89/2012 Sb.

Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520)

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxx.
JUDr. Mgr.
Jan
Bajura,
Ph.D.
JUDr.
Alena
Bányaiová,
CSc.
prof. JUDr.
Miroslav
Bělina,
CSc.
prof. JUDr.
Stanislava
Černá,
xxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxx.
JUDr.
Vít
Horáček,
Ph.D.
JUDr.
Petra
Humlíčková,
Ph.D.
JUDr.
Tomáš
Kindl
JUDr.
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxx
xxxx xxxxx
xxx
xxxxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxx
xrena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Tomáš
Pohl
doc. JUDr.
Josef
Salač,
Ph.D.
JUDr.
Alexander
Šíma
prof. JUDr.
Luboš
Tichý,
CSc.
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx x
xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx
(Obsah závazkového vztahu)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx dlužník, věřitel, právo, povinnost, pohledávka, dluh, závazek, smlouva a nesměšuje je. Úvodní ustanovení čtvrté části naznačují základní obsah těcxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x
xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxeré respektuje i současný § 488 platného občanského zákoníku, podle něhož
obligatio
est iuris
vinculum
, quo necessitate adstringimur alicuius solvxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxytli někomu nějaké plnění).
Co má být plněno, je dluh, kdo plní, je dlužník. Věřitel je ten, komu má být plněno; jeho právo na plnění je pohledávka. Závxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxx xystematické uspořádání.
Osnova je důsledná při dodržování této terminologie, a tak nezaměňuje např. závazek s dluhem, smlouvu se závazkem nebo prxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xe inspiruje zásadami UNIDROIT, Principy evropského smluvního práva vypracovanými Landovou komisí, projektem Evropského zákoníku o smlouvách (CECx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, jakož i k řadě úprav zahraničních.
Výklad:
1.
Ustanovení § 1721 můžeme chápat jako definiční ustanovení. Přestože dává určitou představu o pojxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxvní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek", byl přesnější v tom směrxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx subjektivní povinnost (dluh), která je obsahem tohoto právního vztahu. Ani jedno z obou vymezení nezmiňuje znak rovnosti stran v závazku. To však nemuxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx dlužník, věřitel, závazek, plnění, pohledávka, splnění a dluh. Vážnějším problémem však může být, pokud je absence znaku rovnosti záměrná a navazuje xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxtahů od vztahů veřejnoprávní povahy nelze ustoupit.
2.
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxmění. Jestliže má ze závazku věřitel vůči dlužníku nějaké právo a má-li ten vůči němu nějakou povinnost, jde nesporně o právní vztah mezi nimi. Je-li dluxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xabráněno není a ani být nemůže. Relativita závazku je v ustanovení jasně vyjádřena.
3.
Součástí vymezení pojmu závazku je také následující ustanoxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
(Předmět závazku)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxtele je podstatné, že plnění dluhu sice má odpovídat zájmu věřitele, ale tento zájem nemusí mít výlučně majetkové motivy, protože zájem věřitele na plnxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxuje pojmový znak každého závazkového právního vztahu - vždy jde o vztah majetkový, což znamená, že jeho předmětem je plnění majetkové povahy. Nijak to nxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xždy majetkově ocenitelné. Ještě Ottův naučný slovník k tomu říkal: "Předmětem
obligace
mohlo býti dle staršího práva římského pouze plnění, jež mělo xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxvech moderních, zejména i v právu rakouském, bylo omezení toto zcela odstraněno a uznána zásada, že za předmět
obligace
xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xeho druhé části. Spíše jenom opakuje jeho obsah. Nejde o přesné "převzetí" z italského Codice civile, protože čl. 1174 zní poněkud odlišně, když říká, žx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxt však zřejmě nebude činit interpretační problémy, to na rozdíl od části druhé, která je nová a naší doktrínou nezpracovaná.
4.
Italská literatura xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xůže být i zájem kulturní, morální, náboženský (srov. např. http://www.treccani.it/enciclopedia/obbligazione_res-838dfa91-87e6-11dc-8e9d-0xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxž plnění je majetkově ohodnotitelné, a věřitele, který má na plnění zájem. Požadavek tohoto zájmu ukazuje, že věřitel nemusí mít povinnost dlužníkovi xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxřitele vůči dlužníkovi, není to nic jiného, než synallagma, kde se věřitel stává také zároveň dlužníkem. Zájem věřitele tedy ukazuje nejpodstatnější xxxx xxxxxxx x xxx xxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx považován za zásadní. Nejenom že jako pojmový znak musí být přítomen v okamžiku vzniku závazku a trvat po dobu jeho existence, ale také jeho zánik vede k zxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxí s pojmem zájmu, uvedeným nyní do našeho občanského zákoníku.
6.
Kauza je obvykle charakterizována jako "hospodářský důvod" závazku. Kauza tudíx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx věnováno příliš mnoho pozornosti. Na rozdíl od toho francouzské právo považuje kauzu za jeden ze čtyř klíčových pojmů závazkového práva vedle předmětxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxko přímý důvod uzavření smlouvy. Vykrystalizovaly dvě rozdílné teorie, jejichž pojetí kauzy je nesmiřitelné.
8.
Doktrína vypracovaná Jeanem Doxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx, kauzou reálného kontraktu xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxx
xx x
xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxnění, které má ručitel poskytnout hlavnímu věřiteli.
9.
Existuje však také doktrína subjektivní kauzy, která je modernější (vypracovaná kolem rxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxdce musí zkoumat, zda kauza v subjektivním smyslu existuje v konkrétním případě. Zdá se, že s tímto rozlišením koinciduje rozlišení mezi kauzou závazkx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxti, kde se zkoumá soulad s veřejným pořádkem a dobrými mravy.
10.
Kromě toho jsou ve Francii i zastánci antikauzálních teorií. Hlavním představitexxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxímo do zákonného textu, jsou podmínkami platnosti smlouvy konsensus, způsobilost kontrahovat, předmět a kauza. Rozlišuje se předmět závazku a předmxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxování). Možná je po tomto krátkém přehledu možno přihlásit se k citátu Rouasta, který přejímá Mazeaud a podle něhož: "Jestliže jste porozuměli kauze, jx xx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx
xxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxt do jisté míry za pravdu teoriím popírajícím význam kauzy. České právo je toho dobrým dokladem. Přestože jsou u nás představy o kauze velmi mlhavé, zdá sxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxstřednictvím ustanovení o důvodech neplatnosti, anebo konečně prostřednictvím z italského zákoníku převzatého zájmu.
14.
Přestože se to na prvx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xonkrétně, do textu občanského zákoníku představuje významné novum v právní úpravě. Jinou otázkou je, jaké praktické důsledky bude tato změna mít.
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xěřitele podobný závěr. Existence zájmu věřitele tak bude předpokladem xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxími. Podle nového ustanovení nemusí mít zájem věřitele majetkovou povahu. Problematičnost ostrého rozlišování mezi majetkovým a nemajetkovým zájmxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xtalští autoři potvrzují souvislost s kauzou závazku (viz lit. č. 2).
Doplnění definice závazku podle italského vzoru můžeme pochválit s tím, že je všax xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx Manuale di diritto civile. Sv. II. 2008, s. 54-56.
2. Gabrielli: Commentario del Codice civile. Delle obbligazioni. Sv. I. 2012, s. 57-59.
3. Mazxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxluvních závazků)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvoxxxx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxou právní jednání (v rámci toho zejména smlouvy) a protiprávní činy neboli delikty. Proto jsou uvedeny výslovně.
Zbývající důvody vzniku závazků jxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
Výklad:
K odst. 1
1.
Ani v tomto případě důvodová zpráva nevysvětluje redakční odchylky xx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxě. Nové znění není přesnější. Jestliže nahradilo způsobení škody protiprávními činy, poněkud tuto skupinu rozšířilo, avšak neuvedením bezdůvodnéhx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xdlišná terminologie - oproti dosavadnímu zákonu "právní řád" - má tu výhodu, že pokryje i judikaturu, která by však měla být ze zákona odvoditelná; mělaxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxx xx x xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxsti jenom na zákon a od tohoto principu není vhodné ustupovat. Navíc formulace o způsobilosti právní skutečnosti je matoucí a zbytečná, nepřidává k dosxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxláštní ustanovení, museli bychom ke stejnému závěru dospět na základě analogie. Dosud je předvídal § 492 zák. č. 40/1964 Sb. Vypadl jenom dovětek o tomx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxment proti zbytečné a matoucí změně. Znovu se tu dostáváme k významu občanského práva (a občanského zákoníku) jako práva obecného, možno dodat k významx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxí včetně smluvních budou mnohdy aplikována dokonce i na veřejnoprávní povinnosti, nebude-li existovat speciální úprava.
Díl 2
Smlouva
Oddxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxmentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
Systematické zařazení úpravy smluv odpovídá významu smluv pro závazkové právo. Obecné (základní) uxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxan směřuje k zřízení
obligace
xxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx dopadá na taková právní jednání, jaká jsou učiněna mimo smlouvu (veřejný příslib, slib odškodnění, vydání cenného papíru) i na právní jednání učiněná xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx1964 Sb.) postrádal. Vcelku to ničemu nevadilo, neboť definice tak základních pojmů, jakými je smlouva, mohou být ponechány doktríně a judikatuře. Noxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxežité rozlišovat mezi smlouvou jako právním jednáním, které zakládá závazek, a závazkem jako právním následkem smlouvy. Závazek budeme chápat jako pxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxzkového vztahu jsou vzájemná práva a povinnosti, v závazku proti sobě stojí oprávněný (věřitel) a povinný (dlužník). Jde-li o závazek synallagmatickxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx věcné plnění, na straně druhé zaplacení ceny). Předmětem závazku je plnění, které má být poskytnuto (zboží, provedení díla, nemovitost k užívání v nájxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxjné.
3.
Vedle termínu "smlouva" se setkáváme v právní terminologii s termínem "dohoda". Tento druhý termín bývá nejčastěji užíván pro právní jednxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx vyhrazuje úkonům zakládajícím závazkové vztahy, pro změny a rušení závazků nám tak zbude termín dohoda. V případě soluční smlouvy se § 1724 nutně zproxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxsah smluvní volnosti vyplývá ve značné míře z rozsahu dispozitivnosti soukromoprávní úpravy. Je ovšem determinován také právem veřejným. Jestliže nxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx Nešlo jenom o smlouvy týkající se samotného podnikání (podnikatelské smlouvy kupní, o dílo, nájemní apod.), ale také smlouvy, jimiž se jednotlivci k pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxlečnosti, aby si upravil své vztahy s ostatními lidmi ať už v rámci své profesionální činnosti, nebo v rámci svého rodinného života, volného xxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxkon). Obecná ustanovení o právních úkonech (přestože se autor předlohy vyslovuje z ne příliš přesvědčivých důvodů proti termínu "úkon" a v textu zákonxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxativou, aby nemohla nejen užívat volněji termíny, ale také autonomně definovat pojmy) na ni jsou použitelná. I proto byly smlouvy dosud upraveny v § 43 a xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxraně podtrhovalo význam právních úkonů a smluv přesahující obligační právo. Z této myšlenky zůstalo v nové kodifikaci zachováno zařazení právních jexxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxukázat zejména na smlouvy veřejnoprávní, ale také věcněprávní.
7.
Tak např. občanský zákoník zařadil mezi ustanovení o věcných právech také úprxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xaké odstoupení - tedy ptejme se - od čeho?). Přestože autoři deklarovali inspiraci quebeckým občanským zákoníkem, který trust (fiducii) upravuje v člx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxstatu a ani jeho vznik. Vznik trustu je přitom upraven hned v úvodních ustanoveních quebeckého zákoníku. Toto ustanovení v překladu zní: "Fiducie vznixx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x jejž se jiný, fiduciář, svou akceptací zavazuje mít u sebe a spravovat." V čl. 1261 je především jasně řečeno, že "majetek převedený do fiducie tvoří autxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxena úplatnou nebo bezúplatnou smlouvou nebo závětí a v některých případech zákonem; umožňuje-li to zákon, může být také zřízena rozsudkem. Není jasnéx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxahuje obligační právo i jinde - případ smluvení zástavního práva patří k nejznámějším.
Zřejmě ještě zajímavějším zdrojem inspirace mohl být nový fraxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xvropského kontinentálního práva tento prvek a právní prostředí je nám tudíž podstatně bližší než právní prostředí Quebecu. Jde o zákon č. 2007-211 z 19x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx Pokud by se fiducie týkala pojištění, platí pro ni úprava pojišťovnictví. Podle čl. 15 xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxchodní tajemství, dále orgánům celním, soudní policie, orgánům kontroly praní špinavých peněz, finanční správy nebo soudu. Tyto dokumenty je možno pxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxducie (čl. 562-2-1). Z našeho hlediska je mimořádně důležitý čl. 2019 Code civil, podle něhož musejí být smlouva o fiducii i všechny její změny pod sankxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxy v souladu s daňovým zákonem. Totéž platí pro každý převod práv z fiducie. Článek 2020 zřizuje národní rejstřík fiducií, takže veškeré fiducie podléhaxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxnom osoby vypočtené v čl. 2015, tedy v zásadě jenom peněžní ústavy, investiční podniky či pojišťovny. Tento stručný popis jenom ukazuje kontrast a mimoxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxst, s jakou se dostává tatáž instituce do práva českého.
8.
Na rozdíl od obecné kategorie právních jednání je smlouva podle zkoumaného ustanovení xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xztah. Závazek definovaný jako právní vztah samozřejmě zahrnuje vůli řídit se jak smlouvou, která jej založila, tak zákonem, který dispozitivně doplnxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxerý je pro ně závazný a je závazný proto, že to tak chtěly, že si to samy přály.
K odst. 2
9.
Jestliže prvý odstavec můžeme s uvedenými výhradami v zásadx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxnání. Důvodová zpráva doplňuje (avšak takové doplnění nemá normativní význam) "veřejný příslib, slib odškodnění, vydání cenného papíru" a "právní jxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xo, zda jsou adresované nebo neadresované, a bez ohledu na to, jaký je obsah vůle v projevu vyjádřené. Pak by ale bývalo stačilo říci, že se ustanovení o smlxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxvy právních úkonů a smluv, tedy k otázce, kterou řešil občanský zákoník č. 40/1964 Sb. dosti svérázným, ale nikoli nesprávným nebo neodůvodněným způxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxvní jednání upravuje také v obecné části, ale smlouvy byly odtrženy do čtvrté části.
xxx
xxxxx xx xxxxxxx xxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxisy s takovým projevem spojují. Pojmovým znakem právního úkonu tak bylo nejenom to, že jde o projev vůle, ale také že projevená vůle směřuje k vyvolání urxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx x xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxy, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran". To je ovšem jenom definice nxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxe něhož nejde o právní jednání, chybí-li vůle jednající osoby. Podobně podle § 552 nejde o právní jednání, chybí-li vážnost vůle, atd. K čemu přesně musx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxev vůle, jímž se "jedna osoba obrací na osoby jiné", musíme vyvozovat z celého širokého kontextu úpravy včetně § 34 zák. č. 40/1964 Sb., který novou kodifxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxné právní následky. Takové projevy ovšem právní následky vyvolávají, jestliže splňují všechny náležitosti zákonem stanovené.
11.
Je třeba se ptxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxkazuje na nejednotnost přístupu v jednotlivých zemích. Vedle zemí, které uznávají závaznost jednostranného úkonu pro jeho autora, jiné země ke vznikx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xutor předlohy předpokládá naši příslušnost k třetí skupině zemí, přestože formulace vyvolává spíše dojem obecného uznání závaznosti takového projexxx
xxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx Z formulace komentovaného ustanovení a z § 3 odst. 2 písm. d) ("daný slib zavazuje") by mohlo být dovozováno, že opouštíme
numerus clausus
jednostranxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxem vhodné mít podobně jasnou formulaci, jakou uvádí výše citované ustanovení PECL: "Slib směřující k tomu, aby byl právně závazný bez
akceptace
, zavazxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxi neurčité, protože nabídka smlouvy je také takovým projevem, avšak předpokládá vázanost až v případě
akceptace
. xxxx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxk ukazuje, že takový záměr autor asi ani neměl. Pro takové řešení postrádáme i nezbytnou úpravu otázek, jež by v této souvislosti vyvstávaly, zejména texx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xrávně
relevantní
jen tam, kde to zákon stanoví.
Související ustanovení:
Z literatury:
1. Martin de la Moutte: L'acte juridiqxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
Základní účely tohoto ustanovení jsou dva. Předně podmiňuje vznik smlouvy shodou vůle smluvnxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxstavuje právní řád, přičemž smluvní svobodu omezují jednak
kogentní
ustanovení zákona, jednak limity dobrých mravů, veřejného pořádku, záležitosxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxovení § 1725 je mnohem vágnější než dosavadní úprava, podle které je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí smlouvy nabylo účinnosti. Tato konkretixxxx xx xxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xalším ustanovením. Vzniká však otázka, nakolik je zkoumané ustanovení použitelné i na reálné kontrakty, které ujednáním nevznikají, nebo na smlouvu xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxdy vzniku smlouvy, může z toho důvodu spíše vyvolat rozpaky a nepředstavuje tudíž žádný přínos.
2.
Druhá věta vyjadřuje princip smluvní volnosti a x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x x x xxx
xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx
x xemá jím být řečeno, že si strany mohou ujednat, že smlouva vzniká bez ujednání nebo že jejich smluvní volnost přesahuje rámec právního řádu.
4.
Význxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxše uvedených případů, jsou-li splněny podmínky tohoto ustanovení. To přitom v praxi nebude nijak výjimečné. Jde zejména o případy, kdy je obsah smlouvx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxtému uzavírání smluv z tohoto ustanovení dovodit lze a bude to potřebné, neboť pravidla uzavírání smlouvy cestou oferty a
akceptace
by v těchto případxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxjšího a širšího přístupu v čl. 2.211 nazvaném "smlouvy neuzavírané nabídkou a akceptací". Obsahově je blízký našemu zmíněnému § 1770, neboť říká, že "nxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxlouvy tak je ve smyslu § 1725 širším pojmem než uzavření smlouvy cestou nabídky a
akceptace
.
(Nedostatek konsensu)
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxné právní pravidlo nalézá rozumný kompromis mezi dogmaty, že smlouva není uzavřena, dokud se strany nedohodnou o celém jejím obsahu, a že je třeba na práxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx předpokládá konsens stran o všech náležitostech smlouvy, o nichž některá strana dala najevo, že jejich ujednáním uzavření smlouvy podmiňuje. Nezřídxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxe existenci smlouvy zpochybňovat poukazem, že nebyla některá náležitost ujednána (např. způsob balení, barva předmětu koupě, způsob dodání atp.), ax xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xředpokládat, že by ji strany uzavřely i bez dohody o takové náležitosti. Základním kritériem pro posouzení má být samo chování stran, tj. především, zdx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxrženého ustanovení přejímá § 154 téhož zákoníku a koriguje pravidlo věty první: dala-li alespoň jedna ze stran při kontraktačním jednání najevo, že bex xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxaví negativně k institutu punktací. Věcný záměr občanského zákoníku předpokládal, že tento institut bude obnoven po vzoru tradiční úpravy rakouskéxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxedné diskuse v rekodifikační komisi i s odbornou veřejností a se zástupci z praxe však vedly k závěru, že by obdobné ustanovení neúměrně zasáhlo autonomxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxových úprav, podle nichž
punktace
jako pouhý přípravný dokument (
pactum
preparatorium) pro strany závazné nejsou.
Výklad:
1.
Důvodová zprávx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx xevznikla. Z toho důvodu nemůže ani zde zkoumané ustanovení být kompromisem "mezi dogmaty, že smlouva není uzavřena, dokud se strany nedohodnou o celém xxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxahu smlouvy a požadavkem pouhé dohody o podstatných náležitostech smlouvy.
2.
Prvý princip (nutnost dohody o celém obsahu smlouvy) dosud vyjadřoxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxý návrh. Přijetím návrhu je však odpověď, jež vymezuje obsah navrhované smlouvy jinými slovy, jestliže z odpovědi nevyplývá změna obsahu navrhované sxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxdy a připouštěla jenom odchylku ve způsobu vyjádření.
3.
Druhou možnou koncepcí kontraktace je, že se smlouva považuje za uzavřenou jenom tehdy, dxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx č. 89/2012 Sb., ani žádný z použitých inspiračních zdrojů. Pojetí podstatných náležitostí v souvislosti s touto koncepcí tak není v současném našem pxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxikne, dojde-li k dohodě o podstatných náležitostech, i když je neshoda v jiných náležitostech (srov. rozhodnutí o žalobě Cibiel c. Dieulafoy z 1.12.18xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxník v § 269 použil výraz "podstatné části smlouvy", jimiž rozuměl prvky charakterizující daný smluvní typ. Podstatné části byly popsány pro každý typ xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xmlouvy naopak stanovil v § 269 odst. 2 obch. zák. tak, že musí být dostatečně určen předmět závazku. Za celou dobu účinnosti obchodního zákoníku nebylx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxx xxxxx 1 mluví o podstatných náležitostech, aniž je definuje.
6.
Všechny okolnosti tohoto vývoje nás vedou k závěru, že pojem podstatné náležitosti je mxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx Podstatnou může být i každá další obsahová součást právního jednání, o níž to některá ze stran prohlásí při uzavírání smlouvy. Zbytek obsahu právního jxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxanském zákoníku platí i nadále konstrukce nezbytnosti dohody o celém obsahu smlouvy.
7.
Přestože vzorem pro novelizaci občanského zákoníku č. 4xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx v té době nepřijal její pružnější koncepci. Vliv úmluvy potvrzuje znění jejího čl. 19 odst. 1, který výše citovaný § 44 odst. 2 první větu velmi připomínxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx ustanovení obsaženého v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. se však úmluvě vzdálila. Ta šla totiž v čl. 19 odst. 2 dál: "Avšak odpověď na nabídku, která se xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx ústně vznese proti rozdílům námitky nebo za tímto účelem odešle oznámení. Jestliže tak neučiní, jsou součástí smlouvy podmínky uvedené v nabídce se zmxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxm odstavci čl. 19 také pozitivně říká, které odchylky vzniku smlouvy brání, které jsou tedy považovány za podstatné odchylky: "Dodatky nebo odchylky, xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxšení sporů, se považují za podstatnou změnu podmínky nabídky." Takto konkrétní řešení nebylo pro českého zákonodárce přijatelné, protože § 44 zák. č. xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxchází i návrh společného referenčního rámce v čl. II-4:208 a návrh PECL v čl. 2:208.
8.
Naše nová úprava se přibližuje citované Vídeňské úmluvě OSN o xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xterý stojí na principu úplného konsensu a který je Vídeňskou úmluvou zcela neovlivněn. Jak uvidíme dále, slučitelnost § 1726 a 1740 je z tohoto důvodu xxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx). Český zákonodárce nejenom že spojil obě ustanovení do jednoho, xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxé větě), došlo k podstatnému posunu ve významu. To vše vyvolá značné výkladové problémy.
10.
V BGB spolu obě ustanovení nesouvisí.
11.
Podle § 1xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx, o nichž jí mělo být dosaženo i jenom podle prohlášení jedné ze stran. V takovém případě nezavazují ani uzavřené dohody o jednotlivých bodech.
Úprava bxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxáním jejího obsahu. Řešení odpovídá principu úplného konsensu, který je jinak (pro klasické uzavírání smlouvy ofertou a akceptací) vyjádřen již v § 15xxx xxxx
xxx
xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xěly dohodnout, bude je dohoda zavazovat, je-li zřejmé, že by strany uzavřely smlouvu i bez dohody o chybějící části.
Funkcí tohoto ustanovení je změkčxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x x xxxx xxx x x xxxxx xxxx xxxxtvenou pro případy, kdy si strany nedostatku úplného konsensu nepovšimly. Vztah k § 154 BGB je tedy právě opačný, než jak vyplývá z našeho § 1726: smlouva xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxového pojmu úpravy v BGB - části smlouvy, které měly být dohodnuty. Taková kvalifikace bude totiž dána jednak objektivně požadavkem určitosti úkonu, jxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx o takové nezbytné podstatné náležitosti. Z povahy věci však vyloučíme absenci dohody o náležitosti nutné pro určitost právního jednání, a proto nám zbxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxx xx vysloveno základní pravidlo, v § 155 BGB je upravena odchylka od něj. Upravit nejprve odchylku a až poté pravidlo odporuje logice úpravy.
14.
Obrácxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xůjde-li o nedostatek shody o náležitosti podstatné ve smyslu objektivního předpokladu určitosti právního jednání, smlouva vzniknout nemůže; použixx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx smlouvy, aniž byla dohodnuta objektivně nezbytná podstatná náležitost, bez níž smlouva nemůže být určitým právním úkonem, nelze, a připustit vznik sxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx výkladovou variantu nám poskytuje sousloví "má se za to" v druhé větě. To umožňuje závěr, že i v případě podle věty druhé (a jak patrno z výše uvedeného, vlxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxí určených ve větě první jasně dospět k závěru opačnému. K tomuto výkladu se přikláníme.
16.
Shrneme-li právě uvedené, znamená to:
a)
aby smlouvx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
jsou nezávazné (pravidlo odpovídající § 154 BGB). I v případě, že právě uvedené splněno není, smlouva přesto vznikne za podmínek uvedených v prvé větě,
xx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx, že i tak smlouvu považovaly za uzavřenou.
17.
Tento výklad však ve své podstatě neznamená nic jiného, než návrat k původnímu textu § 154 a 155 BGB x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
Velmi nesnadný problém vzniká při hledání vztahu mezi § 1726 a 1740. Druhé jmenované ustanovení totiž čerpá ze zcela odlišných zdrojů (z Vídeňské úmlxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxiž § 1740 připouští, že smlouva vznikne i v případě odchylky
akceptace
od oferty, jak to skloubit s pravidlem první věty § 1726? Případ nedostatku konsxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxx x x xxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx
x xx xx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxx xvě:
a)
buď vyložíme § 1740 odst. 3 v souladu s jeho formulací tak, že se vztahuje jen na otevřené neshody oferty a
akceptace
netýkající se náležitostxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx
x xxx xxxx xxxxx xx xxxx xxakož i otázka, zda smlouva vůbec vznikla) podle § 1726 první věty,
b)
nebo budeme § 1740 chápat jako
lex specialis
pro případ, kdy je smlouva uzavíxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxme se, že správnější řešení je prvně uvedené. Úprava v § 1740 totiž přece jen předpokládá, že došlo ke shodě vůlí smluvních stran o celém obsahu smlouvy. xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxfikací provedenou akceptantem projevil pouhým mlčením. V případě, že jde ovšem o rozpor skrytý, mlčení oferenta takový význam přikládat nemůžeme a nexxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxvy)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxi stylistickými úpravami. Vychází se z pravidla, že není-li k tomu zvláštní příčiny, nutno posuzovat jednotlivé smlouvy samostatně, byť vznikly při txxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxuvy nutně sdílejí společný osud. Pro takový závěr musí rozhodovat obsahové hledisko, odvozené z povahy těchto smluv (objektivní hledisko) nebo z jejixx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xák. O nezbytnosti stylistických úprav je možno velmi pochybovat. Obchodní zákoník však kromě cit. § 275 obsahoval ještě § 750 obch. zák. o závislýcx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxazích vnitrostátních. Předmětem § 750 obch. zák. nebyla závislost smluv co do jejich vzniku nebo zániku, ale co do jejich plnění, tedy závislost plněnx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxění ze smlouvy vedlejší. I zde byla použita konstrukce podmínek - plnění z vedlejší smlouvy bylo odkládací podmínkou účinnosti smlouvy hlavní a bylo-lx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxzal také tuto úpravu, protože vázanost smluv jenom co do vzniku nebo zániku je jednou z možných situací, nikoli však jedinou.
2.
Zejména v obchodní pxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx jsou jenom spjaty svým předmětem. Tyto závislé smlouvy mohou být sepsány jako jediná listina nebo soubor listin, anebo mohou být smlouvy odděleny v růzxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxmci souboru se totiž pravidelně budou vyskytovat rozdílné smluvní typy (např. smlouva kupní a o dílo a smlouva nájemní, licenční, smlouva o úvěru atd.) x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxxdně posuzovat samostatně. To především znamená, že také otázky vzniku, účinnosti, sankcí, které zpravidla nebudou obsaženy v dispozitivních ustanoxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xx x xxxxxxu závazků směřujících xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx a zániku. K tomuto svázání užil zákonodárce jako nástroj instituci podmínky. Půjde o podmínku odkládací a podle poslední věty při zániku smluv o podmínxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxnání ve smyslu kontraktačního procesu. Fakt, že třeba i každá ze smluv byla uzavřena v jiný den, tak není závěru o jejich vzájemné závislosti na překážkux
xx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxní smluv ostatních, které budou obvykle postupně rovněž plněny, aby bylo dosaženo cíle celého souboru závazků. Zákonodárce zde přitom správně hovoří x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxh explicitně vyjádřen. Bude tudíž záležet na interpretaci, pro niž poskytuje zákonodárce vodítko, když mluví o povaze smluv nebo o jejich účelu známém xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxeň s osobou A uzavře smlouvu kupní a s osobou B smlouvu o úvěru, kterým bude financovat kupní cenu. I takové smlouvy mohou být a často budou vzájemně závislxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx (srov. také výklad k § 1816).
8.
Ustanovení je
dispozitivní
, což otevírá cestu k podrobnější úpravě režimu souboru smluv přímo v jejich textu, jestxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx vzniku smlouvy faktickým plněním. Tento způsob uzavření smlouvy upravuje občanský zákoník v § 1744 (srov. výklad k tomuto ustanovení).
Souvisexxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxntáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy (k § 1728 až 1730):
Dosavadní soukromoprávní úprava citelně postrádá ustanovení o předsmluvní odpovědnxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxku, které osnova také přejímá. Význam předsmluvní odpovědnosti je však širší a její úpravu nelze omezit na jedno kusé ustanovení. Navržená úprava vychxxx x xxxxxx xxx xxxx x xx xxx
xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xe, zda s druhou osobou smlouvu uzavře, čili nic. Zároveň musí být chráněna i dobrá víra osoby, se kterou je jednáno.
Z toho důvodu je namístě stanovit nxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xmysl smlouvu uzavřít, anebo když jednání o smlouvě téměř uzavřené bez příčiny přeruší. Stejně tak je třeba pamatovat i na případy výměny informací směřxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxěrné povahy, však zavazuje stranu, které byly sděleny, k udržení důvěrnosti tak, aby informace nebyly zneužity k tíži toho, kdo je poskytl. Porušení záxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
1.
Důvodová zpráva správně poukazuje na dosavadní nedostatek právní úpravy předsmluvní odpovědnosti v českém právu, kde jsme měli xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxhraniční literatuře a vcelku bohatá je i
judikatura
národních soudů. V xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxluvní odpovědnost za náhlé přerušení předsmluvních jednání tu byla posouzena jako mimosmluvní odpovědnost Společenství vzniklá z porušení principx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxišení v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. podobný problém nevznikal. I obchodní zákoník sjednocoval režim obou odpovědností cestou § 757 obch. zák. xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdám.
2.
Obecně jsou v rámci předsmluvní odpovědnosti rozlišovány dva její druhy, a to odpovědnost za přerušení jednání a odpovědnost za zneužití ixxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxa uzavřena, nejsou strany vázány, nemají žádnou povinnost smlouvu uzavřít. Zásadně tedy v průběhu kontraktace strany nemají žádné vzájemné povinnosxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxko jednání směřující k uzavření smlouvy, přestože strana nemá záměr smlouvu uzavřít. Předsmluvní odpovědnost je založena na protiprávnosti porušenx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxnat v dobré víře a nesmějí zneužívat svá práva, tedy ani smluvní volnost a autonomii vůle.
4.
Pokud by byla tato odpovědnost konstruována jako kontrxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx myšlení.
5.
Úprava v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. neobsahuje stejnou mezeru, jakou obsahoval obchodní zákoník, je ale až příliš mnohomluvnx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxu a novou mezeru.
6.
Inspirace návrhem PECL je sice z redakce patrná (srov. čl. 2:301 a 2:302 návrhu PECL), není však jasné, z jakého důvodu byla v poroxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xdst. 2 neobsahuje. Přitom i § 271 obch. zák. větu o odpovědnosti za škodu obsahoval. Pravděpodobně je za tímto vynecháním představa autora, že takové xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxho jednání také vyslovuje protiprávnost, a přesto zmínku o náhradě škody obsahuje. Systematický výklad proto vede k určitým obtížím.
7.
Snaha forxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xako vyústění kontraktace může být protiprávní a může zapříčinit vznik odpovědnosti za neuzavření smlouvy, jestliže strana neměla úmysl smlouvu uzavxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxvní odpovědnosti v § 1729 je založena na pojmu nepoctivého jednání. Obecné ustanovení o povinnosti jednat poctivě nalezneme v § 6. Důvodová zpráva k § 6 xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxstože v zahraniční terminologii převládá objektivní pojetí dobré víry. Pro odlišení byl pro objektivní pojetí zaveden termín "poctivost". V souladu x xxx xxxx x x x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxí, zatímco evropské návrhy, z nichž jinak úprava těží, jsou postaveny jenom na principu dobré víry chápaném jako otevřený pojem bez přesné definice.
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xosuzovat podle objektivních kritérií uznaných pravidel slušnosti a čestnosti. K této otázce srov. výklad k § 6.
10.
Ustanovení § 1729 odst. 1 se s pxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxení smlouvy vysoce pravděpodobné. Nepoctivé jednání je základem vzniku odpovědnosti za škodu podle druhého odstavce. To však vyvolává otázku, zda chxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x x xxxx xxxxx x xxx x xxxájení nebo pokračování jednání při absenci dobré víry, zatímco v § 1729 odst. 1 naopak o náhlé přerušení kontraktace rovněž při absenci dobré víry. Konxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx x x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxk nestalo. Nutno však podtrhnout, že samotné neuzavření smlouvy není nikdy deliktem, jak explicitně plyne z prvé věty § 1728. Deliktem je jenom nepoctixx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x tom druhou stranu bezodkladně neinformuje a jednání poté okamžitě nepřeruší nebo dokonce jednání zahájí vědouc, že smlouvu uzavřít nechce.
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxí v něm. I používaný termín "nevěrný" svědčí o nevhodnosti opuštění koncepce rozporu s principem dobré víry. Jde tedy o to, že určitá osoba předstírá zájxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xosud neví, zda smlouvu uzavře či nikoli: to bude s jistotou vědět až na konci kontraktačního procesu. Je nezbytné, aby naopak věděla, že smlouvu neuzavřxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxu uzavřít.
13.
Druhý odstavec § 1728 zavádí informační povinnost osob účastnících se kontraktace. Takové ustanovení v naší dosavxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xednáním přistupoval vždy v souladu s principem dobré víry, vyplývá z toho nezbytně i povinnost dostatečně a nezkresleně informovat druhou stranu o všexx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxormovaného právního vědomí. V souladu s tím v návrhu PECL žádné podobné ustanovení, které by formulovalo pozitivní povinnost informovat, nenaleznemxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx ani vyloučena, ani omezena. Jistou obdobou je jenom náš § 6 odst. 1.
14.
Jisté výkladové problémy může vyvolat jednak otázka rozsahu této povinnostxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxiprávním jednáním spojit jiné právní následky (§ 583 a 584 o omylu).
15.
Velké potíže nevyvolá určení rozsahu prvního x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxformovat druhou stranu o každé okolnosti, která by možnost uzavření platné smlouvy zpochybňovala (např. pochybnost o vlastnictví věci prodávajícímxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxžení nabývacího titulu převáděné věci k přezkoumání potenciálním kupujícím. Tato povinnost přispívá k právní jistotě smluvních stran a usnadňuje koxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxrana odkrývat všechny důvody svého zájmu na uzavření smlouvy?
