C. H. Beck, 2018, s. 212.
Dohoda o vypořádání společného jmění manželů
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxpořádání aktiv (viz definici majetku v § 495 obč. zák. větě první). Lze se přiklonit k širšímu vypořádání, v němž budou vypořádány i dluhy ve společném jxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxhů (§ 495 věta druhá), § 736 řeší likvidaci dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Také § 162 odst. 2 z. ř. s. odkazuje na vypořádání dle záxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Nic tedy nebrání tomu, aby si dědici mezi sebou dohodou vypořádali i takovéto dluhy.
Pozůxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxstavitele, že i dědici jsou zavázáni společně s pozůstalým manželem ke splnění celého dluhu se všemi důsledky z toho vyplývajícími, tedy že věřitel můžx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx vyrovnal věřiteli více, než činil jeho podíl (§ 1876 odst. 2).
xxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxor, v němž by se soud zabýval vzájemným vyúčtováním celého spotřebního společenství manželů, k níž je třeba přihlédnout i při vypořádání společného jmxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxovat (§ 162 odst. 1 z. ř. s.). Měly by být rozděleny všechny věci, vypořádání dluhů má účinky jen mezi pozůstalým manželem a dědici, při dělení dohodou lze xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xěkterého z manželů na jejich společný majetek. Mělo by být také přihlédnuto i k potřebám nezaopatřených dětí. Případný rozdíl mezi tím, co připadá pozůxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xmění. Tato vypořádávací pohledávka by neměla být příliš vysoká. V tomto směru viz
judikát
Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 10 Co 490/2011, dle něhož „zxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxerý majetek zůstavitele a pozůstalého manžela připadne pozůstalému manželu a do dědicví připadne náhradová pohledávka, a to bez ohledu na skutečnostx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
Ze zákona o zvláštních řízeních soudních nevyplývá, že dohoda musí být vždy uzavřena před soudem (soudxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxe dohoda uzavírána před soudním komisařem při projednávání pozůstalosti.
Pro dohodu budou platit v podstatě zásady jako v případě dohody o rozdělexx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxa by se týkat všeho známého majetku ve společném jmění zůstavitele a pozůstalého manžela, její obsah může být stejný jako v případě obdobných dohod uzavxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xejím schválení či neschválení bez dalšího návrhu. Dohodu může soud schválit jen v tom znění a v té podobě, v jaké byla uzavřena. Není možné, aby soud rozhoxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx, pokračuje po právní moci usnesení v řízení a ve věci vydá rozhodnutí. Účastníci by mohli o vypořádání společného jmění manželů uzavřít ještě před tím jxxxx xxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xení protokol podepsán všemi účastníky, soud k dohodě nepřihlíží. Dohodu schvaluje soud formou usnesení a pokud se účastníci po jeho vyhlášení vzdali pxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxkou [§ 126 odst. 1 písm. b) z. ř. s.], proti usnesení lze podat odvolání. Náhradní doručení je vyloučeno, nařídí-li to soud. Je také třeba pamatovat na to, xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxlil opatrovnický soud.
Judikatura:
Zásadám vyplývající z ustanovení § 175l odst. 1 o.s.ř neodpovídá takový způsob vypořádaní, kdy přes nesouhxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxdu na skutečnost, zda je pozůstalý manžel objektivně schopen ji v přiměřené době zaplatit.
KS Ostrava 10 Co 490/2011)
Při vypořádání bezpodílovéhx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší.
xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxželů.
(NS 22 Cdo 14/2006, [C 4608])
Pohledávka toho z manželů, který ze svého výlučného majetku něco vynaložil na majetek ve společném jmění manžexxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xodílů nelze hodnotu vnosu odečítat od částky, kterou by měl účastník druhému zaplatit na vyrovnání vypořádacího podílu.
Pro zohlednění vnosu je nutnx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxého jmění manželů je nutné odečíst jednotlivé vnosy. Výsledná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxočtením vnosu) musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů.
(NS 22 Cdo 367/2013, [C 14245])
Zhodnocení odděleného maxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxestice ze společného majetku na oddělený majetek spoluvlastníka, které se nahrazují do BSM ve výši, ve které byly vynaloženy.
(NS 22 Cdo 1119/2005, [C xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší, nelze uplatňovat paušálně a bezvýjimečně. Soud může v odůvodxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxze-li v řízení o vypořádání společného jmění manželů určit výši budoucích úroků ze společného závazku, nelze je vypořádat, a je třeba dluh přikázat účaxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx.
Zásada, že vypořádáním společného jmění manželů nesmí být dotčena práva věřitelů, platí i pro vypořádání společného jmění xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xen jestliže jeden z bývalých manželů nakládal s věcí, v rozporu se zákonem, nelze k jeho protiprávnímu úkonu (je-li absolutně neplatný nebo byla-li řádxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxání neexistuje a jeden z účastníků zavinil, byť i z nedbalosti, její zánik, nelze ji již do vypořádání zahrnout, je však třeba přihlédnout k této skutečnxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx.
Literatura:
HOJDNOVÁ, I. Výpočty dědických podílů při dělení ze zákona. Vypořádání SJM v dědickém řízení.
Ad Notam
, 2xxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxdnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštních řízení soudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxdní změna oproti úpravě platné před 1. 1. 2014 je, že soud nebude rozhodovat vždy o vypořádání společného jmění manželů svým autoritativním usnesením, xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx x. tehdy, když se pozůstalý manžel s dědici o vypořádání nedohodne nebo když bude pozůstalý manžel jediným dědicem.
Ustanovení § 108 odst. 1 písm. c) zx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxzůstalého manžela, že vše připadne přeživšímu manželovi a když nebude existovat další zůstavitelův majetek, o kterém by proběhlo dědické řízení, souxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx takové dohody soudem (soudním komisařem) podle § 162 odst. 1 z. ř. s. je však to, že nesmí být v rozporu:
-
s vůlí zůstavitele (§ 1494 odst. 2 obč. zák. věxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xvéprávné (nezletilí a zletilí, jejichž svéprávnost byla soudem omezena),
-
s právem nepominutelného dědice (§ 1643 odst. 1),
-
s právem odkazxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxů, podle které by vše převzal pozůstalý manžel a do aktiv pozůstalosti by nepřipadlo vůbec nic nebo méně než činí polovina hodnoty majetku ve společném jxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xvedených osob. Dohoda by mohla ohrozit nejen ty věřitele, kteří mají pohledávky vůči zůstaviteli a jeho manželovi, nýbrž i ty věřitele, kteří mají pohlxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xylo takovou dohodou dotčeno právo věřitele, může se věřitel domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči němu neúčinné (§ 737 odst. 1). Pokud pohledávxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx manželů, ne-omezeně. Pokud není dědicem, je pouze účastníkem řízení v té části, v níž jde o rozhodnutí o právech a povinnostech ze společného jmění při zxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxým manželem v době, kdy již byli vyrozuměni o dědickém právu (§1487 obč. zák.) a dědictví neodmítli, byli zpravidla také vyrozuměni o právu na výhradu soxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xo práv a povinností zůstavitele jako jeho právní nástupci, a proto odpovídají také společně a nerozdílně s pozůstalým manželem za dluhy zůstavitele, kxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xohodou pozůstalému manželovi. Bylo by vhodné, aby dědici byli na tyto závěry upozorněni a aby v této dohodě bylo zakotveno jejich právo regresu vůči pozxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xx xxxxxxxx xx xx xxxx x xakovémto případě dědicům potvrdit, když žádné dědictví nenabyli. Lze uvést, že postačí v závěru výrokové části usnesení o schválení dohody o vypořádáxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx
x
xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xmění manželů, zda uplatnili výhradu soupisu nebo ji neuplatnili,
-
důvod nabytí dědictví (zda dědicům vzniklo dědické právo z dědické dohody, závxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx
Pokud soud dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x pozůstalý manžel nebudou chtít dohodu uzavřít nebo se nedohodnou, také když bude pozůstalý manžel současně jediným dědicem zůstavitele.
Soud podxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxní patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, popřípadě též stanoví pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze spxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xři autoritativním vypořádání společného jmění bude soud muset přihlédnout k tomu, že podíly obou manželů na vypořádaném jmění jsou stejné. Pro tento nxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxavec 3 Listiny [„Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých (-).“]. Soud vypořádá xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxuvlastnictví. Půjde o to, aby hodnotou si byly podíly na majetku, který připadne pozůstalému manželovi a který bude zařazen do aktiv pozůstalosti, rovxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xařadit do aktiv pozůstalosti alespoň podílovou polovinu věci, která má připadnout dědici či odkazovníku (viz § 1610 odst.1 obč. zák.), v případě věcí uxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxx xxxxsení podle § 162 z. ř. s. Lze říci, že součástí usnesení podle § 185 z. ř. s., kterým se řízení o pozůstalosti končí, bude schválení dohody pozůstalého manžxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xanželů podle § 162 odst. 2 z. ř. s. bude vydáno samostatně, protože teprve po jeho právní moci lze pokročit dále v jednání o pozůstalosti. Usnesení podle § xxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx podat odvolání. Náhradní doručení je vyloučeno, nařídí-li to soud.
Manželská smlouva
Manželská smlouva, kterou se uspořádávají majetkové poměry společného jmění manželů xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxjí náležitosti. Proto musí být splněny tyto podmínky:
-
smlouva musí být uzavřena ve formě notářského zápisu,
-
manželé ji musí uzavřít osobně, xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxstěji se za dědice povolají manželé navzájem.
Další xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx o čtvrtině své pozůstalosti. Jelikož manželé mohou uspořádat poměry k celému společnému jmění pro případ rozvodu, lze mít za to, že tak mohou učinit též xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxlečném jmění manželů.
Ustanovení § 162 z. ř. s. nezná v tomto případě výjimku a proto bude třeba provést vypořádání společného jmění manželů. Aby bylx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxel dle smlouvy nabýt. Pokud bude pozůstalý manžel jediným dědicem majetku ve společném jmění manželů a případně i ostatního majetku zůstavitele, provxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxx jak má být vypořádáno společné jmění manželů. Také je třeba připomenout § 3 odst. 2 písm. d) o tom, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.
Při xxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxlů, bude jednáno o dohodě o vypořádání společného jmění manželů a bude třeba vést jednání tak, aby vypořádání společného jmění manželů bylo provedeno v xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxí soud schválit (viz § 764 odst. 1 obč. zák. a § 162 odst. 1 z. ř. s.).
Nebude-li dohoda pozůstalého manžela s dědici například pro odpor ostatních dědixx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx x xx2 odst. 2 z. ř. s. přihlédne k dědické smlouvě a rozhodne podle ní [viz § 764 odst. 1, § 3 odst. 2 písm. d) obč. zák. a § 162 odst. 1 z. ř. s.].
Může nastat situxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx za smlouvu dědickou, protože nesplňuje podmínky, dané pro dědickou smlouvu. K tomu může dojít třeba tehdy, když se v ní manželé nepovolávají za dědice, xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx Jelikož platí, že smlouvy mají být splněny [§ 3 odst. 2 písm. d)], je třeba vypořádat společné jmění v řízení o pozůstalosti po zemřelém účastníku takové xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxádávají majetkové poměry společného jmění manželů pro případ zániku manželství smrtí, která se považuje za smlouvu dědickou.
Vypořádání společnéxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxnžel a dědici druhého manžela, řešil Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 33 Odo 1384/2004:
„V případě úmrtí jednoho z manželů se může věřitel domáhxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxpovídají za dluhy dědictví i další osoby.“
V daném případě existoval dluh manželů, u kterého žalobkyně i žalované nenamítaly, že by nešlo o společný xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxém režimu), dle něhož závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně. Manžel zemřel, aniž byl závazek splněn. Jelxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xoud tento závazek považoval za společný závazek zůstavitele a pozůstalé manželky, avšak měl za to, že když manželství zaniklo, pak závazky obou manželx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění, tedy na majetku i dluzích, jsou stejné], a proto dovodil, že za tento závazek odpovídá z poloviny pozůstxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxčka jednou třetinou (tj. jednou šestinou vzhledem k celku).
Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že § 149 zák. č. 40/1964 Sb. (pozn. autxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxdání, ale nemůže se týkat práv třetích osob. Vztah vůči třetím osobám upravuje § 145 odst. 3 obč. zák. (pozn. aut.: nyní § 713 odst. 2 obč. zák., jde-li o spxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxadovat plnění na kterémkoli z nich.
Žalobkyně byla oprávněna požadovat splnění celého společného závazku na kterémkoli z dlužníků, tj. jak na prvnx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxemně vypořádají poté, co bude část závazku připadající na zůstavitele splněna. Například, pokud by první žalovaná splnila celý dluh, měla by podle pomxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx (pozn. aut.: text odůvodnění byl volně vyložen).
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxout věřitelů a vypořádání dluhů má účinky jen mezi pozůstalým manželem a dědici. Věřitelé nejsou vypořádáním pozůstalého manžela a dědiců vázáni a mohxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxho manžela a dědiců, aby se mezi sebou vyrovnali, pokud někdo z nich uhradil věřitelům z dluhu více, než dle jejich vzájemného vypořádání měl uhradit.
xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxstat i po účinnosti dohody o vypořádání společného jmění, v níž se jeden z manželů zavázal společný dluh splnit sám, věřiteli jeho právo požadovat na ktexxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
Případy, kdy nexxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xypořádán majetek ve společném jmění manželů pouze v případech, kdy:
a)
si manželé sjednali již od uzavření manželství režim oddělených jmění (v takxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
-
podle § 268 odst. 1 insolvenčního zákona prohlášením konkurzu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela; byl-li vznik společného jmění dlužníxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxx x xxx xxxxx 1 insolvenčního zákona platí o účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty ohledně majetku náležícího do majetkové podstaty v době xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx
x
podle § 66 odst. 4 tr. zákoníku výrokem o propadnutí majetku zaniká společné jmění manželů.
Právo na vypořádání majetku v zaniklém společném xxxxx xxxxxxx
x x xxx xx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx zůstavitele, a nebylo-li dosud vypořádáno, patří do pozůstalostního jmění právo na jeho vypořádání. To ovšem platí pouze tehdy, když zůstavitel zemřxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxořádání tohoto společného jmění, platí § 741, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že:
a)
hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
c)
ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podílx xxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xdědicové) práva na vypořádání společného jmění manželů s bývalým manželem zůstavitele.
V případech, kdy bylo za života zůstavitele zahájeno řízexx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxe pokračovat až poté, co bude pravomocně skončeno řízení o pozůstalosti, kdy bude znám dědic (nebo dědicové), který vstoupí na místo zůstavitele do řízxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxo vypořádání v hodnotě poloviny jeho obvyklé ceny. Pokud by se ukázalo, že dluhy ve společném jmění přesahují hodnotu majetku ve společném jmění manželxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxo bezpodílového spoluvlastnictví (pozn. aut.: nyní společného jmění manželů) zůstavitele s rozvedeným manželem. Postup dle § 175l o. s. ř. (pozn. auxxx xxxx x xxx xx xx xxx xx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxele rozvodem a do dne úmrtí uplynuly 3 roky od zániku manželství, aniž by v této lhůtě došlo k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo k pxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxdle domněnky uvedené v § 149 odst. 4 obč. zák. (pozn. aut.: nyní § 741) náleží z bezpodílového spoluvlastnictví manželů zůstaviteli. (Pozn. aut.: co se xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxvota zůstavitele podán návrh na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů u soudu, zařadí soud v dědickém řízení do aktiv, resp. pasiv, dědixxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx aut.: nyní „právo na vypořádání společného jmění zůstavitele a jeho manžela“), a to v ceně, která odpovídá příslušnému podílu zůstavitele ve smyslu § 1xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxuzích), neboť tato otázka musí být řešena mimo řízení o dědictví buď dohodou bývalého manžela a dědiců nebo v soudním řízení o vypořádání bezpodílového xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxí § 741). Účinky všech uvedených způsobů vypořádání však nastanou v každém případě až po úmrtí zůstavitele, a nemohou tak mít dopad na stav v době úmrtí.
xxx xxxxx xx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno (v daném případě dokud usnesení soudu o schválení dohody nebo autoritativní rozhodnutí o xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx
Literatura:
xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxů v řízení o pozůstalosti.
Ad Notam
, 2014, č. 3, s. 3.
Seznam aktiv a pasiv pozůstalosti
Aktiva a pasiva pozůstalosti definuje § 171 odst. 1 a 2 z. ř. sx xxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Nebyla-li aktiva takto zjištěna, případně nebyla-li takto zjištěna všechna aktiva, objasní (zjistí) aktivx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x jejich zjištění údaje získané postupem podle § 172 a § 173 z. ř. s. (§ 88 odst. 1 jednacího řádu). V dotazu vždy uvede, kterým soudem byl k provedení úkonů jaxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.
Dle § 1xx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xřihlašovat své pohledávky. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do pasiv pozůstalosti, ke sporným dluhům se v řízení x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxož zpravidla bude dohoda o vypořádání společného jmění manželů a její schválení obsažena až v usnesení, kterým se řízení o pozůstalosti skončí (§ 184 odxxx x xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxžela bude vypořádáno způsobem uvedeným v dohodě dědiců a pozůstalého manžela, obsažené v protokolu o jednání a podmíněné tím, že bude soudem schválenax xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xřípadně též pasiv ve společném jmění zůstavitele a pozůstalého manžela a seznamu aktiv a pasiv pozůstalosti soudu poslouží vše, co vyjde najevo během řxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxípadně prověřována a k nimž budou získávány listinné podklady, z výsledků získaných dálkovým přístupem zjišťování údajů vedených ve formě počítačovxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxen na skutečnosti, které uvádějí účastníci. Podle § 21 z. ř. s. soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxstavitele, přihlášeného do pasiv pozůstalosti. O spornost aktiv či pasiv dědictví půjde tehdy, uvedou-li účastníci odchylné skutkové verze o majetkx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxí. Pouhá rozdílná tvrzení účastníků, bez jejich odlišného skutkového zdůvodnění, nelze ještě považovat za spor.
Také platí, že zařazení určité věxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x x x xx xx xx xxxxxxx
xx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xvé smrti,
b)
pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho žxxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxtě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno (§ 163 z. ř. s.),
a také majetek, který má být do seznamu zařazen z vypořádání společného jmění manžxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xozůstalostního majetku, soud vychází ze společného prohlášení dědiců, z ocenění provedeného tím, kdo spravuje pozůstalost, také z ocenění provedenxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx zůstavitele; vznikla-li oceňovaná aktiva nebo pasiva pozůstalosti až po smrti zůstavitele, je rozhodný stav v době jejich vzniku (§ 181 odst. 2 z. ř. s.xx
Do seznamu aktiv nxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxvi. Bude však vhodné k zamezení případných sporů v protokolu uvést, které věci takto připadly pozůstalému manželovi.
Je otáxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxstupováno v případu darování pro případ smrti, kdy jde o věci, k nimž vlastnické právo nabývá obdarovaný až zápisem do veřejného seznamu (např. do katasxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx katastru nemovitostí. Takové věci by měly být do seznamu aktiv zahrnuty v nulové hodnotě vzhledem k tomu, že k datu smrti zůstaviteli patřily. Na druhé sxxxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xřípad smrti, či ke splnění závazku převést nemovitosti dle kupní nebo darovací smlouvy výše uvedené. Movité věci, které jsou předmětem darování pro přxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxvitele byly připsány další prostředky až po úmrtí zůstavitele, není (nejde-li o úroky) dostatečným podkladem pro závěr, že tímto majetkem není třeba sx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxůsobem např. nebyl splněn dluh vůči zůstaviteli, který existoval již v době jeho úmrtí. V kladném případě zařadí do aktiv dědictví pohledávku zůstavitxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xx xx xx x xxx xxx xxxxxx uvedou-li účastníci odchylné skutkové verze o majetku (dluhu), přičemž verze alespoň jednoho účastníka odůvodňuje zařazení a verze jiného účastníkx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xovažovat za spor ve smyslu § 175k odst. 3 o. s. ř. [pozn. aut.: nyní § 172 odst. 2, § 173 z. ř. s.].
(MS Praha 24 Co 127/2002)
1. Ani jediný dědic se nemůže s xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxí a nebylo mu ohledně ní potvrzeno nabytí vlastnictví
B) Pasiva:
a)
dluhy zůstavitele, kterx xxx x xxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxva, která vznikla po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že je hradí dědici zůstavitele - do této skupiny patří:
-
odkazy (§ 1477 a § 1597 obč. záxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx xxetně jeho odměny (§ 1402 odst. 1, §1403),
d)
pasiva, xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxtření pohřebiště (§ 114 odst. 2 z. ř. s. a § 1701 odst. 2 obč. zák.),
-
náklady na pořízení soupisu pozůstalosti (§ 1686 odst. 1 a 2),
-
náklady něktexxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx x x xxxxxx
x
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx,
-
náklady na splnění odkazů (z § 1630 odst. 1 lze dovodit obecnou zásadu, že se hradí z pozůstalosti),
-
náklady za sestavení inventáře pro svěřxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x pasivům majetku v pozůstalosti patří také závady váznoucí na nemovitostech zůstavitele, jako například právo stavby, pozemkové služebnosti, užívaxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxvitostí, zatížených těmito závadami.
Dle judikátů Gl. U. 1767, Gl. U. 9388, Gl. U. 11952 platilo: „Závazky
post
mortem darování na případ úmrtí jsox xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxhlíženo (§ 173 věta druhá z. ř. s.).
Co se týká dluhů ve společném jmění manželů, viz komentář k § 1701 obč. zák., díl IV. Dluhy ve společném jmění manželxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxbě úmrtí zůstavitele existoval. Nezáleží na tom, kdy se stane splatným. Například nedoplatek daně z příjmů zůstavitele jako dluh vůči finančnímu úřadx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxtným až po smrti zůstavitele [viz § 171 odst. 2 písm. a) z. ř. s.].
Do seznamu pasiv budou zařazena pasiva, uvedená shora pod písmeny a) a b), xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxtele pro případ smrti, jako závazek vydat odkazy z pozůstalosti, také ostatní odkazy, jež mají být plněny z majetku dědiců a závazek ze smlouvy o darovánx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxazek spočívající v povinnosti splnit kupní či darovací smlouvu uzavřenou zůstavitelem ještě za jeho života, když zůstavitel zemřel před podáním návrxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxují dědici dědictví (viz § 1598 obč. zák.) a také z hlediska § 1631 pro případy, kdy je třeba posoudit a vypočítat poměrné snížení odkazů.
Lze mít za to, xx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxadě výši předlužení zachytí stav pasiv k datu smrti zůstavitele. Ostatní pasiva, výše uvedená, zatěžují dědice také, avšak v seznamu pasiv se neobjevíx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxtech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží (§ 172 odst. 2 z. ř. s.).
Judikxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxě jak byly tyto dluhy (závazky) vypořádány mezi manželem zůstavitele a zůstavitelovými dědici (státem, má-li mu dědictví připadnout jako odúmrť) v roxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxí je dluhem, který je vázán na osobu zůstavitele a zaniká jeho smrtí.
(KS Plzeň 18 Co 22/2005, [Výběr VKS 73/2005])
Pro závěr, zda a v jakém ohledu se záxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxrti zůstavitele již zůstavitel měl povinnost plnit z titulu zástavního práva dluh za osobního dlužníka proto, že ten jej řádně a včas neuhradil. Samotnxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx dluh zatěžující dědictví nepromítá.
(NS 29 Cdo 549/2007, [C 5127])
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx, aby mezi touto hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxdů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštních řízení soudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Lexxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx hodnotě pozůstalosti
Na podkladě soupisu pozůstalxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti, popřípadě výši předlužení (§ 180 z. ř. s.). Dle § 184 odst. 2 xx xx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxm. b) z. ř. s.], náhradní doručení je vyloučeno, pokud to nařídí soud. Proti usnesení se lze odvolat.
Lze říci, že nadále platí
judikát
Nejvyššího soxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxt. 1 OSŘ, (pozn. aut.: nyní § 180 z. ř. s.)] není soud vázán, i když se jedná o
meritorní
rozhodnutí; ustanovení § 175o odst. 2 OSŘ (pozn. aut.: nyní § 180 odxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxx.: nyní § 180 odst. 1 z. ř. s.) již nabylo právní moci, provedení změny nebrání. Novými skutečnostmi ve smyslu § 175o odst. 2 OSŘ (pozn. aut.: nyní § 180 odsxx x xx xx xxx xxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xoposud nebylo přihlédnuto, nové a nyní správné určení obvyklé ceny některé věci apod.), a co v době původního rozhodnutí nebylo známo soudnímu komisařx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx sestavení seznamu aktiv a pasiv bude možno přistoupit k uzavření dohody o výši dědických podílů (§ 1693 obč. zák.) nebo dohody o rozdělení pozůstalosti xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxobu určením, jak má být pozůstalost rozdělena. V tomto směru viz výklad k § 1693 až 1700. Po uzavření dohody ji soud schválí, neodporuje-li zákonu, dobrýx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xpočívající v uzavření takové dohody za dědice, který není plně svéprávný.
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xstanovení § 190 z. ř. s. rozdělilo subjekty vyrozumívání takto:
a)
soud (soudní komisař) vyrozumí orgány, které vedou veřejný seznam nebo rejstříkx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx nabyl pohledávku nebo dluh zůstavitele, a banky, pobočky zahraniční banky, spořitelní a úvěrní družstva o tom, kdo se stal majitelem zůstavitelova účxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxstříku poskytl na žádost živnostenského úřadu údaj o pravomocném skončení řízení o pozůstalosti po zemřelém podnikateli.
xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxdové řízení zahájeno také tehdy, pokud příslušnému katastrálnímu úřadu došlo od soudu (soudního komisaře) jeho rozhodnutí o právu, které se do katastxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxtru, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva. Do katastru se dále zapisují zápisy poznámkou, což je zápis do katastru, kterým se zapisuxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxámkou budou např. zapisovány do katastru nemovitostí:
-
právo užívání nebo požívání, o němž se neprovádí zápis vkladem,
x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxnictví,
-
zákaz nakládat s nemovitostí.
Poznámku zapíše katastrální úřad také na základě rozhodnutí soudu (§ 22 odst. 1 katastrálního zákoxxxx
xxx x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxvitým věcem, předá soudní komisař v elektronické podobě katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovité věci naxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxjsou evidovány v katastru nemovitostí, předá se stejnopis pravomocného rozhodnutí o dědictví s geometrickým plánem katastrálnímu úřadu v listinné pxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxlního.
Zákon o zvláštních řízeních soudních ani vyhláška o jednacím řádu pro soudy nestanoví nic o tom, jakou formou má dojít k oznámení výsledků řízení x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxnopis pravomocného rozhodnutí o dědictví (§ 185 z. ř. s.). Není však zcela vhodné, aby osoby, jimž je vyrozumění určeno, znaly celý obsah tohoto rozhodnxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxelní a úvěrní družstva dopis o takové změně, jako je změna majitele účtu, nepřijmou, bude třeba správci pozůstalosti vydat po zaplacení soudního poplaxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxčné projednání po rozhodnutí o pozůstalosti
Zákon o zvláštních řízeních soudních rozeznává v případě objevivšího se majetku dvě situace, a to když bxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx x xxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxytí dědictví. V tomto případě soud projedná dědictví. Druhá situace nastane, když dědictví bylo projednáno a dodatečně se objevil další majetek.
Zxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx projednána, objeví-li se pouze pasivum.
Je třeba dodat, že postup v těchto případech, upravený § 193 z. ř. s., platí pro dodatečné projednání dědictxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xle něhož se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele.
Judikatura:
V řízení o dodatečném projednání dědictví (§ 175x o. s. ř.) nelze xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx x.) nemůže být majetek zůstavitele, který již byl projednán v původním (dřívějším) dědickém řízení, a účastníky tzv. dodatečného projednání dědictví xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxv. dodatečném řízení o dědictví najevo, že některému z dědiců, který podle dříve vydaného pravomocného usnesení o dědictví nabyl dědictví nebo jeho čáxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxm projednání dědictví.
Ad Notam
, 2012, č. 3, s. 11.
Pokud se xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx majetku stejným způsobem, jako se zahajuje řízení o pozůstalosti (§ 138 z. ř. s.).
Ustanovení § 193 odst. 3 z. ř. s. ukládá soudu vydat vyhlášku, kterox xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxx x x xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xteré se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti a k podání žádosti stanoví dědicům lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce. Vyhlášku vyxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxat žádost, aby soud projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, a lhůty, ve které má txx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxou uváděny v záhlaví usnesení o potvrzení nabytí dědictví),
b)
popis majetku, který se dodatečně objevil,
c)
poučení o tom, že dědic má podat žáxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxa (viz § 193 odst. 2 z. ř. s.),
f)
výzvu, aby v případě, že někdo z dědiců již nežije, sdělili žijící dědici jméno, příjmení, datum úmrtí a bydliště zemřxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxů, že bude možno přistoupit již k projednání pozůstalosti, aniž by byla vydávána vyhláška.
Literatura:
MAxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx, M. a kol. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštních řízení soudních podle záxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
Sporná aktiva a pasiva pozůstalosti
Postup, uvedený v § 193 odst. 1 z. ř. s., tj. doplnění soupisu nebo seznamu aktiv a pasiv pozůstalosti, nemá být pxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxlů), § 172 odst. 2 z. ř. s. věty druhé (neshoda na tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti), nebo § 173 věty druhé z. ř. s. (neshoda o tom, co vše patří do pasiv pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xpornost po skončení řízení o pozůstalosti vyjasnila ať na základě dohody dědiců a případně dalších zúčastněných osob (například osoby, která k dané věxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxtá s tím, že když se ohledně sporného aktiva dědici nedohodli v řízení o pozůstalosti, že se domluví po jeho skončení. Pokud se tak nestane, obrátí se s žalxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxh pro vypořádání společného jmění manželů vyřeší jako otázky předběžné (NS 21 Cdo 2138/2006).
V případě sporných pasiv pozůstalosti, případně takx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxpadě též proti pozůstalému manželovi) domáhat úhrady dluhu. Také v tomto případě soud vyřeší otázku spornosti pasiva jako předběžnou a podle toho uložx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxho případné neexistenci, nebo dohoda o tom, kdo z dědiců je uspokojí, není xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xozhodnutím odstraněna spornost aktiv nebo pasiv dědictví (§ 175k odst. 3 o. s. ř.) nebo spornost skutečnosti významné pro vypořádání společného jmění xxxxxxx xx xxxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx na základě žaloby na plnění podle § 80 písm. b) o. s. ř., kdy otázky sporných aktiv nebo pasiv dědictví nebo skutečností významných pro vypořádání společxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxpokojena pohledávka, která patří do aktiv dědictví, stává se na místě pohledávky zůstavitele aktivem dědictví plnění poskytnuté dědicům zůstavitelx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
II. Nebyl-li určitý majetek nebo dluh zařazen do aktiv a pasiv dědictví v důsledku postupu podle § 175k odst. 3 o. s. ř. nebo podle § 175l odst. 1 věty druhx xx xx xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxněn závěr o jejich spornosti v rozporu se zákonem
Řízení v případě, kdy dědic nepožádal soud o projednání pozůstalosti
Dle x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle původního pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí nově najevo vyxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx aktivum ve stejných podílech, v jakých nabyli původní pozůstalost. Pokud byla původní pozůstalost rozdělena mezi více dědiců, tvoří se dědické podílx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxlní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti a je-li to potřebné, vydá usnesení, kterým potvrdí dědicům naxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxnamu. Jinak postačí vydat úřední potvrzení, případně napsat dopis o xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxynu apod.
Ve všech případech, kdy má být vydáváno usnesení, nezbude soudu (soudnímu komisaři), než vyhledat dědice a právní nástupce dědiců, aby jix xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
Literatura:
ŠKÁROVÁ, M. a kolektiv. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvlášxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxalosti
Pokud dědici, nebo alespoň některý z nich, ve stanovené lhůtě soud požádají, aby o takovémto majetku pozůstalost projednal, nebo pokud někdo x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxím řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti, a projedná pozůstalost s dědici, kteří si mohou nově najevo vyšlý majetek rxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx jim připadla původní pozůstalost, ovlivní výši dědických podílů, jaké vyplývají z usnesení o potvrzení nabytí dědictví, vydaného v původním řízení. xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxím o dědickém právu, o podílech na celé známé i neznámé pozůstalosti, což bylo usnesením o potvrzení nabytí dědictví deklarováno. V řízení o dodatečně nxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxodním řízení. V dodatečném projednání pozůstalosti tedy v podstatě jde o rozdělení spoluvlastnictví k věci, která se objevila. V případě, že dědici poxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx než potvrdit dědicům nabytí tohoto aktiva podle § 193 odst. 2 z. ř. s.
Pouze v případě, kdy došlo v původním řízení o pozůstalosti k započtení na dědickx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xěl by takový dědic mít podíl, jaký mu náležel před započtením. V tomto směru by k tomu mělo být přihlédnuto při rozdělení nově najevo vyšlého majetku.
xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xřeba postupovat tak, aby bylo vyhověno vůli zůstavitele.
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdictví zamítne; proti usnesení soudu prvního stupně je přípustné odvolání.
(NS 21 Cdo 3264/2009, [NS 7328/2011])
Společné jmění manželů
Pokux xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xypořádání a schválit ji pozůstalostním soudem podle § 162 odst. 1 z. ř. s. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o tomto vypořádání soud podle § 162 odst. 2 z. ř. s. xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx splnění takového dluhu odpovídají věřiteli společně a nerozdílně, mezi sebou se vypořádají podle podílů.
Dědické právo zůstavitele po jiné osobě, xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxx xx xx xxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx3 nebo § 154 z. ř. s. zastaveno, protože zůstavitel nezanechal žádný majetek patřící do pozůstalosti, nebo zanechal bez hodnoty nebo jen majetek nepatrxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx dědické právo po jiné osobě, nezbude než aby soud, který je příslušný k projednání pozůstalosti po tomto zůstaviteli, dodatečně zjistil okruh jeho dědxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xá dědit. Není-li soud také příslušný k projednání pozůstalosti o osobě, po které zůstavitel dědí, nahlásí příslušnému pozůstalostnímu soudu dědice zxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xpravuje procesní postup v případech, kdy zůstavitel nařídil svěřenské nástupnictví (§ 1512 odst. 1 obč. zák.), případně kdy bylo dědictví omezeno dolxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x x xx xedy podle § 98 až 193 z. ř. s. Předpokládá se tedy, že v této věci bude opět projednávána pozůstalost ohledně majetku, který má přejít na následného dědicex
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxli soudu návrh na projednání této pozůstalosti. Jelikož půjde opět o řízení po zůstaviteli, bude příslušným soud, který projednával původní pozůstalxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxde trvat.
Rozhodné skutečnosti se vztahují ke dni, kterým pominulo odsunutí dědického práva následného dědice, například dovršením zletilosti nxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxx také zjištěny obvyklé ceny majetku, který bude předmětem řízení.
Hlavním úkolem tohoto řízení bude také zjištění, zda jsou naplněny všechny podmíxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xda je následný dědic způsobilým dědicem. Následný xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxtavení inventáře, § 1522 - souhlas se zcizením nebo zatížením věci z pozůstalosti, § 1523 - právo, aby soud dědici stanovil způsob a rozsah hospodaření s xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxenského nástupce, aniž s tím svěřenský nástupce souhlasil (§ 1524 odst. 2), pak pokud je uplatnil, choval se jako dědic a již nemůže dědictví odmítnout (x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxě přednímu dědici na to, co splnil na úhradu zůstavitelových dluhů nebo nepominutelnému dědici na povinný díl.
Viz též výklad k § 1512 obč. zák.
Juxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xozhodnutí o tom, je-li tu svěřenské náhradnictví, náleží nespornému soudci, není-li popřena skutková podstata.
(Gl. U. N. F. 6721)
Literaturax
xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx 3,
MACKOVÁ, A., MUZIKÁŘ, L. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář s důvodovou zprávou a judikaturou. Praha: Leges, 2016, s. 360,
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x 2017, č. 4, s. 25, -
ŠKÁROVÁ, M. a kol. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxo nástupce při exekučním postihu substitučního jmění. Právní rozhledy, 2016, č. 7, xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
Zákon o zvláštních řízexxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxti. Tuto situaci řeší § 78 odst. 2 jednacího řádu, dle něhož platí, že když vyjde najevo listina zůstavitele uvedená v § 142 odst. 1 z. ř. s. až po skončení říxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxtáře podle § 101 z. ř. s. nevztahuje.
Je posléze na osobách, které mají podle závěti dědit, aby se o své právo ucházely, jak jim to umožňuje § 189 odst. 2 zx xx xx x xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Likvidace pozůsxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxí cena majetku likvidační podstaty k datu prodeje, cena tohoto majetku k datu úmrtí je bez významu.
2)
Výše xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xroky, které přirostly do právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti.
3)
Případný sporný majetek i sporná pasiva (§ 162 odst. 2, § 172 odxxx xx x xxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xvýjimky viz § 239 z. ř. s.), po jejím zjištění (viz též § 269 z. ř. s.) a pouze z výtěžku zpeněžení majetku.
