Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (1)

89/2012 Sb. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520)

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxx.
JUDr. Mgr.
Jan
Bajura,
Ph.D.
JUDr.
Alena
Bányaiová,
CSc.
prof. JUDr.
Miroslav
Bělina,
CSc.
prof. JUDr.
Stanislava
Černá,
xxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxx.
JUDr.
Vít
Horáček,
Ph.D.
JUDr.
Petra
Humlíčková,
Ph.D.
JUDr.
Tomáš
Kindl
JUDr.
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxx
xxxx xxxxx
xxx
xxxxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxx
xrena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Tomáš
Pohl
doc. JUDr.
Josef
Salač,
Ph.D.
JUDr.
Alexander
Šíma
prof. JUDr.
Luboš
Tichý,
CSc.
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx x
xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx
(Obsah závazkového vztahu)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxedávka, dluh, závazek, smlouva a nesměšuje je. Úvodní ustanovení čtvrté části naznačují základní obsah těchto pojmů.
Klíčovým pojmem obligačníhx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x
xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxčanského zákoníku, podle něhož
obligatio
est iuris
vinculum
, quo necessitate adstringimur alicuius solvendae rei, secundum nostrae civitatis iurx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xx xxx xxněno, je dluh, kdo plní, je dlužník. Věřitel je ten, komu má být plněno; jeho právo na plnění je pohledávka. Závazek vzniká z různých právních důvodů; z nixx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxledná při dodržování této terminologie, a tak nezaměňuje např. závazek s dluhem, smlouvu se závazkem nebo právo s nárokem, jak se dnes i v základních práxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xvropského smluvního práva vypracovanými Landovou komisí, projektem Evropského zákoníku o smlouvách (CEC) (Gandolfi, G. et al., Code europeen des Coxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxad:
1.
Ustanovení § 1721 můžeme chápat jako definiční ustanovení. Přestože dává určitou představu o pojmu závazkového právního vztahu, není to bexxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek", byl přesnější v tom směru, že kvalifikoval závazek explicitně jakx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxsahem tohoto právního vztahu. Ani jedno z obou vymezení nezmiňuje znak rovnosti stran v závazku. To však nemusí být na závadu, protože přesné definice jxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxdávka, splnění a dluh. Vážnějším problémem však může být, pokud je absence znaku rovnosti záměrná a navazuje na pochybnosti vyjádřené v důvodové zprávx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx ustoupit.
2.
Přestože je tedy redakce ustanovení odlišná od dosavadního x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxávo a má-li ten vůči němu nějakou povinnost, jde nesporně o právní vztah mezi nimi. Je-li dlužníkova povinnost nazvána "dluh", neznamená to, že by se praxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxovení jasně vyjádřena.
3.
Součástí vymezení pojmu závazku je také následující ustanovení, které doplňuje znak majetkové povahy vztahu, a rovněž x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
Závazek je pojem práva majetkového. Proto i plnění dlužníka (dluh) musí být xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxjetkové motivy, protože zájem věřitele na plnění může mít důvody i jiné (např. estetické). Ustanovení je převzato z italského Codice civile (čl. 1174)x
xxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxedmětem je plnění majetkové povahy. Nijak to neznamená, že by plnění muselo být hmotné. Majetkem mohou být rovněž statky nehmotné.
2.
V současné doxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxx xtaršího práva římského pouze plnění, jež mělo cenu peněžitou, což souviselo s principem peněžní kondemnace; avšak již v právu klasickém připuštěny byxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxdmět
obligace
hodí se vše, co sloužiti může rozumným zájmům osoby oprávněné."
3.
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxtí" z italského Codice civile, protože čl. 1174 zní poněkud odlišně, když říká, že "plnění, které je předmětem závazku, musí být způsobilé ekonomickéhx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxi druhé, která je nová a naší doktrínou nezpracovaná.
4.
Italská literatura poměrně pozitivisticky většinou jenom konstatuje, že tento zájem věřxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx.treccani.it/enciclopedia/obbligazione_res-838dfa91-87e6-11dc-8e9d-0016357eee51_(Enciclopedia-Italiana)/). Závazek je chápán jako vztxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxem. Požadavek tohoto zájmu ukazuje, že věřitel nemusí mít povinnost dlužníkovi něco plnit (synallagmatické a úplatné závazky), zdá se tedy, že jde o krxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxtel stává také zároveň dlužníkem. Zájem věřitele tedy ukazuje nejpodstatnější rysy závazku a zdá se, že je uvolněn od scholastiky spojované s pojmem kaxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xkamžiku vzniku závazku a trvat po dobu jeho existence, ale také jeho zánik vede k zániku závazku (srov. lit. č. 1).
5.
Neznamená to ovšem, že problém kxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xauza je obvykle charakterizována jako "hospodářský důvod" závazku. Kauza tudíž je přítomna na straně věřitele i dlužníka, v některých prvcích jim je sxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx považuje kauzu za jeden ze čtyř klíčových pojmů závazkového práva vedle předmětu, konsensu a způsobilosti k uzavírání smluv. Absence nebo nedovolenoxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxe, jejichž pojetí kauzy je nesmiřitelné.
8.
Doktrína vypracovaná Jeanem Domatem v 17. století je založena na pojmu kauzy, která je objektivní a
absxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxuzou úmysl darovat (
animus donandi
), u
aleatorní xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxbjektivní kauzy, která je modernější (vypracovaná kolem roku 1920 Henri Capitantem a Jacquesem Maurym). Podle této teorie nespočívá kauza v zájmu, abx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx x tímto rozlišením koinciduje rozlišení mezi kauzou závazku a kauzou smlouvy, protože zpravidla se chápe kauza smlouvy jako konkrétní motivace k jejímx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxii i zastánci antikauzálních teorií. Hlavním představitelem těchto teorií byl Planiol.
11.
V judikatuře zpravidla převažuje objektivní pojetí xxxxxx
xxx
xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxovat, předmět a kauza. Rozlišuje se předmět závazku a předmět smlouvy. Předmětem závazku je plnění, které má být poskytnuto (např. prodávaná věc), přexxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxá Mazeaud a podle něhož: "Jestliže jste porozuměli kauze, je to proto, že vám ji špatně vysvětlili." (viz lit. č. 3).
13.
Právě z důvodů těchto nejasnxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxem. Přestože jsou u nás představy o kauze velmi mlhavé, zdá se, že můžeme zpravidla dosáhnout téhož cíle prostřednictvím blízkých pojmů, jakými je zejmxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxho zákoníku převzatého zájmu.
14.
Přestože se to na prvý pohled ani podle důvodové zprávy nezdá, vnesení zmínky o zájmu věřitele, jejž bude obtížné xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx otázkou je, jaké praktické důsledky bude tato změna mít.
15.
Jestliže francouzský Code civil váže na existenci a dovolenost kauzy platnost smlouvxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxazku, avšak např. otázka jeho dovolenosti nebo mravnosti tu řešena není, bylo by ji nutno řešit jenom v kontextu s dalšími ustanoveními. Podle nového usxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x hlediska právního to bude irelevantní.
16.
Někteří italští autoři potvrzují souvislost s kauzou závazku (viz lit. č. 2).
Doplnění definice závaxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx v závazku.
Z literatury:
1. Caringella, de Marzo: Manuale di diritto civile. Sv. II. 2008, s. 54-56.
2. Gabrielli: Commentario del Codice cixxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
(Vznik závazku, přiměřené použití úpravy smluvních závazků)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Phxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxí závazky, jsou právní jednání (v rámci toho zejména smlouvy) a protiprávní činy neboli delikty. Proto jsou uvedeny výslovně.
Zbývající důvody vznxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxidelikty.
Výklad:
K odst. 1
1.
Ani v tomto případě důvodová zpráva nevysvětluje redakční odchylky od § 489 zák. č. 40/1964 Sb. Ten říkal, že závazxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxilo způsobení škody protiprávními činy, poněkud tuto skupinu rozšířilo, avšak neuvedením bezdůvodného obohacení, xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxnologie - oproti dosavadnímu zákonu "právní řád" - má tu výhodu, že pokryje i judikaturu, která by však měla být ze zákona odvoditelná; měla-li by pokrýt x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxx xx x xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xákon a od tohoto principu není vhodné ustupovat. Navíc formulace o způsobilosti právní skutečnosti je matoucí a zbytečná, nepřidává k dosavadní dikci xxxxxxxxx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxovení, museli bychom ke stejnému závěru dospět na základě analogie. Dosud je předvídal § 492 zák. č. 40/1964 Sb. Vypadl jenom dovětek o tom, že pravidlo xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxytečné a matoucí změně. Znovu se tu dostáváme k významu občanského práva (a občanského zákoníku) jako práva obecného, možno dodat k významu smluvního pxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxvních budou mnohdy aplikována dokonce i na veřejnoprávní povinnosti, nebude-li existovat speciální úprava.
Díl 2
Smlouva
Oddíl 1
Obecná uxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxtické zařazení úpravy smluv odpovídá významu smluv pro závazkové právo. Obecné (základní) ustanovení o smlouvách vyjadřuje v odst. 1 celkovou charakxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxsah smlouvy zavazuje. Nezbytnost shody vůle stran pro vznik smlouvy vyjadřuje následující ustanovení.
Druhý odstavec dopadá na taková právní jedxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xostrádal. Vcelku to ničemu nevadilo, neboť definice tak základních pojmů, jakými je smlouva, mohou být ponechány doktríně a judikatuře. Nový zákoník xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxišovat mezi smlouvou jako právním jednáním, které zakládá závazek, a závazkem jako právním následkem smlouvy. Závazek budeme chápat jako právní vztax xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxtahu jsou vzájemná práva a povinnosti, v závazku proti sobě stojí oprávněný (věřitel) a povinný (dlužník). Jde-li o závazek synallagmatický, mají obě xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxní, na straně druhé zaplacení ceny). Předmětem závazku je plnění, které má být poskytnuto (zboží, provedení díla, nemovitost k užívání v nájemní smlouxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xx
Vedle termínu "smlouva" se setkáváme v právní terminologii s termínem "dohoda". Tento druhý termín bývá nejčastěji užíván pro právní jednání, jímž sx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx úkonům zakládajícím závazkové vztahy, pro změny a rušení závazků nám tak zbude termín dohoda. V případě soluční smlouvy se § 1724 nutně zpronevěříme.
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxí volnosti vyplývá ve značné míře z rozsahu dispozitivnosti soukromoprávní úpravy. Je ovšem determinován také právem veřejným. Jestliže např. komunxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxm o smlouvy týkající se samotného podnikání (podnikatelské smlouvy kupní, o dílo, nájemní apod.), ale také smlouvy, jimiž se jednotlivci k podnikání sxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx aby si upravil své vztahy s ostatními lidmi ať už v rámci své profesionální činnosti, nebo v rámci svého rodinného života, volného času atd.
5.
Občanxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxovuje z ne příliš přesvědčivých důvodů proti termínu "úkon" a v textu zákoníku ho nahrazuje termínem "jednání", neznamená to, že bychom museli ze svého xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxvat pojmy) na ni jsou použitelná. I proto byly smlouvy dosud upraveny v § 43 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., tedy v rámci úpravy právních úkonů a nikoli v rámci oxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx. Z této myšlenky zůstalo v nové kodifikaci zachováno zařazení právních jednání do obecné části, avšak smlouvy byly přemístěny do rámce obligačního prxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxx xapř. občanský zákoník zařadil mezi ustanovení o věcných právech také úpravu správy cizího majetku (§ 1400 a násl.). Text se delikátně vyhýbá otázce vxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxiraci quebeckým občanským zákoníkem, který trust (fiducii) upravuje v čl. 1260 a násl., nahlédnutí do této kodifikace ukazuje, že náš text je dost vzdáxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxeních quebeckého zákoníku. Toto ustanovení v překladu zní: "Fiducie vzniká z jednání, kterým určitá osoba, zřizovatel, převede svůj majetek do jinéhx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxxxxxx x xxx 1261 je především jasně řečeno, že "majetek převedený do fiducie tvoří autonomní majetkový celek oddělený od zřizovatele, beneficienta i fiduciáře, x xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xákonem; umožňuje-li to zákon, může být také zřízena rozsudkem. Není jasné, jak by zcela neúplná úprava v občanském zákoníku mohla fungovat, nebude-li xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxnámějším.
Zřejmě ještě zajímavějším zdrojem inspirace mohl být nový francouzský zákon o fiducii, který byl schválen po mnoha letech diskusí a nejistxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx podstatně bližší než právní prostředí Quebecu. Jde o zákon č. 2007-211 z 19. února 2007, naposledy modifikovaný v roce 2009. Tento zákon přináší nová usxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxdle čl. 15 cit. zákona musejí být dokumenty týkající se smlouvy o fiducii poskytnuty na žádost státním orgánům podle finančního kodexu, aniž může být naxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx je možno požadovat po dobu 10 let po zániku fiducie. Promítnutí do finančního kodexu znamená uložení povinnosti přiznat mj. také ustavení, správu nebo xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxnkcí neplatnosti registrovány ve lhůtě 1 měsíce u finančního úřadu podle sídla fiduciáře. Týká-li se nemovitostí nebo věcných práv, musí být publikovxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxhají povinné registraci. Jedná-li správce na účet fiducie, musí to výslovně uvést. Dodejme, že kromě dalších významných pravidel mohou být fiduciáři xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxmořádnou opatrnost, s níž francouzský zákonodárce vpustil trust do svého národního práva. Podtrhuje názorným způsobem těžko uvěřitelnou lehkomyslxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxní charakterizována specifickým obsahem, tedy vůlí zřídit závazek. Z řečeného vyplývá, že smlouva může být charakterizována i vůlí zřídit jiný právnx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxlní, co není ve smlouvě. Je-li to ovšem zvlášť vyjádřeno, není to ke škodě. Zdůrazňuje se tím role smlouvy jako zákona, jejž si strany mezi sebou zřídily, xxxxx xx xxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxadě akceptovat, je druhý odstavec problematičtější. Projev vůle, jímž se "jedna osoba obrací na osoby jiné", je nedostatečnou kvalifikací právního jxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxí jednání učiněná smluvními stranami (výpověď, odstoupení od smlouvy)". Z toho by bylo možno vyvodit, že jde o jakékoli jednostranné úkony bez ohledu nx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xmlouvách mají přiměřeně použít i na jednostranné úkony, ledaže to vylučuje zákon nebo projevená vůle. Dostáváme se tím jenom k otázce míry obecnosti úpxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xpůsobem, když právní úkony a smlouvy zařadil do obecné části (po vzoru BGB), nikoli do rámce obligačního práva. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. sice pxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xx xxxxxxx xxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxjev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku těch práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Pojmovým znakem právního úkoxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx x xxx xxxxx xxxxx xx xxxxní jednání "vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxími ustanoveními, např. z § 551, podle něhož nejde o právní jednání, chybí-li vůle jednající osoby. Podobně podle § 552 nejde o právní jednání, chybí-lx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxení, kde je jenom řečeno, že jde o projev vůle, jímž se "jedna osoba obrací na osoby jiné", musíme vyvozovat z celého širokého kontextu úpravy včetně § 34 zxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxících vůli vyvolat zákonem předvídané právní následky. Takové projevy ovšem právní následky vyvolávají, jestliže splňují všechny náležitosti zákoxxx xxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxnostranný právní úkon. Komentář poukazuje na nejednotnost přístupu v jednotlivých zemích. Vedle zemí, které uznávají závaznost jednostranného úkoxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxvených. Z důvodové zprávy se zdá, že autor předlohy předpokládá naši příslušnost k třetí skupině zemí, přestože formulace vyvolává spíše dojem obecnéxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxx kdy jím bude jeho autor právně vázán. Z formulace komentovaného ustanovení a z § 3 odst. 2 písm. d) ("daný slib zavazuje") by mohlo být dovozováno, že opoxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxysl právně se vázat. K tomu by bylo ovšem vhodné mít podobně jasnou formulaci, jakou uvádí výše citované ustanovení PECL: "Slib směřující k tomu, aby byl xxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxsobem. Dokonce je toto vymezení velmi neurčité, protože nabídka smlouvy je také takovým projevem, avšak předpokládá vázanost až v případě
akceptace
. xxxx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxk ukazuje, že takový záměr autor asi ani neměl. Pro takové řešení postrádáme i nezbytnou úpravu otázek, jež by v této souvislosti vyvstávaly, xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxojev vůle právně
relevantní
jen tam, kde to zákon stanoví.
Související ustanovení:
Z literatury:
1. Martin de la Moutte: L'acxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
Z důvodové zprávy:
Základní účely tohoto ustanovení jsou dva. Předně podmiňuje vznik smlouvy shodou vůle smluvních stran. Dále se tu reflektuje záxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxní svobodu omezují jednak
kogentní
ustanovení zákona, jednak limity dobrých mravů, veřejného pořádku, záležitostí osobního stavu a práva na ochranx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxž dosavadní úprava, podle které je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí smlouvy nabylo účinnosti. Tato konkretizace je dnes shodně s § 44 odst. 1 zákx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxm (tedy konsensuálně), přičemž zpřesnění o tom, jak chápat toto ujednání (sjednání), je ponecháno dalším ustanovením. Vzniká však otázka, nakolik je xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xaktickým plněním. Předsunutí obecného ustanovení, které přitom nedopadá zdaleka na všechny případy vzniku smlouvy, může z toho důvodu spíše vyvolat xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxoníku (zejména § 1 odst. 2 a § 3).
3.
Ustanovení je zřejmě nutno chápat jako
kogentní
. Nemá jím být řečeno, že si strany mohou ujednat, že smlouva vznxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxt, že smlouva může vzniknout i jinak než akceptací oferty i v případech, kdy nejde o žádný z výše uvedených případů, jsou-li splněny podmínky tohoto ustaxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxo možno jasně izolovat ofertu a její akceptaci.
5.
Domníváme se, že takové otevření systému uzavírání smluv z tohoto ustanovení dovodit lze a bude tx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxx
xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxtraktace ostatně zjevně počítá i § 1726 a 1770. Návrh PECL ukazuje potřebnost takto pružnějšího a širšího přístupu v čl. 2.211 nazvaném "smlouvy neuzaxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxo nabídku a akceptaci, použijí se ustanovení tohoto oddílu přiměřeně".
6.
Ujednání smlouvy tak je ve smyslu § 1725 širším pojmem než uzavření smloxxx xxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x celém jejím obsahu, a že je třeba na právní jednání hledět spíše jako na platné než jako na neplatné. Účelem je respektovat projevenou vůli stran, proto sx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxm uzavření smlouvy podmiňuje. Nezřídka však nastávají situace, že je kontraktační proces ukončen tak, že strany vycházejí z pojetí, že smlouva uzavřexx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xředmětu koupě, způsob dodání atp.), ač to při kontraktačním jednání výslovně vyhrazeno nebylo. Pro tyto případy se navrhuje stanovit, že se smlouva poxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx samo chování stran, tj. především, zda strany daly najevo, že smlouvu považují za uzavřenou. V tom směru se návrh inspiruje ustanovením § 155 německéhx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxi kontraktačním jednání najevo, že bez ujednání o určité náležitosti smlouvu neuzavře, nelze bez splnění této podmínky zásadně konstruovat vznik smlxxxxx
xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxven po vzoru tradiční úpravy rakouského zákoníku, jehož § 895 stanoví, že již nástin hlavních rysů smlouvy, podepsaný stranami, zakládá práva a povinnxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx ustanovení neúměrně zasáhlo autonomii vůle, neboť strany by byly obsahem zápisu vázány, byť jejich vůle byla opačná. Proto se ve výsledku vzal za záklax xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxjsou.
Výklad:
1.
Důvodová zpráva k tomuto ustanovení směšuje otázku vzniku smlouvy s neplatností. Není-li uzavřena smlouva, nejde o její neplatxxxxx xxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxna, dokud se strany nedohodnou o celém jejím obsahu, a že je třeba na právní jednání hledět spíše jako na platné než jako na neplatné". Ve skutečnosti jde jxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxvkem pouhé dohody o podstatných náležitostech smlouvy.
2.
Prvý princip (nutnost dohody o celém obsahu smlouvy) dosud vyjadřoval § 44 odst. 2 zák. čx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxvané smlouvy jinými slovy, jestliže z odpovědi nevyplývá změna obsahu navrhované smlouvy" (zatímco druhý jsme měli kdysi např. v hospodářském zákoníxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxu možnou koncepcí kontraktace je, že se smlouva považuje za uzavřenou jenom tehdy, dojde-li k dohodě o jejích podstatných náležitostech, zatímco neshxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx podstatných náležitostí v souvislosti s touto koncepcí tak není v současném našem právu aktuální.
4.
V našem právu ji vyjadřoval dříve hospodářskx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxoda v jiných náležitostech (srov. rozhodnutí o žalobě Cibiel c. Dieulafoy z 1.12.1885 č. S.1887.1.167, popsané in Capitant, H.: Les grands arrets de la
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xrvky charakterizující daný smluvní typ. Podstatné části byly popsány pro každý typ smlouvy v tzv. základním ustanovení. Měly rozhodující význam pro kxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxx xxxtatečně určen předmět závazku. Za celou dobu účinnosti obchodního zákoníku nebyla tato koncepce právní praxí dostatečně pochopena a občanský zákonxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxchny okolnosti tohoto vývoje nás vedou k závěru, že pojem podstatné náležitosti je možno chápat v jejich tradičním smyslu jako
essentialia negotii
. Půxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xmyslu výše citovaného ustanovení obchodního zákoníku. Podstatnou může být i každá další obsahová součást právního jednání, o níž to některá ze stran pxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxbídce, a to z toho důvodu, že i přes odchylky obsažené v občanském zákoníku platí i nadále konstrukce nezbytnosti dohody o celém obsahu smlouvy.
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 160/1991 Sb.), náš zákonodárce v té době nepřijal její pružnější koncepci. Vliv úmluvy potvrzuje znění jejího čl. 19 odxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxné změny, je odmítnutím nabídky a je protinabídkou." Druhá věta ustanovení obsaženého v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. se však úmluvě vzdálila. Ta xxx xxxxx x xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxbídky, je přijetím, ledaže navrhovatel bez zbytečného odkladu ústně vznese proti rozdílům námitky nebo za tímto účelem odešle oznámení. Jestliže tak xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxní, jestliže nemění podstatně podmínky nabídky. Úmluva v třetím odstavci čl. 19 také pozitivně říká, které odchylky vzniku smlouvy brání, které jsou txxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxní, rozsahu odpovědnosti jedné strany vůči druhé straně nebo řešení sporů, se považují za podstatnou změnu podmínky nabídky." Takto konkrétní řešení xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxe, nikoli jenom ve vztahu ke kupní smlouvě. Ze stejné myšlenky vychází i návrh společného referenčního rámce v čl. II-4:208 a návrh PECL v čl. 2:208.
8x
xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxím). Zde zkoumaný § 1726 ovšem pochází z inspiračního zdroje, který stojí na principu úplného konsensu a který je Vídeňskou úmluvou zcela neovlivněn. xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx" (§ 154 BGB) a "skrytém" (§ 155 BGB) nedostatku dohody (konsensu). Český zákonodárce nejenom že spojil obě ustanovení do jednoho, ale také změnil jejicx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxatnému posunu ve významu. To vše vyvolá značné výkladové problémy.
10.
V BGB spolu obě ustanovení nesouvisí.
xxx
xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxcích smlouvy, o nichž jí mělo být dosaženo i jenom podle prohlášení jedné ze stran. V takovém případě nezavazují ani uzavřené dohody o jednotlivých bodexxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxpným sjednáváním jejího obsahu. Řešení odpovídá principu úplného konsensu, který je jinak (pro klasické uzavírání smlouvy ofertou a akceptací) vyjáxxxx xxx x x xxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx prvek, jejž měly dohodnout, bude je dohoda zavazovat, je-li zřejmé, že by strany uzavřely smlouvu i bez dohody o chybějící části.
Funkcí tohoto ustanoxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x x xxxx xxx x x xx0-2 BGB) zakotvenou pro případy, kdy si strany nedostatku úplného konsensu nepovšimly. Vztah k § 154 BGB je tedy právě opačný, než jak vyplývá z našeho § 1xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xyplývá z klíčového pojmu úpravy v BGB - části smlouvy, které měly být dohodnuty. Taková kvalifikace bude totiž dána jednak objektivně požadavkem určitxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxojde k dohodě o takové nezbytné podstatné náležitosti. Z povahy věci však vyloučíme absenci dohody o náležitosti nutné pro určitost právního jednání, x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx. V § 154 BGB je vysloveno základní pravidlo, v § 155 BGB je upravena odchylka od něj. Upravit nejprve odchylku a až poté pravidlo odporuje logice úpravy.
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xěta použít: půjde-li o nedostatek shody o náležitosti podstatné ve smyslu objektivního předpokladu určitosti právního jednání, smlouva vzniknout nxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xodle druhé věty (a smlouva nevznikne), nebo naopak smlouva vznikne i bez použití věty první. Z toho vyplývá, že prvou větu prakticky nelze použít. Připuxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxtit vznik smlouvy bez dohody o takové podstatné náležitosti, která nemá podobně nezbytný význam, nelze, protože druhá věta to výslovně vylučuje.
1xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxastně jen v tomto případě) by mohlo být možné první větu použít. Jinak řečeno, druhá věta platí jen v pochybnostech, tedy nemůžeme-li na základě kritérix xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xx
xxx xxxxxxa vznikla, požadujeme zásadně dohodu o podstatných náležitostech včetně těch, kterými některá ze stran uzavření smlouvy podmínila; pouhé
punktace
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx
b)
druhá věta je právní domněnkou, že podmínky prvé věty nebyly splněny a smlouva tudíž nevznikla, již lze vyvrátit chováním stran, z něhož vyplýváx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xxx v jejich nezkresleném významu. Obáváme se, že praxi nic jiného nezbude, nemá-li dospět k absurdním výsledkům. Obtíže tím však zdaleka nekončí.
18.
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxuvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží a z občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.), které s úpravou v § 154 a 155 BGB nijak nesouvisí.
19.
Pokud totxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxensu se zdá být již vyřešen v § 1740, a to bez ohledu na to, zda o takovém nedostatku konsensu strany věděly: smlouva bude platit ve znění
akceptace
. To je s pxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxx
a)
buď vyložíme § 1740 odst. 3 v souladu s jeho formulací xxxx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx v ostatních případech nebude smlouva platit ve znění
akceptace
, ale její obsah se určí (jakož i otázka, zda smlouva vůbec vznikla) podle § 1726 první věxxx
xx
xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxňovalo systematické umístění § 1726 mimo druhý oddíl úpravy smluv.
21.
Domníváme se, že správnější řešení je prvně uvedené. Úprava v § 1740 toxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxto případě jako odchylku od obecného pravidla), aby původní
oferent
svůj souhlas s modifikací provedenou akceptantem projevil pouhým mlčením. V příxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxrentovi svoji vůli. Je proto namístě užít pravidlo § 1726.
(Závislé smlouvy)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robexx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxho zákoníku s nezbytnými stylistickými úpravami. Vychází se z pravidla, že není-li k tomu zvláštní příčiny, nutno posuzovat jednotlivé smlouvy samoxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxr, že takto uzavřené smlouvy nutně sdílejí společný osud. Pro takový závěr musí rozhodovat obsahové hledisko, odvozené z povahy těchto smluv (objektixxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xbch. zák. O nezbytnosti stylistických úprav je možno velmi pochybovat. Obchodní zákoník však kromě cit. § 275 obsahoval ještě § 750 obch. zák. o závxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x ve vztazích vnitrostátních. Předmětem § 750 obch. zák. nebyla závislost smluv co do jejich vzniku nebo zániku, ale co do jejich plnění, tedy závislost xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx na plnění ze smlouvy vedlejší. I zde byla použita konstrukce podmínek - plnění z vedlejší smlouvy bylo odkládací podmínkou účinnosti smlouvy hlavní a bxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xepřevzal také tuto úpravu, protože vázanost smluv jenom co do vzniku nebo zániku je jednou z možných situací, nikoli však jedinou.
2.
Zejména v obchxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx, nebo jsou jenom spjaty svým předmětem. Tyto závislé smlouvy mohou být sepsány jako jediná listina nebo soubor listin, anebo mohou být smlouvy oddělenx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxv. V rámci souboru se totiž pravidelně budou vyskytovat rozdílné smluvní typy (např. smlouva kupní a o dílo a smlouva nájemní, licenční, smlouva o úvěru xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xá zásadně posuzovat samostatně. To především znamená, že také otázky vzniku, účinnosti, sankcí, které zpravidla nebudou obsaženy v dispozitivních uxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xx x xouboru závazků směřujících ke společnému cíli by takové izolované posuzování mohlo vést k nemožnosti dosažení cíle, a proto druhá věta umožňuje soubox xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xěty při zániku smluv o podmínku rozvazovací (§ 548 a 549).
4.
Hovoří-li zákonodárce o smlouvách uzavřených "při témže jednání", nemyslí tím jednáxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
5.
Poslední věta je omezena na zánik závazku bez uspokojení věřitele, protože pokud zanikne závazek z jedné smlouvy splněním, není důvod pro rušení smxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxiku závazku s uspokojením věřitele, kam krom splnění patří i započtení a splynutí.
6.
Závěr o vzájemné závislosti smluv nemusí být ve smlouvách expxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxnám v době kontraktace.
7.
Vzájemně závislé smlouvy nemusejí být všechny uzavírány mezi stejnými stranami; tak například určitá osoba zároveň s oxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxkud ovšem všem stranám byla tato závislost známa. Úprava vázaného spotřebitelského úvěru v zákoně č. 145/2010 Sb. (§ 14) je toho názornou ukázkou (sroxx xxxx xxxxxx x x xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxx
x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx půjde o náročnější akci.
9.
Do zde zkoumaného ustanovení nebyl převzat poslední odstavec § 275 obch. zák., který měl odlišný předmět a týkal se vznixx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx ustanovení:
(Předsmluvní odpovědnost)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxdsmluvní odpovědnosti. Výjimkou je dílčí ustanovení o ochraně důvěrných informací sdělených si smluvníky při kontraktačním jednání v § 271 platného xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxvržená úprava vychází z návrhu CEC (čl. 6 až 8).
Předně se vychází ze zásady smluvní svobody. Každý může svobodně jednat s druhou osobou o uzavření smlxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxx xx namístě stanovit následky porušení poctivosti v právním styku v případech, kdy někdo zahájí jednání o smlouvě s jiným jen na oko nebo v takovém jednání pxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxěny informací směřujících k uzavření smlouvy stvrzujících, že výsledkem kontraktace bude smlouva, a osvědčujících zájem smlouvu uzavřít. Výměna inxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxskytl. Porušení zásad poctivého jednání při jednání o uzavření má vést k povinnosti nahradit škodu z toho vzniklou, případně k vydání bezdůvodného oboxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xrávu, kde jsme měli jenom § 271 obch. zák., který byl jednak úpravou zvláštní (obchodní), jednak neúplnou. Předsmluvní odpovědnost je doktrinálně bohxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxamný rozsudek Tribunálu EU T-271/04 Citymo SA proti Komisi z 8. května 2007, bod 137. Předsmluvní odpovědnost za náhlé přerušení předsmluvních jednánx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx zda jde o odpovědnost smluvní nebo deliktní. V českém právu s ohledem na absenci tohoto rozlišení v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. podobný problém nxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvy v občanském xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx její druhy, a to odpovědnost za přerušení jednání a odpovědnost za zneužití informací poskytnutých při kontraktačním jednání.
3.
Správné je i spoxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxt. Zásadně tedy v průběhu kontraktace strany nemají žádné vzájemné povinnosti (kromě obecné povinnosti jednat v dobré víře) a nevzniká jim ani odpovědxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxvu uzavřít. Předsmluvní odpovědnost je založena na protiprávnosti porušení principu dobré víry a zákazu zneužití práva a takto má povahu odpovědnostx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxtonomii vůle.
4.
Pokud by byla tato odpovědnost konstruována jako kontraktní, bylo by nutno založit ji na jakémsi předběžném smluvním závazku. Zdx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxejnou mezeru, jakou obsahoval obchodní zákoník, je ale až příliš mnohomluvná a zbytečně a neorganicky rozdělená do několika ustanovení, skutkové podxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxov. čl. 2:301 a 2:302 návrhu PECL), není však jasné, z jakého důvodu byla v porovnání s tímto zdrojem vypuštěna odpovědnost za škodu vzniklou zneužitím ixxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xbsahoval. Pravděpodobně je za tímto vynecháním představa autora, že takové jednání je protiprávní, a musí se proto uplatnit obecná úprava odpovědnosxx xx xxxxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x přesto zmínku o náhradě škody obsahuje. Systematický výklad proto vede k určitým obtížím.
7.
Snaha formulovat krátká pravidla je obecně chvályhoxxxx xxx xxxxxx xx xx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxvní a může zapříčinit vznik odpovědnosti za neuzavření smlouvy, jestliže strana neměla úmysl smlouvu xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx
xx
xxxxxx xxxxsmluvní odpovědnosti v § 1729 je založena na pojmu nepoctivého jednání. Obecné ustanovení o povinnosti jednat poctivě nalezneme v § 6. Důvodová zprávx x x x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, přestože v zahraniční terminologii převládá objektivní pojetí dobré víry. Pro odlišení byl pro objektivní pojetí zaveden termín "poctivost". V souxxxx x xxx xxxx x x x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxuzení, zatímco evropské návrhy, z nichž jinak úprava těží, jsou postaveny jenom na principu dobré víry chápaném jako otevřený pojem bez přesné definicxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxlně posuzovat podle objektivních kritérií uznaných pravidel slušnosti a čestnosti. K této otázce srov. výklad k § 6.
10.
Ustanovení § 1729 odst. 1 xx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xzavření smlouvy vysoce pravděpodobné. Nepoctivé jednání je základem vzniku odpovědnosti za škodu podle druhého odstavce. To však vyvolává otázku, zxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x x xxxx xxxxx x xxx o zahájení nebo pokračování jednání při absenci dobré víry, zatímco v § 1729 odst. 1 naopak o náhlé přerušení kontraktace rovněž při absenci dobré víryx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx x xx29 odst. 1, avšak redakce textu je nejednoznačná. Přinejmenším by mělo být i v § 1728 použito kvalifikačního termínu "nepoctivé jednání", což se však nxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx jednání při pokračování nebo naopak přerušení jednání. Toto nepoctivé jednání spočívá nejčastěji v tom, že strana, která ví, že smlouvu neuzavře, o tox xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x používaný termín "nevěrný" svědčí o nevhodnosti opuštění koncepce rozporu s principem dobré víry. Jde tedy o to, že určitá osoba předstírá zájem uzavřxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxí, zda smlouvu uzavře či nikoli: to bude s jistotou vědět až na konci kontraktačního procesu. Je nezbytné, aby naopak věděla, že smlouvu neuzavře, že ji uxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxt.
13.
Druhý odstavec § 1728 zavádí informační povinnost osob účastnících se kontraktace. Takové ustanovení v naší dosavadní úprxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx přistupoval vždy v souladu s principem dobré víry, vyplývá z toho nezbytně i povinnost dostatečně a nezkresleně informovat druhou stranu o všech relevxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxého právního vědomí. V souladu s tím v návrhu PECL žádné podobné ustanovení, které by formulovalo pozitivní povinnost informovat, nenalezneme. Hned čxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxučena, ani omezena. Jistou obdobou je jenom náš § 6 odst. 1.
14.
Jisté výkladové problémy může vyvolat jednak otázka rozsahu této povinnosti, jednax xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxm jednáním spojit jiné právní následky (§ 583 a 584 o omylu).
15.
Velké potíže nevyvolá určení rozsahu prvního z obou požadovaných okruhů informaxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxnosti, která by možnost uzavření platné smlouvy zpochybňovala (např. pochybnost o vlastnictví věci prodávajícím). Zároveň tu bude i povinnost inforxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xěci k přezkoumání potenciálním kupujícím. Tato povinnost přispívá k právní jistotě smluvních stran a usnadňuje kontraktaci.
16.
Složitější xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxého zájmu na uzavření smlouvy?
Při pozorné četbě je zřejmé, že něco takového zákonodárce nezamýšlel a nevyplývá to ani z principu dobré víry. Zejména jxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxdstavu druhé strany ovlivňující její zájem na uzavření smlouvy. Cílovým stavem je, aby každé ze stran byl zřejmý její (vlastní) zájem smlouvu uzavřít, xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
pro to, aby druhá strana mohla posoudit, zda má zájem na uzavření smlouvy: Informace o okolnostech, které jsou způsobilé zmařit cíl, který druhá stranx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xrovně, proti které se zájemce chce zajistit; někdo se chce pojistit proti určitému riziku, to ovšem zvoleným typem pojištění není kryto, atp.), nebo o oxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxým odborným znalostem ví, že jej zájemce nebude schopen řádně splatit).
17.
Další otázkou je, jaké budou důsledky nedodržení informační povinnoxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx odst. 2 je cíleno spíše na jednání podle prvého odstavce cit. ustanovení, přestože i při porušení povinnosti informační by bylo možno mluvit o nepoctixxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxo by proto nutno postupovat podle obecné úpravy deliktní odpovědnosti.
18.
Jak to bude s platností smlouvy, byla-li nakonec uzavřena i přes porušexx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxírat v omylu, může se však stát, že nepůjde o žádný z typů omylu, se kterým § 583 a násl. neplatnost smlouvy spojují. Nemá-li úprava omylu ztratit na význaxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x
xxx xxxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx citovaných ustanovení) neplatnost uzavřené smlouvy způsobit nemůže. Smlouva tedy bude zásadně platná, dotčená strana ale bude moci požadovat náhraxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxe přiznává právo na přiměřenou náhradu vůči původci omylu.
19.
To vše zároveň nutně vede k závěru, že v tomto případě nebude namístě použít omezení vxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1728
Výklad:
K odst. 1
1.
Skutková podstata upravená v komentovaném ustanovexx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xiž výše konstatováno.
2.
V tomto ustanovení totiž nejde o to, že by v situaci, kdy se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, některá ze strxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxila, aby se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné, ačkoli potřebnou míru jistoty o jejím uzavření dosud neměla, což prokázala následným uxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xomuto přesvědčení druhé smluvní strany mohla první strana zabránit např. včasnou informací o překážkách bránících na její straně uzavření smlouvy.
xx
xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx x xx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxho omylu jen připustila, resp. vzniku omylu nezabránila, ačkoli to bylo v jejích možnostech. Naopak v prvním případě může jít o jakoukoli fázi kontraktxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxce bude ve světle výše uvedeného takový důvod, který mohla druhá smluvní strana při náležité obezřetnosti předvídat nebo o němž byla informována. Co jíx xxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx spravedlivým důvodem bude; jindy může prodávající naopak předpokládat, že kupující potřebnými prostředky disponuje, pak tomu bude naopak. U většícx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx Je otázka, nakolik může být spravedlivým důvodem neuzavření smlouvy skutečnost, že se objeví naděje na jinou výhodnější smlouvu. Právě v takovém přípxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx. Rozhodující tak například nebude, zda smlouvu schválil ten orgán právnické osoby, který je k tomu formálně pověřen, ale zda případně i bez takového scxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxný vyjednáváním smlouvy utvrzuje). Na druhé straně nesouhlas příslušného orgánu, který je nezbytný podle zákona nebo i jenom podle vnitřních předpisxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x.
Nebudou hrát zpravidla velkou roli rozličná formální upozornění např. v e-mailové nebo písemné komunikaci, pokud bude zřejmé, že jim druhá strana oxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxmailech dané organizace).
K odst. 2
7.
Úprava náhrady škody v § 1729 je zvláštní úpravou a zřejmě má povahu deliktní odpovědnosti. Ustanovení o roxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx opatrně v souladu se zásadou, že žádná ze stran nebyla povinna smlouvu uzavřít. Samotné neuzavření smlouvy proto není možno považovat za protiprávní a x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xedy chování, které odporuje principu dobré víry. Jenom v tomto chování a nikoli v neuzavření smlouvy je nutno hledat příčinu vzniklé škody. V žádném příxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx bez ohledu na to, jak a z čeho se vzniklá škoda vyčísluje.
8.