Při pozorné četbě je zřejmé, že něco takového zákonodárce nezamýšlel a nevyplývá to ani x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xejich absence může zkreslit představu druhé strany ovlivňující její zájem na uzavření smlouvy. Cílovým stavem je, aby každé ze stran byl zřejmý její (vxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxn a které jsou přitom
relevantní
pro to, aby druhá strana mohla posoudit, zda má zájem na uzavření smlouvy: Informace o okolnostech, které jsou způsobixx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxí pravděpodobností nedosáhne úrovně, proti které se zájemce chce zajistit; někdo se chce pojistit proti určitému riziku, to ovšem zvoleným typem pojixxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x němž druhá strana vzhledem ke svým odborným znalostem ví, že jej zájemce nebude schopen řádně splatit).
17.
Další otázkou je, jaké budou důsledky xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xení obsažena. Ustanovení § 1729 odst. 2 je cíleno spíše na jednání podle prvého odstavce cit. ustanovení, přestože i při porušení povinnosti informačxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxmační povinnosti vylučuje. Bylo by proto nutno postupovat podle obecné úpravy deliktní odpovědnosti.
18.
Jak to bude s platností smlouvy, byla-lx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxcí nedostalo, bude smlouvu uzavírat v omylu, může se však stát, že nepůjde o žádný z typů omylu, se kterým § 583 a násl. neplatnost smlouvy spojují. Nemá-xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x
xxx xxxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxřené smlouvy způsobit nemůže. Smlouva tedy bude zásadně platná, dotčená strana ale bude moci požadovat náhradu škody způsobené tím, že do takové smlouxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxči původci omylu.
19.
To vše zároveň nutně vede k závěru, že v tomto případě nebude namístě použít omezení výše náhrady škody zakotvené v § 1729 odst. xx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1728
Výklad:
K odst. 1
1.
Skutková podstata xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxvé podstaty překrývají, jak bylo již výše konstatováno.
2.
V tomto ustanovení totiž nejde o to, že by v situaci, kdy se uzavření smlouvy jeví jako vysxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxtem je to, že taková strana připustila, aby se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné, ačkoli potřebnou míru jistoty o jejím uzavření dosud xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxpovědnosti za způsobenou škodu. Tomuto přesvědčení druhé smluvní strany mohla první strana zabránit např. včasnou informací o překážkách bránících xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx x xx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxlu jen připustila, resp. vzniku omylu nezabránila, ačkoli to bylo v jejích možnostech. Naopak v prvním případě může jít o jakoukoli fázi kontraktačníhx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxe ve světle výše uvedeného takový důvod, který mohla druhá smluvní strana při náležité obezřetnosti předvídat nebo o němž byla informována. Co jím bude x xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx kupující dosud nemá sjednáno financování transakce, pak nezískání takového financování spravedlivým důvodem bude; jindy může prodávající naopak pxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxvření smlouvy také námitky určitých orgánů této osoby, námitky zaměstnanců, odborů apod. Je otázka, nakolik může být spravedlivým důvodem neuzavřenx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
Vysokou pravděpodobnost uzavření smlouvy nebudeme posuzovat formálně, ale materiálně. Rozhodující tak například nebude, zda smlouvu schválil tex xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxsto se takové schválení jeví jako pouhá formalita a tento dojem nezřídka i pracovník pověřený vyjednáváním smlouvy utvrzuje). Na druhé straně nesouhlxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxouvy. Poskytnutí včasné informace o takové překážce je povinností jednající strany.
6.
Nebudou hrát zpravidla velkou roli rozličná formální upoxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxní vyjednávajícího, nebo šlo o součást přednastaveného prohlášení obsaženého ve všech e-mailech dané organizace).
K odst. 2
7.
Úprava náhrady šxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxevším nutno zjistit rozsah vzniklé škody. To je klíčová otázka, již je nutno posoudit velmi opatrně v souladu se zásadou, že žádná ze stran nebyla povinnx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxdy. Protiprávním jednáním je výlučně a jenom ukončení jednání bez spravedlivého důvodu, tedy chování, které odporuje principu dobré víry. Jenom v tomxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxxx vyčísluje.
8.
Jenom v případě, že by vzniklá škoda v důsledku nepoctivého přerušení smluvních jednání byla větší než ztráta z neuzavřené smlouvy, xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx určitě neznamená zisk, jehož by strana dosáhla, kdyby smlouva byla uzavřena. Bude především záležet na tom, zda byla nebo zda mohla být uzavřena smlouvx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxaženého. Nebude-li však uzavřena jiná smlouva a ani uzavřena být nemohla, bude vyčíslení obtížné. Bylo by ale třeba přihlížet k tomu, z jakého důvodu k uxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx nižší odpovídající náhradě za ztrátu příležitosti uzavřít smlouvu (srov. výše citovaný rozsudek Citymo, bod 176 a násl.). Tak např. jde-li o pronájem xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxíčnímu nájemnému. To by byla částka podstatně nižší než ztráta z neuzavřené smlouvy. Jestliže by totiž např. bylo dohodnuto nižší nájemné, než jaké mělx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx
x0.
Co bude považováno za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním a jaká škoda tudíž bude nahrazována, to bude záviset mj. právě nx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxšem jen, bylo-li již legitimní je vynaložit (jinak by mohla vzniknout povinnost poškozeného nést částečně škodu ze svého). Dále může jít o ztrátu zisku x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx x x xxxx xxxx x xxné, související smlouvy, která v důsledku protiprávního jednání nebyla uzavřena - např. banka bez spravedlivého důvodu neuzavře úvěrovou smlouvu, axxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx být takto financován.
11.
Viz též obecný výklad u § 1728 na s. 20.
(Předsmluvní informace)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
x x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx x xx28 odst. 2. Jestliže informace v souladu s uloženou povinností budou poskytnuty, má druhá strana právo si je zaznamenat. Dovětek o tom, že má toto právo, x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xodmíněno, resp. nepodmíněno, by mohlo být nanejvýš právo záznamy si ponechat, o němž se však zákon nezmiňuje. Právo pořídit si záznamy tímto způsobem pxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxx či nebude uzavřena smlouva.
K odst. 2
2.
Druhý odstavec ukládá povinnost dbát o neprozrazení důvěrných informací, pokud by k prozrazení nebyl zákxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxčit poskytovateli informací, aby jasně deklaroval (a ponechal si o tom důkaz), které informace považuje za důvěrné. V opačném případě bude muset soud sxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxskání prospěchu. Tento prospěch by účastník kontraktačních jednání musel vydat. Pro náhradu škody, jak řečeno, bude nutno aplikovat obecnou úpravu. xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxáním, s nímž je spojena povinnost k náhradě škody podle obecné úpravy. Také v tomto případě bez ohledu na to, zda dojde, či nedojde k uzavření smlouvy.
xx
xxx xxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xx xx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx 15. července 1960, Von Lachmüller a další v. Komise EHS (43/59, 45/59 a 48/59, Recueil, s. 933, s. 956), a ze dne 16. prosince 1960, Fiddelaar xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxluvní, je vždy podřízena dodržování zásady dobré víry. Judikaturou Společenství je mimoto vytýčeno pravidlo, že se jednotlivci nemohou zneužívajícxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx, s. 1299, bod 13; ze dne 10. ledna 1985, Leclerc a další, 229/83, Recueil, s. 1, bod 27; ze dne 21. června 1988, Lair, 39/86, Recueil, s. 3161, bod 43; ze dne 3x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxx xxxxxx 1998, Kefalas a další, C-367/96, Recueil, s. I-2843, bod 20; ze dne 23. března 2000, Diamantis, C-373/97, Recueil, s. I-1705, bod 33, a ze dne 21. února 20xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxzečem v rámci zadávacího řízení tyto právní normy přiznávají práva dotčeným uchazečům tím, že stanoví určité meze činnosti zadavatele Společenství, xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx žalobkyni je nutno konstatovat, že Komise otálela s informováním svého partnera při jednáních o svém rozhodnutí upustit od zakázky. Pokračovala tak v xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx dne 16. července 2003. V rámci zakázky na nemovitost vyjednávané pouze se žalobkyní a týkající se nemovitosti pro účely předsmluvních jednání takové jxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxi Evropských společenství)
Oddíl 2
Uzavření smlouvy
Návrh na uzavření smlouvy
(Návrh smlouvy - nabídka)
prof. JUDr.
Irexx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxx uzavírání smlouvy sleduje nejprve stanovení pravidel pro uzavírání smlouvy podle klasického modelu, kdy zájemce o uzavření smlouvy činí druhé stranx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xednoslovným termínem "nabídka", jak také odpovídá doslovnému překladu výrazu
oferta
(offerre = nabízet). Poukázat lze i na vžitou mezinárodní termxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxli o návrh). O nabídku půjde, bude-li z ní zřejmé, kdo ji činí, a o jakou smlouvu se v nabídce jedná. Osnova ustupuje od podmínky platného občanského zákonxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxmu je uzavření smlouvy nabízeno, čímž se právní postavení stran paradoxně obrací. Se zřetelem k tomu se navrhuje připustit, že nabídka může být učiněna x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxxním ustanovením stanoví vyvratitelná domněnka, podle níž je ofertou i vystavení zboží s návrhem ceny.
Určité právní jednání je nabídkou, lze-li prxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxytečné, neboť tyto znaky jsou zopakovány a doplněny v následujícím § 1732 odst. 1. Výsledkem je rozštěpení definice mezi dvě uvedená ustanovení.
2.
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxě. Formulace § 1731 však mluví o "osobě, vůči níž nabídku činí", aniž je řečeno, v jaké míře musí být tato osoba určena. Adresnost právního úkonu tu je zacxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xa uzavření smlouvy (dále jen "návrh"), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí." Modalitu xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxch, jež ukazují na nabídku jako na právní úkon adresný.
3.
Vidíme, že také pokud jde o terminologii, situace se mění: dosud byl "návrh" legislativní xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxm je vůle uzavřít s nimi smlouvu.
4.
xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxov. § 1732 odst. 1 níže). Nebudeme tedy vyžadovat ve všech případech určení pomocí individualizace druhé smluvní strany, jak to vyplývá z následujícíxx x xxxx xxxxx x x x xxxxx
xx
xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx dosud upravena jako důvod neplatnosti, nově ji občanský zákoník upravuje jako důvod nicotnosti (§ 553). Z teoretického hlediska akceptovat toto pojxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxcotnosti, stejně jako možnost zhojení nicotnosti, již otvírá cit. ustanovení. Zhojení nicotnosti je pojmově vyloučeno. Nicotný úkon nevznikl, neexxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxt neurčitost právního jednání podle § 553 odst. 2. Zejména z ustanovení § 1733 by se zdálo vyplývat, že neurčitost oferty zhojit nelze. To by ovšem ve svéx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx téměř výlučně právě oferty. Proto se domníváme, že dodatečné zhojení tohoto nedostatku možné je, má-li vada intenzitu nepřesahující neplatnost právxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx již jednat o zhojení, ale o vznik nového úkonu.
Související ustanovení:
§ 545 a násl.
(Náležitosti nabídky)
prof. JUDr.
Irxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxl uzavřít "určitou smlouvu" je rozvinut ve zkoumaném ustanovení v tom smyslu, že nabídka má obsahovat "podstatné náležitosti tak, aby smlouva mohla býx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxx x x xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx z vývoje našeho práva vyvodit. Nejedná se již o podstatné části smlouvy ve smyslu obchodního zákoníku (§ 269 obch. zák.), ale o takové obsahové prvky smxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxzku (§ 269 odst. 2 obch. zák.). Podstatnou náležitostí je i každý další prvek, o němž některá ze stran prohlásí, že o něm musí být dosaženo dohody. Na tom nix xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx
xxxxxx
musí být v plném rozsahu akceptována - s odchylkou podle § 1726 a § 1740 odst. 3. I když pojem podstatných částí smlouvy občanský zákoník nepřevzal, z dxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxných částí.
3.
Podstatné náležitosti jsou vždy zúženým obsahem smlouvy a pro plnění závazku bývá zpravidla zapotřebí dohodnout i náležitosti jinxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxazku. V opačném případě by strany musely později doplnit smlouvu další dohodou, s čímž se však zdá občanský zákoník nepočítat. Důvodová zpráva se dokoxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxy nabídka obsahovala vedle podstatných i další náležitosti. Zákonnou formulaci tak interpretací doplňujeme v tom smyslu, že nabídka obsahuje alespox xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx ofertu dvěma znaky - vyjádřením vůle uzavřít smlouvu v případě
akceptace
a tím, že obsahuje podmínky dostatečně přesné pro uzavření smlouvy.
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xato část se bohužel v občanském zákoníku neodrazila. Třetí odstavec přitom zhruba odpovídá našemu § 1732 odst. 2. V návrhu PECL tak je
oferta
definovánx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx x x xxxx xxxxx xx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxovení byl již zmíněný čl. 2:201 odst. 3 návrhu PECL. Jeho znění může sloužit jako interpretační pomůcka pro redakci v novém českém zákoníku. Podle textu xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx nebo služby za stanovenou cenu až do vyčerpání zásob nebo možnosti poskytnout služby.
7.
Předmět druhého odstavce je omezen jenom na obchodní vztaxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxelského práva, ale o ustanovení spadající do rámce obchodního práva.
8.
Zákon tu používá výraz, který by z legislativně technického hlediska měl bxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx se ukáže
akceptant
jako nedostatečně solventní,
oferent
nemusí smlouvu uzavřít. Podmínka nevyčerpání zásob také nemůže být subsumována pod právnx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxiž umožňuje usuzovat na určité skutkové okolnosti, o nichž zkušenost ukazuje, že většinou jsou v praxi dány. Vyvratitelná právní domněnka připouští dxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxuje určité chování podnikatele jako nabídku, to znamená, že takové chování chápe jako projev určité vůle. Přípustnost důkazu opaku by znamenala, že poxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xusel čekat, zda
oferent
neodmítne ve jménu právní domněnky takovou kvalifikaci svého chování. Právní domněnka nesmí být zaměňována s dispozitivnosxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx výkladu učiněného projevu vůle. Do systému výkladu právního jednání (§ 555 a násl.) xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x§ 556 odst. 1 věta druhá). Tato pomůcka tak nastoupí jen v případech, kdy nebude možno interpretovat projev podle první věty cit. ustanovení, tj. podle xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xasně plynout opak. Právě to autoři zřejmě nevhodně použitým obratem "má se za to" měli na mysli a my musíme uzavřít, že v tomto výjimečném případě inspiraxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxdku, tedy návrh ve smyslu § 1731 a § 1732 odst. 1, jestliže podnikatel uveřejní reklamu, zahrne nabídku do katalogu nebo vystaví zboží. Výčet není příklxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxvní věta říká, že projevy nesplňující podmínky vyslovené v § 1732 nejsou nabídkou. Z toho plyne, že ani projevy podle § 1732 odst. 2, jestliže by nesplňoxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xTotéž platí...". Znamená to, že za nabídku nelze považovat, pokud nesplňuje předpoklady § 1732, ani reklamu.
12.
Není však zcela vyloučen ani takoxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx x x xxxx x xxxxxxxx xxxx xy se týkala všech projevů k neurčitému okruhu osob a reklam (včetně těch, na něž se aplikuje § 1732 odst. 2) a znamenala by doplnění předpokladu jejich povxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxužby. Je třeba ptát se, zda dodávka zboží a poskytnutí služby pokrývá veškeré smlouvy, jež jsou uzavírány při podnikání. Tak např. původní znění živnosxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx oprav a údržby věcí, přeprava osob a zboží, jiné práce a výkony k uspokojování dalších potřeb." Tato ustanovení byla ze zákona vypuštěna a vedla by k přílxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxém pohybu služeb č. 222/2009 Sb. harmonizující xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx za úplatu či protiplnění ve smyslu článku 50 Smlouvy o Evropském společenství; za službu se nepovažuje služba obecného zájmu nehospodářské povahy". Txxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx. Hledat definici pojmu služby v jiných vědeckých oborech asi nemá smyslu. Zůstaňme tedy u pojetí, které bude nejlépe vyhovovat interpretační praxi a kxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxx xxxxxnou podmínkou je určení ceny v nabídce. Tato podmínka se podává z obecných požadavků na ofertu (půjde o podstatnou náležitost smlouvy) a nepotřebuje zvxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx nabídku ve smyslu zkoumaného ustanovení.
15.
Jisté výkladové potíže může způsobit sousloví "nebo ztráty schopnosti podnikatele plnit". Má se vzxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xterým je zřejmě ustanovení čl. 2:201 návrhu PECL. Podle tohoto ustanovení je návrh učiněný profesionálním dodavatelem v reklamě nebo katalogu nebo vyxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxout takové služby. Ona "ztráta schopnosti plnit" se tak zřejmě má týkat toliko služeb a být jakousi párovou kategorií k vyčerpání zásob zboží. Půjde o vyxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxné nabídky. Jak je uvedeno v souvislosti zejména s § 1780, ustanovení o veřejné nabídce jsou převzata z obchodního zákoníku s určitými modifikacemi. Z xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxjná nabídka byla v obchodním zákoníku koncipována jako nabídka odběratele, který hledá svého dodavatele, zatímco smlouvy podle zde zkoumaného odstxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxst. 2 znemožňuje použít ustanovení o veřejné nabídce v plném rozsahu. Některá ustanovení však použitelná být mohou (např. ustanovení o oznámení uzavxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxiněné spotřebitelem, ale také jeho akceptací ve smyslu tohoto ustanovení. Tak § xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxí závaznou nabídku". Kontext s § 1732 odst. 2 by měl vést k formulaci "před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku nebo než přijme nabídku podnikatxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
viz x x xxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxkto chápat.
Význam prvé věty je třeba chápat v kontextu věty druhé (v podstatě jako její úvod). Projev, který nemá náležitosti nabídky, je kvalifikováx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxová výzva ovšem nemá žádnou právní závaznost pro žádnou ze stran, může ovšem mít jistou právní relevanci např. z hlediska předsmluvní odpovědnosti. V txxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx x xxxx xxxx xxxxxx - že každý projev vůle, který není ani nabídkou, ani veřejným příslibem, je výzvou k podání nabídky.
2.
Za stanovených podmínek může být daný projex xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxje, aby taková nabídka byla adresována neurčitému okruhu osob. Pochybnosti xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx situace, který bychom jinak mohli založit na kontextu s úpravou veřejného příslibu v § 2884. Bezradnost plynoucí ze smyslu formulace nelze asi řešit jixxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xákoník z roku 1964 upravil veřejný příslib v § 850 až 852. Charakterizoval obsah tohoto úkonu tak, že "veřejným příslibem se zavazuje ten, kdo veřejně pxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx příslibu". V občanském zákoníku upravují veřejný příslib ustanovení § 2884 až 2889. Přestože dikce je zcela odlišná, obsah je srovnatelný: "Příslib oxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx návrhu smlouvy, jejž upravoval § 276 obch. zák., který byl odvolatelný a vázal v případě přijetí a jejž v občanském zákoníku přebírají § 1780 až 1788 jakx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxícímu bez dalšího, takže takový projev vůle nejen, že má právní následky, ale dokonce následky závažnější než
oferta
. Na tom nic nemění ani fakt, že § 288x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xosavadní občanský zákoník č. 40/1964 Sb. nepředvídal. Konstrukce znamená, že povinný poskytuje plnění, aniž k tomu má právní povinnost. V tom okamžxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xředchozím konsensem. Srovnávat lze také se vznikem smlouvy tzv. faktickým plněním, kde
akceptace
je nahrazena plněním (§ 1744). Závaznost jednostrxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxté míry mění právní postavení nabízejícího. V akceptační lhůtě zásadně nelze nabídku měnit a nelze ji ani odvolat, pokud si to nabízející v nabídce nevyxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxu, budou v obou případech odlišné: u veřejného příslibu bude vůle uzavřít smlouvu nahrazena intenzivnější vůlí být vázán od počátku, u výzvy k podání naxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxžována za zavazující veřejný příslib, ale i to, že může sama sebe deklarovat jako návrh smlouvy.
xx
xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxízejícím podle § 1733 je odběratel, jenž nabízí cenu, kdežto v reklamě podle § 1732 odst. 2 dodavatel nabízí určitá plnění proti zaplacení ceny. V reklxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx že
akceptant
bude plnit věc nebo službu. Z formulace § 1732 odst. 2 tento rozdíl vyplývá dostatečně jasně, protože mluví o návrhu "dodat zboží nebo posxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxmělo by z ní ve spojení s § 1732 odst. 2 plynout nic jiného než to, že návrh smlouvy adresovaný neurčitému počtu osob musí splňovat podmínky uvedené v napoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxhl by být veřejným příslibem, popř. výzvou k podávání nabídek, mohl by být ale také návrhem smlouvy, pokud by to z něj jasně plynulo.
7.
Poslední věta xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxjevem v případě veřejného příslibu přímo počítá. Určitý smysl věta získá teprve, pokud zaměříme pozornost na výjimku vymezenou v jejím závěru, což je oxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvení je velmi nevhodné. Pokud tedy formulaci obrátíme, dozvídáme se, jak řečeno, že neadresný projev vůle, zřejmě i když nesplňuje předpoklady § 1732, xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxuští neadresné nabídky a rozptyluje tak pochybnost, kterou může vyvolat formulace § 1731.
9.
Zejména ovšem požaduje, aby z neadresného projevu vůxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx smysluplné, neboť v případě adresných projevů můžeme do značné míry na vůli uzavřít smlouvu usuzovat ze samotného faktu, že se autor na konkrétní osobu xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxěně, jak ukázal výše uvedený příklad nedostatečně solventního zákazníka.
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xřijetí nemůže vést k uzavření smlouvy, i kdyby strany takovou úmluvu mezi sebou učinily, protože úkon by zřejmě postrádal obecné náležitosti právního xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxávní kvalifikaci nemohou strany modifikovat projevem své vůle. Na této úvaze nic nemění § 1770, protože ten jenom umožňuje dohodnout jiný způsob kontrxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx x xxxxxx § 1780 a násl.
(Smlouva mezi přítomnými)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní sxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx lhůtu, je namístě stanovit, do kdy musí být nabídka přijata. Obecně platí, že nabídka musí být přijata ve lhůtě, kterou stanoví ten, kdo ji činí. Není-li xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xormě má být přijata v době přiměřené povaze věci.
Výklad:
1.
Pravidlo, že při ústním jednání učiněná nabídka musí být přijata ihned, pokud se stranx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxx xxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx ale i z okolností, za nichž k nabídce dojde.
2.
xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxi dostatečně znalými osobami asi není nijak ohrožující předpokládat, že návrh zanikne, jestliže není okamžitě akceptován, protože
akceptant
může vxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx zneužití práva.
3.
Je zajímavé, že návrh PECL tuto variantu uzavírání smluv explicitně neupravuje. Také obecný zákoník občanský obsahoval jenom xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxx xx xxxx x x xxx xxx xx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxdolfiho návrhu evropského občanského zákoníku (dále pouze "Gandolfiho návrh"), podle něhož musí být ústní nabídka přijata ihned, i když je provázena xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxnském zákoníku č. 89/2012 Sb. se objevuje pravidlo pro samotnou nabídku předávanou v písemné formě při zachování nezbytnosti okamžitě akceptovat. O xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x případě obsáhlejšího textu totiž nebude mít prostor si písemnou nabídku před bezprostředním přijetím prostudovat. Zde nám ovšem přichází na pomoc doxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxž bude plynout prodloužení akceptační lhůty. Pro písemné nabídky se tak pravidlo použije jen tehdy, jde-li o dokument velmi stručný, nebo o dokument drxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxačně obsáhlých smluv provázených obvykle neméně obsáhlými smluvními podmínkami mezi přítomnými, a také víme, že zpravidla jsou tyto smlouvy podepisxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx. Jistou pomocí k ochraně slabší smluvní strany je v tomto směru úprava adhezních smluv (§ 1799, 1800) a ustanovení spotřebitelského práva o informační xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xabídky, jako je telefon nebo elektronická pošta, které se v zahraničních kodexech začínají dosti hojně vyskytovat, našeho zákonodárce v souvislosti xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxa i tehdy, je-li právní jednání učiněno elektronickým nebo jiným technickým prostředkem umožňujícím zachycení jeho obsahu. Znamená to, že pojem písexxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx podpisu v současném xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxně jako nabídku ústní. BGB tedy přirovnává tyto prostředky k ústním jednáním, což občanský zákoník nečiní.
5.
Ke stejnému výsledku bychom ovšem mxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxnovení, je důvodem pro požadavek na bezodkladné přijetí nabídky interaktivnost komunikace. Ta jednak zajišťuje, že se adresát s nabídkou skutečně v oxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxdnak umožňuje, aby si strany smluvily lhůtu delší, potřebuje-li adresát více času. Obě tyto podmínky jsou pak při telefonické komunikaci splněny docexx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxe elektronickou poštou však asi nemůže být postavena na roveň telefonické nebo osobní komunikaci. Vazba na elektronický podpis je neúnosně zužující, xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxou poštou staví na roveň písemnému kontaktu. Stěží je možno chápat tentýž způsob komunikace pro jednu část zákoníku jinak než pro druhou.
Souvisejíxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1734
Výklad:
1.
Také pravidlo o přijetí v akceptační lhůtě je tradxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx. Není však zcela jasné, zda za akceptační lhůtu je třeba považovat i lhůtu uvedenou v druhé větě. Byla-li by přiměřená doba k uzavření smlouvy chápána jaxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxídce výslovně vyhrazena. Do značné míry by se tak omezovala odvolatelnost nabídky. Bylo by možno odvolat ji jenom po uplynutí akceptační lhůty nebo po uxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxx xxžnost jiného výkladu, podle něhož tato přiměřená doba nemá povahu akceptační lhůty určené navrhovatelem a její význam se omezuje na to, že po jejím uplyxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxx xx xxxxx xdvolat nabídku "ve lhůtě určené pro její přijetí". Subsidiární přiměřená doba totiž není "lhůtou určenou pro přijetí", protože je naopak lhůtou neurčxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxoti významu, ve kterém jinak zákoník slovo doba poměrně pečlivě užívá).
O tomto výkladu tak podle našeho názoru nelze rozumně pochybovat. Škoda jen, žx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxx.
3.
Jestliže podle zkoumaného ustanovení lze nabídku přijmout jenom v akceptační, resp. přiměřené lhůtě, nelze ji
a contrario
přijmout pozdějx x x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xebo ztráty způsobilosti navrhovatele.
4.
Neodvolatelnou nabídku nelze podle § 1738 odst. 2 odvolat. Zůstává nerozřešena otázka, co se stane s nexxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxídka již zaniká.
5.
V tomto směru je inspirující Gandolfiho návrh, který v čl. 14 odst. 2 říká, že nabídka si zachovává účinky až do okamžiku, kdy je odxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxynula akceptační lhůta, a není-li stanovena akceptační lhůta, pak uplynutím rozumné lhůty s přihlédnutím k povaze věci, zvyklostem a rychlosti komunxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx, i když je neodvolatelný, uplynutím akceptační lhůty nebo přiměřené doby s přihlédnutím k povaze smlouvy a rychlosti komunikačních prostředků. Důvoxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx nabídky, její odvolání a zánik z výše zmíněných důvodů (§ 1739).
6.
Lze toliko hádat, že se autoři možná snažili vzít v úvahu institut opožděného přixxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xůže učinit i ústně nebo konkludentně, bez ohledu na formu smlouvy samé (§ 1743 odst. 1). Budeme-li původní nabídku považovat za zaniklou, vzniká nám jisxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxat právě za ono rozlišení zániku nabídky a zániku její účinnosti, jak o něm hovoří výše zmíněný zdroj. Dodejme ovšem, že uvedený logický spor dosavadní zxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
x x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx zejména nabídka učiněná pomocí elektronické pošty. Takovou nabídku bude nutno podřídit režimu nabídky písemné, stejně jako nabídku učiněnou faxem, xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
8.
Nabídka na internetu je v zahraničních právních řádech obvykle chápána jako jednání mezi přítomnými a měla by být přijata ihned. U nás takový závxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxdky".
9.
Nová úprava tak navzdory tomu, že vyvolává dojem komplexnosti a úplnosti, obsahuje nepominutelné mezery, jež bude nutno překlenout výklxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxelnou, a pak to musí být projeveno výslovně, případně to musí plynout z praxe zavedené mezi stranami nebo ze zvyklostí, anebo - ve všech ostatních případxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxavidel.
Výklad:
1.
Instituce neodvolatelné nabídky je konstruována v závislosti na vůli jedné nebo obou stran. Vyvození neodvolatelnosti z přexxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxím nabídky za odvolatelnou. Následující ustanovení umožňuje zrušení i neodvolatelné nabídky (před jejím doručením) a další § 1738 naopak zakazuje oxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
2.
Výstižnou definici neodvolatelné nabídky obsahuje Gandolfiho návrh (čl. 17 odst. 1), když říká, že neodvolatelnou je nabídka, jestliže se její auxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxo podle jejich jednání, obsahu klauzulí nebo podle obyčeje. Druhý odstavec upravuje neodvolatelnost na základě dohody stran. Obsah ustanovení odpovxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xoněkud odlišně, i když výsledek není příliš vzdálen účinku návrhu Gandolfiho skupiny. V čl. 2:201 odst. 3 říká návrh PECL, že odvolání nabídky není účinxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxmně věřit v její neodvolatelnost a jednal-li v důvěře v nabídku. Tak tomu bude v případech, kdy nabídka výslovně nezmiňuje neodvolatelnost, ale ta je vyxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxační lhůtě, pokud si to v ní autor vyhradí (§ 1738 odst. 1 věta první). PECL takovou možnost výslovně nedeklarují, avšak
dispozitivní
charakter úpravx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx byla veřejná nabídka uveřejněna". Otázkou je, zda jde o
lex specialis
zakazující neodvolatelné veřejné nabídky, nebo jen o určení způsobu odvolání vxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
Zrušení nabídky
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2xxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxání a zrušení nabídky.
Nabídku lze odvolat, má-li ji druhá strana již ve svém držení a rozhoduje-li se o přijetí nabídky, ale ještě ji nepřijala. Se zřxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxy si
oferent
takové právo v nabídce výslovně vyhradil). Stejně tak je vyloučeno právo oferenta nabídku odvolat, prohlásil-li on sám v nabídce, že je nexxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxit, dojde-li projev vůle zrušit nabídku oblátovi nejpozději současně se samotnou nabídkou.
Obecně platí, že nabídku lze odvolat vždy, dojde-li odxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxy; odst. 2 na tuto obecnou úpravu poukazuje v zájmu srozumitelnosti, neboť jinak by mohla vzniknout pochybnost, zda ji lze vztáhnout i na neodvolatelnox xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxeli prohlášení, že nabídku přijímá. K takovému odvolání však není možné přistoupit kdykoli, xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxné nabídky před jejím doručením druhé straně je ve své podstatě jenom vymezením rámce, odkdy nabídka vstupuje v účinnost, protože teprve poté občanský xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxdka nevyvolala právní účinky, protože adresát se s ní dosud nemohl seznámit. Je to podobné, jako kdyby
oferent
sepsal neodvolatelnou nabídku, ale neoxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxm v § 1737 je situace rozdílná v tom směru, že nabídka svému adresátovi dojde, i když až po projevu vůle, který zákonodárce nazývá zrušením. Adresát se s nx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxerý rovněž nazýval popsané zpětvzetí zrušením neodvolatelného návrhu. Dosavadní úprava zrušení byla tedy v tomto případě převzata včetně terminoloxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xčinnou nabídku.
3.
Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. upravuje možnost odvolání právního jednání i obecně v § 572, a to obsahově shodně s ustanoveníx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxše dosavadní úprava (vyhýbá se ovšem protismyslnému sousloví "neodvolatelnost odvolatelné nabídky"). Obdobné řešení obsahují i evropské návrhy nexx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x
xxxeptant
si tak může rozmyslet, zda bude akceptovat.
2.
Druhá věta zdánlivě větě první odporuje, protože z ní vyplývá, že je možné odvolat odvolatelxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxy, tj. nabídky, které neurčují žádnou akceptační lhůtu nebo které deklarují svou odvolatelnost i během akceptační lhůty. Přestože úprava § 43a odst. 3 x x xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxavci citovaného článku, že nabídka může být odvolána až do
akceptace
, a teprve v dalším odstavci potom dodávají, že "nabídka však nemůže být odvolána a) xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx a jestliže jednal spoléhaje se na její neodvolatelnost.
3.
Deformační posun přes dva texty vedl k tomu, že občanský zákoník prohlašuje nabídku, kxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xaková nabídka zařazena mezi neodvolatelné a ačkoli jí zároveň odvolatelnost upírá. Je představitelný i jiný výklad, kdy bychom skutečně všechny nabíxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx koneckonců vyplývá i z pravidel UNIDROIT) s výjimkou těch, jež výslovně prohlásí, že mohou být kdykoli odvolány. Takový výklad je ovšem nutno odmítnouxx
xx
x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxý odstavec umožňuje, nebylo by možno ji odvolat poté, co byla akceptována. To je další význam druhé věty. Při nepozorném čtení se může zdát, že jde o samozxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xávazku. Význam ovšem tkví v tom, že doba odvolatelnosti končí již odesláním
akceptace
, nikoli až jejím doručením, kterým smlouva teprve vzniká. Je to oxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxx x
5.
Druhý odstavec definitivně rozptyluje výše naznačenou výkladovou pochybnost o odvolatelnosti nabídky, která neurčuje akceptační lhůtu. Pokux xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxídce obsahující určení akceptační lhůty je nutno vyjádřit odvolatelnost v rámci této lhůty, v nabídce neobsahující lhůtu naopak neodvolatelnost.
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx014.
Z důvodové zprávy:
Obligace
jako výraz majetkového práva nezaniká zpravidla smrtí některé ze stran závazkového vztahu, nýbrž přechází na děxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxady, kdy se nabídkou sleduje uzavření takové smlouvy, pro niž jsou podstatné vlastnosti jedné či druhé smluvní strany. Podává se z povahy věci, že stejnx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxna zvláštní
rubrika
a ustanovení § 1739 není vyčerpávající, jak bylo již zmíněno v souvislosti s § 1735 a 1738, protože nabídka, jak plyne x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xož odpovídá vyslovení jejího zániku, jak to v předchozí právní úpravě činil § 43b zák. č. 40/1964 Sb. Ten ovšem přiřazoval ještě třetí důvod spočívajícx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxůty jako zánik nabídky, protože ji již zásadně není možno přijmout, je nutno vzít v úvahu i mimořádnou možnost opožděné
akceptace
(§ 1743). Znamená to, xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxtliže navrhovatel vyrozumí akceptanta, že přijetí považuje za včasné, nebo se podle nabídky začne chovat). Tuto výjimku je možno chápat jako fikci včaxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxta akceptován. Ani v tom případě konstrukci zániku nabídky nenaruší.
K odst. 2
3.
Z druhého odstavce vyplývá, že smrt navrhovatele nebo ztráta jehx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xysli zejména závazky intuitu personae. Domníváme se však, že zánik nastane i v jiných případech, zejména pro zánik pohnutky. Jestliže někdo např. chtěx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xapsat knihu nebo zahrát hudební skladbu).
Přijetí nabídky
(Náležitosti přijetí, přijetí s dodatky nebo odchylkou)
prof. JUDrx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxavec přejímají úpravu dosud platnou.
Třetí odstavec vyjadřuje xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí v případech, kdy se akceptační prohlášení nepodstatně odchyluje od oferty. Podle stávající úpravy se posuzuje např. situace, kdy
oferent
prohlásí xxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xejí neuzavření s tím, že osoba, jíž byla
oferta
adresována, činí nový návrh. Podle navrhované úpravy naopak i takto dojde k uzavření smlouvy, ledaže to
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx Toto řešení plyne již z návrhu obecné úpravy právních jednání v obecné části (§ 570), a proto není v této partii návrhu zvlášť zdůrazňováno.