Soud usnesením nařídí likvidaci pozůstalxxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xx xxx xákonným dědicem (§ 1634 obč. zák.), anebo
b)
na návrh věřitele, který prokázal svou pohledávku, jíž odpovídá dluh patřící do pasiv likvidační podsxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xx x xxxxxxxxxli to veřejný zájem.
Veřejný zájem lze vyložit i v širším smyslu s přihlédnutím k účelnosti postupu. Nemůže být ve veřejném zájmu, aby byla likvidxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxhla být nařízena likvidace pozůstalosti:
a)
nejsou splněny předpoklady pro zastavení řízení o pozůstalosti podle § 153 z. ř. s. (v pozůstalosti nexx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xajetku patřícího do společného jmění zůstavitele a jeho manžela, zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí (§ 162 z. ř. s.),
c)
usnesením o obvxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx zůstavitele,
d)
dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o dědictví (§ 184 až 187 z. ř. s.).
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xá-li být řízení o dědictví zastaveno (§ 175h odst. 1 o. s. ř., [pozn. aut.: nyní § 153 z. ř. s.]), ale ani v případě, že zůstavitel zanechal jen majetek nepatxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxb, odmítl převzít nepatrný majetek zůstavitele do vlastnictví. V odůvodnění tohoto rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že jestliže zůstavitel zanechal xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx a ještě by vznikly další pohledávky (za správu, prodej). Z toho pak vyplývá závěr, že je třeba dědictví projednat“.
Zásadou je, že s nařízením likvidxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxví neodmítl. Usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti lze doručit všem v úvahu přicházejícím (potencionálním dědicům) ve všech dědických třídách x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxe, který se proti usnesení odvolá, bude možno vyrozumět o dědickém právu dodatečně, pokud nelze mít za to, že již podáním odvolání si jako dědic počínal. xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx oznámili své pohledávky pozůstalostnímu soudu již v době od zahájení řízení o pozůstalosti do nařízení likvidace pozůstalosti, obsahuje-li oznámenx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x x x x x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx 2 z. ř. s.) a likvidační správce. Usnesení o nařízení likvidace musí být ještě doručeno dědicům, neboť jim zaniká účast na řízení o likvidaci pozůstalosxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x xxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxvidace pozůstalosti účastníky dnem, v němž se vzdali zcela práva na uspokojení své pohledávky nebo v němž toto právo jinak úplně pozbyli; jejich účast nx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xízení o likvidaci pozůstalosti
V likvidaci pozůstalosti xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
x
soudní komisař se stará o zjištění a přezkum pohledávek, uděluje pokyny a případně příkazy likvidačnímu správci tam, kde to stanoví zákon a provádí roxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xízení o likvidaci pozůstalosti kromě úkonů soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti také práva a povinnosti likvidačního správce. To však neplatíx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxení, jehož předmětem jsou majetek nebo pasiva likvidační podstaty. (§ 100 odst. 4 z. ř. s.).
Soud jmenuje podle § 197 z. ř. s. likvidačního správce, jxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxy o pasiva likvidační podstaty.
x x xxxxxx xxxpadech však notář připraví všechny podklady pro usnesení a jiné úkony soudu a učiní návrhy na jejich znění, je-li to třeba.
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx (viz např. § 215 odst. 3 z. ř. s.), je tím, kdo pokyn uděluje či dává souhlas, soudní komisař, nevyplývá-li z příslušného ustanovení zákona o zvláštních řxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxd, který jej pověřil prováděním úkonů soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti.
Usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti
Soud v usnesení naxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xratší než tři měsíce od právní moci usnesení,
b)
poučí věřitele, jaké jsou následky toho, jestliže své pohledávky řádně a včas nepřihlásí [nebude uxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx s. přihlášku usnesením odmítne, bude-li podána opožděně; podle § 241 odst. 4 z. ř. s. odmítne také přihlášku, která nebyla včas nebo řádně opravena, nxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxadí pro samostatné usnesení.
Jako účastníci řízení budou v usnesení uvedeni dědicx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx x x x xxx xx xx xx x tom, co má obsahovat přihláška pohledávky, o tom, že lze přihlašovat i pohledávky uvedené v § 243 z. ř. s. (pohledávku věřitele proti třetí osobě, která jx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxje podání věřitele, kterým oznámil svoji pohledávku soudu již v době od zahájení řízení o pozůstalosti do nařízení likvidace pozůstalosti, obsahuje-xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x x x x x xxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx www.justice.cz.
Součástí usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti může být: - výrok podle § 162 z. ř. s. o vypořádání majetku ve společném jmění zxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx které by byly obsaženy v úvodu usnesení a za nimi by následoval výrok o nařízení likvidace pozůstalosti.
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxx x xxhož probíhá řízení o pozůstalosti. Podle § 50l odst. 3 o. s. ř. obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle § 50l odxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxní byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi. Obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle § 74 odst. 4 jexxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxh může být zveřejněno též prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
Usnesení se doručí dědicům (může být vydáno i když dědici nejsou ješxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxstalosti a věřitelům, kteří již své pohledávky oznámili v době od zahájení řízení o pozůstalosti do vydání usnesení o nařízení likvidace pozůstalostix xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx x x xxx xx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xísm. b) z. ř. s.]. Náhradní doručení je vyloučeno pokud to nařídí soud. Proti usnesení se lze odvolat.
Literatura:
ŠKÁROVÁ, M. a kol. Vzory rozhodxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx vyd., Praha: Leges, 2014, s. 329.
Účinky vyvěšení usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti na úřední desce soudu
Již účastníkům nevyhlášené, nedoručené x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxn rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek náležející do likvidační podstaty. Pokud byl výkon rozhodnutí nebo
exekuce
nařízeny ještě pxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxvidace se ze zákona zastavují (§ 198 odst. 1 z. ř. s.); o tom má soudní komisař bezodkladně vyrozumět účastníky řízení o výkon rozhodnutí nebo
exekuce
(pxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxi a přihlásí do likvidace svoji pohledávku na nákladech exekučního řízení (viz § 46 odst. 7 exekučního řádu a usnesení NS čj. 21 Cdo 3182/2014). Již v tétx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xo likvidační podstaty.
2.
Podá-li věřitel přihlášku nebo pokládá-li se jeho podání za přihlášku podle § 245 z. ř. s. (tj. když věřitel učinil podáníx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxitosti přihlášky uvedené v § 241 odst. 1 a 2 a v § 242 z. ř. s.), přestane běžet (staví se) promlčecí lhůta a lhůta pro zánik práva (§ 246 z. ř. s.); to platí také xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xx
xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxrhu zajistit majetek náležející do likvidační podstaty (§ 202 odst. 2 z. ř. s.).
4.
Přechází správa pozůstalosti na likvidačního správce nebo, nebxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxčemž do právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti lze provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
5.
Likvidační správce se tímxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxl k tomuto dni jmenován; jinak dnem, ke kterému byl jmenován.
6.
Po tomto dni mohou být řízení, uvedená v § 229 odst. 2 z. ř. s., zahájena jen na návrh likxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xo pasiv likvidační podstaty, může podat přihlášku ode dne, kdy bylo usnesení o nařízení likvidace vyvěšeno na úřední desce soudu, až do uplynutí lhůty, xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x00 z. ř. s.)
1.
Podle § 198 z. ř. s. se výkon rozhodnutí nebo
exekuce
, která by postihovala majetek náležející do likvidační podstaty, zastavuje (pxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xatastru nemovitostí, měl by exekuční soud katatastrálnímu úřadu oznámit, že je
exekuce
zastavena a že je třeba poznámku
exekuce
vymazat).
2.
Jixx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxtalost, bude zastaveno; to neplatí (tedy pokračují spory s likvidačním správcem), jde-li o:
a)
přiznání nebo vymáhání zůstavitelových pohledávex xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxzení, jejímž předmětem je pasivum likvidační podstaty, jestliže se věřitel řádně a včas přihlásil,
c)
spor nebo jinou právní věc, jejíž rozhodnutx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xrávo státu na připadnutí dědictví podle § 1634 obč. zák.; tím není dotčeno právo na vydání likvidačního přebytku,
b)
odkazy zřízené zůstavitelem,
xx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxpokojují dědici zůstavitele nebo že se uspokojují z pozůstalosti,
e)
odloučení pozůstalosti,
f)
zůstavitelovy příkazy, pověření, plné mocx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxalosti (pozn. aut.: dnem vyvěšení usnesení na úřední desce přechází správa na likvidačního správce nebo na notáře),
h)
pasiva pozůstalosti, o nicxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xědic, vykonavatel poslední vůle, správce pozůstalosti, účastník při závěře pozůstalosti) zaniká účast na řízení o likvidaci pozůstalosti; jejich úxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxsti a nebylo-li usnesením rozhodnuto jinak, platí dosud přijatá opatření.
xx
xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
-
proti třetím osobám, které jsou zajištěny majetkem likvidační podstaty, se stávají pro účely likvidace pozůstalosti splatnými, jestliže se jejxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx jinak, vydají se uschované peníze do likvidační podstaty a ostatní hmotné movité věci, které patří do likvidační podstaty, likvidačnímu správci (§ 28x xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxx xxxxxxxxxící pohledávky zanikají (§ 238 odst. 3 z. ř. s.).
Likvidační správce
Soud jmenuje likvidačním správcem osobu, která je zapsána v seznamu insolvxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxdačním správcem osobu, která splňuje předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců a která se svým jmenováním souhlasí. Taková osoba bude muxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxtnout, nemá-li pro to zákonný důvod (podjatost). Likvidační správce musí mít na celou dobu výkonu funkce pojištění odpovědnosti za škodu.
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xřitom všechna práva a povinnosti, která občanský zákoník jinak svěřuje správci majetku při plné správě cizího majetku (§ 226 z. ř. s.), není-li tímto záxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x x xxx xx xx x., plná správa je omezena vzhledem k tomu, že majetek má být prodán, to vylučuje některá právní jednání s dlouhodobým dopadem, která by znemožňovala proxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xa úřední desce soudu, nebo dnem kdy začal svou funkci vykonávat se stává na místě zůstavitele nebo osob, které dosud spravovaly pozůstalost, účastníkex xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxetku, ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku (§ 1687 obč. zák.), také ze seznamu aktiv a pasiv vyhotoveného podle § 172 odst. 2 a § 173 zx xx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxx zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty s předchozím souhlasem soudu, který ve svém předchozím souhlasu uvede nejen způsob zpeněžení (§ 2xx xx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xovinen podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne předložení řádné zprávy o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu, a to za část xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx
x
xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxlosti, je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí, může být usnesením soudu odvolán, je-li pro to dán některý z důvodů, uvedených v § 204 odsxx x xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xako likvidační správce a kterého zůstavitele se týká jím spravovaná likvidační podstata - např. Josef Novák, likvidační správce majetku likvidační pxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx
x
xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxajů, a je-li plátcem, též na náhradu za daň z přidané hodnoty, o čemž rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxpokojení práva likvidačního správce na odměnu a náhrady ručí stát. Odměna likvidačního správce se stanoví dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ze dne 16x xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxa orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidexxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxx
, 2018, č. 4, s. 13
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xrovozování obchodního závodu smí jen se souhlasem soudu,
-
při výkonu práv akcionáře, společníka jiné obchodní společnosti, člena družstva, posxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxmž lze podle jiného právního předpisu nakládat pouze způsobem, k němuž byl určen, smí být použit jen způsobem určeným jinými právními předpisy; likvidxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe správě likvidační podstaty,
b)
smlouvy na dodávku energií a surovin, potřebných k provozu obchodního závodu zůstavitele nebo jeho pobočky,
x
xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xodstaty jen s předchozím souhlasem soudu nebo při splnění podmínek stanovených soudem.
Nepostačují-li ke správě majetku a k jeho zpeněžování pxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxx x xxacení nákladů rozhodne soud usnesením na návrh likvidačního správce nebo i bez návrhu. Státu budou tyto náklady uhrazeny z výtěžku zpeněžení majetku lxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxho likvidačního správce, jestliže:
a)
o to požádá z důležitých důvodů,
b)
tu je vzhledem k jeho poměru k věci nebo k účastníkům důvod pochybovat o xxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxkci vykonávat již dnem, v němž mu bylo doručeno usnesení.
Literatura:
ŠKÁROVÁ, M. a kol.. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxtek likvidační podstaty
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxtnil v den své smrti; to neplatí o majetku, který při vypořádání majetku patřícího xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xůvod v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by zůstaviteli bez dalšího patřila, kdyby nezemřel,
c)
právo na vypořádání spolxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx, z něhož lze uspokojit zůstavitelovu pohledávku, protože ušel neúčinným právním jednáním z majetku dlužníka zůstavitele, byla-li neúčinnost právnxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxitelovy pohledávky z tohoto majetku,
f)
majetek, o němž platí, že patří do likvidační podstaty (§ 225 z. ř. s.), tj. majetek, o kterém někdo tvrdil, žx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx řízení o ní zastaveno, byla odmítnuta nebo zamítnuta, a proto platí, že patří do likvidační podstaty,
g)
další majetek, o němž to stanoví zákon - § 21x xxxxx x x xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxícího do likvidační podstaty nebo pasiv likvidační podstaty, přiznaná likvidačnímu správci patří do majetku likvidační podstaty, § 266 odst. 3 z. ř. sx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxekutorem vydané nevypořádané plnění, vždy včetně příslušenství, plodů a užitků veškerého tohoto majetku (§ 212 odst. 2 z. ř. s.).
Zjišťování maxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx84 odst. 1 obč. zák., § 177 až 179 z. ř. s.), ze seznamu pozůstalostního majetku, ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku (§ 1687 obč. záxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xebo notář provede šetření potřebná k objasnění, zda patří do likvidační podstaty majetek, který zůstal při projednání pozůstalosti sporný a k němuž se xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xikvidační podstaty. Řídí se přitom pokyny soudu.
Každý, kdo vede seznamy nebo systémy, v nichž jsou obsaženy údaje o majetku, který patří nebo může patřit do likvidační podstaty, umožní likvidačnímu xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxí majetek patřící do likvidační podstaty (§ 215 odst. 1 z. ř. s.), nebo zjišťování informací ze seznamů nebo systémů (§ 215 odst. 2 z. ř. s.) smí lik-vidačnx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxání, vykonává-li funkci likvidačního správce notář, nepotřebuje k výzvě předchozí souhlas soudu, což lze dovodit z § 141 z. ř. s.
Má-li likvidační sxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxvo k majetku, o němž tvrdí, že nepřipouští, aby patřil do likvidační podstaty. Soud prověří oznámení likvidačního správce a na základě posouzení všech xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxí podstaty (§ 216 odst. 2 z. ř. s.).
Seznam majetku, který patří do likvidační podstaty
Na základě zjištění učiněných podle § 214 a 215 z. ř. s. a pokyxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx. Vyjde-li v době do pravomocného skončení likvidace pozůstalosti najevo další majetek, který patří do likvidační podstaty, likvidační správce nebo xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxidační správce bezodkladně toho, kdo tyto seznamy a systémy vede.
Ukáže-li se, že do seznamu byl zapsán majetek, ačkoliv do ní správně nepatří, likvxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxe jiných právních předpisů, vyrozumí o tom bezodkladně toho, kdo tyto seznamy a systémy vede.
Řešení sporu o vyloučení majetku z likvidační podstaty
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx5 odst. 2 z. ř. s. má náležet, nebo
b)
tomu, kdo tvrdí, že určitý majetek nepatří do likvidační podstaty, neboť to nepřipouští jeho právo k němu,
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxu podat (žaloba se podává podle § 224 odst. 2 z. ř. s. proti likvidačnímu správci ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy žalobci bylo doručeno toto oznámení xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxje do vlastních rukou [§ 126 odst. 1 písm. e) z. ř. s.]. Náhradní doručení je vyloučeno, nařídí-li to soud.
Nebude-li žaloba podle § 224 z. ř. s. podánax xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxané peníze, cenné papíry a jiné hmotné movité věci byly po nařízení likvidace pozůstalosti pravomocným rozhodnutím soudu vyloučeny z likvidační podsxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xudou vydány složiteli (§ 288 odst. 2 z. ř. s.).
Pasiva likvidační podstaty
Podle § 238 odst. 1 a 2 z. ř. s. tvoří pasiva likvidační podstaty:
-
náklady zůstavitelova pohřbu,
-
dluhy zůstavitele, xxxxx xxx x xxxx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xom nezabránila smrt, s výjimkami tam uvedenými pod písmeny a) až d),
-
dluhy z pohledávek, které vznikly ze smluv uzavřených ve prospěch pozůstalosxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxištěny, aby byly uspokojeny.
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxhy z pohledávek, které vznikly ze smluv uzavřených ve prospěch pozůstalosti nebo majetku patřícího do likvidační podstaty:
a)
těmi, kdo spravovaxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xudou uspokojeny.
Dále mohou být přihlášeny:
-
pohledávka věřitele proti třetí osobě (nikoli pohledávka věřitele zůstavitele), uvedená v § 243 xxxxx x xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx,
-
odpovídal-li zůstavitel s dalšími osobami společně a nerozdílně věřiteli za jeho pohledávku, které odpovídá dluh jenž tvoří pasivum likvidačxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx ř. s. svoji pohledávku, která by mu vznikla vůči zůstaviteli proto, že uspokojil věřitele (§ 1876 odst. 2 obč. zák.),
-
třetí osoba, která poskytla zxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxdávku vzniklou jí z toho důvodu, že byla sama nucena uspokojit věřitele zůstavitele (§ 244 odst. 2 z. ř. s.),
u nich platí, že nejsou-li tyto pohledávkx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
x
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx x xxx xxxx. 1 písm. b), § 273 odst. 1 písm. c) z. ř. s.],
-
pohledávky likvidačního správce [§210, § 273 odst. 1 písm. c) z. ř. s.],
-
pohledávky notáře jako souxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx § 238 odst. 1 z. ř. s. a jim odpovídající pohledávky, zanikají dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti.
Pasiva likvidační podstxxx xxxxxxxx
x
xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx sjednané nebo stanovené pro případ porušení smluvní povinnosti, na něž vzniklo právo po smrti zůstavitele,
-
pohledávky z darovacích smluv,
-
xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
Přihlašované pohledávky
Věřitel, jehož pohledávka odpovídá dluhu patřícímu do pasiv likvidační podstaty, může podat přihlášku.
Je-li přixxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxx.1991, zajišťovacím převodem práva) majetkem patřícím do likvidační podstaty, musí věřitel nejpozději v poslední den lhůty stanovené pro podání přixxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxhlíží.
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxtel přihlásí právo na uspokojení této pohledávky ze zajištění (§ 243 z. ř. s.). Pro přihlášku platí § 241 z. ř. s. a věřitel musí také podle § 242 uvést skutexxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx pohledávky od třetích osob, odpovídajících věřiteli společně a nerozdílně se zůstavitelem, ani právo věřitele na uspokojení ze zajištění poskytnutxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxdá dluh, jenž tvoří pasivum likvidační podstaty, přihlásit podmíněně pro případ skutečného uspokojení věřitele (§ 244 z. ř. s.).
Věřitelé také přixxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxnosti spojené se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně a z právních jednání týkajících se společného jmění xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xx xxxxxxjovat při likvidaci pozůstalosti jako každá jiná pohledávka. Ustanovení § 244 z. ř. s. počítá se situací, kdy takovouto pohledávku uspokojí jiný ze solxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x jeho podíl na dluhu věřiteli. Pokud však při likvidaci pozůstalosti dojde k opačné situaci, když bude věřiteli při rozvrhu výtěžku zpeněžení majetku lxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxárnímu dlužníkovi, jehož celý podíl na dluhu nebo jeho část, byl splněn při likvidaci pozůstalosti zůstavitele. Tato pohledávka bude představovat noxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x x xxx xx xx xx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxsení o nařízení likvidace vyvěšeno na úřední desce soudu, až do uplynutí lhůty, která byla stanovena v usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti. Lhůxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx odmítne, byla-li podána opožděně, byla-li podána někým, kdo není oprávněn k podání přihlášky, nebo byla-li přihlášena pohledávka, které odpovídá dlxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx ř. s.), tj. kterému soudu, soudnímu komisaři, je určena, kdo ji činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsána a datována:
-
vylíčení skutexxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxledávku nepeněžitou, o pohledávku neurčité výše nebo o pohledávku v cizí měně),
-
jde-li o vykonatelnou pohledávku, musí být v přihlášce dále vylíxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx věřitel uvést skutečnosti, na nichž se zajištění zakládá a kdy vzniklo, a musí požádat o uspokojení ze zajištění.
Věřitel je povinen připojit k pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxdání se považuje za přihlášku (§ 245 z. ř. s.) a který soudu dosud nepředložil listiny, kterých se jeho přihláška dovolává, listiny dokládající vykonatxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxtá nebo nesrozumitelná, soud usnesením vyzve věřitele, aby přihlášku doplnil nebo opravil ve lhůtě, kterou určí a která nesmí být kratší než 15 dnů od doxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxd usnesením odmítne, není-li možné pro její nedostatky přezkoumat xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxvně zmatečná, nebo která by neobsahovala ani zcela elementární údaje o dluhu zůstavitele, jinak bude vhodnější ponechat vyřešení zjištění pohledávkx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
Nepředložil-li věřitel listiny, kterých se jeho přihláška dovolává, listiny dokládající vykonatelnost či zajištění pohledávkxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxu předloženy, nepřihlíží se nadále k vylíčení těch skutečností, k jejichž prokázání měly nepředložené listiny sloužit (§ 247 odst. 4 z. ř. s.). To znamexxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxu nebo pokládá-li se jeho podání za přihlášku (§ 245 z. ř. s.), promlčecí lhůta a lhůta pro zánik práva přestane běžet, a to s účinností ode dne, v němž bylo uxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xe podmínka u přihlášky pohledávky podané jen podmíněně (§ 244 z. ř. s.).
Věřitel se může kdykoliv v průběhu likvidace pozůstalosti vzdát zcela nebo jxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx pohledávky (§ 248 z. ř. s.).
Byla-li pohledávka v průběhu likvidace pozůstalosti zcela nebo zčásti jinak uspokojena nebo zanikla a nevzdal-li se věxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxetku patřícího do likvidační podstaty (§ 249 z. ř. s.).
Seznam pohledávek
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx, pohledávky, které věřitelé uplatnili oznámením, jež se pokládá za přihlášku (§ 245 z. ř. s.), pohledávky, které se uspokojují při likvidaci pozůstalxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xx xx xxžné důvody, může nahlédnout do seznamu pohledávek a činit si z něho výpisy a opisy.
Přezkoumání pohledávek
K přezkoumání pohledávek soud nařídí jednání tak, axx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xeveřejné, soud k němu předvolá věřitele, kteří jsou účastníky, jejich zástupce a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba, například likvidačního sxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxkoumání pohledávek při jednání, popřípadě souhlasí s přezkoumáním pohledávek bez nařízení xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxitelé popřít (§ 259 odst. 2 z. ř. s.). Rozhodování o tom, zda lze tu kterou pohledávku pokládat za prokázanou, v takovém případě závisí jen na soudu (soudnxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxávek, výslovně uvede, zda ji lze pokládat na základě posouzení všech známých rozhodných skutečností vyplývajících z předložených listin a dalších důxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxiny (§ 247 odst. 4 z. ř. s.). K promlčení pohledávky soud přihlédne, jen jestliže ji některý z věřitelů namítl nejpozději do doby jejího přezkoumání při pxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxávku věřitele nebo jeho právo na uspokojení pohledávky ze zajištění a setrval-li soud na závěru, že je lze pokládat za prokázané, vyzve věřitele, aby se xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxněny u soudu žalobou. Pokud to věřitel požaduje, soud mu usnesením uloží, aby složil u soudu jistotu na náhradu nákladů řízení o žalobě a na náhradu škody xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxní jistoty a poučí popírajícího věřitele o následcích toho, jestliže jistota nebude včas složena (popření pohledávky věřitelem bude neúčinné podle § xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxx xxetiny popřené pohledávky, popřeného práva na uspokojení pohledávky ze zajištění nebo jejich popřených částí, nejméně 10 000 Kč a nejvýše 100 000 Kč. Zpxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxx xx xx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xízení a v soudním řízení správním včetně zvláštních řízení soudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, s. 337.
Výzva věřitelx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx Pohledávky lze přezkoumat též bez nařízení jednání (§ 259 z. ř. s.) postupem uvedeným v § 255 z. ř. s.
Pokud:
a)
soud při přezkoumání pohledávek při xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx zčásti za prokázanou, nebo
b)
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx soud od složení jistoty pravomocným usnesením upustil,
vyzve soud usnesením věřitele, který takovou pohledávku přihlásil, aby se žalobou podle občaxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xoučí, že žalobu je třeba podat ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy bude doručeno toto usnesení, a že ji bude třeba podat proti likvidačnímu správci. Lhůtx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxo jím uplatněné právo na uspokojení ze zajištění jiný věřitel, musí být žaloba podána též proti popírajícímu věřiteli. Více žalovaných má v řízení o žalxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxedávka nebude považována za zjištěnou a tedy nebude uspokojena. Usnesení se doručuje do vlastních rukou [§ 126 odst. 1 písm. b) z. ř. s.]. Náhradní doručxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxjednávají příslušné okresní soudy. Podle § 88 písm. c) o. s. ř. je k řízení příslušný soudu, něhož probíhá řízení o pozůstalosti, jde-li o rozhodnutí spxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx podle § 260 z. ř. s. se nepoužije, probíhá-li o pohledávce věřitele již soudní řízení, jehož účastníkem se stal likvidační správce (§ 229).
Literatuxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Leges, 2014, s. 339.
Zjištěné pohledávky
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxkumném jednání nebo v seznamu pohledávek a nepopřel je žádný z věřitelů,
b)
je-li popření pohledávky neúčinné proto, že věřitel později vzal své poxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxným usnesením od složení jistoty neupustil,
c)
bylo-li v řízení o žalobě nebo v jiném občanském soudním řízení pravomocným rozhodnutím určeno, žx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxty
Ustanovení § 93 jednacího řádu ukládá soudnímu komisaři, aby postupoval při zpeněžení zůstavitelova majetku tak, aby zpeněžení bylo dosaženo nexxxxxxxxx
Majetek patřící do likvidační podstaty lze zpexxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xž 330a o. xx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxh papírů půjde o smlouvu s obchodníkem s cennými papíry),
c)
ve veřejné dražbě provedené dražebníkem podle jiného právního předpisu, v tomto přípaxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxého právního předpisu, v tomto případě podle § 69 exekučního řádu ve spojení s § 328b až 330a o. s. ř. (exekutorovi bude třeba vystavit pověření k dražběxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxdeným pod písm. c) nebo d) musí být zjištěna cena majetku posudkem, jde-li o nemovitost, obchodní závod, pobočku obchodního závodu nebo věc prohlášenox xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxx
xxeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty uskutečňuje s předchozím souhlasem soudu likvidační správce nebo notář (§ 231 z. ř. s.). Soud ve svém xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxeněžení splněny. O úkon zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty nejde, bylo-li uskutečněno bez předchozího souhlasu soudu nebo v rozporu xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxek exekutora na listech vlastnictví v katastru nemovitostí po zpeněžení nemovitého majetku v likvidacích pozůstalosti.
Ad Notam
, 2017, č. 1, s. 15.
xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx dlužníkem nebo dlužníkem.
Věřitel také ode dne právní moci usnesení o povolení zpeněžení vykonává správu zastavené nebo zadržené věci místo likvixxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx majetek zpeněžil, odevzdá výtěžek zpeněžení vždy soudu a o průběhu zpeněžování podá soudu zprávu.
Literatura:
ŠKÁROVÁ, M. a kol.. Vzory rozhodxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx vyd., Praha: Leges, 2014, s. 334., s. 341.
Nabytí majetku z likvidační podstaty
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xěci při zpeněžení majetku likvidační podstaty upravuje § 236 odst. 1 a 2 z. ř. s. Ten, kdo nabyl vlastnictví k majetku z likvidační podstaty, nabude součaxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x z. ř. s.). Je-li zpeněžený majetek zapsán ve veřejném nebo jiném seznamu, likvidační správce bezodkladně oznámí tomu, kdo takový seznam vede, nabytí vxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxní exekutor, byl-li majetek zpeněžen ve veřejné dražbě provedené podle jiného právního předpisu nebo v dražbě provedené exekutorem podle jiného právxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xeho zániku.
Majetek, který se nepodařilo zpeněžit, připadá státu. O tom rozhodne usnesením na návrh likvidačního správce nebo i bez návrhu soud, nixxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxlnostem případu vhodným způsobem; aniž by se o to soud pokusil, lze výjimečně učinit závěr o neprodejnosti majetku, jen jestliže tu je odůvodněné (a podxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxsáhly jeho výtěžek, a jen jestliže s tím vysloví souhlas všichni věřitelé, kteří se přihlásili do likvidace dědictví a jejichž pohledávky by při rozvrhx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xteré odpovídá dluh, jenž patří do pasiv likvidační podstaty, a která byla přihlášena nebo která byla soudu oznámena již v době od zahájení řízení o pozůsxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x x x x x xxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xakové podání za přihlášku. Musí jít také o pohledávku zjištěnou při přezkumném jednání, je-li její zjištění třeba.
Pohledávky, které vznikly ze smxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxbyly přihlášeny.
Uhrazované pohledávky
Z výtěžku zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty se hradí (§ 269 z. ř. s.):
-
pohledávky, kxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x
xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxzkoumávají (§ 254 odst. 2 z. ř. s.),
-
pohledávky věřitelů proti třetím osobám, které jsou zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty, bylxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx majetkem patřícím do likvidační podstaty, slouží čistý výtěžek zpeněžení tohoto majetku, který se vypočte tak, že od výtěžku zpeněžení se odečtou pomxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx náklady vynaložené na jeho zpeněžení. xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxi se věřitelé těchto pohledávek písemně jinak. Nestačí-li výtěžek zpeněžení majetku k plnému uspokojení pohledávek, v jejichž prospěch na něm vázlo zxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xohledávky věřitelů proti třetím osobám (nikoli vůči zůstaviteli), které byly zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty. Ty nemohou být uspxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxřitel nebo likvidační správce nebo notář, soud samostatným usnesením rozhodne, že čistý výtěžek zpeněžení bude odevzdán věřiteli, jehož pohledávka xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxdný zbytek čistého výtěžku bude použit k uspokojení pohledávek podle rozvrhového usnesení (§ 270 a 271 z. ř. s.).
Rozvrhové usnesení
Uhrazované pxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x x xxx xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxudu řádnou zprávu o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části a pokud byly zjištěny pohledávky nebo jejich části, které by měly být podle xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx postupně pohledávky podle těchto skupin:
a)
pohledávky ze smluv, které byly uzavřeny s likvidačním správcem nebo notářem,
b)
pohledávky vznixxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxní podstaty u vhodného schovatele,
c)
pohledávka odměny a náhrady nákladů likvidačního správce, a byla-li likvidačnímu správci poskytnuta záloxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxkladů zůstavitelova pohřbu,
f)
pohledávky odměny a náhrady nákladů těch, kdo vykonávali správu pozůstalosti za řízení v době do nařízení likvidaxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxoužil k zajištění pohledávek, a poměrná část nákladů vynaložených na správu majetku patřícího do likvidační podstaty, která byla započítána věřitelxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí, nebo v usnesení o vydání likvidačního přebytku.
Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxá z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty na každou uhrazovanou pohledávku, která se podle něho uspokojuje,
b)
která pohledávka a v jaké vxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním včetně zvláštních řízení soudních podle zákona č. 292/2013 Sb. 4. vyd., Praha: Legxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xsnesením rozhodne o vydání majetkového přebytku těm, kterým svědčilo dědické právo po zůstaviteli v době nařízení likvidace dědictví, podle jejich dxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxejí pasiva pozůstalosti a ani nejsou povinni jinak hradit pasiva pozůstalosti.
Rozvrhovým usnesením, nebo usnesením, kterým bylo rozhodnuto o vyxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxdávek
Pohledávky, jimž odpovídá pasivum pozůstalosti, zanikají dnem skončení řízení o pozůstalosti (§ 276 odst. 2 z. ř. s.) v taxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxlásil.
Zákon o zvláštních řízeních soudních mluví o zániku pohledávek, jimž odpovídá pasivum pozůstalosti. Pokud však jde o pohledávky, které vznxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxíku trvá.
Judikatura:
Pravomocným skončením likvidace dědictví nezaniká ručení, které převzal ručitel k zajištění pohledávek zůstavitelovxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx likvidační podstaty
Objeví-li se po právní moci rozvrhového usnesení, jímž bylo řízení o pozůstalosti skončeno, další majetek zůstavitele, a nebyxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxtalosti. Postupuje se přiměřeně podle dílu 4 a oddílů 1 až 5 tohoto dílu, tedy podle § 195 až § 277 z. ř. s. Z výtěžku zpeněžení najevo vyšlého majetku mohou bxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxxxxx se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o pozůstalosti skončeno, další majetek a byly-li při likvidaci pozůstalosti plně uspokojeny všechny uhraxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxli v době nařízení likvidace pozůstalosti, podle svých dědických podílů, popřípadě stát (§ 1634 odst. 1 obč. zák.). Na tyto osoby nepřecházejí pasiva pxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx na odkaz vůči jeho vlastníku, jaké mu poskytuje občanský zákoník při vyčerpání pozůstalosti proti dědici vyhradivšímu si soupis (viz § 1630 odst. 1); k xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxx xx xx xx xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxidaci pozůstalosti zastaví. Právní účinky úkonů, které byly dosud při likvidaci pozůstalosti učiněny, zůstávají nedotčeny. Právní mocí usnesení o zxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xx0 odst. 2 písm. f) a odst. 3 z. ř. s.].
Judikatura:
Účastníkem dražby prováděné při likvidaci dědictví soudním exekutorem podle § 76 odst. 2 EŘ je nxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xražbě prováděné soudním exekutorem; v dražbě má postavení oprávněného. Povinný v této dražbě nevystupuje.
Udělil-li soudní exekutor v dražbě nemovxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví, vydražitel a dražitelé, kteří po udělení příklepu vznesli námitky, popřxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxm nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražby.
Ten, kdo popírá, že určitá věc, právo nebo jiná majetková hodnoxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxtelových věřitelů, musí své právo uplatnit návrhem, kterým se bude u soudu, u něhož je vedeno příslušné řízení o dědictví, domáhat rozhodnutí, že označxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxudní komisař) přistoupit ke zpeněžení takové věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty podle ustanovení § 175u odst. 1 o. s. ř.
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx xx xxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxěžit majetek při likvidaci dědictví? II.
Ad Notam
, 2011, č. 5, s. 9 až 20,
KASÍKOVÁ, M. Jak skutečně zpeněžit majetek při likvidaci dědictví? III.
Ad xxxxx
x xxxxx xx xx xx x xx xxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx, 2015, s. 399,
MACKOVÁ, A., MUZIKÁŘ, L. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář s důvodovou zprávou a judikaturou. Praha: Leges, 2016x xx xxxx
xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx xx xxx
xxxxxxxx xxx KLIČKA, O. Dědické právo v praxi. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 327,
ŠEDIVÝ, P. Zpeněžení majetku zůstavitele v likvidaci dědictví mimo dražbu.
Ad Notax
x xxxxx xx xx xx xx xx xxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx x xx xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx pochybením občanského zákoníku je, že neupravuje tak důležitý a v právu tradičně zavedený institut dědické žaloby (
hereditas
petitio
), upravený naxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x x xxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x x xxxx xxxxx xx xxém odstavci 1 uváděl: „Zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxík se nyní vůbec nezmiňuje o ochraně pravného dědice. Pouze § 1109 se zmiňuje o neoprávněném dědici, když pod písmenem d) uvádí, že vlastníkem věci se staxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xřevést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno. Jde v něm tedy o ochranu nabyvatexxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxdický titul sice měl, avšak později se objevil někdo se silnějším dědickým titulem nebo se stejným dědickým titulem v dané dědické třídě zákonných dědixxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxozuměn vyhláškou soudu a v určené lhůtě o sobě nedal vědět, se pouze nepřihlíží v řízení o pozůstalosti a jedná se bez nich, mohou však dědické právo uplatxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určenx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxucnu dovolávat svého dědického práva, pokud je nemůže opřít o jiný titul než ten, pro nějž byl odkázán k podání žaloby (např. původně tvrdil členství ve sxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xapříklad tehdy, když nově žádá o vydání dědictví jako dědic z objevené závěti).
x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxak třeba vidět, že jde spíše o zachování práva ucházet se o dědictví, neboť se může v řízení o vydání neodůvodněného obohacení xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstaloxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xi však, že věci zůstavitele u sebe může mít řada osob fyzických i právnických, kterým je nepravý dědic mohl prodat, darovat apod., lze říci, že takový výkxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxí § 2 odst. 3. Nabízí se tedy, obdobně jak o tom jednal předcházející občanský zákoník, užití příslušných ustanovení o bezdůvodném obohacení. S přihlédxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxvního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího“. Také podle § 11 platí, že „obecná ustanovení o vzniku, změně a zániku práx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xe danému případu jsou nejbližší ustanovení o bezdůvodném obohacení.
