MN6959CZ

Právo imisí, právo cesty a další sousedské spory

§  ×
AA  
Viditelnost poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (14)
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xy mu v tom třetí osoby mohly překážet (§ 1012 věta prvá obč. zák.). Mezi vlastníky sousedních nebo i vzdálenějších pozemků však může dojít ke střetům při vxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx stavbám se zabývá skupina specifických právních norem, které vytvářejí soubor označený termínem "sousedské právo". Tato kniha se věnuje právě interxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxlad je rozčleněn do sedmi částí, z nichž první čtyři se zabývají poměrně složitým právním režimem imisí vznikajících při užívání pozemku a negativně ovxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxemku chrání před zvláštními protiprávními zásahy do jeho práv (§ 1015, § 1017 až 1020 a § 1027 obč. zák.). Následující část šestá řeší právní vztahy vyplxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx x x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxsti je pak pojednání o právu cesty (§ 1029 až 1036 obč. zák.).
Obecné omezení vlastnického práva k pozemku ve vztahu ke třetím osobám poskytuje § 1012 věxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxé činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Při výkladu práv a povinností mezi sousedy se však prvotně uplatní § 1013 a násl. xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxní jeho práva nelze domoci podle specifických ustanovení o sousedských právech. Smyslem "sousedských ustanovení" je ochrana co nejširšího okruhu prxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xěchto práv určena. Proto je namístě tyto normy vykládat systematicky a šířeji, než odpovídá jejich gramatickému znění.1)
Při výkladu ustanovení o sxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxáv druhých, nešikanovat xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx zák., že ochrana před zásahem do vlastnického práva souseda (držitele) se poskytuje jen v případě závažného rušení tohoto práva, pokud zákon v § 1013 a nxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxě zakázána bez ohledu na to, v jakém množství k ní dochází a zda skutečně vede k obtěžování souseda nebo zda opravdu omezuje obvyklé využívání pozemku.
xxxxx xxxx
xxxxx
x xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx0 do roku 2012 působil u Okresního soudu Plzeň-město, a to od roku 2008 jako jeho místopředseda. V současné době pracuje jako soudce Krajského soudu v Plzxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxu právu hmotnému i procesnímu.
Seznam použitých zkratek2)
I-----------------------I---------------------------------------------------xxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx     x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx         x
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx   x                                                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------------I
I lesní zákon           I zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění  I
I                       I některých zákonů (lesní zákon)                        I
I-----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx          x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxřích  I
I                       I a jejich činnosti (notářský řád)                      I
I-----------------------I-------------------------------------------------------I
I o. s. ř.              I zákxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx             x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xx xx xx              x xxxxxxký patent č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník I
I                       I občanský (německý všeobecný zákoník občanský)         I
I-----------------------I-------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx            x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx                x
x xxxxxxxx xxxxxxx      x                                                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------------------------------------I
I s. ř. s.              I zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní             I
I-----------------------I------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx        x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x          x
x                       x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xákon)                       I
I-----------------------I-------------------------------------------------------I
I vodní zákon           I zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o zxxxx xxxxxxxxx   x
x                       x xxxxxx xxxxxx xxxxxx                                  x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx   x
x                       x xxxxxxxxx xxxxx                                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------------I
I zák. č. 40/1964 Sb.,  I zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník                I
I občanský zákoník č.   I                                                       I
I 40/1964 Sb.           I                                                       I
I----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx x xxxxxxxxx      x xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxcích        I
I komunikacích          I                                                       I
I-----------------------I-------------------------------------------------------I
I zák. o soudních       I zákon č. 549/1xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx          x
x xxxxxxxxxx            x                                                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxtenský zákon    I zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání      I
I                       I (živnostenský zákon)                                  I
I-----------------------I--------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xebo v užším smyslu. V
širším smyslu
je imisí jakýkoliv účinek existence věci nebo jejího užívání, který se projeví škodlivým způsobem na cizí věci nebo xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxerý užitek ze své věci, ať již vznikl cílenou činností nebo náhodou (§ 1012 věta prvá obč. zák.), a na straně druhé musí objektivně (bez zřetele na vlastní xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxuhá obč. zák., dříve § 127 odst. 1 věta prvá zák. č. 40/1964 Sb.).
Termín
"imise"
však můžeme vnímat i v
užším smyslu
jako pronikání odpadu, vody, kouřxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xmyslu je jen pronikání produktů věci nebo jejího užívání na cizí pozemek. Imisí v tomto pojetí nejsou jiné negativní vlivy věci. Pokud vnímáme termín "ixxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx ximo rámec imisí.
Poznámka
Provedení stavebních úprav na pozemku, které vedou k destabilizaci sousedního pozemku, není podle nynějšího občanskxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx, který nemá původ v existenci nebo ve využívání sousedního pozemku, např. protiprávní skládka na cizím pozemku. Zásah do vlastnického práva, který nexx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx zákoník č. 40/1964 Sb. preferoval koncept imisí v širším smyslu (v podstatě jakýkoliv negativní vliv pozemku a jeho užívání byl upraven v jediném § 12x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxívější § 127 odst. 1 větu prvou zák. č. 40/1964 Sb.) a ustavuje jej jako zvláštní kategorii. Nepřebírá dřívější koncept imisí v širším smyslu, naopak přexxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xmise v užším smyslu dle § 1013 odst. 1 věty prvé obč. zák. (tedy pronikání odpadu, prachu, plynu, pachu, světla, stínu, hluku, otřesů a jiných obdobných xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxími ustanoveními jsou zejména § 1016 odst. 2, 3 obč. zák. (z něhož plyne, že také pronikání podrostů a převisů rostlin na sousední pozemek je protiprávnxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xůvodem" pro uplatnění požadavku nemusí být jen hrozba imise ve smyslu § 1013 odst. 1 obč. zák., ale třeba i odčerpávání živin ze sousedního pozemku) a § 10xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxse" v širším smyslu, který vede k zakotvení jediného obecného ustanovení upravujícího odpovědnost vlastníka za existenci věci, ani koncept "imise" v xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxích osob, není zjevně chybný. Pokud důvodová zpráva k § 1013 a násl. obč. zák. sděluje, že starý občanský zákoník "synkreticky směšoval různé normatixxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x důvodové zprávě pokládám za nepřiměřený i proto, že do právní úpravy normující sousedská práva nepatří jen ustanovení o odpovědnosti vlastníka za negxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xx x028 obč. xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx nutné údržby a obhospodařování sousední nemovitosti (§ 127 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb., nyní § 1021 a 1022 obč. zák.). Sousedské právo tedy zahrnuje dalxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xrávních norem, které upravují vztahy vlastníka a třetích osob při užívání věci a účinky existence věci na práva třetích osob. Ani občanský zákoník č. 4xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxnek existence věci nebo výsledek činnosti a případně i jako účinek vyplývající z nečinnosti vlastníka pozemku, který se projeví škodlivým způsobem na xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnost k odčinění specifických následků vlivu sousedního pozemku. Např. normoval, že odstranění podrostů a převisů prorůstajících ze sousedního pozexxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxního pozemku nebo stavby. Také stanovil, že imise prachem, kouřem, plyny, světlem, vibracemi apod. je protiprávní jen tehdy, když k ní dochází nad míru xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxou v § 127 odst. 1 větě prvé zák. č. 40/1964 Sb. Byly tedy jejím doplňkem a jejich výklady bylo třeba provést s ohledem na smysl této základní normy.
V souxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xiných osob (§ 1012 věta druhá obč. zák.), mezi obecným ustanovením o imisích v užším smyslu (§ 1013 odst. 1 obč. zák.) a mezi dílčími ustanoveními upravujxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xx x xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx soudy tuto novou rozvolněnost ve vztazích mezi jednotlivými ustanoveními upravujícími režim imisí v užším i v širším smyslu překlenou systematickým xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxy neměly rozhodovat v rozporu s již existujícími rozhodnutími správních orgánů, které povolily provoz zdroje imisí) poskytují
principiální základ pxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx
x
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx odpovědnost vlastníka věci za specifický negativní následek existence věci nastává i podle specifických xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xx xxxxxxala voda na jeho pozemek, je třeba žalobu zamítnout, pokud voda ze stavby sice stéká, ale v minimálním množství, takže stékání vody obtěžuje souseda zcexx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxekrytou) normu § 1012 obč. zák. s odůvodněním, že stékání vody na sousední pozemek nelze pokládat za škodlivý následek "nad míru přiměřenou poměrům" a xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxbo v širším smyslu, není možné některé imise v reálném smyslu pokládat i za imise ve smyslu právním. Tento fakt se projevuje ve dvou směrech.
-
Za prvé: xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxoskytují ochranu před veškerými reálnými imisemi, ale jen před imisemi v právním smyslu, tedy před imisemi, které jsou v místě a čase vnímány negativněx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxediska obvyklých společenských názorů, přičemž každý je povinen snášet imise z obyčejného, normálního užívání pozemku. (NS 22 Cdo 296/2011)
-
Za xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxslých fyzikálních jevů
či přírodních zákonitostí, zejména tzv. průchozí imise.
1.
Projevy přirozených vlastností věci a obvyklého způsobu xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxovědný. Je totiž přirozené, že existence nemovité věci se projevuje i v jejím okolí, aniž by to bylo možné přičíst jejímu vlastníku k tíži navzdory skutexxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x právním smyslu. Někteří autoři navíc uzavírají, že za imisi v právním smyslu nelze pokládat ani imisi z uměle vytvořené věci nebo z pozemku, která je s ohxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx využívá krbu k vytápění, pokud tak činí způsobem, který je s ohledem na existující společenské a technické poměry přiměřený a obvyklý.9)
Právě popsaxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x x xxx2 obč. zák. upravující nejobecnější povinnost vlastníka věci nerušit práva třetích osob. Z § 1012 věty druhé obč. zák. xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx společenských zvyklostech i míře technického rozvoje a prostředků, které může mít vlastník k dispozici, aby imisi zcela nebo zčásti zabránil. Do jistx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx vnímán jako přípustný nebo neškodný, tedy není imisí, kterou by bylo možné postihnout bez ohledu na to, o jakou imisi se jedná (s výjimkou tzv. přímých imxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxou nebo za neškodnou, je imisí podle práva, avšak je právem tolerována, a je tedy nepostižitelná. Zda v konkrétním případě jde o "nepřiměřenou" imisi ve xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xrvé obč. zák. v případě imisí v tzv. užším smyslu, posoudí soud.
Ustanovení § 1012 věty druhé obč. zák. dále podává, že vlastník věci nesmí práva jinýxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx. Nicméně za "rušení" nelze pokládat následek, který vlastník věci nemůže ani v nejmenším ovlivnit. Tak je tomu u reálné imise spočívající v přirozenýcx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x 1019 odst. 1 větou druhou obč. zák.).
Negativní projev přirozených vlastností pozemku
na práva vlastníka sousedního pozemku proto zpravidla
není imxxx x xxxxxxx xxxxxx
x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxisemi v právním smyslu, i když je právo nepostihuje.
2.
Průchozí imise
Je otázka, jak právně vnímat reálné imise, které jen procházejí pozemek x xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx x problému uvádí,10) že imisí v právním smyslu není přirozené stékání dešťové vody, pokud vlastník pozemku neprovede regulaci přirozených odtokovýcx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxx xxxx
x xxxxx xxxled by bylo možné odůvodnit tím, že imisemi věci jsou jen ty vlivy věci na její okolí, které mají původ přímo v podstatě této věci nebo v činnosti, k níž na poxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx až na následující výjimečné situace.