Jenom v případě, že by vzniklá škoda v důsledku nepoctivého přerušení smluvních jednání xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx také neurčitý. Ztráta z neuzavřené smlouvy určitě neznamená zisk, jehož by strana dosáhla, kdyby smlouva byla uzavřena. Bude především záležet na tomx xxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxi uzavřena být nemohla, bude vyčíslení obtížné. Bylo by ale třeba přihlížet k tomu, z jakého důvodu k uzavření náhradní smlouvy nedošlo. V zahraniční juxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxi uzavřít smlouvu (srov. výše citovaný rozsudek Citymo, bod 176 a násl.). Tak např. jde-li o pronájem nemovitosti a v důsledku nepoctivého ukončení jedxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxí než ztráta z neuzavřené smlouvy. Jestliže by totiž např. bylo dohodnuto nižší nájemné, než jaké mělo být obsahem původně sjednávané a nakonec neuzavřxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx
xxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx souvislosti s protiprávním jednáním a jaká škoda tudíž bude nahrazována, to bude záviset mj. právě na posouzení otázky příčinné souvislosti. Typicky xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx by mohla vzniknout povinnost poškozeného nést částečně škodu ze svého). Dále může jít o ztrátu zisku z ušlé příležitosti, pokud si již poškozený legitixxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx x x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxávního jednání nebyla uzavřena - např. banka bez spravedlivého důvodu neuzavře úvěrovou smlouvu, ačkoli to druhá strana již důvodně očekávala, a ukonxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxx xxx xxxxxx xxxxxd u § 1728 na s. 20.
(Předsmluvní informace)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklad:
x xxxxx x
xx
x x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxávo si je zaznamenat. Dovětek o tom, že má toto právo, i když xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxěno, resp. nepodmíněno, by mohlo být nanejvýš právo záznamy si ponechat, o němž se však zákon nezmiňuje. Právo pořídit si záznamy tímto způsobem podmiňxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxude uzavřena smlouva.
K odst. 2
2.
Druhý odstavec ukládá povinnost dbát o neprozrazení důvěrných informací, pokud by k prozrazení nebyl zákonný dxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxskytovateli informací, aby jasně deklaroval (a ponechal si o tom důkaz), které informace považuje za důvěrné. V opačném případě bude muset soud sám vylxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx prospěchu. Tento prospěch by účastník kontraktačních jednání musel vydat. Pro náhradu škody, jak řečeno, bude nutno aplikovat obecnou úpravu. Získáxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx s nímž je spojena povinnost k náhradě škody podle obecné úpravy. Také v tomto případě bez ohledu na to, zda dojde, či nedojde k uzavření smlouvy.
4.
Vix xxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xx xx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxrvence 1960, Von Lachmüller a další v. Komise EHS (43/59, 45/59 a 48/59, Recueil, s. 933, s. 956), a ze dne 16. prosince 1960, Fiddelaar v. Komise EHS (44/5xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxízena dodržování zásady dobré víry. Judikaturou Společenství je mimoto vytýčeno pravidlo, že se jednotlivci nemohou zneužívajícím způsobem dovoláxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xx dne 10. ledna 1985, Leclerc a další, 229/83, Recueil, s. 1, bod 27; ze dne 21. června 1988, Lair, 39/86, Recueil, s. 3161, bod 43; ze dne 3. března 1993, Genexxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxší, C-367/96, Recueil, s. I-2843, bod 20; ze dne 23. března 2000, Diamantis, C-373/97, Recueil, s. I-1705, bod 33, a ze dne 21. února 2006, Halifax a dalšíx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxacího řízení tyto právní normy přiznávají xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx.)
131. S ohledem na více než dvouměsíční lhůtu mezi přijetím rozhodnutí a jeho oznámením žalobkyni je nutno konstatovat, že Komise otálela s informovxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxa k nezdaru, a zbavila tím žalobkyni možnosti hledat jiného případného nájemce Budovy ode dne 16. července 2003. V rámci zakázky na nemovitost vyjednávxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxající výkon jejího práva neuzavřít smlouvu.
(Tribunál EU T-271/04 Citymo SA proti Komisi Evropských společenství)
Oddíl 2
Uzavření smlouxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
Z důvodové zprávy (k § 1731 až 1733):
Úprava uzavírání smlouvy sleduje nejprve stanovení pravidel pro uzavírání smlouvy podle klasického modelu, kdx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxhlas a sdělí ho navrhující straně (
akceptace
).
Dosavadní termín "návrh na uzavření smlouvy" je nahrazen jednoslovným termínem "nabídka", jak takx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xffre, španělské
oferta
, italské offerta, německé Angebot atd. (ve všech těchto případech jde o nabídku, nikoli o návrh). O nabídku půjde, bude-li z ní zxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xrčité osobě, protože to v řadě případů vede k situaci, kdy faktický
oferent
získává právní postavení toho, komu xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xůči neurčitým osobám (typicky se tímto způsobem uzavírají např. smlouvy při parkování aut za úplatu na parkovišti). Se zřetelem k tomu se mj. i zvláštníx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxtým přijetím takové nabídky uzavřít smlouvu.
Výklad:
1.
Komentované ustanovení vymezuje některé definiční znaky oferty. Je ovšem poněkud zbytxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xojetí nabídky se přitom podle záměru autora vyjádřeného v důvodové zprávě výrazně mění, protože již není nezbytné adresovat nabídku konkrétní osobě. xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxvána. Dosavadní zákonný text byl následující: "Projev vůle, směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxavření smlouvy podle § 1732 odst. 2 z toho důvodu asi musíme považovat spíše jenom za odchylku od pravidla vyjádřeného v obou definičních ustanoveníchx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxratkou, nyní je "nabídka" legislativní zkratkou pro návrh. Náležitostí tohoto jednostranného úkonu adresovaného určitým, popř. neurčitým osobám jx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxmi dovolující poznat typ smlouvy (srov. § 1732 odst. 1 níže). Nebudeme tedy vyžadovat ve všech případech určení pomocí individualizace druhé smluvní xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxxx
xx
xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xednání stižené neurčitostí. Ta byla dosud upravena jako důvod neplatnosti, nově ji občanský zákoník upravuje jako důvod nicotnosti (§ 553). Z teoretxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxnosti. To odporuje podstatě pojmu nicotnosti, stejně jako možnost xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxom právní jednání vzniknout.
6.
Prakticky bude zajímavý vztah požadavku na určitost oferty a obecné možnosti zhojit neurčitost právního jednání xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxstitut zhojení neurčitosti právního jednání ztratil téměř veškerý význam, neboť neurčitými právními jednáními budou téměř výlučně právě oferty. Prxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxtí. Je-li natolik závažná, že musíme konstatovat neexistenci projevu, k čemuž zřejmě směřuje prvá věta § 1733, nemůže se již jednat o zhojení, ale o vznix xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1731
Výklad:
K odst. 1
1.
Prvý odstavec navazuje na § 1731, je doplněním a zpřesněním přxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxžitosti tak, aby smlouva mohla být uzavřena jednoduchým přijetím".
2.
V souvislosti s § 1726 byl podán výklad o novém pojetí pojmu "podstatné nálexxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx obchodní zákoník mluvil jako o předmětu závazku (§ 269 odst. 2 obch. zák.). Podstatnou náležitostí je i každý další prvek, o němž některá ze stran prohlxxxx xx x xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxsahu smlouvy. Tím se rozumí jenom to, že
oferta
musí být v plném rozsahu akceptována - s odchylkou podle § 1726 a § 1740 odst. 3. I když pojem podstatných čxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxdiska budou plnit funkci dosavadních podstatných částí.
3.
Podstatné náležitosti jsou vždy zúženým obsahem smlouvy a pro plnění závazku bývá zprxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxležitosti, které jsou potřebné ke splnění závazku. V opačném případě by strany musely později doplnit smlouvu další dohodou, s čímž se však zdá občanskx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxním obsahem nabídky, což nijak nevylučuje, aby nabídka obsahovala vedle podstatných i další náležitosti. Zákonnou formulaci tak interpretací doplňxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxy inspiroval, zjistíme, že čl. 2:201 vymezuje ofertu dvěma znaky - vyjádřením vůle uzavřít smlouvu v případě
akceptace
a tím, že obsahuje podmínky dosxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxkolika určitým osobám nebo veřejnosti. Tato část se bohužel v občanském zákoníku neodrazila. Třetí odstavec přitom zhruba odpovídá našemu § 1732 odstx xx x xxxxxx xxxx xxx xx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx x x xxxx xxxxx xx
x xxxxx x
6.
Inspiračním zdrojem pro toto ustanovení byl již zmíněný čl. 2:201 odst. 3 návrhu PECL. Jeho znění může sloužit jako interpretační pomůcka pro redxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxu nebo vystavením zboží poskytnout zboží xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxhy, tedy na návrhy činěné při podnikání podnikatelem bez ohledu na to, zda adresátem je spotřebitel nebo jiná osoba. Nejde proto o ustanovení spotřebitxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xýt užit pro vyvratitelnou právní domněnku. Je pravda, že i komentář k návrhu PECL považuje toto ustanovení za domněnku a výslovně říká, že v případě, kdy xx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxí domněnku, neboť jde o skutečnou rozvazovací podmínku.
9.
I přesto máme o vhodnosti konstrukce právní domněnky pochybnosti. Právní domněnka totxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xůkaz opaku. V komentovaném ustanovení však nejde o skutkové okolnosti, jde o interpretaci právního jednání. Právní domněnka v našem případě kvalifikxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxdnikatel může prokazovat, že jeho vůle byla jiná. To by však prakticky znehodnotilo celou úpravu, protože
akceptant
by sice akceptoval, ale potom by mxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxtí, z níž vyplývá, že např. v reklamě může podnikatel jasně deklarovat, že nejde o nabídku. Ve skutečnosti tak jde o interpretační pomůcku napomáhající xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx "jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen" (§ 556 odst. 1 věta druhá). Tato pomůcka tak nastoupí jen v případecxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx ovšem bude závěr o tom, že jde o ofertu, platit jen tam, kde z učiněného projevu nebude jasně plynout opak. Právě to autoři zřejmě nevhodně použitým obratxx xxx xx xx xxx xxxx xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxa", která ve skutečnosti vyjadřuje jenom dispozitivnost, tedy stanoví, že jde o nabídku, tedy návrh ve smyslu § 1731 a § 1732 odst. 1, jestliže podnikatxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xdomněnkou" xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxdkou. Z toho plyne, že ani projevy podle § 1732 odst. 2, jestliže by nesplňovaly předpoklady v tomto ustanovení stanovené (např. by nestanovily cenu), nxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xředpoklady § 1732, ani reklamu.
12.
Není však zcela vyloučen ani takový výklad § 1733 poslední věty, který by ono "totéž platí" vztáhl jenom k druhé xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx x x xxxx x xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx se aplikuje § 1732 odst. 2) a znamenala by doplnění předpokladu jejich povahy jako nabídky deklarací takového záměru.
13.
Další podmínkou vyslovexxx x x xxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xmlouvy, jež jsou uzavírány při podnikání. Tak např. původní znění živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. rozlišovalo živnosti obchodní, výrobní a pxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xalších potřeb." Tato ustanovení byla ze zákona vypuštěna a vedla by k příliš úzkému pojetí, kdy by zůstaly nepokryty zejména smlouvy o dílo (výroba věcíxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxrý služby definuje v § 3 písm. a) podstatně šíře: "poskytování jakéhokoli plnění mimo výkon závislé práce, a to zpravidla za úplatu či protiplnění ve smxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxké a má také výhodu konformnosti s unijním právem. Výluky odpovídající směrnici se obecného významu definice nedotýkají. Hledat definici pojmu službx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxi, která komplementárně pokryje všechny možné typy smluv uzavírané při podnikání kromě dodávky zboží.
14.
Již zmíněnou podmínkou je určení ceny v xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx straně je zřejmé, že se v praxi setkáváme se značným počtem reklam neobsahujících údaj o ceně. Ty nebude možno xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxnit". Má se vztahovat i na případy dodávky zboží? A co takovou ztrátou schopnosti plnit vlastně rozumět?
K odpovědi nám pomůže nahlédnutí do inspiračnxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxalogu nebo vystavením zboží poskytnout zboží nebo služby za stanovenou cenu považován za návrh smlouvy za tuto cenu, a to až do vyčerpání zásob nebo možnxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxží. Půjde o vyčerpání kapacity podnikatele poskytujícího služby.
16.
Složitou otázkou je řešení vztahu § 1732 a zejména jeho druhého odstavce k xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxifikacemi. Z vymezení v posledně uvedeném ustanovení se zdá vyplývat, že každá neadresná nabídka má podléhat režimu veřejné nabídky. Problém spočívá x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxumaného odstavce jsou uzavírány na základě neadresné nabídky dodavatele obracejícího se k potenciálním odběratelům. Tato rozdílná povaha nabídky pxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xznámení uzavření smlouvy).
17.
Také ustanovení o spotřebitelských smlouvách nepočítají s tím, že tyto smlouvy je možno uzavírat nejenom na záklaxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxformace v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy "nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku". Kontext s § 1732 odst. 2 by měl vést k fxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxovení:
§ 1780, § 1810 a násl.
(Návrh, který nemá náležitosti podle § xxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxzuje na celý § 1732. Má-li mít poslední věta smysl a nebýt kontradiktorní s § 1732 odst. 2, je nutno odkaz skutečně takto chápat.
Význam prvé věty je třeba xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxy být řečeno, že jde o akt bez jakékoli relevance, ale jenom to, že posouvá proces kontraktace o jednu fázi zpět. Taková výzva ovšem nemá žádnou právní závxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxí užitečné, to by ovšem muselo výzvu k podání nabídky nějak vymezovat. Zajisté nelze říci - jak se z této věty podává - že každý projev vůle, který není ani nxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx je, že musí obsahovat slib plnění za určitý výkon nebo výsledek. Problém spočívá v tom, že tu zákonodárce nepožaduje, aby taková nabídka byla adresovánx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxhá věta se vztahuje právě a jenom na tyto situace, který bychom jinak mohli založit na kontextu s úpravou veřejného příslibu v § 2884. Bezradnost plynoucx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxnou konkrétní osobě.
3.
Občanský zákoník z roku 1964 upravil veřejný příslib v § 850 až 852. Charakterizoval obsah tohoto úkonu tak, že "veřejným pxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxé splní podmínky stanovené ve veřejném příslibu". V občanském zákoníku upravují veřejný příslib ustanovení § 2884 až 2889. Přestože dikce je zcela odlxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx vyhlášen". xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xřebírají § 1780 až 1788 jako tzv. "veřejnou nabídku", veřejný příslib je konstruován jako zavazující slibujícího bez ohledu na reakci adresátů. Závaxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxxxxx
x xx xxx nic nemění ani fakt, že § 2885 připouští odvolání příslibu, jestliže se přislibující nezřekl tohoto práva a jestliže se tak stane před provedením výkoxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxávní povinnost. V tom okamžiku však bezpochyby musí vzniknout smlouva. Je to konstrukce obdobná konstrukci reálného kontraktu, kde smlouva vzniká poxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx 1744). Závaznost jednostranného úkonu se v případě odvolatelnosti nijak výrazně neliší od právních následků nabídky, protože i ta je právním úkonem jxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xo nabízející v nabídce nevyhradil (§ 1738). Spojení obou situací (výzvy k podání nabídky a veřejného příslibu) tak není příliš vhodné; ostatně i důvodyx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx počátku, u výzvy k podání nabídky bude vůle být vázán naopak chybět nebo "nabídka" nebude dostatečně určitá.
4.
Z poslední věty vyplývá pravidlo, žx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxx xxxxxxxxsti připomenout, že veřejný příslib je v jistém smyslu "opačným" úkonem než nabídka, na niž směřuje § 1732 odst. 2, protože nabízejícím podle § 1733 je oxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxk dodavatel nabízí, že poskytne věcné plnění nebo službu za určitou cenu, zatímco veřejným příslibem někdo nabízí cenu za to, že
akceptant
bude plnit vxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx § 1733 mluví o slibu plnění za určitý výkon nebo výsledek.
6.
Shrneme-li xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xx xx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx počtu osob musí splňovat podmínky uvedené v naposledy citovaném ustanovení a v takovém případě je pokládán za návrh smlouvy; nebude-li vyhovovat těmtx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxud by to z něj jasně plynulo.
7.
Poslední věta nedává ve své formulaci valný smysl. Předchozí dvě věty nejsou omezeny na adresné projevy, a jak jsme vixxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxnost na výjimku vymezenou v jejím závěru, což je ostatně poměrně častý formulační nešvar nového zákoníku. Zřejmě má jít o vyjádření dispozitivnosti usxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xůle, zřejmě i když nesplňuje předpoklady § 1732, je nabídkou, pokud to z něj jasně plyne. Takové ustanovení může být užitečné hned ve dvou směrech.
8.
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxéna ovšem požaduje, aby z neadresného projevu vůle jasně plynulo, že jde o nabídku. To znamená, že se tu bude požadovat větší míra jednoznačnosti projevx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xe samotného faktu, že se autor na konkrétní osobu obrátil s projevem vymezujícím její případný obsah. Naopak v případě projevů veřejných taková vůle něxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xx odpověď na míru dispozitivnosti zkoumaného ustanovení. Jestliže totiž návrh smlouvy nesplňuje náležitosti nabídky, jeho přijetí nemůže vést k uzavxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx. Potud nejde o ustanovení
dispozitivní
, logika věci to vylučuje. Totéž platí o kvalifikaci úkonu jako veřejného příslibu. Právní kvalifikaci nemohox xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxe obecné předpoklady pro kvalifikaci určitého projevu jako právního jednání.
Související ustanovení:
§ 2884 a násl., § 1780 a násl.
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx a 1735):
Vzhledem k tomu, že navrhovatel je nabídkou zásadně vázán pro celou akceptační lhůtu, je namístě stanovit, do kdy musí být nabídka přijata. Oxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxně vůči druhé osobě přijata bez odkladu, nabídka učiněná vůči nepřítomné osobě v písemné formě má být přijata v době přiměřené povaze věci.
Výklad:
xx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxx xxx x
xxxxxxxxivní
normu. Stejně jako dosud je možno odchylku vyvodit nejenom z výslovné dohody stran, ale i z okolností, za nichž k nabídce dojde.
2.
Nová je však xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxě znalými osobami asi není nijak ohrožující předpokládat, že návrh zanikne, jestliže není okamžitě akceptován, protože
akceptant
může vždy požádat x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxáva.
3.
Je zajímavé, že návrh PECL tuto variantu uzavírání smluv explicitně neupravuje. Také obecný zákoník občanský obsahoval jenom pravidlo odxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxx xx xxxx x x xxx xxx xx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxrhu evropského občanského zákoníku (dále pouze "Gandolfiho návrh"), podle něhož musí být ústní nabídka přijata ihned, i když je provázena předáním doxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxíku č. 89/2012 xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxité pochybnosti, ostatně i proto, že se zdá, že bude často nutit akceptanta k projevu, který skutečné vůli nebude odpovídat: v případě obsáhlejšího texxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxuje-li předložená písemná nabídka svým rozsahem, aby se s ní druhá strana seznámila na místě samém, budou to okolnosti, z nichž bude plynout prodlouženx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x velké části známý z předchozího vyjednávání. Na druhé straně víme, že v praxi dochází běžně k uzavírání zejména adhezních a značně obsáhlých smluv provxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx x xomu, že
akceptant
nervózní ze situace a neschopný se soustředit podepisuje velmi často něco, s čím se dostatečně neseznámil. Jistou pomocí k ochraně sxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxcích klauzulích. Zde zkoumané ustanovení tak spíše jenom registruje existující praxi.
4.
Ustanovení o jiných formách nabídky, jako je telefon nexx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxla, avšak věnoval jim pozornost v rámci obecné úpravy právních jednání (§ 545 a násl.). Podle § 562 je zachována písemná forma i tehdy, je-li právní jedxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxí je tímto způsobem rozšířen, bohužel jenom s podmínkou elektronického podpisu (§ 561, zák. č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu v současném zněníxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxo nabídku ústní. BGB tedy přirovnává tyto prostředky k ústním jednáním, což občanský zákoník nečiní.
5.
Ke stejnému výsledku bychom ovšem měli doxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxí, je důvodem pro požadavek na bezodkladné přijetí nabídky interaktivnost komunikace. Ta jednak zajišťuje, že se adresát s nabídkou skutečně v okamžixx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xmožňuje, aby si strany smluvily lhůtu delší, potřebuje-li adresát více času. Obě tyto podmínky jsou pak při telefonické komunikaci splněny docela stexxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxtronickou poštou však xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxi komunikuje bez elektronického podpisu. Je tu úzká souvislost se spotřebitelským právem, které komunikaci elektronickou poštou staví na roveň písexxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
(Písemná nabídka vůči nepřítomnému)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxa v tomto směru sama nic neříká, je velmi významné zejména z důvodu vázanosti navrhovatele nabídkou. Není však zcela jasné, zda za akceptační lhůtu je třxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxo by to, že nabídka by v této přiměřené době nemohla být odvolána, pokud by taková možnost nebyla v nabídce výslovně vyhrazena. Do značné míry by se tak omexxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxa, či alespoň ztratila účinnost). Tím by ztrácelo smysl ustanovení § 1736.
2.
Nabízí se proto možnost jiného výkladu, podle něhož tato přiměřená doxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxtní se § 1743 ohledně pozdního přijetí. Tento výklad podporuje dikce § 1738 odst. 1 o tom, že nelze odvolat nabídku "ve lhůtě určené pro její přijetí". Sxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xýznamu, ve kterém jinak zákoník slovo doba poměrně pečlivě užívá).
O tomto výkladu tak podle našeho názoru nelze rozumně pochybovat. Škoda jen, že nebxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
3.
Jestliže podle zkoumaného ustanovení lze nabídku přijmout jenom v akceptační, resp. přiměřené lhůtě, nelze ji
a contrario
přijmout později a § 1xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xtráty způsobilosti navrhovatele.
4.
Neodvolatelnou nabídku nelze podle § 1738 odst. 2 odvolat. Zůstává nerozřešena otázka, co se stane s neodvoxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx již zaniká.
5.
V tomto směru je inspirující Gandolfiho návrh, který v čl. 14 odst. 2 říká, že nabídka si zachovává účinky až do okamžiku, kdy je odvoláxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxa akceptační lhůta, a není-li stanovena akceptační lhůta, pak uplynutím rozumné lhůty s přihlédnutím k povaze věci, zvyklostem a rychlosti komunikačxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx. Závažnější je, že také dosavadní úprava v § 43b zák. č. 40/1964 Sb. upravila zánik návrhu, i když je neodvolatelný, uplynutím akceptační lhůty nebo přxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxato a proč byla vytvořena nová mezera v právní úpravě. Občanský zákoník zná jenom zrušení nabídky, její odvolání a zánik z výše zmíněných důvodů (§ 1739xx
xx
xxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xůvodní
oferent
druhou stranu o (re)akceptaci takové opožděné
akceptace
uvědomí, což může učinit i ústně nebo konkludentně, bez ohledu na formu smloxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xkutečností, které společně vznik smlouvy způsobují. Mlčení zákonodárce tak lze považovat xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxoník obsahoval, aniž by to komukoli vadilo.
7.
V § 1735 není řešena otázka nových způsobů komunikace, jak o tom již byla výše učiněna zmínka, tedy zexxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxkkoli pravidelně nebudou splněny požadavky písemné formy uvedené v § 561 odst. 1. Opět lze jen litovat pregnantnějších formulací dosavadní úpravy.
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx budeme moci s jistými obtížemi dovodit z § 1782 odst. 2, neboť tu půjde o nabídku veřejnou a bezodkladnost bude lhůtou "přiměřenou povaze veřejné nabídkxxx
xx
xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxem.
(Neodvolatelná nabídka)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
Naxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xe zvyklostí, anebo - ve všech ostatních případech - jako odvolatelnou. Ani odvolatelnou nabídku však nelze odvolávat libovolně, nýbrž, jak plyne z násxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxo obou stran. Vyvození neodvolatelnosti z předchozí praxe nebo zvyklostí se také opírá o vůli stran a nevylučuje, aby navrhovatel překonal tuto předchxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxím doručením) a další § xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxrhovatel vyhradil.
2.
Výstižnou definici neodvolatelné nabídky obsahuje Gandolfiho návrh (čl. 17 odst. 1), když říká, že neodvolatelnou je nabíxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xztahů mezi stranami nebo podle jejich jednání, obsahu klauzulí nebo podle obyčeje. Druhý odstavec upravuje neodvolatelnost na základě dohody stran. xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx PECL koncipuje úpravu poněkud odlišně, i když výsledek není příliš vzdálen účinku návrhu Gandolfiho skupiny. V čl. 2:201 odst. 3 říká návrh PECL, že odvxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xe její adresát mohl rozumně věřit v její neodvolatelnost a jednal-li v důvěře v nabídku. Tak tomu bude v případech, kdy nabídka výslovně nezmiňuje neodvxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxvolání nabídky v akceptační lhůtě, pokud si to v ní autor vyhradí (§ 1738 odst. 1 věta první). PECL takovou možnost výslovně nedeklarují, avšak
dispozixxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxli výhrady stanoví, že "ji lze odvolat, uveřejnil-li navrhovatel odvolání před přijetím veřejné nabídky způsobem, kterým byla veřejná nabídka uveřexxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx x
xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxé. Přikláníme se k druhé variantě, neboť pro omezení autonomie vůle odpovídající variantě první nevidíme rozumný důvod.
Zrušení nabídxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xrušení nabídky.
Nabídku lze odvolat, má-li ji druhá strana již ve svém držení a rozhoduje-li se o přijetí nabídky, ale ještě ji nepřijala. Se zřetelex x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx
xxerent
takové právo v nabídce výslovně vyhradil). Stejně tak je vyloučeno právo oferenta nabídku odvolat, prohlásil-li on sám v nabídce, že je neodvolxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxjde-li projev vůle zrušit nabídku oblátovi nejpozději současně se samotnou nabídkou.
Obecně platí, že nabídku lze odvolat vždy, dojde-li odvolánx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxt. 2 na tuto obecnou úpravu poukazuje v zájmu srozumitelnosti, neboť jinak by mohla vzniknout pochybnost, zda ji lze vztáhnout i na neodvolatelnou nabíxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxohlášení, že nabídku přijímá. K takovému odvolání však není možné přistoupit kdykoli, protože výluka platí pro akceptační lhůtu (opět s výjimkou, že sx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xenom vymezením rámce, odkdy nabídka vstupuje v účinnost, protože teprve poté občanský zákoník mluví o odvolatelnosti, zatímco předtím jde o zrušeníx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxxx xxxxhl seznámit. Je to podobné, jako kdyby
oferent
sepsal neodvolatelnou nabídku, ale neodeslal by ji, zůstala by v jeho psacím stole. Takový akt by nevyvoxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxátovi dojde, i když až po projevu vůle, který zákonodárce nazývá zrušením. Adresát se s ní seznámí, ale bude neúčinná, protože ještě předtím byla autorex xxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxo návrhu. Dosavadní úprava xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxních následků projevu, zatímco odvolání se vztahuje na již účinnou nabídku.
3.
Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. upravuje možnost odvolání právnxxx xxxxxxx x xxxxxx x x xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxení:
Odvolání nabídky
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
vxx x x xxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxyhýbá se ovšem protismyslnému sousloví "neodvolatelnost odvolatelné nabídky"). Obdobné řešení obsahují i evropské návrhy nebo pravidla UNIDROIT (xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x
xxxxxxxxx
xx xxx xxxx xxxmyslet, zda bude akceptovat.
2.
Druhá věta zdánlivě větě první odporuje, protože z ní vyplývá, že je možné odvolat odvolatelnou nabídku až do odeslxxx
xxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xeurčují žádnou akceptační lhůtu nebo které deklarují svou odvolatelnost i během akceptační lhůty. Přestože úprava § 43a odst. 3 a 4 zák. č. 40/1964 Sb. xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxna až do
akceptace
, a teprve v dalším odstavci potom dodávají, že "nabídka však nemůže být odvolána a) jestliže určí stanovením akceptační lhůty nebo jixxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxnost.
3.
Deformační posun přes dva texty vedl k tomu, že občanský zákoník prohlašuje nabídku, která určuje akceptační lhůtu, za odvolatelnou, ačxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxi jí zároveň odvolatelnost upírá. Je představitelný i jiný výklad, kdy bychom skutečně všechny nabídky považovali za neodvolatelné v akceptační lhůtx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxou těch, jež výslovně prohlásí, že mohou být kdykoli odvolány. Takový výklad je ovšem nutno odmítnout.
4.
I kdyby si nabízející strana vyhradila odxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxé, co byla akceptována. To je další význam druhé věty. Při nepozorném čtení se může zdát, že jde o samozřejmost, protože po doručení
akceptace
již vznikxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx tkví v tom, že doba odvolatelnosti končí již odesláním
akceptace
, nikoli až jejím doručením, kterým smlouva teprve vzniká. Je to odchylka od principu vxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxx xefinitivně rozptyluje výše naznačenou výkladovou pochybnost o odvolatelnosti nabídky, která neurčuje akceptační lhůtu. Pokud by i zákonná akceptaxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxní akceptační lhůty je nutno vyjádřit odvolatelnost v rámci této lhůty, v nabídce neobsahující lhůtu naopak neodvolatelnost.
(Zánik nxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxravidla smrtí některé ze stran závazkového vztahu, nýbrž přechází na dědice věřitele či dlužníka. Totéž musí platit i pro právní důsledky i ve vztahu k nxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxastnosti jedné či druhé smluvní strany. Podává se z povahy věci, že stejné právní důsledky návrh vztahuje i ke ztrátě svéprávnosti.
Výklad:
K odst. 1
xx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxěno v souvislosti s § 1735 a 1738, protože nabídka, jak plyne z kontextu, zaniká také marným uplynutím akceptační nebo přiměřené lhůty. V těchto případxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxx1964 Sb. Ten ovšem přiřazoval ještě třetí důvod spočívající v odmítnutí nabídky nyní obsažený v prvém odstavci zkoumaného ustanovení.
2.
Jestlixx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx x xxmořádnou možnost opožděné
akceptace
(§ 1743). Znamená to, že i takováto "zaniklá" nabídka ještě může mít určité právní účinky, přestože to je jenom výxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxky začne chovat). Tuto výjimku je možno chápat jako fikci včasného přijetí a v tom směru koncepci zániku nabídky nenarušuje. Případně je možno chápat poxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
x xxxhého odstavce vyplývá, že smrt navrhovatele nebo ztráta jeho způsobilosti kontrahovat nemusí mít za následek zánik nabídky. Zánik nabídky může vyplyxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxlouvy zanikl, přestože nejde o závazek intuitu personae, jímž jsou závazky osobní povahy (závazek napsat knihu nebo zahrát hudební skladbu).
Pxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
První a druhý odstavec přejímají úpravu dosud platnou.
Třetí odstavec vyjadřuje po vzoru návrhu CEC a některýxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxční prohlášení nepodstatně odchyluje od oferty. Podle stávající úpravy se posuzuje např. situace, kdy
oferent
prohlásí "nabízím 100 ks za 1000 Kč" a oxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxa, jíž byla
oferta
adresována, činí nový návrh. Podle navrhované úpravy naopak i takto dojde k uzavření smlouvy, ledaže to
oferent
předem vyloučí nebx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxu obecné úpravy právních jednání v obecné části (§ 570), a proto není v této partii návrhu zvlášť zdůrazňováno.
Výklad:
K odst. 1
1.
Prvý odstavec vxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xkruhu osob. V takovém případě je akceptantem kdokoli z takového okruhu. Přijetím se rozumí včasný souhlas. I v tomto případě tedy zákonodárce vyslovil xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x x xxxx x xxxxxxtu s dalšími ustanoveními (např. § 1742) vyplývá, že smlouva vzniká až okamžikem doručení
akceptace
, což potvrzuje také důvodová zpráva. To není jedinx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxmnými, a v tomtéž ustanovení dokonce formuluje pravidlo, že tam, kde není nutná výslovná
akceptace
, nastávají účinky smlouvy již doručením nabídky. Čxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxe
dojde navrhovateli. Toto řešení přijalo i německé právo, principy UNIDROIT, Rakousko, státy severní Evropy, Nizozemí atd. (viz lit. č. 1). Principx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxx xěta vyslovuje významný právní princip, z něhož vyplývá, že mlčení není možno zásadně považovat za projev vůle. Slova "samo o sobě" naznačují, že za určixxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xx xlčení v kontextu dalších okolností, jak upřesňuje § 1744.
4.
Důležitou otázkou je, zda je druhá věta
dispozitivní
. Domníváme se, že ano. Přitom je txxxx xxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxké dřívější dohody, nejspíše v podobě rámcové nebo jiné přípravné smlouvy. Jinak řečeno, není možno dohodnout se o relevanci mlčení mlčením. To ovšem bxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxx xruhé straně obsah své vůle. Taková předchozí dohoda bude muset alespoň obecně vymezit obsah takto uzavírané smlouvy, který pak bude mlčky přijímanou oxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
x xxxxx x x x
xx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xylo již mnohé řečeno v souvislosti s § 1726. Na tento výklad xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx protože stejně jako předchozí převzetí čl. 19 v § 44 zák. č. 40/1964 Sb., i zde jde o úpravu obecnou pro všechny smluvní typy, a nelze tudíž převzít to, co se xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxvidlo, že přijetí musí být v souladu s nabídkou, aby vznikla smlouva, a občanský zákoník se tak přihlašuje ke koncepci uzavírání smluv dohodou o celém oxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxdmínky nabídky. I takové nepodstatné odchýlení však může navrhovatel odmítnout, stane-li se to ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Závěrečná část třetíxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxvaha ustanovení o výjimce z pravidla druhého odstavce. Třetí odstavec posouvá dosavadní úpravu (jíž odpovídá druhý odstavec) k větší pružnosti v soulxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxnost samotné změny nebo podstatnost měněného prvku obsahu? Jinak řečeno, splní tuto podmínku například "nepodstatná" změna ceny? Jsme přesvědčeni, xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxo výklad podporuje i nahlédnutí do Gandolfiho návrhu, kterým je text inspirován, kde se hovoří o změně, která "podstatně nemění nabídku, když se týká maxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxný význam alespoň pro jednu ze stran, bylo by třeba použít § 1726 v interpretaci vyložené výše a odpovídající § 154 a 155 BGB.
Z literatury:
1. Rouhxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxnová,
DrSc.
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxerá se přejímá s funkčním doplněním převzatým z návrhu CEC.
Výklad:
1.
Je sice možno věřit důvodové zprávě, že ustanovení je inspirováno čl. 12 Ganxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxaného více osobám smlouva uzavřena v místě a v okamžiku, kdy se
oferent
seznámí s akceptací některé z těchto osob, pokud z obsahu oferty nevyplývá, že smxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxí z akceptací.
2.
Vidíme, že § 1741 se akceptací jednou z množiny adresátů vůbec nezabývá stejně, jako neřeší otázku místa vzniku smlouvy. Poslednx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx smlouva vznikne, bude-li akceptovat oferentem určený počet osob. Může to tudíž být i jenom jediný adresát, jak o tom mluví Gandolfi. Ke stejnému závěru xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx k uzavření smlouvy, z níž jsou oprávněni a povinni jen navrhovatel a tato osoba, jestliže je z následného chování navrhovatele zřejmé, že již nemá v úmysxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xůči dalším adresátům, kteří ve lhůtě neakceptovali, nabídka zanikla (§ 1735).
3.
Předmětem tohoto ustanovení není veřejná nabídka ve smyslu § 178xx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxzhodující, jaké postavení v budoucím smluvním vztahu tyto osoby budou mít. Může tak jít o mnohostrannou smlouvu, kde plnění budou vzájemně spjata, ale xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxtahu může být hierarchická, tzn. že vedle gestora budou figurovat i nižší dodavatelé apod.
4.
Pokud jde o "okolnosti, za nichž byla nabídka učiněnaxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxretace
právních jednání dle § 555 a násl.
Z judikatury:
1. Je-li návrh na uzavření smlouvy určený více osobám přijat jen jednou z nich, dochází k xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxu předkládat návrh dalším v něm původně označeným osobám.
2. S listinou, která obsahuje dvě vzájemně podmíněné smlouvy s různýx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx navrhovatele (oferenta) je, aby všechny osoby, kterým je návrh určen, se staly stranou smlouvy (§ 44 odst. 3 obč. zák.).
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxlo plyne již z obecných ustanovení o právních jednáních (§ 572). Zde se opakuje z toho důvodu, že bylo znovu zdůrazněno již v ustanovení o možnosti odvolax xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxosti, zda taková možnost existuje.
Výklad:
1.
Ustanovení o zrušení
akceptace
je symetrické k § 1737 o zrušení nabídky. Jedná se o adresovaný práxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxx
xxxxxxx
xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxm
akceptace
, byla zmínka ve výkladu k § 1740 odst. 1.
2.
V této souvislosti však bude významné posouzení, kdy můžeme mluvit o tom, že určitý projev "doxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxzvedl, ač tuto možnost měl předtím, než se nevyzvednutá zásilka vrátila zpět, je považováno za dojití. I další judikáty staví na koncepci, že k dojití doxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxanovení § 570 zakotvující fikci dojití, jestliže druhá strana vědomě zmaří doručení projevu.
3.
Podle § 573 se uplatní vyvratitelná domněnka doxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx Jestliže nájemci bytu měli objektivně možnost na základě oznámení pošty si vyzvednout uloženou žalobu obsahující výpověď z nájmu bytu a seznámit se s jxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxení zásilky této objektivní možnosti nevyužili. Tímto okamžikem se stal hmotněprávní úkon perfektním.
2. Nedošel-li adresoxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx tzn. v okamžiku, kdy adresát nabude objektivní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle. Od okamžiku dojití projevu vůle do sféry adresáta je právní úxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx, že měl objektivně možnost seznat jeho obsah.
(Pozdní přijetí)
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xd koncepce schválené ve Vídeňské úmluvě o mezinárodní koupi zboží z r. 1980, odrážející se již v platném právním řádu (§ 43c občanského zákoníku).
Výkxxxx
x xxxxx x
xx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx změn. V prvém odstavci je doplněna možnost vyjádřit souhlas s opožděnou akceptací chováním se podle obsahu závazku, tedy konkludentním projevem. Logxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxceptaci je také možno nahlížet jako na novou nabídku, a ta musí být akceptována. Jestliže namísto
akceptace
postačí popsané vyrozumění nebo chování. xxxxxxxxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxivní
usnadnění kontraktace, nikoli o její komplikování. Drží se však také principu, že zásadně mlčení nelze považovat za projev vůle. Proto je nutno vxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xrojevem, který není vázán na žádné omezující podmínky. To je rozdíl oproti úpravě samotné konkludentní
akceptace
v následujícím paragrafu, jež je umxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxet nepříjemnou nejistotu, neboť opožděný
akceptant
nebude vědět, zda smlouva vznikla, či nikoli. Není přitom zřejmé, kde se v tomto případě autoři inxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxx xxx xxxxxch textech. Článek 2:207 návrhu PECL upravuje pozdní přijetí, které může mít právní účinky, jestliže
oferent
neprodleně oznámí, že je považuje za řádxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxle § 1778 odst. 1 při opožděném přijetí návrhu vyhlašovatelem soutěže smlouva vznikne, ledaže by
oferent
bez zbytečného odkladu odmítl vznik smlouvxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxc odst. 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. "ústně nebo odesláním zprávy". V obojím případě to znamená nezbytnost výslovného projevu, což však v novéx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxhradám, jež proti tomuto rozšíření máme, by bylo bývalo správnější říci, že smlouva vznikne, pokud navrhovatel vyrozumí akceptanta výslovně nebo alexxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxah se nezměnil. Vyrozumění o zániku nabídky může být učiněno díky dikci shodné s prvým odstavcem v ústní formě nebo v jiné výslovné formě zákonem neurčenxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xa formu, již má mít samotná smlouva.
6.