Výklad:
K xxxxx x
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxx nabídky určené neurčitému okruhu osob. V takovém případě je akceptantem kdokoli z takového okruhu. Přijetím se rozumí včasný souhlas. I v tomto případx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxlasem, je upřesněno v následujících odstavcích.
2.
Z § 1740 v kontextu s dalšími ustanoveními (např. § 1742) vyplývá, že smlouva vzniká až okamžikxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxxxuva vzniká odesláním
akceptace
, jde-li o uzavírání smlouvy mezi nepřítomnými, a v tomtéž ustanovení dokonce formuluje pravidlo, že tam, kde není nutnx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxhy. Článek 2:205 návrhu PECL jasně říká, že smlouva vzniká, když
akceptace
dojde navrhovateli. Toto řešení přijalo i německé právo, principy UNIDROIxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx rozhodující okamžik, kdy bylo započato s plněním (§ 1744).
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxí, že za určitých okolností výslovný projev není nutný. Tak např. při vzniku smlouvy faktickým plněním nemusí být nic řečeno, ale nejde o mlčení "samo o sxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxx xx xxx. Přitom je třeba mít na paměti, že od zákona se lze odchýlit toliko dohodou, a že tedy odchylka nemůže být účinně vyjádřena v samotné ofertě, ale musí být oxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxm. To ovšem bude platit jen v mezích základního principu rovnosti účastníků soukromoprávních vztahů, tj. jen tam, kde to nepovede k možnosti, aby
oferexx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xřijímanou ofertou toliko konkretizován (typicky již nepotvrzovanou objednávkou zboží předem vymezeného druhu a ceny).
K odst. 2 a 3
5.
K tomuto uxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, nemůže být však ještě hlubší, protože stejně jako předchozí převzetí čl. 19 v § 44 zák. č. 40/1964 Sb., i zde jde o úxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxt. 7 Gandolfiho návrhu.
6.
Jestliže druhý odstavec vyslovuje pravidlo, že přijetí musí být v souladu s nabídkou, aby vznikla smlouva, a občanský záxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxze. Mezemi je požadavek, aby šlo o odchylku, která podstatně nemění podmínky nabídky. I takové nepodstatné odchýlení však může navrhovatel odmítnoutx xxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxý soulad
akceptace
s nabídkou, vyslovuje se tu tedy
dispozitivní
povaha ustanovení o výjimce z pravidla druhého odstavce. Třetí odstavec posouvá doxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xuto podmínku například "nepodstatná" změna ceny? Jsme přesvědčeni, že nikoli. Tak široký průlom do autonomie vůle nebyl autory zamýšlen a musí jít tedx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx kde se hovoří o změně, která "podstatně nemění nabídku, když se týká marginálních aspektů vztahu". Lze litovat, že tento významný dovětek převzat nebyxx
xx
xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xxložené výše a odpovídající § 154 a 155 BGB.
Z literatury:
1. Rouhette: Principes du droit européen du contrat. 2003, s. 134.
(Přixxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
Jedná se o standardní úpravu obsaženou v platném občanském zákoníku již dnes (§ 44 odst. 3), která se přejímá s funkčnxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx
xxxxxxx
xx
xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx inspirace je dosti volná, protože zmíněné ustanovení návrhu pravidlo formuluje obráceně. Podle něj je v případě návrhu adresovaného více osobám smloxxx xxxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxom akceptací všemi nebo některými adresáty. V takovém případě je uzavřena v místě a v okamžiku, kdy se
oferent
seznámil s poslední z akceptací.
2.
xxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxpad, kdy navrhovatel projevil úmysl uzavřít smlouvu, i když nebude akceptována všemi adresáty. Vyplývá z ní, že v takovém případě smlouva vznikne, budxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx v rozsudku sp. zn. 33 Odo 533/2005, když říká: "Je-li návrh na uzavření smlouvy určený více osobám přijat jen jednou z nich, dochází k uzavření smlouvy, z xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xalším v něm původně označeným osobám." Konstrukce tohoto řešení, která je pro praxi vyhovující, může být založena také na tom, že vůči dalším adresátůmx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx adresována neurčitým osobám, zatímco v § 1741 jde o nabídku adresovanou nikoli pouze jedné, ale několika určitým osobám. Není rozhodující, jaké postxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxtníků budou rozdílná, nebo o dvoustrannou smlouvu, kde na jedné nebo obou stranách bude stát několik osob. Struktura budoucího vztahu může být hierarcxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
toliko ty okolnosti, které byly adresátům známy nebo jim být známy musely. Nejde tu totiž o nic jiného, než o kazuistické rozvedení obecné úpravy
interpxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx x xxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x uzavření smlouvy, z níž jsou oprávněni a povinni jen navrhovatel a tato osoba, jestliže je z následného chování navrhovatele zřejmé, že již nemá v úmyslx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxm okruhem smluvních stran, je třeba pro účely závěru, zda došlo k uzavření smluv, nakládat stejně, jako v případě, kdy z návrhu smlouvy plyne, že úmyslem xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xe dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
Stejné pravidlo plyne již z obecných ustanovení o právních jednáních (§ 572). Zde se opakuje z toho důvodu, že bylo xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxlat i akceptační prohlášení, mohlo vyvolat pochybnosti, zda taková možnost existuje.
Výklad:
1.
Ustanovení o zrušení
akceptace
je symetrické x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
nebo nejpozději s ní.
Oferent
se tak nemůže ani okamžik domnívat, že smlouva vznikla, takže jeho práva nejsou nijak ohrožena. O souvislosti s koncepcxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xluvit o tom, že určitý projev "došel". Je možno navazovat na dosavadní judikaturu, tedy např. na rozhodnutí soudů, podle kterých např. uložení zásilky xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx staví na koncepci, že k dojití dochází v okamžiku, kdy se projev dostává do dispoziční sféry adresáta, a to i v případě, že adresát se reálně neseznámí s jexx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxx xx xxlatní vyvratitelná domněnka dojití xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxliže nájemci bytu měli objektivně možnost na základě oznámení pošty si vyzvednout uloženou žalobu obsahující výpověď z nájmu bytu a seznámit se s jejím xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xásilky této objektivní možnosti nevyužili. Tímto okamžikem se stal hmotněprávní úkon perfektním.
2. Nedošel-li adresovaný xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx v okamžiku, kdy adresát nabude objektivní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle. Od okamžiku dojití projevu vůle do sféry adresáta je právní úkon pxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xěl objektivně možnost seznat jeho obsah.
(Pozdní přijetí)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDrx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxepce schválené ve Vídeňské úmluvě o mezinárodní koupi zboží z r. 1980, odrážející se již v platném právním řádu (§ 43c občanského zákoníku).
Výklad:
x xxxxx x
xx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxa možnost vyjádřit souhlas s opožděnou akceptací chováním se podle obsahu závazku, tedy konkludentním projevem. Logika úpravy je zřejmá. Protože
akcxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxko na novou nabídku, a ta musí být akceptována. Jestliže namísto
akceptace
postačí popsané vyrozumění nebo chování. Respektuje se, že
oferent
může mxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxkoli o její komplikování. Drží se však také principu, že zásadně mlčení nelze považovat za projev vůle. Proto je nutno vyrozumět nebo se alespoň určitým xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxé omezující podmínky. To je rozdíl oproti úpravě samotné konkludentní
akceptace
v následujícím paragrafu, jež je umožněna jen v případě, že to dovoluxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx opožděný
akceptant
nebude vědět, zda smlouva vznikla, či nikoli. Není přitom zřejmé, kde se v tomto případě autoři inspirovali: v důvodové zprávě uváxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xECL upravuje pozdní přijetí, které může mít právní účinky, jestliže
oferent
neprodleně oznámí, že je považuje za řádnou akceptaci. Jinou možnost tenxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xodle § 1778 odst. 1 při opožděném přijetí návrhu vyhlašovatelem soutěže smlouva vznikne, ledaže by
oferent
bez zbytečného odkladu odmítl vznik smloxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x 43c odst. 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. "ústně nebo odesláním zprávy". V obojím případě to znamená nezbytnost výslovného projevu, což však v noxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx výhradám, jež proti tomuto rozšíření xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxá, že se cítí smlouvou vázán.
K odst. 2
5.
Druhý odstavec je oproti předchozí úpravě přeformulován, ale jeho obsah se nezměnil. Vyrozumění o zániku xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xožnosti ústního vyrozumění počítala i s "odesláním zprávy" jako takovouto jinou formou. To bude platit bez ohledu na formu, již má mít samotná smlouva.
xx
xxx xxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxa zaniká marným uplynutím akceptační nebo přiměřené lhůty.
(Vznik smlouvy faktickým plněním)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
Dxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
, při níž se nevyžaduje slovní souhlas s ofertou a k uzavření smlouvy dochází konkludentním přijetím nabídky tak, že se
akceptant
podle oferty faktickx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxa vychází z Vídeňské úmluvy o mezinárodní koupi zboží (čl. 18 odst. 3) a do jisté míry prolamuje dogma teorie přijetí, z něhož jinak koncepce uzavření smlxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xkceptující zachoval podle nabídky, nikoli až okamžikem, kdy
oferent
získal o tomto jednání vědomost.
Osnova přijímá toto řešení (převzaté rovněx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxého řešení vyplývá ze zavedené praxe stran, případně ze zvyklostí.
Výklad:
1.
Tzv. vznik smlouvy faktickým plněním není v českém právu ničím novýxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxladu odmítnout]. V § 1744 je stanoveno, že tato možnost má vyplývat z obsahu nabídky (nemusí být výslovně uvedena, ale z kontextu by měla být vyvoditelnxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xx
x x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxickým plněním ve všech případech, kdy to vyplývá z obchodních zvyklostí. Totéž říkal § 275 odst. 4 obch. zák., jenž mluvil o "zvyklostech rozhodných podxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxyklé", která je nepochybně mnohem širší, protože značně přesahuje rámec obchodních vztahů. Obchodní zvyklosti však můžeme do tohoto ustanovení intexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxkonnou úpravou. Obchodní zvyklosti tak mohou být bezpochyby dalším pramenem zakládajícím přípustnost tohoto způsobu uzavření smlouvy.
3.
Obchxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxdtím, než se o ní navrhovatel dozvěděl. Jeho zájmy proto musí být intenzivněji chráněny. Kromě podmínky některého z pramenů přípustnosti takového uzaxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx, kdy
oferent
musí být připraven na přijetí a musí počítat s uzavřením smlouvy.
5.
Zákon neupřesňuje povahu akceptačního chování, jenom příkladmx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xb.) se ve zkoumaném ustanovení příliš neotiskuje, přestože i ten podobnou možnost uzavření předvídal. Podle § 43c odst. 1 totiž definoval akceptaci txx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxž lze dovodit její souhlas, je přijetím návrhu." I zde byla stanovena podmínka včasnosti, chyběla však podmínka vyvoditelnosti přípustnosti takovéhx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxohlášení nebo chování", které jasně vyjadřuje vůli uzavřít smlouvu. Tento návrh však v čl. 24 umožňuje i vznik smlouvy konkludentním chováním, podmínxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxování ještě před uplynutím akceptační lhůty.
7.
Možnost vzniku smlouvy faktickým plněním zajímavým způsobem relativizuje rozdíl mezi reálnými x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxiknou s účinkem pouhého založení závazku, jenž má být plněn odděleným projevem, díky popsané výjimce mohou i tyto smlouvy vzniknout zcela podobně jako xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxateli, kterým přijímající osoba projevuje vůli přijmout návrh a tak uzavřít smlouvu. K přijetí může dojít například prohlášením, anebo jednáním.
xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxnutím (srov. § 35 odst. 1 obč. zák.), z něhož lze dovodit souhlas s návrhem.
(Vznik smlouvy)
prof. xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxsadě plynoucí ze současného občanského zákoníku (zejména srov. § 43a odst. 2 a § 43c odst. 2) se navrhuje stanovit již v návrhu generální úpravy právníxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxané ustanovení, které vychází z myšlenky, že navrhovatel měl a mohl nabýt vědomost o akceptaci návrhu na uzavření smlouvy v okamžiku, kdy mu došla.
Výxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxx xednání vůči nepřítomné osobě účinné od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde.
Je tu také formulována
fikce
, že zmaří-li dojití vědomě druhá strana (
oferexx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx x x xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxovení platit i pro takové úkony, takže v takovém případě dojitím bude okamžik, kdy adresát uslyší projev druhé strany nebo kdy obdrží jeho znění (na papíxxxx
xx
xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx k účinnosti přijetí stejným okamžikem. Dohodnou-li se strany jinak (např. že akceptovat je možno později), nebude se již jednat o režim nabídky upravexx x xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxsahu. Toto ujednání tudíž budeme chápat jako vázané na účinnost
akceptace
, tedy její dojití a v případě jednání mezi přítomnými na seznámení oferenta s xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxkou vzniku smlouvy velmi úzce souvisí také § 1726. Ten upřesňuje pojem ujednání obsahu (srov. výklad k tomuto ustanovení). Na rozdíl od § 1740, který směxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxx
x x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx chtěly dohodnout, ale nedohodly. Za stanovených podmínek může i v tomto případě být smlouva považována za ujednanou a vznikne.
Související ustanoxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxcí osoba projevuje vůli přijmout návrh a tak uzavřít smlouvu. K přijetí může dojít například prohlášením, anebo jednáním.
2. Sxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxi. Projev vůle dojde adresátovi, jakmile se ocitne ve sféře jeho dispozice, tj. jakmile nabyl konkrétní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle.
(Nx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxvrhu, ale jen prohlášení projeveného písemnou formou na téže listině, na které je návrh na uzavření smlouvy. Vůči nepřítomnému navrhovateli je přijetx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxan mohou být obsaženy v několika listinách. K uzavření smlouvy, jež ohledně některých ujednání výslovně ve svém textu odkazuje na obsah dalších listinx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx) některá smluvní ujednání účastníků.
(NS 20 Cdo 1832/1999)
5. I. Byla-li nabídka prodávajícího na uzavření písemné kupní smlouvy obsahující jejx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxx, aby mezi účastníky došlo k uzavření písemné kupní smlouvy, je zapotřebí nejen písemného prohlášení prodávajícího, jemuž byl návrh určen, nebo jinéhx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx
xxxxptace
... byla učiněna včas.
(NS 25 Cdo 368/1999)
Oddíl 3
Obsah smlouvy
(Základní ustanovení o typech smluv, nepojmenované smxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxy:
Navržené ustanovení odpovídá standardním úpravám. Návrh vychází ze stávajících § 50 [má být § 51 - pozn. aut.] a 491 platného občanského zákoníkx x x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx vzniku smlouvy, výsledkem shody vůle stran však musí být smlouva jako právní jednání s normativním obsahem (stanovující práva a povinnosti stran). Uzxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxuvníci shodli alespoň o podstatných náležitostech toho kterého zákonného smluvního typu s tím, že kterákoli ze smluvních stran může prohlásit za podsxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxly obvyklých jednání, k nimž v praxi běžně dochází. Tomu odpovídá konstrukce zákonných smluvních typů. Stranám však nelze bránit v úpravě vzájemných pxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx, ani smísit různé smluvní typy. Nepřejímá se výslovná formulace požadavku § 51 platného občanského zákoníku, podle něhož nepojmenovaná xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxádřena již v obecné části.
Výklad:
K oddílu 3
1.
Dosavadní právní úprava v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. nezahrnovala zvláštní oddíl o obsahx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxku "obsah závazků" několik ustanovení (§ 494 až 498) týkajících se práv a povinností ze smlouvy vyplývajících. Terminologie to byla bezpochyby přesněxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxsah smlouvy, dokonce ještě přesněji můžeme říci, že jde vedle obecné charakteristiky zejména o onen obsah závazku, který není obsahem smlouvy. Citovaxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxxxx xb. zákonodárce zcela obecně obsah závazku vymezil, řka: "Z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřixxx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnovení vyslovilo požadavek existence kauzy, přestože nemusela být vyjádřena (nyní § 1791).
2.
V § 496 zák. č. 40/1964 Sb. stanovil dispozitivně pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxím smlouvy, které má být považováno za zálohu (§ 498 zák. č. 40/1964 Sb., nyní § 1807), nejsou obvyklým obsahem úpravy obsahu smlouvy (závazku).
3.
Oxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxraničními partnery, přestože jde o určitý ústup od terminologické přesnosti. Obsah oddílu je tvořen úpravou (§ 1748 až 1750) dodatečného doplnění smlxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxíme, že je tu značný rozdíl. Návrh PECL v oddíle o "obsahu a účincích smlouvy" (účinkem smlouvy je vznik závazku, takže i pod pojmem účinky smlouvy se skrýxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx nebyly-li explicitně pojaty do smluvního textu, dále implicitní
obligace
, xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxění smlouvy), jakost, smlouvy ve prospěch třetího a změnu okolností.
5.
Návrh společného referenčního rámce dává úpravě obsahu a účinků smlouvy oxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx
6.
Z národních kodexů uveďme pro ilustraci Code civil, který rovněž upravuje účinky smlouvy. Ustanovením o implicitním obsahu smlouvy odpovídá čl. xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxně závazků stejné povahy. Je tu (čl. 1134) vyjádřeno i slavné pravidlo o tom, že smlouva má význam zákona mezi stranami (stejné ustanovení převzal i italxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxdují ustanovení uspořádaná podle povahy předmětu plnění (dát, konat), dále o nesplnění, interpretaci a důsledcích pro třetí osoby. Od struktury zmínxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxními o zjevné a skryté absenci dohody. Právě § 155 BGB se do jisté míry přibližuje úpravám implicitního obsahu smlouvy (závazku), ale liší se v tom směru, xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxitně uvědomělé) vůle stran. Nejsou tu zmiňovány další zdroje, přestože v praxi nutně musí obsah závazku doplnit. V § 157 BGB je ale řečeno, že smlouva musx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x.
Také italský Codice civile obsahuje oddíl o účinku smlouvy a také tento zákoník má ustanovení říkající, že smlouva nezavazuje jenom k tomu, co je v ní vxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx
xx
x xxxxx xxxxx xxxxx xxxdeme odpovídající pravidlo v § 545, kde se obecně pro každé právní jednání stanoví, že vyvolává právní následky, "které jsou v něm vyjádřeny, jakož i práxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx úpravu její formy ještě další oddíl o účincích smlouvy a poté dokonce díl 3 nadepsaný "Obsah závazků". V oddíle o účincích smlouvy nalezneme také § 1764 x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxtivně neznamená žádný přínos, ale ztěžuje orientaci x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxoník do jisté míry k jiným úpravám přihlíží. Projevuje se to v zařazení oddílu o obsahu smlouvy a o účincích smlouvy, rovněž v úpravě změny okolností. Je xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxu smlouvy nalézáme jen v rámci úpravy právních jednání také proto, že toto ustanovení budeme moci na obsah mimosmluvních závazků (nevznikajících právxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxh obsahu potřebné ustanovení nenalézáme a chybí i mezi zvláštními ustanoveními o smlouvách se spotřebiteli. Do jisté míry se mu přibližuje § 1756, kterx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xčetně písemných však obsah závazku vždy a nevyhnutelně překračuje, co je explicitně řečeno, a zakotvení této skutečnosti v občanském zákoníku by bylo xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxe § 545 říká, co však je významné zejména pro právo smluvní. Vyčlenění úpravy do § 545 tak ústí v nekoherentní úpravu obligací a smluv.
K odst. 1
11.
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xrčitému typu smlouvy, jejž zákon upravuje. Kvalifikaci smlouvy jako určitého typu nemohou strany ovlivnit. Jejich vůle určuje obsah smlouvy, jaký tyx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xemohou svou smlouvu kvalifikovat odlišně. Tak nemohou strany dohodnout kupní smlouvu a prohlásit ji za smlouvu příkazní. Pokud by to učinily, byl by jexxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxího obsahu), nebo by bylo nutno prohlásit ji za neplatnou pro neurčitost (§ 553). To nemění nic na tom, že strany mohou ve velkém rozsahu (omezeném jenom kxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxá ze zákona a přísluší soudu, aby ji určil.
12.
Není-li určení typu smlouvy možné, protože smlouva je atypická, může jít o smlouvu nepojmenovanou. Tx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxy vzájemných práv a povinností, které je třeba upravit. Zákonodárce jim nabízí pomoc právě v podobě
dispozitivní
úpravy. Jestliže jim takové řešení nxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx
xxxxxxxx
x xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxdnou pastí, protože dohodou mohou i kdykoli později smluvní strany svůj vztah modifikovat podle toho, jak jim to nejlépe vyhovuje. Dojde-li však ke spoxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxto ohledu budou jen smlouvy uzavírané mezi podnikateli, kde budou mít před dispozitivními ustanoveními přednost ještě obchodní zvyklosti (srov. § 55xxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxlogické směšování, k němuž budeme pragmaticky přistupovat jako k posunu, o němž již výše byla řeč, je tak petrifikováno legislativně. Obsahově však o žxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxch náležitostech však nemá nic společného s řešením způsobu uzavírání smluv. Taková dohoda sice může ke vzniku smlouvy postačovat, ale jenom za předpoxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxovení" o každém smluvním typu a občanský zákoník tuto konstrukci převzal a dokonce i zachoval odpovídající rubriky nad ustanoveními charakterizujíxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx Sb. obsahoval ještě § 491, který měl interpretační význam. Podle převodní tabulky bylo toto ustanovení nahrazeno § 1746 a 1755. Tato ustanovení však mxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxlých z nepojmenovaných smluv, na něž měla být použita ustanovení o typech smluv jim nejbližších, a dále upravovalo režim smíšených smluv tak, že "je xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxk. č. 40/1964 Sb. také nevyniká jasností a přínosností, otázka režimu smíšených smluv tím neztrácí na důležitosti, protože takové smlouvy jsou každoxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxde chybět norma, podle které by bylo možno řešit vzniklou situaci), přijde nám na pomoc § 10 odst. 1, ukládající obecně užít analogii: nejbližší úpravou xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxe o to, že by
dispozitivní
úprava založila nějakou povinnost, o které smlouva mlčí. V těchto případech nás tedy občanský zákoník č. 89/2012 Sb. povedx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx
xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx x xrávu, resp. v zákoně, kdy se otevírá cesta analogii a kdy nikoli. To patří k nejsložitějším otázkám, s nimiž se lze v právní praxi setkat. Část doktríny, kxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxpce občanského zákoníku i z konstrukce § 10.
K odst. 2
19.
Druhý odstavec vyjadřuje obecné pravidlo smluvní volnosti. Jak již naznačeno výše, v prxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxvnímu typu, na straně druhé je nejednou mylně upírána smlouvě platnost pro údajný nedostatek podstatné náležitosti, ačkoli ve skutečnosti jde o jiný sxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx jsou ve skutečnosti definiční znaky, které ve své podstatě charakterizují kauzu jednotlivých smluvních typů. Smlouva, která tyto definiční znaky naxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx daného typu z povahy věci nejde. Bude pak na posouzení konkrétního případu, zda si strany své závazky stanovily dostatečně určitě (pak není důvod odepřxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xypů podřadily. K takovému určení se nepřihlédne a smlouva bude chápána jako nepojmenovaná. Bude se řídit ustanoveními o smlouvě, která jí je nejbližšíx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxém rozhodnutí krajský soud dospěl k závěru, že je třeba na konkrétní smlouvu použít analogicky úpravu smlouvy o úschově. Nebude-li ve smlouvě odchylná xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x x xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxání a převzetí výhradního práva dispozice s nemovitostí," nelze považovat za smlouvu zprostředkovatelskou pouze na základě jejího názvu, jestliže - xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx smlouvou, která nemá věcněprávní účinky; proto nelze ani analogicky posuzovat zánik práva vzniklého z takovéto smlouvy podle ustanovení o zániku práxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxti.
III. Výkon práva v rozporu s dobrými mravy sám o sobě nezpůsobuje zánik práva.
(NS 22 Cdo 2402/2002)
3. I. Uzavřou-li účastníci smlouvu, jejíž pxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx ve smlouvě nedohodli něco jiného, i dispozitivními ustanoveními občanského zákoníku, upravujícími daný typ smlouvy; nejde o smlouvu nepojmenovanoxx
xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxnechat věc k užívání jinému.
III. Smlouva, jejímž obsahem je přenechání nemovitosti k dočasnému a bezúplatnému užívání, je smlouvou o výpůjčce.
(NS xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx s půjčitelem dohodl, že věc může přenechat k užívání jinému.
(NS 22 Cdo 522/2001, SoRo 12/02, s. 430)
5. I. Pokud nedošlo k ujednání o ceně, není možné xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx lze považovat za nepojmenovanou smlouvu.
III. Nepojmenované smlouvy se řídí těmi ustanoveními občanského zákoníku, která upravují vztahy obsahem x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xbčanu za úhradu do časově omezeného užívání uzamykatelnou skříňku, je smlouvou zvláště neupravenou; při takto poskytnuté službě nedochází x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxcí a přijaté (konkludentně) občanem.
(R 33/83)
7. I. Ujednání fyzických osob, na jehož základě odevzdá jedna druhé věci druhově určené (např. peníxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx či půjčce.
II. Práva a povinnosti ze smlouvy se analogicky řídí smlouvou o úschově, není-li mezi stranami dohodnuto jinak.
(KS Hradec Králové 25 Co 27xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxtáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
Pro smlouvy, v nichž se někdo zavazuje poskytnout jiné osobě plnění bezúplatně, nelze použít obecné intexxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxraz, byť jako první, ta osoba, která se k bezúplatnému plnění zavazuje, nutno jej v pochybnostech vykládat tak, že se tato osoba chtěla zavázat spíše ménx xxx xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxtože jde o charakteristiku povinností, které ze smlouvy vznikají. Úplatnými (onerosními) závazky rozumíme ty, kde druhá strana má povinnost poskytnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xejčastěji podobu ceny v penězích, ale může mít i jinou podobu. Jde o to, že se tu směňuje jedna hodnota za jinou. Definice jednotlivých druhů závazků včetxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxní závazků synallagmatických a asynallagmatických (jednostranných). V synallagmatickém závazku xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx závazky ovšem nemusejí mít povahu směny hodnot. Úplatné smlouvy jsou tak podmnožinou smluv synallagmatických.
3.
V bezúplatných i asynallagmatxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xozlišení stran a subjektů závazku. Strany mají v závazkovém vztahu rozdílné právní postavení (dlužník, věřitel), zatímco subjektem je každá osoba, kxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxx).
5.
Bezúplatná smlouva odporuje svou podstatou základní ekonomické funkci závazku jako právní formě směny statků. Neznamená to ovšem, že by zalxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxjlépe odpovídá úplatné synallagma. Strany mají vzájemné povinnosti a práva tak, aby jejich postavení bylo v zásadě rovné. Rovnost stran je obecným prixxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx. Je-li fakticky rovnováha stran vychýlena, právo zpravidla obsahuje prostředky pro zmírnění nebo odstranění nerovnováhy. Nerovnováha může být růzxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxtrahuje. Může to být kontext širší skupiny smluv. V jiných situacích může vyplývat nerovnováha mezi smluvními subjekty z jejich různé ekonomické sílyx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxout vztah, jehož plnění jsou v rovnováze, a rozdíly v postavení subjektů se mohou promítnout do jiných prvků vztahu. V důsledku toho také zákon reaguje rxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxahu smluv nebo zneužívající
klauzule
(srov. právo chránící spotřebitele).
6.
Zkoumané ustanovení je tedy jedním z takových vyrovnávacích opatxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxtním případě nelze uzavřít smlouvu, která by založila závazek nerovný. Smluvní volnost k takové možnosti otvírá cestu, avšak jenom v souladu s principxx xxxxx xxxx x x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx jinému příteli provedl bezplatně práce nebo poskytl jinou službu a učinil tak ve formě smluvního závazku.
7.
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx Bezúplatná smlouva je tedy svou podstatou nevyvážená a zatěžující více dlužníka než věřitele. Na druhé straně i věřiteli mohou vzniknout z darování důxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xměřující ke zmenšení nerovnováhy mezi plněním poskytovaným stranami. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. formulačně postupuje cestou vyvratitelné pxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxe toliko o interpretační pravidlo, které je nutno použít v souladu s obecnými interpretačními pravidly § 555 a násl.
8.
Česká doktrína poměrně rigxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxtečností, která zakládá závazkový právní vztah (nepřesně i zákonodárcem nazývaný "závazek") mezi smluvními stranami. Obsah tohoto vztahu je bohatšx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx nebo ústně uzavřené smlouvy může být porovnání obsahu smlouvy a obsahu závazku poměrně obtížným interpretačním úkolem. Přesto není pochyb o tom, že záxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xtran (srov. i § 545). Zahraniční i praktická terminologie nebývá natolik přesná a smlouva se závazkem a závazkovým vztahem (ponecháme-li stranou probxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxedem k tomu, že úplné přesnosti ve vyjadřování nepochybně nikdy nedosáhneme, je nutno spíše pochopit, kde jde o jakou nepřesnost, a musíme být schopni jx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xobert
Pelikán,
Ph.D.
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxních (§ 548 odst. 3) půjde v obou případech o podmínky odkládací.
Výklad:
1.
Otázka možnosti postupného uzavírání smlouvy je v různých úpravách řexxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
x x xxx xdst. 3 obch. zák. byla otevřena možnost, aby strany dohodu o určité části smlouvy odložily a aby dodatečné určení takové části smlouvy svěřily soudu nexx xxxxx xxxxxx
xx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x x xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxní obsahu smlouvy je ponecháno jenom smluvním stranám. Ustanovení § 269 odst. 3 obch. zák. oba případy spojovalo, občanský zákoník je zřetelně ve dvox xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxvního hlediska však je smlouva již platně uzavřena před splněním podmínky, která má vliv jenom na vstup smlouvy v účinnost. Smlouva tedy již strany váže xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx obsaženou v obchodním zákoníku. Podle § 270 odst. 1 obch. zák. se strany mohly dohodnout, že dodatečně dohodnou nepodstatnou část smlouvy a že tato dohxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxuvy. Na druhé straně se lze ptát, zda v souladu s principem smluvní volnosti a s
dispozitivní
povahou úpravy nemohou strany i přes absenci popsaného ustxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxho úkonu. Koneckonců i § 270 obch. zák. byl
dispozitivní
. xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxe a přijetí použijí jenom přiměřeně. Jestliže tedy
punktace
není explicitně upravena, neznamená to, že by nebyla možná.
6.
Dodejme ostatně, že roxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx od dřívější úpravy nepožaduje, aby neúplná smlouva již obsahovala všechny podstatné náležitosti. Otázkou je, zda z dosud neúplné smlouvy již přece jex xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxme se, že ano; půjde o povinnost nezmařit účel smlouvy (loajalita ke smlouvě) a pravděpodobně i o povinnost v dobré víře usilovat o doplnění chybějících xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x x xxx xxxžňoval, aby se strany dohodly, že obsah smlouvy bude doplněn. V takovém případě mělo být aplikováno ustanovení o smlouvě o smlouvě budoucí, avšak jenom xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx dodatečné dohody.
8.
Podle nové úpravy smlouva v případě absence doplnění nemůže vstoupit v účinnost, protože nabytí účinků je vázáno na odkládacx xxxxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxé na vůli jedné strany. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. nepřevzal tuto část věty. Přesto bude v principu třeba na podmínce trvat vzhledem k zásadě rovnxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxvených a dostatečně určitých mezích.
10.
Slova "má se za to" ani v tomto případě neoznačují opravdovou vyvratitelnou domněnku, ale dispozitivnosx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx x x případě, že k dohodě o zbytku smlouvy nedojdou. To vše pochopitelně v mezích určitosti právního jednání.
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxáře je ke dni 1.1.2014.
Výklad:
K odst. 1
1.
Jedná se, jak řečeno, o druhý případ doplnění, kdy k němu nedojde dohodou stran, ale kdy mezi strany z jejixx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx Způsob dodatečného určení není blíže upraven kromě toho, že tímto dodatečným doplňovatelem může být třetí osoba nebo soud. Není ani předvídána žádná zxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xohody.
2.
Dosavadní úprava cestou odkazů v obchodním zákoníku dováděla až ke smlouvě o budoucí smlouvě. Tím byla v případě nedokonalé úmluvy strax xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xěkterých z ustanovení obchodního zákoníku. Přitom dohoda o budoucím doplnění smlouvy je svou povahou nepochybně velmi blízka smlouvě o budoucí smlouxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxe § 634.
3.
Porušení dohodnuté povinnosti není nijak sankcionováno, zatímco obchodní zákoník obsahoval zvláštní úpravu náhrady škody. Podle noxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx Především je třeba dohodnout, kdo o určení třetí osobu nebo soud požádá a v jaké lhůtě. Může to být jedna strana nebo strany obě. Neurčením v přiměřené lhůxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx.
K odst. 2
5.
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxetí osobu. Kromě dohody stran bude nutno řešit i povinnost třetí osoby provést určení, což se zřejmě stane uzavřením další smlouvy. Vzhledem k dispozitxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxran, ale vhodnější je, budou-li ji uzavírat obě strany, má-li je určení zavazovat. V navazující dohodě je třeba podrobněji určit postup při určení.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xni 1.1.2014.
Výklad:
1.
Interpretace
komentovaného ustanovení nebude příliš snadná. Presumuje se tu, že některá ze stran (mohou to být obě) bude xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxti.
2.
Doplnění obsahu smlouvy je v § 1749 konstruováno jako odkládací podmínka nabytí účinnosti smlouvy. Stejně kvalifikuje podmínku i důvodovx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xrušení smlouvy
ex tunc
, což by odpovídalo podmínce rozvazovací. Příčina nesplnění podmínky však je specifická, protože spočívá v tom, že oprávněná stxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxrhu doplnění odpovídá ustanovení § 549 odst. 2. Pokud by tomu tak bylo, měla by být podmínka považována za splněnou (muselo by jít o zmaření podmínky záměxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx, že § 1750 je formulován obecně a nevylučuje takový případ ze svého dosahu, musíme xxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xx
xxx xxxxxxxxx
x x xxxxx xxxx xxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxnovení, jež musí být aplikováno přednostně.
3.
Další otázkou již zmíněnou je, jak interpretovat pojem "strany oprávněné". Bude záležet na obsahu xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxní (srov. § 291 obch. zák.). Důsledek tu je stanoven pro nevyužití oprávnění, aniž je stanoven jakýkoli důsledek pro porušení povinnosti. Nevyužití opxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxm dopouští protiprávního jednání, které zakládá odpovědnost. Bude nutno vystačit s obecnou úpravou náhrady škody.
4.
Obchodní zákoník v této soxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxbo třetí osobou. Uvedená ustanovení zahrnovala i vznik práva na náhradu škody, jestliže nedošlo k doplnění smlouvy. Ani náhrada škody, ani promlčení v xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxvinnost navrhnout doplnění smlouvy a některá z nich by tuto povinnost porušila.
5.
Sousloví "má se za to" i zde označuje dispozitivnost pravidla, nxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxi nepodání návrhu nastane jiný důsledek, např. změna závazku ze smlouvy.
6.
Z ustanovení není zřejmé, zda se vztahuje jen na případ doplnění obsahu xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxující k doplnění smluvních ujednání. Tuto aktivitu můžeme nazývat návrhem. Vzhledem k podobnosti druhého uvedeného případu se smlouvou o budoucí smlxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xx48, extenzivní výklad by tu byl namístě.
(Obchodní podmínky)
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xž 1754):
Stranám nelze bránit, aby ve smlouvě určily, že se jejich práva a povinností budou řídit obchodními podmínkami, na něž odkáží. Při stanovení xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxžaduje se, aby takové podmínky byly k nabídce přiloženy anebo aby byly stranám při uzavření smlouvy známy, ledaže
akceptant
prohlásí, že tyto podmínkx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxvané zájmovými nebo odbornými organizacemi, o nichž se předpokládá, že jsou profesionálům známy.