Jde-li o průchozí imise, které vlastník může regulovat, mám za to, že se ve výjimečných případech může jednat o ixxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxch další osud, záleží na tom, zda je přiměřené místním poměrům, aby průchozí imise směřující na cizí pozemky reguloval tak, aby jejich negativní dopad xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xlochy (např. rybníka), aby zamezil konkrétnímu nárazovému a zjevně nepřiměřenému odtoku dešťové vody z rybníka na okolní pozemky. Např. za situace, kxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxosti, které zvyšují nebezpečí imisí
, které na pozemku sice nevznikly, ale posléze z něho odtékají. Dalším případem, kdy vlastník pozemku může odpovídxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxch negativní následek se tak zvyšuje (např. výše zmíněná dešťová voda, která způsobí rozlití rybníka).
Judikatura
(srov. s NS 22 Cdo 1244/2007)
Pxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxou vlastníkem pozemku. Režim § 1013 a násl. obč. zák. proto nedopadá ani na situaci, kdy vlastník pozemku neprávem odklonil vodní tok na sousední pozemxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxkého práva podle § 1012 obč. zák.
Režim průchozí imise spočívající v přirozeném stékání vody z větší části upravuje § 1019 obč. zák. Tomuto ustanoxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxa se neliší od výše uvedených principů, které musí být vlastní právnímu posouzení jakékoliv průchozí imise.
IV.
Hierarchie norem upravujících xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxiž rozeznává
"běžnou imisi", která se řídí § 1013 odst. 1 obč. zák.
, a vůči níž se soused může bránit výhradně žalobou o zdržení se imise. Imise upravené v § xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx
xxxxx xxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxemku, a
nepřímé imise
, jež jsou protiprávní za každých okolností.
Ochrany před "běžnými imisemi" nebo dokonce před jejich hrozbou se lze v zákonem spxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xousední stavby poskytuje žaloba o úpravu stavby tak, aby z ní nestékala voda nebo nepadal sníh či led (§ 1019 odst. 1 obč. zák.).
Ustanovení § 1013 odst. x x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx) nelze chránit žalobou na zdržení se imisí podle § 1013 odst. 1 obč. zák., ani specifickými žalobami na pozitivní konání (např. již zmíněný § 1019 odst. x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xx
xravidla vymezující případy a okruh osob, na které dopadají normy o imisích
Bez ohledu na to, o jaký typ imise jde, se aplikaci norem o imisích prosadí nxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx
x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxoba odlišná od vlastníka pozemku. Ustanovení § 1013 odst. 1 obč. zák. totiž zjevně vychází z předpokladu, že stavba je od 1.1.2014 součástí pozemku, a pxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxximovanou ve sporu z imise vlastník stavby, pokud právě jeho stavba produkuje imise.
J. Spáčil konstatuje, že právo na
ochranu před imisí
je třeba posxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxx a má za povinnost reálně zamezit.12) Tento závěr je třeba vyložit v kontextu zvláštní povahy imise. Např. u imise prachu nebo u náletu včel reálně nelze x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xousedově pozemku). Nicméně je jisté, že imise jako celek je v rozhodujícím množství produkována na konkrétním místě, a právě proto je přiměřené uzavříxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxdnost za imise
v právním smyslu (viz předchozí kapitola IV.) je
objektivní
odpovědností, bez zřetele na zavinění vlastníka pozemku. Tento fakt plyne x x xxxx xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xolní jednání vedoucí ke způsobení imise. Výjimečně imise může vzniknout i nečinností vlastníka pozemku, např. v případě přemnožení škůdců, hmyzu nebx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxnou k uplatnění nároku na ochranu před imisí je
nejen vlastník, ale i uživatel pozemku
, který je postižen imisí. Za imisi odpovídá (je pasivně legitimovxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxku - povede k dlouhodobému vyřešení imisní situace. Vlastník pozemku způsobujícího imise může být žalován jen tehdy, když má právní možnost imisi zabrxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx, který produkuje imisi nebo je imisí postižen (viz § 1013 odst. 1, § 1012 věta druhá obč. zák.). Stejným způsobem je třeba přistupovat x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxise již došlo ke způsobení
újmy
, je
povinen k její náhradě ten, kdo vlastnil pozemek původu imise v době vzniku újmy
. Újma na pozemku přitom vzniká v době, xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxí zákon nepokládá za imisi, zřejmě proto, že zvíře se nepokládá za věc nebo za fyzikální úkaz (§ 494 obč. zák.).
Vniknutí zvířat
na cizí pozemek se však poxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxvě v rozsudku označí.16)
Mezi vlastníky, držiteli nebo uživateli sousedních pozemků nebo pozemků, které se navzájem ovlivňují, vznikají
vztahy nexxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxupu na sousední pozemek, § 1016 obč. zák. se mj. zabývá nabýváním vlastnického práva k plodům spadlým na sousední pozemek nebo k sousedem odstraněným pxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxšovat, i když důvodem pro aplikaci některého z nich, např. pro zřízení rozhrady, může být i pronikání imise.
2.
Exkurz o nehmotných imisích
Čásx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx, nehmotnou imisí je např. obtěžování souseda pohledem.17) Ze znění § 1013 odst. 1 obč. zák. však plyne, že za imise je možné pokládat jen hmotné (fyzikxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xlovní urážka je sice rovněž protiprávním jednáním svého původce, které je však postižitelné nikoliv podle § 1013 odst. 1 obč. zák., ale podle ustanovenx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxmku, resp. jeho užívání, ale zcela konkrétní postižené osobě. Adresátem imise dle § 1013 obč. zák. však není člověk, ale postižený pozemek. Komentářex xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxi, která má původ v obtěžování pohledem (nebo např. křikem), je však možné pokládat jednání souseda nebo uživatelů sousedního pozemku, které není zaměxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxádáno za tzv. nepřímou imisi ve smyslu § 1013 obč. zák. jen v takovém výjimečném případě, kdy by bylo xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxačním účelům (např. ke koupání se v privátním bazénu u rodinného domu). O nepřímou imisi by mohlo jít v případě, kdy obtěžování vlastníků rodinného domu xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxx xx3/2011)
Naopak soustavné a závažné narušování soukromí vlastníka nebo uživatele nemovitosti fotografováním nebo pořizováním jiného obrazového záxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxěžování pohledem nebo natáčením či křikem (nadávkami) může být důvodem pro aplikaci § 1027 obč. zák., tedy pro uložení povinnosti k oplocení pozemku. A xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xe smyslu § 1013 odst. 1 obč. zák. Ustanovení § 1027 obč. zák. a jemu podobná ustanovení (např. § 1020 či § 1017 odst. 1 obč. zák., jež souseda opravňují k uxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxe dovolat se jich i v jiných případech, kdy je pro to "rozumný důvod".
ČÁST DRUHÁ
Běžné (neprivilegované) imise podle § 1013 odst. 1 obč. zák.
I.
xx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xvětla, stínu, hluku, otřesů a podobných účinků na pozemek jiného vlastníka, který nemusí být ani přímým sousedem vlastníka věci, z níž k imisím docházíx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxvinnosti zdržet se imise má jakýkoliv vlastník, bez ohledu na to, zda
věcí produkující imisi je movitá
či nemovitá
věc
. K témuž závěru podle dřívějšího x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx x
xxxx
xxxxx xxxxxx
x xxdopadá tedy na jakýkoliv účinek existence věci nebo jejího užívání, který se projeví škodlivým způsobem na cizí věci nebo na cizích právech, ale jen na úxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx osob (na tzv. imise v širším smyslu) lze § 1013 odst. 1 obč. zák. využít jen při zvážení přiměřenosti takového postupu s ohledem na konkrétní okolnosti pxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxm, prachem, hlukem nebo světlem podle § 1013 odst. 1 obč. zák.) jsou upraveny ve specifických normách (§ 1016 odst. 2, 3 obč. zák.). V případě těchto imisí x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxotože se svojí podstatou blíží imisím, jak je definuje § 1013 odst. 1 obč. zák.
II.
Přímé a nepřímé imise
Na rozdíl od úpravy do 31.12.2013 zákon vxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxx
xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx x
xxxxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxise, které jsou "přímo přiváděny" na poškozený pozemek. Tak tomu např. bude, jestliže vlastník odvede splaškovou vodu ze svého domu nebo pozemku na pozxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx. 1 věta druhá obč. zák.).
Nepřímé imise
jsou zákonem zakázány jen tehdy, když se uskutečňují v míře nepřiměřené místním poměrům a
zároveň
podstatnx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxslovně nedefinuje, pouze z něho vyplývá, že nepřímá imise je opakem přímé imise. Je třeba řešit, zda
rozdíl mezi přímými a nepřímými imisemi
je dán nejex xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xednoho z jeho sousedů), nebo zda je podstatný i subjektivní vztah vlastníka škodící věci ke způsobenému následku (k zacílení imise výhradně na jeden ze xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxstník věci, která ji produkuje, bez ohledu na to, zda imisi zavinil, či nikoliv, bez ohledu na to, zda by imise vznikla i bez konání nebo opomenutí vlastníxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxjektivním vztahu vlastníka pozemku způsobujícího imisi k tomuto následku.
Oponent však může upozornit, že podle § 1013 odst. 1 věty druhé obč. zák. xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxnost vlastníka škodícího pozemku, jejímž výsledkem je, aby imise prakticky výhradně vstupovala na konkrétní cizí pozemek. Proto jen tehdy, když lze vxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxem jeho činnosti dojde ke škodlivému následku, i když to není jeho prvotním cílem),19) jde o přímou imisi. Naopak v případě, že jde o nedbalost, není namxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx") imise.
Povšimněme si však, že § 1013 odst. 1 věta druhá obč. zák., na rozdíl od ustanovení téhož kodexu o obecné odpovědnosti za škodu (§ 2911 obč. zákxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxx x xxxx. obč. zák., konali bychom mimo rámec zákona. Zároveň bychom nerespektovali obecný princip objektivní odpovědnosti vlastníka věci za negativní projxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxmé imise bez ohledu na to, zda jejich vznik a pronikání zavinil. Dodávám však, že o tzv. přímou imisi se nejedná, když její původ nespočívá v aktivní činnoxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxže vzniknout z nečinnosti vlastníka škodící věci, ale jen aktivním zásahem do stávajících přirozených poměrů pohybu imisí, které věc způsobuje.
S oxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxcího k imisi. Ani při nepřímé imisi není podstatné, zda vlastníku věci způsobující imisi lze přičíst zavinění za vznik a pronikání imise.
Prezentovaxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxání věci.20) Za abnormální je možné pokládat i imise, které následkem aktivní činnosti vlastníka pozemku jsou sváděny výhradně nebo téměř výhradně nx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxa věděl, že svým konáním způsobí imisi. Tím, že je imisí zatížen primárně jen jeden z více sousedních pozemků, totiž dochází k nevyváženému stavu, kdy se xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxje přirozený tok imisí, vlastník věci tuto způsobující se musí další imise zdržet jen tehdy, když jde o nepřiměřený zásah do práva na užívání imisí zasažxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xituace, kdy
veškeré plochy, které mohou být postiženy imisí, náleží jedinému vlastníku
a formálně jde o jednu nemovitost. Tento fakt jistě neznamenáx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxk jako tak primárním adresátem imise, protože jde o jedinou sousední nemovitost. Zákon však mezi přímou a nepřímou imisí rozlišuje proto, aby ustanovix xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xak imisí nepřirozeně ve vyšší míře zatíženo.
I když je třeba ocenit, že zákonodárce od 1.1.2012 rozeznává mezi přímou a nepřímou imisí s tím, že přímá ixxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxbrými mravy.21) Výslovné legislativní rozlišení mezi přímou a nepřímou imisí tedy přispělo k přehlednosti úpravy, ale česká judikatura již oba typy xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxyž její účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka
-
v míře nepřiměřené místním poměrům a zároveň
-
podstatně omezují obvyklé užívání pozemku
xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxu. Postačí, jestliže se tento následek projeví vůči osobám, které se se svolením vlastníka na pozemku vyskytují. Dokonce k "obtěžování" konkrétního sxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxklého užívání pozemku" jsou
objektivními termíny
, které nelze posuzovat jen na základě subjektivního pocitu souseda, který se domáhá uložení povinnxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx sboru apod.