Již výše v souvislosti s § 1739 (zánik nabídky) bylo vyloženo, že tato výjimečná možnost opožděné
akceptace
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
Jedná xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xe se
akceptant
podle oferty fakticky zachová. Navržené pravidlo vychází ze stávající úpravy (§ 43c odst. 1 občanského zákoníku a § 275 odst. 4 platnéhx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx, z něhož jinak koncepce uzavření smlouvy vychází. Návrh však mluví jen o účinnosti přijetí. Jedná-li se o případy uvedené v navrženém ustanovení, bude xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx přijímá toto řešení (převzaté rovněž návrhem CEC), avšak jen jako výjimečné, a připouští tento postup jen v těch případech, kdy v tom směru projeví
oferxxx
xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxxk smlouvy faktickým plněním není v českém právu ničím novým. Znalo jej dokonce i právo totalitního období [§ 153 odst. 2 písm. b) hospodářského zákoníku x
xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xýt výslovně uvedena, ale z kontextu by měla být vyvoditelná) nebo z dosavadní praxe nebo ze zvyklostí.
2.
Z § 558 odst. 2 shodně plyne, že ve vztazích xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxt. 4 obch. zák., jenž mluvil o "zvyklostech rozhodných podle tohoto zákona", čímž odkazoval na § 1 odst. 2 obch. zák. upravující aplikovatelnost obchoxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx Obchodní zvyklosti však můžeme do tohoto ustanovení interpretací doplnit, protože právě z § 558 odst. 2 plyne, že obchodní zvyklosti mají ve vztazích xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xřípustnost tohoto způsobu uzavření smlouvy.
3.
Obchodní zákoník obsahoval úpravu zkoumanému ustanovení nejbližší. Rozdíly xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxji chráněny. Kromě podmínky některého z pramenů přípustnosti takového uzavření smlouvy jsou zájmy navrhovatele chráněny i tím, že k chování, jež má výxxxx
xxxxxxxxx
x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxvy.
5.
Zákon neupřesňuje povahu akceptačního chování, jenom příkladmo poukazuje na poskytnutí nebo přijetí plnění. Obchodní zákoník konkrétnxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xx. 40/1964 Sb.) se ve zkoumaném ustanovení příliš neotiskuje, přestože i ten podobnou možnost uzavření předvídal. Podle § 43c odst. 1 totiž definoval axxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxání, z něhož lze dovodit její souhlas, je přijetím návrhu." I zde byla stanovena podmínka včasnosti, chyběla však podmínka vyvoditelnosti přípustnosxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxci jako "prohlášení nebo chování", které jasně vyjadřuje vůli uzavřít smlouvu. Tento návrh však v čl. 24 umožňuje i vznik smlouvy konkludentním chovánxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxí tohoto chování ještě před uplynutím akceptační lhůty.
7.
Možnost vzniku smlouvy faktickým plněním zajímavým způsobem relativizuje rozdíl mezx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx, které vzniknou s účinkem pouhého založení závazku, jenž má být plněn odděleným projevem, díky popsané výjimce mohou i tyto smlouvy vzniknout zcela poxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxný navrhovateli, kterým přijímající osoba projevuje vůli přijmout návrh a tak uzavřít smlouvu. x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx se přijímá ... ale i jiným (včasným) jednáním, avšak nikoli opomenutím (srov. § 35 odst. 1 obč. zák.), z něhož lze dovodit souhlas s návrhem.
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxledem k zásadě plynoucí ze současného občanského zákoníku (zejména srov. § 43a odst. 2 a § 43c odst. 2) se navrhuje stanovit již v návrhu generální úpraxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxí navrhované ustanovení, které vychází z myšlenky, že navrhovatel měl a mohl nabýt vědomost o akceptaci návrhu na uzavření smlouvy v okamžiku, kdy mu doxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xe právní jednání vůči nepřítomné osobě účinné od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde.
Je tu také formulována
fikce
, že zmaří-li dojití vědomě druhá straxx x
xxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx x x xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxané ustanovení platit i pro takové úkony, takže v takovém případě dojitím bude okamžik, kdy adresát uslyší projev druhé strany nebo kdy obdrží jeho zněnx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxsti přijetí stejným okamžikem. Dohodnou-li se strany jinak (např. že akceptovat je možno později), nebude se již jednat o režim nabídky upravený § 1734x xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxto ujednání tudíž budeme chápat jako vázané na účinnost
akceptace
, tedy její dojití a v případě jednání mezi přítomnými na seznámení oferenta s akceptaxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xtázkou vzniku smlouvy velmi úzce souvisí také § 1726. Ten upřesňuje pojem ujednání obsahu (srov. výklad k tomuto ustanovení). Na rozdíl od § 1740, který xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxx
x x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxany chtěly dohodnout, ale nedohodly. Za stanovených podmínek může i v tomto případě být smlouva považována za ujednanou a vznikne.
Související ustxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxající osoba projevuje vůli přijmout návrh a tak uzavřít smlouvu. K přijetí může dojít například prohlášením, anebo jednáním.
xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxteli. Projev vůle dojde adresátovi, jakmile se ocitne ve sféře jeho dispozice, tj. jakmile nabyl konkrétní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle.
xxx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxí návrhu, ale jen prohlášení projeveného xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xx xošel návrh na uzavření smlouvy, podepsaný adresátem návrhu.
(R 17/01)
4. Písemné projevy vůle smluvních stran mohou být obsaženy v několika listixxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xx xxxx xxx podpisu uveden, nýbrž až dnem, kdy byly sepsány tyto další listiny obsahující (jakožto nedílné součásti smlouvy) některá smluvní ujednání účastníkůx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxn kupujícím a nikoliv též prodávajícím, je třeba takto vyhotovenou listinu považovat za návrh kupujícího na uzavření smlouvy ve smyslu § 43a odst. 1 občx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxjen písemného prohlášení prodávajícího, jemuž byl návrh určen, nebo jiného jeho včasného jednání (písemného), z něhož bylo možno dovodit jeho přijetx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxx smlouvy
(Základní ustanovení o typech smluv, nepojmenované smlouvy)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxx x xx x xxxxx xxxxx x xx1 platného občanského zákoníku a z § 269 obchodního zákoníku s přihlédnutím k zahraničním právním úpravám. Srovnalá vůle stran vztažená k obsahu smlxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxí práva a povinnosti stran). Uzavřená smlouva xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xlespoň o podstatných náležitostech toho kterého zákonného smluvního typu s tím, že kterákoli ze smluvních stran může prohlásit za podstatnou náležitxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxdnání, k nimž v praxi běžně dochází. Tomu odpovídá konstrukce zákonných smluvních typů. Stranám však nelze bránit v úpravě vzájemných práv a povinnostx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxné smluvní typy. Nepřejímá se výslovná formulace požadavku § 51 platného občanského zákoníku, podle něhož nepojmenovaná smlouva nesmí odporovat obsxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx
Výklad:
K oddílu 3
1.
Dosavadní právní úprava v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. nezahrnovala zvláštní oddíl o obsahu smlouvy. Mezi ustanovenímx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xstanovení (§ 494 až 498) týkajících se práv a povinností ze smlouvy vyplývajících. Terminologie to byla bezpochyby přesnější, protože ve skutečnosti xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xřesněji můžeme říci, že jde vedle obecné charakteristiky zejména o onen obsah závazku, který není obsahem smlouvy. Citovaná ustanovení občanského záxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxě obsah závazku vymezil, řka: "Z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požaxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx existence kauzy, přestože nemusela být vyjádřena (nyní § 1791).
2.
V § 496 zák. č. 40/1964 Sb. stanovil dispozitivně povinnost dodat prostřední jxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxžováno za zálohu (§ 498 zák. č. 40/1964 Sb., nyní § 1807), nejsou obvyklým obsahem úpravy obsahu smlouvy (závazku).
3.
Občanský zákoník č. 89/2012 xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxe o určitý ústup od terminologické přesnosti. Obsah oddílu je tvořen úpravou (§ 1748 až 1750) dodatečného doplnění smlouvy, ve zbytku se týká odkazů na oxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx PECL v oddíle o "obsahu a účincích smlouvy" (účinkem smlouvy je vznik závazku, takže i pod pojmem účinky smlouvy se skrývá nám známý obsah závazku) upravxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xmluvního textu, dále implicitní
obligace
, což je úprava mimořádně významná, simulace, určení ceny, jednostranné určení ceny nebo jiného prvku (odpoxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxo rámce dává úpravě obsahu a účinků smlouvy obdobný obsah, navíc zařazuje úpravu individuálně neprojednaných klauzulí (čl. 9:103) a zneužívajících uxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxm o implicitním obsahu smlouvy odpovídá čl. 1135 stanovící, že smlouvy nezavazující jenom k tomu, co je v nich výslovně vyjádřeno, ale také k tomu, co vypxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx stranami (stejné ustanovení převzal i italský Codice civile), může být zrušena jenom dohodou stran nebo na základě zákonného ustanovení a musí být splxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxsledcích pro třetí osoby. Od struktury zmíněných textů, která je poměrně jednotná, se výrazněji odlišuje BGB, který obsah smlouvy řeší jenom v rámci úpxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxu smlouvy (závazku), ale liší se v tom směru, že je vázán na odpovídající vůli stran, zatímco implicitní obsah závazku plynoucí ze zákona nebo zvyklostí xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxlnit. V § 157 BGB je ale řečeno, že smlouva musí být vykládána v souladu s principem dobré víry a se zvyklostmi. Tímto způsobem dospíváme k obdobnému výslexxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xe smlouva nezavazuje jenom k tomu, co je v ní výslovně řečeno, ale i ke všemu, co vyplývá ze zákona a v případě nedostatku zákonné úpravy ze zvyklostí a ekvixx xxxx xxxxxx
xx
x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran".
9.
Občanský zákoník vedle oddílu o obsaxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx nalezneme také § 1764 a násl. o změně okolností a dále ustanovení o smlouvách ve prospěch a k tíži třetího. Tato systematická disperse úprav překrývajíxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xružnost a překrývání v systematickém řešení úpravy smluv. Náš občanský zákoník do jisté míry k jiným úpravám přihlíží. Projevuje se to v zařazení oddíxx x xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xřevzato do textu smlouvy. Stejně tak je škoda, že úpravu implicitního obsahu smlouvy nalézáme jen v rámci úpravy právních jednání také proto, že toto usxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxeciální dispozice byla potřebná. Ani v úvodním díle o vzniku závazku a jejich obsahu potřebné ustanovení nenalézáme a chybí i mezi zvláštními ustanovexxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxy slovy", tedy pro smlouvy konkludentní. U výslovně uzavřených kontraktů včetně písemných však obsah závazku vždy a nevyhnutelně překračuje, co je exxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxeny ve vůli stran, ale vyplývají z kogentních ustanovení zákonů, jako to sice § 545 říká, co však je významné zejména pro právo smluvní. Vyčlenění úpravx xx x xxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxx xxxx xxxxxdní myšlenka spočívá v tom, že uzavřená smlouva je zpravidla podřaditelná určitému typu smlouvy, jejž zákon upravuje. Kvalifikaci smlouvy jako určitxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxat. Zda jde však o ten či onen smluvní typ, to plyne ze zákonné úpravy a strany nemohou svou smlouvu kvalifikovat odlišně. Tak nemohou strany dohodnout kuxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxí (nepřihlédli bychom k názvu smlouvy a posuzovali bychom ji jenom podle jejího xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxntními zákonnými ustanoveními, veřejným pořádkem a dobrými mravy) volně obsah smlouvy určit. Kvalifikace smlouvy jako určitého typu však vyplývá ze xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx týká druhý odstavec zkoumaného ustanovení.
13.
Význam úpravy jednotlivých smluvních typů, která je převážně
dispozitivní
, spočívá v usnadnění xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xovinností, které je třeba upravit. Zákonodárce jim nabízí pomoc právě v podobě
dispozitivní
úpravy. Jestliže jim takové řešení nevyhovuje, mohou si xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx
xxxxxxxx
x xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx dohodou mohou i kdykoli později smluvní strany svůj vztah modifikovat podle toho, jak jim to nejlépe vyhovuje. Dojde-li však ke sporu, soud bude řešit oxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xmlouvy uzavírané mezi podnikateli, kde budou mít před dispozitivními ustanoveními přednost ještě obchodní zvyklosti (srov. § 558).
14.
Zkoumanx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx k němuž budeme pragmaticky přistupovat jako k posunu, o němž již výše byla řeč, je tak petrifikováno legislativně. Obsahově však o žádnou změnu nejde, txxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxak nemá nic společného s řešením způsobu uzavírání smluv. Taková dohoda sice může ke vzniku smlouvy postačovat, ale jenom za předpokladu, že nabídka žáxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxvním typu a občanský zákoník tuto konstrukci převzal a dokonce i zachoval odpovídající rubriky nad ustanoveními charakterizujícími jednotlivé smlxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxrazeno § 1746 a 1755. Tato ustanovení však mají jiný obsah, zejména druhé z nich se vůbec netýká otázky upravené v § 491 zák. č. 40/1964 Sb.
17.
Citovaxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxvovalo režim smíšených smluv tak, že "je třeba přiměřeně použít ustanovení zákona upravující závazky, které se smlouvou zakládají, pokud samotná smlxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxosti, protože takové smlouvy jsou každodenní realitou a v tomto směru by si úprava zasloužila doplnění, k němuž však nedošlo. Tam, kde mlčení stran ve smxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xbecně užít analogii: nejbližší úpravou obvykle bude právě úprava každého ze smluvních typů, ze kterých je smlouva složena. V mnoha případech ale bude sxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx x xxx xx xx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx občanský zákoník č. 89/2012 Sb. povede k jinému závěru, než jaký vyplýval z § 491 zák. č. 40/1964 Sb.
18.
Problémem je rozpoznat, kdy mlčení naráží xx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxe v právní praxi setkat. Část doktríny, která pojmově mezery v právu odmítá, není zanedbatelná. I my se domníváme, že mezera v zákoně není mezerou v právux xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx x xxx
x xxxxx x
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxní volnosti. Jak již naznačeno výše, v praxi se ovšem toto pravidlo často vykládá chybně. Na jedné straně bývá interpretováno tak, že strany mohou vylouxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxtosti, ačkoli ve skutečnosti jde o jiný smluvní typ, kde se taková náležitost nevyžaduje. Věc je přitom docela jednoduchá. Jak řečeno, to, co zákonodárxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx. Smlouva, která tyto definiční xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x smlouvu daného typu z povahy věci nejde. Bude pak na posouzení konkrétního případu, zda si strany své závazky stanovily dostatečně určitě (pak není důvxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxuvních typů podřadily. K takovému určení se nepřihlédne a smlouva bude chápána jako nepojmenovaná. Bude se řídit ustanoveními o smlouvě, která jí je nexxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxe uvedeném rozhodnutí krajský soud dospěl k závěru, že je třeba na konkrétní smlouvu použít analogicky úpravu smlouvy o úschově. Nebude-li ve smlouvě oxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x x xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxišné dikci.
Z judikatury:
1. Smlouvu nazvanou jako "smlouva o zprostředkování a předání a převzetí výhradního práva dispozice s nemovitostí," xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
2. I. Smlouva o doživotním užívání nemovitosti je nepojmenovanou smlouvou, která nemá věcněprávní účinky; proto nelze ani axxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xvedené smlouvy nezanikají odvoláním souhlasu vlastníka nemovitosti s užíváním nemovitosti.
III. Výkon práva v rozporu s dobrými mravy sám o sobě nezxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxh typů, upravených v občanském zákoníku, řídí se tato smlouva kogentními, a pokud účastníci ve smlouvě nedohodli něco jiného, i dispozitivními ustanoxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxky, může přenechat podnikateli k užívání jen v případě, že se s půjčitelem dohodl, že může přenechat věc k užívání jinému.
III. Smlouva, jejímž obsahem xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxx společník užívá na základě výpůjčky, může přenechat podnikateli k užívání, jen jestliže se s půjčitelem dohodl, že věc může přenechat k užívání jinémux
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx
xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx x xxxonstrukci domu, odkládající dohodu o ceně do budoucna, lze považovat za nepojmenovanou smlouvu.
III. Nepojmenované smlouvy se řídí těmi ustanoveníxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xrganizace poskytuje službu spočívající v tom, že dává občanu za úhradu do časově omezeného užívání uzamykatelnou skříňku, je smlouvou zvláště neupraxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxž se staly smluvní podmínky navržené organizací a přijaté (konkludentně) občanem.
(R 33/83)
7. I. Ujednání fyzických osob, na jehož základě odevzxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxvou inominátní, odlišnou od smlouvy o úschově či půjčce.
II. Práva a povinnosti ze smlouvy se analogicky řídí smlouvou o úschově, není-li mezi stranamx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxbert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
Pro smlouvy, v nichž se někdo zavazuje poskytnout jiné osobě plnění bezúplatně, nelze použít obecné intxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xýraz, byť jako první, ta osoba, která se k bezúplatnému plnění zavazuje, nutno jej v pochybnostech vykládat tak, že se tato osoba chtěla zavázat spíše méxx xxx xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxmi) závazky rozumíme ty, kde druhá strana má povinnost poskytnout protiplnění oproti plnění, které obdrží (§ 1792). V bezúplatném závazku taková povixxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxna hodnota za jinou. Definice jednotlivých druhů závazků včetně úplatných a synallagmatických obsahuje ve velmi jasné redakci francouzský Code civix xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxckém závazku má každá ze stran vůči druhé straně nějakou povinnost, obě strany jsou současně dlužníky i věřiteli. Platí tu
reciprocita
povinnosti plnxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxx x xsynallagmatických závazcích mají ovšem obě strany povinnosti. Věřitel je přinejmenším povinen přijmout plnění a poskytnout spolupůsobení.
4.
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xaždá osoba, která v závazku stojí. Na jedné straně závazku může stát několik subjektů (osob). V takovém případě mluvíme o závazcích společných (srov. § xxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxšem, že by založení takového vztahu bylo čímsi nenormálním, záleží na celém kontextu operace. Ekonomické funkci smluvního závazku v rámci tržního hosxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xe obecným principem závazkového a smluvního práva, je pojmovým znakem
obligace
a také hodnota poskytovaného plnění by měla být na obou stranách zásadxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxa může být různé povahy a různého původu. V tomto ustanovení jde o nerovnováhu uvnitř jednoho závazkového vztahu, která vznikla z nějakého důvodu, od něxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxnomické síly, z postavení na trhu nebo z jejich odlišných znalostí a dalších předpokladů, které se však nemusí promítnout do obsahu závazkového vztahux xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxkon reaguje rozdílně v případě nerovnováhy poskytovaných plnění nebo na druhé straně v důsledku nerovnováhy v postavení subjektů, která má za následex xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxlučně charakter poskytovaných plnění.
Tím nemá být řečeno, že v konkrétním případě nelze uzavřít smlouvu, která by založila závazek nerovný. Smluvnx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxovali svým dětem jakýkoli statek zcela bezúplatně, je možné, aby přítel jinému příteli provedl bezplatně práce nebo poskytl jinou službu a učinil tak vx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx vztahu k druhé smluvní straně apod. Bezúplatná smlouva je tedy svou podstatou nevyvážená a zatěžující více dlužníka než věřitele. Na druhé straně i věřxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx zvláštní interpretační pravidlo směřující ke zmenšení nerovnováhy mezi plněním poskytovaným stranami. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. formulačxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxm dokazování. Ve skutečnosti tak jde toliko o interpretační pravidlo, které je nutno použít v souladu s obecnými interpretačními pravidly § 555 a náslx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxvním jednáním (úkonem), právní skutečností, která zakládá závazkový právní vztah (nepřesně i zákonodárcem nazývaný "závazek") mezi smluvními straxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxouvy ústní. V případě konkludentně nebo ústně uzavřené smlouvy může být porovnání obsahu smlouvy a obsahu závazku poměrně obtížným interpretačním úkxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xaké ze zvyklostí a předchozí praxe stran (srov. i § 545). Zahraniční i praktická terminologie nebývá natolik přesná a smlouva se závazkem a závazkovým vxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxtno korigovat podle kontextu. Vzhledem k tomu, že úplné přesnosti ve vyjadřování nepochybně nikdy nedosáhneme, je nutno spíše pochopit, kde jde o jakox xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
Jedná se o standardní úpravu. Vzhledem k obecným ustanovením o právních jednáních (§ 548 odst. 3) půjde v obou případech o podmínky odkládací.
Výkladx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xomuto ustanovení) projevil autor záměr punktaci nepřipustit.
2.
V § 269 odst. 3 obch. zák. byla otevřena možnost, aby strany dohodu o určité části xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx. navazuje následujícím § 1749. V § 1748 však jde o odlišný případ, kdy doplnění obsahu smlouvy je ponecháno jenom smluvním stranám. Ustanovení § 269 oxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxčné doplnění chápáno jako odkládací podmínka účinnosti smlouvy.
4.
Z právního hlediska však je smlouva již platně uzavřena před splněním podmínkxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx jim povinnost plnit.
5.
Občanský zákoník nepřevzal ani druhou variantu obsaženou v obchodním zákoníku. Podle § 270 odst. 1 obch. zák. se strany xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxadřuje, jak řečeno, záměr nepřipustit
punktace
, tedy postupné uzavírání smlouvy. Na druhé straně se lze ptát, zda v souladu s principem smluvní volnosxx x x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxy v tom, jakým způsobem podmíní svůj právní úkon včetně podmínění vzniku právního úkonu. Koneckonců i § 270 obch. zák. byl
dispozitivní
. Toto stanovisxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxžijí jenom přiměřeně. Jestliže tedy
punktace
není explicitně upravena, neznamená to, že by nebyla možná.
6.
Dodejme ostatně, že rozlišení odklaxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxravy nepožaduje, aby neúplná smlouva již obsahovala všechny podstatné náležitosti. Otázkou je, zda z dosud neúplné smlouvy již přece jen nějaké povinxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xůjde o povinnost nezmařit účel smlouvy (loajalita ke smlouvě) a pravděpodobně i o povinnost v dobré víře usilovat o doplnění chybějících částí smlouvyx xx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x x xxx xxxxxxxxxx xxx xx strany dohodly, že obsah smlouvy bude doplněn. V takovém případě mělo být aplikováno ustanovení o smlouvě o smlouvě budoucí, avšak jenom za předpokladxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxody.
8.
Podle nové úpravy smlouva v případě absence doplnění nemůže vstoupit v účinnost, protože nabytí účinků je vázáno na odkládací podmínku (§ 5xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx strany. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. nepřevzal tuto část věty. Přesto bude v principu třeba na podmínce trvat vzhledem k zásadě rovnosti účastníkx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxx xx xx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxavdovou vyvratitelnou domněnku, ale dispozitivnost ustanovení. To znamená, že strany si jednak budou moci sjednat dojednání zbytku smlouvy jako podxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxdnání.
(Dodatečné určení náležitosti smlouvy)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xebo soud. Také v tomto případě je smlouva uzavřena i bez dohody o určité části. Také v tomto případě jde o odkládací podmínku. Způsob dodatečného určení nxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxsavadního § 269 odst. 3 obch. zák., který pro případ dodatečného určení soudem nebo třetí osobou vyžadoval písemnou formu dohody.
2.
Dosavadní úprxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxtota. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. toto přemostění nepřevzal. Dal přednost přímé úpravě převzetím nebo modifikací některých z ustanovení obchoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx povinnosti (zejména navrhnout doplnění a umožnit je), jejichž porušení musí vyvolat určité následky. Promlčení upravuje § 634.
3.
Porušení dohoxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xřeba dohodnout, kdo o určení třetí osobu nebo soud požádá a v jaké lhůtě. Může to být jedna strana nebo strany obě. Neurčením v přiměřené lhůtě je třeba zřexxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
5.
Kritéria pro doplnění smlouvy uvedená v druhém odstavci odpovídají kritériím uvedeným v § 292 odst. 1 obch. zák. Tato kritéria jsou
relevantní
prx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxzitivnosti ustanovení není vyloučeno, že taková dohoda
relevantní
kritéria modifikuje. Navazující dohodu s třetí osobou může uzavřít jenom jedna zx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
(Nečinnost oprávněného)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklad:
1.
Interpretacx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx ovšem mohou být povinny návrh podat. Není nijak vyloučeno, že si dohodnou i sankce za porušení takové povinnosti.
2.
Doplnění obsahu smlouvy je v § 1xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xá obecně za následek, že právní úkon nenabude účinnosti, zatímco v tomto případě § 1750 určuje jako následek zrušení smlouvy
ex tunc
, xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx lhůtě nenavrhne, což bychom mohli považovat za zmaření podmínky. Bude záležet na konkrétních okolnostech, zda nedostatek návrhu doplnění odpovídá uxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxé by bylo ku prospěchu strany, jež splnění podmínky zmařila), a to by znamenalo naopak nabytí účinnosti smlouvy. Vzhledem k tomu, že § 1750 je formulováx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xx
xxx xxxxxxxxx
x x xxxxx xxxx xxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, došlo by ke zrušení smlouvy na základě zde zkoumaného ustanovení, jež musí být aplikováno přednostně.
3.
Další otázkou již zmíněnou je, jak interxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xavrhnout třetí osobě nebo soudu, popř. druhé straně doplnění (srov. § 291 obch. zák.). Důsledek tu je stanoven pro nevyužití oprávnění, aniž je stanovex xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xmluvní strana povinnost návrh podat, pak se jejím porušením dopouští protiprávního jednání, které zakládá odpovědnost. Bude nutno vystačit s obecnox xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxeno také promlčení práva na určení obsahu smlouvy soudem nebo třetí osobou. Uvedená ustanovení zahrnovala i vznik práva na náhradu škody, jestliže nedxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxdy vyvodit z obecné úpravy, jestliže by si strany dohodly povinnost navrhnout doplnění smlouvy a některá z nich by tuto povinnost porušila.
5.
Sousxxxx xxx xx xx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxávní následek normy. Strany si ovšem mohou dohodnout, že při nepodání návrhu nastane jiný důsledek, např. změna závazku ze smlouvy.
6.
Z ustanovenx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxém případě totiž jedna ze stran musí projevit aktivitu směřující k doplnění smluvních ujednání. Tuto aktivitu můžeme nazývat návrhem. Vzhledem k podoxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxlad by tu byl namístě.
(Obchodní podmínky)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxí. Při stanovení pravidel pro tuto praxi je však třeba odlišit případy vzájemného styku podnikatelů a případy ostatní. Nejedná-li se o právní styk mezi xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx, že tyto podmínky zná. Splnění této podmínky se nevyžaduje při kontraktačním jednání podnikatelů v případech, kdy se odkazuje na všeobecné obchodní pxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxké problémy spojené se situací, kdy jsou při poskytování služeb nebo opakovaných dodávkách zboží vytvářeny dlouhodobé smluvní závazky, trvající časxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxčným výsledkem a na její řešení přišel až při projednávání návrhu ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny. Protože se v průběhu času může projevit nalxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xož bývá u smluv uzavíraných s velkým počtem osob technicky a administrativně komplikované, navrhuje se upravit možnost jednostranné změny obchodnícx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxení snaží zabránit omezeními v něm stanovenými. Krom toho nelze při využití § 1752 pomíjet jak obecné kautely soukromého práva (povinnost chovat se poxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx navrhuje převzít ze Zásad mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT pravidlo čl. 2.20, že takové ustanovení xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxpř. ustanovení vylučující odpovědnost strany za splnění určitých povinností ze smlouvy, ač smlouva sama navozuje rozumné očekávání, že odpovědnost xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxným, špatně čitelným písmem, pokud mění nebo doplňují obsah smlouvy způsobem, který druhá strana nemohla rozumně očekávat.
Obdobná úprava se navrxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxcí pravidla. Pokud ale druhá strana není podnikatelem, musí ten, kdo se vykládacích pravidel dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význxx xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxá více spadalo do rámce problematiky uzavírání smluv, nejedná se v něm o pouhou návaznost na § 273 obch. zák. Skupinu uvedenou § 1751 (až k § 1753) nutno vxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxy se v § 1751 spojují, avšak rozdíl mezi nimi je zásadní.
2.
Možnost odkázat na obchodní podmínky je bezpochyby otevřena (i bez zvláštního ustanovexxxx x xx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxranám známy.
K odst. 1
3.
Ustanovení prvého odstavce doplňuje § 1799 týkající se adhezních smluv. Vymezení pojmu adhezních smluv nalezneme v § 17xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xa podmínky ve smlouvě neobsažené je platný jenom za předpokladu, že slabší smluvní strana s doložkou a jejím významem byla předem seznámena nebo že význxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxtanovení § 1751 stejně jako § 1799 se týká jenom prvých uvedených.
4.
V tomto ohledu je třeba zmínit, že nový zákoník velmi nesprávně pojímá termín xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxy reprografické technologie neumožňovaly jednoduše zahrnout předpřipravená smluvní ustanovení přímo do těla smlouvy. Dnes je ovšem xxxxxxx xxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xak také moderní právní řády chápou pojem "obchodní podmínky" materiálně, tedy tak, že jde o předpřipravená a opakovaně používaná ustanovení, ať už jsox xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxdem, jinak by podnikatelé mohli celé úpravě snadno unikat.
5.
Poslední věta prvého odstavce je interpretační a je variací na téma
lex specialis
dexxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxx xxináší do našeho práva řešení tzv. battle of the forms, konfliktu obchodních podmínek. Jde o situaci v obchodní praxi poměrně běžnou, kde každá ze stran pxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx x xxsledku § 1726 nepoužily ani jedny z odkazovaných obchodních podmínek. Zahraniční právní řády oscilují mezi třemi řešeními: pravidlo "prvního výstřxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxdy (srov. např. čl. 2.1.22 pravidel UNIDROIT nebo čl. 2:209 PECL) třetí uvedenou variantu. Přednost tak nedostává žádná ze smluvních stran, ale z obou dxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xamotné mlčení jednoho dokumentu o otázce ve druhém dokumentu upravené proto k vyrušení takového ustanovení nepovede. Bude ovšem třeba pečlivě rozlišxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx; pak tu bude konflikt a tedy i vyrušení pravidel.
8.
Pravidlo o battle of the forms může kterákoli ze smluvních stran vyloučit (popř. omezit), a to nexxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxkové ustanovení nemůže být obsaženo přímo v obchodních podmínkách.
K odst. 3
9.
Problém spočívá také v definici obchodních podmínek, protože zkoxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxzacemi, avšak vedle toho obsahoval dovětek "nebo jiné obchodní podmínky". V § 1751 první odstavec mluví o obchodních podmínkách, které navrhovatel pxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxu odstavcích jde o rozdílné pojetí obchodních podmínek, protože podle třetího odstavce jde o jakési kvalifikované obchodní podmínky, na něž je možno jxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x návrhu PECL (čl. 2:209 odst. 3) je skutečně odlišné (viz výše), protože se týká ustanovení předem připravených některou ze stran pro neurčitý počet smlxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdní pojem směrnice spočívající v individuálně neprojednané klauzuli ve smlouvě, ale i v souvislosti s obchodními podmínkami se zdržel jakéhokoli vymxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxím pro vztahy mezi podnikateli (B2B). Odkaz na obchodní podmínky vypracované odbornou zájmovou organizací (obsahoval již obchodní zákoník v § 273) nexx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxranná změna obchodních podmínek)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1751
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xřestože nejčastěji půjde o spotřebitelské smlouvy. Takřka výlučně půjde o smlouvy adhezní (srov. výklad k § 1798 a násl.). Více než do kategorie "obsax xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxrannou změnu obchodních podmínek za trvání smluvního vztahu. Praktický život si však vynutil připuštění určitých omezených odchylek.
2.
Není přxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xžívá, takže spíše jenom potvrzuje a dovoluje existující praxi. Jde o přizpůsobení klasických principů kontraktace změněným ekonomickým podmínkám, xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx smlouvy. Nová úprava vychází z představy paušálního souhlasu přistupující strany. U osoby přistupující ke smlouvě, které je předpřipravený dokumenx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxvací je důvěra v silný profesionální subjekt. Smlouvu tak buď nebude číst vůbec, nebo jen velmi zběžně. Přesto její souhlas s neprostudovaným textem nexx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx a spoléhá na to, že text byl připraven v dobré víře či poctivě (srov. § 6). Její souhlas lze pak chápat jako souhlas s každou úpravou, která se udržuje v uvedxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxlasem je kryta i nová verze. Ochranou proti excesům z uvedeného rámce je potom následující § 1753 a rovněž § 1799 až 1801.
3.
Přesto není namístě připxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx že můžeme vyloučit, že šlo o souhlas konkrétní, že si tedy tato strana dokument prostudovala a smlouvu uzavřela právě s ohledem na jeho znění. Proto zákoxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x druhá podmínka připuštění jednostranné změny, a totiž, že jde o smlouvu "zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu". Jen u takové smloxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxx xxxx odpovídáme na otázku, zda k oněm opětovným plněním musejí být zavázány obě strany, či zda stačí, poskytuje-li opětovné plnění jedna z nich: první variaxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxě dána.
6.
Zákonodárce dále ještě požaduje, aby s výpovědí v tomto případě nebyla spojena "zvláštní povinnost zatěžující vypovídající xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxt samotného ujednání o jednostranné změně to nebude mít vliv). Jde o širší kategorii, než jsou sankční ujednání. Může jít i o jakoukoli jinou povinnost, xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxodněnou" cenu nebo uhradit nějaké zvláštní poplatky. Musí ovšem jít o povinnost zvláštní, tedy takovou, která při běžném ukončení smlouvy dána není: txxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxde v této souvislosti
relevantní
také směrnice 93/13/EHS o zneužívajících klauzulích ve smlouvách. Její příloha vypočítává konkrétní druhy zneužxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxhy]. Z tohoto zákazu je však stanovena výjimka:
"Pododstavec j) není na překážku podmínkám, podle kterých si poskytovatel finančních služeb vyhrazuxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxční služby, v případě, kdy je k tomu pádný důvod, za předpokladu, že se po poskytovateli vyžaduje, aby při nejbližší příležitosti informoval druhou smlxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xterých si prodávající nebo poskytovatel vyhrazuje právo jednostranně změnit podmínky smlouvy s platností na dobu neurčitou, za předpokladu, že se po xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxx xx xxxxxicí v zásadě souladná. V konkrétním případě bude přesto nutno zkoumat, zda nejde o úpravu zneužívající.
Interpretace
směrnice Soudním dvorem EU ukazxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxe "v rozporu s požadavkem dobré víry vytváří v neprospěch spotřebitele značnou nerovnováhu práv a povinností stran vyplývající ze smlouvy". Zákaz znexxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx
xxgentní
, neboť jinak by celá úprava nedávala smysl. Tak např. v individuálně projednávané smlouvě, která nepatří k opakujícím se smlouvám v běžném obchxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xez oznámení druhé straně a bez možnosti výpovědi.
K odst. 2
10.
Druhý xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxe možno pokládat předvídatelnou změnu okolností nebo změnu osobních nebo majetkových poměrů podnikatele. Budou-li mít strany sjednánu možnost změnx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx uvedených v odstavci druhém.
11.
Poslední významnou otázkou je vztah ke zvláštním úpravám těchto otázek. V některých - po výtce veřejnoprávních - xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx. č. 458/2000 Sb., energetický zákon (§ 50 a 72), zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (§ 63) nebo zák. č. 284/2009 Sb., o platebním stykx xx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx úprav. Domníváme se, že správné by mělo být druhé řešení: jednotlivé ekonomické sektory nevykazují žádné odchylky, které by zvláštní úpravy odůvodňoxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxvažovala bez zvláštní úpravy za nedovolenou.
12.
V této souvislosti ovšem vyvolává jistou pochybnost § 3029 odst. 2, podle kterého "nestanoví-li xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxích zvláštní soukromá práva". Toto ustanovení nepřímou derogaci zakazuje, není však jasné v jakém okruhu případů: co jsou to ustanovení "upravující zxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxbjektivním (oprávnění). V prvém případě by tak směřovalo k zákonům upravujícím jednotlivá právní odvětví (např. právo cenných papírů, právo duševníxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxména proto, že pod druhou si nedovedeme nic rozumného představit. I v tomto případě ale podle našeho názoru citované ustanovení závěru o nepřímé derogaxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxho).
13.
Srovnej rovněž výklad k § 1790 na s. 140.
Související ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xprávy:
viz u § 1751
Výklad:
1.
Důvodová zpráva udává jako zdroj zde zkoumaného ustanovení čl. 2.20 pravidel UNIDROIT. Ve skutečnosti zřejmě má jxx x xxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxstliže je takové povahy, že ji druhá smluvní strana nemohla ve smlouvě rozumně očekávat, ledaže by s ní výslovně projevila souhlas. Jde o důsledek koncexxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxním souhlasem (učiněným bez podrobného prostudování textu) tak kryta není. Tento nedostatek lze pochopitelně zhojit souhlasem konkrétním, tedy výsxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxde překvapivá
klauzule
, která upravuje otázku, jež se běžně v daném typu smluv při daném typu transakcí neřeší: otázku zcela nesouvisející, nebo otázkx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxka obsahu pak bude překvapivou
klauzule
, která sice řeší otázku očekávatelnou, ale neočekávaným způsobem, nejčastěji nevýhodně pro přistupující stxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx překvapující, neboť ani takové ustanovení nelze bez jejího skutečného souhlasu přistupující straně vnutit.
3.
To, co mohla strana rozumně očekáxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx (splnění této povinnosti lze rozumně očekávat). Z této úvahy plyne v zahraničí často užívané výkladové kritérium, podle kterého je překvapivou xxxxxx
xxxxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxuálně.
4.
Zároveň ovšem musíme přihlédnout i k obsahu předsmluvní komunikace včetně sdělení reklamní povahy, která mohla v přistupující straně vxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxx xxxx x xxxxx také její obsah, jazyk (redakci) a způsob uvedení. Nutno souhlasit s důvodovou zprávou, že v tomto směru bude třeba přihlížet např. i k velikosti písma, xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxaxe takto záměrně ztíženého seznámení se se smluvními podmínkami odporuje principu dobré víry i bez explicitní právní úpravy.
6.
Zmatení mezi typxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxmínkách, ty jsou však podle § 1751 "ke smlouvě připojeny" a nejsou tedy přepisovány do smluvního textu. Principy UNIDROIT nejen, že myslí na skutečné txxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxmplikuje právní úpravu do té míry, že autor považoval za nezbytné upravit prakticky totéž pro smluvní
klauzule
v adhezních smlouvách v § 1800. V praxi mxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxentovaném ustanovení i v ustanoveních o adhezních smlouvách.
(Vykládací doložky ve smlouvách)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxou s jejich významem dobře obeznámeny. Přestože tedy důvodová zpráva věnuje § 1754 sotva tři řádky, nutno dodat, že toto ustanovení dopadá takřka výluxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxuvisí s širokým předmětem úpravy občanského zákoníku oproti zákoníku obchodnímu.
2.
Vykládacími pravidly se rozumí zejména pravidla
INCOTERMx
x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxní vykládacích pravidel vstoupilo v účinnost od 1. ledna 2011. Doložky řeší rozdělení nákladů (doprava, clo, pojištění) a rizik mezi prodávajícího a kxxxxxxxxxx
xx
xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx bezdůvodně boří veškeré dosavadní legislativně technické zvyklosti). Nelze totiž připustit, aby ve smlouvě byla použita doložka odkazující na vyklxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxě snížilo právní jistotu. V případě pochybností tak mohou nanejvýš být použity běžné nástroje
interpretace
smlouvy, což však není totéž jako vyvratixxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xx xxxxxě, co znamenají. Pochybnosti by mohly vzniknout ve vztahu k otázce, které znění vykládacích pravidel měl ten, kdo doložku použil, na mysli, ale i v tomto xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xlatí pro vztahy mezi podnikateli, domníváme se, že použití § 557 není ani v těchto vztazích zcela vyloučeno, jestliže by postup podle § 558 nepřinesl vxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx nebude tak přesně obeznámen s významem doložek.
Související ustanovení:
(Neplatnost xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxrh ustanovení přejímá úpravu rakouskou (§ 937 ABGB). Protože osnova nepřejímá obecné pravidlo § 574 odst. 2 platného občanského zákoníku o neplatnoxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxandardní právní řády ho neobsahují), je třeba pro určité zvláštní okruhy případů volit zákazy speciální. Pokud se jedná o námitku neplatnosti smlouvyx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xmlouvy. Práva napadnout smlouvu s odkazem na absolutní neplatnost se nelze vzdát vůbec (vzdání se práva by v takovém případě bylo neplatné pro rozpor se xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxx
1.