Ustanovení § 1752 řeší praktické problémy spojxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx s odkazem na obchodní podmínky jedné ze smluvních stran. Otázka byla při přípravě návrhu zákoníku opakovaně diskutována s nejednoznačným výsledkem a xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxěny těchto obchodních podmínek a vzhledem k tomu, že podle platného práva nelze takovou změnu provést jinak než ujednáním obou stran, což bývá u smluv uzxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxedpokladu, že si strany takovou možnost ujednají už při uzavírání smlouvy. Berou se přitom v úvahu možná rizika, jimž se zdejší ustanovení snaží zabránxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxužití práva, limity smluv uzavíraných adhesně), tak i specifické nástroje ochrany vztažené zejména ke spotřebitelům.
Zároveň se navrhuje převzíx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xčekávat, nemá právní účinky, nebylo-li přijato výslovně. Takovým ustanovením mohou být např. ustanovení vylučující odpovědnost strany za splnění uxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxení s neočekávaným obsahem, ale i ustanovení vyjádřená pro druhou stranu nejasně, nebo drobným, špatně čitelným písmem, pokud mění nebo doplňují obsax xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxovaná vykládací pravidla. Pokud ale druhá strana není podnikatelem, musí ten, kdo se vykládacích pravidel dovolává, prokázat, že druhé straně musel bxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, které by možná více spadalo do rámce problematiky uzavírání smluv, nejedná se v něm o pouhou návaznost na § 273 obch. zák. Skupinu uvedenou § 1751 (až k x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xyto dva aspekty se v § 1751 spojují, avšak rozdíl mezi nimi je zásadní.
2.
Možnost odkázat na obchodní podmínky je bezpochyby otevřena (i bez zvláštxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxčí, jsou-li stranám známy.
K odst. 1
3.
Ustanovení prvého odstavce doplňuje § 1799 týkající se adhezních smluv. Vymezení pojmu adhezních smluv nxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x něj, že odkaz na podmínky ve smlouvě neobsažené je platný jenom za předpokladu, že slabší smluvní strana s doložkou a jejím významem byla předem seznámexx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx (viz níže). Ustanovení § 1751 stejně jako § 1799 se týká jenom prvých uvedených.
4.
V tomto ohledu je třeba zmínit, že nový zákoník velmi nesprávně xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxo se) v době, kdy reprografické technologie neumožňovaly jednoduše zahrnout předpřipravená smluvní ustanovení přímo do těla smlouvy. Dnes je ovšem sxxxxxx xxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxk také moderní právní řády chápou pojem "obchodní podmínky" materiálně, tedy tak, že jde o předpřipravená a opakovaně používaná ustanovení, ať už jsou xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxem, jinak by podnikatelé mohli celé úpravě snadno unikat.
5.
Poslední xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxi, musí nutně mít přednost znění smlouvy.
K odst. 2
6.
Druhý odstavec přináší do našeho práva řešení tzv. battle of the forms, konfliktu obchodních xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxho formuláře. Bez zvláštní úpravy by tu smlouva buď nevznikla, nebo by se v důsledku § 1726 nepoužily ani jedny z odkazovaných obchodních podmínek. Zahxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxnta) a "knock-out". Český zákonodárce zvolil, v souladu se současnými trendy (srov. např. čl. 2.1.22 pravidel UNIDROIT nebo čl. 2:209 PECL) třetí uvedxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxm dechem ovšem nutno zdůraznit, že nehledáme obsahovou shodu, ale rozpor. Samotné mlčení jednoho dokumentu o otázce ve druhém dokumentu upravené protx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxmi, musíme mlčení dokumentu chápat jako implicitní převzetí takové úpravy; pak tu bude konflikt a tedy i vyrušení pravidel.
8.
Pravidlo o battle of xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxadu po "výměně projevů vůle". Aby ovšem pravidlo mělo vůbec nějaký efekt, takové ustanovení nemůže být obsaženo přímo v obchodních podmínkách.
K odsxx x
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxil o obchodních podmínkách vypracovaných odbornými nebo zájmovými organizacemi, avšak vedle toho obsahoval dovětek "nebo jiné obchodní podmínky". x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxí o obchodních podmínkách v mnohem užším smyslu - jenom jsou-li vypracovány odbornými nebo zájmovými organizacemi. Z důvodové zprávy je zřejmé, že v obxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx jenom odkázat, zatímco v prvém odstavci jde o jakékoli obchodní podmínky, a proto musí být přiloženy nebo stranám známy. Vymezení obchodních podmínek x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxluv určité povahy, které nejsou předmětem individuálního projednání. Vidíme, že nejenom ve spotřebitelském xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxními podmínkami se zdržel jakéhokoli vymezení, což vede k výše zmíněné anachronické formalizaci. Podobně formální přístup nalezneme i v § 1799.
10x
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xobsahoval již obchodní zákoník v § 273) není spojen s podmínkou přiložení ke smlouvě a ani s podmínkou, že jsou druhé straně známy.
Související ustanxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xh.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1751
Výklad:
K odst. 1
1.
Také toto ustanovení je formulováno jako xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxčně půjde o smlouvy adhezní (srov. výklad k § 1798 a násl.). Více než do kategorie "obsah smlouvy" by patřilo do rámce úpravy změny závazku, a to změny jedxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxhu zásadně vylučuje jednostrannou změnu závazku a rovněž jednostrannou změnu obchodních podmínek za trvání smluvního vztahu. Praktický život si všax xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxí praxi. Jde o přizpůsobení klasických principů kontraktace změněným ekonomickým podmínkám, které vedou k asymetrickým ekonomickým vztahům znemožxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxuhlasu přistupující strany. U osoby přistupující ke smlouvě, které je předpřipravený dokument předložen k podpisu, očekáváme racionální apatii, texx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xak buď nebude číst vůbec, nebo jen velmi zběžně. Přesto její souhlas s neprostudovaným textem není bezobsažný. Tato osoba má obecnou představu o tom, jaxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxivě (srov. § 6). Její souhlas lze pak chápat jako souhlas s každou úpravou, která se udržuje v uvedených mezích. Připustíme-li tuto myšlenku, lze ovšem zxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxdeného rámce je potom následující § 1753 a rovněž § 1799 až 1801.
3.
Přesto není namístě připustit jednostrannou změnu obchodních podmínek neomezxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxy tato strana dokument prostudovala a smlouvu uzavřela právě s ohledem na jeho znění. Proto zákonodárce správně poskytuje přistoupivšímu kontrahentxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx, že jde o smlouvu "zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu". Jen u takové smlouvy totiž má adresát změny opravdovou možnost změnu ukoxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxjí být zavázány obě strany, či zda stačí, poskytuje-li opětovné plnění jedna z nich: první varianta je správně, neboť jen tam, kde si strany vzájemně opěxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxpovědí v tomto případě nebyla spojena "zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu". V tomto případě ovšem nejde o podmínku přípustnosti ujedxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxx o širší kategorii, než jsou sankční ujednání. Může jít i o jakoukoli jinou povinnost, která vypovídající stranu zatěžuje, např. povinnost vrátit přísxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xít o povinnost zvláštní, tedy takovou, která při běžném ukončení smlouvy xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxch vztahů bude v této souvislosti
relevantní
také směrnice 93/13/EHS o zneužívajících klauzulích ve smlouvách. Její příloha vypočítává konkrétní xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxsm. j) přílohy]. Z tohoto zákazu je však stanovena výjimka:
"Pododstavec j) není na překážku podmínkám, podle kterých si poskytovatel finančních sluxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxtků za finanční služby, v případě, kdy je k tomu pádný důvod, za předpokladu, že se po poskytovateli vyžaduje, aby při nejbližší příležitosti informovax xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxkám, podle kterých si prodávající nebo poskytovatel vyhrazuje právo jednostranně změnit podmínky smlouvy s platností na dobu neurčitou, za předpoklxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xedy se směrnicí v zásadě souladná. V konkrétním případě bude přesto nutno zkoumat, zda nejde o úpravu zneužívající.
Interpretace
směrnice Soudním dvxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdy, jestliže "v rozporu s požadavkem dobré víry vytváří v neprospěch spotřebitele značnou nerovnováhu práv a povinností stran vyplývající ze smlouvyxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx brát jako
kogentní
, neboť jinak by celá úprava nedávala smysl. Tak např. v individuálně projednávané smlouvě, která nepatří k opakujícím se smlouvám v xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxnnou změnu bez oznámení druhé straně a bez možnosti výpovědi.
K odst. 2
10.
Druhý odstavec je interpretačním ustanovením upřesňujícím pojem "rozxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxích nebo majetkových poměrů podnikatele. Budou-li mít strany sjednánu možnost změny obchodních podmínek za předpokladů uvedených v odstavci prvém, xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx postupem času objevily úpravy umožňující jednostrannou změnu obchodních podmínek v daném sektoru. Příkladem je zák. č. 458/2000 Sb., energetický záxxx xx xx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxahu k úpravě v občanském zákoníku o úpravy zvláštní, nebo zda občanský zákoník představuje nepřímou derogaci těchto úprav. Domníváme se, že správné bx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxout k tomu, že tyto zvláštní úpravy byly přijímány v době, kdy obecná úprava chyběla a jednostranná změna podmínek se považovala bez zvláštní úpravy za nxxxxxxxxxxx
xxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xotčena ustanovení právních předpisů z oboru práva veřejného, jakož i ustanovení jiných právních předpisů upravujících zvláštní soukromá práva". Toxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxvá zpráva k tomu mlčí. Jde tu zejména o to, zda je slovo "právo" užito ve smyslu objektivním (část právního řádu), nebo subjektivním (oprávnění). V prvém xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxnovením, zakládajícím jakási "zvláštní" soukromoprávní oprávnění. Přikláníme se k prvně uvedené variantě, a to zejména proto, že pod druhou si nedovxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxko např. soukromé telekomunikační právo neexistuje, jde o odvětví ekonomické, popř. regulatorní (tj. práva veřejného).
13.
Srovnej rovněž výklxx x x xxxx xx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
xx
Důvodová zpráva udává jako zdroj zde zkoumaného ustanovení čl. 2.20 pravidel UNIDROIT. Ve skutečnosti zřejmě má jít o čl. 2.1.20 (čl. 2.20 byl naposlexx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx smluvní strana nemohla ve smlouvě rozumně očekávat, ledaže by s ní výslovně projevila souhlas. Jde o důsledek koncepce paušálního souhlasu, jak o něm bxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxného prostudování textu) tak kryta není. Tento nedostatek lze pochopitelně zhojit souhlasem konkrétním, tedy výslovným přijetím takového ustanovexxx
xx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxxvuje otázku, jež se běžně v daném typu smluv při daném typu transakcí neřeší: otázku zcela nesouvisející, nebo otázku sice související, ale obvykle neřxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxzule
, která sice řeší otázku očekávatelnou, ale neočekávaným způsobem, nejčastěji nevýhodně pro přistupující stranu. Dodejme k tomu ale hned, že otáxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxanovení nelze bez jejího skutečného souhlasu přistupující straně vnutit.
3.
To, co mohla strana rozumně očekávat, posoudíme podle obvyklého obsxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxně očekávat). Z této úvahy plyne v zahraničí často užívané výkladové kritérium, podle kterého je překvapivou taková
klauzule
, u které předkládající sxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxvu a způsobit překvapivost
klauzule
, jež by jinak překvapivá nebyla.
5.
Pro posouzení povahy
klauzule
je třeba brát v úvahu také její obsah, jazyk xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx praxí předkládat adhezní smlouvy s podmínkami tištěnými tak malým písmem, že je pro druhou stranu často prakticky nečitelné. Praxe takto záměrně ztížxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxulemi a obchodními podmínkami se ukazuje zřetelně právě v tomto ustanovení. Náš zákonný text mluví jednoznačně o obchodních podmínkách, ty jsou však pxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx však převzaté do smlouvy, kdežto občanský zákoník má zřejmě na mysli obchodní podmínky existující autonomně. Takové pojetí komplikuje právní úpravx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxí používána na obojí situace, k čemuž je ovšem nutno dospět rozšiřujícím výkladem pojmu "obchodní podmínky" nebo "doložky" v komentovaném ustanovení x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxt
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Výklad:
1.
Smluvní doložky jsou zcela jinou kategorií pravidel než obchodní podmxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx zpráva věnuje § 1754 xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxraveným převzetím § 274 obch. zák. Nový je odstavec druhý, který souvisí s širokým předmětem úpravy občanského zákoníku oproti zákoníku obchodnímux
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxu vydávána zhruba každých deset let v upravené edici. Poslední vydání vykládacích pravidel vstoupilo v účinnost od 1. ledna 2011. Doložky řeší rozdělexx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxá a může být chápána nanejvýše jako výraz dispozitivnosti (což však bezdůvodně boří veškeré dosavadní legislativně technické zvyklosti). Nelze totix xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxi, že chtěla vyvolat jiné právní následky. Něco takového by neúnosně snížilo právní jistotu. V případě pochybností tak mohou nanejvýš být použity běžnx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx podnik pohybující se ve sféře zahraničního obchodu je zná a ví přesně, co znamenají. Pochybnosti by mohly vzniknout ve vztahu k otázce, které znění vyklxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxé použít § 558, popř. 557. Přestože prvé ze jmenovaných ustanovení platí pro vztahy mezi podnikateli, domníváme se, že použití § 557 není ani v těchto vzxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxo ustanovení, protože bere v úvahu, že nepodnikatel pravděpodobně nebude tak přesně obeznámen s významem doložek.
Související ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xpravu rakouskou (§ 937 ABGB). Protože osnova nepřejímá obecné pravidlo § 574 odst. 2 platného občanského zákoníku o neplatnosti dohod, jimiž se někdx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx neobsahují), je třeba pro určité zvláštní okruhy případů volit zákazy speciální. Pokud se jedná o námitku neplatnosti smlouvy, nelze se této námitky vxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxt smlouvu s odkazem na absolutní neplatnost se nelze vzdát vůbec (vzdání se práva by v takovém případě bylo neplatné pro rozpor se zákonem). Není však vylxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxx x xxxxxovení odpovídající § 937 o. z. o. ("Všeobecná neurčitá vzdání se námitek proti platnosti smlouvy nemají účinku") a důvodová zpráva v tomto případě vysxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxe "socialistického konceptu", na první pohled může takový zákaz vypadat jako omezení autonomie vůle právního subjektu. Lze se ovšem ptát, v čem tento kxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxko důvod jeho zániku (a rovněž zániku mu odpovídající subjektivní povinnosti) přichází v úvahu jenom po vzniku tohoto práva, protože nemůže zaniknoutx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxx x x xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxtí by z důvodů formální logiky vylučovalo vzdání se dosud nevzniklého práva. Přestože ani tento autor nebyl zcela koherentní a určité možnosti vzdání sx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x x 1768. Jedná se tedy o další případ prázdné ideologizace.
2.
Obchodní zákoník z roku 1991 však již ze "socialistických konceptů" podezřívat nemůžxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxeré má rovněž zřetelně ochrannou funkci, bylo novelizováno, takže v posledním znění obchodního zákoníku bylo umožněno vzdát se práva na náhradu škodx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxanovením, upadneme nezbytně ve zmatek. Platnost, či neplatnost smlouvy je otázkou právního posouzení - jde o soulad s dobrými mravy, případně kogentnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxx x
x xxxxxxrio
- ujednat vzdání se konkrétních námitek neplatnosti, a tím vlastně tuto neplatnost negovat? (Tato otázka nemá co do činění s otázkou absolutní a rexxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxři k obecnému zákoníku občanskému označují jeho § 937 za
obsoletní
, navazující na dávno zrušenou procesně právní úpravu. Jeho převzetí do nového zákoxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xouhé konstatování beztak platného faktu: s neplatností strany disponovat nemohou stejně, jako nemohou disponovat kogentními zákonnými ustanoveníxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xostupovat libovolně, ale musí respektovat kontext práva, jak to koneckonců deklaruje v § 2. Jestliže se zpronevěří tomuto kontextu, může být i zákonné xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxx
xxxxx x
xxrma smlouvy
(Smluvní konsensus při konkludentním jednání)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxálnosti. To vyplývá již z ustanovení obecné části návrhu o právních jednáních, podle nichž si každý může k právnímu jednání zvolit libovolnou formu, lexxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxkoníku (§ 272 odst. 1), že písemná forma smlouvy musí být zachována, vyžaduje-li to alespoň jedna ze smluvních stran. Pokud jde o změnu smlouvy nebo změnx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxu uzavřenou v písemné formě změnit nebo zrušit jen ujednáním v písemné formě, a pojetí platného obchodního zákoníku (§ 272 odst. 2), podle kterého se pro xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxjící smluvní právo, ale již obecnou úpravou formy právních jednání (§ 564) příklonem k řešení, které zvolil obchodní zákoník a které je vstřícnější prxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx může mít jen význam důkazní a obecně lze z něho vycházet jako z důkazního prostředku osvědčujícího obsah smlouvy, chová-li se podle něho i druhá strana nxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx než písemné formě smlouvu a potvrdí-li jeden z nich druhému obsah uzavřené smlouvy v písemné formě, nastupuje právní domněnka, že smlouva je uzavřena s xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxatné odchylky a druhá strana proti těmto odchylkám nic nenamítá. Totéž právní pravidlo se má uplatnit i v případě, že smlouvu uzavírá podnikatel s osoboxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxckým jednáním bez použití slov. Pro tento případ se navrhuje upřesnit obecné ustanovení o konkludentních právních jednáních tak, že z okolností musí bxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxíkům, veřejně učiněným nabídkám a podobným dokladům, jakož i k zvyklostem.
Výklad:
K formě smlouvy
1.
Úprava formy smlouvy se opírá o obecnou úprxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xskutečněno (formy), velmi variabilní. Uzavírá-li se smlouva cestou nabídky a
akceptace
, máme tu dva jednostranné úkony, jejichž obsahový soulad z nixx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxomnosti stran nebo telefonicky nezůstane po těchto právních jednáních žádná hmatatelná stopa (nebyl-li hovor nahrán). Uzavření smlouvy faktickým pxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxx
x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx jakoukoli další rekonstrukci smlouvy, pro dokazování, pro změnu nebo zrušení závazku atd. Zásadně v souladu s principem smluvní volnosti a autonomie xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxě uzavíraných smluv. Zde můžeme vidět návaznost na § 1744, který pokrývá konkludentní akceptaci, zatímco v § 1756 jde o nabídku i akceptaci. V § 1770 je xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx není výslovná, je tudíž možné. Věta za středníkem o tom, že se přihlíží kromě chování stran také k ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům, je ve své pxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx
xx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxjevená vůle sjednat konkrétní smlouvu. Je možno si představit takovou situaci při nákupech na tržišti, kde zákazník si prohlíží vystavené zboží, vybexx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xýrobek a cena odpovídá štítku nebo samolepce na zboží. Právní režim této smlouvy bude vyplývat ze zákona, z jeho dispozitivních ustanovení, stejně tak xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxxlédnutí" k vydaným ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům vyjadřuje, jak řečeno, pravidlo pro určení obsahu závazku, jestliže sama smlouva tentx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxmotného právního jednání, které nemá žádný fyzický substrát. Zpravidla také uzavření smlouvy splývá se splněním závazku. Nedojde-li ke sporu, nebudx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx uskutečňují právní jednání. V případě sporu ji bude muset uskutečnit smluvní strana sama nebo strany v dohodě, případně soud nebo rozhodce.
xx
xx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx technický problém než skutečně
kogentní
povaha ustanovení.
Související ustanovení:
(Písemné potvrzení smlxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx:
viz u § 1756
Výklad:
K odst. 1
1.
Písemné potvrzení obsahu smlouvy je v našem právu novou institucí. Může připomínat francouzskou konstrukci, xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxy. Ustanovení § 1757 znamená v tomto směru významný posun, protože budeme nadále pohlížet na smlouvu uzavřenou např. ústní nebo i konkludentní formou xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxvení jsou však úpravou zvláštní, která má před § 1757 přednost. O písemnou formu smlouvy se tak bude jednat především v případě kontraktace cestou písexxx xxxxxxx x
xxxxxxxxx
xx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xako písemná forma smlouvy. Rozlišení nemusí být vždy zcela snadné.
2.
Ustanovení xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx o hypotézu. Bylo by např. možno stanovit
dispozitivní
povinnost poskytnout takové potvrzení na žádost, avšak prvý odstavec § 1757 nic takového nečixxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxkání", aniž je rozlišeno, zda jde o vztahy mezi podnikateli, nebo o vztahy ke spotřebitelům. Z toho by bylo možno soudit, že ustanovení pokrývá obojí, avxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxanné, kde podnikatel je jenom na jedné straně. Takové pojetí potvrzuje důvodová zpráva, která je srozumitelnější než zákonná formulace - v tomto přípaxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxroti níže uvedeným inspiračním zdrojům, a to novum nepříliš smysluplné: uvedené totiž platí jen pro nepodstatné změny, takže z důkazního hlediska domxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xikce
, nakolik to platí i ve vztahu k odchylkám od skutečného ujednání. V tomto ohledu jde vlastně o rozšíření pravidla o modifikované akceptaci zakotvexxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxx xxxížné odlišit písemnou akceptaci od pouhé
konfirmace
dříve uzavřené smlouvy, a že je proto vhodné případnou odchylku v obou případech řešit stejně. Po xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxn a neodmítnutí druhou stranou) totiž přidává novou - přijatelnost změny pro rozumného podnikatele. Výkladem ovšem lze obě formulace uvést do souladux xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxžeme chápat jako více vysvětlující a toto vysvětlení nám může pomoci i při interpretaci § 1740 odst. 3.
6.
Vzorem pro toto ustanovení pravděpodobně xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxidel mu odpovídá čl. 2.1.12). Toto ustanovení je xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xykládat zkoumané ustanovení shodně. Citovaný článek je skutečně formulován pro situaci, kdy jedna ze smluvních stran zašle straně druhé (aniž tedy má xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxže je druhá strana bez zbytečného odkladu neodmítne. Ustanovení převzal i návrh Společného referenčního rámce (čl. II.-4:210). Je to tedy řešení obdoxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxly, nikoli tedy ve vztahu ke spotřebitelům a ani ne vztazích mezi neprofesionály (viz lit. č. 1).
K odst. 3
8.
Třetí odstavec však ukazuje, že záměrex xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xztahů ke spotřebitelům, zde ovšem toliko potud, že účinky uvedené ve druhém odstavci bude mít potvrzení učiněné vůči podnikateli (srov. důvodovou zprxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxistit včasnou kontrolu správnosti přijímaných konfirmací.
Z literatury:
1. Rouhette: Principes du droit européen du contrat. 2003, s. 147.
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xe ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1756
Výklad:
1.
Redakčně je nutno prvé větě vytknout, že mělo být řečeno "pro xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxedcházející přijetí osnovy zdůrazňující její jazykovou propracovanost.
2.
Povinnost písemné formy může být založena dohodou (to je v souladu s pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xtrana vázána. Jde o jeden z výjimečných případů, kdy jednostranný projev vůle zavazuje obě strany. Důvodem je, že písemná forma zvyšuje právní jistotu xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxnstrukce vyvratitelné právní domněnky v prvé větě se tu zdá být zbytečná. Byla-li učiněna dohoda o písemné formě, je zřejmé, že bude obě strany zavazovaxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxtný úkon, který nebyl učiněn ve formě, kterou vyžadoval zákon nebo dohoda účastníků. V § 40a téhož zákoníku bylo stanoveno, že nedostatek formy má za náxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxemná forma je vyžadována jenom v případě stanoveném tímto zákonem (což bylo ovšem nutno interpretovat šíře, neboť ji nepochybně mohl předepsat i jakýkxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxsporu vyloučena. Nutno přiznat, že prvá věta zde zkoumaného ustanovení není o mnoho přínosnější.
6.
Zkoumané ustanovení je třeba vidět v kontextu x x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx, je možno právní jednání měnit i jinou formou, pokud to ujednání stran nevylučuje. Toto pravidlo navazuje na zmíněný § 272 odst. 2 obch. zák., který bylo xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxt nebo rušit jinou formou. Nová dikce v § 564 je sice jasnější, avšak méně přesná, protože mluví jenom o změně a nikoli o zrušení právního jednání. Její obxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxípadnou změnu nebo zrušení, může být dohoda o písemnosti formy tímto způsobem obcházena. Také v tomto případě by bylo nutno hledat ochranu v principu doxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxhoto ustanovení "Písemná smlouva, která obsahuje ustanovení, že její změna nebo ukončení dohodou stran vyžaduje písemnou formu, může být takto změněxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxana spoléhala na toto chování." Dikce úmluvy je tudíž přesnější.
8.
Již v Komentáři k obchodnímu zákoníku (vydaném nakladatelstvím Linde) I. Pelxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxou písemnou formu pro postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku nepřevzal. Jenom v rámci úpravy
novace
a narovnání (§ 1906) vyžadxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxává ovšem otázku, kdy jde ještě o pouhou změnu obsahu trvajícího závazku (např. prodloužení lhůty splatnosti) a kdy již o privativní novaci. Tato otázkx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx požadavku, bude na ni třeba vztáhnout režim dohodnuté formy. Druhá věta § 564 tak nebude platit jenom pro formu vyžadovanou "ujednáním stran", ale takx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx
xxx
xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxmy relativní neplatnost právního úkonu. Ke stejnému závěru dospějeme ve valné většině případů i nyní užitím § 588, neboť většinou nebude nedostatek foxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx (což zřejmě musíme vztáhnout i na formu vymíněnou jednou stranou) je možno namítnout neplatnost jenom před poskytnutím plnění.
Související ustanxxxxxx
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxí stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy (k § 1759 až 1763):
Návrh ustanovení o účincích smlouvy je formulován s přihlédnutím k zásadám Uxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxtivní právní poměr, který zásadně nezasahuje právní poměry osob stojících mimo smluvní strany, a návrh rovněž vyjadřuje zásadu
pacta sunt servanda
. Zxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxvolává v poslední větě právě citované části dojem, jako by v tomto oddíle byl upraven implicitní obsah smlouvy, tedy právě to, co jsme již výše postrádalxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xsnovy, v dalších verzích bylo vypuštěno a zbyla po něm jen zmínka v důvodové zprávě. Je tak možno jenom čerpat z § 545 vymezujícího následky kteréhokoli xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxením o smlouvách obsažených v Code civil a Codice civile o tom, že smlouva je zákonem mezi stranami. Na jedné straně je výrazem autonomie vůle stran, tedy xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxována (§ 6 a 7).
3.
Druhá věta je pravidlem (již výše zmíněným) vyjadřujícím princip rovnosti stran závazkového vztahu, princip znemožňující, abx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxn, protože by mělo být řečeno, že jinak než se souhlasem všech stran lze smlouvu změnit nebo zrušit, jenom když tak zákon stanoví. Takovým případem je výšx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxu nemožností plnění nebo změna závazku na základě změny okolností (§ 1766).
4.
Také poslední věta je mimořádně významná, protože vyjadřuje další pxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxto vztahu. Odpovídá to principu rovnosti stran a autonomie vůle, protože strany nemohou zavazovat třetí osoby bez jejich souhlasu. Na rozdíl od toho abxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xx xxxxpěch třetího (
in favorem
tertii), nikoli již tzv. smluv k tíži třetího (§ 1769), které třetího nezavazují. Další odchylkou je pak § 2913 odst. 1, zakládxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xsobám nerušit možnost splnění smluvního závazku; v tomto druhém případě se ovšem domníváme, že jde o formulační chybu. Konečně poslední odchylkou jsox xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxáním, což znamená, že jejím účinkem (právním následkem) je přechod vlastnického práva (tzv.
translační
účinek smlouvy), popř. může být přechod vlasxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxouvy, které zakládají právnické osoby (srov. zákon o obchodních korporacích nebo § 121 a 125).
5.
Gandolfiho návrh poté, co v čl. 45 upravuje obligxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxnictví movité věci (u nás zejména důležité, jestliže je nově se smlouvou spojován přechod vlastnického práva v § 1099), ale také při zřízení zástavního xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxovala zmínit, kdy smlouva působí jenom vůči svým stranám (smlouvy jenom obligační) a kdy působí i vůči třetím osobám, jak bylo řečeno. Návrh EOZ mohl být x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxx xx xxxxxxxxí majetková práva působí vůči každému, xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxzováno, pak smlouva sice zakládá jenom závazky mezi stranami, ale převod samotný (změna oprávněného z absolutního práva) nutně působí vůči všem.
Sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxlikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Výklad:
1.
K tomuto ustanovení zcela chybí důvoxxxx xxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xx x
xxxx
xxxx xxxxx xx xxium transferre potest quam ipse
habet
), ale jenom o řešení otázky platnosti smlouvy jako právního jednání. Ustanovení tak reaguje na dosavadní chybně xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx
xx
Jde vlastně o výslovné vyjádření pravidla o oddělení obligačního a solučního účinku smlouvy, známého v německých zemích jako Abstraktionsprinzip, x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxm zásadně následným a odlišným. Při převodu vlastnictví (kupní smlouva) přechází vlastnictví obvykle až splněním, nikoli uzavřením smlouvy, avšak oxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxním smlouvy a
titulus
a
modus
xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xrávní praxe toto pravidlo dosud zpravidla přehlížela, ale i vzhledem k úpravě nabytí vlastnictví od nevlastníka. Pokud bychom totiž tento princip neuxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxů nabytí od nevlastníka zakotvuje náš zákoník hned několik. Pro věci nezapsané do veřejného seznamu jde primárně o § 1109 až 1111, pro věci zapisované o § xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxprávní účinek smlouvy nenastane, může ovšem nastoupit odpovědnost za škodu za nesplnění závazku smlouvou platně založeného.
5.
Z pravidla komenxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xejen u nemovitých věcí nezapisovaných do katastru, ale i u jiných individuálně určených věcí nezapisovaných do veřejného rejstříku, pokud však ze zvlxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxx I u smluv majících
translační
účinek tedy budeme rozlišovat obligační účinek (závazek věc převést) a účinek soluční (převod vlastnického práva k věcxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxžení nebo zcizení věci)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxdní věty § 1759 upravující relativitu závazků. Smlouva zásadně působí jenom mezi stranami, jednou z výjimek zákonem stanovených je zřízení věcného pxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxdu s příslušnými zákonnými ustanoveními.
2.
Gandolfiho návrh v čl. 48 stanoví, že závazek nezcizit věc převzatý jednou ze stran je účinný jenom mezx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxlivém zájmu zcizitele. Toto ustanovení možná inspirovalo autora předlohy.
3.
Zákaz zcizení nebo zatížení věci jako věcné právo může vzniknout jaxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx smluvně v rámci obligačního práva je jistě také otevřena (a na tuto možnost směřuje Gandolfiho text), přestože závazky zpravidla charakterizujeme jaxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxp relativity závazku.
4.
V § 1309 odst. 2 zákon upravuje ujednání, kterým se zakazuje zřídit zástavní právo. Zástavní právo je zatížením věci. Ujexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxývá však z druhé věty zde zkoumaného ustanovení.
5.
V rámci úpravy kupní smlouvy stanoví občanský zákoník v § 2128, že je možno ujednat zákaz zcizenx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxm do veřejného seznamu.
6.
Otázkou je, jak rozumět druhé větě komentovaného ustanovení, zda se vztahuje na zákaz obligačněprávní, věcněprávní či xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxi takto omezen zákaz obligačněprávní, pak to, argumentem
a minori ad maius
, musí nutně platit i pro zákaz věcněprávní, který je pro povinného xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxáva.
7.
To tedy znamená, že hlavní význam komentovaného ustanovení je dvojí. Jednak explicitně připouští omezovat dispoziční právo k věci jak oblxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxx být smluven na dobu určitou. Není ovšem zřejmé, jak tomuto sousloví rozumět. Tradičně tak označujeme
dies
certum quo certum quam (doba, u níž víme, že kxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx onou "určitou" dobou může být i doba neurčitá, o níž je alespoň jasno, že jednou uplyne (
dies
certum quo incertum quam). Jde tedy ve skutečnosti jen o zákxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxx pak musí být legitimní.
10.
Kdy o takový legitimní zájem půjde, není příliš jasné. První dva příklady uvedené přímo v komentovaném ustanovení vykaxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxe dále převeden či zatížen a tím onomu účelu odňat. (Třetí případ je problematický sám o sobě, jak o tom bude ještě řeč.) I jiné zájmy "hodné ochrany" by pak xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x rozsahu přiměřeného zajištění pohledávky.
11.
Nicméně výše byly citovány dva další případy uvedené jinde v zákoníku, které vyvolávají jistou poxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxgitimitu zájmu by tím byl velmi relativizován, neřku-li negován: bylo-li by možno neomezeně sjednat zákaz zcizení věci v rámci kupní smlouvy, proč by tx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxvidlo druhé věty § 1761. Pak jde ovšem o mimořádně významné pravidlo, které by si zasloužilo zřetelnější systematické zařazení.
13.
Poslední otázxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx věci ustanovuje xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxří na případy, kdy je vlastník omezován ve svém dispozičním právu, nikoli někdo třetí, jednající na jeho účet: takové omezení pak ani není nutno zvláště xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx to bylo v případě věcněprávní povahy takového "omezení": zde by totiž nešlo o povinnost vlastníka věci vůči nějakému oprávněnému, ale o povinnost jiné xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxjící ustanovení:
(Rozhodnutí orgánu)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxx xavazujících na veřejnoprávní regulaci, která pro některé smlouvy požaduje rozhodnutí orgánu veřejné správy. Zkoumané ustanovení propojuje veřejnxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxomého práva závislé na právu veřejném. Smlouva není pro nedostatek rozhodnutí bez dalšího neplatná, ale rozhodnutí je předpokladem její účinnosti. V xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxa lhůtu tříletou, zatímco občanský zákoník dává jenom lhůtu roční. Po jejím marném uplynutí se dosud měla uplatnit
fikce
odstoupení od smlouvy. Šlo o xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xochybnosti, protože není jasné, jakým způsobem by mělo být možno ji vyvrátit, protože zrušení je zákonným následkem nepodání návrhu nebo jeho zamítnuxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxádřena ve vztahu k dispozici. Právní domněnka je ze své povahy spjata s hypotézou, její užití ve vztahu k dispozici právní normy může fungovat jenom jako xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxnovení.
2.
Řekněme ovšem, že již za účinnosti starého občanského zákoníku (č. 40/1964 Sb.) se ustanovení považovalo za
obsoletní
. Teorie i soudnx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxstí rozhodnutí I. ÚS 331/98) a konstatovala, že veřejnoprávní rozhodnutí nemůže mít na obligačněprávní účinky smlouvy žádný vliv. Jen takové řešení oxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxho stavu najít v občanskoprávní oblasti žádný případ, na který by bylo možno § 47 aplikovat [...] Za této situace je další existence a přetrvávání § 47 jaxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxí bylo převzato do kodifikace, jež byla prosazována pod vlajkou odstraňování reziduí socialismu a která dokonce do § 1 odst. 1 začlenila opačné pravidxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
(Konflikt užívacích nebo požívacích práv)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx v čl. 47 odst. 2 formuluje prakticky shodné pravidlo. Odstavec prvý zmíněného ustanovení se však týká převodů vlastnictví, tuto část český zákonodárcx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx x xxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx x xxxxx x x x xxxx x xxxxx x xxxxx xxtanovení o služebnostech. Občanský zákoník rozlišuje totiž ve složitém systému uspořádání absolutních práv mezi právy k věci cizí v rámci věcných břxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxi vlastníka něco dát nebo něco konat (§ 1303). Právo užívací a právo požívací jsou tedy v terminologii občanského zákoníku služebnostmi, je možno je naxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xde zkoumané se tudíž týká těchto služebností, ale jenom za předpokladu, že odpovídající práva vznikají smlouvou. Řeší otázku zřízení stejného práva kx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xeálně existovala, mohlo by právo asi vzniknout dvěma osobám souběžně.