Ustanovení § 1013 odst. 1 obč. zák. počítá s
jedinou skutkovou podstatou
, na jejímž základě se lze domáhat zdržení se nepřímých imisí. Přxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xousedního pozemku. Naproti tomu § 127 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. podle dobové judikatury ukotvoval dvě skutkové podstaty, při jejichž naplnění se souxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx
sice nebyla nepřiměřená, ale
vážně ohrožovala výkon sousedova práva
.
Judikatura
(NS 22 Cdo 1935/2003)
Pokud v důsledku jednání vlastníka před xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxnto zásah překračoval míru přiměřenou poměrům.
Soudy tedy § 127 odst. 1 větu druhou zák. č. 40/1964 Sb., který upravoval podmínky pro nepřípustnosx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxi na § 127 odst. 1 větu prvou zák. č. 40/1964 Sb. V něm zákonodárce tehdy normoval, že vlastník věci porušuje své povinnosti jak tehdy, když obtěžuje jinéxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
Takovou návaznost však mezi nynějším obecným ustanovením § 1012 obč. zák. upravujícím všeobecné omezení činnosti vlastníka věci a § 1013 odst. 1 občx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxtu imisí, bez gramatické návaznosti na obecnější § 1012 obč. zák. Jedinou situací, kdy lze na regulaci imisí po 1.1.2013 využít § 1012 obč. zák., je přípxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxtanovení § 1013 odst. 1 obč. zák. definující podmínky, při jejichž splnění je možné se domoci "zdržení se imise", v obecné rovině vyjadřuje tzv.
princix xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x konkrétní situaci jeví jako naléhavější. Soudy přitom posuzují, zda je požadavek vznesený žalobcem (vlastníkem pozemku zasaženého nepřímou imisí) xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx je uskutečnitelný a náklady na případná opatření, která by vedla k jeho dosažení, nejsou ve zjevném nepoměru k prospěchu, kterého by dosáhla strana žalxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx se imisí.23) Požadavek žalobce není přiměřený, pokud ve srovnání s legitimním zájmem protistrany není dost důležitý na to, aby soud žalobě vyhověl.
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx
x x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxx. nepřímých imisí soud žalobu o zdržení se imisí může zamítnout s odůvodněním, že jejich míra je přiměřená místním poměrům. Také skutečnost, že soud neuxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxmezuje obvyklé užívání imisí postiženého pozemku, je projevem principu přiměřenosti. Princip přiměřenosti se naopak nevyužije při rozhodování o tzxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx nebo jiného podobného zařízení, který byl úředně povolen (§ 1013 odst. 2 obč. zák.). Jeho výrazem je fakt, že "závodní" úředně schválené imise soud nemůxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx orgánu získal legitimní očekávání, že může uskutečnit konkrétní činnost, která způsobuje imise, a že žalobce se měl před imisí bránit již ve správním řxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxx xxxstujícím pravomocným verdiktem správního orgánu.24)
Princip potřebnosti
(tedy zvážení, zda zamezení imise lze dosáhnout jinak než vyhověním žalxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx vlastníku pozemku, který způsobuje imisi, a že soud s ohledem na negatorní povahu rozsudku nestanoví konkrétní způsob, jak má žalovaný tohoto výsledkx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxvní, vyplývají ze specifické povahy imisí. Pokud některá ze složek testu je u konkrétního typu imise potlačena (např. u tzv. přímé imise se neuplatní prxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxž imise pochází (tím, že cíleně zatěžuje imisí jen konkrétní sousední pozemek nebo jeho část). Nelze proto argumentovat, že § 1013 obč. zák. ústavně nexxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxisím (část první, kapitola V.2) jsem popsal, že zcela výjimečně je možné ochranu před tímto typem imise (např. ochranu před obtěžováním pohledem) uplaxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx
xxxěžování pohledem
může být vyhodnoceno jako nehmotná nepřímá imise, kterou zapovídá § 1013 odst. 1 obč. zák., se princip proporcionality uplatňuje spxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx imise. Těm, kdo mají faktickou možnost nahlížet do cizích oken, nelze zpravidla uložit, aby provedli taková opatření, kterými by tuto možnost vyloučixxx xxxxx xx xx xxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxi které právo poskytuje ochranu jen v případě, jde-li o mimořádnou situaci a zvlášť závažné a soustavné narušování soukromí vlastníka nebo uživatele sxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxěřuje, zda jde o přiměřenou, nebo již nepřiměřenou imisi, se rozumí jednak
poměry místní
, jednak
poměry druhové
.25) Druhovými poměry jsou poměry, ktxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxumí specifika dané lokality (např. zda jde o lokalitu určenou k bydlení, kterou využívají osoby, které jsou shodou okolností více hlučné než jinde). Obxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx imise kouřem). Pokud se některý z účastníků řízení nedovolá specifických místních poměrů, soud vychází z předpokladu, že se místní poměry neodlišují xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxality tíží toho účastníka, který je tvrdí a jemuž je jejich prokázání ku prospěchu (např. žalovaný se požadavku, aby se zdržel hlukových imisí ze své autxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx Nicméně platí, že hromadné porušování práva, které je pro danou lokalitu charakteristické (např. nadměrné imise hluku, zápachu, vibrací), nemůže býx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xx xxxxx xři posuzování žaloby přihlédnout i k obvyklým poměrům v takových lokalitách.
(NS 22 Cdo 2808/2007)
Právně významným obtěžováním (imisí) může být i xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx
x x xx x xxxhlédnutím k míře dané v jiných obdobných místech.
(KS Ostrava 8 Co 627/2011)
Při zohlednění míry přiměřené poměrům je třeba zvážit i periodické výkyxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx přiměřenou poměrům.
Právo žádat zdržení se imisí není ani určeno k tomu, aby se zabránilo
přirozenému rozvoji
dané lokality. To např. znamená, že vxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxny před předpokládanou nepřímou imisí podle § 1013 odst. 1 obč. zák.26) Ze stejného důvodu nikoliv každé obtěžování je důvodem k neschválení provozovxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxledek hromadného soužití více osob.27)
Protiprávní imisí může být i
imise, která
sice
nepřekračuje limity
stanovené obecně závazným předpisem, xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxážení přiměřenosti imise soud zohlední i intenzitu imise (např. hluku), dobu, ve které k rušení pravidelně dochází, celkové trvání imise, jakož i to, zxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxisí, případně i její účel. Např. působení vody na zdivo vodního mlýna, který byl pro takové působení určen, je třeba posuzovat jinak než působení vody na xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx97).
3.2
Nadlimitní imise
Soud rozhodující o návrhu na zdržení se imise (dříve § 127 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb.) se nemůže omezit jen na konstatoxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx
xxxxxxvání překračuje meze stanovené správním
(hygienickým apod.)
předpisem
, přesahuje i míru přiměřenou poměrům (NS 22 Cdo 3532/2006).
E. Dobrovolná x xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx (např. hluk přesahuje hygienické limity). Odkazují přitom na § 1 odst. 1 obč. zák., podle něhož uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňováxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxsedního pozemku, včetně zdraví jeho uživatelů, může se podle výše zmíněných autorů soused bránit proti imisím jen ve správním řízení.29)
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxavu technického pokroku zohledňují, jaké je pro běžného člověka nejvyšší přiměřené a dlouhodobé zatížení konkrétní imisí. Veřejnoprávní normy stanxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx vlastníky. Proto se domnívám, že soudy i nadále budou vycházet z předpokladu, že imise nad zákonný limit nejsou přípustné, a lze se s odkazem na § 1013 odsxx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxokázat, že nadlimitní imise v posuzovaném případě nejsou rizikem pro zdraví ostatních, neztěžují podstatně užívání sousedního pozemku a zároveň nenx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xmise. Výše uvedený názor lze hájit i proto, že tzv. kolaudační souhlas podle § 122 odst. 1 stavebního zákona k užívání závodu ve smyslu § 1013 odst. 2 obč. xxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xřad toto omezení v provozu podniku výslovně v kolaudačním souhlasu neuvede. Veřejnoprávní normy upravující meze limitů tedy podle mého i nadále mají sxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxtit formulován tak, že se žalovanému ukládá povinnost zdržet se imisí nad limit stanovený veřejnoprávním předpisem. Jiný přístup by znamenal, že prakxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xx xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxště pro sousední pozemek přípustný.
Právě prezentovaný názor lze podpořit i aktuální judikaturou, podle níž sice veřejnoprávní předpisy upravujíxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxhodnutí, které se opírá o úředně tolerované limity), nicméně jsou zásadním vodítkem. Pro případ, že imise ze stavby sice přesahuje úředně povolený limxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx jsou z pohledu soukromého práva neoprávněným zásahem do vlastnického práva (NS 22 Cdo 636/2014). K problému, kdy žalobce může žádat zdržení se nadlimixxx xxxxx x xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx užívání pozemku
Ustanovení § 1013 odst. 1 obč. zák. normuje, že nepřímá imise je protiprávní mj. jen tehdy, když "podstatně omezuje obvyklé užívánx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx zasaženého pozemku. Rozdíl mezi ohrožením výkonu práva a obtěžováním jiného spočívá v tom, že ohrožování se týká přímo výkonu práv chráněného subjektx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxt. 1 obč. zák. měl pozměnit nahlížení na protiprávnost nepřímé imise tak, že nikoliv každé obtěžování vlastníka postiženého pozemku imisí nad míru přxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxdmínkách, které by průměrný člověk
(srov. s § 4 odst. 1 obč. zák.)
nestrpěl
.
Příklad
Obtěžování pronikavým zdravotně nezávadným zápachem objekxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx takové prostředí strpět. Za takových okolností je třeba obtěžování imisí, které je nad míru přiměřenou poměrům, pokládat zároveň i za okolnost, která xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx Sb., povšimneme si rovněž, že dřívější úprava zakazovala imise jen tehdy, když "obtěžovaly" vlastníka poškozeného pozemku nebo stavby. Taková dikce xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xdst. 1 obč. zák. však s
pojmem "obtěžování"
neoperuje a uvádí, že ochranu před nepřímými imisemi je třeba poskytnout, když na postižený pozemek "pronxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxmi je kvantifikovatelná a více objektivizována než do 31.12.2013. Chrání se nikoliv vlastník postiženého pozemku, ale obvyklé vlastnosti samotného xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xepřímé imise neměly přihlížet k osobním vlastnostem a prožitku vlastníka poškozené věci, ale jen k přiměřenosti celkových místních poměrů.
Judikaxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxutím k osobním vlastnostem účastníků právního konfliktu. Takže např. do 31.12.2013 bylo možné, aby soud vyhověl žalobě směřující k zápovědi imise i texxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxe jeho právo žádat, aby se soused zdržel pronikání jím pěstovaných včel na jeho pozemek, pokud trpí alergií na včelí jed.31)
Navzdory nynějšímu důrazx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxrávněných uživatelů dotčeného pozemku je třeba přihlížet i za účinnosti nové úpravy.32) Nicméně tak činí s odkazem na judikaturu vzniklou za účinnosxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xředevším z objektivního vnímání závažnosti nepřímé imise. Ve xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx x x xxxxx xx x x x xxx xe kterých plyne, že smyslem civilního kodexu je chránit porušené právní zájmy konkrétních postižených osob, nikoliv věcí. Mohlo by tak být pokládáno zx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxce nenarušuje obvyklé užívání sousedního pozemku, ale může mít výrazně negativní vliv na zdraví vlastníka postiženého pozemku (alergik na včelí jed)x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxm k tomuto faktu.
Rozdíly v dikci § 127 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. a § 1013 odst. 1 obč. zák. však nelze zcela ignorovat.
Zdravotní stav souseda požadujxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxmečně.
5.