Jde skutečně o ustanovení odpovídající § 937 o. z. o. ("Všeobecná neurčitá vzdání se námitek proti platnosti smlouvy nemají účinku") a důvodová zpxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx možná formulováno podle "socialistického konceptu", na první pohled může takový zákaz vypadat jako omezení autonomie vůle právního subjektu. Lze se xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxze, že vzdání se práva jako důvod jeho zániku (a rovněž zániku mu odpovídající subjektivní povinnosti) přichází v úvahu jenom po vzniku tohoto práva, prxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxx x x xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxvu soluční. Takové pojetí by z důvodů formální logiky vylučovalo vzdání se dosud nevzniklého práva. Přestože ani tento autor nebyl zcela koherentní a uxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxto otázce také výklad k § 1768. Jedná se tedy o další případ prázdné ideologizace.
2.
Obchodní zákoník z roku 1991 však již ze "socialistických koncxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxx. "Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout". Toto ustanovení, které má rovněž zřetelně ochrannxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x něhož vznikla škoda, s výjimkou škody způsobené úmyslně.
3.
Zamyslíme-li se nyní konkrétněji nad komentovaným ustanovením, upadneme nezbytně vx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xedy komentovanému ustanovení rozumět tak, že se otázka platnosti přesouvá do dispoziční sféry stran? Že si lze -
a contrario
- ujednat vzdání se konkréxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxsprávně uvedeno v důvodové zprávě.)
4.
Jsme přesvědčeni, že nikoli. Již Rouček se Sedláčkem ostatně ve svém komentáři k obecnému zákoníku občanskxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx namístě mu přikládat jakýkoli význam. Výklad
a contrario
proto nutno odmítnout a chápat komentované ustanovení jako pouhé konstatování beztak platxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxrými mravy. Vidíme, že v tomto případě jak úvahy formálně logické, tak úvahy materiální ukazují, že zákonodárce nemůže postupovat libovolně, ale musí xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx, což platí právě pro § 1755.
Z literatury:
1. Rouček, Sedláček: Komentář. Díl IV. 1936, s. 186.
Oddíl 4
Forma smlouvy
(Smluvxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxí obecné části návrhu o právních jednáních, podle nichž si každý může k právnímu jednání zvolit libovolnou formu, ledaže je v této svobodě omezen zákonex xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxrma smlouvy musí být zachována, vyžaduje-li to alespoň jedna ze smluvních stran. Pokud jde o změnu smlouvy nebo změnu závazku vzniklého ze smlouvy, stoxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xebo zrušit jen ujednáním v písemné formě, a pojetí platného obchodního zákoníku (§ 272 odst. 2), podle kterého se pro ujednání o změně nebo zrušení smlouxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx úpravou formy právních jednání (§ 564) příklonem k řešení, které zvolil obchodní zákoník a které je vstřícnější praktické potřebě.
Pokud jde o smlxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx lze z něho vycházet jako z důkazního prostředku osvědčujícího obsah smlouvy, chová-li se podle něho i druhá strana nebo nepopře-li jej. Navrhuje se všax xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx-li jeden z nich druhému obsah uzavřené smlouvy v písemné formě, nastupuje právní domněnka, že smlouva je uzavřena s obsahem uvedeným v potvrzení. To má xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xěmto odchylkám nic nenamítá. Totéž právní pravidlo se má uplatnit i v případě, že smlouvu uzavírá podnikatel s osobou, která podnikatelem není, a že obsxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx tento případ se navrhuje upřesnit obecné ustanovení o konkludentních právních jednáních tak, že z okolností musí být nejen zřejmý úmysl stran uzavřít xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xodobným dokladům, jakož i k zvyklostem.
Výklad:
K formě smlouvy
1.
Úprava formy smlouvy se opírá o obecnou úpravu formy právních jednání, jak na tx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xteré je z hlediska způsobu, jímž je uskutečněno (formy), velmi variabilní. Uzavírá-li se smlouva cestou nabídky a
akceptace
, máme tu dva jednostranné xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx Při uzavírání smlouvy ústně za přítomnosti stran nebo telefonicky nezůstane po těchto právních jednáních žádná hmatatelná stopa (nebyl-li hovor nahxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxx
x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxrma) tak mají zásadní důsledky i pro jakoukoli další rekonstrukci smlouvy, pro dokazování, pro změnu nebo zrušení závazku atd. Zásadně v souladu s prinxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxdní ustanovení se týká konkludentně uzavíraných smluv. Zde můžeme vidět návaznost na § 1744, který pokrývá konkludentní akceptaci, zatímco v § 1756 jxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxí uzavření smlouvy, kde ani nabídka není výslovná, je tudíž možné. Věta za středníkem o tom, že se přihlíží kromě chování stran také k ceníkům, veřejným nxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx
xx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxje minimální náležitost, jíž je projevená vůle sjednat konkrétní smlouvu. Je možno si představit takovou situaci při nákupech na tržišti, kde zákazníx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xupní, jejímž předmětem je vybraný výrobek a cena odpovídá štítku nebo samolepce na zboží. Právní režim této smlouvy bude vyplývat ze zákona, z jeho dispxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx odstoupit od smlouvy.
4.
"Přihlédnutí" k vydaným ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům vyjadřuje, jak řečeno, pravidlo pro určení obsahu zxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxto případě splývá s rekonstrukcí samotného právního jednání, které nemá žádný fyzický substrát. Zpravidla také uzavření smlouvy splývá se splněním zxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xejich strany vůbec neuvědomují, že uskutečňují právní jednání. V případě sporu ji bude muset uskutečnit xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx dohodnout na vyloučení takového přihlédnutí beze slov. Je tu tedy spíše technický problém než skutečně
kogentní
povaha ustanovení.
Související xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1756
Výklad:
K odst. 1
1.
Písemné potvrzení obsahu smlouvy je v našem právu novou institucí. Může připomínat xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxli s písemnou formou smlouvy. Ustanovení § 1757 znamená v tomto směru významný posun, protože budeme nadále pohlížet na smlouvu uzavřenou např. ústní xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxí popiratelný. Jeho ustanovení jsou však úpravou zvláštní, která má před § 1757 přednost. O písemnou formu smlouvy se tak bude jednat především v přípaxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxx
xx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxouvy budou zřejmě chápány jako písemná forma smlouvy. Rozlišení nemusí být vždy zcela snadné.
2.
Ustanovení říkající, že xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xylo by např. možno stanovit
dispozitivní
povinnost poskytnout takové potvrzení na žádost, avšak prvý odstavec § 1757 nic takového nečiní. Dispozicx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xe rozlišeno, zda jde o vztahy mezi podnikateli, nebo o vztahy ke spotřebitelům. Z toho by bylo možno soudit, že ustanovení pokrývá obojí, avšak kontext s xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxnikatel je jenom na jedné straně. Takové pojetí potvrzuje důvodová zpráva, která je srozumitelnější než zákonná formulace - v tomto případě mimořádně xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxdeným inspiračním zdrojům, a to novum nepříliš smysluplné: uvedené totiž platí jen pro nepodstatné změny, takže z důkazního hlediska domněnka nic neřxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx
x xxxxxxk to platí i ve vztahu k odchylkám od skutečného ujednání. V tomto ohledu jde vlastně o rozšíření pravidla o modifikované akceptaci zakotveného v § 1740 oxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx písemnou akceptaci od pouhé
konfirmace
dříve uzavřené smlouvy, a že je proto vhodné případnou odchylku v obou případech řešit stejně. Po hříchu ovšem xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxtí druhou stranou) totiž přidává novou - přijatelnost změny pro rozumného podnikatele. Výkladem ovšem lze obě formulace uvést do souladu: sotva si lze xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xako více vysvětlující a toto vysvětlení nám může pomoci i při interpretaci § 1740 odst. 3.
6.
Vzorem pro toto ustanovení pravděpodobně byl čl. 2:210 xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxídá čl. 2.1.12). Toto ustanovení je formulováno xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxmané ustanovení shodně. Citovaný článek je skutečně formulován pro situaci, kdy jedna ze smluvních stran zašle straně druhé (aniž tedy má takovou povixxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxrana bez zbytečného odkladu neodmítne. Ustanovení převzal i návrh Společného referenčního rámce (čl. II.-4:210). Je to tedy řešení obdobné řešení odxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxdy ve vztahu ke spotřebitelům a ani ne vztazích mezi neprofesionály (viz lit. č. 1).
K odst. 3
8.
Třetí odstavec však ukazuje, že záměrem autora předxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxřebitelům, zde ovšem toliko potud, že účinky uvedené ve druhém odstavci bude mít potvrzení učiněné vůči podnikateli (srov. důvodovou zprávu k tomuto uxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxu kontrolu správnosti přijímaných konfirmací.
Z literatury:
1. Rouhette: Principes du droit européen du contrat. 2003, s. 147.
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxad:
1.
Redakčně je nutno prvé větě vytknout, že mělo být řečeno "pro uzavření smlouvy". Při absenci slova "smlouva" působí věta nedbale a je nepřesnáx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xe v souladu s principem smluvní volnosti), ale také prohlášením jenom jedné smluvní strany. Jestliže si tedy některá ze stran písemnou formu vymíní, buxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxávní jistotu stran a při respektování principu dobré víry není žádné ze smluvních stran na újmu. Jedná se tedy o ochranné opatření, jež není důvodu odpírxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxany zavazovat. Vyvrátit by tak bylo možno jenom existenci nebo obsah dohody, což je ale možné vždy a u kterékoli dohody.
4.
Podle § 40 zák. č. 40/1964 Sxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx formy má za následek pouze relativní neplatnost.
5.
Obchodní zákoník upravoval formu v § 272, jak správně uvádí důvodová zpráva. Stanovil jenom, žx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxepsat i jakýkoli jiný zákon) nebo projeví-li některá ze stran takovou vůli. I tuto část je nutno interpretovat šíře, protože dohoda stran o písemné formx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxět v kontextu s § 564, podle kterého v případě zákonem předepsané formy je možno právní úkon změnit jenom toutéž nebo přísnější formou. Jde-li však o formx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx., který bylo možno chápat tak, že pokud písemně uzavřená smlouva neobsahovala ustanovení, že může být změněna nebo zrušena jenom v písemné formě, bylo xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxnání. Její obsah je však shodný. Jedná se o pravidlo poněkud nebezpečné, protože pokud strany opomenou v dohodě o určité formě uzavření smlouvy myslet txxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx v principu dobré víry a zákazu zneužití práva.
7.
Původním zdrojem pro § xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxmná smlouva, která obsahuje ustanovení, že její změna nebo ukončení dohodou stran vyžaduje písemnou formu, může být takto změněna nebo ukončena jen přx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xhování." Dikce úmluvy je tudíž přesnější.
8.
Již v Komentáři k obchodnímu zákoníku (vydaném nakladatelstvím Linde) I. Pelikánová projevovala pxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xostoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku nepřevzal. Jenom v rámci úpravy
novace
a narovnání (§ 1906) vyžaduje písemnou formu v přxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xde ještě o pouhou změnu obsahu trvajícího závazku (např. prodloužení lhůty splatnosti) a kdy již o privativní novaci. Tato otázka není v zahraniční dokxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xřeba vztáhnout režim dohodnuté formy. Druhá věta § 564 tak nebude platit jenom pro formu vyžadovanou "ujednáním stran", ale také pro formu vymíněnou jxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx
xxx
xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxst právního úkonu. Ke stejnému závěru dospějeme ve valné většině případů i nyní užitím § 588, neboť většinou nebude nedostatek formy způsobovat rozpor x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxáhnout i na formu vymíněnou jednou stranou) je možno namítnout neplatnost jenom před poskytnutím plnění.
Související ustanovení:
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx zprávy (k § 1759 až 1763):
Návrh ustanovení o účincích smlouvy je formulován s přihlédnutím k zásadám UNIDROIT, návrhu CEC a k dalším úpravám, zejména xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xrávní poměry osob stojících mimo smluvní strany, a návrh rovněž vyjadřuje zásadu
pacta sunt servanda
. Zdůrazňuje, že obsah smlouvy netvoří jen to, co jx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxem, jako by v tomto oddíle byl upraven implicitní obsah smlouvy, tedy právě to, co jsme již výše postrádali. Navzdory tvrzení v důvodové zprávě však toto xxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx po něm jen zmínka v důvodové zprávě. Je tak možno jenom čerpat z § 545 vymezujícího následky kteréhokoli právního jednání.
2.
Prvé ustanovení oddíxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxe civile o tom, že smlouva je zákonem mezi stranami. Na jedné straně je výrazem autonomie vůle stran, tedy toho, že strany samy si určují, jaká mají platit xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x x xxx
xx
xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xjiž výše zmíněným) vyjadřujícím princip rovnosti stran závazkového vztahu, princip znemožňující, aby jedna strana vnutila svou vůli straně druhé. Zxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxní příliš dobře formulován, protože by mělo být řečeno, že jinak než se souhlasem všech stran lze xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xodmínek (§ 1752), možnost odstoupení od smlouvy, výpovědi nebo také zánik závazku nemožností plnění nebo změna závazku na základě změny okolností (§ 1xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx že smlouva zakládá zákon jenom mezi stranami a zásadně nezavazuje nikoho vně tohoto vztahu. Odpovídá to principu rovnosti stran a autonomie vůle, protxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xdchylkou od principu relativity závazků připuštění smluv (§ 1767 a 1768) ve prospěch třetího (
in favorem
tertii), nikoli již tzv. smluv k tíži třetíhx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxšením smluvního závazku třetí osobě, a možná i § 2910, který se zdá ukládat třetím osobám nerušit možnost splnění smluvního závazku; v tomto druhém přípxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xráva, založení věcného práva k věci cizí). Smlouva je sice převodním právním jednáním, což znamená, že jejím účinkem (právním následkem) je přechod vlxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx je nutno přesně a správně odlišovat. Poněkud odchylná pravidla platí také pro smlouvy, které zakládají právnické osoby (srov. zákon o obchodních korpxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxvící, kdy má smlouva účinky vůči třetím osobám. Je tomu tak totiž při převodu vlastnictví movité věci (u nás zejména důležité, jestliže je nově se smlouvxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxe zkoumané ustanovení v tomto smyslu poněkud mate. Vyvážená úprava by proto vyžadovala zmínit, kdy smlouva působí jenom vůči svým stranám (smlouvy jenxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxlil jenom k úpravě takto útržkovité. Citované ustanovení § 976 o tom, že absolutní majetková práva působí vůči každému, totiž neříká nic o smlouvách a jxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxdá jenom závazky mezi stranami, ale převod xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
(Důsledky absence dispozičního oprávnění)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklad:
1.
K toxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xráv, než má (
nemo
plus iuris ad alium transferre potest quam ipse
habet
), ale jenom o řešení otázky platnosti smlouvy jako právního jednání. Ustanovenx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xřevést právo, jež sám nemá.
2.
Jde vlastně o výslovné vyjádření pravidla o oddělení obligačního a solučního účinku smlouvy, známého v německých zexxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxnost, splnění je právním jednáním zásadně následným a odlišným. Při převodu vlastnictví (kupní smlouva) přechází vlastnictví obvykle až splněním, nxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxx vlastnictví přechází již uzavřením smlouvy a
titulus
a
modus
tak splývají (§ 1099). Toto časové a modální splynutí však nepopírá odlišnost obojího. xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx, nemohlo by k nabytí od nevlastníka přes výslovnou úpravu logicky dojít, neboť smlouva, kterou by se to mělo stát, by byla neplatná.
3.
Případů nabyxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xro případy vícenásobných převodů (jedna osoba uzavře několik převodních smluv) jde o § 1100.
4.
Nepůjde-li o takový případ, zamýšlený věcněprávnx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxého ustanovení přitom není žádná výjimka a platí tedy i pro smlouvy, které mají
translační
účinek; tak je tomu - při nedostatku jiné dohody - nově nejen u xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx úpravy smluvního typu neplyne něco jiného (srov. např. úpravu kupní smlouvy v § 2079; darování může mít a nemusí
translační
účinek podle § 2055). I u smlxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxť při normálním běhu věcí spadají v jedno.
Související ustanovení:
(Obligační a věcněprávní zákaz zatížení nxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxadně působí jenom mezi stranami, jednou z výjimek zákonem stanovených je zřízení věcného práva. Má-li tedy zákaz zatížení nebo zcizení působit nejenox xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxo návrh v čl. 48 stanoví, že závazek nezcizit věc převzatý jednou ze stran je účinný jenom mezi stranami bez ohledu na to, zda třetí osoba (nabyvatel) je, nxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xutora předlohy.
3.
Zákaz zcizení nebo zatížení věci jako věcné právo může vzniknout jako služebnost, protože jde o povinnost něčeho se zdržet (§ 12xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xa tuto možnost směřuje Gandolfiho text), přestože závazky zpravidla charakterizujeme jako povinnosti aktivní povahy směřující k nějakému konání. Zxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx ujednání, kterým se zakazuje zřídit zástavní právo. Zástavní právo je zatížením věci. Ujednání zakazující zřídit zástavní právo může mít účinky vůči xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxci úpravy kupní smlouvy stanoví občanský zákoník v § 2128, že je možno ujednat zákaz zcizení nebo zatížení v rámci prodeje a koupě, a to jako obligaci (odxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx větě komentovaného ustanovení, zda se vztahuje na zákaz obligačněprávní, věcněprávní či na obojí. Domníváme se, že správné je posledně uvedené řešenxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
x xinori ad maius
, musí nutně platit i pro zákaz věcněprávní, který je pro povinného tíživější. I z logického hlediska se zdá, že přípustnost zákazu je formxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx, tak i věcněprávně. Jednak ale jakékoli takové omezení umožňuje jen za značně restriktivních podmínek věty druhé.
8.
Zákaz tak musí být smluven na xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx a víme kdy). Jenže případy uvedené v příkladmém výčtu takto omezeny nebývají a svěřenské nástupnictví být ani nemůže. To tedy znamená, že onou "určitoux xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x
xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxzení "na věčnost".
9.
Skutečným omezením ovšem je požadavek, aby lhůta byla přiměřená zájmu, který se tím chrání, a že tento zájem sám pak musí být lexxxxxxxx
xxx
xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xntenzivní legitimitu zájmu, neboť jde o případy, kdy někdo svěřuje majetek nějakému účelu a chce si tedy zajistit, že tento majetek nebude dále převedex xx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxt podobně intenzivní; takovým zájmem bude zejména zájem věřitele na ochraně majetkové základny, ze které má být uspokojen, to ovšem jen v rozsahu přiměxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxud bychom je totiž chápali tak, že v tam předvídaných situacích lze zřídit omezení bez ohledu na podmínky druhé věty § 1761, požadavek na legitimitu zájmx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxx xxxxně omezeno v případech jiných?
12.
Správný výklad je tak zřejmě takový, že i jinde v zákoníku uvedené případy musejí splnit obecné pravidlo druhé věxx x xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx třetí příklad, doba trvání zastoupení. Jak tomu rozumět? Zastoupení koho a kým? Zdá se, že autoři tu měli na mysli situaci, kdy si vlastník věci ustanovuxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx míří na případy, kdy je vlastník omezován ve svém dispozičním právu, nikoli někdo třetí, jednající na jeho účet: takové omezení pak ani není nutno zvlášxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xomezení": zde by totiž nešlo o povinnost vlastníka věci vůči nějakému oprávněnému, ale o povinnost jiné osoby (zástupce) vůči vlastníkovi věci. Zda měxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
(Rozhodnutí orgánu)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklad:
1.
Toto ustanovení nxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxánu veřejné správy. Zkoumané ustanovení propojuje veřejnoprávní a soukromoprávní prvek a z tohoto hlediska je odchylkou od pravidla vyjádřeného v § 1 xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xeplatná, ale rozhodnutí je předpokladem její účinnosti. V tomto směru se od dosavadního stavu občanský zákoník neodchyluje. V druhém odstavci však oxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxí se dosud měla uplatnit
fikce
odstoupení od smlouvy. Šlo o skutečnou fikci, protože strany ve skutečnosti neodstoupily, ale zákon konstruoval stejnx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx domněnka zrušení smlouvy. Vyvratitelnost tu ovšem budí pochybnosti, protože není jasné, jakým způsobem by mělo být možno ji vyvrátit, protože zrušenx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx otázkou hypotézy, nikoli dispozice. Domněnka je však vyjádřena ve vztahu x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxzitivnosti. Ve skutečnosti tak jde i v tomto případě o legislativně technicky nesprávně formulované vyjádření dispozitivnosti ustanovení.
2.
Řxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxx v devadesátých letech správně rozlišila obligačněprávní a věcněprávní účinky smlouvy (srov. pro oblast vkladu do katastru nemovitostí rozhodnutí Ix xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx myšlence právního státu.
Např. J. Švestka v komentáři k tehdejšímu § 47 zák. č. 40/1964 Sb. proto uváděl: "Nelze za současného právního stavu najít v oxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxčanského zákoníku z r 1964 a jeho původní smluvní koncepce pouze otázkou času."
3.
Je paradoxní, že takové
obsoletní
ustanovení bylo převzato dx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxch judikatorních závěrech a tím i jeho neaplikovatelnosti to ovšem nic nemění.
Související ustanovení:
(Konflikt užíxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxovení xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxictví, tuto část český zákonodárce do komentovaného ustanovení nepřevzal, ale zařadil ji do § 1100.
2.
Užívací a požívací právo je upraveno v § 1283 x xxxxx x x x xxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx právy k věci cizí v rámci věcných břemen služebnosti, která spočívají v povinnosti vlastníka něco trpět nebo něčeho se zdržet (§ 1257), a tzv. reálnými bxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxníku služebnostmi, je možno je nabýt smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením. Lze je nabýt také ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxší otázku zřízení stejného práva ke stejné věci. Jde o případ konfliktních oprávnění, kde zřejmě není možné užívání nebo požívání paralelně dvěma opráxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxužebností", čímž je zřejmě třeba rozumět služebnosti rozdílné nebo i shodné, které vedle sebe neobstojí. Podle citovaného ustanovení není možno zřídxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxosti bylo neplatné. Ve srovnání se zde zkoumaným ustanovením jde o úpravu obecnější, k níž je § 1763 ve vztahu speciality. Toto speciální ustanovení omxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xrávu je rozhodné pro vyřešení otázky priority právě nabytí držby užívacího či požívacího práva, nikoli samotné uzavření smlouvy. Jakkoli tedy toto prxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxme
detence
věci a tím i držby svého práva, riskuje, že jej v tomto předběhne konkurenční oprávněný, čímž své užívací či požívací právo ztratí a bude mít jxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxx
xx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxého § 1100 v tomto případě zákonodárce nerozlišuje mezi věcmi zapisovanými a nezapisovanými xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xohl být popřen tím, že vlastník věc poskytne k užívání či požívání někomu jinému. Do pravidla § 1763 je proto musíme doplnit výkladem. K tomu nám pomůže ixxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx zřizované např. smlouvou nájemní či pachtovní. Ve zmíněném Gandolfiho návrhu jde výhradně o práva věcná. Autoři naší kodifikace ovšem ustanovení zařxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxx xx xxxx x xxxxlu rozšířit jeho působnost i na práva obligační, čemuž odpovídá i sousloví "v tutéž dobu", jež u věcných práv nedává valný smysl.
7.
Nepříjemná situxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxl podle věty druhé. Takový případ budeme muset posoudit jako zneužití práva a první větě odepřít účinek.
8.
Bylo řečeno, že tato úprava užívacího a pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxřízením. Analogické použití § 1763 je možné.
Související ustanovení:
Změna okolností
(Zvýšení obtížnosti plxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxků změny okolností xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxstrukci osnova na příslušném místě převzala) a obchodní zákoník i v ustanoveních o smlouvě o uložení věci. Ustanovení navržená zde akceptují myšlenkxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxx xměru inspiruje čl. 6.2.1. až 6.2.3. zásad UNIDROIT, jejichž ustanovení se zde navrhuje převzít.
Vychází se ze zásady, že smlouva strany zavazuje a žx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxolností takového rázu, že zvlášť hrubě naruší poměr zájmů stran, jak jej každá ze stran při kontraktaci prosazovala a jak tyto zájmy smlouva odráží. To sx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxm nejen při smlouvě o smlouvě budoucí, nýbrž při úplatných smlouvách vůbec. Účinek její nespočívá nutně jen v nároku na zrušení smlouvy, nýbrž se může prxxxxxx x x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxx x xx xxxxx xx xxx x xx xxxx x xxxxí). Na těchto základech byla vybudována doktrína o hospodářské nemožnosti plnění, resp. (správněji) o nedostižnosti plnění, opřená o hledisko dobrýxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxy, že však poukazem na zásadu dobrých mravů nelze založit právo nové. Lze proto mít důvodně za to, že by rozhodovací praxe bez výslovné úpravy, jak je navrxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxaných podmínek bude straně založeno nejen právo domáhat se zrušení závazku, ale i jeho úpravy. Podmínkou je, že změna okolností, která takové právo zalxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx v každé smlouvě. Výhrada tohoto typu však nekryje takovou změnu poměrů, jež byla vyvolána prostým vývojem ekonomiky a trhu, nebo která pojmově spadá do xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxanám ujednat si něco jiného a výslovně zdůrazňuje, že převzetí rizika změny okolností některou ze stran vylučuje její právo domáhat se změny závazku.
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxhip. Pravidla UNIDROIT citovaná v důvodové zprávě tento název nepřekládají xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxlické verzi change of circumstances) formuluje obdobné pravidlo v rámci oddílu o obsahu a účincích smlouvy. Návrh společného referenčního rámce (DCFxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxstil toto ustanovení až do rámce úpravy důsledků porušení smlouvy.
2.
V našem dosavadním právu byla
klauzule
o změně poměrů použitelná především x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxosti plnění jako důvodu zániku závazku. Následná faktická nemožnost plnění znamená, že povinný závazek v žádném případě nesplní. Změna okolností splxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx zanikl závazek uzavřít budoucí smlouvu, jestliže se okolnosti do té míry změnily, že nebylo možno na zavázané straně rozumně požadovat uzavření smlouxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xaké Gandolfiho návrh v čl. 157 nadepsaném "Nové jednání o smlouvě" upravuje podstatnou změnu okolností v zásadě stejným způsobem jako ostatní zmíněné xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxerý může změnit nebo zrušit závazek.
4.
V občanském zákoníku je upravena následná nemožnost plnění jako důvod zániku závazku v § 2006 a násl. Obvykxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xo určené době", dopadá právě na změnu okolností, která nemá tak velkou intenzitu, aby závazek zanikl, která ale je přesto natolik závažná, aby vyvolala xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxivní vymezení, může jít o změnu okolností, která má odlišné následky. Toto kvantitativní odstínění provádí kromě § 2006 také § 1764, jenž upravuje změxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx obtížností plnění, a jenom deklaruje, že závazek trvá. Odchylky od tohoto principu jsou zakotveny v následujících dvou ustanoveních.
5.
Teprve § xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxme v případě lichvy a neúměrného zkrácení, kde se mluví jenom o "hrubém nepoměru". Takový nepoměr bude znamenat přirozeně znevýhodnění jedné ze stran. xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxní, které má tato strana poskytnout. Povšimněme si přitom, že jde o požadavek silnější nerovnováhy, než u lichevních smluv a neúměrného zkrácení, kde sx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxlností. Dodatečnost je vymezena tak, že nemusí jít o okolnost nastalou po uzavření smlouvy, ale stačí, jestliže se odlišné okolnosti staly smluvní strxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxvány, budou jenom namítnuty a druhá strana je buď uzná a na jednání přistoupí, nebo je neuzná a nebude jednat. Prokazování proto přijde na řadu až v případx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx než dispozitivností úpravy. Na takovou klauzuli můžeme nahlížet i jako na vzdání se práva před jeho vznikem, které je podle občanského zákoníku přípuxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxocesním právu, které by mohlo umožnit zrychlený postup, protože hmotné právo asi lepší řešení není schopno přinést. Východiskem může být i rozhodčí říxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxe byla naděje na jejich zlepšení, nebo jde-li o rozsáhlou a náročnou zakázku, bude pravděpodobně přiměřená lhůta delší. Za jiných okolností však může bxx xxxx xxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxi prokázat, co zákon formuluje v § 1765 odst. 1 nebo jestliže smluvní strana převzala nebezpečí změny okolností v souladu s § 1765 odst. 2.
12.
Nemalxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxrií smluv - smluv uzavřených na dobu určitou zavazujících dlužníka na celou dobu jeho života nebo na dobu přesahující deset let. Pokud by bylo možno druhxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxné interpretaci § 2000 řešit, protože první věta umožňuje zcela obecně po uplynutí deseti let domáhat se zrušení smlouvy bez jakýchkoli dalších podmíxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx dalších podmínek? Jedinou možností tak je chápat druhou větu jako právo domáhat se zrušení smlouvy uvedené v první větě, jestliže ještě neuplynulo desxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
(Clausula rebus sic stantibus)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
xxx x x xxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxžení takové dohody. Současně však není pochyb o tom, že k jednání musí strany přistupovat v souladu s principem dobré víry, což předpokládá vstřícnost a xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx (§ 2913), ale porušení principu dobré víry na straně věřitele by mohlo být hodnoceno jako porušení prevenční povinnosti a spoluzpůsobení škody poškozxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxadě, že některá ze stran podá takový návrh soudu.
K odst. 2
3.
Tento odstavec je zvláštním řešením dispozitivnosti. Zvláštností je jednak jednostxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxtí". Toto převzetí bude nejčastěji obsaženo již ve smlouvě, ale může být nesporně učiněno i později a zákon pro ně nepředepisuje písemnou formu. Ta bude x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxrt
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1764
Výklad:
1.
Z výslovného ustanovení druhého odstavce plyne, že není možno návrh soudu podax xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxvrh na zrušení závazku. Zřejmě jde jenom o redakční nepřesnost.
2.
Soud rozhoduje volně a zrušení závazku může řešit k libovolnému datu, zřejmě nikxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxená lhůta pro žádost o zahájení jednání byla v konkrétním případě delší.
4.
Významné je určení začátku běhu lhůty - od okamžiku, kdy dotčená strana zxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxkmile se o tom dozvěděl nebo dozvědět musel. Porušení oznamovací povinnosti je sankcionováno povinností k náhradě škody. Pro změnu okolností je však txxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxnu okolností a věřitel by ji tudíž nemusel zjistit, lhůta pro zahájení jednání by nezačala běžet a právo podat návrh soudu by bylo zachováno.
Smloxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxvodové zprávy (k § 1767 a 1768):
Navržená úprava smlouvy ve prospěch třetích osob vychází z vládního návrhu československého občanského zákoníku z xx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x
xx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xýjimkou z relativity závazku. Jde o smlouvu mezi dvěma stranami obsahující rovněž ujednání, že dlužník bude plnit třetí osobě. Věřitel má právo požadoxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xřesáhne hranici vztahu mezi dvěma smluvními stranami a zasáhne do poměrů osoby třetí. Zpravidla jde o běžnou smlouvu mezi dvěma stranami, k níž se připoxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxář může být zavázán uzavřít smlouvu s osobou třetí, která je konkretizována, případně která ani není určena (viz lit. č. 1, s. 176).
2.
Smlouvu ve proxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxo občanského zákoníku (1937).
3.
Přestože zásadně závazek působí jenom mezi stranami (odchylky od principu byly již zmíněny např. v otázce věcněpxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xruhý tohoto paragrafu. Výjimka je možná, protože třetí osoba je dostatečně chráněna omezujícími podmínkami. Může se totiž jednat jenom o její oprávněxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxéna také podmíněnost obsahem, povahou a účelem smlouvy. V konkrétním případě totiž třetí osoba nemusí mít zájem plnění přijmout, dokonce jí takové přixxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxoba plnění odmítla, aniž půjde o porušení její povinnosti. Jinak řečeno, třetí osobě může vzniknout právo přijmout plnění, nevznikne jí ale nikdy povixxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxní plnění třetímu může podle tohoto ustanovení požadovat věřitel, nikoli tedy třetí osoba.
5.
Teprve druhý odstavec řeší otázku práva třetí osobyx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx i k právu plnění požadovat, hraje smlouva. Poslední věta druhého odstavce ale připouští interpretaci ústící ve vyvratitelnou právní domněnku v závisxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxhybnosti se mohly týkat posouzení, zda podle povahy a účelu smlouvy třetí osoba nabyla práva. Byly-li takové pochybnosti, uplatnilo se pravidlo, že naxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
6.
Smlouva ve prospěch třetího bude uzavírána, jak konstatuje komentář k obecnému zákoníku občanskému, zpravidla v jedné ze dvou možných situací: jxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx totiž bude dvojitá: jednak mezi věřitelem a dlužníkem, jednak mezi věřitelem a třetí osobou. Případný nedostatek kauzy mezi věřitelem a třetí osobou oxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xbohacení věřiteli.
7.
Asi nejsložitější otázkou těchto xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxo náš občanský zákoník je možno říci zcela totéž. Proto také nezbude, než přijmout výklad, který J. Sedláček navrhoval pro obecný zákoník občanský, že xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
x x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxlouva mohla otázku upravit jinak.
8.
Další otázkou je, kdy toto právo třetí osoba nabývá. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. dokonce ani nepřevzal uxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xtatku. Jedinou oporou pro odpověď tak může být smlouva, popř. zvláštní úprava.
9.
Zvláštní smlouvou, která je velmi často konstruována ve prospěcx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx proti věřiteli, také vůči třetí osobě. Tak komentář k obecnému zákoníku občanskému (lit. č. 1, s. 186-187) upozorňuje zejména na námitku nesplněné smlxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxní nevztahuje. Započtení je možno namítnout proti třetímu jenom v případě, že dlužník má dluh vůči třetímu, nemůže ale započíst dluh, který má vůči věřixxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxou)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxikne žádná povinnost. Oprávněný v závazkovém vztahu je obecně povinen přijmout plnění, popř. poskytnout dlužníkovi spolupůsobení. Oprávněný se takx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxž jedná protiprávně. Zákon řeší tuto situaci fikcí, že žádného práva tato osoba nikdy nenabyla. J. Sedláček interpretuje ustanovení § 882 o. z. o. jako xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxdání se něčeho, co ještě nevzniklo. Na tomto místě, jak bylo již výše řečeno, usvědčuje J. Sedláček autory našeho občanského zákoníku a důvodové zprávx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x logickou úvahu, že se nelze vzdát toho, co není, že nemůže zaniknout, co není. Jestliže tedy občanský zákoník opouští toto pravidlo, opouští tím také lxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxř (lit. č. 1) chápal vzdání se jako soluční smlouvu a připouštěl i vzdání se jednostranným adresovaným prohlášením. Z povahy soluční smlouvy je jasné, žx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xJe-li věřitel oprávněn nakládati se svým právem, může se ho také k dobru dlužníka vzdáti a tím závazek zrušiti". Z této formulace je zřejmé, že jde nutně o xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxo vzdáním se práva, které vzniká bez projevu vůle.
3.
Sedláček ve výkladu k § 1444 o. z. o. připustil možnost vzdání se budoucího nároku, jestliže se xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxstuje, jakkoli dosud nedospělé.
4.
Prvá věta tohoto ustanovení je formulována skutečně v souladu s osnovou nového československého občanského zxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxx xxxx x xxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxlo obvyklé. Oproti našemu dosavadnímu právu byla doplněna dispozitivnost ustanovení, takže smlouva může stanovit něco jiného nebo může dokonce něco xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxx
xxlouva o plnění třetí osoby
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
Logický protipól ke sxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx strany vlastním ujednáním nemohou třetí osobu zavazovat, takže zavázán je ten, kdo slibuje, že třetí osoba bude věřiteli plnit. Návrh ustanovení vychxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxetí osoba skutečně splní, co věřitel s dlužníkem ujednal, který pro případ nesplnění zavazuje smluvního dlužníka k náhradě škody.
Výklad:
1.
V toxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxouvy, kterou by byla třetí osoba zavázána něco plnit, jenom poskytuje interpretační pravidlo, že taková smlouva nemusí být považována za neplatnou prx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xx xx xxx ten byl ovšem formulován lépe: "Slíbil-li někdo někomu plnění třetí osoby, platí to za přípověď přímluvy u onoho třetího; zaručil-li se však za výsledexx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxž budí pochybnosti o tom, o jakou smlouvu xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xe ovšem zcela přípustná, vyplývá z ní jenom závazek pro smluvní stranu, ale nemusí to být závazek "přimluvit se". Může to být např. závazek zprostředkovxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx škodu. S porušením povinnosti "zařídit" splnění povinnosti třetí osobou není spojen (dispozitivně) závazek, aby dlužník plnil sám, ale jenom vznik pxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xravidlo značně narušuje jazykový úzus: v běžném jazyce bychom závazek "zajistit, že někdo splní" sotva chápali jako závazek pouhé přímluvy. Ostatně o xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxuvy s formulací "slíbil-li někdo plnění třetí osoby", což je jazykově blízké formulaci "zaváže-li se někdo k tomu, že třetí osoba splní", s níž ale občanxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxojuje s povinností přímluvy, zní spíše jako zaručení se za výsledek.
5.
Redakčně je vztah obou vět naprosto nejasný oproti textu obecného zákoníku xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxnský zákoník věty ve skutečnosti převrací, když nejprve mluví o "zajištění splnění" třetí osobou a teprve poté o "závazku, že třetí osoba splní", přesxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx, že obsahem konkrétního právního jednání je například založení odpovědnosti za výsledek, použitá formulace ale odpovídá větě první. Musí výklad práxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx bylo vůlí povinného známou oprávněnému.
7.
Domníváme se, že takový výklad by odporoval základním zásadám, na nichž zákoník stojí, zejména respekxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxme, je možnost chápat § 1769 jako stanovení obvyklého významu v něm užitých výrazů. Nastoupí tedy jen v případě, že nelze právní jednání vykládat podle xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxstliže v dobách účinnosti obecného zákoníku občanského na našem území byla třetí osoba osobou skutečně nezávislou, dnes jde často o některou z dceřinýxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xemůže zaručit, že ke splnění opravdu dojde. Má ovšem slabší či silnější (např. podle toho, zda jde o jednotně řízený koncern) nástroje k tomu, aby chovánx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxinný odpovídat za způsobenou škodu.
10.
V kontextu skupin společností bude někdy ještě obtížné určit, zda jde o smlouvu o plnění třetí osoby, nebo o xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx, resp. na předcházejících jednáních obdobných, jakož i otázku, zda bylo předpokládáno, že bude ještě uzavírána nějaká smlouva s danou třetí osobou (pxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx
xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxy uzavírání smlouvy
(Dohodnutý postup pro uzavření smlouvy)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.Dx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxé, ale nedochází k ní v praxi vždy. Časté jsou případy, kdy strany tvoří smlouvu společně, případně kdy si dohodnou odchylky od zákonné úpravy kontraktaxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx, než jaký strany zamýšlely. Z toho důvodu se navrhuje stanovit, že dohodnou-li si strany jiný postup pro uzavírání smlouvy, použijí se na takový případ xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx x xxxxx xxxsobům kontraktace. Svým významem se blíží § 1723 odst. 2, který poukazuje na možnost analogického použití úpravy smluvních závazků i na závazky vznikaxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx0 to neříká explicitně. Je-li tedy určitý zvláštní způsob uzavření smlouvy upraven, v té míře se nepoužijí ustanovení obecná o uzavírání smluv. To se txxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx ujednaly. To znamená, že tu nejprve musí existovat nějaká platně uzavřená dohoda takové ujednání obsahující, teprve poté bude možno použít v ní smluvexx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxvu uzavřít i jinak, než výměnou nabídky a
akceptace
, a běžně k tomu také dochází. Zákonnou podmínkou vzniku smlouvy je toliko naplnění požadavků § 1725, xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxo chováním stran, které je dostatečné k projevení shody.")
Související ustanovení:
Z judikatury:
Účinnost přijetí návrhu na xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxu dojde zpět navrhovateli smlouvy (oferentovi); to platí i pro zástavní smlouvu.
Dražba
prof. JUDr.
Irenx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxžimu soukromého práva představuje zvláštní způsob kontraktace.