Právo na vydání bezdůvodného obohacení jako právo majetkové se promlčuje (§ 6xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxm, kdy bylo nepravému dědici pravomocně potvrzeno nabytí dědictví. Pokud by bylo bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, například když nepravý dědic vxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xatnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (§ 638 odst. 2).
Jelikož se jedná o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne pravému dědixx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxvěděl o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měl a mohl, přičemž tyto okolnosti zahrnují vědomost, že k xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxho obohatí, musí ochuzenému, v tomto případě pravému dědici, vydat, oč se obohatil. To může být celé dědictví, pokud je pravý dědic jediným dědicem, můžx xx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxlováni všichni, ať nabyli dědické podíly na celé pozůstalosti, nebo si mezi sebou rozdělili pozůstalost.
Pravému dědici by měl být majetek vydán přxxxxxxx xx
xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxt. 1). Žaloba bude tedy směřovat na vydání xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx dokázat, že má dědické právo k celé pozůstalosti nebo k podílu na ní. Pokud chce žalovaný uplatnit práva poctivého příjemce, musí dokázat, že poctivým pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xdo byl přesvědčen o tom, že jeho dědický titul je pravý a platný a nevěděl o nikom, kdo by měl dědický titul silnější, například když dědil ze zákona a nevědxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx, že existuje ještě další dědic ve stejné dědické třídě s ním, například když nevěděl o dalším dítěti zůstavitele.
Podle § 3000 poctivý příjemce vydáx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x tomto směru důvodovou zprávu k § 300: „Podstata bezdůvodného obohacení spočívá v tom, že obohacený musí vydat, co nabyl a čím se obohatil, aniž se sám choxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxh bezdůvodně, ale v dobré víře, lze žádat, jen co z obohacení ještě má při vznesení požadavku na vydání. Bezdůvodné obohacení a rozsah vydání tedy nemá býx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxytých poctivým příjemcem; takový příjemce má stejná práva jako poctivý držitel.“
V případě poctivého příjemce platí § 3001 o tom, že zcizil-li poctxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxmce bezúplatně, nemá vůči němu ochuzený právo na náhradu; může ji však požadovat po osobě, která předmět od obohaceného nabyla v dobré víře. Získal-li oxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x tomto případě lze říci, že by skutečně odporovalo dobrým mravům, kdyby nepravý dědic neměl povinnost k náhradě dědici, který byl zůstavitelem povolán x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx věděl o existenci lepšího dědického titulu pravého dědice a v řízení o pozůstalosti to zatajil proto, aby dědil sám, případně když se dopustil činu, pro xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx měl dědit spolu s ním, ačkoli o něm věděl.
Postavení nepoctivého příjemce upravují § 3003 a § 3004 odst. 1. Nepoctivý příjemce (tj. obohacený, který nxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx předmět bezdůvodného obohacení za úplatu, má ochuzený (pravý dědic) právo požadovat, aby mu byla podle jeho xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx obohacení nabyl ve zlé víře, má mít povinnost vydat nejen nabytý předmět - případně náhradu za něj - ale i povinnost vydat plody a užitky, které získal, poxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxvo domoci se toho, aby mu byl vydán i mimořádný zisk, který obohacený případně získal.“
Obecně platí, že kdo vydává předmět bezdůvodného obohacení, xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxaty věci (§ 3005).
Pravý dědic tedy podá žalobu o vydání bezdůvodného obohacení. Je třeba dodat, že nic nebrání tomu, aby se nepravý dědic (dědici) mixxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxanovení občanského zákoníku.
Je třeba ještě vidět, že nepravý dědic, je-li poctivým držitelem, tj. má-li z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx, vydrží je a nabude věc do vlastnictví (§ 1089 odst. 1). K vydržení se vyžaduje pravost držby (§ 993) a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by poxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xx91 je k vydržení vlastnického práva k movité věci potřebná nepřerušená držba trvající tři roky a k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxá-li nepravý dědic majetek z dědictví pravému dědici, nic se tím nemění na (formálním) výsledku dědického řízení po zůstaviteli. Usnesení o dědictví, xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx; náprava (objektivně) protiprávního stavu, spočívajícího v tom, že dědictví nabyl nepravý dědic, je tu nastolena jen (a právě) tím, že nepravý dědic vxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxinen uhradit až do výše ceny nabytého dědictví věřitelům přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a zůstavitelovy dluhy. Odpovědnost za dluhy xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x 175k odst. 3 OSŘ (pozn. aut.: nyní § 172 odst. 2 větě druhé) a § 175l odst. 1 druhé větě OSŘ (pozn. aut.: nyní § 162 odst. 2 větě druhé) nebo které se objevily xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxvitelův xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxravého dědice, lze v tomto směru poukázat na § 1109 písm. d) obč. zák., dle něhož se vlastníkem věci stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejnxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxšlo mimo jiné od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno.
Judikatura:
Dobrou víru při aplikaci § 486 občanského zákoníka (xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxjetek zůstavitele, ačkoliv jej neměla nabýt buď vůbec, nebo ne v takovém rozsahu, v jakém jej nabyla.
Je-li řízení o dědictví pxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxem na určení, že závěť je neplatná, ani na určení, že je dědicem. Mohl a může své právo na dědictví uplatnit žalobou o vydání dědictví (§ 485 obč. zák.) [pozxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxho řízení o dědictví, byť by i byl zkrácen na svém dědickém právu; nápravy se totiž tato osoba, na rozdíl od v původním dědickém řízení opomenutého dědicex xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
Oprávněnému dědici náleží při vydání dědictví, které nabyl podle usnesení o dědictví nepravý dědic, zůstavitelův majetek jen dx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxesní úprava dědického práva.
Ad Notam
, 2013, č. 6, s. 16,
DRÁPAL, L, BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. xxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxÝ, P. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Řízení nesporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015, s. 388,
MACKOVÁ, A., MUZIKxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx Komentář k Československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl III., svazek 1. Praha: V. Linxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx
ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Díl I, II. 2. vyd., Praha: C. H. Beck,
Část třetí
Absolutní xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxx
xxx x
xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxsti
V. Reálný dědický podíl
VI. Změny ve xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxti vázané výlučně na osobu zůstavitele
XI. Dědic
XII. Dědictví
XIII. Práva a povinnosti, jež přechází na dědice
XIV. Práva a povinnosti, jež nepřecxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
Již v tomto ustanovení se pojmově rozlišuje pozůstalost a dědictví. Pozůstalost je pojata jako jmění zůstavitele k okamžiku zůstavitxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xřipadá jako jmění osobě, která je dědicem. Z těchto důvodů je potřebné mezi pozůstalostí a dědictvím pojmově rozlišovat. Návazně na to osnova v odst. 3 vxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxíka (§ 1477 odst. 2), jednak pro vymezení vztahu dědice k pozůstalosti ve smyslu uvedeném shora.
xx xxxxxx
Toto ustanovení definuje zákxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxtele na další osoby, přičemž nemusí jít jen o normy obsažené v části třetí, hlavě třetí tohoto občanského zákoníku, nazvané Dědické právo, případně v jixxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxkových práv (viz např. § 328 odst. 1 zák. práce, § 737 odst. 2 z. o. k., § 8 zák. č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, § 63 zxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxcesního práva, je třeba jmenovat zákon o zvláštních řízeních soudních, jeho § 98 až 288a, upravující řízení o pozůstalosti a také jeho § 1 až 30, obsahujíxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxdění, je smrt zůstavitele. Tu je třeba prokázat veřejnou listinou. O důkazu smrti pojednávají § 26 až 28. Smrt člověka se prokazuje veřejnou listinou vyxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xx xxxx o matrikách), který vydá příslušný matriční úřad poté, co provede zápis do knihy úmrtí na základě listu o prohlídce zemřelého.
Když nelze smrt člověxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx návrhu soud pravomocným rozhodnutím o prohlášení fyzické osoby za mrtvou, pokud byl člověk účasten takové události, že se jeho smrt vzhledem k okolnosxxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxců zavalen obrovskou lavinou lávy a kamení při výbuchu sopky. Soud v rozhodnutí určí den, který platí za den smrti zůstavitele. Za místo, kde zemřel človxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxx
x x xx x x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xa mrtvého člověka, o němž lze mít důvodně za to, že zemřel, a určí den, který se pokládá za den jeho smrti. Soud tak učiní na návrh osoby, která na tom má právnx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xako by zemřel. K takové situaci může dojít třeba tehdy, když zůstavitel byl přítomen v letadle, které nedolétlo do místa určení, avšak nebyly nalezeny jxxx xxxxxxx
xxxxx x xx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx smrt není nepochybná, může ho soud prohlásit za mrtvého na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a určí den, který nezvěstný zřejmě nepřežil. Má se za xxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxhlášení fyzické osoby za mrtvou je podle § 10 odst. 4 zák. o matrikách příslušný Úřad městské části Praha 1.
Úmrtí občana České republiky, ke kterému dxxxx xxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxti města Brna (§ 42 zák. o matrikách).
Ještě je třeba se zmínit o řízení o určení data smrti podle § 59 až 64 z. ř. s. Jde zde o situace, kdy je člověk nalezen xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxričního úřadu, který oznámil soudu, že nelze zjistit datum smrti člověka, jmenuje soud k ochraně oprávněných zájmů zemřelého opatrovníka pro řízení, xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxtit datum smrti člověka nebo které by k takovému zjištění mohly vést, aby o nich podal ve lhůtě 1 měsíce od uveřejnění vyhlášky zprávu soudu. Ve vyhlášce uxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxa končí. Po uplynutí lhůty, uvedené ve vyhlášce, rozhodne soud rozsudkem, ve kterém určí den, který platí za den smrti člověka. Zjistí-li soud dodatečnxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx x xx xxxxx xxxxx, která na takové změně prokáže právní zájem.
Zjištění dne smrti člověka je důležité zejména s ohledem na to, jaké dědické právo platí. Viz § 3069, dle xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx3 za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., kdy zákon znal čtyři dědické skupiny nebo když zemřel 1. 1. 2014, umožňující dědění v šesti dědických třídách.
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxi jisto, který z nich zemřel jako první, má se za to, že všichni zemřeli současně. Podle § 1479 platí, že kdo zemře před zůstavitelem nebo současně s ním, nexxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx Občanský zákoník zařadil dědické právo do své části třetí - absolutní majetková práva. Podle § 976 působí absolutní majetková práva vůči každému, nestxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxice. Musí však jít o dědice oprávněného, který má nejlepší dědické právo (§ 1690 odst. 1). Pokud se objeví dědic se silnějším dědickým titulem, musí mu nexxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x
xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xásti, tj. části třetí občanského zákoníku, kde je upraveno též dědické právo, lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx x xěm zůstavitel nepořídil.
Zde je třeba také uvést, že občanský zákoník s pojmem dědické právo ve smyslu právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx a jde přitom o vzdání se dědického práva, v § 1714 mluví o zcizení dědictví a jde o zcizení dědického práva.
III. Pozůstalost
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxlé jmění zůstavitele. Jmění osoby tvoří podle § 495 obč. zák. souhrn jejího majetku a dluhů, majetkem je souhrn všeho, co osobě patří. Je třeba vidět, že x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx také majetek, o němž nevěděli, popřípadě majetek, který v tomto řízení úmyslně neuvedli. Také dědické podíly, jež vyplývají z usnesení o potvrzení nabxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx x xxx xx xx xxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxa č. 40/1964 Sb. leckdy zaměňovaly pojmy pohledávka a dluh, je pro přesnost třeba citovat § 1721 obč. zák., dle něhož má ze závazku věřitel vůči dlužníku xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxci tzv. ležící pozůstalosti, přesto zřejmě v důsledku inspirace tímto zákoníkem z r. 1811, zůstal v občanském zákoníku pojem „pozůstalost“ v podobě obxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx pořízení soupisu pozůstalosti (§ 1686 odst. 1, 2), náklady některých osob na zaopatření (§ 1665 a násl.). V těchto případech není občanský zákoník přesxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx smrti (závětí, dědickou smlouvou) nebo zákonem (§ 1635 až 1641 obč. zák.) ve formě zlomku či procenta.
Z Komentáře (Rouček, Sedláček, 1936, s. 80) vyxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxlé pozůstalosti, reálný dědický podíl je podíl ve formě konkrétních věcí, které dědic nabyl z pozůstalosti. Toto dělení lze užít i nyní, kdy pořizovatexx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxm jejich podílů ve formě zlomků na celé pozůstalosti. Velikost reálného dědického podílu každého dědice bude určena poměrem ceny jím nabytého dědictvx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x x xxxx x x xxxx xxx xxxxxxxx xx rozdělení podílů v podobě konkrétních věcí z pozůstalosti možné je.
Příklad
Pokud zůstavitel závětí rozdělí svůj majetek mezi dědice například takx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx x chatou v ceně 600 000 Kč, budou jejich dědické podíly 1/10, 1/10, 2/10, 6/10.
Může nastat také situace, že zůstavitel povolá dědice tím způsobem, že xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxx určit dědické podíly.
Příklady
I. Celková cena majetku zůstavitele, který má převzít jeden dědic, činí 500 000 Kč, tento dědic má vyplácet dva podíly vx xxxx xx xxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxx xxx xx xxxxxx
II. Zůstavitel uloží dědici vyplatit více než činí celková cena majetku v době jeho smrti. Celková cena majetku zůstavitele, který má převzít jeden dědxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxvitel v době, kdy takto pořizoval, měl majetek v takové hodnotě, která xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxlosti 600 000 Kč se připočtou podíly v penězích 2 x 400 000 Kč, dostaneme tak částku 1 400 000 Kč. Podíl 400 000 Kč představuje po zaokrouhlení 28,5 % z celkovx xxxxxx x xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxsti 600 000 Kč tj. dvakrát po 171 000 Kč a jeho dědický podíl bude poté činit 258 000 Kč.
Pokud si dědici pozůstalost dohodou rozdělí jinak, umožní-li tx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx. Dědický podíl je rozhodující při plnění závazku dědiců ke splnění odkazů (§ 1597 obč. zák.), pro uspokojení práva nepominutelného dědice na povinný dxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx
xxgres
mezi dědici v případě, kdy jeden z nich zaplatil z dluhu věřiteli více než činí cena jeho dědického podílu (§ 1876 odst. 2), při dodatečném projednáxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
Reálný dědický podíl určí zůstavitel ve své závěti, případně bude vyplývat z dědické xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx nebo zákon vyměřil ideální dědické podíly. V takovém případě platí reálné dědické podíly a k původním ideálním podílům se již nepřihlíží. Lze říci, že v xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx
x
xříci se dědického práva k určité věci z budoucí pozůstalosti (§ 1484 obč. zák.),
-
vzdát se dědictví k určité věci z pozůstalosti (§ 1490),
-
zřídit svxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxu o zcizení dědictví k určité věci zůstavitele (§ 1714 a násl.).
VI. Změny ve velikosti dědického podílu během řízení o pozůstalosti
V průběhu řízexx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xdchýlí v rámci dědické dohody. K modifikaci dědických podílů může dojít i v důsledku započtení na dědický podíl. Dalším příkladem
modifikace
je přírůxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xědictví odmítl nebo je dědicky nezpůsobilý, zvětší se o podíl takového dědice podíly zbylých dědiců v dané dědické třídě. Dědické podíly se mění když se xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxat po ostatních dědicích vypořádání, pokud se staral o zůstavitele delší dobu nebo přispěl značnou měrou k udržení či zvětšení zůstavitelova majetku pxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxesení o potvrzení nabytí dědictví (§ 185 odst. 1 z. ř. s.).
VII. Dědické právo a právo na odkaz
Je důležité odlišit dědické právo od práva na odkaz, ktxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx odkaz splnit (tím je dědic či odkazovník obtížený pododkazem), kde chybí ona univerzalita přechodu práv a závazků, jakou je charakterizováno dědické xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxad k institutu odkazu a výklad k § 1594.
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxtel vlastnil v den své smrti, nýbrž i pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po smrti zůstavitele, avšak mají původ v právních skutečnoxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxadem vyčísleny až po smrti zůstavitele). Pasiva pozůstalosti pak podle § 171 odst. 2 z. ř. s. tvoří dluhy zůstavitele, které měl v době smrti, jakož i dluhxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxdou konkrétně finančním úřadem vyčísleny až po smrti zůstavitele), dále náklady pohřbu, náklady některých osob na zaopatření (§ 1665 a násl. obč. zák.x x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xsou pasivem pozůstalosti.
Poměr obou složek jmění zůstavitele (tj. majetku a dluhů) bývá různý, pro řízení o pozůstalosti je rozhodující, aby v pozxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx bylo třeba k tomu, aby byl zůstavitel pohřben alespoň slušným způsobem podle místních zvyklostí.
Bližší o aktivech a pasivech pozůstalosti viz Řízxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xeličinou, nýbrž nadále se v čase mění, přibývá na velikosti i hodnotě, například o plody a užitky, které z něj vzejdou během řízení o pozůstalosti. Také txxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 484/2000, dle kterého dědicové jsou v období mezi nabytím dědictví a potvrzením nabytí dědictví oprávněni věci, kxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxem omezena, pokud dědici nemohou spravovat pozůstalost, protože zůstavitel jmenoval správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, případně když xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx výlučně na osobu zůstavitele, výjimku tvoří taková práva a povinnosti, které byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.
V těchto přxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxe, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu. Za příklad závazku, který zaniká smrtí zůstavitele, může sloužit závazek zhotovit umělecké dílo, napsat vxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxo u orgánu veřejné moci ještě za života zůstavitele a které v důsledku toho tvoří součást pozůstalosti, lze uvést právo na odčinění újmy, způsobené škůdxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxí (§ 2958 obč. zák.).
V § 1475 odst. 2 obč. zák. se mluví pouze o uznání dluhu (§ 2053, § 2054), což je třeba vyložit tak, že půjde jak o dluh jiné osoby (dluxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxlosti, na druhé straně může jít o opačnou situaci, kdy měl zůstavitel jako dlužník plnit určité osobě, plnění bylo vázáno výlučně na tuto osobu, avšak zůxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxeno peněžním plněním.
Ohledně práv a povinností, které budou uplatněny u orgánu veřejné moci, bude situace obdobná. Orgánem veřejné moci je orgán, xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx jako poškozený své právo uplatnit v trestním řízení, jak to umožnuje § 43 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), jež staxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zaxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxhodě (§ 175a odst. 2 trestního řádu). Takovým orgánem může být i rozhodce, rozhodující dle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčíxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně.
Pokud bude do skončxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxho, zda bylo rozhodnuto ve prospěch, či neprospěch zůstavitele. Případně také nebude do aktiv ani pasiv pozůstalosti zařazen žádný majetek v případě pxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxstalostní soud posoudí, zda přeruší řízení o pozůstalosti do rozhodnutí ve věci nebo zda bude pokračovat v tomto řízení.
XI. Dědic
V odstavci 3 komexxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xdst. 1 z. ř. s., je dědicem ten, o němž lze mít (podle dosavadních výsledků řízení o pozůstalosti) za to, že je zůstavitelovým dědicem, nebo zda je dědicem xxxx xxx xxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxx x x xxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxvrzeno nabytí dědictví (§ 185 odst. 1, 2 z. ř. s.). Není to však podstatné, zákon s pojmem „dědic“ pracuje běžně a je celkem jasné, v jakém významu je používxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xejvyšší soud mimo jiné dovodil, že za dědice ve vlastním slova smyslu lze považovat jen toho, komu bylo rozhodnutím soudu dědictví potvrzeno nebo kdo se xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxdání dědictví. Do té doby je tak možno osobu ucházející se o dědictví považovat jen za domnělého dědice, který ještě není nositelem práv a povinností spaxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx 22 Cdo 4111/2007 pak Nejvyšší soud dovodil, že „je-li dědiců více, je tu mezi smrtí zůstavitele a právní mocí rozhodnutí státního notářství (nyní soudxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxctví odmítnout nebo může uzavřít dědickou dohodu, podle které věc nabude někdo jiný“.
Z odstavce 3 komentovaného ustanovení vyplývá, že dědicem je xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xrávo na celou pozůstalost (je-li dědicem jediným) nebo na poměrný podíl z pozůstalosti (je-li dědiců více) od odkazovníka, kterému se zřizuje pouze poxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxscitura). Člověk má právní osobnost od narození až do smrti (§ 23 obč. zák.). Nutno dodat, že musí jít o osobu, jež zůstavitele přežila, neboť kdo zemře přxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxce i někoho, kdo v době smrti zůstavitele ještě není, tedy například nenarozené potomky svých dětí nebo jiné osoby ještě v době smrti zůstavitele nežijíxxx
xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x18 obč. zák.), vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Podle § 1478 může zůstavitel povolat závětí za dědice i právnickou osobu, která má teprve vznixxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xůstavitel povolá za dědice osobu, která právní osobnost (§ 15 odst. 1) nemá. Může jít třeba o nějaký neformální spolek občanů, kteří své společné setkávxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxce neplatné a aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele, lze přihlédnout k § 17 odst. 2 o tom, že zřídí-li někdo právo tomu, co osobou není, přičte se prxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx uvádí pouze, že pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím. Z důvodové zprávy k tomuto ustanovení vyplývá, že dědictvím je to, co z pozůstalosti skutečxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x x x xx ř. s.), ale také dluhy, jež mu připadly ke splnění, i majetek a dluhy, které se objeví po projednání pozůstalosti.
Pozůstalost tvoří zůstavitelem zaxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxáva. Také některá ustanovení zákona v konkrétním případě umožňují přechod určitého majetkového práva nebo závazku jinak než děděním. Na dědice nepřexxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxhž lze po jeho úmrtí pokračovat. Vyplývá to z ideje univerzálního právního nástupnictví dědice, které je omezeno jen tím, že nepřechází ta práva a povinxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx09 obč. zák.).
XIII. Práva a povinnosti, jež přechází na dědice
Na dědice přechází:
-
právo odvolat dar pro nevděk přechází na dárcova dědice, zabrxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxt. 2),
-
výhrada zpětného prodeje zavazuje dědice (§ 2139 ve spojení s § 2135 odst. 2),
-
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxva a povinnosti z nájmu bytu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice (§ 2282),
-
ani smrt držitele nepůsobí zánik držby (§ 1009 odstx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxh vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce (§ 1092),
-
na dědice přechází právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxního jmění,
-
podle § 107 odst. 2 o. s. ř. platí, že ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxbo povinnost, o něž v řízení jde. Bude-li pokračováno ve sporu u obecného soudu ještě během řízení o pozůstalosti, budou procesními nástupci zůstavitexx xxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xmlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem před podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí práva ani povinnosti ze smlouvy nezanikají, ale přecxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxx nepřechází například:
-
osobní služebnost (služebnost užívacího práva, služebnost požívacího práva) zaniká smrtí oprávněné osoby, nebyla-li rozxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx
x
xxrtí zůstavitele, dlužníka, povinnost zanikne, bylo-li jejím obsahem plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem (§ 2009 odst. 1),
-
smrtí zůsxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxčnosti se nestává společníkem (§ 2742),
-
pojištění zaniká dnem smrti pojištěné osoby (§ 2810),
-
zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, zanikne i zmoxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxx na výživné náležející zůstaviteli, i povinnost jej poskytovat jinému (pouze případné nedoplatky či přeplatky splatné ke dni smrti zůstavitele se stáxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxoditelná a smrtí autora zanikají, ochrany se může domáhat i po zániku majetkových práv osoba autorovi blízká, právnická osoba sdružující autory nebo pxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxtý trest, rozhodně nemůže přejít na jinou osobu, tj. na dědice. Na udělenou pokutu nelze zjednodušeně nahlížet pouze jako na pohledávku státu vůči fyzixxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xikoliv jen vydáním pravomocného rozhodnutí, nýbrž i jeho výkonem,
-
zanikají práva, vázaná na osobu zůstavitele, jako například rodičovská odpoxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxxčí-li stanovy jinak, váže se členství ve spolku na osobu člena a nepřechází na jeho právního nástupce (§ 232 odst. 1).
XV. Přechod práv a povinností xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxmu bytu po smrti nájemce upravují speciální ustanovení § 2279 a násl. obč. zák., na nájemcova dědice přejdou práva a povinnosti z nájmu jen když nepřejdox xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxěnému (§ 2829). Po-dle § 2831 platí, že nebyl-li v době pojistné události obmyšlený určen, nebo nenabyl-li obmyšlený práva na pojistné plnění, nabývá txxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx jich, nabývají tohoto práva dědici pojištěného. Ani tak nebude pojistné zařazeno do aktiv pozůstalosti, soudní komisař pouze sdělí příslušné pojišťxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (zůstavitele) přecházejí mzdová a platová práva z pracovněprávního vztahu uvedeného v § 3 větě druhé zák. xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxob,
-
družstevní podíl v bytovém družstvu, je-li ve společném jmění manželů, přechází podle § 737 odst. 2 z. o. k. na pozůstalého manžela a soud k tomu xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxroku na dávku důchodového pojištění, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxk na sirotčí důchod po zemřelém. Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xědictví se stávají, není-li těchto osob,
-
jiné způsoby přechodu dávek obsahuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (§ 51), zákon č. 427xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxch zákonů (§ 17), zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (§ 56).
Zůstavitel o těchto majetkových právech nemůže platně pořizovat.
Judixxxxxxx
x xxxxxxxx x
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxském zákoníku. Osud práv a povinností fyzické osoby je v případě její smrti rozdílný podle charakteru těchto práv a povinností. Některá práva a povinnoxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxistenci svého nositele a přecházejí na další subjekty jako na právní nástupce zemřelého. Předmětem dědění podle občanského zákoníku jsou předevšíx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho spoluvlastnictví manželů. Do pozůstalosti patří i zůstavitelovy pohledávky a dluhy, spadá sem i podnik, který patřil zůstaviteli, práva akcionářx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx dědění však nejsou základní práva a svobody zaručená Listinou základních práv a svobod, která mají charakter přirozených osobních práv, jež smrtí oprxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxecházejí na další subjekty. Předmětem dědictví nemůže být ani právo podat ústavní stížnost týkající se porušení základních práv a svobod.
(III. ÚS 66xxxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxí určité osobě (tj. dědický titul); skutečnost, že tato osoba zůstavitele přežila, že má zájem být zůstavitelovým dědicem (tj. dědictví neodmítla), žx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx
xxxxxxx xxávo (nárok na dědictví) nemůže byt ani předmětem dohody o přenechání předluženého dědictví věřitelům (srov. § 175p o. s. ř.), ani nemůže být zpeněženo pxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxx
xxx xx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx opatřeními postihnouti dědické právo v celku neb určitý podíl jeho, nýbrž pouze určité hmotné pozůstalostní věci, na něž přísluší dědici dědický nároxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx osobního vlastnictví nějaký majetek s povinností vyplatit dědické podíly jiných dědiců, a tyto podíly byly zaplaceny za trvání manželství ze společnxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxictví manželů: manžel, který nabyl dědictví, je povinen tyto náklady nahradit (§ 150 ObčZ).
[MS Praha, 24 Co 230/96]
Ustanovení závěti o povinnosti dxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx zůstavitele vyplacena peněžitá částka, lze důvodně považovat za dědice, a tedy za účastníka dědického řízení (§ 175b OSŘ). Jeho dědické právo se omezuxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxn). Přesahuje-li určená výše výplaty obvyklou cenu tohoto majetku nabývaného vyplácejícím dědicem, má dědic výplaty nárok jen na poměrně redukovanox xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxxx xx xx xx/2001)
K odstavci 2.
Závazek zůstavitele vázaný na odkládací podmínku, kterou může splnit jen on a která se za jeho života nenaplnila, nepřecháxx xx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxti ze smlouvy nezanikají, ale přecházejí na dědice, nejde-li o práva a povinnosti vázané výhradně na jeho osobu (§ 579 obč. zák.) (nyní § 2009 obč. zák. - xxxxx xxxxxx
xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxlývající ze smlouvy. Zemřel-li převodce, náležejí do aktiv dědictví také převáděné nemovitosti.
(MS Praha 33 Ca 228/1994, AdN 4/95, s. 90)
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxtelem zaměstnavatele, který odpovídá zemřelému zaměstnanci za škodu při nemocech z povolání, se stává ten, kdo tato práva nabyl podle výsledku dědickxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxitel účtu, uvedený ve smlouvě. Jsou-li na běžný účet skládány prostředky jiných osob, nestávají se z tohoto důvodu tyto osoby spolumajiteli účtu a nemaxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxx xxxxx x xx xxx x xxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxhledávku proti majiteli účtu. Byl-li majitelem účtu zůstavitel, náleží v takovém případě do aktiv dědictví celý zůstatek na běžném účtu (nikoli pouze xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxovídající výši.
(MS Praha, 24 Co 196/2001-88)
Peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nebo na základě xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xčtu, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu u peněžního ústavu, představuje pohledávku z účtu u peněžnxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxjící, lze v řízení pokračovat s tím, kdo věc, jež je předmětem budoucího prodeje, zdědil.
(NS 33 Cdo 1691/2008, [C 8878])
Právo na výživné je právem mxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxť jako dluh či pohledávka přecházejí na právní nástupce zemřelého.
Odpovědnost za delikt ani sankce, jako např. peněžitý trxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xsobě, u níž by přicházel v úvahu přechod na dědice. Je nutno vzít v úvahu, že represivní, ale i výchovný a preventivní charakter sankce je naplňován nikolxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxnou fyzickou osobu - dědice. Stejnou logikou ovšem platí, že pokud by došlo ke zrušení správního rozhodnutí, nelze zemřelým za jeho života zaplacenou pxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxstu.
Nabyl-li zůstavitel podnik před 1. 8. 1998, je pro závěr, zda tento podnik náležel do zůstavitelova výlučného vlastnicxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx
Zemřel-li v době od 1. 1. 2014 poškozený, jenž utrpěl újmu na zdraví v důsledku škodné události nastalé před tímto datem, stávají se součástí pozůsxxxxxxx xx xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
Zůstavitelova práva a povinnosti z nájemních vztahů jako pronajímatele jsou předmětem dědění, neboť nejsou omezena jen na jxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx013, přecházejí děděním nároky na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, které poškozený za svého života uplatnil u soudu a zemřel po tomxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx a za jeho života byl podán návrh na vklad věcného práva do katastru nemovitostí, o kterém nebylo dosud katastrálním úřadem rozhodnuto, lze v dědickém říxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxho rozhodnutí o vkladu.
2. Bude-li vklad do katastru nemovitostí povolen, nastanou jeho účinky, tj. přechod vlastnického práva k nemovitostem na nabxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xoud vycházet z výsledků řízení o vkladu do katastru nemovitostí.
(MS Praha 24 Co 373/1997)
Finanční prostředky vyplacené jednomu z manželů za trváxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx x
Dědic má právo na ochranu vlastnického práva podle § 126 ObčZ k věci, byť tato nebyxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx věci. Toto určení se vztahuje ke dni smrti zůstavitele, a okolnosti nastalé později na něj nemohou mít vliv.
Oprávněný dědic sx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxcí žalobou ve smyslu § 80 písm. c) OSŘ - naléhavý právní zájem tu není třeba prokazovat.
(NS 30 Cdo 59/2002, [C 1382])
Vlastnickou žalobu může dědic pxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxiže dědic je z titulu svého dědického nároku věcně legitimován k podání žaloby o určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem věci, nemůže být xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
Nepravým dědicem je osoba, která podle rozhodnutí o dědictví nabyla majetek zůstavitele, ačkoliv podle dědického práva jej neměla nabýt buď vůbec nebx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xovinností zůstavitele v tom „stavu“, v jakém se „nacházely“ ke dni smrti zůstavitele. Podal-li člen bytového družstva návrh na vyslovení neplatnosti xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxo procesní nástupce dědic, jemuž připadl členský podíl (členská práva a povinnosti) zůstavitele v bytovém družstvu.
(NS 29 Cdo 1158/2009, [C 10160])
xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx věcí a práv k němu patřících, nýbrž jako hospodářský organismus a celek vzniklý organickým spojením těchto částí, při čemž jeho obecnou hodnotu spoluuxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx majitele účtu smlouva o běžném či vkladovém účtu nezaniká; do práv a povinností zemřelého majitele takového účtu vstupují jeho dědici děděním. Obvyklx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
Skutečnost, že na účtu u peněžního ústavu jsou uloženy i prostředky ve společném jmění manželů, neopravňuje manžela majitele účtu k nakládání s prostřxxxx xx xxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx, komu bylo soudem jako jedinému dědici potvrzeno nabytí dědictví po zaměstnavateli, ten, kdo jako dědic podle soudem schválené dohody o vypořádání děxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxdem schválené dohody o přenechání předluženého dědictví zůstavitelovým věřitelům k úhradě dluhů nebo při zpeněžení zůstavitelova majetku, provedexxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x62 obč. zák. V době od smrti zaměstnavatele do právní moci usnesení o dědictví nebo do zpeněžení podniku, v němž pracovali zůstavitelovi zaměstnanci, xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxědčí ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů dědické právo po zůstaviteli, nebo stát, jestliže zůstavitel nezanechal dědice ze závěti ani ze zákoxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xemůže dojít tehdy, nezanechal-li zůstavitel majetek nebo zanechal-li majetek jen nepatrné hodnoty.
Zdědí-li podíl ve spolexxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxolečníka. Změna v počtu spoluvlastníků jednoho obchodního podílu (např. snížení počtu spoluvlastníků ze tří na dva) tudíž neznamená změnu počtu spolxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxniká právo na vypořádací podíl. Zdědí-li podíl ve společnosti více osob, lze zrušit pouze účast všech spoluvlastníků podílu (představujících jednohx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxsti společníka (jímž jsou vůči společnosti všichni spoluvlastníci podílu), by se jejich podíl nemohl stát uvolněným, nepřišel by na společnost a spolxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxt účast jen některého ze spoluvlastníků obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Chce-li některý ze spoluvlastníků obchodního podílu ukxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxlastníky dohodnout na zrušení spoluvlastnictví, popř. - nedojde-li k dohodě - může k jeho návrhu rozhodnout o zrušení spoluvlastnictví soud.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx x xx xx xxx x 71 až 76, § 80, § 114 odst. 2, § 118, § 232 odst. 1, § 448 odst. 1, § 495, § 976 až 978, § 990 odst. 2, § 1009 odst. 2, § 1092, § 1236 a násl., § 1302 odst. 1, § 1308, § 1477 xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx x xxxxxx x 1677 odst. 1, § 1680, § 1686 odst. 1, 2, § 1690 odst. 1, § 1693 odst. 3, § 1694, § 1696 odst. 2, § 1700, § 1703, § 1707, § 1714 a násl., § 1721, § 1876 odst. 2, § 2009, § xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx
xxxxxxející předpisy:
x xx x xxx xxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx x x x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x státní podpoře stavebního spoření, - § 107 o. s. ř., - § 43, § 175a odst. 2 a § 206 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), - § x xx xxx x xx xx xxx x xx xx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxxx x xxx xx xxxx x xxxx x xxxx x xxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxch nálezů, - § 63 zák. č. 155/1995 Sb., o důchdoovém pojištění, - § 11 zák. č. 121/2000 Sb., autorský zákon, - § 51 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojixxxxxx x x xx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxením a o změně souvisejících zákonů, - § 56 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, - § 10 odst. 4, § 81 zák. o matrikách
Literatura:
Rouxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
Přehled výkladu:
I. Dědické tituly
II. Dědická smlouva
III. Souběh dědických titulů
IV. Konkurence mezi dědickými tituly
V. Konkurence v rámxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx
I. Dědické tituly
Dědický titul je právní důvod o který dědic opírá své právo na pozůstalost nebo na podíl z ní. Jak je uvedeno v xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxx
x
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxtavec 1 stanoví, že dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá.
xxxxx xx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxůstalosti, případně i odkaz.
Zákon je dědickým titulem až když nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti (§ 1633 odst. 1) a je texx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx smlouva
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xrvní místo mezi dědickými tituly z toho důvodu, že je nejsilnějším titulem dědického práva. Zmíněné pořadí dědických titulů zdůrazňuje také § 1673 odsxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxosti, se k podání žaloby odkáže každý dědic ze závěti nebo dědic zákonný,
-
proti dědici, který se opírá o závěť nepopřenou co do pravosti, se odkáže k poxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxř § 1673 obč. zák.).
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx novou závěť, která vedle závěti starší nemůže obstát, kdežto dědická smlouva strany zavazuje. Smlouvy se mají plnit [§ 3 odst. 2 písm. d) obč. zák.] a proxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xovolán k dědění podílu na celé pozůstalosti, a to k podílu, jež bude stanoven zlomkem či procentem na celé pozůstalosti, nejvýše do zákonem stanovených xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxrétní věc do svého vlastnictví, a to nikoli jako odkaz. I v takovém případě je však třeba dbát na to, aby si zůstavitel ještě ponechal čtvrtinu majetku, o kxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxic bude zůstaviteli po dobu jeho života poskytovat důchod, výměnek, či služebnost bytu ve svém domě. Součástí smlouvy může být i ujednání o tom, že smluvxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxě, po uzavření smlouvy, nelze smluvního dědice jednostranným právním jednáním zůstavitele obtížit, protože by to odporovalo podstatě dědické smlouxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxvitel jednostranně zrušit.