Kdy soud žalobě výjimečně vyhoví i při splnění jen jedné z podmínek
V úvodu jsem zmínil, že navzdory gramatické nezávislosti § 1013 odxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxě uložit povinnost zdržet se nepřímé imise, která na sousední pozemek neproniká nad míru přiměřenou poměrům
, ale zcela zásadním způsobem omezuje obvyxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx x2 Cdo 1935/2003). Pokud bychom důsledně trvali na dikci ustanovení § 1013 odst. 1 obč. zák., bylo by třeba žalobu o zdržení se imise zamítnout s odůvodněnxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxho v § 1012 obč. zák. i v § 3 odst. 2 písm. e) obč. zák., podle něhož vlastnické právo je hodno zvláštní ochrany.
Soud však bude při principiální aplikaci x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xům součástí tohoto pozemku) např. proto, že dům není dostatečně izolován. Za takových okolností je třeba s odkazem na princip proporcionality uzavřítx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxěřenosti.33) Využití dřívější judikatury, podle níž soused má právo na ochranu před imisí, která sice není nepřiměřená, ale podstatně ztěžuje využixx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xd nynější úpravy umožňoval zakázat i imise, které sice jsou přiměřené místním poměrům, ale přesto podstatně ohrožují výkon práv souseda x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx, když imise není nepřiměřená poměrům, je při současné právní úpravě třeba zaštítit § 3 odst. 2 písm. a) obč. zák., podle něhož má každý právo na ochranu svxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxhovění žalobě zdržení se imise i naplnění jen jedné ze dvou podmínek pro aplikaci § 1013 odst. 1 obč. zák.
6.
Kdo koho a jak žaluje
Žaloba z imisí poxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xe strany rušitele
trvá
, resp. pokračuje, anebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu (jde tedy v podxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxení § 1013 obč. zák. normuje, že práva na ochranu před imisí je třeba se domoci proti vlastníku věci, z níž imise pochází. Totéž sdělení obsahoval i § 127 oxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
(NS 22 Cdo 843/2013). Za takových okolností je pak věcí vlastníka, aby uživatele své věci přiměl k tomu, aby přímému rušiteli v dalším rušení zabránil (Nx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxm pokut (§ 351 odst. 1 o. s. ř.). Povinnost přechází na nového vlastníka pozemku. Naopak rozsudek o uložení povinnosti zdržet se imisí je vůči nájemci pozxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxz níže).
Jestliže judikatura navzdory gramatické dikci zákona dovozuje, že pasívní legitimací ve sporu o zamezení imisím může disponovat i někdo jixx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxstižené věci.35) Opačný výklad by ustavil nevyváženost při odvozování pasívní a aktivní legitimace ve sporu o imisi. Předpokladem je, že žalobce proxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxle něhož má-li někdo věc u sebe, aniž by byl vlastníkem nebo držitelem věci, může uplatnit právo náležející vlastníku na ochranu vlastním jménem. Takže x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xůvodů např. může nájemce jednoho z bytů požadovat po jiném nájemci z téhož domu, aby se zdržel imise způsobené např. příliš hlasitou hrou na klavír.36)
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxstí může být i např. skutečnost, že vlastník pozemku má vůči uživateli pozemku (např. k nájemci), který imisi způsobuje, přímý právní prostředek, jenž xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxu sice může detentora postihnout, ale toto postižení (např. právo na zaplacení smluvní pokuty) samo o sobě negarantuje, že imise ze strany detentora buxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx
xxxx
xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xchrany před obtěžováním imisí (např. hlukem), jestliže jím jsou při užívání jejích staveb a pozemků nad míru přiměřenou poměrům obtěžováni její občanx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxo i třetí osoby (např. zaměstnanci, turisté) při užívání obecního majetku nebo při vstupu na obecní majetek.
Ustanovení § 1004 odst. 1 obč. zák. umožxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx Nabízí se otázka, zda má držitel totéž oprávnění i v případě imisí, které už nastaly, a to s odkazem na § 1013 obč. zák. Odpověď zní ano, neboť jeho právo drxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x004 odst. 1 obč. zák.) však držitel uspěje jen za předpokladu, že je držitelem řádným, pravým a poctivým. Ustanovení § 1004 odst. 1 obč. zák. je vůči § 104x xxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxisi, a to nad míru přiměřenou místním poměrům, a tato imise podstatně omezuje souseda v obvyklém užívání pozemku, žalobce petit formuluje tak, že žalovxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxkým způsobem nepřímá imise proniká na jeho pozemek. Vyhovující rozsudek poskytuje
trvalý exekuční titul.
To znamená, že žalobce může podat návrh na jxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xámec rozsudku znovu způsobí (§ 351a odst. 1 o. s. ř.).
Judikatura
(NS 20 Cdo 1960/2009)
Na vlastníkovi či jiné oprávněné osobě bude, aby si sám zvolix xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxt při rozhodování o jeho návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (bude-li podán), nikoli ve stadiu jeho nařizování. Námitku splnění povinnosti lze relexxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxo požadavku je třeba zohlednit, že imise není zakázána v tom rozsahu, v němž není zakázána např. nepřímá imise. Proto např. vlastník pozemku postiženéhx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx
aby se žalovaný zdržel přivádění imise přímým a konkrétním způsobem
, tedy např. aby se zdržel pronikání kouře nebo odpadní vody potrubím (potrubí a jehx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx x xxxx xxxxx x xx xx x., tedy exekuční titul, který by se dal opakovaně realizovat, pokud v budoucnosti dojde k obnovení imise. Předmět rušení (a s ním exekuční titul) totiž zxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxden z vedlejších pozemků).
Jestliže se vlastník pozemku domáhá odčinění imisí ze závodu nebo jiného úředně schváleného zařízení (§ 1013 odst. 2 obč. xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxanční odškodnění za újmu způsobenou imisemi do úředně povoleného rozsahu. Bude záležet na soudu, zda úředně povolené imise bude pokládat za imise postxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xeho názoru
protiprávní
, již v petitu žaloby. Pokud tak neučiní, soud jej vyzve k odstranění této vady petitu, při jejich neodstranění se žalobce vystavx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx míru přiměřenou poměrům" není vykonatelný. Podají-li oprávnění návrh na jeho výkon (exekuční návrh), soud (exekutor) jej usnesením zamítne,38) v pxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxého usnesení soudu prvého stupně, i kdyby došel k závěru, že je věcně správné. Jen na základě pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí návrxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx s. ř.]. Jestliže tzv. nepřímá imise je v jakémkoliv množství nepřípustná (např. imise zdraví škodlivého kouře z pneumatik pálených v sousedním rodinnxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxyšší soud judikoval, že vymezení, co podle názoru soudu již není imisí přiměřenou místním poměrům, může být provedeno v odůvodnění rozsudku (NS 22 Cdo 2xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxatura
(NS 22 Cdo 2466/2007)
Domáhá-li se žalobce jako vlastník nemovitosti ochrany žalobou na uložení konkrétní povinnosti žalovanému, namísto poxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx vyhovět. Ochrana před imisí podle § 1013 odst. 1 obč. zák. je totiž založena právě na negatorní žalobě.
Právě popsaný judikaturní závěr jistě platxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxastník pozemku způsobujícího imisi toto potrubí odstraní. Proto si nemyslím, že by bylo nutno žalobu na odstranění média způsobujícího přímou imisi bxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxkona (§ 1013 odst. 1 obč. zák. na počátku) formulovat negatorně (např. na uložení povinnosti zdržet se přivádění imise potrubím, nikoliv požadavkem nx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxě přísný, protože ať již žaluje na zdržení se přímé imise, nebo na odstranění média způsobujícího imisi, žádá stále totéž.
Výjimečně soudní praxe přixxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxžením konkrétní pozitivní povinnosti
. Nejvyšší soud tak do 31.12.2013 judikoval v případě, kdy ze sousedního zanedbaného pozemku skrz místo, kde půvxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxkovou pozitivní povinnost však lze od 1.1.2014 uložit jen v případě, že takový postup umožňuje zvláštní zákonné ustanovení, jímž v současnosti je § 102x xxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxe o právní prostředek, který má postižený vlastník "navíc". Pronikání prachu a zápachu, který nelze rozumně snášet, může být jedním z důvodů, pro které xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxtník nemusí obnovovat rozpadlou zeď.
Negatorní petit musí směřovat k uložení povinnosti zdržet se pronikání nepřímé imise, soud nemá vyhovět
jinémx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxhy střechy nad obývacím pokojem žalobce.40) Při uložení povinnosti zdržet se přímé imise toto pravidlo neplatí, protože k přímému přivádění imise doxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxak může vyplývat, že se žalobce domáhá
uložení povinnosti k pozitivnímu plnění za účelem zamezení imisi z jiného právního důvodu než dle § 1013 odst. 1 obxx xxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxže vyhovět žalobě na ochranu před imisí, která je formulována nikoliv negatorním způsobem, soud bere v úvahu, že vlastník pozemku postiženého imisí se xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxbem), tak ochrany před hrozící škodou, který lze formulovat pozitivně, tedy jako povinnost uskutečnit konkrétní jednání směřující k zamezení hrozícx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxůsobující imisi jednak právo na zdržení se další protiprávní imise (§ 1013 odst. 1 obč. zák.) zasahující jeho pozemek, jednak právo na odčinění újmy způxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx
xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xlastnického práva, které se nepromlčuje (§ 614 obč. zák.). Jakmile došlo k ukončení imise, nelze žalobě o zdržení se imise vyhovět.
Právo na finanční xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx nebo prach způsobený provozem úředně povoleného závodu). Jde o peněžité nároky, které se promlčují (§ 611 obč. zák.).
Jestliže dojde k události, ktexx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxrvává, je možné bez rizika úspěšně uplatněné námitky promlčení požadovat
náhradu imateriální újmy z imise za dobu tří let před podáním žaloby
(§ 629 odxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx vlastnického práva (§ 614 obč. zák.). Z této specifické podstaty oprávnění žádat zdržení se imise plyne, že i případné finanční nároky z imise, která prxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxxatnění požadavku na zdržení se imise. Právo žádat ukončení protiprávní imise a právo požadovat náhradu za újmu ze stále existujících imisí jsou totiž z xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x ona vadí nyní.42)
Pravidlo, že právo na odškodnění újmy za imisi se za poslední tři roky před jejím uplatněním u soudu nepromlčuje, se nevyužije v přípxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxo se totiž stává dospělým v okamžiku vzniku práva na odčinění, tedy jakmile imise na pozemek souseda poprvé pronikne. Právě k tomuto okamžiku totiž vznixxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxávo na finanční odškodnění za úředně povolenou imisi vzniká, aniž by bylo navázáno na možnost uplatnění požadavku na zdržení se imise.
8.
Vydrženx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxuje se, protože nadále ani není. Nicméně
vydržení
nemůže vzniknout z pouhého faktu, že soused proti přetrvávající imisi ničeho po zákonem předpokládaxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxí držitel vlastnické právo (v našem případě věcné právo zatížit sousední pozemek imisí), i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládáx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xráva na zatížení pozemku imisí problematická, protože zpravidla bude zřejmé, že jde o pokračující imisi, která je sama o sobě v rozporu s právem, neboť jx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx předložil důkaz trvalé neexistence, tedy že ani on ani jeho případní právní předchůdci nejednali tak, že u původce imise mohla vzniknout poctivá držba xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxchybně je pronikání imise na sousední pozemek.
Na druhé straně nelze odestát, že smyslem § 1095 obč. zák. je poskytnout zásadní ochranu právnímu staxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxent je silnější než argumentace uvedená v předchozím odstavci, a proto se přikláním k závěru, že
§ 1095 obč. zák. je třeba aplikovat i v případě dlouhodoxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxy vlastník pozemku produkujícího imisi získal poctivou držbu práva na imisi) nevybočuje ze smyslu § 1095 obč. zák.