Výklad:
1.
Dražba je zvláštní formou prodeje, která se užívá poměrně často, a zpxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx (§ 44b až 44i zák. č. 591/1992 Sb.) nebo soudní dražbu v občanském soudním řádu (§ 328 a násl. o. s. ř.) nebo dražbu upravenou v daňovém řádu (§ 194 až 202 daňxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx x x xxxx. 2, § 2 odst. 2 a § 4 zákona č. 174/1950 Sb.), byl nahrazen zákonem o veřejných dražbách č. 26/2000 Sb. (v současné době však již 14x novelizovaným). Zákxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xrováděných na žádost vlastníka. Také nová úprava je koncipována jako obecná úprava dražby jako veřejného jednání uskutečňovaného na základě návrhu. xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx samosprávný celek nebo státní orgán, jde-li o majetek územního samosprávného celku nebo státu.
4.
Dražba prováděná v rámci výkonu soudního nebo sxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxpat ji jako veřejnoprávní smlouvu. Dobrovolnou dražbu prováděnou na základě návrhu oprávněné osoby považujeme za smlouvu uzavřenou zvláštním zákonxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xx xxeba se ptát, jaký smysl a funkci má zkoumané ustanovení § 1771. Dražba je totiž způsobem prodeje, který podléhá vždy režimu stanovenému veřejným právemx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxe veřejnoprávního zákona. Dražba nespadá do rámce smluvní svobody stran, ale podléhá režimu zvláštního zákona. Soukromoprávní ustanovení v občanskxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xrávní bezpečnosti stran, protože by nebylo jasné, ve kterých případech se musí prodávající obrátit na profesionálního dražebníka a kdy si může uspořáxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx při splnění podmínek zvláštního zákona.
7.
Podíváme-li se na instituci dražby historicky, zjistíme, že má svůj původ již ve starověku a znalo ji i řxxxxx xxxxx x
xxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxny. Přestože v současné době dochází k uvolňování režimu dobrovolných dražeb, nedostává se mimo právní regulaci.
8.
Tak např. francouzský zákon z xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxí (termín aukce tu není užit, protože by byl zavádějící) z pojmu dražeb vylučuje negativní definicí, podle níž na rozdíl od dražby vlastnictví při této fxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx x xxxdej, do něhož zasahuje třetí osoba jako zmocněnec majitele, jenž navrhuje přiřčení věci dražiteli, který dá nejlepší nabídku, a to postupem spočívajíxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx (čl. L320-2 Code de commerce).
Osoby oprávněné organizovat dražby musí splnit zákonem stanovené podmínky (čl. L321-4).
10.
Také britské zákonxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí zákonný režim.
K odst. 1
11.
Prvý odstavec zkoumaného ustanovení říká, že smlouva je uzavřena xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xíci v rámci úpravy přechodu vlastnického práva. Z kontextu s § 1099, který stanoví, že vlastnictví k jednotlivě určené věci se převádí samotnou smlouvoxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxlnou úmluvu stran v případě dražby odchylná úmluva možná není, protože by se již nejednalo o dražbu. Rozhodující význam tu má zákon o veřejných dražbáchx xxxx x xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxní dražby" splývá k jedinému okamžiku - udělení příklepu. Nedojde-li k příklepu, smlouva uzavřena není. Přechod vlastnictví je podrobněji upraven § 3x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxtnictví nepřejde. To interpretujeme jako odkládací podmínku, protože k zaplacení ceny dojde za normálních okolností až po příklepu. V případě prodejx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxvedeny na nabyvatele.
K odst. 2
12.
Druhý odstavec se týká průběhu dražby. Zrušení nabídky podáním vyšší nabídky nastává v situaci, kdy nedošlo k pxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, by musel stanovit zvláštní zákon. Ze zákona o veřejných dražbách taková možnost nevyplývá. Nabídkou se v tomto případě rozumí nabídka ceny, kterou dxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy (k § 1772 až 1784):
S drobnými úpravami a s drobnými stylistickými změnami se navrhuje přxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxé obtíže. Nevýhodou těchto úprav je omezení jejich aplikovatelnosti jen na obchodní závazkové vztahy. Z té příčiny se navrhuje upravit oba instituty nx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxx xxx x obchodním zákoníku) vymezující pojmové znaky výzvy, na niž má být úprava aplikována. Úprava se přitom použije na všechny výzvy, které tyto znaky splňuxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx předpokládat, že spotřebitel, který použije internetu (např. facebook), aby zjistil, který profesionál vyhovuje jeho představě o poskytnutí určitxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxení nabídek nebo nevyrozumí ostatní navrhovatele, že neuspěli). Ani případné uznání
dispozitivní
povahy úpravy v tomto případě nepomůže, protože pxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxužně tak, že každá výzva, která je přístupná více osobám současně, je tím uveřejněna. Uveřejněna však není, je-li zaslán dotaz individuálně na adresy sxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx kontextu logicky vyloučena. Tím nemá být řečeno, že by úprava jednostranného právního jednání nemohla být
dispozitivní
(viz lit č. 1). Všude tam, kde xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxfů. Tak zejména § 1773 o obsahových náležitostech podmínek soutěže má také vlastnosti základního ustanovení, které je navíc ještě dále doplněno (viz xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxním zákoníku byla zařazena úprava veřejného návrhu smlouvy před obchodní veřejnou soutěž, zatímco v občanském zákoníku je toto pořadí převráceno. Z xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x 281 obch. zák. Jinak mezi oběma ustanoveními skutečně není žádný obsahový rozdíl, jenom terminologie byla upravena v souladu s celkovou koncepcí občxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxe, je jenom její zvláštní formou, zatímco vyhlášení soutěže nabídce předchází a jde o úkon, jemuž nic v obecné úpravě kontraktačního procesu nekorespoxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xtanoveny obsahové náležitosti výzvy, požadavek uveřejnění (§ 1773), závaznost výzvy (§ 1774) a další její důsledky.
5.
Jestliže adresát výzvy poxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xmlouvě budoucí, avšak nikoli s následkem jasné kontraktační povinnosti jedné nebo obou stran ve prospěch navrhovatele, ale jenom s následkem povinnoxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxlní.
6.
Oproti dosavadní úpravě nejde, jak již bylo řečeno, o zvláštní ustanovení pro obchodní vztahy. Přesto není pochyb, že konkrétní aplikace sx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxjných zakázek (zák. č. 137/2006 Sb.) a koncesí. Praktické využití se bude týkat jednak soukromoprávních vztahů (kde se ovšem častěji používají tendry xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxodej a pronájem nemovitostí).
7.
Pojmové znaky veřejné soutěže jsou dva: vyhlášení neurčitým osobám a cíl spočívající ve vyhledání nejvhodnější xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxsáti nesmějí být konkretizováni, individualizováni. Neznamená to, že by se do soutěže mohl přihlásit kdokoli, omezení však musí být takové, aby vyhlaxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxesované určitému počtu konkrétně určených subjektů, tedy pojmové znaky veřejné soutěže nesplní. Neznamená to ovšem pochopitelně, že by nebylo možno xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxe analogicky, nebo naopak považovat tuto variantu za neupravenou. Nejde přitom o otázku nevýznamnou: analogická aplikace pravidel pro veřejnou soutxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxík č. 109/1964 Sb.) tzv. užší soutěž (§ 356c), která směřovala právě na tyto situace ("Jestliže organizace vyhlásí užší soutěž, mohou se jí zúčastnit jex xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxík ani občanský zákoník již výslovné řešení nepřinesly.
10.
Smysl úpravy tkví v tom, že vyhlašovatel vyhlášením soutěže vede její účastníky k vyxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxy, aby tyto náklady nebyly vynakládány marně. Úprava tak souvisí jednak s institutem předsmluvní odpovědnosti, jednak s potíráním úplatkářství v souxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx míře v soutěži otevřené i uzavřené. Domníváme se proto, že analogická aplikace pravidel veřejné soutěže je namístě.
11.
Předmětem soutěže je určexx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxu volnost výběru (§ 1777 odst. 2). Definičním znakem tak není, že bude návrh vybírán podle nějakých určených kritérií. Veřejnou soutěží je každý případx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xrávu kogentním a dispozitivním (a také o právu heteronomním a autonomním). Pk, 1995, č. 1, s. 1-11.
(Náležitosti vyhlášení soutěže)
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xu není zavedena legislativní zkratka, upravuje prvá věta tzv. podmínky soutěže. Zákon stanoví obsahové náležitosti podmínek. Zkoumané ustanovení nxxx xxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxtanovením" o jednotlivých smluvních typech. Jeho zařazení do obecné části obligačního práva však zabránilo dát mu takovou rubriku. Jeho povaha je všax xxxxxxx x x xxxxx xxxx xxx
xxxxxxxx
x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxa explicitně za
kogentní
(§ 263 obch. zák.). Odpovídající úprava v občanském zákoníku bude interpretována z velké části shodně, ne však bezvýjimečněx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxk.
2.
Povinnost dodržení písemné formy je nutno vidět v souvislosti s § 561 (povinnost podpisu) a § 562 (možnost použití jiných technických prostxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xovinné formy způsobuje neplatnost. Důsledek takové neplatnosti ovšem není zřejmý. Vyhlášení veřejné soutěže má totiž jen povahu výzvy k podávání nabxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxeptovat kteroukoli z nich. Aby neplatnost nějaký význam měla, museli bychom ji rozšířit i na nabídky učiněné na základě takové neplatné výzvy; ty by pak xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxž by chránil účel, pro který je zřejmě požadavek písemné formy stanoven. Proto se přikláníme k restriktivnímu výkladu, který by v tomto případě s nedostxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxá pro uzavření smlouvy, resp. pro splnění závazku. Stejně tak se v úpravě smlouvy o budoucí smlouvě stanoví, že obsah smlouvy je "ujednán alespoň obecnýx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx určen jenom prostřednictvím xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xásad uvedena, lze o nich zřejmě říci, že "měly být dohodnuty". Platila by závěrečná část § 1726, takže by smlouva nebyla uzavřena bez těchto obsahových nxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnky soutěže. Došlo-li by k ní přece jenom, byla by to změna soutěžních podmínek, která je možná jenom podle § 1774 (jestliže si to vyhlašovatel vyhradilxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxení nabídek.
6.
Chce-li však mít vyhlašovatel skutečnou volnost výběru, musí si zachovat i právo odmítnout všechny předložené nabídky a rovněž prxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xudíž mimořádně důležité, aby na tento prvek pamatoval, i když nejde o podstatnou náležitost podmínek.
7.
Dále je třeba určit způsob podávání nabídxx x xxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxy, další dokumentaci, formální úpravu (obálky), formu apod.
8.
Lhůta pro oznámení, kterou nabídku vyhlašovatel vybral, je ve své podstatě lhůtou xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xak jednoznačně "oznámení" koncipuje. Také by to podtrhlo odlišení od skutečného oznámení, o něž se jedná podle § 1779 ve vztahu k účastníkům soutěže, jxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxnutí přijetí nabídky). Z § 1777 odst. 1 plyne, že v podmínkách soutěže by měla být uvedena nejenom lhůta pro oznámení výsledku soutěže, ale také způsob txxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxx xxxavy však směřují proti takovému závěru. Jestliže opomene vyhlašovatel určit způsob oznámení, bude zřejmě možná více méně jakákoli komunikace, o níž jx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx
xxxeptace
.
11.
Způsob uveřejnění podmínek není předepsán a bude záležet na konkrétních okolnostech. V praxi bude zřejmě nejčastěji dnes použit intexxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxjena neplatnost výzvy a že by případně písemnost mohla být extenzivně vykládána jako textová podoba.
(Změna podmínek soutěže nebo zrušxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx odpověď na otázku, jaká je povaha veřejné soutěže, zda jde o jednostranný právní úkon, nebo o smlouvu. Za smlouvu bychom ji mohli považovat, když bychom xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx možnost dodatečných změn, ledaže bychom výhradu jich se týkající v podmínkách soutěže považovali za součást uzavřené smlouvy. Obě pojetí jsou tedy přxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx xxdifikaci, musíme u tohoto ustanovení vidět jeho částečnou dispozitivnost, protože výhrada změny nebo zrušení soutěže je přípustná. Druhá věta však jx xxxxxxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxm právním úkonem, jsou v § 1774 stanoveny jeho právní následky a především rozsah závaznosti xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xoutěže. Z toho plyne, že je také možné, aby si vyhradil zrušení soutěže pro případ, že se nepřihlásí dostatečný počet zájemců nebo jestliže žádná nabídkx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxt této výhrady (již při vyhlášení).
4.
Dojde-li na základě takové výhrady ke změně podmínek nebo ke zrušení soutěže, musí být uveřejněny stejným zpxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xvšak rovněž jenom za předpokladu, že si to vyhradil již v podmínkách soutěže. Opomene-li tak učinit (vyhradit si tuto možnost předem), může se dostat do xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxže nebo pro zrušení soutěže, je zřejmé, že zásadně takové jednání nelze připustit po uplynutí lhůty pro předkládání nabídek. Jestliže však nastane výšx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx která by zvýšila počet oferentů. Přípustnost změn po uplynutí lhůty k předkládání nabídek tak bude muset být zkoumána s ohledem na konkrétní situaci.
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x x x
1.
Příslušná ustanovení obchodního zákoníku jsou převzata jenom s drobnými formulačními modifikacemi. Obsahově se nemění nic.
2.
V prvém odxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxude porovnávat s ostatními nabídkami, protože budou vyloučeny z jiných důvodů než z důvodů větší nebo menší vhodnosti. Vyhlašovatel a rovněž vykladatxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxh soutěže stanovit i požadavky na kompetentnost a spolehlivost podnikatele podávajícího nabídku. Na druhé straně mohou podmínky soutěže dovolit ve sxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxx se nabídka odchyluje od podmínek soutěže (např. nabízí poskytnutí jiného druhu plnění, v jinou dobu nebo za jinak odchylných podmínek) v míře přesahujxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx
x
xx
xxuhý odstavec ukládá vyloučit ze soutěže všechny nabídky, které by byly předloženy po uplynutí lhůty stanovené v podmínkách soutěže (§ 1773). Opožděné xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxlo řečeno, vyhlašovatel povinen vyřadit, takovou nabídku nemůže akceptovat a jeho
akceptace
by byla neplatná. Uvedené neplatnosti by se mohl dovolax xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnout zájemcům vítěznou nabídku k nahlédnutí, takže toto právo zůstává spíše v teoretické rovině.
K odst. 3
6.
Třetí odstavec umožňuje, aby navrhoxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxy neupravují, je ještě otevřena možnost doplnění podmínek soutěže, pokud možnost takového doplnění je vyhlašovatelem v podmínkách vyhrazena (§ 1774xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xohody stran. Normativní prvek tu tedy chybí. Bez výslovné úpravy v podmínkách soutěže žádné právo na náhradu nákladů nevzniká.
7.
Podmínky soutěžx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxa odpovídající výlohám spojeným s účastí v soutěži apod. Nebude-li v podmínkách soutěže tato otázka upravena, mohou vzniknout nejasnosti a spory o velxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxz u § 1772
Výklad:
K odst. 1
1.
Prvý odstavec se formulačně odchýlil od zdrojového § 285 obch. zák., obsahově však jde o shodné řešení. Připouští se oxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xpravit odlišně, aniž zákon říká jak. Obchodní zákoník byl v tomto směru přesnější, protože říkal, že podmínky soutěže mohou umožnit odvolání nabídky x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxe stanovit jednostranně vyhlašovatel. Nejde tedy o odchylku, kterou by si strany dohodly, a ani předkladatel nabídky žádnou možnost vyhradit si odvolxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxutěže účastnit (§ 1775 odst. 1). Ve své podstatě jde o adhezní smlouvu. Uvedené možnosti nabízené obchodním zákoníkem jsou i nadále otevřeny, ale zákox xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxe dovolily změnu nebo doplnění nabídky, avšak nikoli po uplynutí lhůty pro předložení nabídek. Vyloučení změny po uplynutí lhůty je nepochybně
kogentxx
x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x x xxxxx xx
xx
xxxxxxxx xxxxxxk jinak nebyl v tomto bodě xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx stanoveny žádné meze pro úpravu v podmínkách soutěže. Občanský zákoník proto znamená posílení
kogentní
části úpravy, ale děje se tak v souladu s vnitxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxjnému pro všechny. Jenom tak je možné porovnávat nabídky a znemožní se dodatečné upravování nabídek podle okolností nebo dodatečně získaných informaxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxh. zák. (umožňující změnu nabídek v souladu s podmínkami soutěže, které tuto možnost mohly upravit) a která chápala tuto možnost jako úpravu užší soutxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx bude soutěžit v prvém kole o jakousi smlouvu o budoucí smlouvě, která by povinnému ukládala povinnost předložit další, doplněnou nabídku v dalším kolex xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxozitivnosti v popsaném smyslu. Obchodní zákoník obsahoval shodné řešení ohledně opravy chyb.
Z literatury:
1. Kopáč: Obchodní kontrakty. Díx xx xxxxx xx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklad:
1.
V tomto ustanovení je upravena druhá fáze soutěže, kdy vyhlašovatel vybírá z došlých nabídek vyhoxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx, nebude vyhlašovatel v souladu s druhým odstavcem nijak omezen: ono "nejvíce vyhovuje" je nutno chápat zcela subjektivně, vyhlašovatel nebude muset xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxptace
jakékoli jiné nabídky by byla neplatná.
3.
Oproti obchodnímu zákoníku tu zdánlivě dochází k posunu, ale ve skutečnosti řešení není jiné. Pxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxko občanský zákoník akt výběru a akt
akceptace
. Občanský zákoník v § 1777 upravuje výběr a v § 1778 akceptaci. Formulací "vyhlašovatel přijme nabídxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx § 1777 stejně jako předtím § 286 obch. zák. i směšuje výběr a akceptaci, když říká, že "vybere ... a oznámí její přijetí". Tím v souvislosti s etapou výběxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxkoník v následujícím ustanovení (§ 287 obch. zák.) formulací, že vyhlašovatel je "povinen přijmout" změkčil problém, že o přijetí se mluvilo již v § 28xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxu redakcí říká, že "vyhlašovatel přijme nabídku vybranou ...", a tím úpravu přijetí zdvojuje.
4.
Způsob a lhůta (zákon tu správně hovoří o "lhůtě", xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxe § 1773 zmiňuje v souvislosti s podmínkami soutěže jenom lhůtu a nikoli způsob oznámení. V tomto směru § 1777 doplňuje § 1773. V souvislosti s § 1773 byxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xe výraz označující ve skutečnosti formu
akceptace
.
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xlnění, jako je čas (lhůty), kvalita, rozsah odpovědnosti, podmínky a rozsah servisu apod.
(Přijetí vybrané nabídky, odmítnutí všech nxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxvní věta je odkazujícím pravidlem na obecná ustanovení o přijetí nabídky (§ 1740). Akt volby byl proveden podle § 1777, nyní je třeba na jeho základě uskuxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxdepsána a záleží tedy jen na tom, co si vyhlašovatel v podmínkách stanoví.
2.
Ve druhé větě je řešeno pozdní přijetí - i tady by bylo možno odkázat na § 1xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx dojem, jako by oznámení bylo aktem od přijetí odlišným. Tuto formulaci je však nutno interpretovat shodně s § 1743. Na rozdíl od § 1743, z něhož plyne, že pxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxtliže
oferent
nesdělí, že vznik smlouvy odmítá. Nejčastěji to bude v případě, že mezitím uzavřel smlouvu s jiným partnerem. Obecně lze říci, že pro veřxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx vyplývá nezbytnost pečlivého sledování vývoje soutěže a nutnost případné rychlé reakce.
xx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxtnout. Zajisté se však vyskytnout může, jestliže podmínky soutěže takovou lhůtu neurčí. Vznikne otázka, zda jsou takové vadné podmínky soutěže platnx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx a § 586). Jestliže se nedovolají, pak podmínky soutěže budou platné a otázku lhůty bude třeba posoudit analogicky podle obecné úpravy uzavírání smluvx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxost, protože absolutní neplatnost by zřejmě byla výrazně na újmu účastníků soutěže.
4.
Další otázkou je, co se stane, jestliže vyhlašovatel vybraxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, zda vzniká právo na určení obsahu smlouvy soudem obdobně jako v případě porušení povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí podle § 161 odst. 3 o. s. ř. Takxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xrávo na náhradu škody.
K odst. 2
5.
V odstavci druhém uvedené pravidlo, které odpovídá předchozímu § 287 odst. 2 obch. zák., můžeme také formulovat xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx opomene vyhradit si toto právo v podmínkách soutěže, může se dostat do nepříjemné situace, kdy bude nucen akceptovat nabídku, která mu nevyhovuje. Jesxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx druhé straně ovšem není jasné, na co by mohli navrhovatelé žalovat, pokud vyhlašovatel neurčil žádná kritéria výběru: jistě ne na uzavření smlouvy a doxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxně o zvláštní případ předsmluvní odpovědnosti a rozsah škodního nároku posoudíme odpovídajícím způsobem.
(Vyrozumění neúspěšných úxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxují dva akty rozdílného právního významu: na jedné straně oznámení adresované vítěznému účastníkovi, které má právní význam
akceptace
a je její formxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xx79 a odpovídá předchozímu § 288 obch. zák. Zde bychom mohli mluvit o právním významu takového oznámení jako odmítnutí nabídky. Ustanovení má
kogentnx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx vyrozumět neúspěšného uchazeče ve stanovené lhůtě, vznikne mu odpovědnost za škodu způsobenou opožděným nebo neuskutečněným vyrozuměním; pravidlx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxlogie je dovodit nemůžeme.
2.
Je otázka, zda má vyhlašovatel povinnost vyrozumívat i osoby, které podaly návrh smlouvy v rozporu s podmínkami soutxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxílné názory. V § 1775 není zmínka o povinnosti informovat tyto osoby o tom, že jejich nabídka nebyla zahrnuta do soutěže. V souladu s principem dobré vírx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxy by být informovány alespoň po uzavření výsledků. I kdyby tyto osoby napadly soutěž, bylo by možno nanejvýš jim přiznat náhradu škody.
Veřejná nxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxel vázán všemi přijetími veřejné nabídky, pokud nesplní povinnost oznámit příslušným osobám výsledek kontraktačního procesu. To znamená, že navrhoxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxínkami), jejichž původcům neoznámil, že je s ním smlouva uzavřena nebo že se svým návrhem neuspěli. Toto řešení se jeví jako vhodnější, než nutit zájemcx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxel tak bude účinněji motivován k splnění povinností vyplývajících pro něho z jeho volby. Navrhovateli nic nebrání, aby si k oznámení výsledku kontraktxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxzuje na informaci o nově doplněném § 1784 odst. 2, který skutečně nemá předchůdce v obchodním zákoníku, z nějž jinak celý tento úsek vychází. Změn je však xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xprava tudíž nezačíná úkonem, který by předcházel návrhu smlouvy. V tomto případě kontraktace začíná stejně jako podle obecné úpravy návrhem smlouvy. xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx odst. 2 a v § 1733 i v rámci normálního průběhu kontraktace a prohlašuje je buď za běžné návrhy smlouvy, nebo za veřejné přísliby, popř. za výzvu k podáváxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxcné úpravy kontraktace pro všechny případy, kdy je nabídka činěna veřejně? Nebo tu jde o nějaký zvláštní, užší institut?
3.
Ani jedno řešení není idxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxá pravidla - logická v jejich původním kontextu obchodního zákoníku - v takové nové situaci nehodí. Základní problém spočívá v tom, že veřejná nabídka xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xabídky ve smyslu § 1732 x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xterý je konstruován jenom na jeden z nich, naráží na obtížně řešitelné problémy, které v dalším výkladu zmíníme. Zejména tu jde o § 1784 odst. 1, který vyžxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxním akceptantem. To je třeba u nabídky učiněné reklamou či v katalogu dle § 1732 odst. 2 jednoduše nesmyslné. Navíc tato nepoužitelnost signalizuje záxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxem naráží na jiné problémy: jednak bychom museli dovodit nějaké dělící kritérium, kterým bychom rozpoznali, kdy jde o "veřejnou nabídku" dle komentovxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx obecnou úpravu), zejména pravidlo o způsobu odvolávání nabídky (§ 1781). Také odlišná funkce ve vztahu k § 1732 odst. 2 nemusí pokrývat všechny případxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxné pro druhé řešení, museli bychom je s uvedenou pochybností založit na § 1732 odst. 2, který je speciální v tom smyslu, že se týká jenom dodávek zboží nebo xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxst. 2
implicite
vyžaduje, aby "veřejná nabídka" měla náležitosti podle § 1732 odst. 1 a zároveň bychom říkali, že případy zmíněné v § 1732 odst. 2 sicx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx o to, že v případech podle § 1732 odst. 2 ze samotného návrhu neplyne vůle uzavřít smlouvu jenom s tím, kdo přijme první, resp. kdo bude oferentem vybrán. xx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxy v § 1733 poslední větě: jde o projevy směřující vůči neurčitému okruhu osob, které obsahují podstatné náležitosti smlouvy, a jasně z nich plyne vůle nxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxtila jen obecná úprava kontraktace, což znamená, že nabídku lze odvolat jen tak, že odvolání dojde potenciálnímu akceptantovi dříve, než odešle akcepxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxamy učiní prohlášení, že nejde o nabídku smlouvy, ale o pouhou výzvu k podávání nabídek. Ustanovení § 1781, které by pro tyto případy bylo velmi příhodnéx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxx x x xxx1: musí jít o nabídku "uveřejněnou". To tradičně chápeme jako nějaký způsob komunikace v médiích, tedy komunikačních prostředcích obecně určených vexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxx x xxxxérium dosti neurčité. Co například "vyvěšení" na internetových stránkách oferenta? Například § 7 odst. 2 hovoří o informacích, které společnost "uvexxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx chápat v zásadě jako součást prostoru jeho provozovatele (a v případě internetových obchodů jde v podstatě o "provozovnu")? Otázkou pak také je, zda by xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xboží v samoobsluze nebo o umístění vozu taxislužby na stanovišti jako "uveřejnění" může také vzbuzovat rozpaky. Zejména výše zmíněný problém § 1784 odxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx všemi akceptanty, jinak by vznikala jen s tím prvním. V případě vystavení zboží je představa ještě absurdnější. Jak již řečeno, to považujeme za nepřijxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxo institutu, ale, přes své systematické zařazení, pouhým doplňkem obecné úpravy kontraktace pro všechny oferty učiněné neurčitému okruhu osob, jakkxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxdka vyloučeny. Jak uvidíme, v některých místech si taková změna kontextu vyžádá výkladovou úpravu, jdoucí v jednom případě dokonce přímo proti textu uxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx jasné, zda a jaký záměr autor vůbec měl. Lze se obávat, že problém je natolik vážný, aby si vynutil legislativní řešení.
(Odvolání veřejnx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxení upravuje způsob odvolání nabídky ve smyslu § 1738. Na rozdíl od jiných nabídek tak odvolání veřejné nabídky nemusí být doručeno každému, komu byla nxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxant
skutečně dozví).
2.
Otázkou je, zda toto ustanovení představuje také odchylku od pravidel odvolatelnosti nabídky obsažených v § 1736 až 1738x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxáme se, že k něčemu takovému není rozumný důvod. Ustanovení tedy budeme chápat skutečně jen jako úpravu způsobu odvolání nabídky, pokud je odvolatelnáx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxzmiňuje. Konkrétní modalita je tak bezpochyby otázkou volného rozhodnutí navrhovatele, ale musí jít o způsob komunikace, jejž můžeme chápat jako uvexxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxluv kryté § 1732 odst. 2, neodstranili bychom problém, zda je taková nabídka odvolatelná. Přitom použití obecné úpravy také není vhodné. Vzhledem k tomxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxsti na tyto nabídky použili. V takovém případě by jako "uveřejnění" bylo třeba chápat i vystavení zboží či vydání (rozeslání) katalogu. V případě vystaxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu, bude možné stejným kanálem uvědomit adresáty. Pokud ale byl katalog někde vyložen k volnému odběru, nelze se podle našeho názoru spokojit s tím, že odxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxta před jeho akceptací s odvoláním nabídky seznámil (např. adresnou informací, ví-li, o koho se jedná), bude podle našeho názoru odvolání účinné: cílex xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx vyplývá z toho, že zpravidla bude
akceptace
předcházet takové dodatečné informaci, protože zákazník zareaguje mnohdy přímo akceptací. Odvolání po xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxvolání protiprávní a vzniknou odpovědnostní práva. Podnikatel může tomuto nebezpečí předejít, jestliže výslovně vyjádří, že nejde o veřejnou nabídxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x x xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxatelé k nové úpravě, jež měla kontraktaci usnadnit, přistupovat tak, že se ve skutečnosti zkomplikuje a vrátí k dřívější situaci, kdy návrh smlouvy byl xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxkladě veřejné nabídky)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklad:
1.
Zkoumané ustanovení upravuje xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxící povaze smluv, na něž směřuje § 1732 odst. 2. Ukazuje totiž, že jde o způsob kontraktace, kde
oferent
má záměr vybrat z účastníků kontraktace jenom jexxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx akceptací, ale kumulativně stanovil jako podmínku i potvrzení uzavření smlouvy navrhovatelem. Pro vznik smlouvy tak bylo nezbytné akceptovat včas a x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx
x x xxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxní již není pro vznik smlouvy potřebné. Následující § 1783 sice ukládá povinnost oznámení, avšak podle druhého odstavce opožděné potvrzení nebrání vxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxaný § 1783, odlišné však bylo znění § 278 obch. zák.
3.
V čem je tedy rozdíl? Zdá se, že jediným rozdílem je okamžik vzniku smlouvy. Ta podle předchozí úxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx Bude-li ale oznámení opožděné, může se stát, že odmítnutím zanikne
ex tunc
dříve nastalý účinek. Z tohoto rozboru plyne, že předchozí úprava byla logixxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx vzniklé. Novou úpravu můžeme chápat tak, že smlouva vzniká okamžikem doručení
akceptace
, avšak s podmínkou včasného oznámení. Kvalifikace podmínky x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx nutno v zájmu objektivity říci, že ani předchozí úprava nebyla vykládána jednoznačně. Tak L. Kopáč, jeden z hlavních autorů obchodního zákoníku, vyklxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx x xxxxxxáři k obchodnímu zákoníku (nakladatelství Trizonia, 1992) však tentýž autor tvrdí, že "V zájmu právní jistoty však vznik smlouvy není spojen přímo s dxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxním zákoníku. I. Pelikánová v komentáři k obchodnímu zákoníku (viz lit. č. 2) dospěla k závěru, že smlouva vzniká již okamžikem
akceptace
s podmínkou xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xzavření smlouvy.
Oferent
si tak nemůže mezi akceptanty vybrat, čímž se tento institut liší od veřejné soutěže. Jedinou výjimkou je možnost, aby smlouxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xdy zareaguje několik osob současně: pro takový případ je oferentovi poskytována volnost volby mezi těmito akceptanty. Vzhledem ke zřejmé kogentnostx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxx xxxe významné posouzení "současnosti"
akceptace
. Většinou je dnes totiž možné určit přesný okamžik doručení
akceptace
, takže riziko "současných" akcexxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx rozhodného okamžiku (okamžik doručení je automaticky vyznačen např. na faxu nebo v e-mailu).
8.
Druhý odstavec řeší situaci, kde veřejná nabídka xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
1. Kopáč: Obchodní kontrakty. Díl I. 1993, s. 48.
2. Pelikánová: Komentář k obchodnímu zákoníku. Díl III. 2. vyd. 1998, s. 120.
(Ozxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxných v souvislosti s předchozím ustanovením a s § 1780 pro ně platit nemůže, ledaže by podnikatel např. z kapacitních důvodů mohl uspokojit jenom něktexx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x x xxx xxxxx x xxxxx zák. zákonodárce formuloval jasně povinnost navrhovatele slovy "Uzavření smlouvy je navrhovatel povinen potvrdit příjemci..." Jestliže ve zkoumxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xutora takto vyjadřovat právní povinnosti. Na s. 10 důvodové zprávy se k této otázce říká: "Osnova se vrací k tradičnímu vyjadřování, zásadně se vyhýbá nxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxatí", "doručí" atp." Přestože asi nebudeme použitou formulaci považovat za jakýsi zamlčený imperativ, ale spíše za prostý přítomný čas, nebrání to výxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxsti s § 1784 odst. 2, z něhož vyplývá, že sankcí za porušení této povinnosti je vznik smlouvy se všemi akceptanty. I tato sankce je novinkou v právní úpravěx
x xxxxx x
xx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxoníkem. Dojde-li k opožděnému oznámení o uzavření smlouvy, smlouva přesto vznikne. To je základní konstrukce.
Akceptant
však má možnost vznik smlouxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxípadě, že
akceptant
není dodavatel, ale naopak zákazník, informaci o uzavření smlouvy potřebuje. Jestliže nahlédneme do úpravy spotřebitelských sxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxavření smlouvy tu však upraveno není. Přitom potvrzení přijetí objednávky by mohlo mít význam takového oznámení, jestliže bychom v návaznosti na § xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnnost oznámit uzavření smlouvy v důsledku toho může k povinnostem vyplývajícím z úpravy spotřebitelských smluv přistoupit jako další povinnost navíxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxx.
Výklad:
K odst. 1
1.
První odstavec je formulován jako slabší varianta dispozitivního ustanovení. Nenahrazuje vůli stran tam, kde nebyla vyjxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxx. 1), ale s určitým počtem osob, anebo se všemi, kdo splnili podmínku přijetí ve lhůtě podle § 1782 odst. 2.
2.
Bylo řečeno, že pro neadresné nabídky poxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxo schopnosti podnikatele plnit. Tím říká, že podnikatel se zavazuje vůči všem osobám, které akceptují, až do této hranice. Z § 1784 by ovšem vyplývala nxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxít smlouvu se všemi, kdo nabídku přijmou, explicitně vyjádřena nebude a v § 1732 odst. 2 se s takovými případy přímo počítá a zákon je prohlašuje za nabídxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx v § 280 upravoval jenom možnost uzavřít smlouvy se všemi, kdo přijali ve lhůtě v návrhu určené. Varianta, aby smlouva byla uzavřena s určitým počtem osoxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx akceptanty.
xx
xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxách, kde akceptanti jsou odběrateli, by mohlo jít o nekalosoutěžní jednání.
5.
Hovoří-li komentované ustanovení o "lhůtě podle § 1782", chápeme tx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx platit akceptační lhůta, i kdyby žádnou lhůtu explicitně nevyjadřovala. Vyplývá to z § 1782 odst. 2, který nahrazuje přiměřenou dobu ve smyslu § 1735 fxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xhápat jako podmínku vztahující se jak k uzavření smlouvy s pevně určeným počtem osob, tak k uzavření smlouvy se všemi, kdo akceptují.
K odst. 2
7.
Důxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xového odstavce je nepřesná. Sankcionuje totiž nesplnění oznamovací povinnosti bez ohledu na to, že předchozí ustanovení upravují dvě rozdílné oznamxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxi navrhovatel prvou z nich (bylo by možno terminologicky odlišit jako potvrzení vzniku smlouvy), řeší důsledky § 1783 odst. 2. Kdyby nedošlo vůbec k potxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx
xx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxzení (srov. výklad k § 1782 odst. 1). Neoznámení ostatním (odmítnutým) akceptantům je zřejmě předmětem zde zkoumaného odstavce. Vyvodit to však můžemx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xovinnosti (včetně nepotvrzení vzniku smlouvy) spočívající ve fikci uzavření smlouvy vůči všem, kdo přijali nabídku, přestože navrhovatel takovou vxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xapř. uzavřena stejná smlouva o vybudování jednoho mostu s pěti xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx škody, v níž se v praxi situace stejně koneckonců zvrátí. Důvodová zpráva poukazuje na nevhodnost soudního uložení povinnosti oznámit výsledek kontrxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x případě nemožnosti dohody mezi stranami stejně bude muset nastoupit soudní rozhodování. To platí tím spíše, že veřejné nabídky již nejsou omezeny jen xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxěřené době reagovat, že již uzavřel smlouvu s někým jiným, pod právě uvedenou sankcí, je
absurdní
. Půjde-li navíc o inzerát nabízející prodej individuxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxujících, kdo nabude držbu věci. Sankce tak paradoxně může postihnout i nejhbitějšího akceptanta, který o vlastnictví věci přijde.
10.
Na druhé stxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
Oddíl 7
Smlouva o smlouvě budoucí
Základní ustanovení
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxdavek, že v této předběžné (přípravné) smlouvě musí být dohodnuty podstatné náležitosti smlouvy (§ 50a), a tím zákoník vlastně nečiní rozdílu mezi smlxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxtí, že při dobrovolném nesplnění povinnosti uzavřít budoucí smlouvu soud určí obsah smlouvy mezi stranami.
Obdobně xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxší tradice ustupuje na mnoha místech od zákonného požadavku písemné formy. Je všeobecně známo, že každá předepsaná forma projevu vůle ztěžuje právní sxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxatný občanský zákoník ve své původní redakci obecně nevylučoval možnost uzavřít ve většině případů smlouvu o smlouvě budoucí v jiné než písemné forměx xx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxa) i obchodněprávní (§ 289) úprava se při nařízení této formy pro smlouvu o smlouvě budoucí inspirovala někdejším zákonem o právních vztazích v mezinárxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxjména účely spojené se státním plánem, s ochranou socialistického vlastnictví a podobné, na něž se v současné době nebere zřetel. Někteří představitexx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxím. To však není dostatečný důvod pro to, aby se právní úprava vydala cestou byrokratického omezování soukromého styku. Je třeba vyjít z toho, že strany xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxenci nebo platnost smlouvy. Navíc je záležitostí smluvních stran a jejich autonomie vůle, zda si případné riziko potíží s dokazováním uvědomí, vyhodnxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxkem písemné formy zatěžovat projevy vůle stran neplatností, třebaže strany při uzavření smlouvy i při plnění závazku mají vůli splnit, k čemu se zavázaxxx
xxxxxxx
x xxxxxx x
xx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxx xxto smlouva přítomna i v totalitním období. Smlouva o smlouvě budoucí není typem smlouvy, ale je modalitou použitelnou v procesu kontraktace. Za vcelku xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxm širší a zahrnuje i smlouvy rámcové, které vymezují některé podmínky budoucích smluv, popřípadě i způsob jejich uzavírání a i dříve zahrnoval také tzvx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxek vazbu na klauzuli
rebus sic stantibus
, a závazným přípravným charakterem spočívajícím v tom, že zakládá kontraktační povinnost jedné nebo obou strxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxvě budoucí vyvolá situaci, jako kdyby šlo o smlouvu konsensuální. Plnění závazku z přípravné smlouvy (uzavření smlouvy) bude totiž spočívat ve fakticxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xmlouvy. Protože občanský zákoník umožňuje vznik smlouvy faktickým plněním, je možné takto smlouvu uzavřít i v případě konsensuálního kontraktu, buxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxrava byla rozdílná v občanském a obchodním zákoníku. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. rozdíl stírá, což není na škodu věci, protože rozdíl byl spíše nxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx ("Dohoda, že teprve v budoucnosti má býti učiněna smlouva, je závazná jen tehdy, když byl určen i čas uzavření i podstatné kusy smlouvy, a když se mezi tím xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx. Vůbec jest pak naléhati na to, aby takové přípovědi byly provedeny nejdéle do roka od vymíněného času; jinak právo zanikne.") podstatně přesnější, anx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxných případnostech předpisy dané o formě smlouvy hlavní bude vztahovati na
pactum de contrahendo
". O lhůtě však tentýž autor říká, že "Lhůta ta je patrnx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx 1989, ale dokonce i občanský zákoník (§ 654), je dílem až totalitního období, na což se bohužel zapomíná.
4.
Důvodová zpráva věnuje otázce předpisu x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xývoj úpravy. Zákoník mezinárodního obchodu upravoval smlouvu o uzavření budoucí smlouvy v § 119 až 123 a opravdu ovlivnil obchodní zákoník. Předpis pxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x x xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxuvě ze zákoníku mezinárodního obchodu převzal (§ 189 odst. 2 obch. zák.), ale také § 50a zák. č. 40/1964 Sb. písemnou formu uložil. Ústup od této formálxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xoukaz na "byrokratické omezování soukromého styku" byl správný, nebo ne.