3.
Ustanovení § 1266 se týká "několika služebností", čímž je zřejmě třeba rxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xy novější právo bylo na újmu práva staršího. To znamená, že v tom případě by právní jednání týkající se novější služebnosti bylo neplatné. Ve srovnání se xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxávo užívat nebo požívat přitom stojí na shodné myšlence.
4.
V souladu se zvýšením právního významu držby v novém právu je rozhodné pro vyřešení otázxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xiž uzavřením smlouvy (a logicky by tedy mělo vzniknout tomu, kdo uzavřel smlouvu jako první), dokud se oprávněný neujme
detence
věci a tím i držby svého xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxní logiky potřebě chránit zjevnost a tím i dobrou víru.
5.
Na rozdíl od zmíněného analogického § 1100 v tomto případě zákonodárce nerozlišuje mezi xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xby účinek
intabulace
věcného práva mohl být popřen tím, že vlastník věc poskytne k užívání či požívání někomu jinému. Do pravidla § 1763 je proto musímx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxací, nebo i na takové právo obligační, zřizované např. smlouvou nájemní či pachtovní. Ve zmíněném Gandolfiho návrhu jde výhradně o práva věcná. Autoři xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxíněný § 1100). Zdá se tak, že měli v úmyslu rozšířit jeho působnost i na práva obligační, čemuž odpovídá i sousloví "v tutéž dobu", jež u věcných práv nedávx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxěchu ve sporu, který oprávněný vyvolal podle věty druhé. Takový případ budeme muset posoudit jako zneužití práva a první větě odepřít účinek.
8.
Byxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxt i v případě vzniku práva posledním pořízením. Analogické použití § 1763 je možné.
Související ustanovení:
Změna okolnosxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx okolností obsahovaly v tuzemském právu zatím jen občanský a obchodní zákoník v ustanoveních upravujících smlouvu o smlouvě budoucí (kteroužto normxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxjí myšlenku, že výhrada změny okolností (doložka
rebus sic stantibus
) nemá význam jen při smlouvě o smlouvě budoucí, ale zasahuje každou smlouvu. Osnoxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xavazuje a že strany jsou povinny chovat se podle toho, co si ve smlouvě ujednaly. Zároveň se bere v potaz, že mohou nastat i po uzavření smlouvy nepředvídaxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xdráží. To si i ve zdejším prostředí uvědomovala i tradiční judikatura: např. Nejvyšší soud ČSR v r. 1922 dospěl k závěru, že "Doložka ,rebus sic stantibuxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxž se může projevit i v tom, že se zjedná hospodářský soulad mezi plněním a protiplněním" (č. 1680 Vážného sbírky, obdobně např. č. 5 021 z r. 1925, 14 312 z r. xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxisko dobrých mravů. Poválečná doktrína i
judikatura
však vycházejí důsledně z pravidla, že rozpor s dobrými mravy zakládá neplatnost či odepření práxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx jak je navržena, tendovala k jiné tendenci, než je zachování smlouvy. Navrhuje se proto stanovit, že v úzce vymezeném počtu případů a za splnění striktnx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxé právo založí, bude podstatná, nepředvídatelná a dotčenou stranou neovlivnitelná. Vychází se tedy z pojetí, že
clausula rebus sic stantibus
je mlčkx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxvě spadá do okruhu tzv. běžného podnikatelského rizika. Pravidelně půjde o důsledky následného působení náhodných vlivů z vnějšku. Navržená úprava nxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx závazku.
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxip. Pravidla UNIDROIT citovaná v důvodové zprávě tento název nepřekládají užívajíce jej jako
terminus technicus
. Stejnou instituci však upravují i jxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxdílu o obsahu a účincích smlouvy. Návrh společného referenčního rámce (DCFR) zařadil odpovídající ustanovení do čl. III.-1:110, tedy nikoli do knihy x xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x našem dosavadním právu byla
klauzule
o změně poměrů použitelná především v dlouhodobých smlouvách, zejména ve smlouvách o budoucí smlouvě, jak spráxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí znamená, že povinný závazek v žádném případě nesplní. Změna okolností splnění závazku jenom mimořádně ztěžuje. Dodejme, že dosavadní řešení změny oxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxěnily, že nebylo možno na zavázané straně rozumně požadovat uzavření smlouvy. Zcela obdobně řešil otázku § 50a odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb.
3.
Návrh Pxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx podstatnou změnu okolností v zásadě stejným způsobem jako ostatní zmíněné texty a jako občanský zákoník. I v tomto případě vzniká jenom právo na nové jexxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxa následná nemožnost plnění jako důvod zániku závazku v § 2006 a násl. Obvyklá věta obsažená i v našem § 2006 o tom, že "Plnění není nemožné, lze-li dluh sxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxzitu, aby závazek zanikl, která ale je přesto natolik závažná, aby vyvolala právo závazek změnit nebo dokonce i zrušit, jsou-li splněny stanovené podmxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xvantitativní odstínění provádí kromě § 2006 také § xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xo je třeba rozumět větší obtížností plnění, a jenom deklaruje, že závazek trvá. Odchylky od tohoto principu jsou zakotveny v následujících dvou ustanoxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxy je taková, že založí zvlášť hrubý nepoměr stran, tedy nepoměr silnější, než jaký požadujeme v případě lichvy a neúměrného zkrácení, kde se mluví jenom x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx plnění, jež musí plnící strana uskutečnit, nebo ve stejně mimořádném snížení hodnoty plnění, které má tato strana poskytnout. Povšimněme si přitom, žx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxadem je dodatečnost (po vzniku smlouvy), nepředvídatelnost a nepřekonatelnost změny okolností. Dodatečnost je vymezena tak, že nemusí jít o okolnosx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxo prokázáním uvedených podmínek. Druhé straně ovšem zřejmě nebudou tyto podmínky prokazovány, budou jenom namítnuty a druhá strana je buď uzná a na jedxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xdstavce § 1765 je možno ve smlouvě převzít nebezpečí změny okolností, což není ničím jiným než dispozitivností úpravy. Na takovou klauzuli můžeme nahxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxústění v soudní žalobu nebude pro strany příliš uspokojivé, je nutno hledat východisko v procesním právu, které by mohlo umožnit zrychlený postup, proxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxžné, dvouměsíční lhůta je jenom subsidiární. Tak např. půjde-li o mimořádné okolnosti, kde byla naděje na jejich zlepšení, nebo jde-li o rozsáhlou a náxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxje v § 1765 odst. 1 nebo jestliže smluvní strana převzala nebezpečí změny okolností v souladu s § 1765 odst. 2.
12.
Nemalým problémem je, že shodnou oxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xíněno pro řešení problémů spojených jenom s určitou kategorií smluv - smluv uzavřených na dobu určitou zavazujících dlužníka na celou dobu jeho života xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx, šlo by o zvláštní ustanovení. Tímto způsobem je však obtížné interpretaci § 2000 řešit, protože první věta umožňuje zcela obecně po uplynutí deseti lxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xměna okolností, kdyby právo na zrušení smlouvy vzniklo bez dalších podmínek? Jedinou možností tak je chápat druhou větu jako právo domáhat se zrušení sxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxkla.
Související ustanovení:
(Clausula rebus sic stantibus)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxní pochyb o tom, že k jednání musí strany přistupovat v souladu s principem dobré víry, což předpokládá vstřícnost a snahu dobrat se pozitivního výsledkx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxé víry na straně věřitele by mohlo být hodnoceno jako porušení prevenční povinnosti a spoluzpůsobení škody poškozeným (§ 2900, 2902, 2903, 2918). Poškxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx že některá ze stran podá takový návrh soudu.
K odst. 2
3.
Tento odstavec je zvláštním řešením dispozitivnosti. Zvláštností je jednak jednostrannx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx Toto převzetí bude nejčastěji obsaženo již ve smlouvě, ale může být nesporně učiněno i později a zákon pro ně nepředepisuje písemnou formu. Ta bude v praxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1764
Výklad:
1.
Z výslovného ustanovení druhého odstaxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxto ustanovení i jako vztahující se i na návrh na zrušení závazku. Zřejmě jde jenom o redakční nepřesnost.
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
3.
Lhůta podle druhého odstavce je propadná, je však možno prokazovat, že přiměřená lhůta pro žádost o zahájení jednání byla v konkrétním případě dexxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxy okolností neobsahuje ustanovení obdobné § 2008 (týkající se následné nemožnosti plnění), jež ukládá dlužníkovi, aby bez zbytečného odkladu oznámxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x náhradě škody. Pro změnu okolností je však třeba toto ustanovení analogicky použít, popř. čerpat z obecných ustanovení o předcházení škodám (§ 2900 a xxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxt návrh soudu by bylo zachováno.
Smlouva ve prospěch třetí osoby
(Právo třetího na plnění)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xrospěch třetích osob vychází z vládního návrhu československého občanského zákoníku z r. 1937 s přihlédnutím k některým novějším úpravám.
Výklad:
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x
xx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxovat, aby dlužník skutečně plnil třetí osobě. Třetí osoba má oprávnění plnění přijmout a může mít dokonce právo domáhat se plnění. Potud účinek smlouvy xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxojuje zvláštní ujednání ve prospěch třetího. Komentář k obecnému zákoníku občanskému zmiňuje v této souvislosti zejména mandátní smlouvu, kde mandaxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xx xx xxxxx
xx
xxxxxxx xx xxospěch třetího upravoval obecný zákoník občanský v § 881 a 882. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. přebírá tuto úpravu jenom s drobnými modifikacemi a je xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxzi stranami (odchylky od principu byly již zmíněny např. v otázce věcněprávních důsledků převodu vlastnického práva), je za určitých okolností možnéx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxáněna omezujícími podmínkami. Může se totiž jednat jenom o její oprávnění (srov. § 1769 o smlouvě k tíži třetího) a pojistkou je nejenom poslední věta dxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xotiž třetí osoba nemusí mít zájem plnění přijmout, dokonce jí takové přijetí plnění může zatížit, přinést další výdaje (např. na opravu nebo údržbu věcxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx osobě může vzniknout právo přijmout plnění, nevznikne jí ale nikdy povinnost je přijmout a nemůže se tudíž dostat do prodlení věřitele.
4.
Prvý odsxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx třetí osoba.
5.
Teprve druhý odstavec řeší otázku práva třetí osoby, která může, ale nemusí mít přímý nárok vůči dlužníku. Rozhodující roli v určenxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xřipouští interpretaci ústící ve vyvratitelnou právní domněnku v závislosti na povaze plnění. Obecný zákoník občanský ani osnova konstrukci vyvratixxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx nabyla práva. Byly-li takové pochybnosti, uplatnilo se pravidlo, že nabyla právo, jestliže jí bylo ku prospěchu. Přes pochybnost o nové formulaci budx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxčanskému, zpravidla v jedné ze dvou možných situací: jestliže věřitel dluží třetímu nebo jestliže věřitel hodlá plnění třetí osobě darovat. Tím se dosxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxpadný nedostatek kauzy mezi věřitelem a třetí osobou ovšem na platnost samotné smlouvy ve prospěch třetího vliv mít nebude, může ale podle našeho názorx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxvá práv ze smlouvy. Komentář k obecnému zákoníku občanskému konstatuje, že zákoník nedává dostatečnou odpověď a pro náš občanský zákoník je možno řícx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxouvy bez jeho projevu vůle. Oznámení o tomto právu má význam jenom
deklaratorní
. I tento autor však připouštěl, že smlouva mohla otázku upravit jinak.
xx
xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxského, které pro smlouvy o postoupení věci (statku) stanovilo, že třetí osoba nabývá práva odevzdáním a převzetím statku. Jedinou oporou pro odpověď txx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xsrov. § 2758).
10.
Velmi významný je také třetí odstavec § 1767 umožňující uplatnit námitky dlužníka, které má proti věřiteli, také vůči třetí osoxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxlatněna (§ 1912). Naproti tomu námitka započtení není chápána jako námitka ze smlouvy, a proto se na ni toto ustanovení nevztahuje. Započtení je možno nxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Z literatury:
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Výklad:
1.
Jak bylo zmíněno již výše, nabytí nároku třetí osobou je spojeno se zvlášxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx dlužníkovi spolupůsobení. Oprávněný se také může dostat do prodlení věřitele. Na základě smlouvy ve prospěch třetího mu však povinnosti tohoto druhu xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxk interpretuje ustanovení § 882 o. z. o. jako vzdání se práva třetí osobou. Podle tohoto autora je možné prohlášení o vzdání se práva jenom ve vztahu k již xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xašeho občanského zákoníku a důvodové zprávy z omylu, když zákaz vzdání se práva před jeho vznikem staví do ideologické roviny, přestože ve skutečnostx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxík opouští toto pravidlo, opouští tím také logiku úpravy (srov. důvodovou zprávu k § 1755 a výklad k tomuto ustanovení).
2.
Vzdání se práva upravoxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxlášením. Z povahy soluční smlouvy je jasné, že před vznikem práva uzavřena být nemohla. V souladu s tím navrhované ustanovení osnovy nového čs. občanskxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxti". Z této formulace je zřejmé, že jde nutně o již vzniklý závazek. Vzdání se práva na náhradu škody bylo upraveno zvlášť. I to svědčí pro nutnost rozlišoxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xkody). Dodejme k tomu, že vzdání se po uzavření smlouvy lze připustit, protože takové právo již existuje, jakkoli dosud nedospělé.
4.
Prvá věta tohxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx x xxxxnském zákoníku č. 89/2012 Sb. začleněn do třetího odstavce § 1767.
5.
Druhá věta § 1768 o tom, že v případě odmítnutí třetí osobou může věřitel žádax xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xstanovení, takže smlouva může stanovit něco jiného nebo může dokonce něco jiného i vyplývat jenom z účelu smlouvy, tedy implicitně.
Z literatury:
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
Logický protipól ke smlouvě ve prospěch třetího je smxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxhou třetí osobu zavazovat, takže zavázán je ten, kdo slibuje, že třetí osoba bude věřiteli plnit. Návrh ustanovení vychází z klasické konstrukce. Rozlxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxitel s dlužníkem ujednal, který pro případ nesplnění zavazuje smluvního dlužníka k náhradě škody.
xxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxpřípustnosti smlouvy, kterou by byla třetí osoba zavázána něco plnit, jenom poskytuje interpretační pravidlo, že taková smlouva nemusí být považováxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx byl § 880a o. z. o., ten byl ovšem formulován lépe: "Slíbil-li někdo někomu plnění třetí osoby, platí to za přípověď přímluvy u onoho třetího; zaručil-li xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xsoba plnila" totiž budí pochybnosti o tom, o jakou smlouvu vlastně jde. Tato formulace napovídá, že jde spíše o smlouvu obstaravatelskou, jíž se povinnx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxek "přimluvit se". Může to být např. závazek zprostředkovat, aby tato třetí osoba uzavřela smlouvu s věřitelem nebo s obstaravatelem apod.
3.
Druhx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxzitivně) závazek, aby dlužník plnil sám, ale jenom vznik povinnosti uhradit vzniklou škodu (což se může stát např. poskytnutím náhradního plnění jinox xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxlní" sotva chápali jako závazek pouhé přímluvy. Ostatně o jeho spornosti svědčí, že oproti obecnému zákoníku občanskému jde vlastně o pravidlo opačnéx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxže-li se někdo k tomu, že třetí osoba splní", s níž ale občanský zákoník č. 89/2012 Sb. spojuje odpovědnost za výsledek. Naopak "zaváže-li se někdo zajxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxx obou vět naprosto nejasný oproti textu obecného zákoníku občanského nebo osnovy 1937, která byla zcela srozumitelná a rozlišovala jednoduše slib plnxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xsobou a teprve poté o "závazku, že třetí osoba splní", přestože s povinností k náhradě škody spojuje až větu druhou.
6.
Otázkou bude, xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxi za výsledek, použitá formulace ale odpovídá větě první. Musí výklad právního jednání ustoupit komentovanému pravidlu? Obzvlášť frapantní to bude txxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxd by odporoval základním zásadám, na nichž zákoník stojí, zejména respektu k autonomii vůle. Výklad opačný by ovšem zase účinek komentovaného ustanovxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxrazů. Nastoupí tedy jen v případě, že nelze právní jednání vykládat podle skutečné vůle stran.
8.
Bude-li zavázaný povinen "přímluvou", není jasnxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xobách účinnosti obecného zákoníku občanského na našem území byla třetí osoba osobou skutečně nezávislou, dnes jde často o některou z dceřiných společxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxučit, že ke splnění opravdu dojde. Má ovšem slabší či silnější (např. podle toho, zda jde o jednotně řízený koncern) nástroje k tomu, aby chování dceřiné xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxvídat za způsobenou škodu.
10.
V kontextu skupin společností bude někdy ještě obtížné určit, zda jde o smlouvu o plnění třetí osoby, nebo o jednání jxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx předcházejících jednáních obdobných, jakož i otázku, zda bylo předpokládáno, že bude ještě uzavírána nějaká smlouva s danou třetí osobou (pak půjde o xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx
xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxní smlouvy
(Dohodnutý postup pro uzavření smlouvy)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu kontraktace vyjádřené schématem podání oferty oblátovi a její akceptací je typické, ale nedochází k ní v praxi vždy. Časté jsou případy, kdy strany tvxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xechce těmto postupům bránit a nechce ani konstruovat vznik smlouvy k jinému okamžiku, než jaký strany zamýšlely. Z toho důvodu se navrhuje stanovit, že xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xstanovení § 1770 má minimální normativní význam. Je jenom deklarací smluvní volnosti a potvrzením možnosti analogie (§ 10) ve vztahu k jiným způsobům xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x jiných právních skutečností (např. odpovědnostních), nakolik ovšem neexistuje zvláštní úprava. Totéž platí o kontraktaci, přestože ani § 1770 to nxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxpř. dražeb, veřejné soutěže a veřejné nabídky.
2.
Při výkladu tohoto ustanovení je nutno nepřehlédnout požadavek, aby si strany jiný postup ujednxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxsob kontraktace. Dohoda ovšem nemusí mít písemnou formu.
3.
Na druhou stranu ovšem nutno připomenout, že i bez jakéhokoli ujednání lze smlouvu uzaxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxx
x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxi využití nějakého předepsaného postupu. (Principy UNIDROIT to dokonce zmiňují výslovně v čl. 2.1.1: "Smlouva vzniká buď akceptací oferty, nebo chovxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět navrhovateli smlouvy (oferentovi); to platí i pro zástavní smlouvu.
xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x důvodové zprávy:
Zatímco dražba v režimu veřejného práva představuje zvláštní právní skutečnost, dražba v režimu soukromého práva představuje zvxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxité konkrétní účely.
2.
Tak jsme dosud měli upravenu např. dražbu cenných papírů v zákoně o cenných papírech (§ 44b až 44i zák. č. 591/1992 Sb.) nebo xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxx ximo exekuci č. 174/1950 Sb., novelizovaný obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. (§ 772 obch. zák. zrušil § 1 odst. 2, § 2 odst. 2 a § 4 zákona č. 174/1950 Sxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xražeb prováděných v exekučním řízení a včetně dražeb prováděných na žádost vlastníka. Také nová úprava je koncipována jako obecná úprava dražby jako vxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxostenské oprávnění. Dražebníkem může být také územní samosprávný celek nebo státní orgán, jde-li o majetek územního samosprávného celku nebo státu.
xx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxuální charakter neztrácí a přesnější by proto bylo chápat ji jako veřejnoprávní smlouvu. Dobrovolnou dražbu prováděnou na základě návrhu oprávněné oxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxé smlouvy mezi navrhovatelem a dražebníkem (§ 20). To je ovšem smlouva odlišná od smlouvy kupní, která je výsledkem provedené dražby.
6.
Ustanovenx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxléhá vždy režimu stanovenému veřejným právem. Na tom nic nemění rozlišování dobrovolných a nedobrovolných dražeb. Dražit může jenom osoba odlišná od xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx zákona. Soukromoprávní ustanovení v občanském zákoníku nesmí vyvolávat dojem, jako by dražba byla přístupná komukoli bez ohledu na zvláštní zákon. Pxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxofesionálního dražebníka a kdy si může uspořádat dražbu sám bez jakýchkoli pravidel. Úpravou v občanském zákoníku dražba nepřestává být zvláštní forxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxe, že má svůj původ již ve starověku a znalo ji i římské právo (
auctio
), vždy však probíhala tak, že ji uskutečňoval úředník nebo zvláště oprávněná osoba pxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xegulaci.
8.
Tak např. francouzský zákon z 20. července 2011 o liberalizaci dobrovolných dražeb, který novelizoval příslušnou část obchodního záxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe níž na rozdíl od dražby xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx dražbu tak, že jde o prodej, do něhož zasahuje třetí osoba jako zmocněnec majitele, jenž navrhuje přiřčení věci dražiteli, který dá nejlepší nabídku, a xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxnen zaplatit cenu věci (čl. L320-2 Code de commerce).
Osoby oprávněné organizovat dražby musí splnit zákonem stanovené podmínky (čl. L321-4).
1xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxolným dražbám zvláštní zákonný režim.
K odst. 1
11.
Prvý odstavec zkoumaného ustanovení říká, že smlouva je uzavřena příklepem. Rozhodující je, xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xlastnického práva. Z kontextu s § 1099, který stanoví, že vlastnictví k jednotlivě určené věci se převádí samotnou smlouvou, vyplývá, že okamžik vznikx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xražby odchylná úmluva možná není, protože by se již nejednalo o dražbu. Rozhodující význam tu má zákon o veřejných dražbách. Jeho § 23 odst. 13 říká, že "xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx okamžiku - udělení příklepu. Nedojde-li k příklepu, smlouva uzavřena není. Přechod vlastnictví je podrobněji upraven § 30 cit. zákona. K přechodu vlaxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxretujeme jako odkládací podmínku, protože k zaplacení ceny dojde za normálních okolností až po příklepu. V případě prodeje podniku (obchodního závodxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
x xxst. 2
12.
Druhý odstavec se týká průběhu dražby. Zrušení nabídky podáním vyšší nabídky nastává v situaci, kdy nedošlo k příklepu. Také jiné ukončení xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx zákon. Ze zákona o veřejných dražbách taková možnost nevyplývá. Nabídkou se v tomto případě rozumí nabídka ceny, kterou dává dražitel.
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy (k § 1772 až 1784):
S drobnými úpravami a s drobnými stylistickýxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx (§ 281 a násl.), které se osvědčily a nevyvolávají výkladové obtíže. Nevýhodou těchto úprav je omezení jejich aplikovatelnosti jen na obchodní závazxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxe není použita odpovídající
rubrika
, která však nebyla ani v obchodním zákoníku) vymezující pojmové znaky výzvy, na niž má být úprava aplikována. Úpraxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxzšíření úpravy i na neobchodní vztahy je vhodné. Zejména lze předpokládat, že spotřebitel, který použije internetu (např. facebook), aby zjistil, ktxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxě neurčí způsob podávání nabídek nebo neurčí lhůtu pro oznámení nabídek nebo nevyrozumí ostatní navrhovatele, že neuspěli). Ani případné uznání
dispxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxxxxna uveřejněním. Pojem uveřejnění je nutno interpretovat pružně tak, že každá výzva, která je přístupná více osobám současně, je tím uveřejněna. Uveřexxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxí jednostranný úkon, takže nějaká odchylná dohoda je v tomto kontextu xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xx xxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxje výhrada vyhlašovatele odchylující se od zákonné úpravy, lze mluvit o dispozitivnosti. Základní ustanovení je rozptýleno do více paragrafů. Tak zexxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xomuto ustanovení).
3.
Přestože důvodová zpráva správně uvádí zdroj této části úpravy (obchodní zákoník), vidíme především, že v obchodním zákonxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxého hlediska to jistě není důležité, na druhé straně jsou podobné systematické zásahy neúčelné. Zkoumané ustanovení § 1772 proto odpovídá § 281 obch. xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xákoníku.
4.
Z hlediska fází průběhu kontraktačního procesu je veřejná soutěž kontraktací o jednu etapu posunutou v čase zpět. Veřejný návrh odpovxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx nekoresponduje. Vyhlášení veřejné soutěže tak je právním úkonem, zvláštním druhem výzvy k podávání nabídek, který má právní následky zákonem stanovxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxát výzvy podá nabídku, lze to považovat za vyjádření souhlasu s podmínkami soutěže, tedy s tímto způsobem kontraktace. Takový projev se blíží uzavření xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxem povinnosti dodržet podmínky soutěže a zákonná pravidla. Smlouva o budoucí smlouvě zakládá dvoustranný vztah, vztah z veřejné soutěže je obvykle muxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx aplikace se bude odehrávat především ve sféře podnikání. Je však zřejmé, že význam této soukromoprávní úpravy není příliš velký s ohledem na zvláštní úxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxají tendry uzavřené), na nichž nebudou mít veřejné rozpočty žádnou účast, jednak vztahů, kde je veřejný subjekt poskytovatelem specifického plnění (xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxaky splněny, bude nutno postupovat podle pravidel § 1773 a násl.
8.
Vyhlášení neurčitým osobám znamená, že adresáti nesmějí být konkretizováni, xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxntita účastníků (otevřený tendr).
9.
V obchodní praxi nejčastější případ tzv. uzavřeného tendru, tj. výzvy adresované určitému počtu konkrétně xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxe ale o veřejnou soutěž. Její právní režim nebude zcela jasný; nabízí se možnost aplikovat na ni úpravu veřejné soutěže analogicky, nebo naopak považovxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xejí
kogentní
ustanovení. Hospodářský zákoník takové řešení výslovně volil, když upravil (přesněji zákon. č. 138/1970 Sb., který novelizoval hospxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xí zúčastnit jen vyzvané organizace. Podmínky užší soutěže se nezveřejňují. Jinak platí i pro užší soutěž přiměřeně ustanovení o veřejné soutěži."). Oxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx účastníky k vynaložení jistých (nejednou nemalých) nákladů spojených s přípravou nabídky. Úprava proto zajišťuje alespoň minimální spravedlivost xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxtkářství v soukromoprávních vztazích (úplatkářství v soukromoprávních vztazích může být nekalosoutěžním jednáním - § 2983). Tyto zájmy přitom exisxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xoutěže je určení nejvhodnějšího návrhu. Kritéria jeho určení budou uvedena v podmínkách soutěže (§ 1773), vyhlašovatel si ovšem v tomto ohledu může zaxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xe každý případ, kdy vyhlašovatel oznamuje úmysl vybrat si ze zájemců, kteří podají svou nabídku, jednoho, se kterým uzavře smlouvu.
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxxxx
xxxležitosti vyhlášení soutěže)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxchodního zákoníku tu není zavedena legislativní zkratka, upravuje prvá věta tzv. podmínky soutěže. Zákon stanoví obsahové náležitosti podmínek. Zxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxpovídá "základním ustanovením" o jednotlivých smluvních typech. Jeho zařazení do obecné části obligačního práva však zabránilo dát mu takovou rubrixxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxx xxx
xxxxxxxx
x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxní smlouvy prohlášena explicitně za
kogentní
(§ 263 obch. zák.). Odpovídající úprava v občanském zákoníku bude interpretována z velké části shodně, xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxní akceptaci podmínek.
2.
Povinnost dodržení písemné formy je nutno vidět v souvislosti s § 561 (povinnost podpisu) a § 562 (možnost použití jinýxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxle § 582 nedodržení xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxbídek a přísně logicky vzato by tedy její neplatnost jen znamenala, že by si vyhlašovatel mohl doručené nabídky posoudit mimo režim veřejné soutěže a akxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxk nemohly být důvodem vzniku platné smlouvy.
3.
Takový důsledek se nám ovšem jeví jako obtížně přijatelný, neboť velmi narušuje právní jistotu, anxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxtatkem formy neplatnost nespojoval.
4.
Vymezit předmět plnění "obecným způsobem" znamená, že nemusí být určen s celou přesností, která je potřebxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxým způsobem" (§ 1785), aby byl odlišen způsob určení předmětu (obsahu) v přípravné smlouvě a poté ve smlouvě realizační.
5.
Ostatní obsah smlouvy jx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx potom nebude některá z těchto zásad uvedena, lze o nich zřejmě říci, že "měly být dohodnuty". Platila by závěrečná část § 1726, takže by smlouva nebyla uzxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxvatel, který formuloval podmínky soutěže. Došlo-li by k ní přece jenom, byla by to změna soutěžních podmínek, která je možná jenom podle § 1774 (jestlixx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxvatel bude mít volnost v posouzení nabídek.
6.
Chce-li však mít vyhlašovatel skutečnou volnost výběru, musí si zachovat i právo odmítnout všechny xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdí. Z praktického hlediska je tudíž mimořádně důležité, aby na tento prvek pamatoval, i když nejde o podstatnou náležitost podmínek.
7.
Dále je třexx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxady, které by měly být připojeny, další dokumentaci, formální úpravu (obálky), formu apod.
8.
Lhůta xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxní" je matoucí, bylo by vhodnější mluvit o akceptaci, protože § 1778 odst. 1 tak jednoznačně "oznámení" koncipuje. Také by to podtrhlo odlišení od skutxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxy řeší § 1778 (vybraný navrhovatel může bez zbytečného odkladu sdělit odmítnutí přijetí nabídky). Z § 1777 odst. 1 plyne, že v podmínkách soutěže by měxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx nejedná o podstatnou část soutěžních podmínek. Úvahy o
kogentní
povaze úpravy však směřují proti takovému závěru. Jestliže opomene vyhlašovatel urxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x
xxxxxtace
) muselo být učiněno písemně.
10.
Oznámení (vyrozumění) neúspěšným soutěžitelům upravené § 1779 má zcela jinou právní povahu a bylo by bývalx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx
x
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxi bude zřejmě nejčastěji dnes použit internet, ten ovšem nesplňuje požadavek písemnosti podle komentovaného ustanovení. I proto se domníváme, že by x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
(Změna podmínek soutěže nebo zrušení soutěže)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stax xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xmlouvu bychom ji mohli považovat, když bychom účast v soutěži (předložení nabídky) považovali za konkludentní akceptaci dohody o účasti v soutěži. V txxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxčást uzavřené smlouvy. Obě pojetí jsou tedy představitelná.
2.
Přestože bylo výše řečeno, že
kogentní
povaha celé úpravy stejně, jako byla zakotxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xrušení soutěže je přípustná. Druhá věta však je nesporně
kogentní
.
3.
Kromě drobné přeformulace neliší se toto ustanovení od obchodního zákoníkux xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xyhlášení (§ 1724 odst. 2). Podmínky soutěže jsou pro vyhlašovatele závazné v celém rozsahu, může si ale vyhradit jejich změnu nebo zrušení soutěže. Z toxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxtatečně vyhovovat, anebo budou-li nabídky spojeny s příliš vysokou cenou nebo jinými nevhodnými okolnostmi. Jediným omezením je včasnost této výhraxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx vyhlášení soutěže. Změnou podmínek budeme rozumět i jejich doplnění. Podle § 1778 odst. 2 může vyhlašovatel odmítnout všechny nabídky, avšak rovněž xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxné situace zejména tehdy, nevyhovuje-li mu žádná z nabídek.
5.
Přestože zákon nestanoví žádné časové omezení pro změnu podmínek soutěže nebo pro zxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxtuace, kdy se např. přihlásí nedostatečný počet účastníků a je-li to vyhrazeno v podmínkách, nelze vyloučit i úpravu soutěžních podmínek, která by zvýxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xe ke dni 1.1.2014.
Výklad:
K odst. 1 a 2
1.
Příslušná ustanovení obchodního zákoníku jsou převzata jenom s drobnými formulačními modifikacemi. Oxxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxcí podmínkám soutěže. Tyto nabídky nebude porovnávat s ostatními nabídkami, protože budou vyloučeny z jiných důvodů než z důvodů větší nebo menší vhodxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxy. Vyhlašovatel může např. bezpochyby v podmínkách soutěže stanovit i požadavky na kompetentnost a spolehlivost podnikatele podávajícího nabídku. xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx z takového důvodu vyřadit ze soutěže.
3.
Pokud se nabídka odchyluje od podmínek soutěže (např. nabízí poskytnutí jiného druhu plnění, v jinou dobu xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxvého odstavce vyplývá jenom
a contrario
.
4.
Druhý odstavec ukládá vyloučit ze soutěže všechny nabídky, které by byly předloženy po uplynutí lhůty xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxky, které podmínkám soutěže nevyhověly, je, jak bylo řečeno, vyhlašovatel povinen vyřadit, takovou nabídku nemůže akceptovat a jeho
akceptace
by byxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxé rovině.
K odst. 3
6.
Třetí odstavec umožňuje, aby navrhovatel měl právo na náhradu nákladů spojených s účastí v soutěži, jestliže na to vyhlašovaxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxého doplnění je vyhlašovatelem v podmínkách vyhrazena (§ 1774). Takovéto "umožnění" není
kogentní
normou a není dokonce ani skutečnou
dispozitivní
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxdné právo na náhradu nákladů nevzniká.
7.
Podmínky soutěže by měly konkretizovat, co se bude rozumět nahraditelnými náklady. Může to být nepochybxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx tato otázka upravena, mohou vzniknout nejasnosti a spory o velikosti hraditelných nákladů.
(Odvolání, změna a doplnění nabídky)
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x x772
Výklad:
K odst. 1
1.
Prvý odstavec se formulačně odchýlil od zdrojového § 285 obch. zák., obsahově však jde o shodné řešení. Připouští se odvolxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxit odlišně, aniž zákon říká xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxk mohou upravit neodvolatelnost již od předložení nabídky. Jde o zvláštní druh dispozitivnosti, protože odchylku může stanovit jednostranně vyhlašxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxx x povahou soutěže, jejímž základním principem je, že účastník soutěže musí respektovat podmínky soutěže, chce-li se soutěže účastnit (§ 1775 odst. 1). xx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xenabízí.
K odst. 2
2.
Druhý odstavec je částečně
dispozitivní
, částečně
kogentní
. Umožňuje, aby podmínky soutěže dovolily změnu nebo doplnění nxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvy v občanském zákoníku včetně právě tohoto zde zkoumaného ustanovení srov. výklad k § 1 odst. 2.
3.
Obchodní zákoník jinak nebyl v tomto bodě zcela xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxveny žádné meze pro úpravu v podmínkách soutěže. Občanský zákoník proto znamená posílení
kogentní
části úpravy, ale děje se tak v souladu s vnitřní loxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx pro všechny. Jenom tak je možné porovnávat nabídky a znemožní se dodatečné upravování nabídek podle okolností nebo dodatečně získaných informací, ktxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx. (umožňující změnu nabídek v souladu s podmínkami soutěže, které tuto možnost mohly upravit) a která chápala tuto možnost jako úpravu užší soutěže (dxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xoutěžit v prvém kole o jakousi smlouvu o budoucí smlouvě, která by povinnému ukládala povinnost předložit další, doplněnou nabídku v dalším kole. To nexx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxvnosti v popsaném smyslu. Obchodní zákoník obsahoval shodné řešení ohledně opravy chyb.
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx nabídky)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Výklad:
1.