9.
Ochrana před budoucími imisxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxe ochrany se lze domáhat jen proti
již existujícím imisím
.44) Zmíněnou soudní praxi však nelze vykládat tak, že existence § 1013 odst. 1 obč. zák. (ktexx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxxu, zejména § 2900 nebo § 2903 odst. 2 obč. zák. Pokládám za nezbytné dodat, že i jiná ustanovení, kterými se reálně poskytuje ochrana před hrozící imisíx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxnek jako ochranu před již existujícími privilegovanými imisemi. Princip privilegovaných imisí plynoucí z § 1013 odst. 2 i z § 1004 odst. 1 obč. zák. je xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xe možné zčásti zaštítit i judikaturou. Nejvyšší soud již za účinnosti dřívější právní úpravy (tedy při neexistenci nynějšího § 1017 odst. 1 obč. zák.) uxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxmku nebo jeho uživatelů (NS 22 Cdo 1733/2004). Zdůraznil však, že ochrany před budoucí imisí je možné se domáhat jen tehdy, když vlastníku pozemku, kterx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xx xxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xkutečně vznikne
. Takovým důvodem např. bude, že vlastník, který na svém pozemku provozuje sanatorium, měl být spolu se svými pacienty vystaven imisi hxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xestou negatorní žaloby.
Práva na ochranu před imisí lze vynutit prostřednictvím žaloby na pozitivní konání nebo nekonání ještě před vznikem imise s xxxxxxxx xx x xxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx pěstování obilí se rozhodne svůj pozemek zalesnit), pokud by taková změna měla na sousední pozemek (kde se má např. stále pěstovat obilí) devastující vxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxní úkon, jímž došlo ke změně funkčního využití sousedního pozemku, zřejmě bude aktem schválení provozu zařízení podobného podniku ve smyslu § 1013 odsxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxč. zák. a že soud rozhodující o žalobě na uložení povinnosti neprovést reálnou změnu kultury (např. výsadbu lesa) má možnost zvážit, zda procesní právx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx a z jakého důvodu tyto námitky nebyly zohledněny.
ČÁST TŘETÍ
Imise pocházející z úředně schváleného provozu a z úředně povolené stavby
Imisxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxpin podle důvodu jejich vzniku. Do první skupiny patří
imise, které by vznikly provozem stavby bez ohledu na zvláštnosti provozu
. Takovou imisí je třebx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxu obč. zák. (což má tentýž následek, jako by šlo o imisi způsobenou provozem závodu podle § 1013 odst. 2 obč. zák., tedy že takovou imisi nelze zakázat, alx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx základě úředního schválení využije namísto § 1004 odst. 1 věty druhé obč. zák. tehdy, když je možné imisi zabránit jen nepodstatnou úpravou stavby, ktxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxě schváleného provozu
(např. hluk vzniklý při průmyslovém zpracování dřeva), jde o imisi podle § 1013 odst. 2 obč. zák., xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxené k výrobě cementu dochází ke zvýšení množství hluku a prachu v jejím okolí. Taková hluková a prachová imise je přímým a nezbytným následkem provozu a řxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxuvisí. Režim imise stíněním úředně povolené stavby se tedy prvotně neřídí § 1013 odst. 2 obč. zák., ale § 1004 odst. 1 větou druhou obč. zák., při nesplněnx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxdně schválena, zpravidla také nelze zakázat. Jde o jiný typ privilegované imise, který ustavuje § 1004 odst. 1 věta druhá obč. zák. a který za jistých okxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx04 odst. 1 věta druhá obč. zák. nastupuje namísto § 1013 odst. 1 obč. zák., ale nenahrazuje § 1013 odst. 2 obč. zák. v té jeho části, která umožňuje finančxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x004 odst. 1 obč. zák. o jiném typu privilegované imise tedy není vyloučena.
O situacích, kdy nelze využít specifických ustanovení o tzv. privilegovxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx x xxxx xxst. 2 obč. zák., případně § 1004 odst. 1 věty druhé obč. zák. použije obecné ustanovení § 1013 odst. 1 obč. zák., pojednávám v následujících podkapitoláxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxpů privilegovaných imisí, k jejich vzájemnému odlišení a k vymezení vztahu k obecnému ustanovení o imisích v § 1013 odst. 1 obč. zák.
Existence § 1004 oxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxx xxončení imise dosáhnout nepodstatnou úpravou úředně schválené stavby nebo jiného zařízení produkujícího imisi (např. zřízením okapu, strouhy, umísxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx ochránit provoz úředně schválené stavby nebo závodu před žalobou o zdržení se imise, která by znamenala jejich faktický zánik) a obecného ustanovení § xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx
x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x z úředně povolené výstavby budovy jsem uvedl, že aktuální české hmotné právo upravuje hned dvojí privilegovanou imisi. První z nich je imise podle § 101x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xedopadá režim "obecných imisí" podle § 1013 odst. 1 obč. zák., je imise z provádění stavby ve smyslu § 1004 odst. 2 obč. zák. Problematikou imise ze stavbx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx
xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxx. je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se proto důvodně obávat následků uvedených v § 1013 obč. zák., a nezajistíxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxvním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.
Předmětem ochrany podle § 1004 obč. xxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxlně neposkytuje ochranu držby nemovitosti, protože prováděním stavby není narušeno právo držitele nemovitou věc ovládat. Daleko spíše jde o ochranu xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxení § 1004 obč. zák. mezi ustanovení chránící držbu na tomto faktu nic nemění.46)
Zabývejme se však rozborem, za jakých okolností je třeba při ochranx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xx
Především je třeba řešit, zda je možné se bránit cestou
žaloby o zdržení se imise
(např. stíněním) pocházející z již provedené stavby, jestlxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxže soused domáhat zdržení se imise ze stavby jen tehdy, když objektivně nemohl své námitky ve stavebním řízení uplatnit, zejména proto, že stavba byla pxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxedení xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxx xx xxxxytuje výslovnou ochranu jen vůči imisím vzniklým "
prováděním stavby
". Prováděním stavby se rozumí realizace úkonů směřujících k založení a k dokončexx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xpod.). Že by § 1004 odst. 1 obč. zák. poskytoval ochranu i před imisemi z posléze dokončené stavby, není možné jednoznačně dovodit ani z druhé věty této nxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxvé stavby, ač tak učinit mohl".
V pasáži věnované tzv. privilegovaným imisím podle § 1013 odst. 2 obč. zák. zmiňuji, že stavební povolení nebo souhlax x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxím užívání, a to včetně imisí vznikajících při využití již dokončené stavby. Tento fakt je dalším argumentem, že § 1004 obč. zák. se vztahuje jen na imisx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxsumuje) souhlas s užíváním stavby, případně k užívání vyjmenovaných staveb dochází na základě tzv.
kolaudačního souhlasu
(§ 119 až 122 stavebního záxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxo zákona). I tento fakt nasvědčuje závěru, že § 1004 obč. zák. je využitelný jen jako obrana před imisemi při provádění úředně schválené stavby, nikolix xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xe totiž uskutečňuje až po provedení stavby.
Náhled J. Spáčila, že negatorní žalobu na zdržení se imise podle § 1013 odst. 1 obč. zák. lze podat jen v příxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxx xdst. 2 obč. zák. ustavil nový typ imisí, které vznikají provozem úředně schváleného závodu nebo jiného podobného zařízení. Vůči těmto privilegovanýx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxnou imisí
. Je pravdou, že úředně povolená výstavba a imise z ní pocházející jsou pokryty úředním povolením (souhlasem s provedením ohlášené stavby, udxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxí nejen při výstavbě nebo v souvislosti s ní, třeba i poté, co je výstavba dokončena. Jiný přístup by podporoval svévoli souseda, který by své námitky mohx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xřadem povolena a má s ní být započato.
Ve prospěch náhledu J. Spáčila hovoří i fakt, že soused může jak během
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx
x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxtnit nejen námitky týkající se průběhu výstavby, ale i námitky ohledně budoucího užívání stavby a jejího vlivu na okolí [§ 105 odst. 1 písm. f), § 107 odstx xx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxx stavby, protože je jeho účastníkem [§ 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona]. Bezprostřední soused tedy má podle předpisů veřejného práva za předpoklaxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxy. Princip, podle něhož se má soused vůči realizaci stavby a veškerým následkům realizace bránit bez zbytečného odkladu, jinak se k jeho námitkám nepřixxxxxxx xxx xxxxxxx x x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxm, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl". I když tato norma gramaticky dopadá jen na ohrožení souseda imisemi přx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx soukromého práva souseda na ochranu před imisemi v následném řízení před civilním soudem.
S ohledem na výše uvedené a navzdory nejednoznačnosti stáxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx, že držiteli imisí postiženého pozemku poskytuje namísto práva domoci se zdržení imise právo žádat o zákaz dalšího provádění stavby. Jakmile je stavbx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xtavby (např. na uložení povinnosti zdržet se stínění z nově postavené budovy). Zůstává mu ale právo na finanční odškodnění podle § 1013 odst. 2 obč. zák. xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx
x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xa ty imise ze stavby, které vyplývají z jejího umístění a základní podstaty
(např. stínění mající podstatu z umístění stavby), zatímco
§ 1013 odst. 2 občx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xěmuž je třeba zvláštního povolení
(např. imise vzniklé z čističky odpadních vod nebo z veřejné komunikace).
Níže však vysvětlím, že pravidlo priorxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxousedovi) se domoci ochrany před imisí z již dokončené stavby žalobou o zdržení se imise podle § 1013 odst. 1 obč. zák. V případě, že došlo k
naplnění něktxxx x xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxnila nebo stavebník
stavbu dokončil přes zákaz
ze strany stavebního xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx odstraněním stavby. Ustanovení § 1004 odst. 1 obč. zák. není na překážku uplatnění žaloby podle § 1013 odst. 1 obč. zák. ani tehdy, když lze požadavku nx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxzhodnutí se správním svolením ke stavbě ani se smyslem § 1004 odst. 1 obč. zák., jímž je zabránit situaci, kdy držitel (soused) zaviněně uplatní námitky xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xro vyhovění návrhu na zdržení se imise, žalobu zamítne. Úřední svolení ke stavbě nevytváří v civilním řízení překážku věci rozhodnuté ani ohledně požaxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xx
xxxxxxprávní podmínky pro zákaz provádění stavby z důvodu imise
Ustanovení § 1004 odst. 1 obč. zák. zakotvuje
pět předpokladů pro vyhovění návrhu
na zákax xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxx
xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xx xrovádění stavby" ve smyslu § 101 odst. 1 obč. zák.,
-
stavebník se
proti žalobě na zákaz provádění stavby již dříve
nezajistil "jinou cestou práva"x
x
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxatit, že
držiteli
pozemku ohroženého imisí
nelze klást k tíži, že zaviněně neuplatnil námitku proti možné imisi "k žádosti o povolení stavby".
Sxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xůže svým rozhodnutím výslovně nebo reálně negovat účinky již pravomocného veřejnoprávního rozhodnutí o povolení stavby jen tehdy, když má pro to zcelx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxx xokončena. I při aplikaci § 1004 odst. 1 obč. zák. se tedy uplatní
princip omezené přednosti správního svolení se stavbou
(a s imisí, kterou stavba bude xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxm na současné pojetí držitelských práv se nemusí jednat jen o držitele nemovitosti jako takového, ale i o osobu, která drží právo k nemovité věci jako věcxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxovitosti (např. nájemce).48) Tento názor je s ohledem na současnou úpravu na první pohled nevyužitelný, protože pojem držitel jasně definuje § 987 obxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxo pozemku. Nicméně v části druhé, kapitole II.6 věnované imisím podle § 1013 obč. zák. jsem odůvodnil, proč se proti již existující imisi může bránit žaxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx x někdo jiný než vlastník věci, která způsobuje imisi (např. provozovatel zařízení produkujícího imise).49)
J. Spáčil zdůrazňuje, že u držitele nemxxx xxx x
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxx xxedy chová se k němu jako vlastník). Jiný názor by nerespektoval, že k zákazu stavby dochází v režimu § 176 až 180 o. s. ř.; jde o soudní řízení, v němž je procexxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxčeno, aby soud rozhodující v posesorním řízení výjimečně podle okolností případu zohlednil i pravděpodobný výsledek petitorního řízení.51) Tím se xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxatel uspěl i v neomezeném petitorním řízení, v němž by žalobce musel prokazovat nejen existenci držby, ale i její podstatu (např. zda je vlastníkem věci xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx04 odst. 1 obč. zák. Osobně však pokládám koncept E. Dobrovolné za správný, protože umožní, aby se soud rozhodující o návrhu dle § 1004 obč. zák. vyhnul xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xvévolně zmocnil držby pozemku, který mu nepatří.52) Jde o kompromis mezi dvěma možnými řešeními, který není systematickým výkladem zákona vyloučenx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxedběžného opatření. Jen v případě předběžného opatření je soud povinen zvážit, zda a do jaké míry je vydání předběžného opatření namístě i s ohledem na mxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx. 1 obč. zák. však žádné meritorní řízení nemusí přijít, xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx ztotožnit s J. Spáčilem, že kvalita držby u navrhovatele vůbec nerozhoduje. Na druhé straně předmětem soukromoprávní ochrany jsou jen takové výsledkx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxtatě držby, ale je-li podle obsahu spisu zjevné, že se u navrhovatele nejedná o řádnou, poctivou a pravou držbu, neměl by návrhu vyhovět. Argument, že v dxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xsobě, a nikoliv věci, ta je vždy jen předmětem, a nikoliv subjektem soukromých práv a povinností.54)
5.
Obava z imise
Držitel pozemku musí doloxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx
x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxmám tak, že jde především o odkaz na § 1013 odst. 1 obč. zák., protože pouze v tomto ustanovení je ukotveno pravidlo, při jehož splnění je třeba imisi pokláxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxk., lze vyložit tak, že k zákazu stavby může za určitých okolností dojít i v případě, že jde o budoucí imise ze stavby, která byla úředně schválena.56)
Jx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxdle § 1004 odst. 1 obč. zák. je formálně meritorním řízením, lze si vypomoci s judikaturou týkající se předběžných opatření, protože především v řízenx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxovatel musí prokázat, že budoucí imise je reálně možná, nebo již zčásti z dosud nedokončené stavby dokonce vznikla a bude přetrvávat nebo nabývat na intxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxiálními újmami, tedy porovnává nejen jejich pravděpodobnost, ale i případný rozsah. Tím reflektuje princip přiměřenosti mezi potenciálním právem nx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxá.57)
Námitky čistě technické povahy
, které držitel uplatnil ve stavebním řízení, ale jejichž podstata nesměřuje k uplatnění soukromého práva držxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xrojeví v ohrožení jeho držby nebo v budoucích imisích ze stavby), nejsou námitkami, o které by bylo možné opřít návrh na zákaz provádění stavby. Soud se vxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xtavbu) vůči návrhu na zákaz provádění stavby nezajistil "cestou práva".
Takovým zajištěním je
podniknutí jakéhokoliv právem předpokládaného kroxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxm, jak bude imise minimalizována s tím, že kroky směřující k minimalizaci imise jsou pro držitele dostatečné. Zajištěním cestou práva je i poskytnutí jxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxní může spočívat i v prominutí budoucí imise, a to v rozsahu imise, který bylo možné očekávat v době prominutí (§ 1995 obč. zák.). Z případného prominutí txxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxá i prominutí imisí podle soukromého práva.
Jestliže závazek ze zajištění nebyl osobou odpovědnou za imise z budované stavby ve lhůtě splatnosti splxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx kterou se bude domáhat, že námitka souseda proti výstavbě je z pohledu soukromého práva nedůvodná
.58) Takové soudní rozhodnutí uskutečněné během spxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx o návrhu na zákaz rozhoduje, závazně vyřeší předběžnou otázku ohledně opodstatněnosti této námitky. Výjimkou by byla situace, kdy se místní poměry od xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x 1004 odst. 1 obč. zák. Naléhavý právní zájem na podání negativní určovací žaloby stavebník doloží existencí stavební procedury a vznesení soukromopxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xegativní určovací žalobě bude stavebník a ten, kdo uplatnil soukromoprávní námitku. Bylo by přepjatě formální trvat na tom, aby byli žalováni všichni xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xřad je rozsudkem o negativní určovací žalobě vázán, jde-li o její soukromoprávní posouzení. Není mu však odňato její zvážení z pohledu předpisů veřejnxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxch podmínek pro vyhovění žalobě.
7.
Pojem správního řízení k žádosti o povolení stavby
O průběhu stavebního řízení a o úkonech stavebního úřadxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxx. s názvem "Úřední schválení provozu závodu" a "Podmínka zohlednění xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx zák. i podle § 1013 odst. 2 obč. zák. jsou tytéž (potřeba zachovat respekt k již existujícímu správnímu rozhodnutí, aniž by došlo k jeho nahrazení nebo xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xe zmíněných pasážích.
Ustanovení § 1004 odst. 1 věta druhá obč. zák. uvádí, že právo uplatnit námitky ve smyslu tohoto ustanovení má držitel pozemku xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx případně stavebního povolení (§ 103 a násl. stavebního zákona). Je však zjevné, že zákonodárce má na mysli
veškeré správní procedury
, které vedou k tomxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxící k udělení souhlasu s užíváním již existující stavby nebo k udělení kolaudačního souhlasu. Naposledy zmíněné procedury je však třeba pokládat za prxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxkolik na sebe navazujících procedur
, v jejichž rámci lze uplatňovat námitky, které mohou mít vliv na to, zda může dojít k realizaci stavby. Každá z těchtx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxy v dřívější proceduře, protože jde o otázku, o níž již bylo rozhodnuto. V případě rozhodnutí o územním plánu jde dokonce o rozhodnutí, které nelze přezkxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxmáhal revize územního nebo regulačního plánu, případně revize již pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby.
Uplatnění námitek v jxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxl uplatnit jako účastník procedury, v níž mohlo dojít k vypořádání této námitky
(srov. s § 114 odst. 2 stavebního zákona).59)
Prvním procesem, který xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxx
x x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xzpravidla v rámci širšího souboru pozemků) využíván (např. bydlení čisté, průmyslová výstavba apod.). Již v rámci řízení o územním plánu může vlastníx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xro umístění a prostorové uspořádání staveb stanoví
regulační plán
(§ 61 stavebního zákona). I vůči regulačnímu plánu může podat mj. i vlastník pozemkx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxerý se bezprostředně vztahuje k výstavbě ve smyslu § xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel (§ 79 odst. 1 stavebního zákona). Účastníkem řízení o umístění stavby je mj. i vlastník (nikoliv xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxkona). Už v řízení o umístění stavby může vlastník sousedního pozemku namítat budoucí obtěžování výhledem, kouřem, hlučností, prašností, zápachem z xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx
x x xx xxx x xxxxxx xxxxxxní, nebo v režimu řízení o vydání stavebního povolení (§ 103 a násl. stavebního zákona).60) I v těchto procesech může vlastník sousedního pozemku uplaxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxy týkající se potenciálních imisí, které měly být řešeny již v řízení o umístění stavby (např. obtěžování výhledem). Nicméně z § 114 odst. 1 stavebního zxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxurou o ohlášení stavby nebo o stavebním povolení je procedura řízení "o povolení stavby" ve smyslu § 1004 odst. obč. zák. ukončena. Proces, na jehož zákxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx Stavba v době uskutečnění těchto řízení je již dokončena, a proto ji již nelze zakázat.
Veškeré výše uvedené procedury před stavebním úřadem jsou proxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx o umístění stavby ani procedura vedoucí k povolení konkrétní stavby
(§ 79 odst. 2, § 103 odst. 1 stavebního zákona). I v těchto případech má držitel pozexxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxe, soud je povinen věcně posoudit veškeré jeho námitky vznesené v řízení o zákazu stavby.
8.
Relevantní námitky a jejich uplatnění
8.1
Podstatx xxxxxxx
x xxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxmoprávní povahy
(např. právě hrozby imise). Jestliže se žalobce domáhá zákazu dalšího provádění stavby proto, že mu ve správním řízení nebylo umožněxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxsvětlí, proč porušení výhradně veřejnoprávních norem může vést i k porušení jeho soukromého práva jako uživatele sousedního pozemku. O potřebě takovxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx x xx xx xxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxést v řízení o povolení stavby, jen
pokud je
jeho
účastníkem
. Jestliže tedy držitel účastníkem správního řízení není (což bude zejména v případech, kdx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx řízení o zákazu stavby, aniž by se vystavil riziku, že k nim soud nepřihlédne. Na druhé straně soud k námitce žalovaného může přihlédnout k tomu, proč držxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxlatnění námitky
Postačí, když držiteli pozemku jako účastníku stavebního řízení lze přičíst
procesní zavinění za neuplatnění námitky
spočívajíxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx podat námitky doručeno tzv. náhradním způsobem a on se o možnosti uplatnit námitku dozvěděl až poté, co uplynula lhůta k jejímu vznesení.
Procesní zaxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxo o ohlášení stavby, není možné shledat, když jde o skutečnosti, které vyšly najevo až po přivolení ke stavbě ze strany stavebního úřadu, nebo o skutečnoxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxlem uplatněny během stavební procedury, je třeba řešit to, zda zaviněně opomenuté námitky může držitel uplatnit během řízení o zdržení se imise nebo o nxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx se imise, pokud nevyužil své možnosti k podání námitek v rámci stavební procedury, která vyústila ve svolení ke stavbě, případně nevyužil možnosti domxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x rozporu se zákonem nebo v rozporu s úředním svolením k výstavbě. Soused se však může dovolat náhrady újmy z již existujících imisí podle § 1013 odst. 2 občx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxatnil již před správním orgánem nebo v řízení o zákazu stavby podle § 1004 obč. zák. Předmět řízení je totiž jiný, zatímco při úředním svolení ke stavbě nxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx újmy, aniž by bylo možné zpochybnit existenci stavby.
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xdržení se imise vyhovět
nepatrnou úpravou stavby
, která si nevyžaduje správní svolení. Smyslem § 1004 odst. 1 věty druhé obč. zák. je poskytnout ochraxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxba.
Skutečnost, zda držitel jako účastník stavebního řízení zaviněně neuplatnil námitky, soud v řízení o žalobě podle § 1004 odst. 1 nebo podle § 101x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxe o žalobě podle § 1004 odst. 1 obč. zák. rozhodovat na základě spisu stavebního úřadu, z něhož zpravidla vyplyne, zda a proč soukromoprávní námitky souxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxx
Nedůvodné nebo nevypořádané námitky
Je třeba řešit otázku, zda držitel může podat návrh na zákaz stavby podle § 1004 odst. 1 obč. zák. i v případě
náxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x
x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxx xkutečnost nepodstatná, protože proces schvalování těchto plánů není správním řízením v pravém slova smyslu, rozhodnutí zastupitelstva není rozhodxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x průmyslové výstavbě, se pro výstavbu realizovaného druhu stavby nehodí, není v dalším stavebním řízení relevantní. Držitel ji nemůže s úspěchem uplaxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx schválení její výstavby v režimu ohlášení nebo stavebního povolení, ale nebyly shledány podstatnými, důvodnými nebo se s nimi správní úřad nevypořádxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxel může v civilním řízení o zákaz stavby vznést znovu a soud se jimi musí věcně zabývat. Z § 114 odst. 3 stavebního zákona sice plyne, že stavební úřad si má xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xřeba dbát zásady, že posouzení tohoto typu námitek správním orgánem nemá založit pro soud překážku věci rozsouzené, a to s ohledem na § 1 odst. 1 obč. zák.x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxnoznačně něco jiného, pravomoc soudu zasáhnout do soukromoprávních vztahů i tam, kde již existuje veřejnoprávní rozhodnutí, není dotčeno.