5.
Základní ustanovení je
rubrika
, která označuje ustanovení uxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxlouva kvalifikována jako smlouva o budoucí smlouvě, musí obsahovat alespoň části uvedené v základním ustanovení. Znamená to, že musí zakládat závazex xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxo. Obchodní zákoník však povinnost výzvy zakotvil v následujícím § 290 odst. 1 obch. zák. Dalším předpokladem vzniku smlouvy o budoucí smlouvě je dohxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxspoň obecným způsobem a odchyluje se od občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který vyžadoval dohodu o podstatných náležitostech budoucí smlouvy.
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx termínu "předmět plnění" termínem "obsah smlouvy". Poslední uvedený název je širší. Jestliže předmět plnění určený ještě k tomu jenom obecně znamenáx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxekt, který má být prodán. Obsahem smlouvy však budou i modality plnění, tedy i čas plnění, způsob plnění, otázky balení, dopravy, odpovědnosti apod. Přxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxamená menší odchylku, než jak by se mohlo na prvý pohled zdát. Oproti poměrně přesně definovatelnému pojmu předmět plnění je nevýhodou nové úpravy, že oxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x budoucí smlouvě. Nikdo nedovede předem říci, co všechno bude obsahem smlouvy, ačkoli je snadné říci, co má být předmětem závazku. Obsah smlouvy totiž dxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxkované říci, xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xx
Domníváme se ovšem, že při rozumném výkladu lze uvedenou nejistotu odstranit. Je zřejmé, že cílem zákonodárce bylo uvolnit definiční požadavky smlouxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxím "obsahu smlouvy" alespoň obecným způsobem proto budeme rozumět právě alespoň obecné vymezení předmětu plnění, jakož i určení kauzy budoucího závaxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xřeba brát v potaz skutečnou vůli stran a pečlivě odlišit smlouvu o budoucí smlouvě od pouhých punktací: pokud některá ze stran dala při vyjednávání najexxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxmu, budeme předběžnou dohodu považovat za
punktace
ve smyslu § 1726
ipso facto
.
8.
Otázku, jak obecným způsobem může být ještě budoucí obsah smloxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxtě, aby bylo možno posoudit, zda byl splněn, a aby případně mohla být povinnému soudem uložena vykonatelná povinnost k plnění. To ovšem pochopitelně nexxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxc tu přichází - a meze tím i klade - § 1787 odst. 2, který v případě dobrovolného nesplnění kontraktační povinnosti soudu ukládá určit obsah budoucí smlouxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány". Vymezuje-li tedy smlouva o budoucí smlouvě obsah bxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxnou smlouvu o smlouvě budoucí.
9.
Subsidiární lhůta jednoho roku se uplatní jenom při nedostatku dohody o lhůtě. To ovšem také znamená, že lhůta k uzxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxut jedné nebo oběma stranám, popř. více stranám, jedná-li se o smlouvu vícestrannou. V základním ustanovení je tak zahrnuta určitá variabilita přípraxxx xxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxí
opce
). Opci zákon výslovně neupravuje, to ovšem není na závadu. Budeme ji chápat buď jako neodvolatelnou ofertu, nebo jako smlouvu s odkládací potestxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x literatury:
1. Krčmář: Základy přednášek o právu občanském. Právo obligační. 1924.
2. Bejček: Právní jistota v (před)smluvním jednání. Právo x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxnnost, 1992, č. 9.
5. Tomsa: Smlouva o uzavření budoucí smlouvy v obchodních vztazích. Právní praxe, 1993, č. 4, s. 211.
(Kontraktaxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxavření realizační smlouvy. Zkoumané ustanovení určuje lhůtu k plnění této povinnosti, která běží od okamžiku včasné výzvy oprávněného. Tento oprávnxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxx x x xbchodním zákoníku, avšak § 263 obch. zák. nevypočítával ustanovení o smlouvě o budoucí smlouvě mezi kogentními ustanoveními. Použijeme-li tento koxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxendo mezi
kogentní
ustanovení (§ 722 zákoníku mezinárodního xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx co musí být obsahem výzvy, aby zde stanovená povinnost dospěla. Výzva bude muset pochopitelně následovat dřívější dohodu o obsahu budoucí smlouvy a tex xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxň lze souhlasit s M. Tomsou (lit. č. 2), že nemusí taková výzva splňovat náležitosti oferty, to znamená, že oprávněný může ponechat na povinném, aby něktxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxá povinnému povinnost takto konkretizovanou smlouvu uzavřít, nebo je oprávněn navrhovat jiný způsob konkretizace? Odpověď není zcela jednoznačná.
xx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxření budoucí smlouvy zřejmě sledovat," jakož i že práva a povinnosti stran musí být "poctivě uspořádány". To snadno dovodíme i z obecné povinnosti k pocxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx bychom mohli dovozovat z toho, že zákonodárce nepředvídá situaci, kdy by se strany nemohly shodnout na konkrétním obsahu smlouvy, ale toliko případ, kxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx nikoli jen k návrhu žalobce.
6.
Obchodní zákoník řešil otázku jasně, byť nevyhraněně: zavázaná strana byla povinna smlouvu konkretizovaného obxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxazku kontraktačního, ledaže zavázaná strana o uzavření smlouvy neoprávněně odmítla jednat (§ 290 odst. 2 obch. zák.). Na jedné straně tu tedy byla povixxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxrávněná strana se bude namísto uzavření smlouvy domáhat náhrady škody.
7.
Bez zákonné opory takové řešení v novém právu dovodit nemůžeme. Přiklánxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxovat. Takto pak nutno chápat i povinnost soudu vyjít z "návrhů stran": i soud bude takovou konkretizací vázán a z návrhu žalovaného tedy bude vycházet jexx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxn. Nastanou-li poté komplikace v cestě ke konsensu, mohou být řešeny cestou soudního určení obsahu budoucí smlouvy ve smyslu § 1787.
9.
Zkoumané usxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxek porušení povinnosti vyzvat včas povinného k uzavření smlouvy, jímž je
prekluze
. Na rozdíl od obecné úpravy prodlení, kde vzniká při nepodstatném poxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxlouvě stanoví zákonodárce tento nezvykle tvrdý důsledek, čímž ve skutečnosti presumuje, že porušení bude vždy podstatné, ale nepřiznává ani volbu stxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxze
nikoli.
Prekluze
musí být i soudcem respektována
ex offo
. Pro takové řešení není v souvislosti se smlouvou o budoucí smlouvě důvod. S ohledem na
disxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx x x xxxx xxxxx x xx
xxxxxxxxxxxx
x xxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xeobvyklá. Vedla by k tomu, že si dokonce strany mohou prekluzi upravit odchylně, což odporuje i § 654 odst. 1, který počítá pochopitelně jenom s prekluzí xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxoveny v komentáři k § 292 odst. 3 obch. zák. (srov. lit. č. 1). I po přijetí občanského zákoníku tak vzniká pochybnost, mohou-li si strany přípravné smlxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxravě nového občanského zákoníku stejně, jako se nedočkalo hlubší reflexe z totalitního období převzetí
prekluze
jako velmi problematického důslexxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
10.
Dodejme k tomu ovšem, že v daném případě je rozdíl mezi prekluzí a promlčením vzhledem k povaze prekludujícího závazku málo významný: nejde xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxní v případě, že k plnění prekludovaného závazku dojde. Vzhledem k obecnému principu smluvní volnosti pak pochopitelně původně zavázané straně nic nexxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xákoníku. Díl III. 2. vyd. 1998.
2. Štenglová, Plíva, Tomsa a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. 2010.
(Určení obsahu realixxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxhodního zákoníku byla odříznuta část o náhradě škody. Zpracovatel předlohy zřejmě vycházel z úvahy, že obecná úprava stačí. Porušení smluvního závaxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xako tomu bylo v § 373 a násl. obch. zák.
2.
Tím ovšem odpadlo řešení, které obchodní zákoník obsahoval, když připouštěl, aby oprávněnému vzniklo prxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxvněně odmítl o uzavření smlouvy jednat. Nebyla-li naplněna tato kvalifikovaná skutková podstata, mohl si oprávněný zvolit, zda bude požadovat náhraxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxdem něco jiného. Právo na náhradu škody vznikne také vždy, jestliže došlo k porušení povinnosti z přípravné smlouvy. Jestliže tedy strany nemodifikujx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xealizační smlouva nebude uzavřena, také škoda vzniklá ze samotného neuzavření této smlouvy. V této souvislosti neobstojí námitka, že tuto škodu si opxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxcovat si své právo. Bezpochyby však nic nebrání stranám, aby si ve smlouvě nedohodly režim shodný s dosavadním § 290 odst. 2 obch. zák.
4.
Obchodní záxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxž si oprávněný mohl vybrat. Ovšem v případě, kdy smlouva o budoucí smlouvě neurčila třetí osobu nebo pravidla, jak má být určena, tento nárok nevznikl. Oxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxže být převráceno v určení soudem, jestliže tato třetí osoba určení neprovede nebo je odmítne. I podle obchodního zákoníku bylo možno uvažovat, co se sxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxení. Určení obsahu smlouvy třetí osobou nebo soudem je třeba interpretovat i v občanském zákoníku jako nahrazení smluvního konsensu. Nejde jenom o nějxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxe spočívat v ničem jiném, než v nahrazení jeho chybějícího projevu.
5.
Občanský zákoník nechává otevřenu možnost, aby si strany nedohodly pro příxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxdy způsobené porušením povinnosti.
6.
Délku promlčecí lhůty, ve které se lze domáhat určení obsahu smlouvy, zákoník stanoví v § 634. Jde - obdobně jxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx být vodítkem pro třetí osobu a pro soud, jestliže budou určovat obsah budoucí smlouvy. Vzhledem k dispozitivnosti ustanovení je možné, že ve smlouvě o bxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx principu platí v soukromém právu obecně. V této části je tudíž zkoumané ustanovení
kogentní
.
8.
Přestože také v tomto případě xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx, v okolnostech sjednání smlouvy o budoucí smlouvě, k nimž občanský zákoník přidává "návrhy stran" a poslední kritérium formuloval obchodní zákoník xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x nic jiného než o zásadu dobré víry, jestliže odhlédneme od scholastiky objektivního a subjektivního pojetí (srov. výklad k § 6 a 7). Doplnění návrhů stxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxační povinnosti, clausula rebus sic stantibus)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklad:
K odst. 1
xx
xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xom, zda bude smlouva porušena podstatným nebo nepodstatným způsobem, vzniká právo odstoupit ihned, nebo až po poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty k xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x788 odst. 1 samotné prodlení s výzvou má za následek zánik povinnosti. Přitom jde v tomto případě o prodlení věřitele.
K odst. 2
2.
V druhém odstavcx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx
x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxu smlouvy je tradičně přiznávána relevance podstatné změně okolností, která může nastat v období mezi uzavřením realizační xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxnosti podmíněn včasným oznámením (bez zbytečného odkladu) adresovaným oprávněné straně. Občanský zákoník zánik povinnosti takto nepodmiňuje a nexxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxrdý následek, pak se zdá, že další zpřísnění provedené občanským zákoníkem není krokem pozitivním. Právo na náhradu škody by bylo vhodné zřejmě koncipxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx Tak v případě porušení oznamovací povinnosti závazek ze smlouvy nezanikal a právo na náhradu škody za obecných předpokladů rovněž vzniklo. Nyní závazxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxadu škody je sice významnou ochranou oprávněného, avšak bude hrazena jenom škoda, která vznikne v příčinné souvislosti s neoznámením zániku závazku, xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx nedopustí žádného porušení povinnosti s výjimkou porušení oznamovací povinnosti.
4.
Kritérium pro posouzení důvodu zániku závazku spočívá ve zxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxeba zkoumat v kontextu s obecnou úpravou
klauzule
rebus sic stantibus
v § 1765. Změna okolností v citovaném ustanovení popsaná jako zakládající hrubx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxedpokladu prokázání dalších skutečností. Jenom v případě absence dohody může soud na návrh změnit nebo zrušit závazek. Rozdíl mezi oběma úpravami je txxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx x
xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
Evropy.
Uvozovací ustanovení tohoto oddílu konkretizuje obsah závazku tím, co je dlužník povinen jako dluh plnit (
dare
,
facere
, omittere,
pati
). xxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx své opodstatnění normativní konstrukce zdůrazňující závislost obsahu a existence závazku na shodné vůli věřitele a dlužníka.
Konečně se konvenčxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
x x xxxxx se kauza jako hospodářský důvod jejich vzniku neprokazuje.
Výklad:
1.
Přestože lze souhlasit s důvodovou zprávou, že obsah závazkového vztahu jx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx takové ustanovení pod rubrikou "obsah závazku" obsahoval. Článek 1101 Code civil stanoví, že smlouva je dohoda, jíž se strany zavazují něco dát, něco xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx totéž. Na druhé straně švýcarský obligační
kodex
nebo německý BGB stejné ustanovení nemají. Návrh PECL je rovněž neobsahuje, naproti tomu návrh DCFR xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxtihuje. Gandolfiho návrh v čl. 45 odst. 1 má obdobné ustanovení, které je však provázeno v dalších odstavcích podrobnějšími pravidly určujícími povinxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xohodnuta atd.). Takovouto koncepcí se učebnicové ustanovení stává naopak velmi praktickým a významným. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. však nepouxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxody, z nichž závazky vznikají (zejména smlouvami), je nezbytné, abychom dospěli k plné definici tohoto druhu právního vztahu. Jenom tradiční
interprxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx takovou, jak jsme na ni zvyklí. Zkoumané ustanovení nutno vidět v kontextu úvodních ustanovení o závazcích, která mají podobnou povahu (§ 1721 až 1723)x
xx
x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxjmu je ve své podstatě konvencí, jak budeme chápat určitý termín. Zpravidla je tudíž představitelné i jiné pojetí, které však nelze akceptovat, má-li bxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxní jsou
kogentní
. Jestliže by strany dohodly vztah takového obsahu, že by nebyl definici podřaditelný, bylo by nutno konstatovat, že nejde o závazkový xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxvazcích (zpravidla by to bylo možné na základě analogie).
Související ustanovení:
(Změna závazku)
prof. JUDrx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxx xxbsidiární, protože připouští odchylku stanovenou zákonem - nikoli však zřejmě dohodou stran. Takovou povahu je možno vyvodit z vlastní podstaty soukxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxkace
závazkového vztahu, není důvod jim v tom bránit, nemá-li takové omezení zneužívající povahu nebo není-li z jiného důvodu protiprávní. Význam úpxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxlouvy byly jednostranně určeny. Jednostranné určení však není totéž jako jednostranná
modifikace
. Přesto jde o problém příbuzný. I v těchto případecx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxzumnou.
2.
Důvodová zpráva označuje význam tohoto ustanovení jako "zdůraznění" závislosti obsahu a existence závazku na shodné vůli dlužníka a vxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxjících závazky. Přitom v obligačním právu platí velmi výrazná hierarchie s privilegovaným postavením smlouvy, jak to vyplývá i z § 1723 odst. 2 umožňuxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxm o smluvním právu, ačkoli přesněji řečeno jde o právo obligační (srov. např. PECL - principy evropského smluvního práva). I závazky z protiprávních čixx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxnout. Celé soukromé právo je prolnuto zásadou, že strany samy si mezi sebou tvoří zákon právě prostřednictvím smlouvy. Vyplývá to zřetelně již z § 1 odstx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxotném zákonném textu jasnou deklaraci nenalezneme, a to ani v úvodních ustanoveních, ani v souvislosti s obligacemi. Například čl. 42 Gandolfiho návrxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxbám. Nejenom že je tak vystižena role smlouvy, ale zároveň je postižen významný aspekt omezeného, ale přece existujícího účinku smlouvy vůči třetím osxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx autonomie. Podle tohoto ustanovení mohou strany volně určit obsah smlouvy v mezích uložených kogentními zákonnými ustanoveními, dobrými mravy a veřxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xhodné vymezení smluvní svobody platit i v našich podmínkách. S tím souvisí, že jednostranná změna závazku není zásadně přípustná, protože by to znamenxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxt v souladu se zákonem.
3.
O podobné výjimky usilují podnikatelé nejčastěji právě v adhezních smlouvách, tedy ve smlouvách, kde faktická nerovnosx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxci takových výjimek, ale zejména pro intenzivní právní ochranu druhé smluvní strany v této souvislosti. Ustanovení § 1814 pod písm. g) zakazuje ujednxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxsudek o předběžné otázce ve věci C-472/10 Invitel zabývající se touto otázkou ve vztahu ke zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách. Pox xxxxx xx xx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxy odstoupit". To ovšem znamená, že podnikatel může cenu zvýšit nepodstatně, aniž by měl spotřebitel právo odstoupit od smlouvy. Jinak řečeno písm. i) oxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxformační povinnosti podnikatele mu ukládá, aby spotřebiteli sdělil [§ 1843 odst. 1 písm. d)] "způsob výpočtu konečné ceny umožňující spotřebiteli si xxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxy závazku k změnám obchodních podmínek. Jednostrannou změnu obchodních podmínek totiž občanský zákoník předvídá a umožňuje v § 1752. Ve skutečnosti xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xoučástí smlouvy, obsahem závazku a jejich změna je současně i změnou obsahu závazku. Citované ustanovení nutno proto chápat jako ustanovení, které je xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx podmínkami je, že jde o smlouvy uzavírané v běžném obchodním styku uzavírané s větším počtem osob. Toto vymezení v podstatě odpovídá adhezním smlouvámx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx pozdějších změn. Další podmínkou je ujednání o tom, jakým způsobem bude změna druhé straně oznámena, a poskytnutí možnosti výpovědi. Ustanovení § 175x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxtnutím práva odstoupení nebo výpovědi znamená, že jednostrannost rozhodnutí jedné smluvní strany je vyrovnána právem druhé strany v případě nesouhlxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxelně zrušení závazku není dostatečným lékem, protože velmi často zrušení poškodí zájmy i oprávněného ve srovnání s dalším trváním nezměněného závazkxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxtného tohoto závazkového vztahu (a vedle toho od závazku jako dluhu, tedy povinnosti, která je součástí závazkového vztahu). V tomto xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxíka či věřitele jiným dlužníkem či věřitelem, ale také přistoupení dalšího věřitele či dlužníka nebo v případě společného závazku redukce počtu subjexxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx mezi smlouvou jako právním jednáním zakládajícím závazkový vztah a dohodou, jíž může být závazek (jenom) změněn nebo zrušen. Toto rozlišování nás můžx xxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxodami. Takové velmi striktní rozlišování však naráží na životní praxi, kde se běžně setkáváme se smlouvami mnohokrát měněnými, kde strany dokonce mohxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxní. Koneckonců smlouva je zákonem mezi stranami a blízkost obojího tak není jenom zdánlivá. Zdá se tudíž, že význam otázky změnitelnosti či nezměnitelxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x doktríny často sklouzává ke směšování smlouvy a závazku, jak již bylo zmíněno. To je důvod, proč se tomu nebráníme ani na stránkách tohoto komentáře zcexx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxpretační korekci. Koneckonců právě komentovaná nová kodifikace je v této terminologii velmi laxní, což zdaleka nepovažujeme za její největší slabinx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxx 1 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách musí býx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxytovatelem služeb a spotřebitelem, které přebírají pravidlo vnitrostátního práva, jež se použije na jinou kategorii smluv, a které nepodléhají dotčxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxcí charakter
klauzule
, která je součástí obecných podmínek spotřebitelských smluv, v rámci takového řízení uznán, jsou vnitrostátní soudy bez návrhx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxo spotřebitele, kteří s dotyčným prodávajícím nebo poskytovatelem uzavřeli smlouvu, na niž se použijí stejné obecné podmínky.
(SDEU C-472/10 Nemzexx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xelikán,
Ph.D.
Výklad:
K odst. 1
1.
Ve zde zkoumaném ustanovení, které je převzato z předchozího občanského zákoníku, upravil zákonodárce tzvx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxádřena.
2.
V české odborné literatuře se tradičně kauze nevěnuje mnoho pozornosti. Zpravidla se spokojujeme s určením, že kauza je hospodářským dxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxx Otázka kauzy je však jednou z nejobtížnějších v teorii soukromého práva.
3.
Německý BGB kauzu také neupravuje. Podobně ani švýcarský obligační
koxxx
x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx. Stejným způsobem se kauzy dotýkal i náš občanský zákoník (1964), když upravil v § 558 uznání dluhu "co do důvodu a výše". Kauzu explicitně neupravovax xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xvlivněna jím důsledně zastávanou normativistickou pozicí. Přesto ukazuje, jak byl problém chápán nejen u nás. Především vyjadřuje souvislost kauzy x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxedmětu závazku je zpravidla možné kauzu poznat. Tento autor rozlišuje pečlivě předmět závazku, z něhož můžeme soudit na "hospodářskou relaci stran", xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxních stalo se měnivým jako by duhové barvy se prolínaly" (s. 54). J. Sedláček u nás interpretuje Domatovo učení tak, že ten chápe kauzu jako obsah smlouvyx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxnit, se míní bezprostřední hospodářský cíl, pro který závazek vznikl (kauza). Tím může být např. darování, půjčka, náhrada škody apod. Nezáleží na motxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx (titulu) závazku..." Mezi oběma vymezeními je určitá shoda, protože kauzu jednak odlišují od vzdálenějších motivů vzniku závazkového vztahu, jednax xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxzek založila. Je vázána na obsah smlouvy tak úzce, že dokonce zahrnutí motivu do smlouvy kauzu rozšiřuje i na tento motiv, ale současně není se smlouvou jxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxv. Jheringovu definici subjektivního práva jako právem chráněného zájmu): aby právo sankcionovalo nějaký slib, vyžaduje, aby tento slib byl užitečnx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxů nedovolených, srov. dále), nějaký tu ale být musí. Tak zaváži-li se dát někomu sto korun, je jedno, zda tak činím, abych částku např. směnil za nějaké zbxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxázané
klauzule
ve spotřebitelských smlouvách): jde o explicitní zákaz ujednání, která "spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxhce, výměnou za svůj závazek ale žádné právo nedostává.
6.
Tato užitečnost slibu či požadavek kauzy v úzkém pojetí je společný všem kontinentálním xxxxxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxloamerickém právním systému stejný požadavek na první pohled nenalézáme, ve skutečnosti je ovšem obsažen v požadavku consideration.
7.
Podstatxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xe stejného směšování, na jaké si stěžuje Sedláček, přestože se pokouší o rozlišení tím, že mluví o "zdvojení" kauzy pro účely posouzení dovolenosti kauxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxm smluvní strany na uzavření smlouvy.
8.
Jestliže někdo kupuje věc, je jistě možno odpovědět, že tak činí, aby směnil věc za peníze. Je ale možno také xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxl sobě blízké osobě radost. Představitelné jsou ovšem i jiné důvody, např. někdo kupuje věc jenom proto, aby si ji nemohl koupit někdo jiný, kupuje věc, axx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxní atd. Tak se již dostáváme k důvodům, které mohou být nedovolené nebo nemravné. Jde ovšem o to, zda za kauzu budeme považovat jenom společného jmenovatxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxence kauzy je rozhodné
abstraktní
a objektivní její pojetí (prvé uvedené), pro posouzení dovolenosti kauzy nutno zkoumat konkrétní, subjektivní moxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxu jednoznačným. Za kauzu je stejně jako u nás považován jenom bezprostřední cíl závazku, zatímco vzdálenější cíle jsou pouhými motivy, avšak pro účely xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxost nebo zrušení smlouvy. Naše právo bylo v tomto směru dosud terminologicky přesnější, když hovořilo o nedovolenosti účelu smlouvy (srov. § 39 zák. č. xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx V § 39 zák. č. 40/1964 Sb. šlo o úpravu neplatnosti právního úkonu. V § 547 jde o pozitivní úpravu, která navazuje na § 580 odst. 1 o neplatnosti, aniž všax xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x xx xxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxx civil kauzu výslovně upravuje v čl. 1108, který stanoví podmínky platnosti jakékoli dohody (konsensus, způsobilost, určitý předmět a dovolenou kauzxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx dovolat jenom v případě, že kauza byla známa druhé straně) nebo s kauzou nedovolenou nemá žádný účinek, tedy smlouva je absolutně neplatná. Druhý z nich xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxými mravy nebo veřejným pořádkem. Francouzské pojetí kauzy tedy dovoluje xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx našemu pojetí.
11.
Také italský Codice civile zřetelně v tomto směru ovlivněný francouzskou kodifikací požaduje pro uzavření smlouvy kauzu (čl. xxxxx x xxxxxxxx xx x xxx xxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxt prokázána dovolenost kauzy, neprokazuje se
abstraktní
a objektivní kauza, ale kauza (motiv) konkrétní, osobní, variabilní pro každou smlouvu. Uvxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxoumat, za jakým konkrétním účelem si nájemce objekt najal. Jestliže si objekt najal za účelem výroby drog, je to nedovolená kauza. Podobně půjčka peněz xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
xxx
Vidíme, že naše posuzování souladu právního jednání se zákonem je velmi blízké zkoumání kauzy závazku a obě koncepce od sebe co do výsledku nejsou vzdáxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxím tohoto ustanovení z občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. dosavadní pojetí kauzální koncepce včetně jejího zjednodušení. Neexistence kauzy ale přxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxostatek kauzy může mít za následek také zánik závazku (zrušení smlouvy). Tak tomu bude typicky v případě, kdy jeden ze závazků synallagmatického vztahx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxnstruovat rozpor solučního právního jednání se zákonem. Možným řešením je dovolání se následné nemožnosti plnění (§ 2006 až 2008). V § 2007 máme pravixxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxmá pro věřitele význam". Z toho lze soudit, že když plnění (celého) závazku nemá pro věřitele význam, tedy zanikla kauza, zanikne závazek také v celém roxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxovídat dobrým mravům a zákonu". Je-li možno společně s J. Sedláčkem chápat kauzu právě xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxením pojmu kauzy za účelem posouzení její dovolenosti, jak jsme to viděli ve francouzském pojetí. Není pochyb o tom, že obsah a účel jde podstatně dál než xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxuje, aby soud svým rozhodnutím důvod neplatnosti odstranil změnou právního jednání, ukládá přihlížet k tomu, "zda by strana k právnímu jednání vůbec pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x prvého odstavce zkoumaného ustanovení, že věřitel, který se domáhá plnění, musí prokázat nejenom existenci závazku dlužníka, ale také kauzu. To neodxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xandolfiho návrh stanoví jako předpoklad uzavření smlouvy konsensus a obsah smlouvy, nezmiňuje však explicitně kauzu (čl. 5 odst. 3). Na druhé straně v xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxtečný, "odpovídá-li i třeba nemajetkovému zájmu obou nebo alespoň jedné ze stran", což je ustanovení analogické k našemu § 1722. Tato vazba obsahu na záxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxí-li kauza ve smlouvě vyjádřena. V praxi ovšem bude nutno provádět důkaz jenom v případě sporu. To ve skutečnosti znamená, že věřitel má zájem usilovat o xxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxtických závazcích budou takto motivovány obě strany.
K odst. 2
19.
Také
abstraktní
povaha závazků z cenných papírů je složitou otázkou. Cenné paxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xezi nimiž jsou z hlediska vyjádření kauzy jak papíry kauzální (akcie, zatímní listy, dluhopisy), tak
abstraktní
(směnky, šeky); to platí tím spíše, žx x xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxavidla kauzu nevyjadřuje (ne však vždy, protože např. kauza akcie je vyjádřena), ta je však presumována. Neznamená to tedy, že by při vydání cenného papxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xřemeno. Druhý odstavec však stanoví něco trochu jiného, než co stanovil § 495 zák. č. 40/1964 Sb., podle kterého "Věřitel je však povinen prokázat důvod xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxo tu tedy jenom řečeno, že pro cenné papíry může zákon stanovit, že věřitel nemá povinnost prokazovat kauzu. Nynější úprava však říká něco jiného: "Jednxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxx xx xy zákon mohl stanovit, že věřitel neprokazuje kauzu, ale naopak zákon by mohl stanovit, že ji musí prokazovat. Jinak řečeno, kromě speciálně upravenýcx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx papír výslovně), a úspěšný důkaz nedostatku kauzy tedy zavázaného od povinnosti plnit osvobodí.
21.
Porovnáme-li zvláštní úpravy (které jsou lexxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx ten, kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky zakládající se na jeho vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel jednxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxe námitky při indosamentu s doložkou o zastavení. Tato ustanovení nejsou odchylkou od zkoumaného ustanovení, upravují jenom modality téhož pravidlax xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxt).
2. Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Sv. II. 2008, s. 1351-1352.
3. Carbonnier: Droit civil. Díl 4. 1956, xx xxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx dílčí úpravy téhož obsahu u jednotlivých smluvních typů a stanoví základní a obecné pravidlo, podle něhož se určí výše úplaty, opomenou-li ji strany sjxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxmatického uspořádání občanského zákoníku, který má zvláštní oddíl 3 o obsahu smlouvy, oddíl 5 o účincích smlouvy a poté díl 3 o obsahu závazků. Všechny txxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xpravu obsahu závazku včetně jeho obsahu implicitního. Není jasné, proč se právě na tomto místě objevuje
dispozitivní
ustanovení o úplatě, přestože tx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx dohody o výši úplaty bude platit cena podle oficiálních katalogů v místě plnění a není-li, pak obvyklá cena v místě plnění. Stejný článek však upravuje txxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxx964 Sb.). V občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. je ustanovení o jakosti zařazeno až v § 1915, tedy do oddílu o splnění jako důvodu zániku závazků. Úprava obxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
2.
Také z hlediska obsahu úpravy nejde o pravidlo jedině možné nebo zcela nepochybně běžné. Článek II-9:104 návrhu společného referenčního rámce xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xbvykle placenou za srovnatelných okolností v době uzavření smlouvy a nestačí-li ani tato kritéria, potom cenu rozumnou. Také PECL předvídají cenu rozxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxzumné ceny. Je zajímavé, že naše ustanovení požaduje kritérium ceny obvyklé, aniž pro případ soudního určení používá kritérium ceny rozumné (nebo jakxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx vrací k obvyklé ceně, bylo by však vhodnější odpoutat se od ní právě směrem k rozumnosti. Kritérium rozumné ceny xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx žádných zvyklostech.
3.
Komentované ustanovení nelze chápat tak, že by nám umožnilo nahradit dohodu o podstatné náležitosti, kterou úplata pravxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxrčily její výši.
4.
Obvyklou výši bude soud obvykle určovat pomocí znaleckého posudku, přípustné a dostatečné ovšem mohou někdy být i důkazy jiné, xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx který stanovil jenom relativní neplatnost ujednání odporujícího cenovým předpisům, poskytuje náhradní určení ceny odpovídající těmto předpisům. xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx považovat tuto nejvyšší cenu. To je zlepšení úpravy, protože relativní neplatnost byla problematická, neboť nezajišťovala respektování cenových pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxší cenu nebo obdržet cenu nižší, než jakou dovolují předpisy. Nové řešení lépe odpovídá variabilitě případných cenových předpisů.
6.
Na druhou stxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxlaty uzavřít. Otázkou je, zda je tedy výkladem doplnit, nebo zda je máme chápat jako jakousi sankci za porušení cenových předpisů. Přikláníme se k prvníxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx, zda by strany smlouvu uzavřely, pokud by věděly o ceně, která z cenových předpisů plyne. Jestliže by soud dospěl k závěru, že strany by smlouvu za těchto xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxedpisy o cenách". Cena totiž v našem právu není téměř nikdy přímo určena právními předpisy (ve smyslu zákonné nebo podzákonné normotvorby), ale na jejixx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx snadno řešitelné, neboť porušení takového cenového rozhodnutí je v konečném důsledku porušením právního předpisu, který ukládá cenové rozhodnutí rxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxx):
Navrhuje se upravit institut neúměrného zkrácení (
laesio enormis
), známého z některých úprav (např. z rakouského, švýcarského nebo italského oxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxáží zásada ekvivalence v tom smyslu, že plnění i protiplnění nemají být v příkrém rozporu a že mají odpovídat zásadám spravedlnosti. Úprava neúměrného xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxiniánově kodifikaci. Pojetí tohoto institutu i jeho uchování v pozdější době sledovalo pod vlivem kanonického práva myšlenku, že v obligačním právu mxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx např. občanské zákoníky francouzský, italský nebo švýcarský. Jiné právní úpravy řeší stejnou otázku poukazem na rozpor s dobrými mravy nebo na zneužixx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxuje smluvní strany nejistotou - např. v případě koupě věci, jejíž obecná cena následně prudce stoupne. To návrh řeší formulací pravidla, podle kterého xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx při uzavření smlouvy nevěděla ani vědět nemusela. Ze zřejmých důvodů se úprava neúměrného zkrácení nepoužije ani v případech, kdy riziko ztráty nebo nxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxomit nebo je dokonce samy chtěly. Rovněž v případě, že je stranou smlouvy podnikatel, u něhož se předpokládá profesionální chování, se pravidlo o neúměxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxo
relevantní
kritérium právě polovinu ceny, neboť to by mohlo vést k některým tvrdostem. Z toho důvodu se přejímá konstrukce známá např. ze švýcarskéhx xxxxx xxxx xx xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxsem zkrácení je irelevantnost subjektivního prvku, zatímco skutková podstata lichvy (§ 1796 obč. zák., § 879 odst. 4 o. z. o.) tento subjektivní prvek zxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxu chybělo, bylo by možné prohlásit takový závazek za protiprávní na základě porušení principu zásadní ekvivalence plnění. Konkretizace v podobě zákxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxky by však neměly být tak dalekosáhlé, až se jimi takřka potlačí ochranný význam. Komentář k § 934 a 935 o. z. o. konstatoval, že "Začasté nebude soudce axx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxvní, anebo poněvadž odporuje dobrým mravům (§ 879)" (Sedláček, lit. č. 1). Toto konstatování bezesporu platí i pro současné české právo.
3.
Švýcarxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xtrany má poškozený právo do jednoho roku od uzavření smlouvy odstoupit od smlouvy a žádat zpět, co plnil, za předpokladu, že k poškození došlo zneužitím xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxnovy z roku 1937 (resp. § 879 odst. 4 o. z. o.), nikoli zkrácení. Naše zkrácení tento subjektivní prvek neobsahuje. Je proto třeba vyjasnit poměr obou ustxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxží však můžeme akceptovat, že jednání, které bude znamenat znevýhodnění druhé strany ve stejné míře, ale v jednom případě bude obsahovat také zneužívaxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xdstínění v tom smyslu, že by při lichevním jednání stačila menší míra nevyváženosti k vyvolání protiprávnosti a s ní spojené neplatnosti. Lichevní jedxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx hledat v odlišných důsledcích (odlišná práva poškozené strany), ten ovšem odmítáme. V obou případech totiž nakonec jde o prolomení zásady
pacta sunt sxxxxxxx
x xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxůvodňoval takový průlom vadou vůle poškozené strany (tíseň, nezkušenost atp.) v kombinaci s určitou mírou nerovnováhy výsledného vztahu, xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxý a volně bezvadný subjekt se nemůže k takto nerovnovážnému plnění zavázat, neboť půjde o neúměrné zkrácení), nebo naopak značné omezení ochrany osob, xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxácení a odlišně pro lichvu. To je nepochybně nepříjemný důsledek redakce obou ustanovení.
4.
Druhá věta § 1793 je vysvětlena v důvodové zprávě, rxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xýhodu získala). Přesto je nutno se ptát, co tato věta znamená. Zdá se totiž, že vyjadřuje subjektivní prvek, jehož absenci jsme výše označili za pojmový xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx Totéž platí o § 934 o. z. o., který jenom dodával, že "nepoměr hodnoty posuzuje se podle doby, kdy bylo jednání smluveno", a stejně je tomu i ve francouzskéx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxe sebe dvě právní instituce, které se ve značné míře překrývají, a to i když nebereme v úvahu vazbu na § 1813 (viz níže).
6.
Lichva byla a dnes znovu je txxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx ale o právo "žádat zrušení smlouvy". Tato formulace pochází z obecného zákoníku občanského, který skutečně předpokládal soudní uplatnění. Zná ji i obxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxt odstoupení (tj. ke zrušení smlouvy postačoval jednostranný projev vůle doručený druhé smluvní straně). Otázkou je, zda v novém kontextu tuto možnosx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxší konstitutivností takového soudního rozhodnutí (tj. smlouva pozbývá účinnosti právě až právní mocí soudního rozhodnutí).
8.
Důvodem pro nevyxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxt řešení, které by zánik smlouvy spojovalo již se samotným uplatněním práva z neúměrného xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxlouva ovšem bude rušena tímto rozhodnutím od počátku a nebude proto nutno se samostatnou žalobou následně domáhat vydání plnění, oboje bude možno spojxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xrekluzivní. Naše úprava tak je kombinací obou kodifikací, avšak švýcarskou podmínku zneužití tísně, lehkomyslnosti nebo nezkušenosti (přirozenou xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx čistě objektivním nepoměru plnění) a lichvu a komplikuje vztah k lichvě jasně formulované v § 1796. Z § 1794 vyplývají další situace, kdy se ochrana neuxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx Chybí však omezení týkající se podnikatele, které důvodová zpráva zmiňuje (to nalezneme až v § 1797). Závazky uvedené v druhém odstavci jsou závazky alxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxsakcí, které jsou svou povahou s uplatněním institutu neúměrného zkrácení neslučitelné.
11.
Všimněme si, že rozhodující kvalifikační kritériux xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele". Z dosahu § 1813 jsou však poxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x x xxxx doplňující, protože se vztahuje obecně k jakémukoli protiplnění, jímž v praxi bude nejčastěji právě cena. To by znamenalo, že § 1813 se na zkrácení zásxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxným bude spotřebitel a podmínky § 1813 nebudou naplněny. Jestliže by nebylo ustanovení ve spotřebitelské smlouvě dostatečně jasné ohledně ceny, pak xx x xxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx věta § 1794 se s uvedenou větou § 1813 také do jisté míry překrývá, protože směřuje na situace, kdy smluvní strana explicitně vyjádřila souhlas s takto xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx. Pokud spotřebiteli nebyla známa nepřiměřenost ceny, bude moci žádat zrušení smlouvy podle § 1793. Nepůjde tedy o zakázanou klauzuli, ale může jít o nexxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxvedena v § 1813 zcela nepřesně. S ohledem na povinnost výkladu konformního s unijním právem je proto nutno ji porovnat s čl. 3 a 4 uvedené směrnice a číst jx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xa druhé straně může být směrnice použita i v případě, že některé
klauzule
byly individuálně projednány, jestliže celkově se jedná o adhezní smlouvu (čxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xovahu ujednání nebo smlouvy. Podle čl. 8bis směrnice 93/13/EHS mohou členské státy zachovat přísnější úpravy (např. vztahující se i na individuálně xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx a ostatním členským státům. Otázka má být s Komisí konzultována. Nová úprava v občanském zákoníku může být chápána jako taková přísnější odchylka od smxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxobí účinnosti obecného zákoníku občanského, zjistíme značnou nejednotu zejména v otázce, kdy může být právo na zrušení smlouvy uplatněno. Vedle stanxxxxxxx xx xx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx Za důležitou podmínku ovšem tehdejší
judikatura
považovala, aby bylo možno obnovit předešlý stav, tedy zejména aby bylo možno vrátit zcizenou věc. Pxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxledu dřívější judikaturu následovat.
14.
Judikatura
v době účinnosti obecného zákoníku občanského dále nepřipouštěla uplatnění nároku při obxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x x xichvě ve prospěch podnikatele. Námitku však bylo možno uplatnit ve vztahu k nájemním smlouvám.
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1793
Výklad:
K odst. 1
1.
V souladu s tím, že skxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxjících principu dobré víry. Svědčí to
kogentní
povaze § 1793, kde namísto dispozitivnosti dochází ke změkčení tvrdosti úpravy přihlédnutím ke konkrxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xkolnosti zásadně odlišné, protože v tomto případě nejde o spravedlivý důvod, ale jenom o obtíže spojené s kvantifikací zkrácení. I toto ustanovení korxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xřesné kritérium vypadlo a bylo nahrazeno "hrubým nepoměrem", pak do značné míry alternativa nezjistitelnosti zkrácení ztratila raison d'etre.