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxka musí být určena podle kritérií definovaných v podmínkách soutěže. Pokud budou kritéria chybět, nebude vyhlašovatel v souladu s druhým odstavcem nixxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xx xxšem vyhlašovatel nějaká kritéria stanovil, vzniká tomu, kdo je nejlépe splnil, právo na uzavření smlouvy a
akceptace
jakékoli jiné nabídky by byla nexxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxel byl povinen přijmout návrh, "který byl vybrán způsobem podle § 286". Obchodní zákoník tak rozlišil stejně jako občanský zákoník akt výběru a akt
akxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx x x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxně jako dříve v obchodním zákoníku, že vyhlašovatel je povinen akceptovat nabídku, kterou vybral. Současně ale § xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxu již zákonodárce předbíhá a přeskakuje až do etapy
akceptace
a jejího oznámení, přestože tato fáze je předmětem až následujícího § 1778. Obchodní zákxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x x xxx, protože bylo možno říci, že již § 286 obch. zák. upravuje i akceptaci a § 287 obch. zák. tuto úpravu rozvíjí a zpřesňuje, zatímco nyní § 1778 upravenou xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xedy časovém úseku, ve kterém je nutno učinit nějaký úkon, nikoli o "době") oznámení výsledku soutěže musejí být uvedeny v podmínkách soutěže, přestože x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxo řečeno, že oznámit výsledky je vyhlašovatel povinen nejenom vůči vítěznému soutěžiteli, ale také vůči všem ostatním účastníkům. Způsob oznámení je xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxe především cena, ale mohou to být i další parametry plnění, jako je čas (lhůty), kvalita, rozsah odpovědnosti, podmínky a rozsah servisu apod.
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxí stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
viz x x xxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx7, nyní je třeba na jeho základě uskutečnit právní jednání - přijetí návrhu. Přijetí bude spočívat v projevení souhlasu s nabídkou (srov. výklad k § 1740xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxtí - i tady by bylo možno odkázat na § 1743, v němž se ovšem přesněji nemluví o "oznámení" přijetí, ale o pozdním přijetí, zatímco v § 1778 zákonodárce užitxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xa rozdíl od § 1743, z něhož plyne, že při opožděné akceptaci může smlouva vzniknout jenom pozitivním prohlášením oferenta, při veřejné soutěži smlouva xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxrtnerem. Obecně lze říci, že pro veřejnou soutěž je vznik smlouvy usnadněn, snad s ohledem na předpokládaný vyšší zájem účastníka soutěže o uzavření smxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xe podmínky soutěže musí lhůtu pro oznámení vybrané nabídky obsahovat (§ 1773), problém neexistence takové lhůty by se neměl vyskytnout. Zajisté se všax xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxnnost uvést lhůtu slouží k ochraně účastníků soutěže. Měli by proto mít možnost dovolat se této vady jenom účastníci soutěže (§ 580 a § 586). Jestliže se xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx měl vyhlašovatel akceptovat vybraný návrh ve lhůtě přiměřené (§ 1735). Takové řešení je mnohem správnější než absolutní neplatnost, protože absolutxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxuje. Situace se po přijetí občanského zákoníku neliší od stavu podle obchodního zákoníku, kde byla již konstatována pochybnost, zda vzniká právo na uxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xyl asi vhodný. Rovněž musí vzniknout právo na náhradu škody.
K odst. 2
5.
V odstavci druhém uvedené pravidlo, které odpovídá předchozímu § 287 odstx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxže. Znamená to, že pokud vyhlašovatel opomene vyhradit si toto právo v podmínkách soutěže, může se dostat do nepříjemné situace, kdy bude nucen akceptoxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxadnutelná neúspěšnými účastníky. Na druhé straně ovšem není jasné, na co by mohli navrhovatelé žalovat, pokud vyhlašovatel neurčil žádná kritéria výxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xabídka byla vybrána). Půjde tak vlastně o zvláštní případ předsmluvní odpovědnosti a rozsah škodního nároku posoudíme odpovídajícím způsobem.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxtáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1772
Výklad:
1.
Jak bylo již výše zmíněno, v rámci úpravy veřejné soutěže se rozlišují dva akty xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxje po provedení výběru (§ 1777 a 1778); na druhé straně oznámení (vyrozumění) neúspěšných účastníků soutěže, které je upraveno právě v § 1779 a odpovíxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxrozumět neúspěšného uchazeče ve stanovené lhůtě, vznikne mu odpovědnost za škodu způsobenou opožděným nebo neuskutečněným vyrozuměním; pravidlo oxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxgie je dovodit nemůžeme.
2.
Je otázka, zda má vyhlašovatel povinnost vyrozumívat i osoby, které podaly návrh smlouvy v rozporu s podmínkami soutěžxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxné názory. V § 1775 není zmínka o povinnosti informovat tyto osoby o tom, že jejich nabídka nebyla zahrnuta do soutěže. V souladu s principem dobré víry bx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xy být informovány alespoň po uzavření výsledků. I kdyby tyto osoby napadly soutěž, bylo by možno nanejvýš jim přiznat náhradu škody.
Veřejná nabxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xe dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy (k § 1772 až 1784):
V úpravě veřejné nabídky se doplňuje pravidlo, podle kterého bude navrhovatel vázán všemi přijexxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xavázán všemi řádně podanými akceptacemi svého veřejného návrhu (tedy akceptacemi projevenými včas a v souladu s vyhlášenými podmínkami), jejichž půxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx k tomu, aby se obraceli na soud a domáhali se rozhodnutí, kterým soud navrhovateli splnění oznamovací povinnosti uloží. Navrhovatel tak bude účinněji xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxadil stejný způsob uveřejnění jako pro veřejnou nabídku samotnou.
Výklad:
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxku, z nějž jinak celý tento úsek vychází. Změn je však více a nejsou zcela bezvýznamné.
2.
Veřejná nabídka smlouvy neposouvá na rozdíl od veřejné souxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxná stejně jako podle obecné úpravy návrhem smlouvy. Ten však je úkonem neindividualizujícím adresáta, je určen neurčitému počtu osob. Obecná úprava kxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x x x x xxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxvy, nebo za veřejné přísliby, popř. za výzvu k podávání nabídek. Citovaná ustanovení zvláštní úpravu veřejné nabídky nezmiňují. Tím vzniká výkladový xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxštní, užší institut?
3.
Ani jedno řešení není ideální. To prvé jednak popírá systematiku úpravy (veřejná nabídka je upravena až v rámci "zvláštnícx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx. Základní problém spočívá v tom, že veřejná nabídka podle obchodního zákoníku, jak byla převzata do občanského zákoníku, směřuje na uzavírání smlouvx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxm zákazníkům. Spojit obojí druh neadresných jednání a podřídit ho režimu, který je konstruován jenom na jeden z nich, naráží na obtížně řešitelné problxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x každým, kdo ji včas přijme, jinak ze zákona platí, že smlouva vzniká jen s prvním akceptantem. To je třeba u nabídky učiněné reklamou či v katalogu dle § 17xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxmu návrhu smlouvy ve smyslu § 1732 odst. 2.
4.
Druhé naznačené řešení ovšem naráží na jiné problémy: jednak bychom museli dovodit nějaké dělící kritxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxtní neadresné oferty zase chyběla potřebná pravidla (používali bychom jen obecnou úpravu), zejména pravidlo o způsobu odvolávání nabídky (§ 1781). xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxována úprava veřejné nabídky.
5.
Pokud jde o ono dělící kritérium potřebné pro druhé řešení, museli bychom je s uvedenou pochybností založit na § 17xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxích nebo vystavením zboží. Jinak řečeno, vycházeli bychom z toho, že § 1780 odst. 2
implicite
vyžaduje, aby "veřejná nabídka" měla náležitosti podle x xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxtosti potřebné pro subsumpci úpravě veřejné nabídky. Konkrétně by mohlo jít o to, že v případech podle § 1732 odst. 2 ze samotného návrhu neplyne vůle uzxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx neadresné nabídky nepokryté § 1732 odst. 2, jak jsou poněkud pythicky popsány v § 1733 poslední větě: jde o projevy směřující vůči neurčitému okruhu osxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxlo k faktické neodvolatelnosti návrhů podle § 1732 odst. 2. Pro ty by totiž platila jen obecná úprava kontraktace, což znamená, že nabídku lze odvolat jex xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx ovšem není možné něco takového technicky zajistit. Podnikatel by musel odvrátit riziko tím, že součástí reklamy učiní prohlášení, že nejde o nabídku sxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxdobnému závěru vede přiřazení k definičním znakům vymezeným v § 1780 i toho, jenž je
implicite
obsažen v § 1781: musí jít o nabídku "uveřejněnou". To trxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xedy nešlo např. o vyhlášení nabídky na večírku nebo vystavení zboží v provozovně. Problémem tu je, že jde o kritérium dosti neurčité. Co například "vyvěxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxch. Jak se ale taková situace liší od "uveřejnění" v provozovně, když jsme si navykli něčí internetové stránky chápat v zásadě jako součást prostoru jehx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxx xtraně mluvit o vystavení zboží v samoobsluze nebo o umístění vozu taxislužby na stanovišti jako "uveřejnění" může také vzbuzovat rozpaky. Zejména výšx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxdět, že smlouva vznikne se všemi akceptanty, jinak by vznikala jen s tím prvním. V případě vystavení zboží je představa ještě absurdnější. Jak již řečenxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxvením nějakého zvláštního institutu, ale, přes své systematické zařazení, pouhým doplňkem obecné úpravy kontraktace pro všechny oferty učiněné neuxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxy věci z pojmu veřejná nabídka vyloučeny. Jak uvidíme, v některých místech si taková změna kontextu vyžádá výkladovou úpravu, jdoucí v jednom případě dxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxra. Zároveň ovšem ani není jasné, zda a jaký záměr autor vůbec měl. Lze se obávat, že problém je natolik vážný, aby si vynutil legislativní řešení.
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxi 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1772
Výklad:
1.
Komentované ustanovení upravuje způsob odvolání nabídky ve smyslu § 1738. Na rozdíl od jixxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxedstavuje také odchylku od pravidel odvolatelnosti nabídky obsažených v § 1736 až 1738, tj. zda budeme veřejnou nabídku považovat vždy za odvolatelnoxx x xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx budeme chápat skutečně jen jako úpravu způsobu odvolání nabídky, pokud je odvolatelná.
3.
Z tohoto ustanovení plyne implicitně formální náležitxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx rozhodnutí navrhovatele, ale musí jít o způsob komunikace, jejž můžeme chápat jako uveřejnění, jak již bylo řečeno v souvislosti s § 1780.
4.
Jestlxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxová nabídka odvolatelná. Přitom použití obecné úpravy také není vhodné. Vzhledem k tomu, že vylučujeme úpravu veřejné nabídky pro tyto smlouvy jenom z xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxní" bylo třeba chápat i vystavení zboží či vydání (rozeslání) katalogu. V případě vystavení zboží bude odvoláním jednoduše odstranění zboží z výlohy, x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xatalog někde vyložen k volnému odběru, nelze se podle našeho názoru spokojit s tím, že odvolání bude poskytnuto veřejnosti na stejném místě. Zde tedy nexxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xy ovšem
oferent
prokazatelně akceptanta před jeho akceptací s odvoláním nabídky seznámil (např. adresnou informací, ví-li, o koho se jedná), bude poxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xež zde uvedeným způsobem. Problém ovšem vyplývá z toho, že zpravidla bude
akceptace
předcházet takové dodatečné informaci, protože zákazník zareagxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx byl zrušen dohodou. Odmítne-li to, je odvolání protiprávní a vzniknou odpovědnostní práva. Podnikatel může tomuto nebezpečí předejít, jestliže výsxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x x xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxá, že v praxi budou pravděpodobně podnikatelé k nové úpravě, jež měla kontraktaci usnadnit, přistupovat tak, že se ve skutečnosti zkomplikuje x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxdní zákoník.
(Vznik smlouvy na základě veřejné nabídky)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.Dx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx 1733 a 1780 bylo řečeno, že právě toto ustanovení ukazuje na pojetí veřejné nabídky odporující povaze smluv, na něž směřuje § 1732 odst. 2. Ukazuje totxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx doručení
akceptace
, které je včasné a obsahově shodné s nabídkou. Obchodní zákoník nejenom že byl formulován odlišně, ale také obsahově se v tomto bodx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxlouvy navrhovatelem. Pro vznik smlouvy tak bylo nezbytné akceptovat včas a v souladu s nabídkou, a to jako první
akceptant
, a poté musel
oferent
potvrdxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxnnost oznámení, avšak podle druhého odstavce opožděné potvrzení nebrání vzniku smlouvy, ledaže by
akceptant
bez zbytečného odkladu uzavření smlouxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx
xx
x xxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxní vznikne již akceptací a potvrzení (oznámení), bude-li včasné, nebude mít tento právní účinek. Bude-li ale oznámení opožděné, může se stát, že odmítxxxxx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx s potvrzením
akceptace
, protože nebylo nutno konstruovat tento dodatečný zánik smlouvy předtím vzniklé. Novou úpravu můžeme chápat tak, že smlouva vxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxu odkládací - pak by ale smlouva přinejmenším nabyla účinnosti až oznámením.
4.
Současně však nutno v zájmu objektivity říci, že ani předchozí úpraxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx již akceptací veřejného návrhu, avšak za předpokladu doručení potvrzení (viz lit. č. 1). V komentáři k obchodnímu zákoníku (nakladatelství Trizonixx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxí smlouvy" (s. 304). Ani tento autor si tedy zřejmě nebyl zcela jist konstrukcí vyjádřenou v obchodním zákoníku. I. Pelikánová v komentáři k obchodnímu xxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxn zákonným textem, přestože bylo možno zvolit přesnější a jasnější formulaci.
5.
Základní konstrukce výběru mezi akceptacemi spočívá i nadále v pxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxž se tento institut liší od veřejné soutěže. Jedinou výjimkou je možnost, aby smlouva byla uzavřena se všemi akceptanty či jejich určitým počtem, zde ovxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx poskytována volnost volby mezi těmito akceptanty. Vzhledem ke zřejmé kogentnosti úpravy navrhovatel ani nemá možnost tuto svoji volnost omezit. Pro xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxých" akceptací existuje v zásadě jen při listovní komunikaci. Navrhovatelům je možno doporučit, aby již ve veřejné nabídce upravili technické podmínxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxá nabídka neurčí lhůtu, v níž má být návrh přijat. Koncepce subsidiární přiměřené lhůty je shodná s obecnou úpravou uzavírání smluv (§ 1735).
Z literxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx
(Oznámení uzavření smlouvy a oznámení odmítnutí)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxx odst. 2, druhá věta z důvodů uvedených v souvislosti s předchozím ustanovením a s § 1780 pro ně platit nemůže, ledaže by podnikatel např. z kapacitních dxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxfikacemi. Tak v § 279 odst. 1 obch. zák. zákonodárce formuloval jasně povinnost navrhovatele slovy "Uzavření smlouvy je navrhovatel povinen potvrdix xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxosti. Na s. 10 důvodové zprávy se k této otázce říká: "Osnova se vrací k tradičnímu vyjadřování, zásadně se vyhýbá např. formulaci "je povinen" (vykonatx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxudeme použitou formulaci považovat za jakýsi zamlčený imperativ, ale spíše za prostý přítomný čas, nebrání to výkladu odpovídajícímu uložení právní xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xx sankcí za porušení této povinnosti je vznik smlouvy se všemi akceptanty. I tato sankce je novinkou v právní úpravě.
K odst. 2
4.
V druhém odstavci auxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxní o uzavření smlouvy, smlouva přesto vznikne. To je základní konstrukce.
Akceptant
však má možnost vznik smlouvy odvrátit např. v případě, kdy v mezixxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx ale naopak zákazník, informaci o uzavření smlouvy potřebuje. Jestliže nahlédneme do úpravy spotřebitelských smluv, vidíme, že v některých případecx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx Přitom potvrzení přijetí objednávky by mohlo mít význam takového oznámení, jestliže bychom v návaznosti na § 1732 považovali spotřebitelovu objednxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxu toho může k povinnostem vyplývajícím z úpravy spotřebitelských smluv přistoupit jako další povinnost navíc.
(Uzavření smlouvy s někxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxozitivního ustanovení. Nenahrazuje vůli stran tam, kde nebyla vyjádřena, ale umožňuje explicitně další variantu veřejné nabídky, kde by smlouva nebxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx podle § 1782 odst. 2.
2.
Bylo řečeno, že pro neadresné nabídky podnikatele ve vztahu k zákazníkům je uzavření smlouvy se všemi akceptanty jediné možxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxm, které akceptují, až do této hranice. Z § 1784 by ovšem vyplývala nezbytnost výslovně to v nabídce uvést, což u některých forem oferty ve smyslu § 1732 xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxx xxxx. 2 se s takovými případy přímo počítá a zákon je prohlašuje za nabídku. V tomto kontextu tedy pravidlo § 1784 odst. 1 ztrácí smysl a můžeme je proto použíx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxhu určené. Varianta, aby smlouva byla uzavřena s určitým počtem osob, je nová. Veřejná nabídka by nově oproti obchodnímu zákoníku mohla obsahovat ustxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx ke zneužívajícímu diskriminačnímu jednání. Dokonce i v podnikatelských smlouvách, kde akceptanti jsou odběrateli, by mohlo jít o nekalosoutěžní jexxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxůtou a přiměřenou dobou u veřejné nabídky neplatí. Pro veřejnou nabídku bude vždy platit akceptační lhůta, i kdyby žádnou lhůtu explicitně nevyjadřovxxxx xxxxxxx xx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx nutno chápat jako podmínku vztahující se jak k uzavření smlouvy s pevně určeným počtem osob, tak k uzavření smlouvy se všemi, kdo akceptují.
K odst. 2
xx
xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxdakce nového odstavce je nepřesná. Sankcionuje totiž nesplnění oznamovací povinnosti bez ohledu na to, že předchozí ustanovení upravují dvě rozdílnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxruší-li navrhovatel prvou z nich (bylo by možno terminologicky odlišit jako potvrzení vzniku smlouvy), řeší důsledky § 1783 odst. 2. Kdyby nedošlo vůbxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx
xx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxy potvrzení (srov. výklad k § 1782 odst. 1). Neoznámení ostatním (odmítnutým) akceptantům je zřejmě předmětem zde zkoumaného odstavce. Vyvodit to všax xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxovací povinnosti (včetně nepotvrzení vzniku smlouvy) spočívající ve fikci uzavření smlouvy vůči všem, kdo přijali nabídku, přestože navrhovatel taxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxy bude např. uzavřena stejná smlouva o vybudování jednoho mostu s pěti společnostmi současně. Jako sankce by proto bývala vhodnější buď nutnost soudníxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxje na nevhodnost soudního uložení povinnosti oznámit výsledek kontraktace. S touto námitkou lze souhlasit, avšak postrádáme návod k řešení situací, xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxodování. To platí tím spíše, že veřejné nabídky již nejsou omezeny jen na obchodní vztahy a že takovou veřejnou nabídkou tak bude např. i inzerát v novináxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxcí, je
absurdní
. Půjde-li navíc o inzerát nabízející prodej individuálně určené věci, bude důsledkem
fikce
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xak paradoxně může postihnout i nejhbitějšího akceptanta, který o vlastnictví věci přijde.
10.
Na druhé straně v případě nabídek podnikatele vůči xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
Základní ustanovení
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx požadavek, že v této předběžné (přípravné) smlouvě musí být dohodnuty podstatné náležitosti smlouvy (§ 50a), a tím zákoník vlastně nečiní rozdílu mezx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx pojetí, že při dobrovolném nesplnění povinnosti uzavřít budoucí smlouvu soud určí obsah smlouvy mezi stranami.
Obdobně jako v řadě jiných obdobnýxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxha místech od zákonného požadavku písemné formy. Je všeobecně známo, že každá předepsaná forma projevu vůle ztěžuje právní styk soukromých osob a to záxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx své původní redakci obecně nevylučoval možnost uzavřít ve většině případů smlouvu o smlouvě budoucí v jiné než písemné formě; ke změně došlo až v důsledxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxárodním obchodním styku (zákoníkem mezinárodního obchodu, č. 101/1963 Sb.), ve kterém obecný předpis písemné formy pro tuto smlouvu (§ 119) sledoval xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxtelé právní praxe prosazují důraz zákonného textu na písemnou formu nejrůznějších právních úkonů poukazem, že jinak budou vznikat problémy s dokazovxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxny naprostou většinu smluv plní dobrovolně a že ani v případech, kdy vymáhají plnění ze smlouvy před soudem, mnohdy vedou spor o toto plnění, nikoli o exixxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxdnotí a zda je podstoupí nebo nepodstoupí, protože každá z nich má právo na písemné formě smlouvy trvat (§ 1758). Není tudíž zvláštní důvod obecným požadxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxzaly.
Výklad:
K oddílu 7
1.
Úprava smlouvy o smlouvě budoucí (
pactum de contrahendo
) je běžnou součástí občanských zákoníků a v českém právu byla xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxku vhodný a popisný název je možno považovat termín "přípravná smlouva", který se u nás používal v hospodářském právu před rokem 1989 (tento termín je ovxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xzv. smlouvy o spolupráci, které nezakládaly kontraktační povinnost). Smlouva o budoucí smlouvě je charakteristická dlouhodobostí, která má za náslxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx
x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xtran. Smlouva o budoucí smlouvě má úzký vztah k otázce reálných nebo konsensuálních smluv. Jestliže budoucí smlouvou, již strany hodlají uzavřít, je rxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxy) bude totiž spočívat ve faktickém chování, které v případě konsensuální smlouvy považujeme za plnění závazku. Jde-li však o reálný kontrakt, bude taxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxě konsensuálního kontraktu, bude-li se kontraktace opírat o § 1744, avšak předpokladem tohoto způsobu vzniku smlouvy je nabídka odpovídající požadaxxxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxíl byl spíše nahodilý než funkčně podmíněný (srov. důvodová zpráva).
3.
Přestože současná podoba úpravy smlouvy o smlouvě budoucí je oproti znění x xxx xx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxyž se mezi tím okolnosti nezměnily tak, že by tím byl zmařen výslovně ustanovený nebo z okolností vysvítající účel, nebo důvěra jedné nebo druhé strany bxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xřesnější, ani nyní neřeší otázku formy, takže je možno i nadále setrvat na stanovisku J. Krčmáře, že o formě smlouvy neříká zákon nic, ale "nelze pochyboxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxta ta je patrně lhůtou promlčecí." (lit. č. 1, s. 38-39). Příklon k tvrdému pojetí
prekluze
výrazně snižujícímu ochranu stran, jejž přebírá nejen naše xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxzce předpisu o formě smlouvy o budoucí smlouvě nezvykle mnoho pozornosti, což ukazuje na diskuse, které se zřejmě při přípravě této změny odehrály. Sprxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxík. Předpis písemné formy tu byl jednoznačný, zákon formuloval i klauzuli
rebus sic stantibus
a byl poněkud nepřesný v otázce
prekluze
, protože v § 120 xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x x xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx ze zákoníku mezinárodního obchodu převzal (§ 189 odst. 2 obch. zák.), ale také § 50a zák. č. 40/1964 Sb. písemnou formu uložil. Ústup od této formální pxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxaz na "byrokratické omezování soukromého styku" byl správný, nebo ne.
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx v tomto případě jde tedy o použití atypické. Má-li být uzavřená smlouva kvalifikována jako smlouva o budoucí smlouvě, musí obsahovat alespoň části uvexxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxíku je v občanském zákoníku doplněna podmínka výzvy oprávněného. Obchodní zákoník však povinnost výzvy zakotvil v následujícím § 290 odst. 1 obch. zxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxdá obchodnímu zákoníku, jenž mluvil o určení předmětu plnění alespoň obecným způsobem a odchyluje se od občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který vyžxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xýzvy, která je jenom systematickým posunem, ale také v nahrazení termínu "předmět plnění" termínem "obsah smlouvy". Poslední uvedený název je širší. xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxce než předmět plnění. Předmětem plnění může být např. určitý objekt, který má být prodán. Obsahem smlouvy však budou i modality plnění, tedy i čas plněnxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xepožaduje nová úprava přesné určení závazku, konečná redakce znamená menší odchylku, než jak by se mohlo na prvý pohled zdát. Oproti poměrně přesně defxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxm obecně. To dává větší možnosti pro zpochybnění vzniku smlouvy o budoucí smlouvě. Nikdo nedovede předem říci, co všechno bude obsahem smlouvy, ačkoli xx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxm, ale může být také smluven do mnoha podrobností. Je proto komplikované říci, co všechno má být dohodnuto, aby smlouva o budoucí smlouvě vznikla. Dodejxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxanit. Je zřejmé, že cílem zákonodárce bylo uvolnit definiční požadavky smlouvy o budoucí smlouvě oproti dosavadnímu restriktivnímu pojetí v občanskxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx alespoň obecné vymezení předmětu plnění, jakož i určení kauzy budoucího závazku (to dohromady tvoří rozsah podstatných náležitostí toho kterého smlxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xalší otázce, bude i ona součástí "obsahu" smlouvy, který nutno ve smlouvě o budoucí smlouvě určit; nedošlo-li k tomu, budeme předběžnou dohodu považovxx xx
xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxx
xxxx xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxů na určitost právního jednání: tak jako každý jiný závazek, i závazek kontraktační musí být vymezen natolik určitě, aby bylo možno posoudit, zda byl spxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxlouvu, jež má být uzavřena (pak již by ostatně nešlo o smlouvu o budoucí smlouvě, ale o smlouvu realizační). Na pomoc tu přichází - a meze tím i klade - § 1787 xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxoucí smlouvy zřejmě sledovat", přičemž se má krom návrhů stran přihlédnout i "k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i x xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxe tohoto ustanovení postupovat a takto konečný obsah smlouvy určit, jde o právní jednání dostatečně určité a o řádnou smlouvu o smlouvě budoucí.
9.
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxbytně smluvena, protože zákon umožňuje její nahrazení.
10.
Povinnost uzavřít budoucí smlouvu může vzniknout jedné nebo oběma stranám, popř. vícx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxx x xxxxucí smlouvě nutno odlišovat tzv. opci. Rozdíl spočívá v tom, že zatímco při smlouvě o budoucí smlouvě je následně třeba dvoustranného právního jednáníx x xxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxo neodvolatelnou ofertu, nebo jako smlouvu s odkládací potestativní podmínkou (podle toho, zda bude založena jednostranným nebo dvoustranným právnxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
2. Bejček: Právní jistota x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxx
xx xxxxxxxx xxxxxva o smlouvě budoucí. Právo a zákonnost, 1992, č. 9.
5. Tomsa: Smlouva o uzavření budoucí smlouvy v obchodních vztazích. Právní praxe, 1993, č. 4, s. 2xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxtáře je ke dni 1.1.2014.
Výklad:
1.
Plněním smlouvy o budoucí smlouvě je uzavření realizační smlouvy. Zkoumané ustanovení určuje lhůtu k plnění téxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxvinnost. Formulace ustanovení se zdá být
kogentní
stejně, jako tomu bylo i v obchodním zákoníku, avšak § 263 obch. zák. nevypočítával ustanovení o smxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x x786. Ani zákoník mezinárodního obchodu nezařazoval úpravu pacta de contrahendo mezi
kogentní
ustanovení (§ 722 zákoníku mezinárodního obchodu). xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xx xxxx xxx obsahem výzvy, aby zde stanovená povinnost dospěla. Výzva bude muset pochopitelně následovat dřívější dohodu o obsahu budoucí smlouvy a ten nebude anx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxasit s M. Tomsou (lit. č. 2), že nemusí taková výzva splňovat náležitosti oferty, to znamená, že oprávněný může ponechat na povinném, aby některé prvky sxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxzovanou smlouvu uzavřít, nebo je oprávněn navrhovat jiný způsob konkretizace? Odpověď není zcela jednoznačná.
4.
Jisto podle našeho názoru je, žx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx," jakož i že práva a povinnosti stran musí být "poctivě uspořádány". To snadno dovodíme i z obecné povinnosti k poctivému jednání v právním styku (§ 6). Mx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxnodárce nepředvídá situaci, kdy by se strany nemohly shodnout na konkrétním obsahu smlouvy, ale toliko případ, kdy zavázaná strana "nesplní povinnosxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxchodní zákoník řešil otázku jasně, byť nevyhraněně: zavázaná strana byla povinna smlouvu konkretizovaného obsahu uzavřít a odpovídala za škodu, poxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxá strana o uzavření smlouvy neoprávněně odmítla jednat (§ 290 odst. 2 obch. zák.). Na jedné straně tu tedy byla povinnost konkretizovanou smlouvu uzavřxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxní smlouvy domáhat náhrady škody.
7.
Bez zákonné opory takové řešení v novém právu dovodit nemůžeme. Přikláníme se proto k závěru, že součástí právx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxst soudu vyjít z "návrhů stran": i soud bude takovou konkretizací vázán a z návrhu žalovaného tedy bude vycházet jen, pokud jde o určení účelu smlouvy o buxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx smlouvy upřesněn. Nastanou-li poté komplikace v cestě ke konsensu, mohou být řešeny cestou soudního určení obsahu budoucí smlouvy ve smyslu § 1787.
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx stanoven následek xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxx
x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxšení smlouvy povinnost stanovit dodatečnou lhůtu a teprve po jejím marném uplynutí vzniká právo od smlouvy odstoupit, v případě smlouvy o budoucí smloxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxnám, zda přesto nechtějí realizační smlouvu uzavřít. Právo odstoupit od smlouvy jako následek prodlení (§ 1977) tuto volbu zachovává, avšak
prekluze
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxx
x xxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx
xxxxxzitivní
povahu celé úpravy bychom se měli domnívat, že i § 1788 odst. 1 je
dispozitivní
, ale pro úpravy
prekluze
je taková povaha ustanovení velmi neoxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxynoucí ze zákona, nikoli z dohody stran. Pochybnosti o možnosti stanovit dispozitivním ustanovením prekluzi byly I. Pelikánovou již před lety vyslovxxx x xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxvy opravdu dohodnout libovolně prekluzi, popř. mohou-li se dohodnout, že k prekluzi nedojde. Bohužel zůstaly tyto pochybnosti bez ohlasu i při přípraxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxu marného uplynutí lhůt. Návrat k výše citovanému stanovisku J. Krčmáře považujícímu stejnou formulaci za promlčení by tu byl nanejvýš žádoucí.
10x
xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x závazek k plnění, ale toliko o závazek kontraktační. Nemůže tedy nastat pravidelný následek
prekluze
, kterým je vznik bezdůvodného obohacení v přípaxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxdvídanou smlouvu dobrovolně uzavřít, byť její povinnost tak učinit již zanikla.
Z literatury:
1. Pelikánová: Komentář k obchodnímu zákoníku. xxx xxxx xx xxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxna
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Výklad:
K odst. 1
1.
Z ustanovení převzatxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxího závazku má za následek vznik odpovědnosti podle § 2913. V citovaném ustanovení je konstruována kontraktní odpovědnost na objektivním principu obxxxxxx xxxx xxxx xxxx x x xxx x xxxxx xxxxx xxxx
xx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxniklo právo na určení obsahu smlouvy (tedy přímé donucení ke splnění kontraktační povinnosti) a kumulativně i právo na náhradu škody, jestliže povinnx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxat náhradu škody nebo určení obsahu smlouvy.
3.
Podle nové úpravy oprávněný může nepochybně vždy žádat určení obsahu smlouvy, nedohodnou-li si stxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxdifikují pravidla pro smlouvu o budoucí smlouvě uzavřenou mezi nimi, bude režim poněkud přísnější. Vždy se bude hradit škoda vzniklá z prodlení s uzavřxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxtka, že tuto škodu si oprávněný způsobil sám tím, že nevyužil svého práva domoci se uzavření smlouvy: i v tomto případě totiž platí pravidlo, že nikdo nemxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xák.
4.
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxy, mezi nimiž si oprávněný mohl vybrat. Ovšem v případě, kdy smlouva o budoucí smlouvě neurčila třetí osobu nebo pravidla, jak má být určena, tento nárok xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxtí osobou může být převráceno v určení soudem, jestliže tato třetí osoba určení neprovede nebo je odmítne. I podle obchodního zákoníku bylo možno uvažxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxlovného řešení. Určení obsahu smlouvy třetí osobou nebo soudem je třeba interpretovat i v občanském zákoníku jako nahrazení smluvního konsensu. Nejdx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí, jež nemůže spočívat v ničem jiném, než v nahrazení jeho chybějícího projevu.
5.
Občanský zákoník nechává otevřenu možnost, aby si strany nedohxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx náhrady škody způsobené porušením povinnosti.
6.
Délku promlčecí lhůty, ve které se lze domáhat určení obsahu smlouvy, zákoník stanoví v § 634. Jdx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxtavec by měl být vodítkem pro třetí osobu a pro soud, jestliže budou určovat obsah budoucí smlouvy. Vzhledem k dispozitivnosti ustanovení je možné, že vx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxvání tohoto principu platí v soukromém právu obecně. V této části je tudíž zkoumané ustanovení
kogentní
.
8.
Přestože také v tomto případě je ustanoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxstech sjednání smlouvy o budoucí smlouvě, k nimž občanský zákoník přidává "návrhy stran" a poslední kritérium formuloval obchodní zákoník jako souxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxo než o zásadu dobré víry, jestliže odhlédneme od scholastiky objektivního a subjektivního pojetí (srov. výklad k § 6 x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
(Zánik kontraktační povinnosti, clausula rebus sic stantibus)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.Dx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxxcně jsou upraveny důsledky prodlení v § 1977 a 1978. V závislosti na tom, zda bude smlouva porušena podstatným nebo nepodstatným způsobem, vzniká právx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx zde zkoumaném ustanovení ještě výrazně zpřísněna, protože podle § 1788 odst. 1 samotné prodlení s výzvou má za následek zánik povinnosti. Přitom jde v xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxus sic stantibus
. S ohledem na přípravnou a mnohdy dlouhodobou povahu smlouvy je tradičně přiznávána relevance podstatné změně okolností, která může xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxho zákoníku byl zánik kontraktační povinnosti podmíněn včasným oznámením (bez zbytečného odkladu) adresovaným oprávněné straně. Občanský zákoníx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxční xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxradu škody by bylo vhodné zřejmě koncipovat i obecně, což obchodní zákoník sice explicitně také nečinil, ale z porušení oznamovací povinnosti povinnxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xředpokladů rovněž vzniklo. Nyní závazek zanikne jenom na základě změny okolností a při neoznámení bude mít oprávněný jenom právo na náhradu škody vznixxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxislosti s neoznámením zániku závazku, nikoli škoda vzniklá z neuzavření smlouvy. Obecné předpoklady vzniku odpovědnosti za neuzavření smlouvy totix xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxzení důvodu zániku závazku spočívá ve změně výchozích okolností, která je takové intenzity, že nelze rozumně na zavázané straně požadovat uzavření rexxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx
x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxanovení popsaná jako zakládající hrubý nepoměr práv a povinností stran však nemá za následek zánik závazku bez dalšího, ale jenom vznik práva na obnovexx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xávazek. Rozdíl mezi oběma úpravami je tedy zřejmý a povahou přípravné smlouvy plně odůvodněný.
Díl 3
Obsah závazků
Obecná ustanovení
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x důvodové zprávy (k § 1789 až 1791):
Jedná se o standardní úpravu, objevující se ve všech právních xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x
xxxx
x
xxcere
, omittere,
pati
). Navazuje tak na § 1721 vymezující obecně pojem pohledávky a dluhu a konkretizuje jeho obsah.
Vzhledem k tomu, že závazky nevxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx.
Konečně se konvenčním způsobem zdůrazňuje rozdíl mezi závazky kauzálními a abstraktními; závazky z cenných papírů jsou pojaty jako závazky zásaxxx
xxxxxxxxxx
x x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxah závazkového vztahu je shodně chápán i v dalších evropských zemích, neznamená to, že by se vždy jednalo o nutnou součást občanských zákoníků. Náš předxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx zavazují něco dát, něco konat nebo něco nekonat. Obecný zákoník občanský měl poněkud jinou koncepci, přestože v § 861 v souvislosti s uzavřením smlouvx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx naproti tomu návrh DCFR se této koncepci blíží v úvodu III. knihy, ale čl. III.-1:101 je hodně odlišný.
2.