Platí však § 1585 o tom, že dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volnxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxtí. Volnost zůstavitele v tom směru, že může pořídit o zbývající čtvrtině pozůstalosti, s sebou nese riziko, že zůstavitel později závěť o této volné čtxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxhodnout k jakému okamžiku se tento požadavek vztahuje, zda k okamžiku uzavření smlouvy nebo k okamžiku smrti zůstavitele. Odhadnout v době sepsání dědxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxřídit o třech čtvrtinách pozůstalosti je třeba dodržet při sepsání dědické smlouvy.
Může dojít k situaci, kdy zůstavitel uzavře dědickou smlouvu, xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xvšak do smrti určitý majetek pozbude a jiný nezíská a nastane situace, že v době jeho smrti bude majetek, o kterém byla uzavřena dědická smlouva, přesahoxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx neplatná, mimo jiné i pro nesplnění podmínek v § 1585. V tomto směru se objevují různé názory:
1.
Ze závěru znění § 1591 vyplývá, že dědická smlouva můžx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxležitosti závěti, protože není napsána vlastní rukou pořizovatele (§ 1533), pouze je jím podepsána a zpravidla nebudou přítomni dva svědci, aby mohly xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xvádí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba a nenamítne-li oprxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxnoznačně stanoveno na ochranu zájmu zůstavitele. K tomu viz slova „aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle“ v druhé větě § 1585 oxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxním dědicem o této otázce, ani závěť nepořídil, lze mít za to, že se celá dědická smlouva považuje za platnou a smluvnímu dědici připadne celá pozůstalosxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxti, neboť chybí věta, která je obsažena v § 1253 o. z. o. o tom, že „nepořídil-li zůstavitel o ní (pozn. aut.: tedy o čisté čtvrtině pozůstalosti), nepřipxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxůstalosti, bude dědická smlouva z jedné čtvrtiny neplatná (§ 576 obč. zák.), neboť neplatnost stanovená § 1585 odst. 1 věty druhé je neplatností absoluxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx
Lze se přiklonit k názoru, uvedenému shora v bodu 2. Do doby, než bude tato otázka vyřešena alespoň judikaturou, bude lépe sepisovat dědickou smlouvx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxt strany na možné dopady výkladu platnosti dědické smlouvy, obsaženého výše v bodu 3.
Ustanovení § 1588 odst. 1 obč. zák. ponechává zůstaviteli, abx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxostatek, protože se může stát, že mu zbude dědické právo bez obsahu, když se zůstavitel veškerého svého majetku za svého života zbaví. Důvodová zpráva k xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou pouze ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně pxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxice ve formě věcného práva, zapsaného do katastru nemovitostí.
Závěrem je třeba ještě zmínit zvláštní smlouvu o uspořádání majetkových poměrů spoxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx smrtí. Taková smlouva se v této části považuje za smlouvu dědickou; má-li její náležitosti, je dědickým titulem pozůstalého manžela k majetku ve spolexxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
Z druhé věty xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xřech čtvrtinách své pozůstalosti (§ 1585 odst. 1 obč. zák.), ohledně zbylé čtvrtiny pořídí závětí tak, že ustanoví jiného dědice k polovině z této čtvrtxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxiroste další podíl z pozůstalosti, mají právo na zbylou část (tj. v daném případě na zbývající jednu osminu pozůstalosti) zákonní dědicové. Může tedy dxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx může také dědit z několika dědických titulů zároveň, když např. uzavře se zůstavitelem dědickou smlouvu o třech čtvrtinách pozůstalosti a ohledně čtvxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxlosti, ale pozůstalost tím nevyčerpá, zbylou část pozůstalosti tak nabudou zákonní dědici a mezi nimi může být i dědic ze závěti, jemuž zanechal zůstavxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxde část pozůstalosti dědit dědic ze závěti a zbytek připadne dědicům ze zákona, nedoje-li k přirůstání (akrescenci) dědických podílů ve prospěch dědixxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx podle § 1534, kterou povolá za dědice dvě osoby, kterým přesně vyměří dědické podíly. V řízení o projednání pozůstalosti se ukáže, že jeden ze svědků byl xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxí dědice, jehož sourozenec byl svědkem, neplatná a jelikož byly dědické podíly dědicům zůstavitelem vyměřeny přesně, dědí podíl tohoto dědice dědici xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x pak některý ze závětních dědiců z nějakého důvodu nedědí (zřekne se dědického práva, zemře před zůstavitelem, xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xe zákonné dědické posloupnosti (§ 1505 odst. 1 obč. zák.).
V případě kumulace dědických titulů u jednoho dědice platí § 1702, který stanoví, že se dědxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxona. Může se stát dědicem z pořízení pro případ smrti, nebo dědictví odmítnout.
I nyní platí zásada, že v případě souběhu dědických titulů musí být výxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxho podílu každého dědice je třeba sečíst částku, která na dědice připadne při dědění ze zákona, a částku, která témuž dědici náleží podle testamentární xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxerý by mu připadl při dědění ze zákona, vůči ceně celého dědictví, pak představuje konečnou výši dědického podílu příslušného dědice. Ve stejném poměrx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
Může nastat situace, kdy zůstavitel uzavře dědickou smlouvu a poté pořídí závěť, která nebude moci oxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx však vyžaduje souhlas smluvního dědice učiněný ve formě veřejné listiny, tedy notářského zápisu (§ 3026 odst. 2). Z toho lze dovodit, že nebude-li mít zxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxělen platně, xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxce sice existuje, ale v jiné než zákonem stanovené formě. Podle § 582 odst. 1 platí, že není-li právní jednání učiněno ve formě stanovené zákonem, v daném xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx.
V. Konkurence v rámci stejného dědického titulu
Bude také třeba se zabývat otázkou, jak řešit konkurenci v rámci každého z dědických titulů. Při xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxx obč. zák.).
V případě dědění ze závěti, kdy zůstavitel pořídil několik závětí, rozhoduje, zda takové závěti mohou vedle sebe obstát (§ 1576).
Vexxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
x
xxxx xxxxxí dřívější pořídí sice o celém majetku, avšak závětí novější pořídí jen o jeho části.
Neobstojí vedle sebe závěti:
-
kterými zůstavitel ustanovuxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx
x
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xelé své pozůstalosti,
-
závěť, kterou zůstavitel ustanovil dědice konkrétní věci ze svého majetku a novější závěť, kterou ustanovil jiného dědice txxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxt, pokud je například jednou dědickou smlouvou povolán dědic k polovině pozůstalosti a druhou dědickou smlouvou je povolán jiný dědic k její čtvrtině.
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxe § 1588 odst. 2 platí, že pořídí-li zůstavitel pro případ smrti tak, že to s dědickou smlouvou není slučitelné (tedy i v případě, že zůstavitel uzavře s něxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx9 a násl.).
xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxtňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Podstatu xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxo kteří řádně uplatnili své dědické právo, jestliže dědictví neodmítli nebo zaniklo-li jim právo odmítnout dědictví nebo je-li odmítnutí dědictví nexxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x x673 obč. zák., § 168 až 170 z. ř. s. V tomto směru viz výklad k § 1672 a § 1673.
VII. Dovětek
Občanský zákoník v § 1491 ještě zvlášť stanoví, jaká jsou poříxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xe jím nepovolává dědic. Proto také dovětek není uveden v § 1476.
Také u dovětku bude třeba řešit otázku, zda dva či více dovětků může vedle sebe obstát. xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxětku se dřívější dovětek ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdějšího dovětku obstát.
Judikatura:
Dědic přihlašující se k pozůstalosti může se dovolávati zároveň různých povolávacích důvodů jen tehdy, týkaxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxuly se navzájem vylučují (např. spor o úplnou neplatnost závěti mezi dědici ze zákona ve 3. skupině na jedné straně a univerzálním dědicem ze závěti na drxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx obou sporných stran.
(MS Praha 24 Co 58/96)
Související ustanovení:
x x xxxxx xx x x xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx x xxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx až 1500, § 1504, § 1505 odst. 1, § 1532 až 1538, § 1540, § 1542 až 1549, § 1575 až 1581, § 1582 až 1593, § 1633 až 1641, § 1672, § 1673, § 1702, § 3026 odst. 2
Souvxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xx xxxx x xxx xx xxx xx xx xx
(Odkaz, odkazovník)
JUDr.
Martin
Šešina
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
Přehled výkladu:
I. Definice odkazu
II. Způsob zřízení odkazu
III. Rozdíl mezi dědicem a odkazovníkem
IV.Jiné xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xědic odkazovníkem
I. Definice xxxxxx
Občanský zákoník zde definuje odkaz jako pohledávku a osobu odkazovníka jako vxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xdo má pohledávku odkazovníka splnit, je osoba odkazem obtížená, tedy dědic a v případě pododkazu (§ 1599 obč. zák.) odkazovník. Na pojem věci je třeba hlxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
Podle § 1594 odst. 1 obč. zák. odkaz zůstavitel zřídí tak, že v pořízexx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xávěti (§ 1494 odst. 1 věta první) nebo zvlášťním (intestátním) dovětkem, může být zřízen i dědickou smlouvou podle § 1582 (přiléhavější název by byl „smxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xu uloží závazek splnit odkaz další osobě.
III. Rozdíl mezi dědicem a odkazovníkem
Důležitý je rozdíl mezi dědicem a odkazovníkem. Dědic je univerzxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxh zákonů mohou přejít, aniž by musel každou věc či právo zvláště nabývat způsobem, jakým se nabývá vlastnické právo. Odkazovník není univerzálním právxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxviteli, nebo nabývá právo, a to vždy způsobem, jakým se nabývá vlastnické právo (§ 1621 odst. 1) a bez
ingerence
pozůstalostního soudu. Pokud se mluví o xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxsané ve veřejném seznamu, jež vzniká zápisem do takového seznamu (§ 1262 odst. 1).
IV. Jiné způsoby zřízení odkazu
Podle § 1594 odst. 1 obč. zák. větx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxavitel uzavře s obdarovaným darovací smlouvu pro případ smrti a nevzdá se práva dar odvolat, považuje se takové darování, závislé na podmínce, že obdarxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxovník neměl být účasten v řízení o pozůstalosti; jednat s ním v průběhu tohoto řízení má ten, kdo spravuje pozůstalost (viz § 1678 odst. 2). Odkazy však maxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x
xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx
x
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxo až jejich splnění bylo zajištěno [§ 1691 odst. 1 písm. b) a c)],
-
v § 1598 a § 1631 jsou uvedeny případy, kdy dochází ke krácení odkazů,
-
podle § 1653 je xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxto případě dokonce účastníkem řízení v té části, kdy se o této jeho povinnosti rozhoduje (§ 7 odst. 1 z. ř. s.),
-
podle § 1684 odst. 2 písm. e) obč. zák. můxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxasí-li soud s jeho přítomností a hrozí-li, že odkazovník bude povinen poměrně přispět na povinný díl.
Odkazovník může v řízení o pozůstalosti vystxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx jej mínil povolat za dědice nebo zda pouze pořídil o odkazu. Odkazovník může v řízení vystupovat také jako věřitel, když navrhne odloučení pozůstalostxx
xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxxxx xxxxxxjí pravost a platnost závěti zůstavitele, v níž je obsaženo nařízení odkazu,
-
dědic uplatní právo podle § 1598, dle něhož mu musí zůstat z hodnoty děxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx věcí má dostat, odkazovník nevykoná volbu ve lhůtě stanovené k žádosti osoby obtížené odkazem a odkaz bude muset určit soud (§ 1606),
-
odkazovník hxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xřispět na úhradu povinného dílu (§ 1653),
-
když má soud udělit souhlas s vyrovnáním dospělého odkazu (§ 1678),
-
to může pomoci k objasnění xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxtví [viz § 1691 odst. 1 písm. b)],
-
hrozí nařízení likvidace pozůstalosti a tím i zánik práva na odkaz [§ 200 písm. b) z. ř. s.].
Takovéto přizváxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxmit se s obsahem spisu, vyjádřit se případně k tomu zda odkaz přijímá či odmítá, vyjádřit se k aktivu či pasivu pozůstalosti, k ocenění majetku, má-li to vxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxě, například o uspořádání vzájemných vztahů, například když má dojít ke snížení odkazů v důsledku zadlužení pozůstalosti. Při takovém jednání může doxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx přesnější vyjádření, aby bylo například možno docílit vkladu do katastru nemovitostí. Takové dohody mezi dědici a odkazovníky schválení soudním komxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxat potvrzení, případně opis (§ 27 jednacího řádu). Takovéto dohody pomohou stranám při vyřízení jejich případu zejména nyní, kdy je občanský zákoník oxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xrávech a závazcích, jež mají základ v pořízení zůstavitele, sepsal v notářském zápisu, který vyhotoví mimo řízení o pozůstalosti.
VI. Spory o splněnx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx aby tyto vztahy nezatěžovaly a ani neprotahovaly řízení o pozůstalosti. Odkazovník bude zpravidla žalovat na splnění odkazu a soud jako předběžnou otxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx x pořízení zůstavitele pro případ smrti vyplývá, že ustanovil dědice, nebo pouze pořídil o odkazech. Bude nutno jednat se všemi, kdo tvrdí a uplatňují děxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxmi v tomto směru neuzavřou jednoznačnou dohodu.
VII. Odkazovník
Ustanovení § 1594 odst. 1 obč. zák. věty druhé uvádí, že odkazovníkem může být jen xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxx x x xxxx x xxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xýt, stejně jako dědici, osoby fyzické, právnické, mají-li právní xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x478). Odkazovníkem nemusí být jen osoba přesně zůstavitelem označená, může jím být i určitá skupina osob, popřípadě postačí, když zůstavitel pouze ozxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxem. Z § 1633 odst. 1 obč. zák. věty druhé však vyplývá, že není-li dědic z dědické smlouvy ani ze závěti, není-li ani zákonný dědic nebo nenabude-li dědicxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxdické podíly se budou odvíjet od poměru obvyklých cen (hodnot) odkazů, které jim zůstavitel zanechal.
IX. Dědic odkazovníkem
Dle § 1596 obč. zák. xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx přičemž jako odkazovník má stejné postavení jako každý jiný odkazovník se vším, co z toho vyplývá.
Judikatura:
Jestliže zůstavitel nezanechax x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxch částkách, které dohromady nevyčerpávají celé pozůstalostní jmění, jest jeho poslední pořízení pouhým dovětkem, nikoliv závětí, třebaže zůstavixxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxu vedlejšího intervenienta na odkaz, pro nedostatek pořizovací schopnosti zůstavitele, přísluší vedlejšímu intervenientu (nyní odkazovníku - pozxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxbec neplatný, a odmítají-li jej uznati a zaplatiti, nezbývá odkazovníku, než by své nároky uplatnil pořadem práva. Popřením platnosti odkazu nemohou xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx uplatňovati proti dědici nárok z odkazu ohledně jednotlivých věcí z pozůstalosti jen žalobou o plnění, nikoliv žalobou určovací.
(Vážný 9468/29)
x xxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxx xe ve všech směrech platí za dědice povolané závětí. Předemřeli-li někteří odkazovníci zůstavitele, spadly jich odkazy do pozůstalosti a připadlo celx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xe pozdější závětí o sobě neruší, leč že by z ní byla nepochybně zřejmá vůle zůstavitelova zrušiti i dřívější dovětek.
(Vážný 2121/22)
Souvisejícx xxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx xx x xxx xxxt. 2, 3, § 495 až 513, § 709 odst. 1 písm. b), § 898 odst. 2 písm. c), § 1262 odst. 1, § 1478, § 1481, § 1482, § 1494 odst. 1, § 1582, § 1594 až 1600, § 1604 až 1617, § 162x xx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxxx xx x xxx xxxx. 1, § 200 z. ř. s., - § 27 jednacího řádu
(Právnická osoba, která vznikne)
JUDr.
Martin
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxx
IV. Nadační fond
V. Ústav
Z důvodové zprávy:
Podle tohoto ustanovení koncipovaného podle vzoru italského dědického práva lze povolat za dědice nxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxitele. Nejde jen o případ nadací zřizovaných závětí. Tímto ustanovením se pamatuje i na jakékoli jiné právnické osoby, ať práva soukromého, ať práva vexxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx že se vůli projevené v pořízení pro případ smrti má co nejvíce vyhovět a co nejvíce se má šetřit právní zůstavitele.
I. Obecně
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx stát (viz § 21 obč. zák. - “Stát se v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu.”). Může jít o již existující právnickou osobu, ale také i o prxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxy, které lze založit pořízením pro případ smrti. Takto lze založit:
-
svěřenský fond (§ 1448 odst. 1),
-
nadaci (§ 309 odst. 1), nadační listina vyžaduxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xx xxxxx
x
xxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxele v sobě obsahuje:
a)
zakladatelské právní jednání a
b)
pořízení pro případ smti, kterým zůstavitel zakládanou právnickou osobu nebo svěřenský fxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxm, zůstavitel může kromě ní povolat i další osoby za dědice, případně další odkazovníky).
Taková právnická jednání musí splňovat všechny podmínkxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx pro zakladatelské právní jednání.
Zůstavitel však může za dědice povolat právnickou osobu tak, že ji svým pořízením neustanoví, pořízením ji povoxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxrací, upravených zákonem o obchodních korporacích kapitálová společnost, společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost.
Na rozdíl od jxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxní pro případ smrti projevil jasně své úmysly alespoň o tom, jaká právnická osoba má vzniknout, aby uvedl co nejvíce údajů, potřebných k vyhotovení jejíxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxat vykonavatele závěti a uložit mu povinnost založit xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxvěti (např. § 312 odst. 1, § 396 odst. 2). Pověří-li založením právnické osoby někoho z dědiců nebo všechny své dědice, bude vhodné pamatovat na sankci prx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxí příkazu (§ 1569 a násl.).
Pokud se týče vlastního založení právnické osoby, bude třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákonů upravujícxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xrávnickou osobu založit, a pokud v tomto směru nic nestanoví zákon o založení té které právnické osoby, budou muset tuto povinnost splnit dědici. Nechcxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxi nebo uloží splnění poslední vůle správci pozůstalosti již povolanému.
Dědickým titulem takové právnické osoby, která má teprve vzniknout, může xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxá osoba ve formě smlouvy ve prospěch třetí osoby (§ 1582 odst. 1 obč. zák.).
II. Svěřenský fond
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx8 odst. 1 se svěřenský fond vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že zakladatel svěří správci majetek k určitému účelu, v daném příxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xlastnictví vyčleněného majetku. Svěřenský správce vykonává vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vlastním jménem na účet fondu. Majetek ve xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxl svěřenského fondu může být veřejně prospěšný, anebo soukromý. xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxtnance, společníky či jiné osoby. Hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu. Svěřenxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxzen pořízením pro případ smrti, tj. závětí nebo dědickou smlouvou, vznikne smrtí zůstavitele. Dovětkem by mohl být zřízen, kdyby mu zůstavitel zanechxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xublikovanému v komentáři (Spáčil, 2013, s. 1185 až 1191), který uvádí, že “z hlediska dědického práva je na postavení svěřenského fondu nutné pohlížet xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xe i povinnost splnit povinný díl. Citovaný komentář dále uvádí, že „správce takto zřízeného svěřenského fondu pak vykonává práva dědice nebo odkazovnxxxx xxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxím pro případ smrti, použije se přiměřeně § 311 obč. zák. Pořízení pro případ smrti by mělo obsahovat alespoň:
a)
označení svěřenského fondu (§ 1550 xxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxínky pro plnění ze svěřenského fondu, má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x způsob jejich jednání.
V neposlední řadě by mělo pořízení zůstavitele obsahovat jmenování svěřenského správce a jeho pověření ke správě svěřexxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xřípad smrti. V takovém případě by měla být uvedena osoba, které zůstavitel uloží povinnost vydat statut. Takovou osobou může být vykonavatel závěti. Pxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxti bude současně povolání svěřenského fondu za dědice s uvedením konkrétního majetku, který má do svěřenského fondu z pozůstalosti připadnout nebo uvxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxízení zůstavitele pro případ smrti, musí mít toto pořízení formu veřejné listiny, notářského zápisu (viz § 1452 odst. 3). Není-li statut součástí poříxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xápisu.
Je třeba připomenout, že účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný (§ 1449 odst. 1) a v takovém případě bude svěřenský fond požívat ocxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxou bude v tomto případě pořízení pro případ smrti, tedy závěť, dědická smlouva, má-li být nadace povolána za dědice, dovětek, má-li nabýt odkaz. Ustanoxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxti, kterým zůstavitel zakládá nadaci. Nadaci lze založit k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxní listina, obsažená v pořízení pro případ smrti, musí obsahovat podle § 311 odst. 2 alespoň:
a)
název nadace,
b)
vymezení účelu, pro který se nadxxx xxxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxob, jimž je lze poskytnout, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.
Obsahem pořízení pro případ smrti bude povolání zřizované xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxpadnout. Tím se vnáší vklad do nadace.
Důležité je také aby zůstavitel současně určil osobu, která svým rozhodnutím doplní chybějící náležitosti zxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxonavatel závěti tyto funkce nechtěli nebo nemohli přijmout. Pokud se týká vykonavatele závěti, viz výklad k § 1553 a násl. Rozhodnutí vyžaduje formu vexxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xprávní rada do jednoho měsíce ode dne vzniku nadace.
Podle § 313 platí, že neuvede-li nadační listina předmět vkladu, platí, že se vkladová povinnosx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxx
xxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxy nebo hospodářsky. Nadační fond je upraven v § 394 až 401.
Důvodová zpráva k § 387 až 394 uvádí, že nadační fond se od nadace liší především tím, že nesloxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xondu může být celý spotřebován k účelu, pro nějž byl založen. Z toho důvodu se ani pro výši majetku a kapitálu nadačního fondu nestanovují žádné limity. Zx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx pořízení pro případ smrti) musí obsahovat alespoň údaje uvedené v § 396 odst. 1, tj.:
a)
název a sídlo nadačního fondu,
b)
jméno zakladatele a jehx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x)
počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadační fond jednají,
f)
počet člexx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xx
xxxxxxxx xxx xxxxytování příspěvků z majetku nadačního fondu nebo vymezení okruhu činností, jež nadační fond může vzhledem k svému účelu vykonávat.
Co se týká foxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xusí tak učinit formou notářského zápisu. Občanský zákoník počítá s tím, že zůstavitel povolá vykonavatele závěti, když stanoví, že zakládá-li se nadaxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxy, která na tom osvědčí právní zájem.
Majetek nadačního fondu bude tvořit to, co mu zanechá zůstavitel svým pořízením pro případ smrti. Stane-li se z xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxdou-li si dědici moci pozůstalost rozdělit, připadne nadačnímu fondu majetek, který z takového rozdělení pozůstalosti získá. Zůstavitel může také nxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxstavit ani jinak použít k zajištění dluhu; k právnímu jednání, které tomu odporuje, se nepřihlíží. Nadační fond nevytváří nadační jistinu ani nadační
xxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxvnickou osobu ustavenou za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky (§ 402 obč. zákxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxlé nebo dlouhodobé služby nějakému prospěšnému účelu. Od
korporace
se ústav liší tím, že jeho osobní prvek zajišťuje řízení a fungování ústavu a není nxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xezcizitelný, takže jmění ústavu může být případně i zkonzumováno. Definiční význam pro ústav má zejména jeho účel spočívající v poskytování služeb, txxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xkoly, muzea, nemocnice, vědecké nebo výzkumné ústavy). Ústav je definován svým účelem, tj. poskytováním služeb. Pro hierarchické uspořádání ústavu xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxní jednání obsahuje alespoň údaje uvedené v § 405, tj.: Zakladatelské právní jednání obsahuje alespoň:
a)
název ústavu a jeho sídlo,
b)
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
d)
počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a
e)
podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu, nevyhradí-li se její úprava stxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxnů.
Zůstavitel může také určit osobu, která bude mít po jeho smrti rozhodovací právo zakladatele vůči ústavu a může určit i rozsah tohoto rozhodovánxx
xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxuje notář, musí tak učinit formou notářkého zápisu.
Statutárním orgánem ústavu je ředitel volený správní radou. Ústav vzniká zápisem do veřejného xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx pak mu zůstavitel buď sám určí majetek, jenž mu má připadnout, nebo dědický podíl na celé pozůstalosti. V takovém případě, budou-li si dědici moci pozůsxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xouvisející ustanovení:
§ 21, § 118 až 209, § 210, § 211, § 303 až 393, § 394 až 401, § 402 až 418, § 1448 ax xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ xx x x xx xxx x xxx x xx x xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxe, současnost a budoucnost institutu společné jmění manželů.
Ad Notam
, 2006, č. 2, s. 45, -
DVOŘÁKOVÁ-ZÁVODSKÁ, J. Majetek nesezdaných párů. Právo x xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x
xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xxx xxxxxL, L. a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2015,
HÁJNÁ-STEINEROVÁ, K. Ochranná známka jako předmět xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx x
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
, 2008, č. 4, s. 113,
HOJDNOVÁ, I. Výpočty dědických podílů při dělení ze zákona. Vypořádání SJM v dědickém řízení.
Ad Notam
, 2008, č. 5, s. 170,
HORxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxstí pro případ smrti. Právní rozhledy, 2015, č. 9, s. 305,
- HUSTÁK, Z., MANDERLA, M. Cenné papíry ve světle rekodifikace - poznámky k novému režimu. Oxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx x xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxch podle čsl. práva a o povinném dílu. Socialistická zákonnost, 1984, č. 5,
KOTRADY, P. Vliv úmrti účastníka právního úkonu na řízení o povolení vklaxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1333,
LEBEDA, M. Relativní neúčinnost v novém občanském xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxum, 1993,
MIKEŠ, J., MUZIKÁŘ, L. Dědické právo. 3. vyd., Praha: Linde Praha, 2007,
MIKOLÁŠOVÁ, A. Nad starým judikátem.
Ad Notam
, 2016, č. 4, s. 23x
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxly a jejich výpočet (Druhá část - souběh dědění ze zákona a ze závěti).
Ad Notam
, 1997, č. 2, s. 31,
MUZIKÁŘ, L. Dědické podíly a jejich výpočet.
Ad Notam
x xxxxx xx xx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxého vybavení rodinné domácnosti. Právní rozhledy, 2017, č. 20, s. 696,
PELIKÁNOVÁ, I. Problém převodu a přechodu práv. Právní rozhledy, 2001, č. 4, xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxického práva: Odkaz. Právní rádce, 2015, č. 11,
SCHINDLER, P. F. Odkazy - způsob nabytí
mortis causa
mimo univerzální sukcesi.
Ad Notam
, 2013, č. 5, xx xx
xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xež děděním.
Ad Notam
, 2001, č. 5 a 6, s. 112,
SVOBODA, E. Dědické právo. 2. vyd., Vesmír, 1926,
- SVOBODA, J., KLIČKA, O. Dědické právo v praxi. Prahax xx xx xxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxl. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014,
ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., SKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník. Kxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
Dědický nápad
(Vznik dědického práva)
JUDr.
Martin
Šešina
Právní stav komentáře jx x xxxxxxxxx
Z důvodové zprávy (k § 1479 a 1480):
Návrh sleduje stanovit, že xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xni sám nemůže o tomto majetku dále pořizovat. Jiný důležitý význam této úpravy spočívá v tom, že jen osoba, která je v okamžik smrti zůstavitele způsobilx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxi nemůže přenést takové právo na své nástupce. Naopak dědic přeživší zůstavitele má dědické právo zachováno, a to tedy v případě jeho smrti přechází na jxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxu
V. Transmise
VI. Současné úmrtí několika osob
I. Obecně
xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xdy toto právo dospěje, tedy když dědic nabude dědictví. Je tedy třeba rozlišovat nabytí dědického práva a nabytí dědictví, tedy vlastnického práva k zdxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx po jeho smrti. Občanský zákoník nezná fikci, jakou obsahoval § 547 ABGB ve své třetí větě, kde uvádí, že „před přijetím dědicem hledí se na pozůstalost txxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xoměrný podíl z ní (§ 1475 odst. 1). Toto právo nabude dědic přímo ze zákona, i když se o úmrtí zůstavitele třeba nedozvěděl, aniž by se o něj musel nějakou přxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx pozůstalostního soudu potvrdit nabytí dědictví tomu, kdo dědictví neodmítl a má podle průběhu řízení o dědictví nejlepší dědické právo (§ 1690 odst. 1xx
x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxdictví, tedy v době, kdy probíhá řízení o pozůstalosti, může docházet ke změnám, když se například z počátku počítá a jedná jako s dědici s dědici ze zákonxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxti zůstavitele. Ke změně může dojít i po skončení řízení o pozůstalosti, když se objeví dodatečně třeba závěť zůstavitele. Jak je uvedeno v § 189 odst. 2 zx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxáva k pozůstalosti domáhal žalobou.
II. Právní postavení dědiců
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx zanechal-li zůstavitel více dědiců, jsou až do vypořádání pravomocným usnesením soudu považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictvíx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxčemž jejich dědický podíl vyjadřuje míru, jakou se na těchto právech a povinnostech navzájem podílejí; v řízení, v němž o tato práva nebo povinnosti jdex xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx x xx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxstavitele a trvá po celou dobu řízení o pozůstalosti podle § 1236 obč. zák. společenství dědiců, které zanikne právní mocí usnesení o potvrzení nabytí xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxví, případně když se objeví závěť, v jejímž důsledku budou třeba dědici ze zákona vystřídáni dědici ze závěti. Během řízení o pozůstalosti se vztahy mezx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxími dědického práva. Z § 1236 obč. zák. lze dovodit, že dědici, spojení na základě zákona nebo jiné právní skutečnosti (závěti) ve společenství dědicůx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxých ve společenství dědiců, platí, že má každá z těchto osob právo k celé věci. Lze říci, že jde o specifickou formu spoluvlastnictví, určitou obdobu spoxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxy, každý z nich je omezen ve výkonu svých vlastnických práv stejným právem ostatních, jejich ideální podíly na věcech se rovnají dědickým podílům, kterx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx Jelikož však dědické právo vztahy mezi dědici za řízení o pozůstalosti beze zbytku neřeší, platí také § 1238 odst. 1 obč. zák. o tom, že není-li ujednáno xxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxdefinuje co se míní výkonem vlastnických xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx vlastnického práva definuje § 1012 obč. zák. - „vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vylxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxlosti s věcněprávními účinky rozhodně vyžaduje jednomyslný souhlas všech dědiců. Pokud jde o taková právní jednání a faktické úkony, při kterých nedoxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxavby domu, změnu jeho užívání z rodinného domu na penzion, uzavření nájemní smlouvy, bude také třeba jednomyslného souhlasu všech dědiců, avšak pro tyxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxo je tomu v případech, uvedených v § 1129 odst. 1.
Je třeba uvést, že právo dědiců nakládat se společnou věcí je za trvání řízení o pozůstalosti dosti omxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxyž soud jmenuje správce pozůstalosti. Také právní jednání, která přesahují prostou správu majetku, zejména případný prodej věci či její zatížení, scxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxznat právo na ochranu jeho vlastnictví. Vlastnickou žalobu může dědic podat i v případě, že doposud nebylo ukončeno řízení o projednání dědictví, přípxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx x xxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x přihlédnutím k tomu, že se práva a povinnosti dědiců spojených ve společenství řídí ustanoveními dědického práva, neplatí § 1238 odst. 2 a dědici si mohxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xim soud povolí volné nakládání. Pokud se týká § 1239, platí, že vlastnické právo ke společné věci zaniká jejím zcizením, nebo zánikem společenství. Pokxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxéna § 1698).
Rouček, Sedláček ve svém komentáři k § 550 AGBG (Rouček, Sedláček, 1936, s. 64) citují
judikát
o tom, že společenství dědiců nevzniká v pxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xx xx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx ze zákona popírají platnost závěti zůstavitele), pak společenství dědiců neexistuje do té doby, dokud nebude pravomocně rozhodnuto o tom, kdo má dědixxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxců v takovémto případě nevznikne ani dnes. Společenství dědiců mohou tvořit ti, kdo mají stejný, společný dědický titul nebo více dědických titulů, ktxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx práva - vzniká smrtí zůstavitele. Úmrtím zůstavitele vzniká společenství dědiců (viz § 1236), vlastníků, kde platí, že má každá z těchto osob právo k cexx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxluvlastník má právo k celé věci, které je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Teprve právní mocí usnesení o potvrzení nabytí dědicxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx se dědici stanou spoluvlastníky veškerého majetku zůstavitele (tj. každé věci z pozůstalosti), pokud zůstane při dědických podílech na celé pozůstaxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xakými prošel v průběhu řízení o pozůstalosti. Lze se domnívat, že tak to také tvůrce návrhu občanského zákoníku předpokládal, když se při tvorbě § 1236 zxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxládá se na nahodilé události; na zákoně; na posledním pořízení; nebo na smlouvě.“) Tato koncepce se jeví jako logická, životu odpovídající a
fikce
nabxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxví ve světle této teorie jako zbytečná.
xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx. Následné znění tohoto ustanovení v písmenech a) až h), kde popisuje jednotlivé situace, které nastávají při dědění a případně při rozdělení pozůstalxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx a to od smrti zůstavitele. Vlastnictví ke konkrétním majetkovým kusům, tvořícím pozůstalost nabývá dědic právní mocí usnesení o potvrzení nabytí dědxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxké právo) jednotnou terminologii, když v § 1485 mluví o odmítnutí dědictví a míní se tím odmítnutí dědického práva, § 1490 mluví o vzdání se dědictví a jde xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xědic, povolaný k dědění zůstavitelem, popřípadě jediný dědic ze zákonné dědické posloupnosti, kdy nevzniká ze zákona společenství dědiců a lze tedy mxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxž dědic zemře v průběhu řízení o pozůstalosti a v řízení pokračují jeho dědici, procesní nástupci. K tomu viz oddíl V. Transmise.
Je třeba ještě dodatx xx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxurální vlastnictví a teprve vkladem do příslušného věřejného seznamu, typicky do katastru nemovitostí, nabývá vlastnictví knihovní.
xx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxbytí dědictví, nebo dokonce ještě předtím, než se vyjádřil o tom, zda dědictví odmítá, neodmítá, či zda jej přijímá. Tento případ se nazývá transmise a vxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxa (tzv. transmisar). Zásadou je, že transmisar vstupuje do právního postavení transmitenta, a je tedy vázán tím, co učinil transmitent, např. tím, že dxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. Pokud transmitent zemřel ještě předtím, než se mohl vyjádřit o svém dědickxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx mohou však dědit sami tak, jak to vyplývá například při zákonné dědické posloupnosti z ustanovení § 1635 odst. 2. Transmitent musí být v době smrti zůstaxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxtaviteli a xx xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx soudních v § 121 stanoví, že ztratí-li účastník v průběhu řízení o pozůstalosti způsobilost být účastníkem, soud v řízení o pozůstalosti na jeho místě xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxí prokáže. Může tak učinit předložením potvrzení soudu, projednávajícího pozůstalost po transmitentovi, že dědictví po něm neodmítl, případně pravxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxdy dědické právo, avšak zemřel ještě předtím, než mu bylo potvrzeno nabytí dědictví, nebo dokonce ještě předtím, než se vyjádřil o tom, zda dědictví odmxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxo nabytí dědictví potvrzeno (tzv. transmitent), a dědic transmitenta (tzv. transmisar). Zásadou je, že transmisar vstupuje do právního postavení trxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxt. 3 z. ř. s.) ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. Pokux xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx. Pokud však transmitent již dědictví odmítl, k transmisi nedojde, jeho dědici mohou však dědit sami tak, jak to vyplývá například při zákonné dědické pxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx. Projednávají se tedy dvě pozůstalosti - po zůstaviteli a po transmitentovi, co z pozůstalosti zůstavitele připadne transmitentovi, se zařadí do aktxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxst být účastníkem, soud v řízení o pozůstalosti na jeho místě pokračuje s tím, kdo u soudu do protokolu výslovně prohlásí, že je právním nástupcem tohoto xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx transmitentovi, že dědictví po něm neodmítl, případně pravomocným usnesením o potvrzení nabytí dědictví po transmitentovi. Pokud nástupce zemřeléxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxvní nástupce dědice zůstavitele a usnesením, vydaným podle § 107 odst. 1 o. s. ř. (§ 1 odst. 3 z. ř. s.) rozhodne o tom, s kým bude pokračováno v řízení o pozůxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxí, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde.
Transmitent nabyl úmrtím dxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxtí dědictví, nýbrž se tak musí stát současně s nabytím dědického práva, tedy smrtí zůstavitele.
VI. Současné úmrtí několika osob
Ustanovení o tom, xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx osoby nevzniká a v případě zákonné dědické posloupnosti dědí buď potomci předemřelého dědice (viz § 1635 odst. 2, § 1637 odst. 2 a § 1640 odst. 2 obč. zák.x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxstavitel povolal k dědění závětí nebo dědickou smlouvou, dědí místo takového dědice náhradník, byl-li stanoven, v opačném případě platí § 1504 a násl. x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxo úmrtí osob, např. při dopravní nehodě, nebo přírodní živelné pohromě a tedy osoby v takové situaci současně zemřelé po sobě navzájem nedědí. Podle § 27 xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx má se za to, že všichni zemřeli současně. Jde tedy v tomto případě o vyvratitelnou doměnku. Je třeba počítat s tím, že může dojít ke sporu o dědické právo, kxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx skutkový a bude postupováno podle § 170 z. ř. s. Ten, kdo tvrdí, že zůstavitel nezemřel současně s další osobou, ale zemřel v jiné době, a od této právní skuxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxzemřela současně s jinou osobou.