K oxxxx x
xx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxého občanského zákoníku (1937), jehož § 850 vylučoval uplatnění námitky při smlouvách odvážných, vzdá-li se někdo tohoto práva, nelze-li pravou cenx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxáštním vztahem mezi stranami velmi často povede k částečnému darování a v těchto případech je možné a pravděpodobné, že se strana práva na zrušení smlouxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklad:
1.
Na jiných místech již bylo řečeno, že úprava
prekluze
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx obdobu v zahraničí, přesahujíc všechny obdobné instituce svou tvrdostí, protože právo zaniká ve všech svých složkách a nepřipouští se ani dobrovolné xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xůle stran i principu právní ochrany. Úprava
prekluze
je totiž nutně
kogentní
a strany se nemohou dohodnout jinak. Neodpovídá ani pojetí v období prvnx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx xcela zřejmé, co rozumět "uplatněním" práva, zda stačí jeho uplatnění u druhé smluvní strany, nebo zda je nutno v této lhůtě zahájit příslušné soudní řízxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xvolí výklad druhý a z opatrnosti nutno radit v dané lhůtě žalovat a vyhnout se tak problémům.
Lichva
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxch kodexů Evropy (např. Německo, Nizozemí, Rakousko atd.). Navržená úprava bere v úvahu tyto zahraniční vzory, ale zejména vychází z vládního návrhu čxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxravoval lichvu v § 879 odst. 4. Vedle toho byl lichvě věnován zvláštní předpis, a to císařské nařízení č. 275/1914 ř. z. (jemuž předcházel zákon z roku 188xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxti, tísně, slabomyslnosti, nezkušenosti nebo vzrušení mysli jiného vykořisťuje tím, že sobě neb osobě třetí za plnění dá slíbiti nebo poskytnouti vzáxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxiny týkající se lichvy. Vedle toho ovšem upravilo i soukromoprávní neplatnost takové smlouvy a povinnost vrátit poskytnuté plnění. Sepětí soukromopxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx švýcarské právo dodnes zachovává tuto koncepci, protože lichva je upravena v čl. 157 trestního zákoníku prakticky shodnými znaky. Také náš trestní záxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxktivní prvek spočívá v úmyslu těžit z okolností v zákoně vyjmenovaných. Logicky by z této kvalifikace mělo vyplynout, že velikost nerovnováhy nemusí dxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxip dobré víry, je právě v onom subjektivním prvku. Bylo proto výše řečeno, že výraz "hrubý nepoměr" bude nutno v zájmu logického kontextu úpravy vykládax xxxx xxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxx
xx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxmo ze zákona. Jde o neplatnost, již by bylo možno subsumovat § 580 odst. 1, ale zejména také § 586, protože jde nepochybně o důvod neplatnosti stanovený k oxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxkrétním případě je lichevní jednání neplatné jenom relativně, nebo zda k neplatnosti má soud přihlédnout i bez návrhu, bude podle našeho názoru závisex xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
Návrh ustanovení respektuje platnou právní úpravu (§ 267 odst. 2 obchodního zákxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx.
Výklad:
1.
Výše bylo řečeno, že již všeobecný obchodní zákoník (č. 1/1863 ř. z.) v čl. 286 vylučoval uplatnění zkrácení pro obchody a v souladu s txx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx, který byl pozůstatkem úpravy lichvy (§ 267 odst. 2 obch. zák.). V souladu s tím vylučuje § 1797 aplikaci úpravy neúměrného zkrácení i lichvy ve prospěcx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxosti úpravy zkrácení na právní jednání podnikatelů je v souladu s jejich sníženou právní ochranou vyplývající z jejich profesionality. Řekněme ovšemx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxně zranitelnými jako spotřebitelé (pro tento modernější pohled srov. i § 1315 odst. 3, vztahující pro oblast zástavního práva ochranu poskytovanou spxxxxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xe u nás přehlíženo, které však předválečné právo stejně jako i současné právo vyspělých zemí znalo a zná, totiž rozlišení právního režimu obchodníků (a xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxislosti podnikatelem (§ 433) nebo jednání nepoctivého (§ 6). V konkrétním případě totiž i podnikatel může být v slabší pozici (zejména vůči jinému podnxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxximku upravenou v komentovaném ustanovení. Bylo by proto nutno zvažovat všechny okolnosti případu, zejména také otázku, nakolik si podnikatel mohl obxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxých obecných institutů, odůvodněnou právě profesionalitou podnikatele a tím, že se vědomě a dobrovolně vystavil tvrdosti obchodního světa a ostatní xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxit nesnáze, je vlastní evropskému kontinentálnímu právnímu systému založenému na abstraktním zákonodárství. Precedenční právo toto nebezpečí snixxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxstému umožňují obecné právní principy a obecná pravidla formulovaná v kodexech, jako právě zmíněný zákaz zneužití práva (§ 6 a 7).
Smlouvy uzavxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxové zprávy (k § 1798 až 1801):
Tzv. adhezní smlouvy nejsou zvláštním smluvním typem a označení těchto smluv jako adhezních je nepřesné, ba slangové. Pxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxvírané adhezním způsobem". Podstata je v tom, že smlouva nevzniká tak, že strany obsah smlouvy ujednávají, ale tím způsobem, že jedna strana předloží dxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx, pro velký počet standardizovaných případů je to postup racionální a z hlediska nákladů ekonomicky účelný. Nezřídka ale dochází k tomu, že při tomto zpxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx podobných situací zatím chybí a praxe řeší dosti složité právní otázky, které se s nimi spojují, pomocí kritérií dobrých mravů nebo zásady poctivého obxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxy jako jsou zejména návrh evropského zákoníku o smlouvách (Code européen des Contrats. Avant-projet) a návrh obecného referenčního rámce pro evropskx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxní správná. Naopak je třeba mluvit o technickém termínu, který je mezinárodně uznáván a je srozumitelný. Proto jej užívá i směrnice 93/13/EHS o zneužíxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xro popis i jiných vlastností smlouvy. Tak např. mluvíme o smlouvě písemné nebo ústní se záměrem popsat její formu nebo o smlouvě na dobu určitou se záměrex xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxéž platí o určení "smlouva konsensuální" nebo "smlouva reálná". Odpor autora proti přívlastkové vazbě ("adhezní smlouva") je těžko pochopitelný a čixx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxitým způsobem, jejž důvodová zpráva správně popisuje. Samotné uzavírání smluv adhezním způsobem ještě nic nevypovídá o tom, zda takové smlouvy obsahxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx odpovídat právu podobně, jako smlouva individuálně projednaná a koncipovaná může obsahovat prvky nerovnováhy a může odporovat principu dobré víry, xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxvnováhu, která při uzavírání adhezní smlouvy nemusí být vůbec přítomna: technika adhezních smluv je totiž obvykle dána poměrem významu smlouvy a tranxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxo obě) strany nepřiměřené užitku, který smlouva přinese. Proto je smlouva jednou ze stran předem připravena a bez individuálního vyjednávání opakovaxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxzní smlouvu tak obyčejně neodmítá individuální vyjednávání proto, že by byl silnější (jakkoli nejednou bude), ale protože by se mu individuální vyjedxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxutit. Vhodnější by proto bylo hovořit např. o straně předkládající a přistupující (v dalším textu ovšem budeme pro přehlednost respektovat terminoloxxx xxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxx xy nesrozumitelný širšímu publiku. Nepoužití tohoto termínu pokračuje z nepochopitelných důvodů v občanském zákoníku v rámci úpravy spotřebitelskýxx xxxxxx xx xx x xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxhu závazku smlouvami založeného, ale poukazuje jenom na způsob uzavření smlouvy. To však, jak řečeno, nediskvalifikuje název, který je v právnické texxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xx "přistoupila" (adherovala), aniž ovlivnila obsah ujednání.
5.
Jisté nejasnosti může zakládat použité sousloví "základní podmínky". Pokud bycxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxhoto institutu. "Základními podmínkami" tak nelze rozumět ani podstatné náležitosti smlouvy, ani jakési základní obrysy smluvního vztahu: ty bývajx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxně "základní" podmínky naopak předmětem vyjednávání být mohou). Jde o to, že případné vyjednávání se týká toliko podmínek obchodních, nikoli již práxxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxou: rozhodující je, že podstatná většina smluvního textu je neměnná; to měli zřejmě autoři nešikovně zvolenou formulací na mysli, když chtěli překlenxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxami adhezními. Vyvrátit tuto domněnku by mělo být možno důkazem, že přistupující strana měla skutečnou příležitost obsah smluvních podmínek ovlivnixx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx odpovídá důkazu "individuálního projednání", jak je zná evropská směrnice.
8.
Je zřejmě užitečné připomenout, že adhezní smlouvy a adhezní
klauxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxí účtu, pojistné smlouvy, smlouvy o odběru energie, smlouvy s telefonními operátory apod.).
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxdle § 1751 odst. 1 "Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy." Jde x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx musejí být připojeny k nabídce nebo musejí být stranám známy. Zde zkoumané ustanovení je speciální úpravou pro adhezní smlouvy. Oproti citovanému § 17xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxme mu rozumět tak, že musí být slabší strana seznámena s obsahem obchodních podmínek (pravým významem odkazu je význam toho, na co se odkazuje), nebo posxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxené řešení se zdá být neživotné, neboť nebývá technicky proveditelné, aby se takové obsáhlé informace slabší straně dostalo, na druhé straně se setkávxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxi účelné, neboť úprava obchodních podmínek počítá v § 1753 s tím, že se přistupující strana s podmínkami neseznámí a poskytuje jí pro tento případ ochraxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxlo zmíněno.
3.
Splnění podmínky se silnější strana nejčastěji bude pokoušet zajistit tak, že slabší strana podepíše prohlášení o takovém seznámexxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxovaný text není čten a podpis tak nevyjadřuje srozumění s jeho obsahem; přidáním dalších prohlášení do takového nečteného textu pochopitelně takový cxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxstatný list papíru atp.) posoudit, zda k seznámení skutečně došlo, či zda jde toliko o formální prohlášení.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1798
Výklad:
K odst. 1
1.
Na první pohled by mohly vznikat o ustanovení prvého odxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxx x xxxyjádřil vůli jí odpovídající. Podle § 551 je absence vůle dokonce důvodem nicotnosti právního jednání a podle § 553 je nesrozumitelnost rovněž důvodxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx relativní neplatnost (§ 586). Neplatnost tohoto právního jednání však stanovena není, což nás vrací zpět k nicotnosti, resp. přinejmenším absolutní xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xečetla buď vůbec, nebo jen velmi zběžně (nevyplatí se jí takový transakční náklad vynakládat, ví-li, že stejně o jejím obsahu vyjednávat nemůže); častx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxjímu přečtení). Proto, jak jsme podrobněji vysvětlili ve výkladu k § 1752, nahrazujeme požadavek souhlasu s konkrétním obsahem smlouvy požadavkem soxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxhé straně, aby tuto obecnou představu naplnila konkrétním obsahem.
2.
Takový paušální souhlas ovšem implikuje poctivost sestavení smlouvy tím, xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxx xxxxou stranu nevýhodné. Samotná prostá nevýhodnost (na rozdíl od závažnější nevýhodnosti upravené ve druhém odstavci) proto není dostatečným důkazem nxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xx xxxor dokumentu pokusil ustanovení skrýt typografickou úpravou či pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelnou formulací.
4.
Obtížnou čitelnost dxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx dopředu vědět, na kterou doložku se má pro její nevýhodnost zaměřit, a bude proto muset prostudovat celý text, aby ji objevila. Stejně budeme hodnotit i xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxnkrétního ustanovení.
5.
Osobou průměrného rozumu nemá zákonodárce na mysli průměr empirický, ale tzv. normativní. Jde tedy o osobu, jež rozumí bxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xenom pro případ "zvlášť nevýhodné" doložky. V těchto případech již nepoctivost zahrnutí doložky do textu adhezní smlouvy plyne ze samotného jejího obxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxm, se kterým se setkáváme také v definici zneužívajících klauzulí ("nepřiměřených") v § 1813. Zvláštní nevýhodnost totiž zakládá bezesporu "významnxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxula.
7.
Sankcí za nevýhodnost doložky je v § 1800 odst. 2 neplatnost. Přímý odkaz vede k § 577, takže soud by měl mít právo závazek změnit. Vedle toho axx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxh mezi § 586 a 588 není příliš jasný, ale zřejmě v případě hrubého rozporu s dobrými mravy lze mluvit o absolutní neplatnosti. Ustanovení ve spotřebitexxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxích klauzulí podle § xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x x xxx xxx xicotnost, může sloužit právě § 1815 jako argument, že o nicotnost nejde, neboť tu máme jakousi modifikovanou relativní neplatnost. Modifikovanou prxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxti nepřichází v úvahu.
8.
Překrytí mezi § 1800 a 1813 není jistě z legislativně technického hlediska žádoucí, nemusí ale přinášet nějaké škody. Pxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklad:
1.
Vymezení částečné kogentnosti § 1799 a 1800 odpovídá povaze těchto usxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxovení mají zásadně být pro vztahy mezi podnikateli
dispozitivní
. To je ovšem
absurdní
.
2.
Celá úprava adhezních smluv stojí na tom, že jedna ze strax xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxe hledět jako na odchylku svobodně sjednanou a tedy hodnou respektování (ostatně téměř každá zneužívající
klauzule
podle § 1800 bude odchylkou od něxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxk, jak je formulován, xxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxvajících klauzulí.
3.
Vzniká tak otázka, zda vůbec může podnikatel připravující smlouvu vyloučit ochranu, aniž naplní skutkovou podstatu § 1800 xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xodnikateli se setkáváme s velkými rozdíly síly mezi stranami a s adhezními smlouvami. Právě proto má takováto obecná úprava smysl. Pokud bychom je nechxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxodně projevený souhlas s vyloučením úpravy adhezních smluv, tj. souhlas nezahrnutý do adhezní smlouvy samotné, ale individuálně projednaný. Je ovšex xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx ximo text smlouvy a ještě ke všemu kvalifikovaně nemravné. To je ovšem zhola zbytečné, neboť takové doložky stejně nebudou vůči přistupující straně účixxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxého nelze pochválit řešení, kde úprava zneužití a adhezních smluv je odtržena nejen od úpravy obchodních podmínek, ale i od ustanovení o spotřebitelskxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x dojem logické uspořádanosti materie. Vzniká dojem systematického zmatku nutícího uživatele, aby si všechny tyto bizarnosti vryl do paměti jako českx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxotože adhezní smlouvy a individuálně neprojednané
klauzule
upravil na jednom místě pro spotřebitele i další subjekty. Termín "spotřebitel" pro oznxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxt (srov. § 305 a násl. BGB). Také v souladu se závazky vůči EU označil poznámkou ustanovení, která jsou harmonizací se směrnicí, což v našem občanském zákxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxočítávající (nepřesně) směrnice. Není tu však řečeno, která ustanovení mají být transpoziční, čímž celý odkaz v předpise takového rozsahu zcela ztráxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxe v prosinci 2013, xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxx
xxxx. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy (k § 1802 až 1806):
Obecná úprava úroků v našem právu citelnx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxje stanovit, v jaké měně a v jaké době mají být úroky placeny.
Navrhuje se stanovit opatření motivující věřitele k tomu, aby nebyl ve vymáhání své pohlxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxl vymáhání dluhu až do doby, kdy úroky přerostou hlavní dluh (ultra duplum). Do limitu se ovšem započítává jen jistina, nikoli úroky dlužníkem již zaplaxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxáva zakazují, jiné je výslovně připouštějí, další o nich mlčí (čímž je připouštějí rovněž). Navržené ustanovení vychází z pojetí, že je věcí stran, zda xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxlečně s ní. Zvláštní význam má návrh normativního pravidla, podle něhož lze úroky z úroků vymáhat ode dne, kdy věřitel uplatnil u soudu pohledávku z dlužxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxlného poskytnutí náhrady. Nástup navrženého právního pravidla se výslovně váže na pohledávku z protiprávního činu; je tedy vyloučeno je uplatnit pro xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xtanoví jenom dispozitivnost právní úpravy úroků. Tato věta se zdá určovat i povahu úpravy úroků, která by stála mimo občanský xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxli být plněny úroky ...". Zřejmě je možné jenom vyvodit, že bez zvláštní dohody povinnost platit úroky nevzniká, že ovšem lze sjednat povinnost úroky plxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxe i tam, kde v soukromoprávních vztazích zakotvuje povinnost platit úroky zákon (např. § 2254 hovořící o "zákonné sazbě" úroku). V dosud účinných kodixxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. naopak ustanovení o úvěrové smlouvě výši úroků neupravuje (§ 2395 a násl.) a i zde tedy použijeme obecný § 1802.
2x
xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxx xxxh. zák. (transponujícím směrnici 2000/35/ES). Ustanovení § 351 obch. zák. o odstoupení odkazovalo právě na § 502 obch. zák. již zmíněný.
3.
Občxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx/1964 Sb. právo na úrok vkladateli, avšak pokud jde o výši úroku, odkazoval na opatření podle zvláštních předpisů.
4.
Od úpravy úroku, která je bezxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxté zvýšení běžné úrokové sazby (v občanském zákoníku jde o § 1970 odkazující na úpravu ve vládním nařízení).
5.
Druhá věta zkoumaného ustanovení jx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxe nutno zjišťovat interpretací, která může být nesnadná. Použité kritérium, které bylo převzato z obchodního zákoníku, je totiž v dnešní době pro vnitxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx x xx xxxx podle solventnosti dlužníka, poskytnutého zajištění, objemu, délky a účelu úvěru. Nezbývá nám xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx jinak musel vzít v bance. Budeme proto zkoumat, jaké by byly obvyklé úroky úvěru poskytnutého takovému dlužníkovi v situaci analogické (zejména z pohlxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxokovou sazbu centrální banky.
(Úročené období)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklxxx
xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxt jenom k užitku. Problematiku spotřebitelského úvěru, kdy uvedení sazby úroků za kratší dobu bývá cestou ke klamání spotřebitele, upravuje zvláštní xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxnosti sankcionuje náš zákon právě tím, že v takovém případě vznikne podnikateli právo na úrok jenom ve výši diskontní sazby platné v době uzavření této sxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xrof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklad:
x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx zákoníku obecně upravena. Strany tu mají volnost, ale bezpochyby i bez zvláštní úpravy bez odchylné úmluvy nebo není-li
dispozitivní
ustanovení, buxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xroků bude stejná. V absenci úpravy měny jistiny a naopak v existenci tohoto ustanovení spatřujeme určitou systematickou nevyváženost úpravy. Jedinýxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxx x xxxx xx xxxx). Vedle toho je třeba dodat, že by bylo možno ustanovení o placení úroků zařadit asi vhodněji do rámce úpravy splnění závazků.
(Splatnosx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx pochybnost o systematickém zařazení § 1804, platí to ještě více o tomto ustanovení, kde jde jednoznačně o otázku plnění závazku.
2.
Druhý odstavec xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxavidlo zobecňuje, což ze srovnávacího hlediska není neobvyklé. Vzniká ovšem otázka, zda se má ustanovení vztáhnout i na úroky z prodlení nebo jenom na bxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxumného důvodu" s uplatněním práva; z toho plyne, že může jít jen o situace, kdy věřitel již právo uplatnit může, kdy tedy buď již je úročená pohledávka splxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxení času plnění xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx
xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx případě přerůst jistinu, budeme započítávat jakékoli dosud nezaplacené úroky, tedy jak úroky řádné, tak i úroky z prodlení. Stejně tak budeme muset do xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxdnání kvalifikujeme dle jeho obsahu.
5.
Může se stát, že věřitel bude záměrně oddalovat splnění dluhu dlužníkem. V takovém případě se může dostat dx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx, jaký vliv má prodlení věřitele na úroky běžné. Pokud by běžné úroky dále nabíhaly, může být prodlení věřitele pro něj výhodné. Jde však o jednání v rozpoxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x.
Dispozitivní
první větu je třeba chápat tak, že pokud nebyly úroky z úroků explicitně sjednány, nevzniká na ně věřiteli právo. Pro pohledávky odpovxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx porušením právní povinnosti), ale až od okamžiku uplatnění pohledávky u soudu; musí zde ovšem jít o případ deliktní odpovědnosti (srov. slova "protipxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxají ustanovení o smluvní odpovědnosti systematicky umísťována do úpravy smluvního práva - v občanském zákoníku tomu tak ovšem není (§ 2913). V případě xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxy z úroků nevznikne. Druhá věta je zřejmě míněna přinejmenším zčásti jako
kogentní
.
xx
xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xdst. 1 (přímo toto ustanovení aplikovat nelze, neboť úrok z prodlení nemůže být pojmově splatný s jistinou, a o případ, kdy by byla jistina splatná pozdxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xakázán, ale je výslovně dovolen.
Záloha
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zpxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxe zdejší praktické kruhy je považují za potřebné.
Výklad:
1.
Přestože důvodová zpráva nazývá úpravu zálohy "převzetím" z dosavadního občanskéhx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxavřením smlouvy některým účastníkem, hledí se jako na zálohu."
Judikatura
i doktrína přistupovala k citovanému ustanovení jako k vyvratitelné právxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxem předlohy. V obecném zákoníku občanském jeho zdroj nenalezneme a je pravda, že jde o pravidlo ojedinělé. To je dáno skutečností, že takováto platba má xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxí-li přitom v okamžiku poskytnutí zálohy právní důvod (s tím se počítá až v budoucnu), mělo by z formálně-logického hlediska jít o bezdůvodné obohaceníx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxoaktivitu závazku. Je-li něco plněno, aniž je uzavřena smlouva, musí tu přesto být bezpochyby již jakési srozumění mezi stranami třeba bezformální, kxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxvou. Z tohoto pohledu by mohlo jít buď o interpretaci takové dohody, nebo - přijali-li bychom, že bylo skutečně plněno bez jakékoli dohody - o fikci dohodxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xb. ocitá vedle úpravy závdavku, který jí je konstrukčně blízký, ale na rozdíl od úpravy zálohy je vázán na dohodu (ujednání); to ovšem neznamená, že by i xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxého měl být závdavek odevzdán "nejpozději při uzavření smlouvy", tedy bylo možné jej předat i před jejím uzavřením. V úpravě zálohy i závdavku je prvek rxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xak by se jednalo o běžné plnění závazku, který eventuálně smlouva mohla převzít do svého textu (obsahu), nebo jde skutečně o retroaktivní smluvní ujednxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxřují nějakou vůli stejně jako při jeho přebírání. Tato vůle nebude doplněna až dodatečně.
4.
V důsledku toho, že občanský zákoník obsahuje jak ustxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx, má-li mít taková rozdvojená úprava nějaký rozumný smysl.
5.
V případě, kde je něco plněno před uzavřením smlouvy, aniž je cokoli předem nebo ve smlxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxvá, že plnění nemusí být peněžité. Toto rozšíření znamená, že ustanovení o záloze lze použít na přípravné práce uskutečněné zhotovitelem ještě před uzxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxna, stává se plnění bezdůvodným obohacením, plněním bez právního důvodu. V občanském zákoníku s takovou situací výslovně počítá § 2997 zakládající pxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxohu vrátit, a také po uzavření smlouvy se na zálohu bude hledět jako na pouhé plnění, které bude započítáno na plnění smluvního závazku (pokud by tedy napxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx závdavek při nesplnění takto zajištěného závazku propadá.
8.
Dodejme pro ilustraci, že francouzské právo zná zálohu jenom jako plnění, které je pxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxje tudíž nepeněžité plnění. V případě pochybností o povaze plnění je konstrukce opačná, protože plnění poskytnuté při uzavírání smlouvy bez výslovné xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxo plnění a příjemce je musí vrátit ve dvojnásobné výši (s odůvodněním, že to je pro poskytujícího výhodnější).
Z judikatury:
1. I. Zálohu lze poskxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xežim ustanovení § 498 obč. zák., formulujícího vyvratitelnou právní domněnku o tom, že není-li mezi účastníky dohodnuto něco jiného, hledí se na plněnx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxého právního důvodu.
II. Ustanovení čl. 1 § 40 odst. 1 směn. zák. - na rozdíl od § 498 obč. zák. - nezakotvuje právní domněnku, ale možnost předčasného pxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx.
2. Ustanovení § 498 obč. zák., podle kterého na to, co bylo dáno před uzavřením smlouvy některým účastníkem, se hledí jako na zálxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxhy na budoucí nájem) je třeba považovat i příslib budoucího úplatného nájmu.
(NS 29 Cdo 2191/1999)
Z literatury:
1. Švestka, Spáčil, Škárováx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx
xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxo potvrzení smlouvy a jistota)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy (k § 1807 až 1809):
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxch - např. v rakouském občanském zákoníku v § 908 a 909, v německém, v § 336 a násl., ve španělském v čl. 1454, v čl. 158 švýcarského obligačního práva aj. - ktxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx funkce důkazní: byl-li závdavek dán, potvrzuje se tím, že smlouva byla uzavřena. Strana, která závdavek přijala, nemusí dokazovat, že došlo k smluvníxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxké zejména při smlouvách uzavřených v jiné formě než písemné. Dále je to funkce zajišťovací: závdavek se dává jako jistota, že dluh bude splněn; věřitel xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxé straně; nesplní-li smlouvu strana, která závdavek přijala, zatěžuje ji povinnost vydat straně, která zůstala smlouvě věrná, dvojnásobek závdavkux xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx na straně toho kterého smluvníka. Zmaří-li se tedy splnění dluhu vyšší mocí, nemůže sankce nastoupit.
Ustanovení o záloze i o závdavku jsou ovšem - sxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx x
xxxxx
x xx xxxxx xxž v římském právu. Inspirací pro ustanovení § 1808 byl § xxx xx xx xxx xxx xxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxna, nebo jako na jistotu, že smlouva bude splněna, a nazývá se to závdavek. Nesplní-li se smlouva vinou jedné strany, může strana nevinná závdavek, kterx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xebo, není-li to již možno, za náhradu."
2.
Jak původní, tak současná úprava závdavku je, jak plyne i z předchozího výkladu, podstatně bližší historxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxnský zákoník mluví o tom, co je plněno "nejpozději při uzavření smlouvy", zatímco obecný zákoník občanský říkal "při uzavření smlouvy napřed". Posux xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx než v případě zálohy, neboť se tu hovoří o "ujednání" závdavku; půjde tedy ve skutečnosti o smlouvu o budoucí smlouvě a závdavek bude zajišťovat tuto konxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxnom ze strany plnícího, jak vyplývá i z druhého odstavce, jehož redakce je však takřka nesrozumitelná.
4.
Podstata věci je v tom, že při řádném splněxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxatel. Poruší-li povinnost příjemce, musí závdavek vrátit a poskytnout ještě jednou tolik. Na rozdíl od výše citované přesnější formulace obecného záxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxění dluhu či, není-li možné, náhradu škody. Zdálo by se tak, že se v závdavku zároveň skrývá i odstupné. Jde ovšem jen o nepozornou redakci, jak je nejlépe xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxc nemění na jinak existujících právech a povinnostech smluvních stran.
5.
Druhá věta druhého odstavce je ovšem formulována vadně i ve svém úvodu. Nx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx řečeno jde o to, že byl-li závazek porušen z příčiny na straně příjemce závdavku, má poskytovatel závdavku právo nejen na jeho vrácení, ale i na poskytnuxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx objektivní koncepci odpovědnosti za smluvní závazky, včetně liberace vyšší mocí.
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
x xx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxak odlišně. Podle této kodifikace "Na toho, kdo dává arrhu, se hledí, jako by ji dal na potvrzení uzavření smlouvy a ne jako odstupné." Podle druhého odstxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx. Jde tedy o jakési plnění navíc, které tomu, kdo je obdržel, připadá bez dalšího, nikoli jen při nesplnění závazku druhou stranou. V citovaném ustanovexx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx že švýcarský zákonodárce cítil potřebu zavést
dispozitivní
rozlišení mezi závdavkem a odstupným, nikoli mezi zálohou a závdavkem, jako zákonodárcx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxm ujednání o závdavku, jinak půjde o zálohu, což je méně výhodné pro plnícího. Z toho ovšem také vyplývá, že v praxi se (z důvodu absence jasné dohody) bude xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xěžnou.
(Závdavek jako odstupné)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklad:
Zde zkoumxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxkládati závdavek za odstupné. Při odstoupení tedy pozbude závdavku, kdo jej dal, nebo ten, kdo jej obdržel, vrátí dvojnásobně tolik." Je-li mezi stranxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxavku a práva odstoupit, aniž bylo dohodnuto odstupné, změní
dispozitivní
§ 1809 povahu závdavku tak, že se stane odstupným. Výhoda spočívající ve voxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
xxx x
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
Výraz "spotřebitelská smlouva" je pojmem zavedenýx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xěmeckého Verbrauchervertrag, takto vzniklý český výraz však není správný, protože se nemíní označit smluvní typ - srov. české výrazy "kupní smlouva"x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xpotřebitele a na jeho ochranu. Důraz není na smluvní typ - tzv. spotřebitelská smlouva se týká kteréhokoli smluvního typu a také nepojmenovaných smluv xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxkatel jako druhá smluvní strana je v tomto označení implicitně obsažen vzhledem k pojmovému vymezení spotřebitele v obecné části. Obdobně při označenx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxlština (contratti stipulati con i consumatori) a některé další jazyky. Označení těchto smluv jako smluv uzavíraných se spotřebitelem je v češtině teoxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x. 316). Zároveň se nemíní vymýtit výraz "spotřebitelská smlouva" z textu zákona a ani z běžného jazyka, kde se vžil, neboť taková snaha by byla zjevně neúxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx označují jako spotřebitelské. Legislativní zkratkou se tedy zavádí zjednodušené označení, kterým se však nenazývá právní pojem, ale jedná se o zkrácxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xyla od přijetí zákona č. 367/2000 Sb. postupně doplňována a zpřesňována. Ustanovení o ochraně spotřebitele také reflektují novou směrnici 2011/83/xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxatické uspořádání právních pravidel o ochraně spotřebitele a o jejich přesnější i srozumitelnější vyjádření; rovněž se v navržených ustanoveních rexxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
xx
xxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxv. Přestože úprava čerpá zčásti ze zák. č. 40/1964 Sb., věnujeme v dalším výkladu více pozornosti porovnání přímo s evropskými směrnicemi. Jednak pro axxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxtory (provozovnu) byly nahrazeny novou směrnicí 2011/83/EU. Občanský zákoník provedl harmonizaci již s touto novou směrnicí a porovnávání s občansxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxváme s překvapivým stanoviskem, podle něhož jakákoli adjektiva připojená k termínu "smlouva" musí označovat smluvní typ, jinak jsou "nesprávná". Z txxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxné. Takové umělé omezování odborného výraziva však nemá žádné opodstatnění. Buď máme přívlastky ukazující na typ smlouvy, nebo máme přívlastky ukazuxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx zbytečnou.
3.
Odkaz na transponované směrnice, který je členský stát povinen uvést tam, kde transpozici provedl, v souvislosti se zkoumanými ustxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxěrnicím, a vedle toho vůbec neuvádí právě onu směrnici, kterou na výše citovaném místě zmiňuje důvodová zpráva, tedy směrnici 2011/83/EU. Hodnota odkxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxvýto údaj příliš užitečný.
4.
I kdybychom odpoutání úpravy od konkrétních směrnic považovali za výraz snahy koncipovat na tomto místě jakési nové xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx uživateli zákona. Musíme totiž vidět souvislost s principem přednosti unijního práva a s principem povinnosti výkladu konformního s unijním právem. xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xojmové vymezení spotřebitelských smluv je dáno jejich subjekty. Jsou jimi na jedné straně spotřebitelé, které vymezuje § 419: "Spotřebitelem je každx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxak jedná." V citované větě zůstala stopa předchozích verzí osnovy, v nichž byla snaha nahradit název "fyzická osoba" názvem "člověk". Znamená to, že shxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xsrov. rozhodnutí SDEU C-541/99 Cape Snc.).
6.
Podnikatele definuje § 420 odst. 1 takto: "Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxti za podnikatele." Následující odstavec právě citovaného ustanovení však pojem rozšiřuje: "Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele." Podle důvodové zprávy směřuje rozšíření slovy "každá osoba" zejména xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx spíše zamlžuje. Bylo by stačilo říci, že to platí i v případě výkonu takovýchto činností nikoli za účelem dosažení zisku, resp. bez ohledu na povahu této xxxxxx
xx
xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxšný význam v různých kontextech, což jistě není vhodné terminologické řešení. Bylo zmíněno, že BGB může vyvolat podobný dojem, protože také definuje v x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx
xx
xxěrnice 2011/83/EU nepoužívá termín "podnikatel", ale termín "profesionál", jehož definuje jako právnickou nebo fyzickou osobu veřejnou nebo soukxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxvé, řemeslné činnosti nebo svobodného povolání, pokud jde o smlouvy, jichž se týká tato směrnice. Přestože ziskový motiv ve vymezení lze
implicite
spxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxvaha jednající osoby (soukromoprávní nebo veřejnoprávní) a žádnou úlohu nehraje ani konstrukce zástupčích vztahů. Znamená to, že úprava se týká i jedxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxřály. Tentýž bod výslovně upozorňuje, že vymezení profesionála se má vztahovat na všechny soukromé i veřejné osoby. Ustanovení § 420 odst. 2 je pokusex xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x20 odst. 1 má v druhém odstavci jít o rozšíření do veřejného sektoru a na zástupce.
9.
Zkoumané ustanovení určuje, že ustanovení tohoto dílu se mají xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxní se na tyto smlouvy použijí, protože díl o spotřebitelských smlouvách zdaleka nepokrývá celý jejich právní režim. Většina otázek bude podřízena obexxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xak např. úprava zneužití práva, nepřiměřeného zkrácení nebo adhezních smluv se s dílem o spotřebitelských smlouvách překrývá. V této souvislosti nutxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxné však nikoli. Dále je nutno vzít v úvahu, že zde zkoumaný díl je jenom výsečí spotřebitelského práva, protože další jeho složky jsou obsaženy ve zvláštxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxhu a o kolektivním investování atd.) a především občanský zákoník neupravuje sankce za porušení norem spotřebitelského práva. Spotřebitelské prxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxcí, je umístěna do rámce ustanovení o kupní smlouvě, úpravy prodeje v obchodě (shodně s předchozím občanským zákoníkem). Úprava pojistné smlouvy také xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxt efektivní. Dodejme, že určité prvky spotřebitelského práva jsou obsaženy i v přímo aplikovatelných aktech práva EU (nařízení). To platí např. o odpoxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxch zemích narůstající objem spotřebitelského práva vyústil v jeho kodifikaci a i u nás by takový čin jistě přispěl ke komfortu spotřebitelů, zejména kdxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
(Předsmluvní xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxy veškerá sdělení vůči němu podnikatel učinil jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Právní pravidlo se přejímá zejména z čl. 5 směxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx mít v této souvislosti na paměti, že jde o jiný právní požadavek, než jaký právní úprava spojuje s určitostí a srozumitelností projevu vůle a také s odlišxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxrmován. Nedostane-li se mu jasných a srozumitelných sdělení navrhovaným způsobem, není následkem neplatnost, nýbrž může jít [o] porušení informačnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x x xxx xelkově provádějí čl. 5 odst. 1, když rozvádějí, jaké konkrétní informace musí podnikatel spotřebiteli sdělit ještě před uzavřením smlouvy a na jaké vzxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x x x
xx
xx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxnice"). To znamená, že v tomto případě nejde o převzetí z předchozího občanského zákoníku, ale o novou úpravu.
2.
Údaj o tom, se kterými ustanovenímx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxvá zpráva není z hlediska našich povinností vůči EU
relevantní
. Transpozice však není bez problémů.
3.
Ustanovení není co do typu smlouvy nebo co do xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxkytovány v případě smluv uzavřených na dálku, smluv uzavřených mimo obchodní prostory a smluv jiných, než jsou smlouvy uzavřené na dálku a smlouvy uzavxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx Nemá být aplikována na sociální a zdravotní služby, peněžní hry, finanční služby, nemovitosti, turistické cesty a další smlouvy, které jsou předmětex xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx právem, jestliže by to znamenalo jenom zpřísnění úpravy. Směrnice výslovně v preambuli přiznává členským státům, aby zachovaly dosavadní úpravu, jexxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx, že transponovaný čl. 5 směrnice se vztahuje jen na smlouvy, které nejsou uzavírány prostředky na dálku nebo mimo provozovnu podnikatele, pro ty obsahxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxx x xxxx další položky, a že tedy "elegantním" způsobem transpozice bude upravit nejprve obecné informační povinnosti v § 1811 pro všechny spotřebitelské smxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx x x x x důležitých detailech liší (podrobněji viz výklad k § 1820), jednak v čl. 6 (pro distanční smlouvy) záměrně není uvedena výjimka pro případy, kdy informxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxní či mimo provozovnu), vadami transpozice čl. 6 se budeme zabývat v souvislosti s § 1820, 1824 a 1828.
6.
Podle preambule směrnice (bod 12) je třeba xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxtů služeb informační společnosti a zejména elektronického obchodu.
7.
V souladu se směrnicí je informační povinnost podmíněna tím, že má jít o údaxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxci § 1811. Časově umisťuje občanský zákoník povinnost do "dostatečného předstihu před uzavřením smlouvy" nebo předtím, než spotřebitel učiní závazxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxc prvý upravuje také jazyk, v němž musí být informace poskytnuta, jako jazyk, ve kterém bude uzavřena smlouva. Směrnice x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxinou znamenat, že informace musí být poskytnuta v češtině, neboť právně jednat (uzavírat smlouvu) může spotřebitel toliko v jazyce, kterému rozumí.
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxnému nosiči a zboží či službám". Jinou terminologií můžeme říci, že tu jde o údaje o předmětu plnění. V § 1811 nalézáme obdobný požadavek až pod písm. b). xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxnou adresu, na níž je usazen, a jeho telefonní číslo". Ani jedna z úprav není donucující ve způsobu identifikace. Jestliže směrnice obsahuje slovo "napxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxx xx xxx xxravy požadují údaj o ceně. Směrnice je ale podstatně obšírnější. Oproti našemu znění požaduje uvést "celkovou cenu zboží nebo služeb včetně daní, nebo xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xodání nebo poštovné, nebo pokud tyto poplatky nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové dodatečné poplatky". Tak xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxé omezení není stanoveno. Význam českého termínu "poplatky" nutno vykládat v souladu se směrnicí jako náklady dopravy, dodání, poštovné. V jistém směxx xx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx že další poplatky mohou být účtovány. Písm. e) ve zkoumaném ustanovení však ukazuje, že zpřísnění zřejmě nebylo záměrem, protože tu jsou zvlášť uvedenx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxdník zavazuje dodat zboží nebo poskytnout službu, a obchodníkovy podmínky vyřizování reklamací a stížností". Slovo "případně" není vyjádřením
fakuxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxjným písmenem jenom způsob platby a způsob dodání nebo plnění. Chybí tu zmínka o reklamačních podmínkách a rovněž o dodací lhůtě. Toto opominutí působí xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxmenutí existence zákonné záruky za soulad zboží se smlouvou i existenci a podmínky případného poprodejního servisu a obchodních záruk". Překlad je nexxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxeré mluví o právech z vadného plnění a právech ze záruky, což lze akceptovat.
Písmeno f) směrnice ukládá uvést "případně dobu platnosti smlouvy, nebo jxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxat jako fakultativnost, ale jako odvolání se na povahu smlouvy. Ve všech xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xe okamžitě plněna, údaj o době platnosti smlouvy z povahy věci není potřebný.
Také ustanovení písm. g) směrnice je uvedeno stejným slovem: "případně fxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxva. Uvedené pojetí významu slova "případně" je tu potvrzeno, protože povinnost podle písm. h) se uplatní bezesporu jenom v případech, kdy to bude v soulxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxtě digitálního obsahu s hardwarem a softwarem, které jsou obchodníkovi známy nebo o nichž lze rozumně očekávat, že by mu měly být známy." Transpozicí cixxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
10.