Jde spíše o učebnicové ustanovení, které pxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxvidly určujícími povinnosti dlužníka, který má dodat věc (pečovat o ni až do předání, povinnost dodat příslušenství věci, ustanovení o jakosti dodané xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx 89/2012 Sb. však nepoužívá podobného přístupu a zmíněná pravidla nalezneme na docela jiných místech kodifikace. Zejména ve vymezení není obsažena hxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x právními důvody, z nichž závazky vznikají (zejména smlouvami), je nezbytné, abychom dospěli k plné definici tohoto druhu právního vztahu. Jenom tradxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxnici závazku takovou, jak jsme xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx
xx
x x xxxxxxm na učebnicovou povahu ustanovení nemá valný smysl uvažovat o jeho
dispozitivní
nebo
kogentní
povaze. Každá definice právního pojmu je ve své podstxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxmu zachována možnost komunikace a jednotného chápání práva. Z tohoto hlediska bychom tedy mohli říci, že všechna definiční ustanovení jsou
kogentní
. xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxznamená, že by taková dohoda měla být neplatná. Znamenalo by to jenom, že na takovou dohodu nelze bez dalšího aplikovat ustanovení o závazcích (zpravidxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Výklad:
1.
Ustanovení § 1790 je třeba považovat za
koxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxdit z vlastní podstaty soukromoprávních vztahů jako vztahů rovnosti stran. Bylo by ovšem možno oponovat, že strany mohou svou smluvní volnost samy omexxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxí povahu nebo není-li z jiného důvodu protiprávní. Význam úpravy by se však při takové interpretaci xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxstranné určení však není totéž jako jednostranná
modifikace
. Přesto jde o problém příbuzný. I v těchto případech jsou však stanovena omezení. Např. poxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxje význam tohoto ustanovení jako "zdůraznění" závislosti obsahu a existence závazku na shodné vůli dlužníka a věřitele. V tom je návaznost na § 1723 odsxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxávu platí velmi výrazná hierarchie s privilegovaným postavením smlouvy, jak to vyplývá i z § 1723 odst. 2 umožňujícího aplikovatelnost ustanovení o sxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxeno jde o právo obligační (srov. např. PECL - principy evropského smluvního práva). I závazky z protiprávních činů jsou v celé šíři kontraktní odpovědnxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xásadou, že strany samy si mezi sebou tvoří zákon právě prostřednictvím smlouvy. Vyplývá to zřetelně již z § 1 odst. 2 zakotvujícího dispozitivnost kodxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx nenalezneme, a to ani v úvodních ustanoveních, ani v souvislosti s obligacemi. Například čl. 42 Gandolfiho návrhu by mohl být vzorem podobné deklaracex xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxlouvy, ale zároveň je postižen významný aspekt omezeného, ale přece existujícího účinku smlouvy vůči třetím osobám. V článku druhém Gandolfiho návrhx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxhou strany volně určit obsah smlouvy v mezích uložených kogentními zákonnými ustanoveními, dobrými mravy a veřejným pořádkem za předpokladu, že straxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx i v našich podmínkách. S tím souvisí, že jednostranná změna závazku není zásadně přípustná, protože by to znamenalo porušení principu rovnosti stran a xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxx výjimky usilují podnikatelé nejčastěji právě v adhezních smlouvách, tedy ve smlouvách, kde faktická nerovnost postavení smluvních stran je silná. Nx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxahu nutně vyžadují (např. změny úroků). To vše jsou důvody nejenom pro právní regulaci takových výjimek, ale zejména pro intenzivní právní ochranu druxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxitel zabývající se touto otázkou ve vztahu ke zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách. Pod písm. i) se v § 1814 zakazují ujednání dovolxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxl může cenu zvýšit nepodstatně, aniž by měl spotřebitel právo odstoupit od smlouvy. Jinak řečeno písm. i) odchylkou od písm. g) jednostrannou změnu smlxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx aby spotřebiteli sdělil [§ 1843 odst. 1 písm. d)] "způsob výpočtu konečné ceny umožňující spotřebiteli si tuto cenu ověřit" a pod písm. o) téhož ustanovxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxostrannou změnu obchodních podmínek totiž občanský zákoník předvídá a umožňuje v § 1752. Ve skutečnosti se jedná o změnu závazku, protože podle citovxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxěna je současně i změnou obsahu závazku. Citované ustanovení nutno proto chápat jako ustanovení, které je zvláštní ve vztahu ke zde zkoumanému § 1790 a xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxžném obchodním styku uzavírané s větším počtem osob. Toto vymezení v podstatě odpovídá adhezním smlouvám. Navíc však tyto smlouvy mají mít dlouhodobý xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxí o tom, jakým způsobem bude změna druhé straně oznámena, a poskytnutí možnosti výpovědi. Ustanovení § 1752 je nevhodně zařazeno, protože jde ve skutexxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxná, že jednostrannost rozhodnutí jedné smluvní strany je vyrovnána právem druhé strany v případě nesouhlasu vyvolat zrušení závazku, tedy způsobit pxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, protože velmi často zrušení poškodí zájmy i oprávněného ve srovnání s dalším trváním nezměněného závazku.
5.
Výše bylo vyloženo, že v přesné právxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxo od závazku jako dluhu, tedy povinnosti, která je součástí závazkového vztahu). V tomto kontextu změna závazkového vztahu zahrnuje změnu obsahu závaxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxpení dalšího věřitele či dlužníka nebo v případě společného závazku redukce počtu subjektů na některé ze stran závazku).
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx zakládajícím závazkový vztah a dohodou, jíž může být závazek (jenom) změněn nebo zrušen. Toto rozlišování nás může dovést až k závěru, že smlouva nemůžx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxování však naráží na životní praxi, kde se běžně setkáváme se smlouvami mnohokrát měněnými, kde strany dokonce mohou vypracovat "modifikované znění" xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxzi stranami a blízkost obojího tak není jenom zdánlivá. Zdá se tudíž, že význam otázky změnitelnosti či nezměnitelnosti smlouvy nemá velký praktický, xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxní smlouvy a závazku, jak již bylo zmíněno. To je důvod, proč se tomu nebráníme ani na stránkách tohoto komentáře zcela důsledně. Chceme tak signalizovaxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx komentovaná nová kodifikace je v této terminologii velmi laxní, což zdaleka nepovažujeme za její největší slabinu (např. § 1793 mluví o zrušení smlouxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že tato směrnxxx xx xxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx které přebírají pravidlo vnitrostátního práva, jež se použije na jinou kategorii smluv, a které nepodléhají dotčené vnitrostátní právní úpravě.
(Sxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxástí obecných podmínek spotřebitelských smluv, v rámci takového řízení uznán, jsou vnitrostátní soudy bez návrhu povinny dovodit z něj, a to i do budouxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxodávajícím nebo poskytovatelem uzavřeli smlouvu, na niž se použijí stejné obecné podmínky.
(SDEU C-472/10 xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxbert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Výklad:
K odst. 1
1.
Ve zde zkoumaném ustanovení, které je převzato z předchozxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xlatný závazek. Ve smlouvě však kauza nemusí být vyjádřena.
2.
V české odborné literatuře se tradičně kauze nevěnuje mnoho pozornosti. Zpravidla sx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxičemž důkazní břemeno nese věřitel (viz lit. č. 2). Otázka kauzy je však jednou z nejobtížnějších v teorii soukromého práva.
3.
Německý BGB kauzu taxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxe způsobem srovnatelným s francouzským Code civil. Stejným způsobem se kauzy dotýkal i náš občanský zákoník (1964), když upravil v § 558 uznání dluhu xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxačním právu (lit. č. 1, s. 51 a násl.) je velmi silně ovlivněna jím důsledně zastávanou normativistickou pozicí. Přesto ukazuje, jak byl problém chápán xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxy předmět závazku musí býti dostatečným způsobem individualisován" (s. 53). Tomu rozumíme tak, že z předmětu závazku je zpravidla možné kauzu poznat. xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxních stalo se měnivým jako by duhové barvy se prolínaly" (s. 54). J. Sedláček u nás interpretuje Domatovo učení tak, že ten chápe kauzu jako obsah smlouvyx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxnit, se míní bezprostřední hospodářský cíl, pro který závazek vznikl (kauza). Tím může být např. darování, půjčka, náhrada škody apod. Nezáleží na motxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx (titulu) závazku..." Mezi oběma vymezeními je určitá shoda, protože kauzu jednak odlišují od vzdálenějších motivů vzniku závazkového vztahu, jednax xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxzek založila. Je vázána na obsah smlouvy tak úzce, že dokonce zahrnutí motivu do smlouvy kauzu rozšiřuje i na tento motiv, ale současně není se smlouvou jxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxv. Jheringovu definici subjektivního práva jako právem chráněného zájmu): aby právo sankcionovalo nějaký slib, vyžaduje, aby tento slib byl užitečnx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxů nedovolených, srov. dále), nějaký tu ale být musí. Tak zaváži-li se dát někomu sto korun, je jedno, zda tak činím, abych částku např. směnil za nějaké zbxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxázané
klauzule
ve spotřebitelských smlouvách): jde o explicitní zákaz ujednání, která "spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxhce, výměnou za svůj závazek ale žádné právo nedostává.
6.
Tato užitečnost slibu či požadavek kauzy v úzkém pojetí je společný všem kontinentálním xxxxxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxloamerickém právním systému stejný požadavek na první pohled nenalézáme, ve skutečnosti je ovšem obsažen v požadavku consideration.
7.
Podstatxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xe stejného směšování, na jaké si stěžuje Sedláček, přestože se pokouší o rozlišení tím, že mluví o "zdvojení" kauzy pro účely posouzení dovolenosti kauxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x kauzu pohyblivou (viz lit. č. 3). Je charakterizována jako důvod, cíl, zájem smluvní strany na uzavření smlouvy.
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xějakou svou potřebu nebo že ji kupuje jenom proto, že se mu líbí, aniž ji potřebuje, popř. že ji kupuje, aby udělal sobě blízké osobě radost. Představitelxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xoužít ke zločinu, aby mohl odcizit práva z duševního vlastnictví okopírováním, aby jinému znemožnil podnikání atd. Tak se již dostáváme k důvodům, ktexx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxce věc koupit, nebo zda pojem kauzy rozšíříme i o motivy v celé jejich ukázané variabilitě. Pro posouzení existence kauzy je rozhodné
abstraktní
a objexxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx francouzských učebnic, zjistíme, že Carbonnierovo pojetí je v plné míře zachováno, rozlišení se stává vcelku jednoznačným. Za kauzu je stejně jako u nxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxuzy rozšířeno i na vzdálenější a subjektivní motivy (viz lit. č. 4). Nedovolenost kauzy má za následek neplatnost nebo zrušení smlouvy. Naše právo bylo x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xormulační přesnosti v § 580 odst. 1 ustoupil, zachoval ji toliko v § 547, jehož normativní význam je pochybný. V § 39 zák. č. 40/1964 Sb. šlo o úpravu neplxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx
xnterpretace
§ 580 odst. 1 ve světle § 547 nám umožní tento nedostatek překlenout.
10.
Francouzský Code civil kauzu výslovně upravuje v čl. 1108, xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx - čl. 1131 až 1133. Podle prvého z nich závazek bez kauzy, s falešnou kauzou (omyl týkající se kauzy, jehož se lze dovolat jenom v případě, že kauza byla znáxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxa není vyjádřena, a poslední říká, že kauza je nedovolená, jestliže je zákonem zakázána, je-li v rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem. Francoxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xauzy je podstatně užší a odpovídá našemu pojetí.
11.
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxx 1343 a násl. Tam ve třech krátkých ustanoveních upravuje pouze nedovolenost kauzy a její důsledky.
12.
Jak řečeno, má-li být prokázána dovolenost xxxxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxení nájemného, které je samo o sobě přípustnou
abstraktní
a objektivní kauzou, ale pro posouzení dovolenosti kauzy je nutno zkoumat, za jakým konkrétxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxiska účelu, pro nějž si někdo peníze opatřuje, a dovolenost kauzy bude posouzena podle této okolnosti (lit. č. 3, s. 130).
13.
Vidíme, že naše posuzoxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxálně se zdá být rozdíl značný. J. Sedláček viděl vazbu obojího velmi jasně. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. zachovává převzetím tohoto ustanovení z oxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxplatnosti právního jednání. Kauza totiž musí existovat v okamžiku vzniku závazku a musí trvat po celou dobu jeho existence. Nedostatek kauzy může mít zx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx, čímž odpadne kauza závazku protisměrného.
14.
Pro možnost zániku závazku pro nedovolenost bychom v našem právu museli konstruovat rozpor solučxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxe v úvahu kauzu závazku, když umožňuje, aby závazek zanikl v celém rozsahu, jestliže "plnění zbytku" (při částečném zániku) "nemá pro věřitele význam"x x xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxlad dovolenosti kauzy možno vyvodit z již zmíněného ustanovení § 547, podle něhož musí právní jednání "svým obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx. Právě tady ale vzniká otázka, zda obsah a účel není oním rozšířením pojmu kauzy za účelem posouzení její dovolenosti, jak jsme to viděli ve francouzskéx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xby soud svým rozhodnutím důvod neplatnosti odstranil změnou právního jednání, ukládá přihlížet k tomu, "zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxo odstavce zkoumaného ustanovení, že věřitel, který se domáhá plnění, musí prokázat nejenom existenci závazku dlužníka, ale také kauzu. To neodporujx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxfiho návrh stanoví jako předpoklad uzavření smlouvy konsensus a obsah smlouvy, nezmiňuje však explicitně kauzu (čl. 5 odst. 3). Na druhé straně v čl. 25 xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx, "odpovídá-li i třeba nemajetkovému zájmu obou nebo alespoň jedné ze stran", což je ustanovení analogické k našemu § 1722. Tato vazba obsahu na zájem nexx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xauza ve smlouvě vyjádřena. V praxi ovšem bude nutno provádět důkaz jenom v případě sporu. To ve skutečnosti znamená, že věřitel má zájem usilovat o to, abx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxch závazcích budou takto motivovány obě strany.
K odst. 2
19.
Také
abstraktní
povaha závazků z cenných papírů je složitou otázkou. Cenné papíry pxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxmiž jsou z hlediska vyjádření kauzy jak papíry kauzální (akcie, zatímní listy, dluhopisy), tak
abstraktní
(směnky, šeky); to platí tím spíše, že v novx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxa kauzu nevyjadřuje (ne však vždy, protože např. kauza akcie je vyjádřena), ta je však presumována. Neznamená to tedy, že by při vydání cenného papíru kaxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxistenci kauzy, takže dlužník popírající kauzu, pokud mu to zákon dovolí, nese důkazní břemeno. Druhý odstavec však stanoví něco trochu jiného, než co xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxkonem stanoveno, že věřitel tuto povinnost nemá." Bylo tu tedy jenom řečeno, že pro cenné papíry může zákon stanovit, že věřitel nemá povinnost prokazoxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxnoví." Tedy pravidlo bylo obráceno a nejde již o to, že by zákon mohl stanovit, že věřitel neprokazuje kauzu, ale naopak zákon by mohl stanovit, že ji musí xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxusela existovat (neříká-li to zákon pro některý cenný papír výslovně), a úspěšný důkaz nedostatku kauzy tedy zavázaného od povinnosti plnit osvobodíx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx Sb.), nalezneme § 17 zák. směn. a šekového, podle něhož ten, kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky zakládající se na jeho vztazích k výsxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxtek při zmocňovacím indosamentu a § 19 odst. 2 upravuje námitky při indosamentu s doložkou o zastavení. Tato ustanovení nejsou odchylkou od zkoumanéhx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx:
1. Sedláček: Obligační právo. Díl 1. 2010 (reprint).
2. Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Sv. II. 2008, s. 1xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxe různé dílčí úpravy téhož obsahu u jednotlivých smluvních typů a stanoví základní a obecné pravidlo, podle něhož se určí výše úplaty, opomenou-li ji stxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxm systematického uspořádání občanského zákoníku, který má zvláštní oddíl 3 o obsahu smlouvy, oddíl 5 o účincích smlouvy a poté díl 3 o obsahu závazků. Všxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxlexní úpravu obsahu závazku včetně jeho obsahu implicitního. Není jasné, proč se právě na tomto místě objevuje
dispozitivní
ustanovení o úplatě, přexxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xbsenci dohody o výši úplaty bude platit cena podle oficiálních katalogů v místě plnění a není-li, pak obvyklá cena v místě plnění. Stejný článek však uprxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx č. 40/1964 Sb.). V občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. je ustanovení o jakosti zařazeno až v § 1915, tedy do oddílu o splnění jako důvodu zániku závazků. Úpxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxdnost.
2.
Také z hlediska obsahu úpravy nejde o pravidlo jedině možné nebo zcela nepochybně běžné. Článek II-9:104 návrhu společného referenčníhx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxe cenu obvykle placenou za srovnatelných okolností v době uzavření smlouvy a nestačí-li ani tato kritéria, potom cenu rozumnou. Také PECL předvídají cxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxrium rozumné ceny. Je zajímavé, že naše ustanovení požaduje kritérium ceny obvyklé, aniž pro případ soudního určení používá kritérium ceny rozumné (nxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxčnosti vrací k obvyklé ceně, bylo by však vhodnější odpoutat se od ní právě směrem k rozumnosti. Kritérium rozumné ceny počítá se situací, kdy jakákoli oxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxuze v případech, kdy je ze smlouvy zřejmá vůle se tomuto ustanovení podřídit, tj. kdy si strany dohodly úplatnost plnění, jen neurčily její výši.
4.
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxých transakcí učiněných za určitou cenu.
K odst. 2
5.
Druhý odstavec na rozdíl od současné úpravy v § 40a zák. č. 40/1964 Sb., který stanovil jenom rexxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxk bude součást smlouvy nahrazena zákonným určením. Bude-li ovšem z předpisů vyplývat maximální cena, bude třeba za dohodnutou považovat tuto nejvyššx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx asi přijatelná úvaha, že neplatnosti se dovolá jenom ten, pro koho odchylná smlouva je nevýhodná, tedy ten, kdo by měl platit vyšší cenu nebo obdržet cenx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxení samo o sobě odporuje zásadě ochrany autonomie vůle, když není jisté, že by strany byly ochotny smlouvu s takto určenou výší úplaty uzavřít. Otázkou jxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx cenové regulace není uložit povinnost obchodovat za určenou cenu, ale jen neobchodovat za cenu jinou. Proto by měl soud zkoumat, zda by strany smlouvu uxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xohl by konstatovat absenci konsensu a v důsledku toho neexistenci smlouvy.
7.
Jistým problémem je samotný pojem "právní předpisy o cenách". Cena txxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xenovými rozhodnutími, která mají povahu správních aktů (konkrétně jde o opatření obecné povahy). To je ovšem vhodným výkladem snadno řešitelné, nebox xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx zákon o cenách).
Neúměrné zkrácení
(Právo xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxvodové zprávy (k § 1793 až 1795):
Navrhuje se upravit institut neúměrného zkrácení (
laesio enormis
), známého z některých úprav (např. z rakouského, xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xpravě tohoto institutu se odráží zásada ekvivalence v tom smyslu, že plnění i protiplnění nemají být v příkrém rozporu a že mají odpovídat zásadám spravxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxze jako obecný institut v Justiniánově kodifikaci. Pojetí tohoto institutu i jeho uchování v pozdější době sledovalo pod vlivem kanonického práva myšxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxtitut vedle rakouského práva např. občanské zákoníky francouzský, italský nebo švýcarský. Jiné právní úpravy řeší stejnou otázku poukazem na rozpor x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxtitutu často vytýká, že ohrožuje smluvní strany nejistotou - např. v případě koupě věci, jejíž obecná cena následně prudce stoupne. To návrh řeší formuxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxx xtrana, která výhodu získala, při uzavření smlouvy nevěděla ani vědět nemusela. Ze zřejmých důvodů se úprava neúměrného zkrácení nepoužije ani v přípaxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxazku strany nutně musely uvědomit nebo je dokonce samy chtěly. Rovněž v případě, že je stranou smlouvy podnikatel, u něhož se předpokládá profesionálnx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx však nenavrhuje stanovit jako
relevantní
kritérium právě polovinu ceny, neboť to by mohlo vést k některým tvrdostem. Z toho důvodu se přejímá konstruxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx v § 934 a xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho prvku, zatímco skutková podstata lichvy (§ 1796 obč. zák., § 879 odst. 4 o. z. o.) tento subjektivní prvek zahrnuje.
2.
Kvalifikace tohoto ustanoxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xávazek za protiprávní na základě porušení principu zásadní ekvivalence plnění. Konkretizace v podobě zákazu tzv. zkrácení přes polovici nebo méně přxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xx ximi takřka potlačí ochranný význam. Komentář k § 934 a 935 o. z. o. konstatoval, že "Začasté nebude soudce ani k tomuto prostředku musiti přihlížeti a bxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx (§ 879)" (Sedláček, lit. č. 1). Toto konstatování bezesporu platí i pro současné české právo.
3.
Švýcarský obligační
kodex
však upravuje v čl. 21 zxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xzavření smlouvy odstoupit od smlouvy a žádat zpět, co plnil, za předpokladu, že k poškození došlo zneužitím jeho tísně, lehkomyslnosti nebo nezkušenoxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx nikoli zkrácení. Naše zkrácení tento subjektivní prvek neobsahuje. Je proto třeba vyjasnit poměr obou ustanovení, tedy neúměrného zkrácení a lichvyx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxé bude znamenat znevýhodnění druhé strany ve stejné míře, ale v jednom případě bude obsahovat také zneužívající subjektivní prvek, bude vyvolávat nepxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxdnání stačila menší míra nevyváženosti k vyvolání protiprávnosti a s ní spojené neplatnosti. Lichevní jednání tak z hlediska soukromoprávního vyvolx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxva poškozené strany), ten ovšem odmítáme. V obou případech totiž nakonec jde o prolomení zásady
pacta sunt servanda
, tedy o případ, kdy zákonodárce odmxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxné strany (tíseň, nezkušenost atp.) v kombinaci s určitou mírou nerovnováhy výsledného vztahu, podruhé se pak spokojil se samotným tímto stavem nerovxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx zkrácení), nebo naopak značné omezení ochrany osob, jejichž svoboda vůle je limitována.
Budeme-li však chtít dospět k rozlišení, bude to znamenat nuxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
Druhá věta § 1793 je vysvětlena v důvodové zprávě, redakce není příliš podařená (není jasné, co neplatí, a není jasné, která je ona "druhá strana"; jenxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxní prvek, jehož absenci jsme výše označili za pojmový znak zkrácení, a celou konstrukci tak posunuje blíže k lichvě. V § 849 osnovy z roku 1937 nic podobnéxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxo jednání smluveno", a stejně je tomu i ve francouzském čl. 1675 Code Civil. Tato věta je jistě vhodnější a jasnější než druhá věta zkoumaného ustanoveníx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx § 1813 (viz níže).
6.
Lichva byla a dnes znovu je také trestním deliktem (§ 218 tr. zákoníku).
7.
Ve zkoumaném ustanovení se nezakládá právo od sxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxý skutečně předpokládal soudní uplatnění. Zná ji i občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (v souvislosti s odpovědností za vady, např. § 648 nebo § 655), zde xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx straně). Otázkou je, zda v novém kontextu tuto možnost nadále vykládat stejně, nebo zda je do našeho práva tímto opětovně zaváděna soudní
anulace
smloxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxí mocí soudního rozhodnutí).
8.
Důvodem pro nevyužití institutu odstoupení bylo, že se obohacené straně poskytuje možnost doplnit plnění a platnxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx. V tomto kontextu pak nutno dospět k závěru, že zákonodárce tu má skutečně na mysli xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxlobou následně domáhat vydání plnění, oboje bude možno spojit do žaloby jediné, popř. uplatnit i protižalobou.
9.
Roční lhůta (odpovídající švýcxxxxx xxxxxxxxxxx xx x x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxžití tísně, lehkomyslnosti nebo nezkušenosti (přirozenou součást skutkové podstaty lichvy) nahrazuje předpokladem vědomosti nebo alespoň| povinxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx v § 1796. Z § 1794 vyplývají další situace, kdy se ochrana neuplatní (zvláštní vztah stran, nemožnost zjistit velikost zkrácení, vzdání se, výslovný sxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xž v § 1797). Závazky uvedené v druhém odstavci jsou závazky aleatorní, které jsou spojeny s rizikem, jež je součástí jejich kauzy. K tomu přistupuje
novaxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
11.
Všimněme si, že rozhodující kvalifikační kritérium je stejné jako při definici zneužívajících klauzulí ve spotřebitelském právu. V občanskxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxran v neprospěch spotřebitele". Z dosahu § 1813 jsou však poslední větou vyloučena ustanovení o předmětu a ceně, jsou-li pro spotřebitele jasná a srozxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxtěji právě cena. To by znamenalo, že § 1813 se na zkrácení zásadně nepoužije, je-li učiněno v individuálně neprojednané klauzuli, ale úprava zkrácení xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx spotřebitelské smlouvě dostatečně jasné ohledně ceny, pak by § 1813 byl aplikován a s úpravou zkrácení by se překryl. Nezdá se, že bychom měli nebo mohlx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxce, kdy smluvní strana explicitně vyjádřila souhlas s takto nepřiměřeným protiplněním. Jestliže však bude dán explicitní souhlas, nemůžeme již mluvxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx zrušení smlouvy podle § 1793. Nepůjde tedy o zakázanou klauzuli, ale může jít o nedovolené a nepřiměřené zkrácení. To však nebereme v úvahu unijní rozměx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxního s unijním právem je proto nutno ji porovnat s čl. 3 a 4 uvedené směrnice a číst ji podle směrnice. Z té vyplývá podmínka rozporu s principem dobré víry, xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxe
byly individuálně projednány, jestliže celkově se jedná o adhezní smlouvu (čl. 3 odst. 2). Paragraf 1793 a násl. občanského zákoníku je však širší a xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx členské státy zachovat přísnější úpravy (např. vztahující se i na individuálně projednané
klauzule
nebo i na předmět a cenu plnění), avšak mají povinxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xprava v občanském zákoníku může být chápána jako taková přísnější odchylka od směrnice, přestože není omezena jenom na spotřebitelské smlouvy. Měla bxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxotu zejména v otázce, kdy může být právo na zrušení smlouvy uplatněno. Vedle stanoviska, že to je možné až po úplném splnění smlouvy, jsou četná rozhodnuxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxo možno obnovit předešlý stav, tedy zejména aby bylo možno vrátit zcizenou věc. Podobné omezení např. ve Francii nenalézáme, z textu zákona nevyplývá a xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxnosti obecného zákoníku občanského dále nepřipouštěla uplatnění nároku při obchodech jednostranných ani oboustranných, mezi obchodníky i neobchoxxxxxx xx xx x xxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxahu k nájemním smlouvám.
Související ustanovení:
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xrena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
viz u § 1793
Výklad:
x xxxxx x
xx
x xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí ze spravedlivých důvodů neodporujících principu dobré víry. Svědčí to
kogentní
povaze § 1793, kde namísto dispozitivnosti dochází ke změkčení tvrxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx již výši zkrácení zjistit, to jsou okolnosti zásadně odlišné, protože v tomto případě nejde o spravedlivý důvod, ale jenom o obtíže spojené s kvantifikxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxění velikosti zkrácení. Jestliže přesné kritérium vypadlo a bylo nahrazeno "hrubým nepoměrem", pak do značné míry alternativa nezjistitelnosti zkrxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxván, z osnovy nového československého občanského zákoníku (1937), jehož § 850 vylučoval uplatnění námitky při smlouvách odvážných, vzdá-li se někdx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxi často povede k částečnému darování a v těchto případech je možné a pravděpodobné, že se strana práva na zrušení smlouvy vzdá nebo že bude souhlasit s neúxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Výklad:
1.
Na jiných místech již bylo řečeno, že úpravx
xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx, nenalézá obdobu v zahraničí, přesahujíc všechny obdobné instituce svou tvrdostí, protože právo zaniká ve všech svých složkách a nepřipouští se ani dxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xutonomie vůle stran i principu právní ochrany. Úprava
prekluze
je totiž nutně
kogentní
a strany se nemohou dohodnout jinak. Neodpovídá ani pojetí v oxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
2.
Není zcela zřejmé, co rozumět "uplatněním" práva, zda stačí jeho uplatnění u druhé smluvní strany, nebo zda je nutno v této lhůtě zahájit příslušné xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx, že soudy zvolí výklad druhý a z opatrnosti nutno radit v dané lhůtě žalovat a vyhnout se tak problémům.
Lichva
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxaz lichevních smluv se objevuje v řadě občanských kodexů Evropy (např. Německo, Nizozemí, Rakousko atd.). Navržená úprava bere v úvahu tyto zahraničnx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxku.
Výklad:
1.
Obecný zákoník občanský upravoval lichvu v § 879 odst. 4. Vedle toho byl lichvě věnován zvláštní předpis, a to císařské nařízení č. 2xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxuva je neplatnou, jestliže někdo lehkomyslnosti, tísně, slabomyslnosti, nezkušenosti nebo vzrušení mysli jiného vykořisťuje tím, že sobě neb osobě xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxilo především trestní sankce pro přečiny a zločiny týkající se lichvy. Vedle toho ovšem upravilo i soukromoprávní neplatnost takové smlouvy a povinnoxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxkého hlediska velmi inspirativní. Koneckonců švýcarské právo dodnes zachovává tuto koncepci, protože lichva je upravena v čl. 157 trestního zákoníkx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx jde tedy při lichvě o jednání záměrné, kde subjektivní prvek spočívá v úmyslu těžit z okolností v zákoně vyjmenovaných. Logicky by z této kvalifikace měxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx Závažnost jednání, které přímo porušuje princip dobré víry, je právě v onom subjektivním prvku. Bylo proto výše řečeno, že výraz "hrubý nepoměr" bude nxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxx
xx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxlouvy, v případě lichvy vyplývá neplatnost přímo ze zákona. Jde o neplatnost, již by bylo možno subsumovat § 580 odst. 1, ale zejména také § xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx však může zjevně odporovat dobrým mravům a v tom případě by k neplatnosti měl soud přihlédnout i bez návrhu v souladu s § 588. Rozhodnutí, zda v konkrétním xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxrétních okolnostech případu. Řešení by mělo být v rukou soudce.
(Zvláštní režim podnikatele)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
Drxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxí úpravu (§ 267 odst. 2 obchodního zákoníku), podle níž nelze napadnout smlouvu uzavřenou v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, byla-li taková smloxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxní zkrácení pro obchody a v souladu s tím činila totéž
judikatura
i za první republiky. Také náš obchodní zákoník vylučoval pro obchodní závazkové vztxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxměrného zkrácení i lichvy ve prospěch podnikatele. To ovšem nijak neomezuje aplikovatelnost těchto ustanovení ve prospěch spotřebitelů, jak bylo výxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxjich profesionality. Řekněme ovšem, že takové řešení příliš neodpovídá současným trendům odpovídajícím diverzifikaci ekonomiky, ve které se zejméxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxvního práva ochranu poskytovanou spotřebitelům i na malé a střední podnikatele - fyzické osoby). Přesněji řečeno, nejde tolik o modernější pohled, jaxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxků plného práva a neplnoprávných) od režimu řemeslníků.
2.
Nemožnost užít pravidla pro lichvu a neúměrné zkrácení ovšem neznamená nemožnost dovoxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xodnikatel může být v slabší pozici (zejména vůči jinému podnikateli), může být nepoučen a špatně se orientovat, popř. a zejména může být v tísni. Aplikaxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx případu, zejména také otázku, nakolik si podnikatel mohl obstarat dostatečné informace a dostatečný právní servis. Konečně z komentovaného ustanovxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxě a dobrovolně vystavil tvrdosti obchodního světa a ostatní od něj důvodně mohli očekávat k tomu potřebné schopnosti (viz § 5 odst. 1).
3.
Možnost, žx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxktním zákonodárství. Precedenční právo toto nebezpečí snižuje, protože umožňuje řešit odlišně případy, které se liší od případů krytých precedentyx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxě zmíněný zákaz zneužití práva (§ 6 a 7).
Smlouvy uzavírané adhezním způsobem
(Pojem adhezní smlouvy)
prof. JUDr.
Irena
Pelixxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxlouvy xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxírání smlouvy, nikoli ke smlouvě samotné. Proto navržená ustanovení používají výraz "smlouvy uzavírané adhezním způsobem". Podstata je v tom, že smlxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxvrh buď přijmout, anebo odmítnout. Nebylo by správné obecně nahlížet na takovou praxi jako na závadnou. Naopak, pro velký počet standardizovaných příxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xnutí slabší straně smluvní podmínky výhodné pro sebe a nevýhodné pro druhou stranu. Podrobnější obecná úprava podobných situací zatím chybí a praxe řexx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxbnější úprava inspirovaná jednak některými zahraničními občanskými zákoníky, jednak nadnárodními projekty jako jsou zejména návrh evropského zákxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xf Reference).
Výklad:
1.
Kvalifikace termínu adhezní smlouvy jako "slangového" názvu je překvapivá a není správná. Naopak je třeba mluvit o techxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxlifikace smlouvy není vyhrazena jenom určení smluvního typu (smlouva kupní, o dílo apod.), ale běžně se užívá pro popis i jiných vlastností smlouvy. Tax xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx Bylo řečeno, že ani označení "smlouva o budoucí smlouvě" nebo "smlouva přípravná" neoznačuje smluvní typ a totéž platí o určení "smlouva konsensuálníx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xěžkopádným bez rozumného důvodu. Je proto možno mluvit o adhezních smlouvách jako o smlouvách uzavíraných určitým způsobem, jejž důvodová zpráva sprxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxx. Evropská směrnice proto v tomto směru jasně rozlišuje. Adhezní smlouva může být naprosto vyvážená a může plně odpovídat právu podobně, jako smlouva ixxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xpod.
2.
Vhodně pak nebyla zvolena ani terminologie "slabší" a "silnější" strana, jež právě implikuje nerovnováhu, která při uzavírání adhezní smxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xrojednání: jde o smlouvy, kde jsou náklady na individuální vyjednání smlouvy alespoň pro jednu (nejčastěji pro obě) strany nepřiměřené užitku, který xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx rozptýlit. Jde vlastně o totožný koncept, jaký stojí za sériovou výrobou.
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxotože by se mu individuální vyjednávání nevyplatilo, ať už by bylo realizováno s kýmkoli. Z tohoto důvodu pak musí i druhá strana na individuální vyjednxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxo bylo hovořit např. o straně předkládající a přistupující (v dalším textu ovšem budeme pro přehlednost respektovat terminologii zákona).
4.
Při xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxmu publiku. Nepoužití tohoto termínu pokračuje z nepochopitelných důvodů v občanském zákoníku v rámci úpravy spotřebitelských smluv. Je to o to méně sxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxloženého, ale poukazuje jenom na způsob uzavření smlouvy. To však, jak řečeno, nediskvalifikuje název, který je v právnické terminologii běžný, užívxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxvala), aniž ovlivnila obsah ujednání.
5.
Jisté nejasnosti může zakládat použité sousloví "základní podmínky". Pokud bychom mu totiž rozuměli v nxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxdními podmínkami" tak nelze rozumět ani podstatné náležitosti smlouvy, ani jakési základní obrysy smluvního vztahu: ty bývají určeny jednou ze stran x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxy naopak předmětem vyjednávání být mohou). Jde o to, že případné vyjednávání se týká toliko podmínek obchodních, nikoli již právních.
6.
Na adheznxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xodstatná většina smluvního textu je neměnná; to měli zřejmě autoři nešikovně zvolenou formulací na mysli, když chtěli překlenout rozpor mezi adhezní xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxt tuto domněnku by mělo být možno důkazem, že přistupující strana měla skutečnou příležitost obsah smluvních podmínek ovlivnit. Neznamená to tedy, že xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxiduálního projednání", jak je zná evropská směrnice.
8.
Je zřejmě užitečné připomenout, že adhezní smlouvy a adhezní
klauzule
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx, pojistné smlouvy, smlouvy o odběru energie, smlouvy s telefonními operátory apod.).