Je věcí xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxloby o určení, že soukromoprávní námitka souseda vznesená během stavební procedury není důvodem pro zákaz provádění stavby.
8.4
Nezadatelné náxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxat se námitky imise přichází, se ve výjimečných případech neuplatní. Takovou výjimkou je potřeba ochrany ústavně zaručeného
práva na život a zdraví
.6xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxožňují rozhodnout v rozporu s již existujícím správním rozhodnutím o "povolení stavby".
9.
Překážka dokončení stavby
Podle § 1004 odst. 1 obxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxna, není možné žalobě vyhovět.
Tomuto výsledku navrhovatel může předejít podáním návrhu na vydání rozhodnutí o předběžném zákazu stavby podle § 1014 xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x§ 120, 122 stavebního zákona).
T. Kindl bez bližšího odůvodnění zastává názor, že k zákazu stavby v řízení před civilním soudem může dojít jen do doby, xxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxa správního rozhodnutí o "povolení" stavby
před soudním rozhodnutím podle § 1004 odst. 1 obč. zák. (srov. rovněž s § 1 odst. 1 větou druhou obč. zák., poxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxazu stavby před civilním soudem je specifickým řízením, které se prvotně řídí § 176 a 180 o. s. ř. Jde o tzv.
částečné sporné řízení
, soud se v něm omezuje xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxá již byla započata nebo v bezprostřední budoucnosti bude zahájena. Nemůže jít o stavbu, která by mohla být hypoteticky zahájena, vždy musí jít o doložexx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxího v ohrožení imisí tíží žalobce. xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxe uplatnil, ale žalovaný se proti vznesené námitce "zajistil cestou práva", tedy domohl se ještě během správního řízení "o povolení stavby" vydání určxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x x xxxx xxxxx x xxx x xxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxt a prokazovat i skutečnost, že zákaz stavby by při zvážení následků v případě vyhovění žaloby byl pro něho nespravedlivě tíživý (§ 2 odst. 3, § 8 obč. zák.xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx stavebního povolení, soud sám učiní dotaz na příslušný stavební úřad, zda proceduru vede, a případně si připojí spis (§ 120 odst. 2 obč. zák.). Musíme míx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x rozporu s již existujícím rozhodnutím stavebního úřadu.
Ustanovení § 177 odst. 2 o. s. ř. nepřípadně normuje, že žalobce má svůj návrh na zákaz dalšíxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxje svoji vlastní hypotézu, za jakých podmínek má soud návrhu vyhovět. Tak tomu však zjevně nemá být, ustanovení § 175 až 180 o. s. ř. slouží jako doprovodxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx dikci dovodit, že žalobce musí tvrdit a prokazovat nejen svoji držbu, ale i to, že je vlastníkem nemovité věci ohrožené imisemi. Takový výklad by byl v roxxxxx x x x xxx xx xx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxi. Jestliže soud rozhoduje o návrhu odůvodněném
hrozbou imisí
ve smyslu § 1013 odst. 1 obč. zák., žalobce musí prokázat realitu této hrozby vůči pozemkux xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxní stavby nebo o zákazu jejího odstranění rozhodne do třiceti dnů od zahájení řízení, musí nařídit
jednání
. Jde o pořádkovou lhůtu. Existence této lhůtx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxx xxxxx xx x xx xx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxčuje ani § 180 odst. 2 o. s. ř., podle něhož soud vyhlásí rozhodnutí "ihned po skončení jednání". Smyslem této formulace je výhradně vyloučení § 156 odst. x xx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxetidenní, ale třídenní. Pokud § 176 až 180 o. s. ř. nestanoví něco jiného, uplatní se i na řízení o zákazu provádění stavby jiná ustanovení občanského xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx 119a odst. 1 o. s. ř.), případně ke skončení prvního rokování (§ 118b odst. 1 o. s. ř.), nebo např. povinnost soudu ustanovit účastníku zástupce (§ 30 o. s. xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxud rozhoduje
usnesením
(§ 180 odst. 1 o. s. ř.), které je vykonatelné doručením, nikoliv až právní mocí (§ 171 odst. 2 o. s. ř.). Jde o meritorní rozhodnutxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx byla tato povinnost uložena. Jestliže povinný přes pravomocný zákaz pokračuje v realizaci stavby, lze podat návrh na
výkon rozhodnutí
(exekuci) proxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxby není exekučním titulem, na jehož základě by se držitel mohl domáhat odstranění stavby. Porušení právní povinnosti zákazu stavby však pravidelně buxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx postavena protiprávně, odstranil. Protiprávně byla postavena ta část stavby, která byla realizována po právní moci rozhodnutí o zákazu stavby podle x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx provádění stavby
Subjekt, kterému byla uložena povinnost zdržet se zákazu provádění stavby, může dosáhnout změny původního rozhodnutí s poukazex xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx, že by využití pravidla
rebus sic stantibus
bylo v tomto případě přípustné. Nicméně zákaz provádění stavby je v podstatě příkazem k trvající nečinnosxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xx x x xxxxxxx xxěny usnesení o zákazu dalšího provádění stavby, protože § 995 obč. zák. řešení věci nepřináší,66) protože jej může využít jen ten, kdo tvrdí, že má k nexxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xx xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx imise ani v případě dostavění stavby již nehrozí nebo její negativní následky s ohledem na změnu poměrů v lokalitě nebo s ohledem na technologický vývoj xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxlovaný přiměřenou jistotu, že věc uvede v předešlý stav a nahradí škodu, ale žalobce jistotu za následky svého zákazu nedá, soud nezakáže, aby se zatím v xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xda se jedná o předběžné rozhodnutí, na které dopadají výhradně předpisy hmotného práva, nebo jestli jde o úpravu, která se v záležitostech, které nejsox x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx x x004 odst. 2 obč. zák. existuje sám o sobě a že norem týkajících se předběžných opatření nelze při jeho aplikaci subsidiárně využít, svědčí fakt, že zákoxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxk. je gramaticky koncipováno jako jednolitý funkční celek. Ustavuje totiž
vlastní
(a od úpravy předběžných opatření odlišné) předpoklady, při jejxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxe přiměřenou jistotu za následky svého zákazu nedá). S ohledem na výše uvedené se domnívám, že
předběžný zákaz stavby podle § 1004 odst. 2 obč. zák. neusxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxe § 75c odst. 1 o. s. ř. blízký). Podpůrnou aplikaci § 75 a násl. o. s. ř. pokládám za vyloučenou i proto, že samo ustanovení § 1004 odst. 2 obč. zák. poskytxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxrostředně navazuje na § 1004 odst. 1 obč. zák., takže o předběžném zákazu stavby soud může rozhodnout
až po podání návrhu na vydání meritorního rozhodnuxx
x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxpoužil formulaci, že žalobce při složení jistoty stavebníkem musí složit jistotu za následky "svého" zákazu. Tím dává zákonodárce na srozuměnou, že i xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx
x protože je třeba vycházet z § 1 zák. o soudních poplatcích, podle něhož jednotlivé úkony po zahájení řízení (kterým bude i návrh na předběžný zákaz stavbxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx ve věci samé ve smyslu Položky 1 až 4 Sazebníku, ani návrhem na vydání předběžného opatření podle Položky 5 Sazebníku.
O předběžném zákazu stavby soud xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxy vyhovuje, protože i toto meritorní usnesení je předběžně vykonatelné.
Ustanovení § 1004 odst. 2 obč. zák. výslovně neuvádí, jaké
hmotněprávní přxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxx xxk. jako celku však vyplývá, že návrhu vyhoví, lze-li očekávat, že v době mezi vydáním předběžného a meritorního rozhodnutí by stavba natolik pokročilxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xx xxxxxxxxtí o předběžném zákazu stavby promítne v současných i budoucích poměrech účastníků.
Jistotu
žalobce skládá jen za předpokladu, že žalovaný během řxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxi vyloučeno, že půjde o nebezpečí ohrožující zájmy třetích osob, např. jiných sousedů nebo obecný zájem (např. jde o stavbu nemocnice). "Přímým nebezpxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxřímým nebezpečím" může být i majetková újma, která může vzniknout tím, že stavba nebude moci být využívána v očekávaném termínu. Žalovaný při takovém nxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxažnější. Výjimkou je konkrétní okolnost případu, která je natolik zásadní, že na složení jistoty žalobcem nelze spravedlivě trvat. Tak tomu bude napřx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxně mohou být i nepříznivé majetkové poměry žalobce, které mu brání v neprodleném složení jistoty.
Ke složení jistoty vyvažující ztrátu žalovaného vxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x předešlý stav nebo že nahradí škodu. Soud žalobce ke složení jistoty nijak nevyzývá, pouze mu dá najevo, že bez jejího složení návrh na vydání předběžnéxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xřiměřené jistotě složené žalovaným. Jestliže žalobce projeví úmysl složit jistotu, kterou soud pokládá za přiměřenou, poskytne žalobci prostor, ktxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxt. 2 o. s. ř.) a že žalobce měl a mohl předpokládat, že složení jistoty bude třeba.
Jde-li o
jistotu složenou žalovaným
, ani k jejímu složení soud žalovaxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxečí, které hrozí žalobci pro případ dalšího provádění stavby - tedy zda je způsobilá odčinit případnou budoucí imisi, pro kterou byl podán návrh na zákax xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx
x když § 1004 odst. 2 obč. zák. není formálně vzato předběžným opatřením, může držitel požadující xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxí a nevedlo by k přiměřené úpravě poměrů mezi účastníky (§ 75c odst. 1 o. s. ř.). S ohledem na předmět řízení podle § 1004 obč. zák. je tedy vydání předběžnéxx xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx x x xx x xxxxx xx xx ř. zjevně v poměru speciality. Předběžný zákaz stavby je totiž tzv. reálným předběžným opatřením, i když se z procesního hlediska o předběžné opatřenx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxní, v němž soud již bude přezkoumávat, zda držitel je skutečně vlastníkem imisí ohrožené nemovitosti a zda újma vzniká skutečně na majetku, který mu nálxxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx uplatní, co jsem uvedl při výkladu § 1004 obč. zák.
Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu, s výjimkou případů, kxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxí naplňuje zákonné náležitosti a že bourací práce se nedotknou práv třetích osob, stavební úřad nestanoví podmínky pro odstranění stavby a vydá
souhlax x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x odstranění stavby. Pro případnou aplikaci § 1004 odst. 1 obč. zák. je podstatné, že za výše popsaných okolností se souhlas doručuje jen vlastníku stavxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxzemku, který je ohrožen imisí ze stavby, která má být odstraněna, není účastníkem správní procedury vedoucí ke schválení odstranění stavby, takže můžx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxč. zák.).
Jestliže stavební úřad uzavře, že ohlášení není úplné nebo že nejsou splněny podmínky pro vydání souhlasu (např. i proto, že sousední pozemxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxného imisí (§ 128 odst. 4 stavebního zákona). Jeho oprávnění uplatnit námitky bude za takových okolností omezeno na námitky, které neuplatnil v řízení x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxdního pozemku
(§ 1019 obč. xxxxxx
xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxbo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úřexxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxávě odcitované ustanovení, které vlastníku pozemku postiženého imisí odnímá právo bránit se podáním žaloby o zdržení se imise, "opisuje" z § 364a o. z. xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxemku, je držitel pozemku oprávněn jen požadovat na soudě náhradu škody, i když škoda byla vyvolána okolnostmi, ku kterým při úředním jednání nebylo přixxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxu jurisprudencí.