Judikatura:
Zemře-li dědic po zůstaviteli, ale před jeho prohlášením za mrtvého, přechází jeho dědické právo xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxikátu by mohlo být postupováno, pokud by se dědic po zůstaviteli (transmitent) tohoto dne dožil - pozn. aut.].
(Z. Bl., sv. 37, č. 49)
Zanechal-li zůsxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxtí dědictví (§ 482 a § 483 obč. zák.), považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví. Z právních úkonů týkajících se věcí nebo majetkovýxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxzlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř ).
Je-li zůstavitel povolán dědit po jiné osobě (1. zůstaviteli) a dědické řízení po této oxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxoto přeruší dědické řízení, dokud v dědickém řízení po 1. zůstaviteli nebude tato otázka vyřešena. Majetek, který zůstavitel nabyl dědictvím po 1. zůsxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xouze oceněný nárok na dědictví po 1. zůstaviteli, ale konkrétní majetek, který mu připadl dědictvím po 1. zůstaviteli, a to v cenách ke dni úmrtí zůstavixxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxal dědicem veškerého majetku převodce z uvedené smlouvy, pak došlo ke splynutí práv a povinností převodce a nabyvatele, jehož následkem je zánik vázanxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxmítnutí vkladu vlastnického práva].
Související ustanovení:
x xx xx xxx x xx xx xxx x xxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x 1484, § 1485, § 1488, § 1490, § 1504 a násl., § 1507 a násl., § 1512 a násl., § 1520, § 1522 odst. 1, § 1523, § 1524 odst. 2, § 1551, § 1552, § 1561 až 1566, § 1569 až 15xxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ 91 odst. 2, § 107 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř., - § 1 odst. 3, § 98, § 121, § 137, § 138, § 170, § 185 odst. 1, § 189 odst. 2, § 194 z. ř. s., - § 13, § 57 odst. 1 písm. a) zák. xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x x xx xx x xx xx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xx x xxx x xx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxra:
ROUČEK, F., SEDLÁČEK, J. Komentář k Československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxmentáře je k 1.5.2019.
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx budoucí dědické právo, tedy právo na celou pozůstalost nebo na podíl z ní, převést. Budoucí dědic nemůže o něm uzavřít smlouvu o zcizení dědictví (přesnxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxlouvě by se v řízení o pozůstalosti nepřihlíželo, jak ukládá § 1714 odst. 1 věta první. Pokud se týče slova "převést", lze jej vyložit tak, že nelze uzavřxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxrat takové dohody, kterými budoucí dědic přijme od budoucího spoludědice peníze a zaváže se za to, že až zůstavitel zemře, odmítne dědictví, přenechá sxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxé má pořizovateli závěti po zůstaviteli připadnout v budoucnu, ani jej nelze v této době učinit předmětem odkazu. Jedinou výjimkou je uzavření smlouvy xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx může odkazovník před smrtí zůstavitele, počítajíc s tím, že se v budoucnu stane dědicem, již o věcech, o nichž předpokládá, že je zdědí, činit právní jedxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx:
Platná právní úprava nepřipouští, aby budoucí dědic a zůstavitel uzavřeli dohodu, podle které dědic obdrží za života zůstavitele svůj "dědický pxxxxx x xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x 1490, § 1714 a násl.
Související předpisy:
Literarura:
FIALA, R., DRÁPAL, L. a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 147xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxx, J., ŠEŠINA, M. Nabývání dědictví a vlastnické žaloby dědiců v novém občanském zákoníku. Právní rozhledy, 2015, č. 2, s. 39,
SVOBODA, J., KLIČKA, O. xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxuwer ČR, 2014.
Dědická nezpůsobilost
(Okruh osob vyloučených z dědického práva)
JUDr.
Martin
Šešina
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Z důvodové zprávy (k § 1481 ax xxxxxx
Dědická nezpůsobilost vylučuje z dědického práva osobu, která se dopusxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxi odporovalo zásadám spravedlnosti a obecné morálce. Důvody dědické nezpůsobilosti jsou v tom, že se určitá osoba dopustila tak těžkého poklesku vůči xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxchto důvodů způsobilý dědit, je z dědictví vyloučen.
Vydědění předpokládá jednak zůstavitelovu vědomost o dědicově činu, jednak jeho aktivní proxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxe všechny osoby, které jinak jako dědici z posledního pořízení nebo ze zákona přicházejí v úvahu, a toto vyloučení působí
ipso iure
, bez zřetele na přípaxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xamístě ponechat zůstaviteli rozhodující stanovisko. Úprava se však upřesňuje v tom směru, že se vyžaduje výslovné prominutí. Jde o reakci na poznatky x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxace
takového chování je značně sporná a podsouvá mrtvému vůli, kterou zjevně neměl.
Přehled výkladu:
I. Obecně
II. Povaha dědické nezpůsobilosxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxání proti projevu poslední vůle
VII. Ostatní listiny obsahující poslední vůli
VIII. Následky dědické nezpůsobilosti
IX. Dědění místo nezpůsobilxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxx
xx xxxxxx
Toto ustanovení vylučuje z dědění toho, kdo se dopustil vůči zůstxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxo kdo se dopustil zavrženíhodného činu proti poslední vůli zůstavitele. Kdyby taková osoba měla dědit, bylo by to vnímáno jako nespravedlivé, v rozporx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xepominutelné (§ 1643 odst. 1), nýbrž na všechny osoby, přicházející v úvahu jako zákonní dědici ve všech dědických třídách, dědicky nezpůsobilými nesxx xxx xxx xxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxá odkaz nebo pododkaz. Dědická nezpůsobilost se vztahuje na osoby fyzické a lze říci, že také na osoby právnické, povolané zůstavitelem k dědění. Právnxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxch dědickou nezpůsobilost.
II. Povaha dědické nezpůsobilosti
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xe zákona - není rozhodné, zda o ní zůstavitel věděl. Dědici se nemohou dohodnout, že k dědické nezpůsobilosti nebudou přihlížet a budou souhlasit, aby txxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxní o pozůstalosti dozví o tom, že některý z dědiců by neměl být způsobilým dědicem, bude třeba provést o tom šetření, i když dědici nebudou namítat dědickxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx ukládají § 20 odst. 1 a § 21 z. ř. s.
III. Čin povahy úmyslného trestného činu
Opxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxcká nezpůsobilost se vztahuje i na osoby, které se dopustily trestného činu, zakládajícího dědickou nezpůsobilost, avšak jsou osobami trestně neodpxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání). V určitých případech pachatel nebyl odsouzen, protože zemřel, došlo k promlčení trestní odpovědnosxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxlým dědicem. Dědická nezpůsobilost se vztahuje na všechny dědice, nejen na dědice nepominutelné. Zachovává se zůstaviteli možnost výslovným projevxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxa se obrátit na trestní zákoník. Čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán (§ 1). Trestným činem je protipráxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxho zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti (§ 13). Ustanovení § 14 tr. zákoníku dělí trestné činy na přečiny a xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.
Jelikož občanský zákoník mluxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxx zákoníku vyplývá, že i příprava a podle § 21 i pokus trestného činu jsou trestné. To znamená, že příprava i pokus trestného činu, kterého se dědic dopustx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxotu a zdraví (§ 140 až 167 tr. zákoníku), trestné činy proti svobodě (§ 168 až 179 tr. zákoníku), některé z trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuáxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx, zda šlo v daném případě o takový čin, který zakládá dědickou nezpůsobilost, bude zjištěno zejména z rozsudku, bude-li vydán.
xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
Rozšířil se okruh osob, xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxče, nově je to zůstavitel, jeho manžel, předek a potomek, tedy osoby příbuzné se zůstavitelem v přímé linii (§ 772 odst. 1 obč. zák.). Je třeba podotknoutx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxpůsobilost. Musí jít o čin spáchaný dědicem za života zůstavitele.
VI. Zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle
Dále došlo ke změnám, když zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy bylo rozvedeno a upřesněno o jednotlivé činy, jejichx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxx xx xxxxc, ačkoli jej o to nemocný nepohyblivý zůstavitel žádal, nezajistil právní pomoc a svědky potřebné pro sepsání poslední vůle, případně držel zůstavitxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxu nezpůsobilost z důvodu „zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy“ zakládá pouze takové jednání dědice, jímž se snaží vyvxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxl povolal za svého dědice závětí, dědicem nestala, či aby dědil potomek, kterého zůstavitel vydědil). Patří sem i fyzické nebo psychické donucení směřxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx závěť, jakož i jednání, jehož cílem je potlačení závěti již zřízené, a to např. zničením listiny či zatajením její existence, nebo jejím zfalšováním nexx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxti.
Jednáním proti projevu poslední vůle zůstavitele není jednání dědice, jehož cílem je dosažení stavu, aby závětí povolaný dědic nenabyl majetexx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxy obsahující poslední vůli
Zákon mluví o zavrženíhodném činu proti zůstavitelově poslední vůli. V tomto směru se nelze omezovat pouze na tyto činy sxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx“ zůstavitele je třeba vztáhnout i na obsah dalších listin, kterými zůstavitel pro případ své smrti pořizuje, tj. i na:
-
manželskou smlouvu o majetkxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxtosti (§ 718 obč. zák.),
-
listinu o povolání správce pozůstalosti (§ 1556),
-
prohlášení o vydědění (§ 1646 a násl.),
-
prohlášení o tom, že xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxx x xxxxxxxxx x§ 1663),
-
listiny o změně nebo zrušení těchto právních jednání.
Lze mít za to, že stejný následek, dědickou nezpůsobilost, by měl mít zavržexxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxdí, nestane se ani odkazovníkem (§ 1594 odst. 1 obč. zák. věta druhá) a nemá právo na povinný díl (§ 1645), v případě způsobení škody ji bude povinen nahraxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxického práva nebyl vyloučen.
Může nastat situace, že nezpůsobilému dědici bude potvrzeno nabytí dědictví, protože o jeho nezpůsobilosti se v době xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xodíl nezpůsobilého dědice, kdyby byla tato nezpůsobilost zjištěna včas, se může domáhat svého práva k pozůstalosti žalobou. Může tak učinit do doby nex xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxné dědické posloupnosti přiroste ostatním dědicům té třídy, ve které takovýto dědic měl dědit. Není-li jich, nastupují na místo nezpůsobilého dědice xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxx xxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxž potomek toho, kdo je vyloučen z dědického práva, nastupuje při zákonné dědické posloupnosti na jeho místo, i když vyloučený přežije zůstavitele, nejxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xxxx xxx xxxxxx x x xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx dědických titulů se stane nezpůsobilým, bude záležet na tom, zda zůstavitel povolal náhradníka pro případ, že dědic dědictví nenabude. Pokud není ustxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxch dědiců, budou-li pro to splněny podmínky vyplývající z § 1504 obč. zák. a případně podle § 1505 odst. 2 o přirůstání dědického podílu. Nejsou-li dány xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx získají uvolněný dědický podíl dědici ze zákona, stejně jako v případě, když se stane jediný dědic zůstavitele z dědické smlouvy nebo ze závěti nezpůsoxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxic dědit, musí mu zůstavitel čin zakládající dědickou nezpůsobilost výslovně prominout. Zůstavitel může také užít i jiných slov, než je „prominutí“, xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xtento čin“, což lze vyložit tak, že se tím míní, že zůstavitel xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxo ustanovení. Odpovídá to základní zásadě dědického práva, že rozhodující je vůle zůstavitele. Aby však mohl zůstavitel dědici prominout takový čin, xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxovnému prominutí může dojít tím, že jej zůstavitel vlastnoručně napíše a podepíše, případně připojí svůj podpis na listinu, vyhotovenou někým jiným. xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxteré z forem pořízení pro případ smrti, například v závěti, kterou takového dědice ustanovuje svým dědicem,
Občanský zákoník mluví o výslovném proxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xrominutí činu dědici bylo skutečně zůstavitelem učiněno a jaký byl jeho obsah. V případě sporu o tom půjde o spor o dědické právo, ve kterém bude třeba proxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxo dovětkem ve prospěch nezpůsobilého dědice a přitom nedojde k výslovnému prominutí jeho činu, zakládajícímu dědickou nezpůsobilost, je otázkou zda xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxení, pokud nebude zjištěno z jiných pramenů, například z dopisu zůstavitele, obsahujícího sdělení o prominutí činu nebo z výslechu osob, před nimiž se xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxné prominutí činu dědice (viz § 1495 obč. zák.).
Pokud zůstavitel dědici výslovně prominul jeho čin zakládající jeho dědickou nezpůsobilost, stanx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxtního dědice má připadnout dědicům ze zákona, jak a contratio vyplývá z § 1504 a § 1505 odst. 1), případně dědicem ze závěti, pokud jej zůstavitel povolá. xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxdnému činu proti zůstavitelově poslední vůli, je také rozhodující otázka platnosti a případně zjištění obsahu takovéhoto projevu vůle zůstavitele, x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xx zatajená listina obsahující poslední vůli zůstavitele, bude dle ní postupováno v řízení o pozůstalosti. Stane-li se tak po jeho skončení a půjde-li naxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxávo silnější xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx vyloučený dědic provedl takové zásahy do listiny obsahující poslední vůli zůstavitele, že její obsah změnil tak, aby to vyhovovalo jeho zájmu. V tomto xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxhy vyloučený dědic.
V případě, kdy vyloučený dědic podvrhl zůstavitelovo pořízení, tedy podstrčil např. k projednání pozůstalosti svoji listinu xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xbsahující platnou poslední vůli zůstavitele bude třeba zjišťovat její obsah pomocí všech dostupných důkazů.
Pokud vyloučený dědic zůstavitele k xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxx xrojevu poslední vůle přihlížet.
Pokud nepůjde o vyslovené donucení ve formě fyzického násilí, ale zůstavitel byl k právnímu jednání přinucen hrozxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxmuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu (§ 587 odst. 1 obč. zák.), půjde o neplatné právní jednání.
Pokud vyloučený dědic zůstavitele k projevu poxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx
xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxe lstivě sveden a také když byl k právnímu jednání donucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí, platí § 586 a § 587, které umožňují namítnout neplatnxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx vznést. Lze však mít za to, že činy proti projevu poslední vůle i proti poslední vůli samé jsou tak závažné a zjevně se příčící dobrým mravům, zákonu i veřexxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxe § 135 o. s. ř. (§ 1 odst. 3 z. ř. s.) vázán pravomocným rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin, a o tom, kdo jej spáchal.
Jestliže bylo řízení před xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxnosti potřebné k vydání rozhodnutí, učinil úsudek o tom, zda jednání dědice vykazuje znaky skutkové podstaty úmyslného trestného činu, ovšem s účinky xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xx x. s.).
Dědickou nezpůsobilost však zpravidla namítne některý z dědiců, čímž dojde ke sporu o dědické právo, jež bude třeba řešit postupy podle § 169 nxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xrávo na právním posouzení pouze takových skutečností, které jsou mezi dědici nesporné (např. zda čin, jehož skutkový základ je objasněn, je úmyslným txxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x. ř. s. Ten, kdo tvrdí dědickou nezpůsobilost jiného, ponese důkazní břemeno.
Pokud by vznikl spor o existenci a o obsahu poslední vůle, bude třeba odxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxoru o to, zda zůstavitel dědici výslovně prominul čin zakládající dědickou nezpůsobilost, půjde také o spor o dědické právo - důkazní břemeno ponese děxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xřihlédnout z úřední povinnosti jak v řízení o dědictví, tak v případném sporném řízení před soudem.
Podle ustanovení § 25 notx xx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx x xxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx spáchán trestný čin, přečin nebo přestupek, a o tom, kdo jej spáchal, takže ani v tomto případě nemůže postupovat podle ustanovení § 18 not. ř. (nyní podxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxx xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxavomocně skončeno, státní notářství přeruší řízení podle ustanovení § 25 not. ř. (nyní § 1 odst. 2 z. ř. s. - pozn. aut.) a § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
Jexxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx9 a § 135 o. s. ř. (ve smyslu ustanovení § 25 not. ř.) (nyní § 1 odst. 2 z. ř. s. - pozn. aut.) státnímu notářství (nyní soudu - pozn. aut.), aby si samo učinilx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xstanovení § 18 not. ř. není ani v tomto případě důvod (nyní podle § 1672, 1673 obč. zák. a § 169, 170 z. ř. s. - pozn. aut.).
Pro posouzení dědxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxeli nebo osobám uvedeným v tomto zákonném ustanovení pravomocně odsouzena. Bylo-li trestní řízení ukončeno odložením věci podle § 172 odst. 2 písm. a) xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxdle § 1672, § 1673 odst. 1 obč. zák. a § 169, 170 z. ř. s. - pozn. aut.).
(KS Ústí nad Labem 35 Co 949/2005)
Byl-li dědic zůstavitele pravomocně odsouzxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xx81 obč. zák. - pozn. aut.) vázán pravomocným rozsudkem a tato otázka nemůže být předmětem rozhodování dle § 175k odst. 1 či 2 o. s. ř. (nyní § 1672, § 1673 oxxxx x xxxx xxxx x x xxxx xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxo čin odpustil (§ 469 druhá věta obč. zák.) (nyní § 1481 obč. zák. - pozn. aut.), a je-li tato otázka sporná, musí soud postupovat dle § 175k odst. 2 o. s. ř. xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxx xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx
xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xědickou nezpůsobilost (§ 469 obč. zák.) (nyní § 1481 obč. zák. - pozn. aut.), je soud v řízení o dědictví vázán rozhodnutím příslušného orgánu, pokud byxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxí), řeší soud v dědickém řízení tuto otázku jako předběžnou (§ 135 odst. 2 o. s. ř.) (nyní § 1 odst. 2 z. ř. s. - pozn. aut.). Otázka, zda se dědic dopustil určxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx či § 170 z. ř. s. - pozn. aut.). Otázka, zda takové jednání je trestným činem, je otázkou právní a řeší se postupem podle § 175k odst. 1 o. s. ř. (nyní § 169 zx xx xx x xxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxodilo dědickou nezpůsobilost dědice, nelze považovat, jestliže dědic v průběhu dědického řízení tvrdil, že předložená závěť zůstavitele je psána jexx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xuto závěť vlastní rukou nenapsal.
(KS Brno 18 Co 60/1997, AdN 6/98, s. 148)
Ten, kdo zfalšoval nebo podvrhl testament až po smrti zůstavitele, ale přxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxední vůli zůstavitelem neúmyslně nebo osobou odlišnou od zůstavitele, případně dojde-li ke ztrátě takové listiny, bude dané pořízeni pro případ smrtx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxmální i obsahové stránce.
Související ustanovení:
x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xx xxxx x xxxx x xxx xx xxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxx. 2, § 1504, § 1505, § 1556, § 1594, § 1634 až 1640, § 1643 odst. 1, § 1645 a násl., § 1649 odst. 2, § 1663, § 1672, § 1673, § 2063, § 3020
Související předpisy:
x xx x xxx x xxx x xxx x xxx x xxx xx xxxx x xxx xx xxxx x xxx xx xxxx x xxx xxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx x x xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx § 146, § 168 až 170, § 189 odst. 2 z. ř. s., - § 135 o. s. ř.
(Nezpůsxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Z důvodové zprávy (k § 1481 až 1483):
Předně se navrhuje stanovit, že po zůstaviteli nedědí jako xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx i z tohoto důvodu. V takovém případě je zřejmé, že manželství je rozvráceno z příčin na straně druhého manžela. Proto není důvod zakládat pro tento přípax xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxky manžela vyloučeného z dědění (§ 1483) představuje logický důsledek tohoto opatření. Tito potomci nejsou se zůstavitelem spjati pokrevně ani osvojxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxkonné posloupnosti společně se zůstavitelovým manželem nebo s jeho rodiči nebo sourozenci. Je-li z dědického práva vyloučen pozůstalý manžel, který xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxitel návrhem na rozvod manželství najevo, že chce tento svazek ukončit, dává tím současně najevo, že míní ukončit i spojení s výlučnými příbuznými svéhx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xx xxx být manžel dědicem ze zákonné dědické posloupnosti, což znamená, že zůstavitel nezanechal závěť, případně že závěť nebyla pravá nebo platná, dědici zx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxckou smlouvou nebo závětí, pořízených ve prospěch jiných osob, manžela z dědění sám vyloučit, nebo naopak, přestože byl dán takovýto důvod vydědění, mxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxčit situaci, kterou popisuje § 751 odst. 1 tak, že se stalo další společné bydlení manželů v domě nebo bytě, v němž se nachází rodinná domácnost manželů, pxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx domácího násilí, což lze vyložit tak, že má jít o situaci domácího násilí, která zůstavitele dohnala k tomu, že ji řešil podáním návrhu na rozvod a že tentx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxtví odůvodněný tím, že se manžel vůči němu dopustil činu naplňujícího znaky domácího násilí, a zemřel v průběhu řízení o tomto návrhu. Důvodová zpráva uxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xízení, nebylo již třeba ani možno v řízení o rozvodu vyslechnout zůstavitele, navrhovatele rozvodu, nebyli třeba ještě ani vyslechnuti svědci a xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxímu násilí skutečně docházelo. Je třeba vidět, že člověk ve vyšším věku je snadněji ovlivnitelný a k podání žaloby jej mohou nutit osoby, jež mají zájem nx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxdickém právu jako dědic ze zákonné dědické posloupnosti. Lze mít za to, že s takovouto osobou bude nutno v řízení o pozůstalosti jednat jako s tím, kdo přixxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xsou mezi dědici sporné (zda došlo k domácímu násilí, či nikoli), odkáže podle § 170 z. ř. s. pozůstalostní soud (soudní komisař) toho, jehož dědické právx xx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxácího násilí nedopustil, bude na ostatních dědicích, aby dokázali opak. V řízení budou muset docílit vydání rozsudku, že pozůstalý manžel není dědicex xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxcímu násilí a podání návrhu na rozvod manželství z tohoto důvodu, během řízení došlo k úmrtí zůstavitele (navrhovatele), aniž by předtím zůstavitel svxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxlí vůči zůstaviteli dopustil činu povahy úmyslného trestného činu, jak stanoví § 1481 obč. zák.
Občanský zákoník předpokládá, že návrh na rozvod pxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx nastane, když se zůstavitel připojí k návrhu na rozvod, který podá manžel, který se domácího násilí dopustil nebo když půjde o společný návrh na rozvod, x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxilý manžel ostatně nebude dědicem, pokud zůstavitel pořídí pro případ smrti tak, že na něj nebude ničím pamatovat, neboť není nepominutelným dědicem.
x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxelů (§ 111 z. ř. s.).
Je také třeba připomenout § 3020 obč. zák., ze kterého vyplývá, že dědická nezpůsobilost platí i v případě, když některý z registrxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
Podle odstavce 2 komentovaného ustxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxastní viny závažným způsobem zanedbával. To je také nový důvod dědické nezpůsobilosti, jeho výhodou je, že zbavení rodičovské odpovědnosti je prokazxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxdnění, ve kterém bude popsáno chování rodiče, jeho vztah k dítěti a jednání s ním. Toto ustanovení platí, má-li dědit rodič jako dědic ze zákonné dědické xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xodičovské odpovědnosti. Musí jít však o zbavení z důvodů uvedených v odstavci 2, jež korespondují s důvody uvedenými v § 871 odst. 1 obč. zák. Takový důvxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxx xxov „zneužíval“ a „zanedbával“, lze z toho usuzovat na to, že musí jít o proces trvalý, nikoli o určitý jediný
exces
v chování rodiče vůči dítěti a že musí jxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxodem pro to, aby jí byl rodič zbaven tehdy, když její výkon zanedbával z vlastní viny. To lze vyložit tak, že rodiči nic nebránilo v tom, aby rodičovskou odxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxlně nebo i z nedbalosti, zanedbával výkon rodičovské odpovědnosti.
V tomto případě potomci dědicky nezpůsobilého rodiče, tedy sourozenci zůstavxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxdajícího dědickou nezpůsobilost
Důvody dědické nezpůsobilosti uvedené v odstavci 1 a 2 komenxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx § 1482 obč. zák. výslovně prominout, jako je tomu u činů uvedených v § 1481. Lze však mít za to, že i výslovné prominutí v těchto případech je možné. Když v txxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx pořízením pro případ smrti svým dědicem. Jedná se o případy dědické nezpůsobilosti, o kterých zůstavitel věděl, a pokud poté přesto takové osoby ustanxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxejný následek nastane, když zůstavitel pořídí závěť v době, kdy důvod dědické nezpůsobilosti jeho manžela ještě neexistoval a poté, když nastal, závěx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxhá), nenabudou odkaz ani odkazovníci, případně ani pododkazovníci, kteří naplnili důvody dědické nezpůsobilosti uvedené v § 1481 a v § 1482 odst. 1 čx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxzovník obrátit, pokud mu dědic nebude chtít odkaz dobrovolně splnit s poukazem na jeho nezpůsobilost být odkazovníkem.
Související ustanovení:
x xxx xx xxxx x xxx xx xxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxx4 odst. 1, § 1635 až 1640, § 1672, § 1673, § 3020
Související předpisy:
§ 199, § 352, § 353 tr. zákoníkxx x x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx xx xxx xx xx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxntáře je k 1.5.2019.
Z důvodové zprávy (k § 1481 až 1483):
Nezpůsoxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxno ustanovení vyjadřující pravidlo, že na místo nehodného dědice nastupují jeho potomci, avšak jen při zákonné posloupnosti dědiců (při dědění ze zákxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx
Toto ustanovení řeší otxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxo práva. Je otázkou, co zákon míní tím, že na místo vyloučeného nastupuje jeho potomek. To lze vykládat dvojím způsobem:
a)
potomek nastoupí vždy na mxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxi ve třetí třídě dědiců jako sourozenci zůstavitele a nyní by dědili v druhé třídě dědiců dědický podíl vyloučeného vedle manžela zůstavitele a člena spxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xědiců) mohou nastoupit na místo vyloučeného jen tehdy, když jim to ustanovení o zákonné dědické posloupnosti umožňují, proto je-li např. vyloučen rodxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xastupují v první třídě na místo dítěte zůstavitele, které nedědí (§ 1635 odst. 2), o děti sourozenců, které nastupují ve třetí třídě, nedědí-li některý xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxavitele (§ 1640 odst. 2).
Vzhledem k dikci občanského zákoníku v § 1635 odst. 2, § 1637 odst. 2 a § 1640 odst. 2, které začínají slovy „nedědí-li“, lze xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxa občanský zákoník vylučuje z dědění též jeho potomky. Protože zůstavitel a jeho vyloučený manžel mohou mít společné děti, důvodová zpráva upřesňuje, xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxo dědicky nezpůsobilého manžela budou při zákonné dědické posloupnosti po zůstaviteli dědit a pokud zůstavitel pořídí dědickou smlouvou nebo závětí xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx
Zřeknutí se dědického práva
JUDr.
Martin
Šešina
Právní stav komentáře xx x xxxxxxxxx
Z důvodové zprávy:
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx poměrů.
Z praktického hlediska je navržená úprava účelná zejména v těch případech, kdy se presumptivnímu dědici dostane od zůstavitele nějakého pxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxech dochází k zbytečným rozepřím a konfliktům, jejichž zdroje lze pomocí institutu renunciace předem odklidit.
Požadavek formy veřejné listiny pxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx. Proto je namístě, aby při uzavírání smlouvy spolupůsobila neutrální osoba oprávněná veřejnou listinu vyhotovit. Na ní bude přispět k tomu, aby si strxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxo zrušení práv a povinností ze smlouvy o zřeknutí se dědictví dává smysl zejména z toho důvodu, že jde o ujednání mezi zůstavitelem a renunciantem, kterýx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxčité věci, k náhradě za ni vůči odkazovníku atd. V tom směru platí volnost smluvních stran. Zřeknutí se dědictví není darováním ani jiným majetkovým přexxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xobě uzavření smlouvy ještě neexistuje). Proto se věřitelé presumptivního dědice nemohou dovolávat její neúčinnosti cestou odpůrčího práva. Dědickxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxx
xx xxrma smlouvy
VI. Evidence smlouvy
VII. Obecná ustanovení zákona, jimiž se řídí smlouva
VIII.Modality
IX. Smlouva o zřeknutí se dědického práva ve pxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xráva dědici v dědických třídách
XIII. Opětovné nabytí dědického práva
XIV. Spory o platnost smlouvy o zřeknutí se dědického práva
I. Obecně
x xxxxxxdnutím k § 1480 obč. zák. lze říci, že smlouva o zřeknutí se dědického práva je jediným právním jednáním, kterým lze platně nakládat s dědickým právem jexxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxdic, který se zříká svého budoucího dědického práva. Pouhé jednostranné prohlášení budoucího dědice o tom, že se zříká dědického práva, ani smlouva uzxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx0 obč. zák.). Nelze ani uzavírat takovou smlouvu, na jejíž jedné straně by jednali společně dva budoucí zůstavitelé (např. rodiče) a na straně druhé jejxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxckého práva.
Může dojít i k tomu, že zůstavitel uzavře dědickou smlouvu se svým budoucím dědicem a současně v témže notářském zápisu uzavře s jiným svxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xzavřít všichni, kteří přichází v úvahu jako dědici ze zákonné dědické posloupnosti. Teoreticky může tuto smlouvu se zůstavitelem uzavřít kdokoli. V pxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xmlouvu neuzavřela.
Zřeknout se lze dědického práva, které učiní budoucí dědic ze závěti, kterou jej zůstavitel dříve povolal za svého dědice, zřekxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxdoucího dědického práva, práva, které by zřeknuvší se třeba neměl, ani kdyby se jej předem nezřekl (například proto, že zůstavitel pořídil závětí o celx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xy se věřitel mohl dovolat neúčinnosti tohoto právního jednání, zejména když je zřeknuvší se učinil poměrně krátce před smrtí zůstavitele a tím se zbavix xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxdí, že dědického práva se lze zříci i za odbytné, úplatu nebo jiné protiplnění, proti čemuž popřípadě již odporovat lze podle obecných ustanovení. Tím sx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
Podle § 1645 platí mimo jiné, že kdo se zřekl dědického práva nebo povinného dílu, právo na povinný díl xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxa má také důsledky vzhledem k osobám, uvedeným v § 1666 odst. 2 (manžel zůstavitele) a § 1668 odst. 1 (rodič zůstavitele), které v případě, že se zřeknou děxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxz.
II. Způsobilost účastníků smlouvy
Občanský zákoník nestanoví nic x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx, musí být plně svéprávný, neboť takovéto právní jednání může uskutečnit jen ten, kdo si je schopen plně uvědomit jeho dosah.
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
Je možné, aby smlouvu o zřeknutí se dědického práva uzavřel zákonný zástxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x x xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu).
Smlouvu o zřeknutí se dědického práva osobou starší osmnxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx Smlouva by měla být také schválena opatrnovnickým soudem, byť v ustanoveních o opatrovnictví nenajdeme obdobné ustanovení, jako je u dětí § 898 odst. 1 xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxknutí se dědického práva.
Lze předpokládat, že schválení v těchto případech by bylo možno docílit pouze v případě, že zřeknuvšímu se dědici, který nxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
IV. Plná moc
xxčanský zákoník nestanoví nic o tom, že smlouva může být uzavřena jen osobním jednáním (§ 1584 odst. 2). Není tedy vyloučeno ani zastoupení na základě plnx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, doplnil s účinností k 28. 2. 2017 ustanovení § 441 tak, že vyžaduje-li se pro právxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxlouvy
Smlouva xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx upraveno v § 62 až 69 not. řádu.
Změna smlouvy může spočívat třeba v tom, že původně nebylo nic ujednáno o potomcích zřeknuvšího se, a tedy zřeknutí půsxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxstanoví, proto platí § 564, který stanoví, že vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téžx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xomentované ustanovení v odstavci 3 připouští, že zrušení smlouvy lze provést i formou soukromé listiny, lze doporučit užití formy notářského zápisu, xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxence smlouvy
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx eviduje Notářská komora České republiky podle předpisu přijatého 21. 11. 2013 sněmem Notářské komory České republiky o Evidenci právních jednání pro xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxušení práv a povinností ze smlouvy o zřeknutí se dědického práva), pokud byla také sepsána notářským zápisem. Pokud smlouva o zrušení práv a povinností xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxvy. Evidenci tedy uniká smlouva o zrušení práv a povinností ze smlouvy o zřeknutí se dědického práva, která nebude uzavřena ve formě notářského zápisu a xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x závazcích dle § 1721 a násl. obč. zák., ustanoveními o smlouvách, zejména § 1725 o tom, že smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah, a že xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxý mimo jiné stanoví, že při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, txxx xxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxti je vhodné poukázat na § 1729 obč. zák. o ukončení jednání o smlouvě jednou stranou, aniž pro to má spravedlivý důvod, a o následcích, které z toho vznikxxxx x xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x§ 1746 a § 1747), § 1755 o námitkách proti platnosti smlouvy, § 1759 o tom, že smlouvu lze změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran anebo z jiných zákoxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxsl. o možnosti stran ujednat si změnu svých práv a povinností, § 2001 a násl. o odstoupení od smlouvy, ujednají-li si to strany.
VIII. Modality
xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx zákon), nestanoví-li smlouva nic jiného. Zřeknutí se dědického práva znamená také to, že zřeknuvší se nebude dědit z dědické smlouvy ani ze závěti, jež xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxo případ dědění ze zákonné dědické posloupnosti a ponechá si je pro případ, že by jej zůstavitel povolal za dědice závětí.
Smlouvou se lze zříci dědicxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxavitele) určité, ve smlouvě popsané plnění, a za to se zříká dědického práva. Smlouva o zřeknutí se dědického práva může být obsažena v darovací smlouvěx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxpř. k polovině dědického podílu, který by jinak dědici náležel ze zákonné dědické posloupnosti.
Je otázkou, zda se lze zříci dědického práva pouze k xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx Reálný dědický podíl. Tato situace může nastat, když zůstavitel chce mezi dědice rozdělit věci ze své pozůstalosti a dědické podíly dědiců se budou rovxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxovat vůli zůstavitele a neusilovat o získání té věci z pozůstalosti, k níž se dědického práva zřekl. Dědic se musí spokojit s tím, co mu zůstavitel případxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxe za svého života určitou věc nebo mu zřídí určité právo.
IX. Smlouva o zřeknutí se dědického práva ve prospěch třetí osoby
Jak je uvedeno v odstavci 2 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xřeba i osoba právnická, mělo by jít o osobu, která by jinak dědila spolu s tím, kdo se dědického práva zřekl nebo místo něj, protože je dědicem povolaným v nxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxciální smlouvou ve prospěch třetí osoby. Dle odstavce 2 se lze zříci dědického práva ve prospěch určité osoby, přičemž zřeknutí platí, jen stane-li se txxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx díl dědictví, zůstavitel nepořídil pro případ smrti, připadne dědici B čtvrtina pozůstalosti, která by jinak patřila dědici A, a dědic B tak získá poloxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xx xe tak stalo výslovně v něčí prospěch, budou dědit dědici B, C, D, a to každý třetinou.
Nic také nebrání stranám smlouvy, aby se dohodly tak, že zřeknutx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxckého práva ve prospěch více osob.
X. Zřeknutí se dědického práva nepominutelným dědicem
Je-li uzavřena smlouva o zřeknutí se dědického práva mexx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
x
nebude-li o tom nic ve smlouvě ujednáno, působí zřeknutí se i proti potomkům zřeknuvšího se; to platí také pro případ když zřeknuvší se přežije zůstavitxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxům zřeknuvšího se nepůsobí nebo že působí jen vůči některým z nich,
-
ve zřeknutí se dědického práva je obsaženo i zřeknutí se práva na povinný díl,
x
xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx, popřípadě když napsanou závěť zruší nebo bude závěť neplatná, nebo v případech uvedených v § 1499, § 1500 odst. 2 obč. zák. (připadntí pozůstalosti děxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxho práva s tím, že si zřeknuvší se nepominutelný dědic ponechá právo na povinný díl. Jelikož podle § 1 odst. 2 platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
Je otázkou, zda zřeknutí se pouze práva na povinný díl působí i proti potomkům zřeknuvšího se nepominutelného dědice. Lze se přiklonit k názoru, že poxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxy první odstavce 1 části za středníkem, kde se stanoví, že zřeknutí se dědického práva působí i proti potomkům, není-li jinak ujednáno. Potomci by tedy mxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xouze dědici náležející do první třídy dědiců zůstavitele, mohou ji uzavřít i jiné osoby přicházející v úvahu jako dědici ze zákonné dědické posloupnosxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxdy dědiců by působilo zřeknutí se dědického práva i vůči dětem dětí prarodičů zůstavitele (§ 1640 odst. 2).
XIII. Opětovné nabytí dědického práva
Pxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xx xxxxxxvší se dědic dědicem opět stane, protože je v tomto směru rozhodující vůle zůstavitele.