(Odkaz na podmínky neobsažené ve smlouvě)
pxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxx x xxxx xxxt. 1 "Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy." Jde o obecné ustaxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxipojeny k nabídce nebo musejí být stranám známy. Zde zkoumané ustanovení je speciální úpravou pro adhezní smlouvy. Oproti citovanému § 1751 odst. 1 muxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx tak, že musí být slabší strana seznámena s obsahem obchodních podmínek (pravým významem odkazu je význam toho, na co se odkazuje), nebo postačí seznámix xx x xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx zdá být neživotné, neboť nebývá technicky proveditelné, aby se takové obsáhlé informace slabší straně dostalo, na druhé straně se setkáváme stále časxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxoť úprava obchodních podmínek počítá v § 1753 s tím, že se přistupující strana s podmínkami neseznámí a poskytuje jí pro tento případ ochranu (další ochxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx
3.
Splnění podmínky se silnější strana nejčastěji bude pokoušet zajistit tak, že slabší strana podepíše prohlášení o takovém seznámení. To ovšem nxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxtu pochopitelně takový cíl naplněn být nemůže. Bude proto nutno s přihlédnutím ke všem okolnostem (např. i formulace a typografie takového prohlášenxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xstanovení:
(Obtížně čitelné, nesrozumitelné a nevýhodné doložky)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Roxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x x xxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx vznikat o ustanovení prvého odstavce pochybnosti. Jestliže jde o doložku nečitelnou nebo nesrozumitelnou, měla by být neplatná, protože není pochyb x xxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xx xesrozumitelnost rovněž důvodem nicotnosti, nelze-li smysl zjistit výkladem. I kdybychom toto ustanovení chápali jako ochranné vůči slabší straně, xxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx resp. přinejmenším absolutní neplatnosti pro absenci vůle. Ve skutečnosti by ovšem totéž bylo možno říci o celé adhezní smlouvě: vždyť zde počítáme s txxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxsahu vyjednávat nemůže); často to dokonce bude možno snadno prokázat okolnostmi uzavření smlouvy (např. podpis rozsáhlé smlouvy na přepážce, kde jedxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx obsahem xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxrovolně nechala na druhé straně, aby tuto obecnou představu naplnila konkrétním obsahem.
2.
Takový paušální souhlas ovšem implikuje poctivost sxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xterá poctivě připravena nebyla.
3.
I při poctivé přípravě smlouvy se v ní mohou objevit
klauzule
pro druhou stranu nevýhodné. Samotná prostá nevýxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx platnosti takového ustanovení. Proto požadujeme ještě další indicii nepoctivosti, kterou je fakt, že se autor dokumentu pokusil ustanovení skrýt tyxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx čitelnosti doložky samotné, ale celého textu, ve kterém je doložka ukryta: přistupující strana totiž nebude dopředu vědět, na kterou doložku se má pro xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxky značně zpřísněny, neboť přečtení a porozumění celému dokumentu bývá podstatně náročnější než v případě konkrétního ustanovení.
5.
Osobou průxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xlánku). Podrobněji viz výklad k § 4 ve svazku I tohoto komentáře.
K odst. 2
6.
Neplatnost je tu zakotvena jenom pro případ "zvlášť nevýhodné" doložxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxérium jejího ukrytí nečitelností či nesrozumitelností jako v odstavci prvém. Zvláštní nevýhodnost je znakem, se kterým se setkáváme také v definici zxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxprospěch slabší strany. To nám umožňuje využít judikaturu SDEU a členských států, jež se k tomuto pojmu rozvinula.
7.
Sankcí za nevýhodnost doložkx xx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x x xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxtanovení, z čehož vyplyne relativní povaha neplatnosti, jíž se může dovolat jenom slabší xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxovení ve spotřebitelských smlouvách, která mají zneužívající povahu ve smyslu § 1813, jsou, zdá se, plně subsumovatelná i pod § 1800 odst. 2. Následkem xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx termín "nepřihlíží" je užit v § 554 pro nicotnost, může sloužit právě § 1815 jako argument, že o nicotnost nejde, neboť tu máme jakousi modifikovanou rxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
x xxxx takového samozřejmě v případě nicotnosti nepřichází v úvahu.
8.
Překrytí mezi § 1800 a 1813 není jistě z legislativně technického hlediska žádoxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxní režim podnikatelů)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Vxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxuhá věta však značně posunuje dopad celé úpravy. Znamená především, že uvedená ustanovení mají zásadně být pro vztahy mezi podnikateli
dispozitivní
. xx xx xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxtem smlouvy. Proto ani na odchylku od zákonné úpravy nemůžeme hledět jako na odchylku svobodně sjednanou a tedy hodnou respektování (ostatně téměř kažxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxně). Pokud bychom přijali text komentovaného ustanovení tak, jak je formulován, byl by účinek úpravy pro vztahy mezi podnikateli jediný: první zneužíxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxel připravující smlouvu vyloučit ochranu, aniž naplní skutkovou podstatu § 1800 odst. 2. Takovéto vyloučení citovaného ustanovení by jím samým tudíž xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxními smlouvami. Právě proto má takováto obecná úprava smysl. Pokud bychom je nechtěli chránit, bývalo by stačilo omezit úpravu na smlouvy spotřebitelxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxlas nezahrnutý do adhezní smlouvy samotné, ale individuálně projednaný. Je ovšem sotva představitelné, že by na něco takového nějaký podnikatel přisxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xhola zbytečné, neboť takové doložky stejně nebudou vůči přistupující straně účinné vzhledem k ustanovení § 1753 (ustanovení obchodních podmínek, kxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xdtržena nejen od úpravy obchodních podmínek, ale i od ustanovení o spotřebitelských smlouvách, která jsou jenom zvláštní úpravou téhož. Vložení mezi xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xmatku nutícího uživatele, aby si všechny tyto bizarnosti vryl do paměti jako české kuriozity, má-li se v zákoně orientovat.
7.
Jestliže nahlédnemx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxl na jednom místě pro spotřebitele i další subjekty. Termín "spotřebitel" pro označení strany vůbec neužívá, takže úprava je zobecněna. Provedl tudíž xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx směrnicí, což v našem občanském zákoníku postrádáme, a i tím porušujeme své povinnosti členského státu EU. Je sice pravda, že § 3015 transpozici zmiňuxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxedpise takového rozsahu zcela ztrácí význam. Směrnice 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitele mezi uvedenými směrnicemi chybí. Tranxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxovat.
Úroky
(Výše úroků)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxu výši úroků ujednat s tím, že není-li jiné dohody, týká se výše úroků ročního období. Dále se navrhuje stanovit, v jaké měně a v jaké době mají být úroky plaxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xlužníka více, než sama jistina. Jde o projev staré právní zásady zakazující věřiteli, aby pozdržel vymáhání dluhu až do doby, kdy úroky přerostou hlavnx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxch a dosud nezaplacených (
anatocismus
), některé zahraniční právní úpravy je po vzoru římského práva zakazují, jiné je výslovně připouštějí, další o nxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx bude-li dlužník v prodlení s placením běžných úroků, tyto přirostou k jistině a budou se úročit společně s ní. Zvláštní význam má návrh normativního praxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xoskytnutí náhrady. Nástup navrženého právního pravidla se výslovně váže na pohledávku z protiprávního činu; je tedy vyloučeno je uplatnit pro mimosmxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxx jenom dispozitivnost právní úpravy úroků. Tato věta se zdá určovat i povahu úpravy úroků, která by stála mimo občanský zákoník. To nelze ovšem interprexxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xe možné jenom vyvodit, že bez zvláštní dohody povinnost platit úroky nevzniká, že ovšem lze sjednat povinnost úroky platit, aniž by byla zároveň určena xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxtazích zakotvuje povinnost platit úroky zákon (např. § 2254 hovořící o "zákonné sazbě" úroku). V dosud účinných kodifikacích byla úprava úroku upravxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx. naopak ustanovení o úvěrové smlouvě výši úroků neupravuje (§ 2395 a násl.) a i zde tedy použijeme obecný § 1802.
2.
Úroky z prodlení byly pro vztahx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxci 2000/35/ES). Ustanovení § 351 obch. zák. o odstoupení odkazovalo právě na § 502 obch. zák. již zmíněný.
3.
Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. úrxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxli, avšak pokud jde o výši úroku, odkazoval na opatření podle zvláštních předpisů.
4.
Od úpravy úroku, která je bezesporu velmi potřebná a užitečnáx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx občanském zákoníku jde o § 1970 odkazující na úpravu ve vládním xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xravidlo bude dostatečným vodítkem. Obvyklé úroky bude nutno zjišťovat interpretací, která může být nesnadná. Použité kritérium, které bylo převzatx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx zato se ale velmi liší (dnes např. v rozmezí cca 2 až 25%) podle solventnosti dlužníka, poskytnutého zajištění, objemu, délky a účelu úvěru. Nezbývá nám xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx jinak musel vzít v bance. Budeme proto zkoumat, jaké by byly obvyklé úroky úvěru poskytnutého takovému dlužníkovi v situaci analogické (zejména z pohlxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxokovou sazbu centrální banky.
(Úročené období)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Prxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx zvyklostmi a jeho výslovná formulace může být jenom k užitku. Problematiku spotřebitelského úvěru, kdy uvedení sazby úroků za kratší dobu bývá cestou xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxebitele o roční sazbě a nedodržení této povinnosti sankcionuje náš zákon právě tím, že v takovém případě vznikne podnikateli právo na úrok jenom ve výši xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx neplatná.
xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxlad:
O tomto pravidle je možno říci totéž, co bylo řečeno k § 1803. Na druhé straně je pravda, že měna, v níž se plní peněžitý závazek (jistina), není v občxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxení, bude ve vnitrostátních vztazích platit, že se jistina platí v české měně. Zkoumané ustanovení k tomuto spíše implicitnímu ustanovení doplňuje, žx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx Jedinými úpravami týkajícími se měny jsou ustanovení o některých smluvních typech, a to o zápůjčce (§ 2391), o úvěrové smlouvě (§ 2396) a o smlouvě o účtu xx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxlatnost úroků, ztráta práva na úroky)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxačně o otázku plnění závazku.
xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxdlení. Nová úprava pravidlo zobecňuje, což ze srovnávacího hlediska není neobvyklé. Vzniká ovšem otázka, zda se má ustanovení vztáhnout i na úroky z prxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxe ono "otálení bez rozumného důvodu" s uplatněním práva; z toho plyne, že může jít jen o situace, kdy věřitel již právo uplatnit může, kdy tedy buď již je úrxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxm návrhu na soudní určení času plnění dle § 1960). "Rozumným důvodem" pro otálení pak bude zejména ujišťování dlužníka o brzkém zapravení závazku atp.
xx
xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x prodlení. Stejně tak budeme muset do limitu započíst i tzv. smluvní pokuty, jež svou povahou jsou ve skutečnosti úroky, tj. přímo závisí na čase a výši dlxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxem. V takovém případě se může dostat do prodlení věřitele (§ 1975 a 1976), což je okolnost bránící vzniku prodlení dlužníka. Po tuto dobu nemohou ani nabxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xěj výhodné. Jde však o jednání v rozporu s principem dobré víry.
(Úroky z úroků)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Roxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxnostní povahy však platí pravidlo opačné, tzn. že právo na úroky z úroků vzniká vždy, avšak nikoli od okamžiku vzniku práva z odpovědnosti (to vznikne poxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxvní čin"), tedy nikoli porušení smlouvy; právním důvodem kontraktní odpovědnosti totiž je vedle porušení smlouvy také sama tato smlouva; proto bývajx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxpovědnosti kontraktní je na stranách, aby si případně úročení úroků z prodlení sjednaly. Nebude-li tedy pohledávka u soudu uplatněna, právo na úroky z xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx ke kterému okamžiku úroky kapitalizovat. Pomůže nám tu analogická aplikace § 1805 odst. 1 (přímo toto ustanovení aplikovat nelze, neboť úrok z prodlexx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxt ročně pozadu.
3.
Anatocismus
tak v rekodifikovaném českém právu nejen není zakázán, ale je výslovně dovolen.
Záloha
prof. Jxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
Navrhuje se převzít § 498 platného občanského zákoníku o záloze. Jde sice o ustanovení v mezinárodním srovnání ojedinělé, ale zdejší praktické kruxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxozího ustanovení. Ustanovení § 498 zák. č. 40/1964 Sb. znělo: "Na to, co bylo dáno před uzavřením smlouvy některým účastníkem, hledí se jako na zálohu.x
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xřínosem. Z důvodové zprávy je zřejmé, že převzetí zřejmě nebylo iniciováno zpracovatelem předlohy. V obecném zákoníku občanském jeho zdroj nenaleznxxx x xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xi proto považovat za součást úpravy splnění (nelze plnit závazek dosud nevzniklý). Chybí-li přitom v okamžiku poskytnutí zálohy právní důvod (s tím se xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x xxávního hlediska takové plnění uznávají a činí z něj plnění právně důvodné.
2.
Konstrukce obsažená v našem § 1807 je přesto z hlediska logiky i právnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxsto být bezpochyby již jakési srozumění mezi stranami třeba bezformální, které motivuje k takovému plnění. To znamená, že vždy je nutně plněno na záklaxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxijali-li bychom, že bylo skutečně plněno bez jakékoli dohody - o fikci dohody. V takovém případě by však byla předchozí formulace v občanském zákoníku čx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxíl od úpravy zálohy je vázán na dohodu (ujednání); to ovšem neznamená, že by i záloha nemohla být poskytnuta na základě ujednání a koneckonců tu vždy nějaxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx možné jej předat i před jejím uzavřením. V úpravě zálohy i závdavku je prvek retroaktivity smlouvy. Buď je možno konstruovat poskytnutí zálohy, nebo záxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxzít do svého textu (obsahu), nebo jde skutečně o retroaktivní smluvní ujednání, resp.
dispozitivní
úpravu v případě zálohy. Prvá varianta je však sprxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx až dodatečně.
4.
V důsledku toho, že občanský zákoník xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xozdíly mezi nimi, má-li mít taková rozdvojená úprava nějaký rozumný smysl.
5.
V případě, kde je něco plněno před uzavřením smlouvy, aniž je cokoli pxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xudikatury vyplývá, že plnění nemusí být peněžité. Toto rozšíření znamená, že ustanovení o záloze lze použít na přípravné práce uskutečněné zhotovitexxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxá smlouva uzavřena, stává se plnění bezdůvodným obohacením, plněním bez právního důvodu. V občanském zákoníku s takovou situací výslovně počítá § 299x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xpočívá v tom, že záloha neplní sankční funkci: pokud smlouva nebude uzavřena, bude příjemce povinen zálohu vrátit, a také po uzavření smlouvy se na záloxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xmlouvy nedoplatil zbytek ceny a druhá strana by odstoupila od smlouvy, musela by zálohu vrátit). Naopak závdavek při nesplnění takto zajištěného závaxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx, nikoli před uzavřením smlouvy. Týká se však kupní smlouvy a je skutečnou splátkou části ceny, nezahrnuje tudíž nepeněžité plnění. V případě pochybnoxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxk), což znamená, že každá ze stran může od závazku odstoupit s tím, že poskytující v tom případě ztratí toto plnění a příjemce je musí vrátit ve dvojnásobnx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxávané plnění, jestliže se na tom dlužník s věřitelem (budoucí dlužník s budoucím věřitelem) dohodnou. Režim ustanovení § 498 obč. zák., formulujícího xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxohu, však zákon vztahuje pouze na plnění týkající se budoucí smlouvy, nikoli na plnění poskytované z jiného právního důvodu.
II. Ustanovení čl. 1 § 40 oxxxx x xxxxx xxxx x xx xxxxxx xx x xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxovení § 498 obč. zák., podle kterého na to, co bylo dáno před uzavřením smlouvy některým účastníkem, se hledí jako na zálohu, lze aplikovat jen tehdy, pokxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxžovat i příslib budoucího úplatného nájmu.
(NS 29 Cdo 2191/1999)
Z literatury:
1. Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol.: Občanský zákoníkx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx
xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxx
(Sjednání závdavku jako potvrzení smlouvy a jistota)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxut (
arrha
, Angeld, Draufgabe, Draufgeld) zahrnutý v mnoha standardních úpravách - např. v rakouském občanském zákoníku v § 908 a 909, v německém, v § 336 x xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxvnostenských a farmářských kruzích. Závdavek má tři hlavní funkce. Předně je to funkce důkazní: byl-li závdavek dán, potvrzuje se tím, že smlouva byla xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxrá-li uzavření smlouvy, musí dokázat, že smlouva xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxa, že dluh bude splněn; věřitel si tedy může závdavek podržet až do splnění dluhu. Konečně je to funkce penální: nesplní-li smlouvu strana, která dala záxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxě věrná, dvojnásobek závdavku. Tato funkce závdavku se zesiluje, dají-li si strany závdavek vzájemně. Penální funkce závazku však přichází v úvahu jex xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xáloze i o závdavku jsou ovšem - stejně jako většina ustanovení v této části zákona -
dispozitivní
povahy a nebrání jinému ujednání stran.
Výklad:
1x
xxxxxxxx x
xxxxx
x xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxx xx xx xxx xxx xxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxeděti, vyjímaj[e] případ zvláštní úmluvy, jen jako na znamení, že smlouva byla uzavřena, nebo jako na jistotu, že smlouva bude splněna, a nazývá se to záxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxu částku závdavku, jejž dala. Nechce-li však se tím spokojiti, může žádati za splnění nebo, není-li to již možno, za náhradu."
2.
Jak původní, tak soxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxlouvy a které plní zajišťovací funkci. I zde je ovšem určitý časový posun, protože občanský zákoník mluví o tom, co je plněno "nejpozději při uzavření sxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx problematický, evidentně ale dovolený. Konstrukce ostatně bude méně problematická než v případě zálohy, neboť se tu hovoří o "ujednání" závdavku; půxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xdstavci vyjádřena nepřesně z toho hlediska, že jde o zajištění oboustranné, nikoli jenom ze strany plnícího, jak vyplývá i z druhého odstavce, jehož rexxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxnění. Při porušení však závdavek zůstane příjemci, pokud povinnost porušil poskytovatel. Poruší-li povinnost příjemce, musí závdavek vrátit a poskxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxli možné, náhradu škody. Zdálo by se tak, že se v závdavku zároveň skrývá i odstupné. Jde ovšem jen o nepozornou redakci, jak je nejlépe patrno z navazujícxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx xxistujících právech a povinnostech smluvních stran.
5.
Druhá věta druhého odstavce je ovšem formulována vadně i ve svém úvodu. Na místo "Dala-li taxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xx xyl-li závazek porušen z příčiny na straně příjemce závdavku, má poskytovatel závdavku právo nejen na jeho vrácení, ale i na poskytnutí stejné částky naxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxci odpovědnosti za smluvní závazky, včetně liberace vyšší mocí.
7.
Pokud důvodová zpráva poukazuje na švýcarský obligační
kodex
, je pravda, že jexx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xx xxx xa potvrzení uzavření smlouvy a ne jako odstupné." Podle druhého odstavce téhož článku nevyplývá-li z místních zvyklostí nebo z dohody něco jiného, tenx xxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxkoli jen při nesplnění závazku druhou stranou. V citovaném ustanovení je tak oslaben sankční prvek, který, jak jsme viděli, v občanském zákoníku tvoří xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxavkem a odstupným, nikoli mezi zálohou a závdavkem, jako zákonodárce český. To jenom posiluje dojem, že postavení těchto dvou úprav velmi různého půvoxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx ovšem také vyplývá, že v praxi se (z důvodu absence jasné dohody) bude asi častěji uplatňovat ustanovení o záloze než o závdavku, přestože závdavek je prxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxvá,
DrSc.
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxxxxxx xxx závdavek a bylo-li spolu vymíněno oprávnění odstoupiti, aniž bylo určeno zvláštní odstupné, jest pokládati závdavek za odstupné. Při odstoupení tedx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x dohodou o poskytnutí odstupného (§ 1992). Jestliže by však v konkrétní smlouvě došlo ke kumulaci závdavku a práva odstoupit, aniž bylo dohodnuto odstuxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxkem plnění nebo náhrady škody tak odpadne.
Díl 4
Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem
Oddíl 1
Obecná ustanovení
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
Výraz "spotřebitelská smlouva" je pojmem zavedeným do našeho občanského práva novelou občanského zákoníku xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx však není správný, protože se nemíní označit smluvní typ - srov. české výrazy "kupní smlouva", "pracovní smlouva", "příkazní smlouva" nebo "darovací xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx x xzv. spotřebitelská smlouva se týká kteréhokoli smluvního typu a také nepojmenovaných smluv jako je např. leasing, xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxní strana je v tomto označení implicitně obsažen vzhledem k pojmovému vymezení spotřebitele v obecné části. Obdobně při označení těchto smluv postupuxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxpulati con i consumatori) a některé další jazyky. Označení těchto smluv jako smluv uzavíraných se spotřebitelem je v češtině teoreticky přesné obsahu xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxní vymýtit výraz "spotřebitelská smlouva" z textu zákona a ani z běžného jazyka, kde se vžil, neboť taková snaha by byla zjevně neúspěšná. Návrh tedy oznxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxitelské. Legislativní zkratkou se tedy zavádí zjednodušené označení, kterým se však nenazývá právní pojem, ale jedná se o zkrácené vyjádření usnadňuxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x. 367/2000 Sb. postupně doplňována a zpřesňována. Ustanovení o ochraně spotřebitele také reflektují novou směrnici 2011/83/EU o právech spotřebixxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Úprava ochrany spotřebitele v novém občanském zákoníku rovněž usiluje o přehlednější systematické uspořádání právních pravidel o ochraně spotřxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxí platného zákona vyskytly v praxi.
Výklad:
1.
Díl 4 je věnován úpravě spotřebitelských smluv. Přestože úprava čerpá zčásti ze zák. č. 40/1964 Sb.x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xýznamnější, jednak směrnice o distančních smlouvách a smlouvách uzavíraných mimo obchodní prostory (provozovnu) byly nahrazeny novou směrnicí 201xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxedchůdkyněmi této směrnice, je tak ještě méně
relevantní
.
2.
V důvodové zprávě se znovu setkáváme s překvapivým stanoviskem, podle něhož jakákolx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx ale také např. úplatné smlouvy, písemné smlouvy,
aleatorní smlouvy
apod. jsou zavrženy jako vadné. Takové umělé omezování odborného výraziva však nxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x písemné formě. Konstrukci legislativní zkratky proto považujeme za zbytečnou.
3.
Odkaz na transponované směrnice, který je členský stát povinex xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xterá ustanovení kodexu se má jednat a ve vztahu ke kterým konkrétním směrnicím, a vedle toho vůbec neuvádí právě onu směrnici, kterou na výše citovaném mxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xměrnic provádí občanský zákoník. Při počtu 3080 ustanovení není takovýto údaj příliš užitečný.
4.
I kdybychom odpoutání úpravy od konkrétních smxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxně ztěžuje interpretační práci nejenom Evropské komisi, ale každému uživateli zákona. Musíme totiž vidět souvislost s principem přednosti unijního xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxá, protože v případě nesouladu musíme postupovat (a stejně tak soud) podle směrnice.
5.
Pojmové vymezení spotřebitelských smluv je dáno jejich suxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná." V citované větě zůstala stopa předchozích verzx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxko fyzická osoba jednající mimo rámec své nezávislé výdělečné nebo podnikatelské činnosti (srov. rozhodnutí SDEU C-541/99 Cape Snc.).
6.
Podnikxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xe záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele." Následující odstavec právě citovanéxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxuvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxno, protože uvedení obchodní a výrobní činnosti a vedle toho činností obdobných záměr autora spíše zamlžuje. Bylo by stačilo říci, že to platí i v případx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx má dvojí odlišný význam v různých kontextech, což jistě není vhodné terminologické řešení. Bylo zmíněno, že BGB může vyvolat podobný dojem, protože txxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx x xGB).
8.
Směrnice 2011/83/EU nepoužívá termín "podnikatel", ale termín "profesionál", jehož definuje jako právnickou nebo fyzickou osobu veřexxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxdní, průmyslové, řemeslné činnosti nebo svobodného povolání, pokud jde o smlouvy, jichž se týká tato směrnice. Přestože ziskový motiv ve vymezení lze
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xlohu právní povaha jednající osoby (soukromoprávní nebo veřejnoprávní) a žádnou úlohu nehraje ani konstrukce zástupčích vztahů. Znamená to, že úpraxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxonizace nemá být úprava zastoupení, jejíž harmonizaci si členské státy nepřály. Tentýž bod výslovně upozorňuje, že vymezení profesionála se má vztahxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx pro účely ochrany spotřebitele. Oproti obecnému vymezení podnikatele v § 420 odst. 1 má v druhém odstavci jít o rozšíření do veřejného sektoru a na zástxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxximu. Může být dost obtížné v některých případech říci, která další ustanovení se na tyto smlouvy použijí, protože díl o spotřebitelských smlouvách zdaxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xřípadech velmi blízké záležitosti, jakými se zabývá i tento zvláštní díl. Tak např. úprava zneužití práva, nepřiměřeného zkrácení nebo adhezních smlxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxslosti s tím, že přísnější národní úpravu některé směrnice připouštějí, jiné však nikoli. Dále je nutno vzít v úvahu, že zde zkoumaný díl je jenom výsečí xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xsou v zákoně o ochraně spotřebitele, zákonech o podnikání na kapitálovém trhu a o kolektivním investování atd.) a především občanský zákoník neuprxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxy prodaných výrobků, která je determinována významnou směrnicí, je umístěna do rámce ustanovení o kupní smlouvě, úpravy prodeje v obchodě (shodně s přxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxré jsou ve spotřebitelském právu mimořádně důležité, má-li být efektivní. Dodejme, že určité prvky spotřebitelského práva jsou obsaženy i v přímo aplxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx neoslabila roztříštěnost spotřebitelského práva. V některých zemích narůstající objem spotřebitelského práva vyústil v jeho kodifikaci a i u nás by xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxčně reprezentativní povahu.
Související ustanovení:
(Předsmluvní informace)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxkerá sdělení vůči němu podnikatel učinil jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Právní pravidlo se přejímá zejména z čl. 5 směrnicx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x této souvislosti na paměti, že jde o jiný právní požadavek, než jaký právní úprava spojuje s určitostí a srozumitelností projevu vůle a také s odlišnými xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxán. Nedostane-li se mu jasných a srozumitelných sdělení navrhovaným způsobem, není následkem neplatnost, nýbrž může jít [o] porušení informační povxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x x xxx xxxxxvě provádějí čl. 5 odst. 1, když rozvádějí, jaké konkrétní informace musí podnikatel xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x x x
xx
xx x xxxx xx xxxxxxxnováno ustanovení nové směrnice 2011/83/EU (dále jen "směrnice"). To znamená, že v tomto případě nejde o převzetí z předchozího občanského zákoníkux xxx x xxxxx xxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx řečeno, do textu zákona (srov. např. čl. 28 směrnice). Důvodová zpráva není z hlediska našich povinností vůči EU
relevantní
. Transpozice však není bez xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxnice stanoví pravidla týkající se informací, jež mají být poskytovány v případě smluv uzavřených na dálku, smluv uzavřených mimo obchodní prostory a sxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx je, nebo není aplikovatelná, v čl. 3. Tak se zejména má použít i na smluvní dodávky vody, elektřiny, plynu a tepla. Úprava v citované směrnici je subsidiáxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxistické cesty a další smlouvy, které jsou předmětem zvláštních úprav.
4.
Zkoumané ustanovení § 1811 proto v tomto směru sahá podstatně dále než úpxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxenským státům, aby zachovaly dosavadní úpravu, jestliže se netýká předmětu směrnice, nebo aby úpravu směrnice rozšířily i za hranice jí vymezeného přxxxxxx xxxx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxlku nebo mimo provozovnu podnikatele, pro ty obsahuje zvláštní úpravu informační povinnosti čl. 6 směrnice. Autoři se zjevně domnívali, že čl. 6 jen zbxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx povinnosti v § 1811 pro všechny spotřebitelské smlouvy a poté již jen další položky doplnit pro smlouvy distanční v § 1820. Skutečnost je ovšem jiná. Jexxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx x x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxměrně není uvedena výjimka pro případy, kdy informace vyplývá z okolností, ani pro záležitosti xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xl. 6 se budeme zabývat v souvislosti s § 1820, 1824 a 1828.
6.
Podle preambule směrnice (bod 12) je třeba pravidlo doplnit o speciální úpravy obsaženx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xlektronického obchodu.
7.
V souladu se směrnicí je informační povinnost podmíněna tím, že má jít o údaje, které nejsou zřejmé ze souvislostí. Dalšx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx povinnost do "dostatečného předstihu před uzavřením smlouvy" nebo předtím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku. Směrnice stanoví povinnost přex xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxormace poskytnuta, jako jazyk, ve kterém bude uzavřena smlouva. Směrnice v tomto směru nechává členským státům volnost (bod 15 preambule jasně říká, žx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxat (uzavírat smlouvu) může spotřebitel toliko v jazyce, kterému rozumí.
9.
Výčet informací, které mají být poskytnuty:
Článek 5 pod písm. a) požaxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx x xxaje o předmětu plnění. V § 1811 nalézáme obdobný požadavek až pod písm. b). Písmeno a) zahrnuje identifikaci dodavatele. Tu směrnice ukládá naopak pod xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxnucující ve způsobu identifikace. Jestliže směrnice obsahuje slovo "například", česká úprava udává totožnost, telefonní číslo, elektronickou adrxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxmu znění požaduje uvést "celkovou cenu zboží nebo služeb včetně daní, nebo pokud z povahy zboží nebo služeb vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové dodatečné poplatky". Tak způsob výpočtu je podle směrnice přípustný, jenom pokud z povahy předmětu vyxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx v souladu se směrnicí jako náklady dopravy, dodání, poštovné. x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xpozornění, že další poplatky mohou být účtovány. Písm. e) ve zkoumaném ustanovení však ukazuje, že zpřísnění zřejmě nebylo záměrem, protože tu jsou zvxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx níž se obchodník zavazuje dodat zboží nebo poskytnout službu, a obchodníkovy podmínky vyřizování reklamací a stížností". Slovo "případně" není vyjáxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxňuje pod stejným písmenem jenom způsob platby a způsob dodání nebo plnění. Chybí tu zmínka o reklamačních podmínkách a rovněž o dodací lhůtě. Toto opomixxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xkromě připomenutí existence zákonné záruky za soulad zboží se smlouvou i existenci a podmínky případného poprodejního servisu a obchodních záruk". Pxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx písm. f), které mluví o právech z vadného plnění a právech ze záruky, což lze akceptovat.
Písmeno f) směrnice ukládá uvést "případně dobu platnosti smlxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxbudeme chápat jako fakultativnost, ale jako odvolání se na povahu smlouvy. Ve všech případech, kdy je smlouva uzavírána na delší dobu, musí být uvedena xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xotřebný.
Také ustanovení písm. g) směrnice je uvedeno stejným slovem: "případně funkčnost digitálního obsahu, včetně příslušných technických ochxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxže povinnost podle písm. h) se uplatní bezesporu jenom v případech, kdy to bude v souladu s povahou závazku.
Posledním písmenem tohoto ustanovení směrxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxkovi známy nebo o nichž lze rozumně očekávat, že by mu měly být známy." Transpozicí citovaného písm. h) je písm. i) § 1811 odst. 2 nahrazující "interoperxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xyjádřená slovem "případně", což snižuje legislativní přesnost, protože jde o ustanovení, jež se neuplatní bezvýjimečně, ale jenom v závislosti na poxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxustit neznamená zvýšení kvality úpravy. Povinnost výkladu konformního s unijním právem nás k interpretačnímu doplnění transpozice stejně dovede.
xxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxdávkách viz níže v souvislosti s § 1820). To ovšem nevadí, neboť ustanovení se vztahuje obecně na všechny spotřebitelské smlouvy a tedy i na tyto smlouvy xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxi stanoví, jak již bylo zmíněno, že úprava platí také pro dodávky vody, plynu, elektřiny, jestliže nejsou poskytovány v předem určených množstvích, a rxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxní neobsahuje, musí být však interpretován dostatečně široce, aby i tyto dodávky byly povinnostmi podle § 1811 kryty.
13.
Významný je třetí odstaxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx bezprostředně po okamžiku jejich uzavření" a jejž český zákonodárce transponoval do odstavce 3, písm. a) zkoumaného § 1811. Směrnice deklaruje tuto čxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxnnosti i ve vztahu k takovýmto běžně uzavíraným smlouvám by obchodní vztahy velmi zatěžovalo. Na druhé straně je dost obtížné říci, kde hranice "každodxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxě a smlouvy o dílo. Už např. nákup hodnotnějšího předmětu pro domácnost, jakým je lednička, pračka, vysavač apod., nemá povahu záležitosti "každodennxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx, že směrnice se vztahuje také na smlouvy "digitálního obsahu, který není poskytnut na hmotném nosiči", zatímco občanský zákoník říká, že se § 1811 odsxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xx xx ovšem chyba: opačné pravidlo (než to ve směrnici uvedené) totiž platit nemá.
15.
Jestliže totiž směrnice říká, že se úprava vztáhne na digitální obxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxová výjimka postrádala jakýkoli smysl (obzvlášť máme-li pro digitální obsah zakotveny zvláštní informační povinnosti), o její neexistenci dobře svxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxh ustanovení směrnice). Vyloučit z dosahu nic nechtěl. Naše výjimka je tak v přímém rozporu se směrnicí; výklad konformní s unijním právem nás donutí ji xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx)
prof. JUDr.
Irena
Pelikánová,
DrSc.
JUDr.
Robert
Pelikán,
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2014.
Z důvodové zprávy:
Oxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xpůsobem příznivějším pro spotřebitele. Jde o zvláštní výhody přiznávané jen spotřebiteli; nemohou se jich tedy dovolávat ty osoby, které mají podle vxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x vyjadřuje donucující povahu ustanovení k ochraně spotřebitele. Ujednají-li si strany od nich odchylku, nepřihlíží se k ní. To znamená, že taková odchxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxčena. To platí i v případě, že nedojde k zvláštnímu ujednání, ale spotřebitel se jednostranně vzdá svého subjektivního práva přiznaného mu ustanoveníxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxé čl. 5 směrnice 93/13/EHS o zneužívajících klauzulích. V občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. bylo pravidlo obsaženo v § 55 odst. 3: "V pochybnostech o výxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxkoníku (zákon č. 93-949 z 26. července 1993) v jeho čl. L 133-2 odst. 2, podle něhož se v případě pochybnosti smluvní
klauzule
navržené profesionálem xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xormulují pravidlo příznivější
interpretace
pouze pro případ "pochybností". To se zdá být jiný okruh případů, než vymezují slova "lze-li obsah smlouxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx a násl. Pokud bychom setrvali na formulaci směrnice ("v pochybnostech"), pravidlo zakotvené v komentovaném ustanovení by tuto úpravu doplňovalo; taxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxma skutečná vůle jednajícího a ta byla také známa adresátovi právního jednání (nebo mu známa být mohla a musela). V tomto případě by nám obecná úprava uklxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x.
Domníváme se, že bezpečně zjištěná skutečná vůle stran musí mít v novém právu přednost. Proto proponujeme vyložit komentované ustanovení tak, že sixxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxonec jako ono "v pochybnostech" staré úpravy a transponované směrnice.
K odst. 2
6.
Přestože důvodová zpráva neříká, zda a ve vztahu k čemu se jedná x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxkud je rozhodné právo pro smlouvu právem členského státu, spotřebitelé se nesmí vzdát práv, která pro ně vyplývají z vnitrostátních právních předpisů xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxo: "V důsledku této volby však nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit, x xxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xmluvní podmínky, na jejichž základě pozbývají práva zaručená touto směrnicí přímo nebo nepřímo platnost nebo jsou omezena, nejsou pro spotřebitele zxxxxxxxx
xx