Zajímavé je, že občanský zákoník nepřevzal uvedená omezení vyjádřená slovem "případně", což snižuje legislativní přesnost, protože jde o ustaxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxým [např. v závislosti na povaze plnění (závazku)], ale zcela je vypustit neznamená zvýšení kvality úpravy. Povinnost výkladu konformního s unijním pxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxo odstavce se vztahují i na dodávky elektřiny, vody, plynu a tepla (o těchto dodávkách viz níže v souvislosti s § 1820). To ovšem nevadí, neboť ustanovení xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx x xž 4 zpřesňuje uložení uvedených informačních povinností. Ve druhém odstavci stanoví, jak již bylo zmíněno, že úprava platí také pro dodávky vody, plynxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxže není poskytován na pevném nosiči. Náš občanský zákoník podobné ustanovení neobsahuje, musí být však interpretován dostatečně široce, aby i tyto dxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxvat odstavec 1 na smlouvy, které zahrnují běžné transakce a které jsou plněny bezprostředně po okamžiku jejich uzavření" a jejž český zákonodárce tranxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x tomto rozsahu informační povinnost xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xe dost obtížné říci, kde hranice "každodenních" záležitostí končí. Má-li se každodennost posuzovat z hlediska spotřebitele, což je asi nezbytné, pak xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxd., nemá povahu záležitosti "každodenního života". Zpřesnění bude nutno očekávat teprve od judikatury.
14.
Ustanovení § 1811 odst. 3 písm. b) naxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxo občanský zákoník říká, že se § 1811 odst. 1 nevztahuje na tyto dodávky, jestliže byly dodány na hmotném nosiči. Pravidlo směrnice tak lze vyvodit jenxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xíká, že se úprava vztáhne na digitální obsah nedodávaný na hmotném nosiči, nechce tím sebeméně říci, že by se na digitální obsah dodávaný na hmotném nosixx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xovinnosti), o její neexistenci dobře svědčí uvedení dodávek vody, plynu apod. v tomtéž ustanovení směrnice. Komunitární zákonodárce tu jen pro jistoxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxstatečně vyplývalo i z dalších ustanovení směrnice). Vyloučit z dosahu nic nechtěl. Naše výjimka je tak v přímém rozporu se směrnicí; výklad konformní x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxouvy, kogentní povaha úpravy)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy:
Odstavec 1 stanoxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx spotřebiteli; nemohou se jich tedy dovolávat ty osoby, které mají podle vnitrostátních předpisů oprávněný zájem na ochraně spotřebitelů (čl. 5 v souvxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxi si strany od nich odchylku, nepřihlíží se k ní. To znamená, že taková odchylka je právně bezvýznamná, pro právo neexistující a nevyplývají z ní žádná prxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xe jednostranně vzdá svého subjektivního práva přiznaného mu ustanoveními tohoto dílu.
Výklad:
K odst. 1
1.
Interpretační princip ve prospěch sxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxu č. 40/1964 Sb. bylo pravidlo obsaženo v § 55 odst. 3: "V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější."
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxož se v případě pochybnosti smluvní
klauzule
navržené profesionálem spotřebiteli nebo neprofesionálovi vykládají způsobem pro něj nejpříznivějšxxx
xx
xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx To se zdá být jiný okruh případů, než vymezují slova "lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem". Obecná pravidla výkladu právních jednání, která nxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxdlo zakotvené v komentovaném ustanovení by tuto úpravu doplňovalo; tak, jak je formulováno, se ji zdá nahrazovat.
4.
Rozdíl vznikne zejména v situxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxebo mu známa být mohla a musela). V tomto případě by nám obecná úprava ukládala respektovat tuto vůli bez ohledu na text právního jednání, nyní komentovaxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxx xřednost. Proto proponujeme vyložit komentované ustanovení tak, že situace, kdy "lze obsah smlouvy vyložit různým způsobem", nastává jen tam, kdy nás xxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxže důvodová zpráva neříká, zda a ve vztahu k čemu se jedná o transpoziční ustanovení, je možno tu spatřovat vztah k čl. 25 směrnice 2011/83/EU o její
kogexxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxrá pro ně vyplývají z vnitrostátních právních předpisů provádějících tuto směrnici". Určení rozhodného práva upravuje nařízení Řím I (593/2008/ES)x x xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxvení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit, a jež by se v případě neexistence volby práva na základě odstavce 1 jinak použila".
7.
V druhéx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxo platnost nebo jsou omezena, nejsou pro spotřebitele závazné".
8.
V souladu s tím § 1812 odst. 2 zakotvuje
kogentní
povahu ustanovení o ochraně sxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxx podle obecného § 1 odst. 2. Zdůraznění tohoto faktu ale dozajista není na škodu.
9.
I další směrnice chránící spotřebitele však obsahují podobná usxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxhu čl. 12 směrnice o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxdy, dále čl. 6 směrnice o zneužívajících klauzulích (93/13/EHS) a čl. 12 směrnice o distančních smlouvách o finančních službách (2002/65/ES). Tato skxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxž ukazuje, že dopad ustanovení má přesáhnout hranice dílu 4 prvé hlavy čtvrté části zákoníku, protože se tu říká, že "k ujednáním odchylujícím se od ustaxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxnná povaha xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxstože souvislost s § 554 by takové pojetí mohla naznačovat. Domníváme se, že namísto toho bychom měli postupovat podle § 1815, který zakládá specifickx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxení smlouvy se nepřihlíží, ledaže se ho spotřebitel dovolá).
(Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách)
prof. JUDr.
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xákoníku se i zde jedná se o konkretizaci vyjádření obecné zásady proporcionality. Tato zásada se promítá i do ochrany spotřebitele jako slabší smluvnx xxxxxx xx xxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx ve shodě s obecnými pravidly v úvodních ustanoveních návrhu; zejména jde o příkaz jednat v tzv. objektivní dobré víře (anglické good faith, německé Trex xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxbrých mravů a se zřetelem k zvyklostem občanského života. Výraz "dobrá víra" použitý dnes v § 56 odst. 1 platného občanského zákoníku je anglicismus, kxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxené vnitřní přesvědčení určité osoby, že je něco po právu.
Posouzení povahy nepřiměřených smluvních podmínek se nedotýká jen předmětu plnění nebo xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx. V praxi to znamená, že je zapotřebí v první řadě posoudit rovnováhu práv a povinností smluvních stran. Pokud půjde o značnou nerovnováhu, je třeba zkouxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xepřiměřená (srov. Hulmák, M. in Švestka, J. et al. Občanský zákoník. Komentář. Díl x xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxtele za jednání, z nichž vznikne spotřebiteli újma na životě nebo na zdraví, kterými se omezují nebo vylučují práva spotřebitele pro případ, že bude plnxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx až po splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na jeho vůli, nebo ujednání, která podnikateli umožní, aby si ponechal, co mu spotřebitel xxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxého či zákonného důvodu, zatímco spotřebitele nikoli, nebo vypovědět závazek ujednaný na neurčitou dobu bez přiměřené výpovědní doby. Rovněž jsou nexxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx jednostranně a bez ujednaného důvodu smluvní podmínky změnit, nebo ujednání, podle nichž má být cena určena až v době splnění, aniž bude mít spotřebitex xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxení vyplývá i zákaz takových doložek, které spotřebitele zaváží, aby splnil všechny své povinnosti ze smlouvy i v případě, že je podnikatel nesplní, nexx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxy pohledávky nebo její zajištění. Tato a jim podobná nepřiměřená ujednání jsou zakázána - při porušení zákazu nastane právní následek stanovený v předxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xosaženo individuálně, tj. nikoli adhezním způsobem.
Výklad:
1.
V tomto ustanovení je zašifrována definice zneužívajících klauzulí transponuxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxvat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran." V citované smxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxžívající, jestliže v rozporu s požadavkem dobré víry vytváří v neprospěch spotřebitele značnou nerovnováhu práv a povinností stran vyplývajících ze xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxlila natolik, že je stěží možno ji rozpoznat. Dodáme-li, že bez ohledu na znění tohoto ustanovení je nutno vykládat pojem v souladu se směrnicí, která má xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxmínem "dobrá víra" nejsou spojeny s problémy, které by se týkaly xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxlivosti říci, že je příznačné, jestliže v Čechách je "zneužití" chápáno jako "nepřiměřenost". Zneužití práva české právo zná a není důvod, aby zneužívxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxmě v nesprávném překladu směrnice. Taková skutečnost by však neměla být determinující pro zákonodárce, je-li tu tak závažný věcný rozdíl. Termín už se xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, nepřiměřenost nikoli. Nepřiměřenost může být větší nebo menší, zneužití je vždy zneužitím. Zneužití je vždy protiprávní, nepřiměřenost může být lexxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxxx případě zakázány a dokazování čehokoli na tom nemůže nic změnit. Buď určitá
klauzule
je zneužívající, pak je zakázaná, nebo není, pak také není zakázaxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxládat jim žádný význam.
4.
Podle směrnice jsou relevantními kritérii pro posouzení povahy ujednání, že:
-
nebylo individuálně projednáno,
x
xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxe zkoumaného ustanovení je kritériem, že tato ujednání:
-
jsou v rozporu s požadavkem přiměřenosti,
-
zakládají významnou nerovnováhu práv nexx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxdavkem přiměřenosti, přestože ani autor nikde netvrdí, že by principu dobré víry odpovídal princip přiměřenosti. Popravdě, žádný princip "přiměřenxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx, že má jít o přiměřenost mezi právy a povinnostmi, tj. to, čemu většinou říkáme vyváženost smlouvy; pak by toto kritérium jen zdvojovalo kritérium náslxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx uzavírána. Jakkoli se domníváme, že ve skutečnosti je tento požadavek součástí pojmu rovnováhy (nejde o nerovnováhu, je-li formální rozdíl práv obou xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxech o podmínky objektivní.
7.
Jinak řečeno, posuzujeme tu jakousi objektivní spravedlivost řešení, které smlouva pro určitý právní vztah přinášxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xobě ale obsahuje subjektivní prvek, je to chování záměrně či alespoň z nedbalosti bezohledné, kořistnické. Naše úprava je tedy v tomto ohledu vůči podnxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx použita, ale taková je.
8.
Naše úprava není omezena jenom na individuálně neprojednané
klauzule
. Přestože občanský zákoník upravuje obecně adhxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxela vypouští. Tím však zásadně mění dopad úpravy a zpřísňuje ji.
9.
Směrnice je konstruována tak, že čl. 3 je obecným vymezením a v příloze jsou vypočxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x
xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xni
klauzule
spadající do výčtu v příloze nemusí být zneužívající ve smyslu generální
klauzule
.
10.
Také druhá věta zkoumaného ustanovení budí roxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxkají předmětu nebo ceny plnění za předpokladu, že jsou redigovány jasným a srozumitelným způsobem. To ale nijak nekoresponduje větě z důvodové zprávyx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxpovídá směrnici, ale neodráží se bohužel v textu § 1813. Také formulace o ujednáních, která jsou "spotřebiteli poskytnuta" je problematická, protože xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxívějšímu § 56 odst. 2 obč. zák. č. 40/1964 Sb. ("Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cexx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxučena skutečně jen x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxovení doplňující ve směrnici zmíněný čl. 3. Tak již druhý odstavec citovaného ustanovení říká (českou verzi směrnice je třeba bohužel opravit vzhledex x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxhl mít žádný vliv na obsah podmínky, zejména v [rámci] [adhezní] smlouv[y].
Skutečnost, že některé [prvky klauzule] nebo jedna [izolovaná klauzule] xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxuvu].
Jestliže [profesionál] tvrdí, že [standardní klauzule] byla individuálně sjednána, [přísluší mu důkazní břemeno]."
Důvodem je, že zákonodxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxy adhezní, nepotřebuje.
12.
Judikatura
Soudního dvora EU zpřesňuje kritéria pro posouzení souladu s principem dobré víry tak, že národní soudcx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxivě projednána (rozsudek C-415/11 Mohamed Aziz, bod 69). Stanovisko generální advokátky je podrobnější a můžeme v něm číst odkaz na unijní judikaturux xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxsudku).
13.
Směrnice obsahuje ještě řadu dalších ustanovení, jež český zákonodárce netransponoval. Tak např. podle čl. 4 je třeba při posuzování xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxuv. Právě na toto ustanovení navazuje
judikatura
soudního dvora.
14.
Důsledky spojené s nedovolenou povahou zneužívajících klauzulí upravuje x xxxx x xxx x x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxc.
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx ustanovení, o nichž byla řeč v souvislosti s § 1813, která by umožnila zakázané
klauzule
rozpoznat, český zákonodárce dal přednost převzetí přílohy sxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxsunul do roviny odlišné od směrnice. Podle čl. 3 odst. 3 směrnice totiž příloha obsahuje výčet klauzulí, které mohou být prohlášeny za zneužívající, přxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxx
x x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx
xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xestliže nesplní pojmové znaky uvedené v čl. 3 a dalších interpretačních ustanoveních. Naopak zneužívající povahu mohou mít i jiná ujednání. Ve stejnéx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxitější než příloha. V českém právu jsou v rozporu se směrnicí vypočtené
klauzule
prohlášeny za zakázané bez dalšího. To unijní úpravu výrazně zkresluxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxmise proti Švédsku, kde byla žaloba Komise zamítnuta, když vytýkala Švédsku, že do svého právního řádu netransponoval přílohu směrnice 93/13/EHS. Poxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxvinen ji transponovat. Žaloba proti Švédsku byla zamítnuta. Český zákonodárce se bohužel zachoval právě opačně, veškerý důraz položil právě na příloxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxu navíc není shodný s výčtem v předchozím občanském zákoníku.
4.
Následující srovnání provedeme především ve světle směrnice, s níž budeme konfroxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxolat i v případě, že občanský zákoník odpovídající ustanovení xxxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxotřebitele jeho jednáním nebo opomenutím. Občanský zákoník volí pod písm. a) podstatně širší formulaci zahrnující i odpovědnost za vady a za jiné škoxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx ovšem širší, minimálně o
klauzule
vylučující proti spotřebiteli právo jednostranného započtení. Jak ale řečeno, to, že český zákon nepřebírá celou xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx c) přílohy směrnice se týká nepodmíněné povinnosti spotřebitele plnit oproti podmíněné povinnosti profesionála, kdy splnění podmínky plně závisí nx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na vůli dodavatele". V § 1814 je to písm. b), které je obsahově v souladu s xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xby případný závdavek byl sjednán rovnovážně, tj. má-li být takto zajištěn závazek spotřebitele, musí být stejně (právem na odškodné v alespoň shodné vxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xude-li rovnovážný. Česká formulace je velmi problematická, obzvlášť uvědomíme-li si, že na rozdíl od směrnice tu nejde o založení pouhé domněnky zneuxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx zakazují ujednání o nevrácení toho, co bylo spotřebitelem poskytnuto, jen pro případ, že spotřebitel "smlouvu neuzavře či od ní odstoupí". To znamenáx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxo ve prospěch spotřebitele použití závdavku jako odstupného. Jakkoli se domníváme, že takový zákaz je spíše důsledkem nepochopení směrnice, sotva jex xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxostí nepřiměřené vysoké odškodnění ve prospěch profesionála. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. toto ustanovení vůbec netransponoval a totéž platí bxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu (§ 2051). Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta proto není méně zneužívající a profesionál ostatně oprávněně spoléhx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxne ani pokuty moderované) se proto jeví jako správné a spravedlivé; s přihlédnutím k obsahu přílohy směrnice tak budeme muset učinit použitím obecného x xxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxco spotřebiteli není poskytnuto odpovídající právo a dále přiznávající profesionálovi právo zadržet částku zaplacenou za neposkytnuté plnění, jesxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xmluvního či zákonného důvodu a spotřebitele nikoli"), avšak zákonodárce vypustil druhou část věty. Občanský zákoník v podstatě formulaci přebírá pxx xxxxx xxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxzumné výpovědní lhůty, nejde-li o závažné porušení smlouvy. Písmeno f) § 56 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb. obsahově odpovídalo ("opravňují dodavatele, axx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxého ustanovení. Ve směrnici je však také stanovena výjimka pro poskytovatele finančních služeb, jimž je přiznáno oprávnění jednostranně zrušit smloxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxi komentované ustanovení, ani úprava finančních služeb v § 1841 a násl. Napravit tuto vadu výkladem konformním unijnímu právu nebude jednoduché.
xxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxří opačnou vůli, přičemž je stanovena nepřiměřeně dlouhá lhůta před ukončením smlouvy pro spotřebitelovo vyjádření vůle neprodloužit smlouvu. Ani txxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxvých klauzulí opět budeme dovozovat z obecného § 1813 v kombinaci s přílohou směrnice.
13.
Písmeno i) přílohy platí pro ujednání o nevyvratitelnéx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx seznámit před uzavřením smlouvy"). Doplněním slova "neodvolatelně" je současná formulace pod písm. f) ještě přesnější, škoda, že v rámci zpřesnění nxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxsionálovi jednostranně měnit smluvní podmínky bez dostatečného důvodu přesně určeného ve smlouvě. Vcelku uspokojivé převzetí tohoto velmi významnxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx bez důvodu sjednaného ve smlouvě". Formulace pod písm. g) zde zkoumaného ustanovení je mnohem méně uspokojivá, protože obecně zakazuje ujednání umožxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxmínek za určitých podmínek explicitně dovoluje. Jak tomu rozumět? Formálně vzato lze říci, že ustanovení nejsou v rozporu, neboť § 1752 je obecný, zatxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxý ovšem nebyl záměr a ostatně spotřebitelské vztahy budou naopak naprostou většinou případů, ve kterých bude jednostranná změna podmínek připadat v úxxxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx zavedená v § 1752 je sice jednostranně iniciovaná, skutečně jednostrannou ale není; adresát ji akceptuje svým mlčením a setrváním ve smluvním vztahux
xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxovou míru nebo jiné poplatky, je-li pro to rozumný důvod a bude-li bezodkladně informovat spotřebitele. V těchto případech bude jedinou cestou k výklaxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxm, ale v tomto případě ve vztahu k vlastnostem plnění, jež má profesionál poskytnout. Naše kodexy ustanovení o tomto druhu
klauzule
nepřevzaly zřejmě x xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxžňujících její zvýšení, aniž je spotřebiteli poskytnuto právo odstoupit od smlouvy, jestliže je cena příliš vysoká v poměru k ceně určené při uzavření xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxnský zákoník krokem zpět ve vztahu k harmonizaci českého práva s právem unijním. Toto ustanovení [písm. l) přílohy směrnice] však nebrání ujednání o ixxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xby profesionál sám určil, zda plnění je v souladu se smlouvou, nebo dávajících mu právo výlučného výkladu kteréhokoli smluvního ustanovení. Také toto xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xx xxxx xxxzení vázanosti profesionála závazky, které převezme jeho zástupce, nebo podřízení jeho závazků zvláštním formalitám. Občanský zákoník (1964) totx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx
xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxnit své závazky i v případě, kdy své závazky nesplní profesionál. Předchozí občanský zákoník č. 40/1964 Sb. převzal toto ustanovení přesně pod písm. xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxstil.
21.
Písmeno p) se týká ujednání předvídajícího možnost postoupení smlouvy bez souhlasu spotřebitele v případě, že to bude mít za následek snxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxz souhlasu spotřebitele, dojde-li převodem ke zhoršení dobytnosti nebo zajištění pohledávky spotřebitele". Transpozice byla užší než úprava ve směxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxupit s tím, že souhlas "postoupené strany" bude udělen předem a třeba i bez znalosti její identity. Což bude právě případ, kdy může jít o zneužívající klaxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxava v konkrétním případě se však může minout účinkem, jestliže si představíme, že smlouva bude obsahovat jenom možnost převodu smlouvy bez souhlasu spxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx proti nekalým praktikám nebo v obecných ustanoveních proti zneužití práva, porušování dobrých mravů apod. Na pomoc by mohla přijít i ustanovení veřejxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xx x xxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxrnice týkajícího se ujednání, jež vylučuje nebo omezuje právo spotřebitele uplatnit jeho právo u soudu nebo použít jiné právní prostředky k ochraně prxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxdky, jichž by mohl užít, nebo jestliže na spotřebitele přenáší důkazní břemeno, které by měla podle právní úpravy nést druhá strana smlouvy. Redakce je xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxým předpokladem efektivity ochranných ustanovení, jak na to opakovaně upozorňuje Evropská komise (srov. např. preambule směrnice Evropského parlaxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxsledují ustanovení, která zákazy pro některé
klauzule
omezují. Platí to pro písm. g), j) a l) přílohy směrnice. Tato omezení byla již výše popsána v souxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxmi nástroji a jinými výrobky a službami, jejichž cena je závislá na vývoji kurzů nebo burzovních indexů nebo sazeb finančního trhu, které profesionál nxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx měně. To vše bohužel v občanském zákoníku chybí, přestože důvody k odchylkám jsou nabíledni.
Z judikatury:
1) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxávní úpravě členského státu, jako je úprava dotčená v původním řízení, která v rámci řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxoveň neumožňuje soudu, jemuž byla předložena věc ve věci samé a který je příslušný posoudit zneužívající charakter takové
klauzule
, přijmout předběžxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xeho konečného rozhodnutí.
2) Článek 3 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že:
- pojem "významná nerovnováha" v neprospěch spotřebixxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxsoudit, zda a případně do jaké míry je právní postavení spotřebitele smlouvou zhoršeno ve srovnání x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx se daný spotřebitel nachází s ohledem na prostředky, které má podle vnitrostátních právních předpisů k dispozici pro zabránění dalšímu používání znexxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxjící nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxní odkazuje, obsahuje pouze informativní a příkladmý výčet ustanovení, která mohou být prohlášena za zneužívající.
dále viz u § 1790
(SDEU C-415/11 xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Výklad:
1.
Předchozí občanský zákoník stanovil, že ujednání uvedená v § 56 obč. zák. č. 40/1964 Sb. jsou neplatná. Tutx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxající ujednání odporující čl. 3 neváží spotřebitele za podmínek stanovených národním právem a že smlouva váže strany, pokud může bez zneužívající
klaxxxxx
x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxtech. Pro občanský zákoník to znamená, že uplatnění obecné úpravy, z níž vyplývá požadovaný důsledek, tedy absence vázanosti spotřebitele klauzulíx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxže bez vadné části nemůže trvat. Bylo řečeno, že navzdory shodnému výrazu použitému v § 554 pro nicotné právní jednání, není možno v tomto případě o nicoxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxlatnost a je otázka, zda má být absolutní nebo relativní.
Judikatura
Soudního dvora svědčí jednoznačně pro neplatnost absolutní, k níž musí soud přihxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxmáme jistotu, zda v případě zneužívajících klauzulí jsou splněny. Důvodová zpráva mlčí. Unijní
judikatura
sice respektuje právní úpravy členských xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx
xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx mezi spotřebitelem a profesionálem (rozsudek SDEU C-243/08 Pannon GSM, bod 31 a 32). V rozsudku C-618/10 Banco Espanol de Crédito, bod 40 říká Soudní dvxxx xx xxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxu, která má obnovit rovnost mezi nimi (rovněž C-415/11 Mohamed Aziz, bod 45).
2.
Dodejme ovšem, že oproti běžné absolutní neplatnosti představuje xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx
xx xxxx
xxúčinné vůči spotřebiteli, spotřebitel sám se jej ale dovolat může. Jde o jakési opačné řešení oproti relativní neplatnosti: jestliže relativní neplaxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xásahem "probudit k životu".
3.
Směrnice však jde podstatně dál za rámec donucovací povahy ustanovení o zneužívajících klauzulích a o povinnosti sxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xrostředky, které umožní, aby profesionálové přestali užívat zneužívající
klauzule
. Za tím účelem musí být umožněno osobám, jejichž cílem je ochrana xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx a které budou aplikovat dostatečně účinné prostředky k zabránění takovému užívání.
4.
Veřejnoprávním předpisem chránícím v České republice spoxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxíž nepředvídá.
5.
xxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxce v zákoně dovoluje vztáhnout je i na otázky týkající se zneužívajících klauzulí. Přesto je zarážející, nakolik tento zákon pomíjí problematiku zneuxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxchybně prostředek velmi těžkopádný a málo účinný.
6.
Ani občanský soudní řád nevěnuje ochraně spotřebitelů žádnou zvláštní pozornost. V § 83 o. s. xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxbci týkajícího se týchž nároků ze stejného jednání. Vedle toho jenom § 155 o. s. ř. umožňuje rozhodnout o zveřejnění rozsudku. Nijak není v českém právnxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí nebo používají obdobné zneužívající obecné podmínky.
(Účinky odstoupení na smlouvu o financování)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx od smlouvy o dodání zboží nebo poskytnutí služeb v případě, že spotřebitel hradí cenu nebo úplatu s využitím úvěru, který mu poskytl buď podnikatel sám, xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxklad:
1.
Toto ustanovení navazuje na čl. 15 směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru 2008/48/ES, ale souvisí také s čl. 15 směrnice 2011/83/EU x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx vytržení ze souvislosti citace souvisejících ustanovení. xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxné vysvětlení a kontextu se musíme složitě dopátrávat. Jestliže směrnice ukládá, aby národní zákonodárce jasně uvedl, kde provedl harmonizaci, pak jx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxvídá, protože ani český právník neví, kde a s čím měla být v občanském zákoníku harmonizace provedena.
3.
Směrnice o spotřebitelském úvěru v čl. 15 oxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxutí služby, není nadále vázán smlouvou o vázaném úvěru."
4.
V návaznosti na to stanoví čl. 15 směrnice 2011/83/EU pod rubrikou "Účinky uplatnění pxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxa 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, jestliže spotřebitel uplatní své právo odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo oxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxbitele, než jsou náklady stanovené v čl. 13 odst. 2 a v čl. 14 této směrnice.
2.
Členské státy stanoví podrobná pravidla pro ukončení těchto smluv."
xx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxy. Současně je ovšem na druhé straně zužuje, protože toto právo se týká jenom smluv uzavřených na dálku nebo mimo obchodní prostory. Zkoumané ustanovenx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xázaného úvěru ze směrnice 2008/48/ES zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jeho § 14 zní:
"(1) Smlouvou o vázaném spotřebitelském úvěru sx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xx xx xxx xx xxxxxxa, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je závislá na smlouvě o koupi zboží nebo služby, pokud je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěrx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x
xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo
c)
konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě, xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx služby je plně nebo částečně hrazena spotřebitelským úvěrem, zaniká též smlouva o vázaném spotřebitelském úvěru. O této skutečnosti je spotřebitel pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx třetí osoby. Jestliže byla smlouva o koupi zboží uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání nebo při použití prostředků komunikace na dálku a spotřebixxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxní cena.
"(4) Pokud spotřebiteli soudem přiznané nebo prodávajícím či poskytovatelem služby písemně co do důvodu a výše uznané právo na peněžité plněxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx citovaného ustanovení vymezuje vázaný úvěr poměrně volně jenom závislostí poskytnutého úvěru a smlouvy. Druhý odstavec konkretizuje pojetí pro účexx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx
xx
dotyčný úvěr slouží výhradně k financování smlouvy o dodání konkrétního zboží nebo poskytnutí konkrétní služby a
ii)
tyto dvě smlouvy tvoří z objxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxel služby nebo, v případě úvěru financovaného třetí osobou, pokud věřitel využije služeb dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb v souvislosti s uxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
x.
Uvedený
exkurs
nám umožní lépe pochopit význam a dosah § 1816. Prvá věta odstavce 1 opakuje pravidlo o vázaném úvěru. Pravidlo zdánlivě rozšiřuje na xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxdává, jenom upřesňuje pojem vázaného úvěru (zápůjčky). Z toho je možno vyvodit, že § 1816 odst. 1 nebude použit na vázané úvěry nebo zápůjčky podléhajíxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x.
Rozlišení tedy budeme muset hledat v § 2 cit. zákona, který zakotvuje výjimky ze své působnosti. Jenom na tyto výjimečné případy (např. smlouvu s celkxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx xx xxxx xxxxx xxx x xxx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xarmonizované úpravy spotřebitelských úvěrů a zřejmě o pokus harmonizace s čl. 15 směrnice 2011/83/EU (a analogickým čl. 11 směrnice 2008/122/ES). Jxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxtředky.
10.
Tento harmonizační záměr prozrazuje druhý odstavec, podle něhož má být prvý odstavec
kogentní
jen pro smlouvy distanční nebo podle § xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxejně jako směrnice 2011/83/EU a týká se veškerých smluv o dodávkách zboží nebo služeb. Opora pro možnost
dispozitivní
povahy ustanovení proto chybíx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxí
, což bohužel zákon neříká. Termín smlouvy o "dočasném užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních službách" nutno vykládat tak, že zahrne všexxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxS.
11.
Zásadní význam má, že čl. 15 směrnice 2011/83/EU předvídá automatický zánik všech akcesorických smluv, netýká se tudíž jenom smluv o úvěru x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xmluv. To český zákonodárce vůbec nevzal na vědomí.
12.
Pro distanční smlouvy o finančních službách platí ještě zvláštní ustanovení § 1848 a pro smxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxvení je provedením čl. 22 směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů. Jde o ochranu spotřebitele před povinnostmi finančních závazků, které plynou x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxt pojistku. Význam ustanovení spočívá v tom, že spotřebitel musí být na tyto podmínky, které jsou spjaty s dalšími finančními závazky, upozorněn již v hxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxozice Komisí EU
relevantní
, pro interpretaci nás těší, že se dozvídáme, jaký byl záměr při vložení tohoto ustanovení. Má tedy jít o transpozici čl. 22 smxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx ani ve vztahu k čl. 22 nejde o transpozici úplnou. Citované ustanovení zní: "Před tím, než je spotřebitel vázán smlouvou nebo nabídkou, si obchodník vyžxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxný souhlas spotřebitele neobdržel, ale podsunul mu jej pomocí předem nastavených možností, které musí spotřebitel zamítnout, aby se vyhnul dodatečnx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxrá je v podstatě interpretační a nedovoluje považovat za výslovný souhlas absenci projevu spotřebitele, který by odmítal dodatečné platby, v občanskxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx o výslovné postižení nekalé praktiky spočívající ve zneužívajícím podsunutí spotřebiteli závazku k další platbě, kdy profesionál předpokládá, že zxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxé další platbě (např. zaškrtnutí zaškrtávacího okénka v elektronickém formuláři, nikoli naopak absenci zrušení jeho zaškrtnutí přednastaveného).
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xůle jedné osoby má právní účinky vůči druhé osobě až od okamžiku, kdy jí dojde, tj. kdy se dostane do její sféry. Zde se navrhuje ve shodě s komunitárním práxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxěhu lhůty oznámení o odstoupení od smlouvy podnikateli alespoň odešle.
Výklad:
1.
Důvodová zpráva zmiňuje, že v tomto ustanovení se jedná o odchyxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxá jenom poslední věty a neříká nic o větě předchozí. Je přitom nutno upozornit na čl. 4 směrnice 2011/83/EU, který ukládá plnou harmonizaci. To znamená, xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx výslovně na jiném místě dovoluje. Takové pravidlo, které znamená skutečnou unifikaci práv členských států, vyžaduje samozřejmě mnohem pečlivější a xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxbo přijaly dodatečné informační povinnosti profesionálů před uzavřením smlouvy, které jsou předmětem úpravy tohoto článku.
2.
Nezdá se, že by noxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxebitel odstoupení nemusí nijak odůvodňovat a není povinen nést žádné náklady kromě těch, jež jsou uvedeny v čl. 13 odst. 2 a v čl. 14 směrnice, je zařazeno xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxzovnu (srov. rubriku hlavy II směrnice). Zde zkoumané ustanovení § 1817 však předmět úpravy vztahuje k "tomuto dílu", tedy k veškerým závazkům ze smlux xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx" oproti směrnici, proto ji lze akceptovat.
4.
Druhá věta transponuje čl. 11 odst. 2 směrnice 2011/83/EU.
xx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x x xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxnovení.
(Textová podoba, trvalý nosič)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zpxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxebiteli učiněna písemně. Tento požadavek vyvolává v praxi představu, že má jít o sdělení v písemné formě, tedy o projev vůle - podle současné právní úpraxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxgie platného občanského zákoníku zesiluje tím, že výrazem "písemně" označuje i formu právních úkonů (např. § 40, 50a, 110, 526, 527, 533, 544, 548, 553x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx i při sdělování údajů spotřebiteli musí být naplněna pravidla týkající se písemné formy. Směrnice však nevyžadují, aby tato sdělení měla formu stanovxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx který umožňuje spotřebiteli zobrazit si podané informace a uchovat si je. Z toho důvodu se navrhuje tyto případy jasně odlišit a xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxá podoba sdělení je zachována, jsou-li sdělované údaje poskytnuty takovým způsobem, že je lze zobrazit a uchovat.
Výklad:
1.
I v tomto případě jde xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx směrnice znají a definují pojem trvalého nosiče (směrnice 2011/83/EU v čl. 2 odst. 10) jako: "jakýkoli nástroj, který umožňuje spotřebiteli nebo obcxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxprodukci uložených informací v nezměněném stavu". Jak vidět, není tu vazba na materiální substrát. Je-li předepsána písemná forma právního jednání, xxxxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xestliže obsahuje elektronický podpis. Výslovně to stanoví § 561 odst. 1. Elektronické zachycení tak podle občanského zákoníku je považováno za písexxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxy ze stejného pojetí. Elektronické zachycení ve smyslu § 562 se spokojuje s pouhou možností určení jednající osoby. V tomto směru je pojem trvalého nosxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx poskytnutí "v jasné a srozumitelné formě". To příliš nepřipomíná "textovou podobu". Také možnost poskytnout informace ve standardizované podobě poxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx ukládá profesionálovi, aby poskytl spotřebiteli kopii podepsané smlouvy "na papíru nebo na základě souhlasu spotřebitele na jiném trvalém nosiči" (xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxe zahájení dodávek vody, elektřiny nebo plynu ještě ve lhůtě pro odstoupení, ukládá směrnice, aby tento požadavek vyjádřil na "trvalém nosiči".
5.
xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxonickou poštu.
6.
Otázkou xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxskat kliknutím na odkaz na internetovou stránku, není možno považovat za informace poskytnuté na pevném nosiči (čl. 7 odst. 2 směrnice 2011/83/EU).
xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxné ustanovení neumí dva způsoby "textové podoby" rozlišit, v obojím případě jde o textovou podobu. Na jiných místech směrnice ukládá poskytnout inforxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxsiči, musejí být čitelné (čl. 8 odst. 1). Jestliže má vzniknout povinnost platit, ukládá směrnice dokonce velmi přesně, že tlačítko, jež má být stisknuxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxst, smlouva nebude spotřebitele vázat. Tato část úpravy není do českého právního řádu nijak promítnuta.
8.
Občanský zákoník zmiňuje podání infoxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xx x x x xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxvalého nosiče neodpovídá, protože trvalý nosič nevyžaduje, jak bylo zmíněno, hmotný substrát.
9.
Na druhé straně občanský zákoník v § 1845 odst. x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxení překrývá, ale zřejmě vázanou na papírový podklad.
10.
V § 1822 odst. 2 vyžaduje občanský zákoník, aby podnikatel v případě distanční smlouvy nxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx nosič není řešen. Lze ovšem předpokládat, že tu půjde o písemnou formu, resp. o smlouvu na trvalém nosiči.
11.
Nahlédneme-li však do směrnice, zjisxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxi v podepsané kopii na papíru nebo se souhlasem spotřebitele na jiném trvalém nosiči včetně případného výslovného souhlasu spotřebitele podle čl. 16 pxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xak, že bude požadovat potvrzení poskytnuté profesionálem s tím, že smlouva váže spotřebitele jenom na základě jeho xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxuv uloženo, aby profesionál poskytl potvrzení smlouvy na trvalém nosiči v rozumné lhůtě po uzavření smlouvy a nejpozději před počátkem plnění. Směrnixx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxvrzení transponuje § 1822 odst. 1 (srov. výklad k tomuto ustanovení).
xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
Sdělení před uzavřením smlouvy
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Z důvodové zprávy (k § 1820 ax xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxa mimo obchodní prostory. V navržených ustanoveních jde o provedení té části směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů, která zakotvuje ochranu spxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xmlouvy distanční (srov. např. Kanda, A. in Knappová, M. - Švestka, J. - Dvořák, J. Občanské právo hmotné. Svazek 2. 4. vydání. Praha: ASPI, 2006, s. 46). Uxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxud jde o smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory, jedná se o smlouvy uzavírané mimo prostory obvyklé pro podnikatelovo podnikání nebo o případy, kdy pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx třeba považovat také ještě další typy smluv (viz důvodová zpráva k § 1828).
Prostředky ochrany spotřebitele společné pro oba typy smluv je povinnosx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xnformace nebyly spotřebiteli sděleny. V souladu se směrnicí 2011/83/EU o právech spotřebitelů se jedná o nemožnost požadovat po spotřebiteli daně a xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xpotřebitel o právu na odstoupení poučen.
Dalším společným prostředkem je nezměnitelnost předsmluvních informací. Uzavřená smlouva musí být v soxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxtele příznivější.
Podnikatel také není oprávněn plnit závazky ze smluv o poskytování služeb dříve, než po uplynutí lhůty pro odstoupení. To lze jen xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxění.
Výklad:
K oddílu 2
1.
Oddíl 2 má být úpravou distančních smluv a smluv uzavíraných mimo provozovnu. Je pod něj zahrnut pododdíl 1 "Obecná ustaxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx24 a násl.) a v § 1828 jedno zvláštní ustanovení pro smlouvy uzavírané mimo provozovnu. Toto řešení je poněkud kontradiktorní. Pododdíl 2 "Finanční sxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxnu kategorii distančních služeb, která však podléhá zvláštní úpravě.
2.
Do zvláštního oddílu byla vyčleněna ustanovení o dočasném užívání rekrexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxěti, protože to zejména znamená, že obecná ustanovení a ustanovení o distančních smlouvách xx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxtní. Aplikace celé úpravy se tím značně komplikuje.
K odst. 1
4.
Znovu se setkáváme v důvodové zprávě s nepřijatelným odmítnutím přívlastku v názvx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxkto krátkým názvům s oblibou a přestože ani na tomto názvu není naprosto nic závadného (i směrnice užívá v nejběžnějších jazykových verzích shodného náxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x x xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx/83/EU týkající se distančních smluv i smluv uzavíraných mimo provozovnu. Znamená to, že jde o transpozici III. hlavy směrnice, která je nadepsána "Ixxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xstanoveními v čl. 2 vymezuje distanční smlouvu i smlouvu uzavíranou mimo obchodní provozovnu.
7.
Prvou z nich se rozumí každá smlouva uzavřená mezx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxních stran výlučným použitím jedné nebo několika technik komunikace na dálku až do okamžiku uzavření smlouvy a včetně tohoto okamžiku.
8.
Smlouvox xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxuvních stran na místě, které není místem podnikání profesionála, nebo smlouvu, která byla uzavřena na základě návrhu spotřebitele za stejných podmínxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xrovozovnu za současné přítomnosti podnikatele. Posledním případem smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory jsou smlouvy uzavřené během exkurse orgxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxní ustanovení nepřevzal. Jenom v prvém odstavci mluví o používání podnikatelem výhradně alespoň jednoho komunikačního prostředku, "který umožňuje xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx. Poněkud zvláštní formulace o tom, že podnikatel používá "výhradně alespoň jeden komunikační prostředek ...", má transponovat vyjádření ve směrnicx x xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xálku, ale jenom pomocí jedné nebo několika komunikačních technik bez přítomnosti stran. Neznamená to, že by pro jiné zákazníky nebo jiné smlouvy nemohx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
x x xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxnání ukazuje, že naše zákonná úprava je podstatně méně přesná než směrnice, jejíž definiční ustanovení bude nutno používat jako interpretační pomůckxx
xxx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx čl. 2 odst. 8 směrnice však vyplývá z § 1828 odst. 2. Na rozdíl od směrnice chybí důležité upřesnění, že prostorem obvyklým se může rozumět i prostor mobilxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxe nezachoval pořadí výčtu ze směrnice.
13.
Již uvozovací věta se odchyluje od směrnice, která vyžaduje poskytnutí informací před tím, než bude