Občanský zákoník pamatuje i na případy, kdy dědické právo děxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx uvedeno v odstavci 2 komentovaného ustanovení. V takovém případě jde o podmínku, že zřeknutí se dědického práva platí jen tehdy, když se určitá osoba stxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx stala se dědicky nezpůsobilou, byla platně vyděděna, zůstavitel změnil závěť nebo závěť nebude platná. Zákon však zde říká, že má se za to, že zřeknutí pxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xe jiná osoba dědicem nestane.
Také podle § 1586 obč. zák. platí, že byla-li dědická smlouva uzavřena s tím, že se ostatní dědici zřekli svého dědickéxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxvného výkladu tohoto ustanovení lze dovodit, že se nejprve dědici, kteří by jinak dědili, nebýt dědické smlouvy, zřeknou svého dědického práva a poté jx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxdictví pozbývá účinku znamená, že zřeknuvší se mají opět dědické právo (§ 1475 odst. 1 obč. zák.). Zda budou opravdu dědit, to bude záviset na zůstavitelxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx smlouva a dědického práva se zřeknou pouze někteří z dědiců, kteří by jinak dědili, nebýt xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxzřekli, i ti, kdo se zřekli dědického práva ve prospěch smluvního dědice, nebude-li ve smlouvě o zřeknutí se dědického práva domluveno něco jiného.
Xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
x x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxického práva, kteří tímto právním jednáním předka přišli o právo na pozůstalost nebo na podíl z ní, popřípadě ztratili právo na povinný díl. Jelikož budx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxávo na povinný díl a tvrdí, že smlouva o zřeknutí se dědického práva je neplatná. Tyto osoby musí také prokázat, že podpis zůstavitele v notářském zápisu x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxou mezi dědici nesporné, bude postupováno dle § 169 z. ř. s. Dle tohoto ustanovení může postupovat pozůstalostní soud tehdy, když je v řízení předložena xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxe-li pro vyřešení sporu o dědické právo třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, bude třeba postupovat podle § 170 z. ř. s.
Judikatxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxstavitelem čili nic.
(Gl. U. 151)
Kdo se zřekl dědického práva, není oprávněn k dědické žalobě.
(Gl. U. N. F. 6980)
Související ustanovení:
x x xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxxx xx x xx4 až 569, § 589 a násl., § 892 odst. 1, § 898 odst. 1, § 1475, § 1480, § 1499, § 1500 odst. 2, § 1504, § 1505 odst. 1, § 1584, § 1586, § 1635 odst. 2, § 1637 odst. 2, § 164x xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx § 1901, § 2001 a násl., § 3026 odst. 2
Související xxxxxxxxx
x xxxx x xx xx xx xxxx xxxxx x x xxxx x xxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xas Allgemeine bürgerliche Gesetzbuch. 34. vyd. 1994, s. 585.
FIALA, R., DRÁPAL, L. a kol. Občanský zákoník IV., Dědické právo (§ 1475-1720). Komentxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx x. 3,
KARHANOVÁ, M. Dědická nezpůsobilost vs. přečiny a zločiny.
Ad Notam
, 2011, č. 4, s. 7 až 11,
Kondrová: Odmítnutí dědictví, zřeknutí se dědicxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx x x xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxzpůsobilost.
Ad Notam
, 2004, č. 2, s. 34,
Krčmář: Příspěvky k výkladu reformovaného práva občanského. Pk, 1918, č. 2, s. 51-53.
MAYR, R. Soustava xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
Rouček, Sedláček: Komentář. Díl III. 1936, s. 67-70.
Svoboda: Dědické právo. 2. vyd. 1946, s. 11.
- SVOBODA, J., KLIČKA, O. Dědické právo v praxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxck, 2009,
ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014,
6. Tuor, Schnyder: Das sxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx019.
Z důvodové zprávy (k § 1485 až 1489):
xxxxx xxxxxx xxmítnout dědictví je projevem zásady jeho volnosti rozhodnout xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxjí cestou sukcese, musí jít ruku v ruce se založením možnosti dědice dědictví odmítnout. Proto se dědici ponechává úplná volnost dědictví odmítnout a zxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxnutí dědického práva
IV. Nepominutelný dědic svěřenským nástupcem
V. Postavení potomků nepominutelného dědici odmítnuvšího s výhradou povinnéhx xxxx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxníka a zákonného zástupce dítěte
X. Opomenutí s vyjádřením o dědickém právu
XI. Přijetí dědictví s podmínkou, že jej bude spravovat třetí osoba
I. Oxxxxx
Úvodem je třeba říci, že užívxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxst. 3 obč. zák., dle něhož dědictvím je teprve to, co dědic z pozůstalosti skutečně získá, by měl být správně používán termín „odmítnutí dědického právaxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxá smrtí zůstavitele. Znamená to, že tomu, kdo přichází jako dědic z dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona, napadá dědické právo samotnou smrtí zůstaxxxxxxx x xx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxdle § 1487 odst. 1 o jeho právu odmítnout dědictví, když může:
-
odmítnout dědictví, poté se na něj hledí, jako by dědictví nikdy nenabyl (§ 1486), takoxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxictví, tím pokračuje v řízení o pozůstalosti jako účastník,
-
zůstat nečinný, když nechá uplynout lhůtu k odmítnutí dědictví, danou mu § 1487 odst. x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxatnit u obecného soudu (§ 189 odst. 2 z. ř. s.) v desetileté lhůtě, běžící od smrti zůstavitele, nýbrž v řízení o pozůstalosti bude pokračovat (neztratí txxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx vědět (§ 1671 odst. 1); ani tomuto dědici nezaniká dědické právo, při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží, (ztratí tedy účastenství v tomto říxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx zůstavitele.
Úkon odmítnutí nebo přijetí dědictví mohou v úvahu přicházející dědici učinit kdykoliv po smrti zůstavitele, nejpozději však do xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxh spoludědice, byť tento cíl ve skutečnosti někdy odmítající dědic sleduje, například tehdy, když tím hodlá uvolnit cestu k nastoupení dědictví ve proxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xni ve prospěch jiných osob.
II. Odmítnutí dědictví a právo na povinný díl
Odstavec 1 sice výslovně neuvádí, že odmítne-li dědic dědictví, znamená xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx dědic může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu, z čehož vyplývá
a contrario
, že neučiní-li výhradu povinného dílu a pouze odmítne dědictví, jx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxady povinného dílu i na skutečnost, že odmítne-li dědictví bez této výhrady, nebude mít na povinný díl právo.
III. Univerzálnx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
K odmítnutí dědictví se také vztahuje § 1702 obč. zák., dle kterého se dědic nemůže zprostit povinnosti zxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxení pro případ smrti nebo dědictví odmítnout. Jednou učiněné odmítnutí dědictví platí tedy univerzálně, a to pro dědění z jakéhokoli titulu. Objeví-lx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xědice), jednou již odmítnuté dědictví nelze nahradit jeho přijetím. Totéž platí, pokud se objeví dodatečně majetek; odmítnuvší dědic jej nenabude, pxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxnoví, že tomu, kdo nebyl účastníkem řízení jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí v tom, aby se svého práva k pxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xědictví nelze odvolat, učinit pod podmínkou, s výhradou, nelze odmítnout dědictví jen zčásti (§ 1489 odst. 1 obč. zák.). xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxiní-li tak, nemá to na platnost učiněného odmítnutí dědictví vliv.
IV. Nepominutelný dědic svěřenským nástupcem
Byl-li nepominutelný dědic zůsxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx tedy než pomine odsunutí jeho dědického práva. K tomu viz komentář k § 1512, oddílu VIII. Nabytí dědického práva a nabytí dědictví následným dědicem. Máxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx může také vzdát, což se v podstatě rovná odmítnutí dědictví. Lze říci, že když žádá svůj povinný díl, nezbaví se tím možnosti nastoupit jako následný dědxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xx „odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu“, vyvolává otázku, zda místo odmítnuvšího mají dědit jexx xxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxdíl. Odmítnuvší nebude po odmítnutí již dědicem (viz § 1654 odst. 1 větu první), nýbrž se stane věřitelem s právem na výplatu peněžní částky rovnající se xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxtomci odmítnuvšího nepominutelného dědice by již neměli mít dědické právo; zdůvodnitelné je to snad pouze tím, že když se nepominutelný dědic takto roxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x x xxxxx x x x x x x xxxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxdické právo, avšak povinný díl by svému odmítnuvšímu předku měli vyplatit sami.
c)
Povinný díl by měli uhradit všichni dědici jak jim to ukládá zákox xx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xepominutelnému dědici na povinný díl.
Než tuto otázku vyřeší
judikatura
, lze se přiklonit spíše k názoru, uvedenému pod písmenem b).
VI. Případyx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxx ani přijmout) nemůže dědictví opatrovník neznámého dědice nebo dědice neznámého pobytu, který mu xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx
x
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxlynula lhůta k odmítnutí dědictví, daná mu usnesením soudu podle § 164 z. ř. s. (§ 1487 odst. 2 obč. zák.),
-
dědic, který dal svým počínáním najevo, že xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xědictví bez souhlasu insolvenčního správce, neplatný, lze říci, že totéž platí, když dlužník, kterému bylo povoleno oddlužení zpeněžením majetkové xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxí účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odmítne dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, neplatný.
I když exekuční řxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xůže připadnout do vlastnictví majetek, s jehož pomocí by mohl uhradit své dluhy nebo alespoň jejich část. Má-li oprávněný (věřitel) za to, že povinný dlxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxněprávní úkon) je vůči němu relativně neúčinná, (viz § 589 a násl. obč. zák.),
Podle § 592 obč. zák. platí, že odmítne-li dlužník dědictví, které nenx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxlat relativní neúčinnosti tohoto právního jednání dlužníka.
VII. Zastoupení
Odstavec 2 komentovaného ustanovení v podstatě přejímá obsah § 463 xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xejen o tom, že dědic dědictví odmítá, nýbrž také, že jej neodmítá (nebo že dědictví přijímá, což je totéž). Občanský zákoník nežádá, aby podpis dědice na xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxyž jeden dědic uděluje plnou moc k zastupování v řízení o pozůstalosti spoludědici. Platí xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxupení zákon připouští výjimku z ní pro případy, kdy zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět
V případě zákonného zastoupení a opatrovnicxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxených stejným zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, soud jmenuje dědici pro řízení o pozůstalosti usnesením zvláštního opatrovníka. Tím, kdo jmenuxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxví odmítá, či neodmítá.
VIII. Schválení právních jednání obecně
Je třeba dbát také o to, aby případné odmítnutí dědictví, které učinil zvláštní opxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxictví či odkazu se střetávají dva názory. Z koncepce dědického práva vyplývá, že osobě, která má nejlepší dědické právo, toto právo vzniká ze zákona smrxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xen odmítnout. Předpokládá se, že opatrovnickému soudu bude předloženo schválení odmítnutí dědictví nebo odkazu.
Druhý názor vychází z doslovnéhx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxmentem je zejména § 898 odst. 3, dle něhož se k právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, nepřihlíží a tedy chybí-li souhlas soudu, xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xědictví.
IX. Schválení právních jednání opatrovníka a zákonného zástupce
a)
Jednání opatrovníka Souhlas soudu k odmítnutí dědictví nebo jixxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxovníka osoby starší osmnácti let, která je ve svéprávnosti omezena (§ 465). Byť občanský zákoník vyžaduje souhlas soudu jen k odmítnutí dědictví, smy-xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxvance zejména v případech, kdy je pozůstalost značně zadlužena, nebo když zůstavitel takového dědice zatížil neúměrnými povinnostmi (např. podmínkxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxjetkové hodnoty, nebo takové dědictví nebo odkaz odmítá. Je tomu tak proto, že dle občanského zákoníku mohou být s přijetím pozůstalosti spojeny závazxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxalosti, nicméně mohou dítě značně zatížit. Také když zůstavitel zatíží dítě povinností splnit odkaz, příkaz, podmínku, může být pro tohoto dědice přixxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxní jednání zákonného zástupce nebo opatrovníka, kteří jménem dítěte nebo opatrovance dědictví neodmítli, měl by platít automaticky opak, tedy že bylx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx, původní lhůta již zpravidla proběhla.
Příslušným soudem ke schválení těchto právních jednání je míněn soud opatrovnický, v jehož obvodu má opatrxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx xákonný zástupce nebo opatrovník takové prohlášení učinil.
X. Opomenutí s vyjádřením o dědickém právu
Může také nastat situace, kdy zákonný zástuxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxní § 1487 odst. 2 obč. zák. o tom, že uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout dědictví zaniká a nezletilý dědic nebo opatrovanec by dědili. xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxhválí, mělo by platit že v důsledku neschválení tohoto opomenutí platí automaticky opak, tedy že bylo dědictví odmítnuto.
XI. Přijetí dědictví s podxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x x xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx x tím, že zůstavitel může zanechat dědictví nebo odkaz určený pro zastoupeného s podmínkou, že jej bude spravovat třetí osoba. Takový majetek je sice ze sxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxkového dědictví nebo odkazu odmítnout. K odmítnutí se vyžaduje také schválení soudu. Otázkou zde je, zda opatrovnický soud ustanoví správcem nabytéhx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxožit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele), pokud zůstavitel k tomu určil osobu způsobilou, která takovou funkci chce vykonávat.
Judxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxe § 464 obč. zák. (nyní § 1487 obč. zák. - pozn. aut.).
Spor mezi účastníky dědického řízení - v úvahu přicházejícími dědici - o to, zda právní úkon odmítxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxo odst. 2 o. s. ř.
Objevení zůstavitelova majetku nebo dluhu po právní moci rozhodnutí, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, nxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxí o odmítnutí nebo neodmítnutí dědictví se vztahuje na celé dědictví po zůstavitelovi, tedy i na majetek nově objevený.
K rozhodnutí x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxštěny údaje o povaze, druhu a ceně majetku zůstavitele a o výši jeho dluhů.
Ak dedič prehlási, že „sa zrieka výplaty“ dedxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xedičstva, alebo či ide o prejav smerujúci na vyporiadanie sa o dedičstve s ostatnými dedičmi dohodou, podľa ktorej by jeho podiel mal pripadnúť ostatnýx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxa ustanovenia § 33 ods. 1 Not. por. [red.: nyní podle § 175i odst. 1] postačí tu písomné vyhlásenie s podpisom bez potreby overenia tohto podpisu. Rozhoduxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxa“ alebo „vzdáva“, treba to považovať za odmietnutie dedičstva v zmysle ustanovenia § 463 O. z.
[NS o občanském soudním řízení a řízení před státním noxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx po smrti zůstavitelky dal najevo, že dědictví nechce odmítnout, nemůže dědictví odmítnout ani tehdy, když si jako dědic počínal před tím, než xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxítne-li dědictví ze závěti dědic, který je současně dědicem ze zákona, nabývají uvolněný dědický podíl po něm všichni další dědici ze zákona, nikoliv txxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxi více, než kolik činil povinný díl tohoto dědice vzhledem k celému dědictví.
Dokud nebyl právní úkon odmítnutí dědicxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xelze proto za této situace dovozovat, že by nezletilý dědic z důvodu odmítnutí dědictví nemohl dědit a že by tedy ztratil postavení účastníka dědického xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xe se ukončení řízení o dědictví nedožije.
II. Rozhodnutí o nákladech řízení má
konstitutivní
charakter; povinnost k zaplacení nákladů řízení proto xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 2 odst. 2 a 3, § 3 odst. 1, § 436 až 44xx x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx x xxx xx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxst. 2, § 1512, § 1582 a násl., § 1620 odst. 1, § 1634, § 1635 odst. 2, § 1643 odst. 1, 2, § 1653, § 1654 odst. 1, 1657, § 1671, § 1702, § 1720, § 1876 odst. 2
Souvixxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx x xxx xxxxxxxxxx xxdu, - § 85 odst. 1 o. s. ř.
xxxxxxxek odmítnutí)
JUDr.
Martin
Šešina
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxmá v takovém případě vůbec žádné povinnosti, pokud mu je zůstavitel ve svém pořízení uložil. Naproti tomu dědic, který se dědictví vzdal a byl přitom obtxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxx.). Odvíjí se to od toho, že takový dědic po podaném vyrozumění o dědickém právu (§ 1487) dědictví neodmítl. Omezení nebo nařízení zůstavitelem uložená xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx jinou vůli, nebo když se omezení vztahují jedině k osobě dědice, nebo plyne-li to z povahy věci. Taková omezení zůstanou v důsledku odmítnutí dědictví dxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xa něj pamatováno.
Není-li zůstavitelem povolán náhradník, podíl odmítnuvšího dědice se uvolní a připadne závětním dědicům uvedeným v § 1504 či § 1xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xědických podílů, protože zůstavitel zanechal každému dědici určitý dědický podíl (§ 1505 odst. 1), připadne uvolněný dědický podíl zákonným dědicůmx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxt. 2, § 1640 odst. 2); v ostatních případech nabudou zbylí dědici té které třídy celou pozůstalost včetně podílu odmítnuvšího dědice, který jim přirostx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxtví všichni v úvahu přicházející zákonní dědici, stali by se dědici odkazovníci podle poměru hodnoty svých odkazů (§ 1633 odst. 1). Pokud by zůstavitel xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 1485, § 1487 až 1490, § 1504 až 1506, § 1509, § 1633 až 1635, § 1637 odst. 2, § 1640 odst. 2, § 1671
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxx
x xxxtavci 1 komentovaného paragrafu se pro odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. Zákon č. 40/1964 Sb. obsahoval v tomto směru přesxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxatě nic nemění, takto bude třeba postupovat i dle současného občanského zákoníku. Není rozhodné, jaká slova při odmítnutí dědictví dědic použije, musx x xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xteré nepozbyvá na svém významu ani dnes. V něm se uvádí, že § 464 zák. č. 40/1964 Sb. (pozn. aut.: nyní § 1487 odst. 1 obč. zák.), a s tímto ustanovením koresxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxv. § 175b o. s. ř., (pozn. aut.: nyní § 110 odst. 1 z. ř. s.)] poučení o dědickém právu a o možnosti odmítnout dědictví a stanovuje lhůtu, ve které mohou xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xdmítnout, tedy hranice, po níž nastává
fikce
neodmítnutí (přijetí) dědictví. Ani § 464 zák. č. 40/1964 Sb. (pozn. aut.: nyní § 1487 odst. 1 obč. zák.), xxx x xxxx xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx nenařizuje), aby úkon (pozn. aut.: nyní právní jednání) odmítnutí, popřípadě přijetí dědictví, učinili teprve poté, co je jim uvedené poučení poskytxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx (pozn. aut.: nyní § 1487 odst. 1 obč. zák.). Za života zůstavitele prohlášení o odmítnutí dědictví není platné (viz § 1480 obč. zák.).
xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxc 2 komentovaného ustanovení), soud ji však může usnesením prodloužit. K prodloužení lhůty dojde jen na základě žádosti došlé před jejím uplynutím, usxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxdu před uplynutím lhůty.
Dojde-li soudu odmítnutí dědictví po lhůtě, nastala situace, předvídaná zněním odstavce 2 komentovaného ustanovení. Upxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxnání pozůstalosti nemělo přihlížet. Když však dědic projeví zájem v řízení pokračovat, smíří se s touto situací, že je dědicem a dostaví se k jednání, nexxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxt dědici delší lhůtu pro vyjádření, uzná-li, že jsou pro to důležité důvody, stejně jako může jednoměsíční nebo tříměsíční lhůtu, dědici již danou, k jexx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xro to důležité důvody. Lhůta běží každému dědici samostatně, a to od vyhlášení usnesení, případně od jeho doručení.
xxxxxx x xxxxxxxx xxxx
Podle § 601 odst. 1 obč. zák. platí, že nabývá-xx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxho dne, vyžaduje se, aby se tak stalo v obvyklou denní dobu (§ 602). Podle § 603 právo zanikne uplynutím doby, na kterou bylo omezeno. Konec lhůty určené poxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující (§ 607).
Notář, soudní komisař
Občanský zákoník mluví na řadě míst v souvxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxti provádí notář jako soudní komisař, kterého tím soud pověřil. xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti (§ 103 odst. 3 z. ř. s.), a má v řízení při provádění úkonů soudního komisaře všechna oprávnění, která přísluší souxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxených v § 100 odst. 2 z. ř. s.
Procesní postup
Vyrozumění o právu odmítnout dědxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxvým dědicem“, kdežto v § 1487 odst. 1 obč. zák. se pojednává o „vyrozumění dědice o jeho právu odmítnout dědictví“. Občanský zákoník mluví o dědici, avšxx x xxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxtelovým dědicem (§ 110 odst. 1 z. ř. s.), o jeho dědickém právu a poučí ho o tom, že může dědictví odmítnout, a jaké jsou náležitosti a následky odmítnutí děxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx jednoho měsíce, nebo, má-li vyrozumívaný jediné bydliště v zahraničí, tři měsíce od doručení usnesení; z důležitých důvodů může být lhůta k odmítnutí xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xdmítnutí, tedy když zemře v průběhu řízení o pozůstalosti, soud vyrozumí jeho procesního nástupce, pokud původně poučenému potencionálnímu dědici jxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
Soud vyhlásí usnesení přítomným osobám, usnesení jim není třeba doručovat (§ 165 odst. 1 z. ř. s.). Ostatním vyrozumívaným osobám soud usnesení doruxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx f) z. ř. s.] a nemusí obsahovat odůvodnění (§ 124 odst. 2 z. ř. s.).
Dědic, jemuž se usnesení nepodařilo doručit na adresu jeho bydliště nebo místa pobyxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xprávce
Poxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxd, soud vyrozumí usnesením podle § 164 odst. 1 z. ř. s. svěřenského správce, je-li znám, o dědickém právu a poučí ho o tom, že může dědictví odmítnout a jaké xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxence svěřenských fondů. Tímto zákonem je zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění změn, daných zákony č. 3xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxované do evidence svěřenských fondů jsou uvedeny v § 65d tohoto zákona.
Opis tohoto usnesení zašle xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx kdy je pozůstalost tak zadlužena, případně dokonce předlužena, že by po splnění dluhů nezbyl svěřenskému fondu žádný majetek, nebo majetek tak zatížexx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx, aby vyrozumění obsahovalo:
-
vyrozumění o právu dědice odmítnout dědictví,
-
poučení o následcích odmítnutí dědictví,
-
lhůtu k odmítnuxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxdici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží.
Zákon o zvláštních řízeních soudních v § 164 odst. 1 stanoví další náležitosti vyrozuměníx
x
xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx,
-
vyrozumívá se o dědickém právu,
-
poučení o náležitostech odmítnutí dědictví.
Vzor usnesení o dědickém právu je obsažen ve vzorech mxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxlem v Táboře, jednající................................, notářským kandidátem / notářským koncipientem / zaměstnancem notáře, Vás jménem Okresxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx) .................... zemřelém (zemřelé) dne ..................... *) trvale bytem *) - posledně bytem - *) ..................................xxxxxxxxxxxxxxx
x x x x x x x x x x x xxxx 
xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxo po shora uvedeném (uvedené) zůstaviteli (zůstavitelce) z důvodu dědění *) ze zákona - *) ze závěti - *) z dědické smlouvy ze dne .....................xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxžete ještě před uplynutím této lhůty prohlásit, že dědictví neodmítáte nebo že jej přijímáte. Jste-li potomkem zůstavitele, můžete xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxvaným podepsanému soudnímu komisaři nebo ústně do protokolu u podepsaného soudního komisaře. Učiněné prohlášení o odmítnutí dědictví nebo o tom, že dxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx. Dědictví nemůže rovněž odmítnout smluvní dědic, pokud je odmítnutí dědictví dědickou smlouvou vyloučeno. K odmítnutí dědictví nelze připojit výhrxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xvedeném (uvedené) zůstaviteli (zůstavitelce) nedědíte a hledí se na Vás, jako byste dědictví nikdy nenabyl. Jestliže ve stanovené lhůtě dědictví neoxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx


xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx, že jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží, žádost o to však musí soudu dojít během této lhůty, také x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxo bude dědit místo něj) a když se ve lhůtě nevyjádří, že nezaniká dědici dědické právo, při projednání pozůstalosti se k němu bude přihlížet a bude s ním naxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xědicem, nebo není-li známo místo jeho pobytu, soud jej vyrozumí o jeho dědickém právu vyhláškou. Půjde zejména o případy dědiců, u kterých z předběžnéhx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxm, že mohou existovat dědicové, o kterých se zatím nic bližšího neví, popřípadě dědicové sice známí, avšak neznámého pobytu. Soud by se měl před vydáním xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxod.) pokusit zjistit bližší údaje o takových osobách, včetně adres. Za dědice neznámého pobytu se považuje také dědic, jemuž se nepodařilo doručit usnxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xsnesením nejprve jmenuje pro řízení o pozůstalosti opatrovníka takovému dědici, protože mu musí doručit vyhlášku. K tomu viz též výklad u § 1671 obč. záxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xenž jí byl jmenován, s uvedením adres, kde tak lze učinit,
-
určí jí k tomu lhůtu, která xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx
x
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxdické právo před soudem v této lhůtě, nezaniká jí dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k ní nebude přihlížet).
Vyhláška se:
-
vxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xx xx xxxx
x
xxxxxx xxtatním účastníkům,
-
doručí opatrovníku, který byl dědici ustanoven,
-
sejme po uplynutí třiceti dnů ode dne vyvěšení, jak ukládá § 50l o. s. ř.
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxh, kdy půjde o dědictví velkého rozsahu.
Je otázkou, zda toto vyrozumění vyhláškou lze považovat za vyrozumění o dědickém právu podle § 1487 obč. zákxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxx x xozůstalosti objeví. Lze mít za to, že vyrozumění vyhláškou nenahrazuje vyrozumění o dědickém právu podle § 1487 obč. zák. a § 164 z. ř. s., a pokud se takoxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxx
x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxývá, že dědické právo neznámého dědice nebo dědice neznámého pobytu, který byl o svém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a v určené lhůtě o sobě nedal vědětx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xvě možné situace. Tento dědic se může k jednání dostavit ještě před skončením řízení o pozůstalosti, a jelikož platí, že mu dědické právo nezaniklo, staxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx vzdát ve prospěch jiného dědice nebo dědiců (§ 1490).
V druhém případě, když se dědic do konce řízení o pozůstalosti nepřihlásí, bude jednáno bez něj x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx x. s., dle něhož platí, že tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v txxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
Dědic, který svým počínáním po smrti zůstavitelxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxí odmítnout vyrozuměn a o náležitostech a účincích odmítnutí dědictví poučen.
(KS v Hradci Králové 17 Co 77/2004)
Spor mezi účastníky dědického říxxxx x xxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxx. aut.: nyní podle § 1673 odst. 1 obč. zák., § 169, § 170 z. ř. s.].
(NS 21 Cdo 149/2008, [C 9294])
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xx xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx až 1490, § 1504 až 1506, § 1633 odst. 2, § 1671
Související předpisy:
§ 1 odst. 2 a 3, § 100, § 103, § 110 odst. 1, § 120, § 124 odst. 2, § 1xxx x xxxx x xxx xx xxxx x xxx xx xx xxx x x xxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xxx x x xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxkých osob
(Přechod práva odmítnout dědictví)
JUDr.
Martin
Šešina
Právní stav komentxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxl vyrozuměn o svém právu odmítnout dědictví a během lhůty pro odmítnutí dědictví zemřel, aniž by se vyjádřil o tom, že dědictví odmítá, nebo neodmítá (přxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxdice soudem, u kterého probíhá řízení o pozůstalosti po dědici zůstavitele (předchozí dědic). Takový dědic bude muset učinit do konce lhůty, která mu bxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx o pozůstalosti v každém z obou dědictví koná u jiného pozůstalostního soudu (soudního komisaře). Právě v takovémto případě se nabízí možnost prodloužxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx dědici zůstavitele, prodlouží se tím automaticky i lhůta k odmítnutí dědictví po zůstaviteli.
Mohou však nastat ještě další situace, a to:
-
dědxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx nastupující místo odmítnuvšího),
-
dědic xxxxx xxxxx xx xxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxe, bude zařazeno do aktiv a případně též do pasiv jeho pozůstalosti),
-
když dědic zemře po zůstaviteli a ještě nebyl vyrozuměn o právu odmítnout dědxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxst. 4 o. s. ř. (§ 1 odst. 3 z. ř. s.) platí, že ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v dobx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxice zůstavitele dědictví po zůstaviteli odmítnou a někteří jej neodmítnou (přijmou). V takovém případě se lze přiklonit k tomu, že vyjádří-li se byť jexxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xůstavitele pokračováno v řízení a to, co předchozí dědic zdědí, připadne do aktiv a pasiv jeho pozůstalosti.
Procesní náxxxxxxxxxx
Otázce procesního nástupnictví se věnuje § 121 z. ř. s., který stxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxo u soudu do protokolu výslovně prohlásí, že je právním xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxm úmrtí dědice zůstavitele, rodným listem prokáže svůj příbuzenský poměr k němu, předloží listinu o potvrzení nabytí dědictví po dědici zůstavitele, xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxa do řízení nebude vydáváno usnesení.
Lze však předpokládat, že si údaje o právním nástupnictví zemřelého dědice zůstavitele opatří také sám soudnx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx zemřelého dědice od soudu projednávajícího jeho pozůstalost, případně si vyžádá spis. V takovém případě, kdy bude zjišťovat právní nástupce soud, buxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx x xx xx xxx x x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxba, která má postavení dědice v době smrti zůstavitele a dědictví po něm neodmítla, zůstává dědicem i v případě, že se ukončení řízení o dědictví nedožijxx
xxx xxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ 1 odst. 2 a 3, § 121, § 164 až 167 z. ř. s., - § 107 odst. 1 a 4 o. s. ř.
(Odmítnutí dědictví pod podmínkou nebo s výhradou)
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx
x
xxxxxxxé odmítnutí dědictví,
-
případ, kdy odmítnout dědictví již nelze,
-
dodatečný projev vůle, k němuž již nelze přihlédnout.
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxbo jen zčásti. Je třeba odpovědět na otázku postavení dědice, který si takto počínal. Pokud ještě běží lhůta, ve které lze dědictví platně odmítnout, či xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xdst. 2 a dědici zaniklo právo dědictví odmítnout, protože se platně nevyjádřil ve stanovené lhůtě.
Osoba počínxxxxx xx xxxx xxxxx
První věta odstavce 2 komentovaného ustanovení je jiným vyjádřením téhož, co obsahovxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x x681 obč. zák. obdobnými tomu, co způsobí změnu odpovědnosti za dluhy zůstavitele z omezené odpovědnosti na odpovědnost neomezenou, nemůže již platnx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx
x
xxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxládat jako se svým,
-
smísí části pozůstalosti s částmi svého majetku, aniž lze rozlišit, co komu patří, pokud takový stav nebyl již před smrtí zůstaxxxxxxx
xxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxm než byl vyrozuměn o svém dědickém právu k pravosti a platnosti závěti předložené někým jiným a učiněné ve prospěch jiného dědice.
Vždy bude třeba věx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxe jít o případ, kdy sice pečuje o majetek zůstavitele tak, aby neutrpěl ztrátu, případně činí vše pro to, aby odvrátil škodu na majetku zůstavitele, což vxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxů pro zjištění rozsahu jmění (aktiv a pasiv) zůstavitele také ještě nemusí znamenat, že jde o chování dědice, nýbrž může jít pouze o získávání informcí pxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxí inventáře majetku, který dědí přední dědic a který je zatížen svěřenským nástupnictvím), § 1522 (udělení souhlasu se zatížením nebo zcizením věci z dxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xdmítnout.
Dojde-li k situaci, že dědic již svým počínáním dal najevo, že chce dědictví přijmout, například když popřel dědické právo dědice ze závěxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxání konstatováno, že si takový účastník již počínal xxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxval by na svém právu dědictví odmítnout, nezbylo by soudu než usnesením rozhodnout o tom, že s takovým účastníkem bude nadále jednáno jako s dědicem. Proxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
Druhá věta odstavce 2 komentovaného ustanovení o tom, že se nexxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxjné zásady, kterou obsahoval § 467 zák. č. 40/1964 Sb. Jelikož občanský zákoník používá výrazu „nepřihlíží se“ k projevu vůle, lze říci, že zákon odvolxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxhlíženo k projevu vůle, kterým dědic odvolá své prohlášení, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, anebo že dědictví přijímá, je třeba též dědice při vyrozxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxové chování dědice, kterým se k zůstavitelovu majetku nebo k jeho části projevuje jako jeho vlastník nebo z něhož je jinak nepochybné, že hodlá jako dědix xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xe zákona vyjadřuje v řízení o dědictví k platnosti závěti apod.).
Za takové počínání dědice nelze naopak považovat, jestliže v dědickém řízení vystupxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxnal pro účely dědického řízení u znalce posudek o ceně nemovitosti zůstavitele.
(NS 21 Cdo 1351/2000, SoJ 99/01)
xxxxxx xxxxým svým počínáním po smrti zůstavitelky dal najevo, že dědictví nechce odmítnout, nemůže dědictví odmítnout ani tehdy, když si jako dědic počínal předxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx SoRo 4/05, s. 140)
Dědic, který z prostředků náležejících do dědictví platil dluhy zůstavitele, nemůže odmítnout dědictví (§ 465 obč. zák.) (nyní x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx není rozhodující, zda si takto dědic počínal před poučením o dědickém právu a možnosti odmítnout dědictví, nebo až po tomto poučení.
Nakládá-li s majexxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxic počínal i za nezletilé dítě.
(MS Praha 24 Co 321/1999, AdN 1/01, s. 22)
Za počínání dědice, z něhož by bylo možné usuzovat na to, že dědictví nechce oxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xkody na zůstavitelem zanechaném majetku nebo obstarávání zůstavitelova pohřbu. Za počínání vylučující odmítnutí dědictví je zpravidla považován úxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xatřící do dědictví apod. Kdy se jedná o počínání dědice, kterým dal najevo, že dědictví nechce odmítnout, závisí na posouzení individuálních okolnostx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxvá tímto počínáním ve smyslu ustanovení § 465 obč. zák. najevo, že dědictví nechce odmítnout a že hodlá vstoupit do zůstavitelových práv a povinností z xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxbu a jsou (objektivně) způsobilá přejít na jiného. Dědic, který se zachová po smrti zůstavitele vůči jeho nájemcům jako pronajímatel, tím dává najevo, xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxm právním nástupcem v postavení pronajímatele; tímto způsobem projevuje svůj vztah k zůstavitelově majetku (k části dědictví) jako osoba, která ho chxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
Dědic, který dědictví odmítl, nemá naléhavý právní zájem na určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem věci náležející do dxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx § 1520 až 1523, § 1633 odst. 2, § 1671, § 1681
Související předpisy:
Vzdání se dědictví
JUDr.
Martin
Šešinx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
x xxvodové zprávy:
Podle údajů z notářské praxe dochází při dědění podle zákonné posloupnosti, typicky při dědění v první dědické třídě, často k txxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxi. Odmítne-li však takový dědic dědictví, a má-li potomky, hledí se na odmítnuvšího dědice, jako by nebyl, a jeho dědické právo přechází na jeho potomkyx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxzletilí.
Navrhuje se proto výslovně stanovit, že dědic, který dědictví neodmítl, má právo se dědictví vzdát před soudem ve prospěch jiného dědice. xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxch dědiců, a pak se mezi ně jeho dědický podíl rozdělí tak, jak to odpovídá souhlasným projevům vůle zúčastněných, popř. nebude-li nic ujednáno, rozdělx xx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxe i dědic ze zákona nebo z dědické smlouvy může se svým dědictvím volně nakládat. Podmínkou ale je, aby i druhá strana (obmyšlený dědic) s nabytím dědickéxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xamatováno na nezúčastněné třetí osoby.
Kdo nabývá dědické právo, musí především uvážit, zdali je chce, anebo nechce. Nechce-li je, může dědictví oxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxže se změna situace dotknout práv třetích osob (zvláště věřitelů), protože ti na právním jednání dědice, který se dědictví vzdá, a obmyšleného dědice nxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xouhou jeho modalitou, která se liší jen v tom, že projevy vůle stran zachytí soudní protokol. Vzdá-li se však jeden ze spoludědiců dědického podílu ve prxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x x xxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxci v posledku s věřiteli vypořádají a jak případně ponesou výdaje s tím spojené, je záležitostí dohod zúčastněných osob.
Vzdá-li se ve prospěch jinéxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxnto dědic nakládá se svým majetkem. V tom je podstatný rozdíl mezi vzdáním se dědictví podle navrženého ustanovení a odmítnutím dědictví podle ustanovxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xeho potomci. Pak záleží na tom, zda ti se dovolají relativní neúčinnosti takového projevu vůle a zda uplatní své odpůrčí právo, popřípadě zda se jej vzdaxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xroto se obdobně jako v ustanovení o zřeknutí se dědictví i zde navrhuje výslovně stanovit, že vzdání se dědictví zahrnuje i vzdání se práva na povinný dílx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
I. Obecně
II. Rozdíl mezi zcizením dědictví a vzdáním se dědictví
III. Přenechání dědického podílu z pozůstalosti
IV. Vztah vzdání se dědictví k doxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx o rozdělení pozůstalosti
VIII. Splnění příkazů, odkazů a jiných opatření zůstavitele
I. Obecně
Úvodem je třeba poukáxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxud se týká charakteristiky tohoto institutu, lze shrnout, že:
-
jde o zvláštní případ zcizení dědictví, k němuž může dojít až po smrti zůstavitele (vxx x xxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxt i s přihlédnutím k § 1 odst. 2), to značí, že si dědic ještě část svého dědického podílu ponechá a tedy pokračuje v řízení o pozůstalosti jako dědic, kdežtx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xx xxxictví může být učiněno jen před soudem do protokolu v řízení o pozůstalosti,
-
vzdát se dědictví může dědic, který dědictví neodmítl, byl tedy již vyrxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxx xxxxxxxxxdat, že i dědic, který od něj dědictví přijal, dědictví neodmítl a byl vyrozuměn o dědickém právu, avšak z doslovného znění zákona lze dovozovat, že by moxxx xxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxohl by jej již odmítnout (§ 1489 odst. 2 obč. zák.),
-
dědictví se lze vzdát ve prospěch spoludědice nebo několika, případně všech spoludědiců, avšax xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxí možné, aby se dědic ze závěti vzdal dědictví ve prospěch dědiců ze zákoné dědické posloupnosti, toho lze dosáhnout buď tím, že dědic ze závěti odmítne dxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxže pozůstalosti (například když zůstavitel pořídil závětí o části pozůstalosti, zbytek dědí dědici ze zákona a i v takovém případě se může dědic z jednoxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xědického podílu souhlasila,
-
jde o právní jednání (smlouvu), ve kterém se jedna strana vzdává dědického práva a druhá ho přijímá, není k němu nutný xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxnuje i vzdání se práva na povinný díl, ani potomkům tohoto dědice nevznikne právo na povinný díl, ani na ně nepřejde dědické právo tak, jak by se stalo, kdyxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xebo jiné opatření), které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně,
-
v souvislosti s § 1720 dědic, který se dědictví vzdal, i dědic, kterx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx. Občanský zákoník v tomto směru nic neříká, pouze z § 1 odst. 2 vyplývá, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odcxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti, která jsou zakázána. Nebude však možné, aby úplata byla poskytnuta z majxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xI. Rozdíl mezi zcizením dědictví a vzdáním se dědictví
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxrti zůstavitele již ten, kdo přichází v úvahu jako dědic, vzdát se dědictví může jen ten, kdo byl již vyrozuměn o dědickém právu a dědictví neodmítl. Při vxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxe formy obou smluv, smlouva o zcizení dědictví vyžaduje formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu, vzdání se dědictví může být provedeno jen před sxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxtví.
III. Přenechání dědického podílu z pozůstalosti
xx xxxxx objasnit, co vlastně dědic, který se vzdává dědictví, dalšímu dědici přenechává. Lze říci, že mu přenechává svůj dědický podíl z pozůstalosti, který mx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxi a dědický podíl takového dědice je představován jemu xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxiců.
Jako příklad možného využití tohoto institutu dědického práva může posloužit situace, kdy dědic, který má dědit třetinu pozůstalosti, se vzdx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x tom, že třetí spoludědic, který by s dohodou o rozdělení dědických podílů (§ 1693) s tímto obsahem nesouhlasil, nemůže takovéto smlouvě bránit.
V přxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xřihlédneme-li k § 1693 odst. 2, dle kterého si mohou dědici dohodnout jinou výši dědických podílů, než jakou jim zůstavitel vyměřil, pokud to zůstavitex xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxt alespoň za předpokladu, že zůstavitel takovéto počínání výslovně nezakázal.
Přenechá-li dědic spoludědici vzdáním se dědictví celý svůj dědicxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxi se o pozůstalého manžela, který by ještě setrval jako účastník v části tohoto řízení, ve které se vypořádává společné jmění manželů. Takový dědic ztraxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xbjeví silnější dědický titul, pokud by například došlo ke vzdání se dědictví při dědění ze zákona a později by se objevila závěť, kterou tomuto dědici zůxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xe třeba uvést, že dědic, který přijal dědictví, vstupuje do právního postavení dědice, který se dědictví vzdal a tedy přijímá stav pozůstalostního řízxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx x x x xxxxx 3 z. ř. s.). Zejména je vázán tím, zda tento dědic neuplatnil nebo uplatnil výhradu soupisu.
IV. Vzxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
Otxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xda musí jít o právní jednání, které takové dohodě předchází. Lze se přiklonit k názoru, že vzdání se dědictví nebude součástí těchto dohod, nýbrž bude jix xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxnnosti. Vzdání se dědictví nepodléhá schválení soudem, stejně jako zcizení dědictví. Ke vzdání se dědictví není třeba souhlasu ostatních dědiců. Dědxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxdou moci uzavřít dohodu o výši dědických podílů nebo dohodu o rozdělení pozůstalosti již bez dědice, který se dědictví vzdal, nebude-li jim v tom bránit xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx.
regres
mezi nimi pro případ, že by dědic, který se dědictví vzdal, byl nucen uhradit dluh zůstavitele), nemělo by řešení vzájemného vztahu dědice, ktxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxalosti.
Občanský zákoník neupravuje dobu, po kterou se dědic může vzdát dědictví, pouze stanoví, že vzdát se dědictví může dědic, který dědictví nexxxxxxx x xx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxádřil se tak, že dědictví neodmítá (přijímá). Lze říci, že vzdát se dědictví ve prospěch jiného dědice lze učinit od tohoto okamžiku kdykoli do doby, než xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxí dědictví podle dědických podílů (§ 1697 odst. 3).
V. Obdobné použití ustanovení o zcizení dědictví
Je třeba mít na zřeteli odstavec 1 komentovaného ustanovení, podle něhož se na vzdání se dědictví mají obdobně použít § 1714 xx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx uvádí důvodová zpráva. Např. podle § 1715 o oznámení zcizení dědictví soudu není třeba postupovat, když o vzdání se dědictví soud ví, neboť bylo učiněno xxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxůstalosti, které náležely dědici, jenž se v jeho prospěch vzdal dědictví. Jelikož příjemce je již dědicem, zvětší se tak pouze jeho podíl z pozůstalostxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxy přijetí) dědice druhého. Veřejnou listinu uvedenou v § 1714 odst. 3 nahrazuje protokol o jednání před soudem. Také v případě vzdání se dědictví platí, xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxsemnosti, podobizny a záznamy rodinné povahy, náleží mu však vše, co k dědictví přibude tím, že ubude odkazovník nebo spoludědic nebo jakýmkoliv jiným xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxcí z tohoto vztahu, upraví.
VI. Odpovědnost za dluhy zůstavitele
Z § 1720 obč. zák. vyplývá, že nabývající dědic i dědic, který se dědictví vzdal, jsou věřitelům za dluhy zůstavitele zavázáni společxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx Odpověď je jasná, když oba dědici buď uplatnili výhradu soupisu nebo když ji oba neuplatnili. Otázkou je, když jeden z nich výhradu soupisu uplatnil a drxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxadu soupisu, bude odpovědnost za dluhy neomezená, i když dědic, který dědictví přijal, výhradu soupisu uplatnil, protože dědický podíl od dědice, ktexx xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx bude odpovědnost za dluhy opět neomezená a nesníží ji ta skutečnost, že dědic, který se dědictví vzdal, výhradu soupisu uplatnil.
Pokud xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxdření o výhradě soupisu, bude pro odpovědnost rozhodující vyjádření dědice, který dědictví přijal.
Otázka odpovědnosti dědiců za dluhy bude řešexx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx dobrovolně neuhradili.
Pokud se týká vzájemného regresu mezi dědicem, který se dědictví vzdal a dědicem, který dědictví přijal, rozhodující bude xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxx xx xxx xx xx xxhou mezi sebou dohodnout, že dědic, který dědictví přijal, nahradí dědici, který se dědictví vzdal, to, co ten za něj musel plnit věřiteli. Na to má ostatxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xědických podílů (§ 1693), popřípadě dohodu o rozdělení dědictví (§ 1694 a násl.), které také změní velikost jeho dědického podílu, a tím se změní i jeho oxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx. Vzdání se dědictví a dohoda o rozdělení pozůstalosti
xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxdělení dědických podílů podle § 1693 obč. zák. nebo o rozdělení pozůstalosti podle § 1694 a násl. obč. zák.), kterými dědici přenechají celou pozůstalxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx (§ 1475 odst. 1).
xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxtnutím dědictví), ale někdy také přání zachovat si dědické právo pro případ, že se v budoucnu objeví další majetek zůstavitele, který by již chtěli získxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxtahů, lze mít za to, že ani taková dohoda není zakázána, nezakáže-li ji zůstavitel výslovně svým pořízením pro případ smrti.
Je tedy otevřena další mxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx opatření zůstavitele
Z ustanovení odstavce 2 komentovaného ustanovení vyplývá povinnost dědice, který se dědictví vzdal, splnit příkaz, odkaz nexx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxnnost vydat jako odkaz určitou, nezastupitelnou věc výlučně z jeho majetku nebo kdy zůstavitel u vědomí určitých výjimečných schopností uložil takovxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxvá povinnost zůstavitelem uložena a který již dědictví přijal, se nemohl vzdáním se dědictví splnění této povinnosti vyhnout
Také v tomto případě bxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxím nabytí dědictví vykonavatelem závěti dědicům potvrzeno, a nebude-li vykonavatel povolán, musí soudu splnění těchto nařízení prokázat dědicové. xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxnosti platí § 1551 odst. 2 a § 1552, které upravují případy, v nichž se k vedlejší doložce nepřihlíží. Ostatní povinnosti, spojené s takto převedeným dědxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxáti soudně; mimosoudní soukromé prohlášení nemá právních důsledků pro projednání pozůstalosti.
(Vážný 9213/29)
Vzdání se dědictví není ještě xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxli se na základě inventáře celá pozůstalost jednomu spoludědici, aby zaplatil pozůstalostní dluhy a jisté částky ostatním spoludědicům, nestane se txx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxí třeba notářského spisu a lze jej učiniti ústně i písemně. Je platné vzdání se nároku z odkazu ve prospěch určité osoby, bylo-li příslušné prohlášení adxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx smrti.
(Vážný 18.509/43)
Související ustanovení:
§ 1 odst. 2, § 589 a násl., § 1475 odst. 1 a 3, x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx x720, § 1872 až 1876
Související předpisy:
§ 1 odst. 2 a 3, § 98 až 288, z. ř. s., - § 107 odst. 4 o. s. ř.
Literatura:
CEPL, V. Traxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxgánu při jednání za ni (nejen) v situaci zájmového střetu. Právní rozhledy, 2016, č. 23-24, s. 835,
FIALA, R., DRÁPAL, L. a kol., Občanský zákoník IV. xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx x,
Kondrová: Odmítnutí dědictví, zřeknutí se dědického práva a vzdání se dědictví jako staronové instituty dědického práva po rekodifikaci. AdN, xxxxx xx xx xx x x xxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxh řízeních soudních. Řízení nesporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015,
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxtava občanského práva. Kniha pátá. Právo dědické. Brno: Barvič & Novotný, 1927, s. 123 a násl., -
MUZIKÁŘ, M., SVOBODA, J. Udělování souhlasu s pxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx x xx8 až 119 ZŘS.
Ad Notam
, 2016, č. 5, s. 11,
PLAŠIL, F. Poznámky k článku „Odmítnutí dědictví s výhradou povinného dílu“
Ad Notam
, 2017, č. 3, s. 18,
ROUxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxaha: V. Linhart, 1936,
SVOBODA, E. Dědické právo. 2. vyd., Vesmír, 1926, s. 64 a násl.,
SVOBODA, J., KLIČKA, O. Dědické právo v praxi. Praha: C. H. Bxxxx xxxxx xx xx x
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxského zákoníku). Právní rozhledy, 2011, č. 17, s. 616,
ŠKÁROVÁ, M. a kol. Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupňů v občanském soudním řízení a v soxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014,
TALANDA, A. Darování pro případ smrti - trojský kůň dědického xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx
xxx x
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx pro případ smrti)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Obecně
Obecně lze říci, že pořízením pro případ smrti chce xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxob takto dotčených právním jednáním zůstavitele, zda přijmou to co jim zůstavitel zanechává a ukládá ke splnění.
Vedle pořízení pro případ smrti, uxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx
x
xxnželská smlouva o majetkovém režimu, kterou lze rovněž uspořádat xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
-
povolání správce pozůstalosti (§ 1536),
-
povolání vykonavatele závěti (§ 1553 odst. 1),
-
prohlášení o vydědění (§ 1646 a násl.),
-
nxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxcí nezpůsobilost (§ 1525 až 1528), účinky omylu (§ 1529 až 1531), formy (§ 1532 až 1538), úlohu a postavení svědků závěti (§ 1539 až 1541), povinnost mlčenxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxání, výše uvedená. Lze přisvědčit tomu, že tato ustanovení platí i pro ostatní právní jednání, kterými zůstavitel upravuje vztahy k majetku pro případ xxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xmrti
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x x 1496 obč. zák., pokud se jedná o závěť, z § 1498, pokud jde o dovětek a z § 1584 odst. 2 v případě dědické smlouvy, je jejich osobní charakter, vylučující zasxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xdst. 1 zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Jedná se tedy na rozdíl od závěti či od dovxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxžňuje příslušné ustanovení zákona. Toto právní jednání vyžaduje vždy formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu (§ 1582 odst. 2).
xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xodíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Podstatné je, že se jedná o právní jednání jednostranné.
Dovětek (
kodicil
) představuje ve smyslu § 1498 stexxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz, nemůže jím však (na rozdíl od závěti) povolat dědice. Dovětek může být pořízen k závěti, pak se jedná x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx ze zákonné dědické posloupnosti, pak se jedná o dovětek intestátní.
Pořízení pro případ smrti vyhotovená před účinností občanského zákoníku
Plaxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxěť musela také vyhovovat po formální i obsahové stránce tehdy platným předpisům.
Ustanovení § 3070 obč. zák. přineslo však podstatnou změnu, když xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxmřelého v den kdy občanský zákoník nabyl účinnosti) a odporuje-li jeho pořízení pro případ smrti právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, poxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxinné v době, kdy byly dovětek nebo pořízení pro případ smrti učiněny, odnímají právní následky, anebo je prohlašují za neplatné. Proto je třeba v řízení x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxdrobit zkoumání, zda by vyhovovala předpisům, které na ni klade tento občanský zákoník (viz slova “vyhovuje-li tomuto zákonu” v § 3070).
Judikaturxx
x xtázce, zda jde o závěť či o dovětek, nezáleží na tom, jak zůstavitel obmyšlenou osobu pojmenoval, nýbrž na tom, zda povolal ji k celé pozůstalosti neb aspxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx x xxx xx xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxx xx xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xx xxxx x xxxx x xxx xdst. 1, § 1484, § 1494 až 1498, § 1525 až 1550, § 1575 až 1593, § 1646 a násl., § 1649, § 1663, § 2063, § 3026 odst. 2, § 3070
Související předpisy:
xxxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xx5.2019.
Z důvodové zprávy (k § 1491 a 1492):
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xědiců.
Obecně
Právo xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxtek v rodině je jednou ze zásadních otázek dědického práva. Jde o odpověď na otázku, zda je zůstavitelova pořizovací vůle zcela neomezená, či zda má být oxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx svobody je ochrana dětí jím zplozených, zejména dětí nezletilých, případně i dalších zůstavitelových potomků a upevnění vzájemných rodinných vazebx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxl nepominutelného dědice, na druhé straně z něj (a z důvodové zprávy) vyplývá, že když zůstavitel nepominutelnému dědici povinný díl nezanechá, není tx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxetek.
Komentované ustanovení mluví o nepominutelném dědici, avšak kdo jím je, to stanoví až v x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxného dílu je obsažen v § 1642 a násl.
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx jsou jeho děti a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci (§ 1643 odst. 1). Na druhé straně však zákon posiluje vůli zůstavitele v tom směru, že nezakládá axx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx dílu nestane dědicem, jako tomu bylo dříve, nýbrž mu náleží pouze povinný díl jako pohledávka za dědicem či za dědici. Jedinou výjimkou, kdy se nepominuxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xodnoty povinného dílu v penězích (viz § 1654 odst. 1 věta první), nedohodne-li se s dědici na jiném způsobu úhrady povinného dílu, například na vydání věxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxkytl se názor, že by dědici mohli považovat nepominutelného dědice za spoludědice a přenechat mu dědický podíl na celé pozůstalosti o velikosti jeho poxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xědici nemohou poskytnout.
Nepominutelný dědic má právo na povinný díl pouze tehdy, když zůstavitel pořídí závětí nebo dědickou smlouvou o celé své xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxlé své pozůstalosti, stane se nepominutelný dědic jakožto dědic ze zákonné dědické posloupnosti v první dědické třídě dědicem nebo spoludědicem zůstxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx-li se pro to podmínky, uvedené v § 1504 a § 1505. Teprve když by nepominutelnému dědici takto nepřipadl dědický podíl rovnající se svojí čistou hodnotou xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x
xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxšlo-li k jeho platnému vydědění (§ 1646 odst. 1) a
-
vzdá-li se dědictví (§ 1490 odst. 1).
Je třeba ještě doplnit, že povinný díl také nenáleží nxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx
x
je-li pozůstalost předlužená tak, že na povinný díl nic nezbývá.
Zákon o zvláštních řízeních soudních v § 200 písm. c) stanoví, že dnem právní mocx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xědicem, pak lze říci, že přijme-li toto dědictví, byť mu připadne z vůle zůstavitele v budoucnu, nemá právo na povinný díl.
Uplatnění práva na povinný xxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x x723 odst. 2 obč. zák.), závazek zaplatit povinný díl může zaniknout také prominutím dluhu (§ 1995 a násl., § 1723 odst. 2). Nepominutelný dědic může své pxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx pobytu, sám se nepřihlásil, případně se nedostavil k jednání, na které byl soudním komisařem obeslán, avšak může tak učinit před obecným soudem, nikolx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxnámého pobytu, kteří se o svém dědickém právu vyrozumívají vyhláškou a je jim jmenován opatrovník (§ 1671), pokud nepřichází nepominutelný dědic v úvaxx xxxx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxl například závěť o které jsou značné pochybnosti o její pravosti či platnosti a kdy by mohl nepominutelný dědic v důsledku toho přicházet v úvahu jako děxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxř. dědický xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx - pozn. aut.) je podíl vypočtený z celého dědictví, a nikoli jen z té části dědictví, která se v konkrétním případě dědí ze závěti, tedy z té části dědictvxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xí proto ve sporu zastupovati.
(P. 1905, s. 549)
Oprávnění nepominutelného dědice požadovati povinný díl je výlučně osobním oprávněním, které zanxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxprve tou skutečností, že jej nepominutelný dědic uplatnil.
(Vážný 18787/44)
Nárok na povinný podíl není nárokem dědickým, nýbrž pohledávkou a jexx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxnosti dědicem, nýbrž jen pozůstalostním věřitelem.
(Vážný 10755/31)
Související ustanovení:
x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxx4, § 1671, § 1723 odst. 2, § 1981, § 1995 a násl.
Související předpisy:
§ 110 odst. 1, § 113, § 185 odst. 3 písm. b), § 2xx xx xx xx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xUDr.
Karel
Wawerka
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxný v klidu, po zralé úvaze a s rozvahou, svobodně a bez závislosti na jiných osobách. Z těchto důvodů se navrhuje stanovit, že neplatné je povolání za dědixx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xmrti učiněným v době, kdy se zůstavitel nalézal v péči takového zařízení nebo kdy jinak přijímal jeho služby. Totéž má platit i pro nařízení odkazu. Osobxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xřípad pořízení ve formě veřejné listiny, protože taková závěť je výlučným projevem vůle zůstavitele (na rozdíl od dědické smlouvy, která se uzavírá za xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxahou, vážně a bez donucení. Proto odpadá obava z nepřípustného zůstavitelova ovlivňování.
Pravidlo o neplatnosti povolání za dědice nebo zřízení xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxadě, kdy zůstavitel měl možnost pořídit ve formě veřejné listiny, ačkoli přijímal služby takového zařízení. Výrazem "bez obtíží" se zamýšlí vyjádřitx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxod. Za těchto podmínek má být zachována jen platnost závěti nebo dovětku, nikoli dědické smlouvy, protože projev vůle v dědické smlouvě nelze jednostrxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxývá situací, kdy zůstavitel pořizuje závětí či dovětkem (§ 1498 obč. zák.) v době, kdy se celkově fyzicky i psychicky zřetelně oslabený nachází v závislxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx formě ve prospěch kohokoli, s výjimkou osob, uvedených v odstavci 1 komentovaného ustanovení. Je možno konstatovat, že znění samotného ustanovení můxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xe nemusí setkat s úspěchem. Jedná se o ustanovení na ochranu svobodné vůle zůstavitele.
Občanský zákoník mluví o zařízení, kde se poskytují zdravotxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxadě na zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálnxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxbná zařízení, ve kterých se zůstavitel v době sepsání xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxný, když jmenuje:
-
osobu, která takové zařízení spravuje (lze sem zařadit i osobu, která dané zařízení spravuje z titulu vlastníka), přičemž není rxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx
x
xxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxík práce), nebo
-
osobu, která v něm jinak působí (lze sem zařadit nejen osoby, které působí v orgánech právnické osoby, která takové zařízení vlastxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xvém bytě a přijímá v něm určité služby poskytované sociálními zařízeními, společnostmi a jejich zaměstnanci nebo dobrovolníky nebo dochází denně, přxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xšetřování apod. Také jsou již organizace, jež monitorují pomocí elektronického zařízení na dálku stav zůstavitele a zjistí-li, že upadl na zem nebo že xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx x x xxxxxx xxxpadech bude závěť zůstavitele neplatná, když povolal za dědice nebo odkazovníka osobu, která takové zařízení spravuje, nebo je v něm zaměstnána, nebo x xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
Občanský zákoník se v odstavci 1 i 2 komentovaného xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx nachází v péči zdravotnického zařízení, mohl veřejnou listinou pořizovat též ve prospěch osob uvedených v odstavci 1 komentovaného ustanovení. Jak sx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx. Pořídí-li zůstavitel ve formě veřejné listiny, není takové právní jednání stíháno neplatností, splňuje-li všechny náležitosti stanovené notářskxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxažené bude v souladu se zákonem. V daném případě je notář povinen se zabývat tím, zda dispozice ve prospěch osoby poskytující zůstaviteli péči nebyla vyxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xéči se pořizovatel nachází nebo jehož služby přijímá, je nutno dbát § 1538 obč. zák., který ukládá tomu kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xebo dovětku, učiněné pořizovatelem ve formě soukromé listiny ve prospěch některé z osob uvedených v odstavci 1 komentovaného ustanovení. Je-li takovx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx, má-li pořízení formu notářského zápisu, nabízí se otázka, proč by v takovém zařízení nemohla být sepsána dědická smlouva ve prospěch stejných osob, u xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx původní neplatnost závěti podle odstavce 1 může být dodatečně zhojena, jestliže se zůstavitel uzdraví natolik, že opustí dotčené zařízení a je bez obtxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx dovoluje jeho zdravotní stav po opuštění zařízení, kde mu byly poskytovány zdravotnické nebo sociální služby, že má i prostředky, kterými by mohl notáxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxková situace nastane a kdy se tudíž původně neplatné právní jednání změní v právní jednání platné. Lze se přiklonit k názoru, že tento účinek nastane dnex xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx
xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x toho důvodu, že zůstavitel v nich pořizoval ve prospěch některé z osob, uvedených v odstavci 1, to však neznamená, že mohou být neplatné z jiných důvodů, xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx.
Spory o dědické právo
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxvitelem v době, kdy byl v péči zařízení, kde mu byly poskytovány zdravotnické nebo sociální služby, nebo kdy jinak přijímal jeho služby, z toho důvodu, žx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx z toho důvodu, že po ukončení péče mohl zůstavitel bez obtíží pořídit ve formě veřejné listiny a došlo proto ke zhojení neplatnosti.
Zpravidla bude txxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou (§ 170 z. ř. s.).
Související ustanovení:
x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxdmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), - zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, - § 170 z. ř. s., - zákoník práce
Literaxxxxx
DRÁPAL, L., ŠEŠINA, M. Povinný díl a jeho vypořádání.
Ad Notam
, 2016, č. 6, s. 15,
FIALA, R., DRÁPAL, L. a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx x81,
HORÁK, O. Postavení potomků vyděděného potomka.
Ad Notam
, 2016, č. 4, s. 5,
KLEIN, Š. Dědická smlouva a darování pro případ smrti.
Ad Notam
, 20xxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx,
MIKEŠ, J., MUZIKÁŘ, L. Dědické právo v teorii a praxi. Praha: Leges, 2011,
MUZIKÁŘ, L. Závěť. Zpravodaj Jednoty českých právníků, 2013, č. 2,
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxkému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl III. Praha: V. Linhart, 1936, -
SVOBODA, J., KLIČKA, O. Dědické právo v praxi. Praxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xiskuse o článku mgr. Šimona Kleina.
Ad Notam
, 2013, č. 6, s. 22,
ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Díx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxx x
xxxxx
xxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx. Druhy závětí
IV. Rozdíly mezi závětí a dědickou smlouvou
V. Závaznost vůle zůstavitele
VI. Obecné požadavky kladené na právní jednání
VII. Ustanxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
X. Určení dědice
XI. Další obsah závěti
XII. Datum pořízení závěti
XIII. Výklad závěti
XIV. Spor o dědické právo
XV. Evidence právních jednání prx xxxxxx xxxxx
I. Obecně
Závěť představuje v praxi nejfrekventovanější, nikoli však právně nejsilnější formu pořxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxl svobodně rozhoduje pořizovat o svém majetku pro případ smrti ve prospěch osob, kterých si nejvíce váží a k nimž má nejhlubší vztah.
II. Charxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxec 1 komentovaného ustanovení ve své první větě podrobně definuje pojem závěti. Důležité je v ní především vyjádření, že závěť je odvolatelný projev vůxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxýmkoli ze způsobů, uvedených v § 1575 a násl. obč. zák. Zůstavitel nemůže nikoho pověřit plnou mocí k sepsání své závěti. Vyloučeno je pořízení společnx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxkazovníka (§ 1592).
Podíl dědice na pozůstalosti může zůstavitel v závěti stanovit zlomkem nebo procentem z celé pozůstalosti. Může však podíl na pxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx § 1500 odst. 2 věta druhá). Pak budou jejich dědické podíly stanoveny poměrem hodnot (obvyklých cen) zůstavitelem přidělovaných věcí.
Závěť se takx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz (viz § 1498).
xxxx xxxxx xávětí
Občanský zákoník upravuje:
1.
závěť pořízenou soukromou listinou, v jejím rámci rozlišuje:
a)
závěť napsanou vlastní rukou zůstaviexxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxx se dvěma svědky (§ 1534),
bb)
závěť nevidomého zůstavitele (§ 1535 odst. 1),
bc)
závěť osoby se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx
xx. Rozdíly mezi závětí a dědickou smlouvou
Závěť jako jednostranné právní jednání může zůstavitel kdykoli zrušit, kdežto dědickou smlouvou je zůstaxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxtí pro ni § 3 odst. 2 písm. d) obč. zák. - smlouvy mají být splněny. Dědickou smlouvu nelze jednostranně zrušit, nemá-li zůstavitel pro to oporu v zákoně nxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx vůle zůstavitele vyplývající z řady ustanovení občanského zákoníku. Tato zásada je zvýrazněna zejména § 1702, dle něhož se dědic nemůže zprostit povixxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxm z pořízení pro případ smrti, nebo dědictví odmítnout. Z § 1574 obč. zák. lze
a contrario
dovodit, že zůstavitel může dědici přikázat s pohrůžkou ztráxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxní komentovaného ustanovení platí, že závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. To je třeba mít na paměti při řešení všexx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxli pro případ smrti).
V mnoha ustanoveních je tato základní zásada rozvedena, viz např. § 1490 odst. 2, § 1506, § 1509, § xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xdkaz, musí splnit s tím spojený příkaz, nařízení odkazu nebo jiné opatření zůstavitele. Nesplnění příkazu zůstavitele má za následek ztrátu dědickéhx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxt pozůstalost jen tehdy, neodporuje-li to vůli zůstavitele (§ 1694 odst. 1, § 1696 odst. 1, § 1697 odst. 1, § 1697 odst. 2).
VI. Obecné požadavky kladené xx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxeny v § 1525 a násl. obč. zák. V tomto viz například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1560/2011 o tom, že „je nesprávné zaujímat závěr o neplatnosxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx základě pravděpodobnosti (-). Výsledek důkazní
verifikace
všech v úvahu přicházejících právně relevantních důkazních prostředků, resp. důkazů, xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx x xxxxiska naplnění podmínek pro aplikaci § 38 odst. 2 občanského zákoníku (pozn. aut.: zák. č. 40/1964 Sb.) představovat nikoliv možný či pravděpodobně moxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxěných skutečností na straně jedné a skutečností předvídaných v hypotéze § 38 odst. 2 občanského zákoníku (pozn. aut.: zák. č. 40/1964 Sb.) na straně drxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx v části první občanského zákoníku (§ 551 a násl.). Zdůraznit je třeba především požadavek existence vážné zůstavitelovy vůle (§ 551, § 552), prosté omyxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxědčil návrhu, který mu byl učiněn.
Takovéto právní jednání musí být zůstavitelem učiněno osobně a svobodně, jednající nesmí být k právnímu jednání xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxm kladeným § 547 obč. zák. na každé právní jednání, musí svým obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
Platí § 1496 o tom, že právo povolat děxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xávěti xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxiště a datum narození, popřípadě rodné číslo. Označení pořizovatele (které je podstatnou náležitostí závěti) nelze nahradit ústním svědectvím těchx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxnovení podporující platnost závěti
Právní úprava také napomáhá tomu, aby závěť způsobovala účinky s ní spojené pokud možno ve všech situacích a protx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxx xx xědilo. Viz např. následující ustanovení:
-
§ 1500 odst. 2 obč. zák. věta druhá - řeší situaci, kdy zůstavitel povolal několik dědiců tak, že jsou všex xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxt, i když při výčtu podílů nebo věcí něco přehlédl,
-
§ 1501 odst. 2 - řeší situaci, kdy zůstavitel rozdělí několika dědicům podíly, které vyčerpají cxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
x
x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xýčtu dědických podílů nebo věcí něco přehlédl,
-
§ 1503 - upřesňuje osoby dědiců, pokud je nelze nepochybně zjistit z vůle zůstavitele,
-
§ 1504 x x xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx
x
x xxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
x xxxx x xxchovává platnost závěti, i když doba vyměřená v závěti nastat nikdy nemůže, případně když se zůstavitel při určení času jenom zmýlil,
-
§ 1580 - zrušxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxké platí základní zásada, uvedená v § 574, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Právní jednání se posuzuje podle xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx je-li jeho význam nepochybný (§ 578).
Platnost závěti se posuzuje k okamžiku, kdy byla pořízena. Tomu nebrání ani xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxší soud Československé republiky ve svém rozhodnutí z 12. 12. 1926, R I 1005/26, publikovaném ve sbírce Vážný pod č. 6576/26, stanovil základní pravidlxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xlo o situaci, kdy dědici u vědomí toho, že je závěť zůstavitele jako písemná závěť z formálních důvodů neplatná, uvedli, že přesto žádají, aby byla při prxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xěch, kdož o tomto formálním nedostatku ví, směřuje jejich vůle k tomu, aby poslední pořízení zůstavitelovo, jak se stalo, bylo zachováno v platnosti, a xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxnutí by měla platit stále, nejen pro právní jednání v právu dědickém, nýbrž i v ostatních oblastech občanského práva dle tohoto občanského zákoníku. Přxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xeplatné pro formální nedostatky.
IX. Obsah právního jednání o závěti obecně
Vlastní právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům x xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxčitý, srozumitelný, neboť podle § 553 odst. 1 o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Nxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx podle něho mělo být plněno něco nemožného (§ 580 odst. 2, § 588).
Pro pořízení pro případ smrti platí ještě speciální ustanovení, jako například § 155x x x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xesmí směřovat jen k zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka ze zjevné zůstavitelovy svévole, nesmí zjevně odporovat veřejnému pořádku, nesmí býx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx aby manželství zrušil. K takovým vedlejším doložkám se nepřihlíží.
Je otázkou, zda může zůstavitel pořizovat dědickou smlouvou, závětí, či dovětxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx. 11 Co 454/84, který uvádí, „že závěť není neplatná, i když v ní zůstavitel bez souhlasu svého manžela pořizoval o majetku, který byl v jejich bezpodílovxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxmusí souhlasit s tím, jak zůstavitel o společném jmění pořídil a může žádat takové vypořádání společného jmění, jak vyplývá z § 742.
X. Určení dědice
xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx soud v odůvodnění svého rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3373/2011 - Nejvyšší soud uvádí, že občanský zákoník výslovně nestanoví, jak má být v závěti vyjádřeno uxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx. V právní teorii i soudní praxi jsou kromě nejběžnějšího spojení „ustanovuji dědicem“ akceptovány také formulace „povolávám za dědice“, „určuji dědxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xokusit pomocí výkladu právního úkonu o odstranění takové nejasnosti a vedle znění textu listiny zjišťovat všechny okolnosti, za nichž byl projev vůle x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxlém, když zůstavitel užije slova “daruji”, protože to navádí k názoru, že má jít buď o darování za života nebo o darování pro případ smrti, což může vyvolax xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxavitel mínil tímto výrazem povolat dědice nebo odkazovníka.
Zůstavitel však nemusí vždy více svým dědicům vyměřit podíl na pozůstalosti. Takovou xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xo však musí závěť obsahovat vždy, je určení dědice, případně dědiců. Dědic by měl být označen tak, aby mohl být identifikován. Ustanovení § 3019 uvádí, žx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xíslo, bylo-li jí přiděleno. Nicméně v oblasti označování osoby dědice je praxe benevolentnější, viz v tomto směru judikaturu ke komentovanému ustanoxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxovně pojmenovnán; ze závěti však musí být zjistitelné, které určité osobě má zůstavený majetek připadnout“.
Nejlépe tedy bude, když zůstavitel taxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx existuje. Právnické osoby je vhodné označit údaji z obchodního xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx x xxxx x 126).
V otázce určování osoby dědice lze sledovat v judikatuře určité uvolnění, např. byla uznána za platnou i závěť, kterou zůstavitel za dědice poxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxitele bez jejich bližšího označení jmény, příjmením či datem narození jsou jednoznačně určitelné. V tomto směru je třeba se řídit zásadou, uvedenou v pxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxěti je platné, ukáže-li se, že osoba byla jen nesprávně popsána. K takové situaci může dojít, když např. zůstavitel označí dědice jako Ladislav a jeho skxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxtele a není tedy pochyb o tom, že tuto osobu chtěl zůstavitel skutečně svým dědicem ustanovit.
Ustanovení § 1503 odst. 2 umožňuje, aby zůstavitel povxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xrčitým způsobem vymezenou skupinu osob, jejíž členové však nebudou zůstavitelem označeni jmény, příjmením apod.
Ustanovení § 1503 odst. 3 nabízí xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxce v zájmu určitosti připojil vyvratitelnou domněnku, že za dědice byla povolána obec, na jejímž území měl zůstavitel poslední bydliště, která dědictxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx osobu, která má teprve vzniknout (§ 1478), způsobilým dědicem nebo odkazovníkem se stane, pokud vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele.
Ustaxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxoucnu.
XI. Další obsah závěti
Vedle určení osoby dědice, které musí být uvedeno v každé závěti, může závěť obsahovat i další ustanovení, jež lze zjixxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxt i o odkazu. Odkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu, nebo na zřízení určitéhx xxxxx xx xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxěti zejména s obsahem xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx
x
xxxxxxxxxt, jak má být po jeho smrti naloženo s jeho tělem (§ 113 odst. 1),
-
rozhodnout, jaký má mít pohřeb (§ 114 odst. 1),
-
udělit souhlas s užitím svého jmxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx, které je nadační listinou, vyžaduje formu veřejné listiny,
-
založit nadační fond (§ 395),
-
založit ústav (§ 405),
-
podmínit nabytí darxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxx vypořádány majetkové povinnosti a práva k jeho majetku ve společném jmění s manželem v rámci řízení o dědictví (§ 764 odst. 1),
-
odložit dědicům zruxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xřídit reálné břemeno (§ 1305),
-
vytvořit svěřenský fond (§ 1448 odst. 1),
-
poukázat na obsah jiné listiny, které lze použít k vysvětlení jeho vxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx svěřenského nástupce jako následného dědice (§ 1512 odst. 1),
-
uvést pohnutku, která jej vedla k tomu, proč povolal někoho za svého dědice (§ 1531)x
x
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxx xxxxxován (§ 1553 odst. 1),
-
určit osobu, která má právo vymáhat splnění jeho příkazu (§ 1571),
-
vyslovit se o účelu, ke kterému něco někomu zanechávx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxo odkazovníku s pohrůžkou ztráty určité výhody, aby závěti neodporoval (taková pohrůžka však nemá právní účinky, jde-li o odpor proti pravosti závěti xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxvníku splnění dalšího odkazu (§ 1599),
-
ponechat dědici nebo někomu jinému, aby určil, jak a které z osob, jako jsou zejména příbuzní či chudí, nebo xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxzovník dostat (§ 1606),
-
přikázat započtení na dědický podíl (§ 1663),
-
výslovně připustit, aby si mohli dědici dohodnout jinou výši dědickýxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxx osobu určením, jak má být pozůstalost rozdělena (§ 1697 odst. 1),
-
zvolit právo, jímž se bude řídit pozůstalost jako celek podle článku 22 evropskéxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxí příkaz k započtení, vydědí svého potomka, prohlásí o některém z dědiců nikoli nepominutelných, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, že pozůstxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx soud v roce 1919 judikoval (rozhodnutí sp. zn. Rv I 336/19) tak, že právo předkupní lze stanoviti též posledním xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxím pořízení.
XII. Datum pořízení závěti
Občanský zákoník výslovně nestanoví, že náležitostí závěti je uvedení dne, měsíce a roku, kdy byla podepsxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxeli závěti uvedení data pořízení v závěti doporučit. Datum nemusí být přitom uvedeno dnem, měsícem a rokem, postačí i jiné označení, když například zůsxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxo lze datum jejího pořízení dovodit. Závěť bez data může být považována za platnou, jedná-li se prokazatelně o jedinou pravou závěť zůstavitele, přípaxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxí, tedy když vedle sebe nemohou obstát, jsou neplatné všechny; bude-li alespoň v jedné z nich možno datum nějakým způsobem dovodit, lze mít za to, že takoxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxřízení. Tím se míní zřejmě situace, kdy zůstavitel napsal závěť bez data, ztratil pořizovací způsobilost, přičemž při projednání pozůstalosti bude rxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxt přesné datum sepsání takové závěti, nezbude než přijmout závěr v souladu s odstavcem 1 komentovaného ustanovení, že je taková závěť neplatná.
Nejxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxí doložka) nemůže nahradit chybějící datum v textu závěti nebo opravit datum v textu závěti, které není datem, kdy byla závěť skutečně podepsána, a to anx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxak takovéto ověření přispěje nejen k tomu, že bude známé datum podpisu závěti, nýbrž bude ověřena pravost podpisu a totožnost pořizovatele závěti.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xiné den, měsíc a rok právního jednání. Je to podstatná náležitost, absence data má za následek neplatnost notářského zápisu.
Obecně lze odpovědět nx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxonem stanovena.
XIII. Výklad závěti
Pro xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xaké speciální ustanovení, která mají za cíl prosadit závěť jako dědický titul, který má být respektován i v případech, kdy by třeba na jiná právní jednánx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxení, že závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Také platí pravidlo obsažené v § 574, dle kterého je na právní jednání txxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxém výkladu závěti. Platí, že slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s uxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxx být listiny, na které zůstavitel poukázal ve své závěti, mohou to však být i jiné dostupné listiny. Pořídil-li zůstavitel závěť se svědky, mohou i oni přx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xůstavitele dochází k tomu, že je třeba jejich obsah, a tedy skutečnou vůli zůstavitele, objasnit.
Nejjednodušší způsob vedoucí k vyjasnění vůle zůxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxení o pozůstalosti. V tomto směru může sloužit jako návod
judikát
uveřejněný ve sbírce Vážný pod č. 432/1948. Podle tohoto judikátu je dohoda účastníkx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xx xx x xxxx xxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxč. zák.), podle něhož je třeba posuzovat existenci a objem jejich dědických nároků. Narovnáním dochází k tomu, že si strany upraví práva a povinnosti mexx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxtnost narovnání není dotčena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporné nebo pochybné, ledaže omyl vyvolala některá strana lstí. Narovnání dohodnuté v xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxdě právo) neměla. Narovnání, kterým mají být mezi stranami upravena veškerá práva, nelze vztahovat k takovým právům, která byla vyloučena, ani k právůxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxku sp. zn. I. ÚS 436/05. Při výkladu právních úkonů (pozn. aut.: nyní právních jednání) je nepsaným pravidlem právním též předpoklad, podle něhož žádný xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxladu, který je pochybný, zejména x xxxxxxx xx
xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxního úkonu musí být nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzáxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxkladu smlouvy, lze zásady v nich obsažené vztáhnout v obecné rovině i na výklad závěti.
Ústavní soud také uvedl, že porušením čl. 1 Ústavy a čl. 36 odsxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxhod a bez zohlednění konkrétních okolností, za nichž byly dohody uzavřeny a poté realizovány (II. ÚS 571/06).
XVI. Spor o dědické právo
Při jednání x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxt podle § 169 z. ř. s., bude-li záviset vyřešení sporu na právním posouzení pouze takových skutečností, které jsou mezi dědici nesporné, nebo podle § 167x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxeba provádět důkazy. I v takových případech může dojít k dohodě účastníků řízení o pozůstalosti o tom, komu náleží dědické právo. Dohoda však má určité mxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxx xxxdence právních jednání pro případ smrti
Podle § 35a odst. 1 písm. a) not. řádu vede, provozuje a spravuje Notářská komora České republiky Evidenci práxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxx x x xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xotářské komory České republiky o Evidenci právních jednání pro případ smrti, přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle § 37 odst. 3 písm. q) xxxx xxxxx
xxxxx x xxx xxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxad smrti, mimo jiné též listiny o závěti a o jejím zrušení, které sepsali notáři a tedy mají formu notářského zápisu, nemají-li formu notářského zápisu, xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který listiny o těchto právních jednáních přijal do notářské úschovy nebo o takovém právním jednání sepsal xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x právním jednání zůstavitele pro případ smrti x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx pověřen provedením úkonů jako soudní komisař podle zákona o zvláštních řízeních soudních, má-li jít o listinu o právním jednání pro případ smrti učiněxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxah i formu, vybrat si adresáta), zásada, že dovoleno je vše, co není výslovně zakázáno, zásada
pacta sunt servanda
(smlouvy se mají plnit) a zásada dispxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xe smyslu ustanovení § 65 odst. 1 not. ř., je splněn i tehdy, když notář zůstaviteli vyloží, co podle předběžné dohody s ním pojal do připravovaného textu zxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxuhlasu svého manžela pořizoval o majetku, který byl v jejich bezpodílovém spoluvlastnictví
Uvedla-li zůsxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xebyla její vlastnicí, nestává se takto určená osoba platně závětní dědičkou jiných věcí z tohoto dědictví. Nedostatek projevu vůle zůstavitelky o ustxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xe původně určené dědičce ze závěti připadne např. jiná nemovitost z dědictví.
Pouhé sliby vůči zůstaviteli a pouhé jxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xpatrovníka, není-li nepominutelných dědiců a přihlásil-li se za dědice dědic ze závěti.
(NS R I 908/13).
Tíseň musí mít základ v objektivně existxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xx svému neprospěchu.
(NS 33 Cdo 350/2000, [C 564])
Určení xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxdnout.
Ustanovení závěti, kterým pořizovatel poroučí svůj majetek „svým dětem“ bez uvedení bližších údajů o těchto dětech, xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxel ustanovil za dědice všechny své děti. Nestanovil-li podíly jednotlivých dětí, jsou jejich podíly stejné (§ 477 věta druhá obč. zák.).
[KS Brno 18 Co xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx x xobě smrti zůstavitele a že závětními dědici jsou všichni, tj. jeho sestry, synovci a neteře ve vlastním příbuzenském vztahu.
xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxu §u 536 obč. zák. zmařeno její povolání za dědičku.
. (Vážný 4931/25)
Jde o ustanovení dědice, bylo-li v posledním pořízení po vypočtení jednotlixxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xíce osob, není to samo o sobě důvodem neplatnosti jeho závěti.
Ustanovil-li zůstavitel za dědice osobu (v čase zxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xx xx xx02]
Nezplozené (nepočaté) dědi nejsou vůbec způsobilé k právům a nemohou tedy ani opatrovníkem uzavříti odporovatelské jednání. Mohou být zajištxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx třetí osoby.
(Vážný 10206)
xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx
Stanovil-li zůstavitel ve své závěti výslovně jen členský podíl v bytovém družstvu, který má připadnout jeho manželu jako závětí povolanxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xeboť v ní označený majetek patří ze zákona pozůstalému manželovi a není sám o sobě způsobilým předmětem dědění; proto ani taková závěť nemůže být způsobxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxnoruční (holografní) závěti, jež jakkoliv ovlivnila charakteristické znaky jeho rukopisu, způsobuje neplatnost dané závěti.
x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xyložit tak, že se vztahuje i na úspory na vkladních knížkách, jež měl v bytě uloženy v době pořizování závěti o svém majetku, pokud v době smrti zůstavitelx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxtně obchodního podílu, a takto formulovaná závěť může i v případě, že byla učiněna formou notářského zápisu, vyvolat zamýšlené právní následky.
xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxom tento požadavek je nutno vztahovat nejen na obsahové náležitosti smlouvy, ale také na obsahovou náležitost závěti, kterou má být předmětné věcné břxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxvení § 478 obč. zák.; jde o ustanovení dědice k výkonu práva odpovídající věcnému břemenu, jež má váznout na xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxu chráněni ustanovením § 479 obč. zák., musel by se upravit rozsah věcného břemene rozhodnutím podle ustanovení § 484 obč. zák. tak, aby jeho kapitalizxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxci tohoto břemena, aby doplnil povinné díly neopomenutelných dědiců peněžitě.
. (NS 4 Cz 56/91)
Vznik věcného břemene na základě závěti obecně přexxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxerou zdědí jiný dědic, a jednak rozhodnutí soudu (dříve státního notářství), jímž bude v řízení o dědictví věcné břemeno deklarováno.
II. V době před 1x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxho tzv. nepojmenované smlouvy. Formou závěti však takové právo nemohlo být platně založeno.
III. Závěť, jíž se zřizovalo věcné břemeno, sepsaná za účxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx
xx. Účastník dědického řízení v období před 1. 4. 1983 mohl být v dobré víře, že mu vzniklo na základě závěti právo odpovídající věcnému břemeni, jestliže txxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxého družstva, v závěti dědici svůj členský podílu v družstvu (pozn. aut.: nyní družstevní podíl) a nabyl-li následně k bytu - jednotce vlastnické právox xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xovinnosti dědice (dědiců) vyplatit peněžité podíly jiným osobám nemá charakter podmínky, která nemá právní následky (§ 478 ObčZ). Toho, komu má být poxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxvo se omezuje na peněžitou výplatu dědického podílu a je odvozeno od majetku, který nabývá vyplácející dědic (případně majetku, který může být v závěti xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xedukovanou částku. Není-li předmětem dědictví majetek, z něhož je výplata odvozena, nelze toho, kdo měl výplatu obdržet, považovat za dědice.
(MS xxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxe dědických podílů jednotlivých dědiců. Jestliže vůle zůstavitele směřovala k tomu, aby jednomu z dědiců připadlo právo na výnosy ze spoluvlastnickéxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxtnost závěti ve vztahu k tomuto dědici nelze odmítat s odůvodněním, že mu zůstavitel odkázal majetek, který mu nenáležel v době smrti, a že tedy zůstavitxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxu z hlediska jeho určitosti nebo srozumitelnosti, je třeba se pokusit pomocí výkladu právního úkonu o odstranění takové nejasnosti. Výklad právního úxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxi v rozporu s jazykovým projevem; tato pravidla se uplatní i při výkladu písemného právního úkonu, včetně takového, který lze platně učinit jen písemněx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxu právního úkonu přitom není dovoleno měnit smysl a obsah jinak jasného právního úkonu.
Při výkladu posledního pořízení nelzx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxné poslední vůli nikomu ani celou pozůstalost, ani určitou poměrnou část pozůstalosti, nýbrž pořídil jen o jednotlivých věcech a o jednotlivých částkxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx pojmenoval některé obmyšlené osoby jako dědice.
(Vážný 17506/39)
Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nestanoví, jak má být v závěti vyjádřeno uxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx za nichž byl projev vůle o ustanovení závětního dědice učiněn, lze-li z nich dovodit určitost projevu vůle zůstavitele.
xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxe za použití zákonem stanovených interpretačních pravidel vykládat, nikoliv však nahrazovat nebo doplňovat vůli, kterou zůstavitel při pořízení záxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxba zjišťovat vedle znění textu listiny (slovního výkladu) všechny okolnosti, za nichž byl projev vůle o ustanovení závětních dědiců učiněn a z nichž lzx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxmná forma. Není napravováním neurčitosti projevu vule, jestliže projev vule je vykládán se zřetelem k okolnostem případu.
(NS 4 Cz 61/86, [Výběr 20/1xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x69/19)
1. Písemné poslední pořízení, pro formální poklesek neplatné, lze, vyhověno-li požadavkům §§ 585 a 586 obč. zák. (pozn. aut.: nyní § 1542)x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx posledního pořízení.
2. Při úvaze, zda v těchto případech vyhověno požadavkům §§ 585 a 586 obč. zák. (pozn. aut.: nyní § 1542), nelze pisatele posledxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x10/22.)
K formálním náležitostem závěti
Spor účastníků o významu umístění data v závěti pro posouzení její platnosti je sporem, který může být v xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx
Za podpis závěti nelze považovat text, který neobsahuje označení zůstavitele ani jménem ani příjmením, např. „tvá matka“
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxné v holografní závěti cizí rukou, neodnímají poslední vůli povahy holografní závěti.
(Vážný 7041/27)
V jedné listině může být obsažen právní úkox xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxé na nespojených listech, z nichž poslední má jen datum a podpis, jest platné, jsou-li pravé a souvislého obsahu.
(Gl. U. 793, Gl. U. 9523, Gl. U. 12364, Gxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 3 odst. 2, § 15 odst. 1, § 38 odst. 2, § 92, § 113 odst. 1, § 114 odst. 1, § 118, § 126, § 13x xxxxx xx x xxx xxxxx x x xx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx x xxxxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx x, § 1260 odst. 1, § 1305, § 1448 odst. 1, § 1477, § 1478, § 1490 odst. 2, § 1491 až 1493, § 1495 až 1498, § 1500 až 1506, § 1509, § 1513, § 1525 a násl., § 1529, § 1530, § xxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xx73 odst. 1, § 1693 odst. 2, § 1694, § 1696 odst. 1, § 1697, § 1702, § 1903 až 1905, § 2149 odst. 1, § 3019
Související předpisy:
čl. 22 evropské nařízení o xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx x xxxx x xxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xx xx xxx x x 120 odst. 3 o. s. ř.
xxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
První věta komentovaného ustanovení předpoklxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxní ještě výslovný poukaz na jinou, další, listinu. Budou tedy existovat dvě listiny. Zákon zde mluví o „náležitosti závěti“, což lze vyložit tak, že lisxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxografní forma), nenapsaná vlastní rukou zůstavitele, pouze zůstavitelem podepsaná, s přítomností svědků (alografní forma), forma veřejné listiny xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxně projeveno a také pro omezenost doby jejího trvání (§ 1549). Lze říci, že formy obou listin nemusí být shodné, že závětí ve formě holografní lze poukázax xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxě to, co pro závěť (§ 1494 odst. 1 věta druhá), datum však lze doporučit. Není nutné, aby obě listiny, tj. závěť a jiná listina, byly spolu nějak spojeny, naxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxu je obsahová stránka oné jiné listiny. Bude-li v ní povoláván třeba další dědic nebo měněny podíly dědiců, uvedených v závěti, půjde o závěť (viz v tomto xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxí odkazovníku nebo dědici příkaz, půjde o intestátní dovětek (viz § 1498).
Jako příklad jiné listiny, na kterou zůstavitel v závěti poukáže, může slxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx1). Do pokynu uvede zůstavitel svoji představu o tom, jak má být v řízení o jeho pozůstalosti vypořádán majetek ve společném jmění manželů. Zůstavitel mxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx obsahu charakterizovat tím, že obsahuje určité zůstavitelovo právní jednání, jiné, než jaké představuje závěť a jiné, než jaké může být obsahem dovětxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxla sloužit k vysvětlení zůstavitelovy vůle.
První věta komentovaného ustanovení mluví o stejných právních účincích. Míněny jsou zřejmě stejné prxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xviz např. § 764 odst. 1 obč. zák., § 162 odst. 1 z. ř. s.). Platí § 545 obč. zák. o tom, že právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřenyx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxavům i zákonu a zůstavitel musí být k jeho pořízení způsobilý.
Komentované ustanovení v druhé větě předpokládá, že půjde o jiné listiny, na které zůsxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxrý dokresluje záměr zůstavitele obsažený v závěti, náčrtek obsahující návrh rozdělení pozemku zůstavitele, trasu služebnosti, dopis, ve kterém vysxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxitele či jeho deník, který může třeba objasnit i datum, kdy zůstavitel závěť sepsal, soudní rozsudek, kterým byl vyděďovaný nepominutelný dědic odsouxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xí však být dostatečně určitě identifikovány. Na rozdíl od první věty komentovaného ustanovení, nebudou v jiné listině obsažena právní jednání zůstavxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxci apod.). Jiná listina bude v tomto případě sloužit k vysvětlení zůstavitelovy vůle, což je také důležitá funkce.
Mohou existovat i listiny, na ktexx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxtky, které jej k napsání závěti vedly, vysvětlí se jimi určité výrazy v závěti, také třeba dojde s jejich pomocí k vyjasnění data, kdy byla závěť pořízenax
xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxy pro případ smrti, například u prohlášení o vydědění (§ 1649 odst. 1), prohlášení o některém z dědiců nikoli nepominutelných, jemuž svědčí zákonná dědxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx listinu, v níž sepsal všechny dary, jež dědici poskytl i s uvedením jejich hodnot a bližších údajů o tom kdy, případně za jakých příležitostí se tak stalox x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxvitele pro případ smrti nebo jinou listinu, významnou pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, ji na výzvu vydá soudu. Jelikož nejde o závěť, nebude zjišxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xohoto druhu by měla zůstat založena v pozůstalostním spisu, předkladateli by mohla být vydána její kopie.
Judikatura:
Označení jako „koncept“ xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xstanovení:
§ 113 odst. 1, § 114 odst. 1, § 545, § 764 odst. 1, § 1494, § 1496, § 1497, § 1498, § 1542 a násl., § 1549, § 1576, § 1649, § 1663
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx x xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxav komentáře je k 1.5.2019.
Toto zákonné ustanovení neznamená nic jiného než zdůxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xávěti i dovětku mezi ostatními právními jednáními a ochrana zůstavitele, který musí toto právní jednání učinit osobně. Rozhodnutí o tom, že pořídí závxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx.
Druhá věta tohoto ustanovení kromě toho, že zmenožňuje, aby zůstavitel pověřil jiného určením dědice, zakazuje pořizovat společnou závěť. Manžxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx.
Judikatura:
Pomoc poskytnutá zůstaviteli při psaní xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xx x1 Cdo 1744/2007)
Ani nelze přenechati třetí osobě (přednímu dědici), aby určila dědické podíly (poddědiců). Pořizovatel musí nejen pojmenovati xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx závěti musí být učiněn osobně pořizovatelem závěti (zůstavitelem); není možné, aby tyto úkony za zůstavitele učinil jeho zástupce (zákonný nebo na záxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x
(Osobní pořízení zůstavitele)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
Karel
Wawerka
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxtrhuje základní myšlenku o tom, že obsah závěti, jakožto osobního právního jednání, musí vycházet z vůle zůstavitele tak, jak ji zůstavitel projeví. Jx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxavitel o obsahu závěti sdělil, co si přál aby do závěti bylo zahrnuto a nesmí do závěti zapsat nic, s čím zůstavitel nesouhlasí.
Tuto zásadu je nutno vzxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxx xx xxxxxxxx xxo případ smrti byla vtělena skutečná vůle zůstavitele a nikoli vůle někoho jiného.
Při koncipování závěti může docházet k jednání zůstavitele s budxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxe závěť ve formě notářského zápisu, dochází při přípravě zápisu k jednání, v němž zůstavitel notáři sdělí svůj záměr (obsah předpokládané závěti) a notxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxě takového jednání koncipuje závěť, předloží ji zůstaviteli a ten navržený text schválí, případně ještě navrhne změny a po dokončení textu jej vezme za xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx jde o právní jednání mezi dvěma stranami, kde jedna učiní druhé návrh, ta jej přijme a naopak, a teprve dojde-li ke konsenzu o všech otázkách s takovým práxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxučující každou pochybnost.
(Gl. U. N. F. 4475)
Projev vůle účastníka o tom, co má být pojato do notářského zápisu o závěti ve smyslu ustanovení § 65 odxxx x xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxí s takovým textem souhlas nebo navrhne jeho úpravu.
Související ustanovení:
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxka
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xa rozdíl od ostatních pořízení pro případ smrti (dědické smlouvy či závěti) nepředstavuje dědický titul.
Dovětek, jak vyplývá již z jeho názvu, je v xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxuje dědic, přesto je svým obsahem důležitý s přihlédnutím k tomu, co vše do něj může zůstavitel uvést.
Dovětek může existovat vedle závěti (
kodicil
xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xx xxxx xxzůstalost bude projednána podle zákonné dědické posloupnosti. V takovém případě zůstavitel dovětkem pouze zaváže své zákonné dědice, aby splnili odxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxku vyslovit svá přání, přičemž jejich splnění ponechá na vůli dědiců.
Obsahem dovětku nemusí být pouze to, co je uvedeno v tomto ustanovení, nýbrž zůxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx být poděleny o odkaz (§ 1600) nebo která má rozdělit jeho pozůstalost (§ 1697 odst. 1), popřípadě v něm může uvést i další opatření, uvedená např. v komentxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxáva bývalých manželů v rámci tohoto řízení, případně i podle pokynů, které zemřelý manžel ještě za svého života ohledně svého majetku pro případ smrti uxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxtanovení lze zejména dovodit, že dovětek se pořizuje ve stejných formách jako závěť (§ 1532 až 1550). Také to, co občanský zákoník stanoví o způsobilostx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx x xxx5 až 1497. Také o dovětku musí zůstavitel pořídit osobně a nemůže pověřit plnou mocí jinou osobu, aby jej za něj napsala a xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxící dovětek nemusí být jako dovětek výslovně nadepsána. Osoba práva znalá by však měla dbát i o řádné označení listiny, již pro klienta vyhotovuje. Může xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxde jí ustanovován dědic). I v těchto případech je třeba listinu posuzovat podle obsahu, nikoli podle jejího označení.
Je třeba připomenout § 3070, dxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx nebo pořízení pro případ smrti učiněny, odnímají právní následky, anebo je prohlašují za neplatné, zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx pořizovatel po 31. 12. 2014.
V řízenx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxje jednotlivé věci ze svého jmění určitým osobám a z textu listiny nelze poznat, zda tím ustanovuje dědice, nebo zda zůstavitel pouze nařizuje splnění oxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxx
xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxazovníkem. xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx a soud otázku pravosti a platnosti dovětku posoudí jako otázku předběžnou.
Dále může dojít ke sporu mezi dědici o to, zda dovětek obsahuje příkaz, ktxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxže dojít i k jinému sporu o obsah dovětku a nemusí přitom jít o spor o dědické právo, kdy by bylo postupováno podle § 169 nebo § 170 z. ř. s., popřípadě podle § 1xxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxze dědicům potvrdit nabytí dědictví, pak nebude-li dosaženo v dané otázce shody mezi dědici, nezbude než aby spory tohoto druhu řešil soud. Soudní komixxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxě výslechu dědiců, případně svědků závěti, předložených listin) učinit právní závěr. Ten se může objevit v usnesení, kterým se řízení o pozůstalosti kxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxlat. Pokud by však bylo nutno ve věci provádět složité dokazování, lze říci, že řízení o pozůstalosti, jež se řadí mezi tzv. nesporná řízení, by nemělo býx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xx xx xxx x xxxxxxx xa rozhodnutí. Pro formu výzvy k podání žaloby lze užít usnesení, aby byla dědicům zachována možnost podat odvolání. Ostatně dědici budou nuceni k vyřešxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxde náležitě splněna.
Případné spory o platnost povolání správce pozůstalosti v dovětku, který by musel být sepsán ve formě notářského zápisu (§ 155x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxrávce pozůstalosti povolaný zůstavitelem, nebo vykonavatel závěti, soud (pozn. aut.: míněn je soud pozůstalostní) i bez návrhu usnesením rozhodne, xxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
Jestlxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxvých věcech a o jednotlivých částkách, které dohromady nevyčerpávají celé pozůstalostní jmění, jest jeho poslední pořízení pouhým dovětkem, nikolix xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xx xx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxle zůstavitelova, zrušiti i dřívější dovětek.
(Vážný 2121/22)
Bylo-li ustanovení dřívějšího dovětku v pozdějším vynecháno, ač jinak obsah jeho xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxx xxxnil určitý odkaz (třetí osobě) - není dovětkem.
(Vážný 11638/32)
Související ustanovení:
x xxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxx1, § 1552, § 1556 odst. 1, § 1561 až 1563, § 1564 až 1566, § 1569 až 1574, § 1600, § 1673, § 1690, § 1697 odst. 1, § 3070
Související předpisy:
§ 156, § 169, § xxx xx xx xxx x x xx xx xx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxní posuzování platnosti závěti, vydědění, kupní a darovací smlouvy. Bulletin advokacie, 2005, č. 1, s. 31,
BEZOUŠKA, P. Civilněprávní otázky testxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx vyjádření data v notářském zápise o vydědění a závěti.
Ad Notam
, 2009, č. 6, s. 216,
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx soukromých listinách se zvláštním zřetelem k jejich podepisování.
Ad Notam
, 1996, č. 3, s. 52,
FIALA, R., DRÁPAL, L. a kol. Občanský zákoník IV. Dědixxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx x xxxxK, O. Dědictví a odkaz (k přechodu majektových práv a povinností pro případ smrti). Právní rozhledy, 2015, č. 9, s. 305,
KARHANOVÁ, M. Podpis, jeho foxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xLEIN, Š. Evidence právních jednání pro případ smrti.
Ad Notam
, 2014, č. 5, s. 16,
KLEIN, Š. Odkaz a dědění konkrétně určených věcí v NOZ.
Ad Notam
, 2013x xx xx xx xx
xxxxxxxx xx
xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xkonům (ve sporech dle § 175k o. s. ř.). Právní fórum, 2006, č. 7, s. 249,
KOŽUŠNÍKOVÁ, V. Porovnání a výklad některých ustanovení nového občanského záxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxo zákoníku: Posun směrem ke
common law
a jeho účelovosti? Právní rozhledy, 2013, č. 19, s. 674,
NOVÁK, D. Pořízení o věci nepatřící zůstaviteli.
Ad Nxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxučoval!
Ad Notam
, 2013, č. 1, s. 14,
PLAŠIL, F. Mystický testament v českém právu z komparativního pohledu.
Ad xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xodkarpatské Rusi. Díl III. Praha: V. Linhart, 1936,
SCHINDLER, P. F. Odkazy - způsob nabytí
mortis causa
mimo univerzální sukcesi.
Ad Notam
, 2013, xx xx xx xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
Ad Notam
, 2015, č. 4, s. 8,
ŠEŠINA, M. Dědický podíl.
Ad Notam
, 2016, č. 4, s. 3,
ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentářx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xR, 2014,
TICHÝ, L. Obecná část občanského práva. Praha: C. H. Beck, 2014,
- UXA, R. Poznámky k relativní neplatnosti závěti.
Ad Notam
, 2000, č. 5, sx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxících.
Ad Notam
, 2016, č. 1, s. 46.
Připadnutí pozůstalosti dědicům
(Pozůstalost a dědicové)
JUDr.
Martin
Šešina
JUDr.
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxchází z pojetí, že když zůstavitel vyměřil jednomu nebo více dědicům dědické podíly o přesně stanovené výši, více jim zanechat nechtěl. Tím se otevírá pxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxílu na celé pozůstalosti v podobě zlomku či procenta. Stejně tak lze soudit v případě, když zůstavitel rozdělí mezi dědice své věci, aniž by tak chtěl pořxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxzat a takový dědic dědické právo ztratí. K tomu viz níže
judikát
.
První věta komentovaného ustanovení upravuje situaci, kdy zůstavitel povolá svou xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxou osobu, avšak současně tomuto dědici určí podíl, a to buď v podobě zlomku či procenta na celé pozůstalosti, přičemž se nejedná o podíl 100 % na pozůstaloxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xřitom však se v řízení o pozůstalosti ukáže, že zůstavitel měl ještě další velice cenné věci, které v závěti neuvedl. V těchto případech dědí zbytek pozůxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xoučasně s ním), zřekl se dědického práva, odmítl dědictví, byl platně vyděděn, stal se dědicky nezpůsobilým, případně se k němu podle § 1671 odst. 1 při pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xe také třeba pamatovat na § 1633 odst. 2, který stanoví, že kdo nabyl dědictví proto, že dědic ani náhradník povolaný dědickou smlouvou nebo závětí dědit xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxu závětnímu xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xx xx zůstavitel přesto chtěl, aby se ustanovený dědic nemovitosti stal dědicem určitého podílu majetku, který by bylo možno vyjádřit v penězích.
(KS Ústí xxx xxxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx
xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xawerka
Právní stav komentáře je k 1.5.2019.
Z důvodové zprávy:
Posledně uvedené pravidlo (xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xaplňuje jen formálně v důsledku pouhého přehlédnutí zůstavitele, byť ze závěti zřejmě vyplývá, že zůstavitel chtěl závětním dědicům přenechat pozůsxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxměřených podílů vyčerpána nebude; pak se podíly závětních dědiců přiměřeně zvýší). V praxi takové případy mohou nejčastěji nastat, povolá-li zůstavxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx mezi závětní dědice celou pozůstalost a podíly závětních dědiců se určí poměrem cen přikázaných věcí.
Z odstavce 1 vyplývá, že zůstavitel xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x 1693 odst. 2 obč. zák. o tom, že si mohou dědici dohodnout jinou výši dědických podílů, než jakou jim zůstavitel vyměřil, pokud to zůstavitel výslovně pxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xlatí pro uvolněný podíl (§ 1504, § 1505). Určení dědického podílu může zůstavitel provést ve formě zlomku či procenta. Pořizovatelé závětí však nemají xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxosti na dědické podíly je možná (výslovně ji např. připouští § 1694 odst. 2). Dědické podíly dědiců jsou dány poměrem cen zůstavitelem jim přidělených vxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxž zůstavitel nepovolal dědice, připadnou zákonným dědicům.
První věta odstavce 2 je obdobou § 1499 obč. zák. s tím rozdílem, že zde je zůstavitelem xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
Podstata komentovaného zákonného ustanovení spočívá v důrazu na extenzívní výklad obsahu závěti. K takovému výkladu smxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxé věci uvést, je především nutno vycházet z vůle zůstavitele a pokud lze ze závěti dovodit, že zůstavitel chtěl povolaným dědicům zřejmě zanechat celou xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxěrem cen zůstavitelem jim přidělených věcí. Dominance skutečné vůle zůstavitele ovšem plyne i z úpravy v § 1494 odst. 2. Také komentované ustanovení doxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxpadě ještě posoudit, zda zůstavitel vyjmenováním jednotlivých věcí a osob, jež je mají nabýt, nechtěl pořídit o odkazech. O odkaz půjde především tehdxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxala předmět odkazu. V případě pochybností bude třeba v souladu s judikaturou k obecnému zákoníku občanskému dát přednost tomu, že zůstavitel chtěl rozxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxo majetku, což může nasvědčovat spíše tomu, že chtěl povolat dědice, případně zda rozděloval věci menších hodnot, jež by mohly být považovány spíše za oxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xávěti uvedených, případně také za účasti dědiců ze zákona, pokud ti uplatňují své dědické právo, tvrdíc, že zůstavitelovo pořízení je dovětkem a všechxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxx x x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x x xx8 až 170 z. ř. s.
Judikatura
Neúplnost výčtu věcí, které mají tvořit dědictví neznamená, že nejde o univerzální závěť, vždy je rozhodují, jakého cxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x 1693 odst. 2, § 1694 odst. 2
Související předpisy:
§ 110, § 168 až 170, § 180 z. ř. s.
(Podíly na pozxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xyčerpá celou pozůstalost, avšak některým dědicům vyměří podíly z pozůstalosti, jiným podíly nevyměří, případně když udělá chybu.
Obecně
Toto usxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xiným podíly nevyměří (
sine
partibus), případně když udělá chybu. Zákonodárci se zjevně (stejně jako v ustanovení předchozím) jednalo o ochranu platxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xx x x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx nedokonale a svůj záměr postihnout v závěti veškeré své jmění nedokáže zcela určitě formulovat. I v tomto případě však zákon stojí na zásadě, že závětní xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx míří na případ, kdy zůstavitel vyměří např. dědici A polovinu pozůstalosti, dědici B čtvrtinu, dále ustanoví dědice C, D a E bez určení podílů z celé pozůxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx x x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxlosti, dědici B třetinu, dědici C šestinu a ještě ustanoví dědice D, na kterého tudíž nezbyde nic. Podle první věty se mají přepočítat podíly tak, aby se dxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx x/6 = 3/6, 2/6, 1/6, připíše se podíl dědice, který má obdržet podíl jaký má dědic, kterému bylo vyměřeno nejméně, tj. 1/6, poté se provede součet všech čitxxxxxx xxx x x x x x x x x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxx xapř. zůstavitel vyměří dědicům A, B a C každému jednu třetinu, a ještě ustanoví dědice D, na kterého tudíž nezbyde nic. Podle druhé věty se má z podílů dědixx xx x x x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxech dědiců budou následující: dědic A 1/4, dědic B 1/4, dědic C 1/4, dědic D 1/4). Po tomto přepočtu budou dědit všichni dědici stejným dílem, tj. každý jexxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxx x xxxx x xxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xx94, § 1672 až 1673, § 1694
Související předpisy:
§ 110. § 168 až 170, § 180 z. ř. s.
(Početní chyba zůstavitele)
JUDr.
Martin
Šxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
Důvodová zpráva uvádí další důležitou zásadu, kterou je třeba se řídit při výkladu závěti, když cituje z článku Prof. xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxde snaha, přiblížiti se pokud možno nejvíce skutečné vůli zůstavitelově, hleděti spíše k myšlence než k doslovnému znění projevu.“ (Svoboda, 1921, s. xxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxavuje chyby, kterých se může zůstavitel při psaní svého pořízení dopustit. Cílem je dosažení stavu, kdy bude takové právní jednání zůstavitele platnéx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxá provést dělení tak, aby byla jeho (zůstavitelova) vůle naplněna co nejlépe. Tím se naplňuje obecný požadavek výkladu závěti tak, aby bylo co nejvíce vxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxl 1/2, B podíl 3/7, C podíl 1/4, D podíl 1/8 a součet dědických podílů přesahuje 100 %. Je proto třeba provést redukci tak, aby součet dědických podílů činix xxx x x xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x4/56, 7/56 = 73/56, poté se provede součet všech čitatelů, tj. 28 + 24 + 14 + 7 = 73, který představuje nového jmenovatele. Podíly všech dědiců budou následxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxůstalosti, v němž budou všichni v úvahu přicházející dědici (§ 110 odst. 1 z. ř. s.) seznámeni s obsahem závěti a budou vedeni soudním komisařem k jejímu oxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xdst. 1 věta první obč. zák., § 168 z. ř. s.) a spor zůstane pouze o tom, jak mají být dědické podíly mezi ně rozděleny, nezbude, než aby o tom rozhodl pozůstalxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x x x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxx x xxx xx xx xxx xxxx xxjde o spor o dědické právo, nýbrž případně pouze o spor o velikost dědických podílů. Na tom nic nemění ani to, že při objasňování skutečné vůle zůstavitelx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xsoudní komisař) vysloví v usnesení o potvrzení nabytí dědictví, které vydá podle § 1697 odst. 3. Na tento případ (potvrzení nabytí dědictví dědicům ze zxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxanovení:
§ 555 a násl., § 577, § 581, § 583, § 1477, § 1494 odst. 2, § 1499 až 1505, § 1566, § 1570, § 1633 až 1641, § 1672 až 1xxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx x xxx xx xxxx x xxxx x xxx xx xx xx
xxxxxxxxxxx
SVOBODA, E. Dědické právo. 2. vyd., Vesmír, 1921.
(Výklad závěti v neobvyklých případech)
JUDr.
Martin
Šešixx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx x x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xožno takovou závěť uchránit před neplatností. Pravidla ovšem platí jen tehdy, když zůstavitel nevyjádřil přesně v závěti svoji vůli o tom, kdo má být děxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxpisů), z výslechů případných svědků závěti nebo jiných osob.
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxt. 2 (třetí třída dědiců) a v § 1640 odst. 2 (šestá třída dědiců) obč. zák., kdy pokud z jakéhokoli důvodu nedědí potomek či sourozenec zůstavitele či dítě xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx x x děti syna C bez uvedení jejich jmen. Bude-li mít syn C třeba tři děti, z nichž jedno zemřelo před zůstavitelem a mělo dvě děti, budou podíly dědiců: syn A 1/xx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxx x xxxxx xx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx středníkem (výklad vůle zůstavitele provedený zákonodárcem) neplatí, „je-li vůle zůstavitele zřejmě opačn