Ustanovení § 1013 odst. 2 obč. zák. je nutné vykládat v kontextu a jako doplněk § 1013 odst. 1 obč. zák. To mj. znamená, že dopadá jen nx xxxx
xxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xást. Tzv.
přímá imise
je generálně zakázána bez ohledu na svého původce a na obsah úředního povolení, které není prostředkem k tolerování zvůle vlastxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx x xx xxxtečnosti, že k poskytnutí odškodnění za újmu způsobenou nepřímými imisemi z provozu závodu nebo podobného zařízení může dojít jen tehdy, když by jinak xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxemku jiného vlastníka. Ustanovení § 1013 odst. 2 obč. zák. totiž svým účelem směřuje k nastolení mírnější odpovědnosti vlastníka nebo provozovatele xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx
x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xají původ přímo v provozu závodu nebo podobného zařízení
(např. imise hluku ze závodu na zpracování dřeva), zatímco § 1004 odst. 1 věta druhá obč. zák. xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xlukem z užívání stavby). Ustanovení § 1013 odst. 2 obč. zák. se v části, která sousedovi znemožňuje domáhat se zákazu imise, ale umožňuje domáhat se jen xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xdst. 2 obč. zák. není překryt existencí § 1004 odst. 1 věty druhé obč. zák.
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxlat jak ve správním řízení, v němž dochází k povolení stavby nebo konkrétní činnosti na nemovitosti, tak v řízení před civilním soudem. Uplatnění negatxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xivnostenským) úřadem.68) Existující reálný konflikt, zda pravomoc poskytnout ochranu před imisemi má úřad nebo civilní soud, se řešil zavedením
de xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxatel zařízení je povinen zdržet se úředně povolených imisí, a tím provoz zařízení v podstatě zakázat, pokud jeho projev ve formě imisí byl s provozem nerxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx) a civilním soudem (soukromoprávní ochrana před imisemi) řeší ve prospěch veřejnoprávní ochrany s tím, že soused se může domoci jen náhrady finanční úxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxečně respektuje právo vlastníka na nerušené užívání věci.69) Proto lze očekávat, že § 1013 odst. 2 obč. zák. bude vykládán spíše restriktivně a přípaxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxx xx xxxouskou judikaturu, kde je § 364a o. z. o. stále součástí platné právní úpravy (viz níže).
Aktuální české hmotné právo reálně ustavuje
dvojí privilegoxxxxx xxxxx
x xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx. Právní úpravu druhého typu privilegované imise lze nalézt v , podle něhož se držitel pozemku postiženého imisí má právo domáhat
xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxím postačí poznamenat, že i přes rozdílnou dikci § 1013 odst. 2 a § 1004 odst. 1 obč. zák. je podstata obou imisí v základu stejná - imisí postiženého sousxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx způsobené imisí zůstává zřejmě zachováno i v případě, že se držitel imisí postiženého pozemku včas proti vzniku imise nebrání ani ve správním řízení, axx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxst. 2 obč. zák. se uplatní jen tehdy, jde-li o imisi způsobenou "provozem závodu nebo jiného podobného zařízení". Definujme si termín "provoz závodu nxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxe, co zpravidla slouží k jeho provozu. Definici obchodního závodu lze jistě využít i v případě
"neobchodního" závodu
, ovšem s tím rozdílem, že za závod pxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxy k opakování nebo dlouhodobému konání) určité specializované činnosti. J. Dohnal pojem "závodu" podle § 1013 odst. 2 obč. zák. a "obchodního závodu" xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxod" je zjevně užším termínem než "závod".
Z § 1013 odst. 2 obč. zák. nevyplývá, že by pro
definici provozu závodu
nebo jiného podobného zařízení bylo xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxkou podstatu,
a proto k ní může docházet jen na základě a v rámci úředního povolení.
Příklad
Vytápění krbem v rámci rodinného domu není provozovánxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxní specifickou činností, ohledně níž by se vydával speciální úřední souhlas. Proto na ně dopadá režim § 1013 odst. 1, nikoliv § 1013 odst. 2 obč. zák.
xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxík zvlášť definuje i termín "rodinného závodu" (§ 700 odst. 1 obč. zák.), a to na jiných základech než v případě pojmu obchodního závodu.71) Občanský zxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xypy "závodu" a termín "závod" je jim nepochybně nadřazen. Za dané situace je nepřiměřené uzavřít, že právo dovolat se existence privilegované imise poxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxe apod.). Také nepřehlížejme, že § 122 odst. 1 stavebního zákona uvádí, že tzv. kolaudačního souhlasu je u nás třeba nejen pro užívání staveb pro obchod x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxst. 2 obč. zák. souvisejí) najevo, že závodem podle § 1013 odst. 2 obč. zák. není jen obchodní závod, ale i jiné provozy.
Termín
"jiné podobné zařízenxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxení se týká "provozu závodu". Postačí, když je zřejmé, že činnost, k níž je vlastník nemovitosti oprávněn, má veškeré podstatné rysy "závodu", které jsxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxůsledek provozu závodu nebo jiného podobného zařízení", jestliže je
přímým následkem provozu
závodu a bez existence tohoto provozu by k ní nedošlo (nxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx
xxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxx xxxxxx při zpracování dřeva na pile dochází ke zvýšené míře hluku způsobeného nástroji na zpracování dřeva).72) Ustanovení § 1013 odst. 2 obč. zák. tedy nepxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxrace, které je provozovatel závodu podle právních předpisů povinen zcela nebo zčásti tlumit, nejsou tyto imise způsobené tím, že provozovatel závodu xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx 1 obč. zák., jejichž zapovězení se lze domáhat negatorní žalobou. A to i tehdy, když imise nepřekročí úředně stanovené limity, avšak jsou nepřiměřené mxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxdukována v restauračním zařízení nebo na koupališti. Provozování diskotéky, koncertů nebo reprodukované hudby totiž není bezpodmínečně spojeno s čxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxegovaných imisích způsobených provozem závodu, ale obecné ustanovení § 1013 odst. 1 obč. zák. Žaloba o zdržení se takové imise by tedy mohla uspět.
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxx x xxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxužil veškeré myslitelné technologie a opatření. Z nezbytné imise se stává typická imise, lze-li s ohledem na aktuální stav technologií a dostupnost opxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x x xxihlédnutím k negativním následkům, které přináší imise, které může být zabráněno.
Zákon výslovně neřeší, zda za "typické" imise lze pokládat i takoxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxí.
Příklad
Závod na zpracování cementu se nachází ve velmi suché oblasti, a proto je prašnost této výroby vyšší než u téhož závodu umístěného jindex
x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxní, a tím i k vlastnostem lokality, v níž má být závod provozován. Proto se domnívám, že imise "typické" pro provoz závodu jsou nejen imise, které při provxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xlivem specifického okolí, v němž se závod nachází.73)
Typičnost imisí se může v průběhu doby od vydání úředního schválení k provozu závodu měnit, pokxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxkroklimatu) se úřední schválení provozu podniku stane pro účely využití § 1013 odst. 2 obč. zák. bezpředmětným. Takový přístup by vedl k vysoké míře prxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xyužití § 163 o. s. ř.) změní původní rozsudek, jímž došlo k zamítnutí požadavku, aby se vlastník (provozovatel) úředně schváleného závodu zdržel imisíx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxále strpěl, případně zda je třeba navýšit (nebo i naopak snížit) periodicky se opakující plnění na náhradu imateriální újmy, které je vlastníku imisí pxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxty
k uplatnění práva na odškodnění.
Je namístě se ztotožnit s rakouským výkladem, že "úředně schválenými" imisemi nejsou veškeré imise, které prodxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxvislosti nelze přehlédnout, že § 122 odst. 1 stavebního zákona uvádí, že kolaudačního souhlasu je u nás třeba i pro užívání
nájemního bytového domu
. Tíx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xávodu nebo jiného podobného zařízení ve smyslu § 1013 odst. 2 obč. zák., protože stavební zákon tento typ provozu staví na roveň provozování nemocnicex xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxím domě, jsou zvláštními imisemi způsobenými takovým úředně schváleným provozem. Proto např. zvýšený hluk v okolí nájemního bytového domu způsobený xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxxx úprava privilegovaných imisí způsobených provozem závodu nebo podobného zařízení se tedy odlišuje od rakouského modelu, který hlučení nájemců sousxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxíme respektovat právní úpravu v českých předpisech, které souvisejí s § 1013 odst. 2 obč. zák., zejména úpravu stavebního zákona.
Příklad
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxx xxxxx x xxxx zák. pokládat i imisi stíněním nebo hlukem, pokud byla způsobena výškou bytového domu a počtem jeho nájemců, který se vymyká místním poměrům a je způsoxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xe možné přiznat jen za takovou imisi (nebo i stínění), která se vymyká obvyklosti v dané lokalitě.
IV.
Úřední schválení provozu závodu
Úředním xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxánem, pokud jedním z důvodů, pro které ke "schválení" nemusí dojít, je vliv hrozící imise z provozu závodu a zároveň z tohoto přivolení vyplývá i
limit ixxxx
x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxx xx xx imise povoluje maximálně v rozsahu vyplývajícím z veřejnoprávních předpisů stanovících takový maximální limit.
Ustanovení § 1013 odst. 2 obč. zákx xx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxěla dopadat na případy, kdy ke schválení imise došlo nikoliv při povolení provozu závodu, ale dodatečně, případně provoz jako takový vůbec nebyl schvaxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxdá i na případy
jednotlivě úředně schválené imise
, aniž by se muselo jednat o schválení provozu jako celku (NS 22 Cdo 636/2014). Tím se lépe vystihne podsxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxedně povoleny, třeba i jednotlivě. Stále však musí platit, že jednotlivě schválená imise vzniká při provozu závodu nebo jiného podobného zařízení, texx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxany provozu závodu nebo obdobného zařízení jako takového, nikoliv imisi, která s provozem nesouvisí.
Např. J. Dohnal76) v této souvislosti správnx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxodu (např. letiště) získává třeba i dodatečně právo ve vymezeném rozsahu překročit hlukový nebo vibrační limit stanovený obecně závaznými předpisy (xxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxází na právního nástupce
subjektu, kterému bylo povolení uděleno. Úřední povolení je totiž vázáno na provoz, k němuž dochází v konkrétní nemovitostix xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxž by se povolovaly imise, které poté bude způsobovat provoz závodu nebo podobného zařízení v tomto objektu. Jde totiž výhradně o verdikt, jímž se povoluxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx provozování podnikatelské činnosti na základě živnostenského oprávnění.79) Výše jsem však odůvodnil, že zúžení termínu "závod" jen na povolenou pxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxx xxxvební úřad má povinnost zkoumat budoucí vlivy stavby na okolí, včetně práv třetích osob. Proto si myslím, že svolení k užívání stavby podle českého stavxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxužitelnosti § 1013 odst. 2 obč. zák. na imise ze staveb, které vznikly v souladu se stavebněprávními předpisy, je však třeba bližší analýzy stavebněprxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xejich užívání není vázáno na svolení stavebního úřadu
(§ 119 odst. 1 stavebního zákona). Mezi tyto stavby patří např. i některé stavby pro zemědělstvíx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxgie, vody, kanalizace apod., tedy stavby, jejichž provozování by mohlo být vyhodnoceno jako provoz podniku nebo jiného podobného zařízení podle § 101x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxe českého práva není úředně schvalován. U těchto staveb je možné převzít rakouský koncept a konstatovat, že sice byly zřízeny v souladu s právem, ale příxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xák. Je tomu tak i proto, že soused, který může být budoucí imisí postižen, nemá právo vůči provedení ani provozování stavby vznést žádné námitky, protoxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxvaných imisích je využitelný jen tehdy, když
procedura vedoucí k vydání úředního svolení
k provozu závodu nebo podobného zařízení
respektovala právx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx 1 obč. zák. domáhat zdržení se imise, i kdyby vyhovění žalobě mělo reálně za následek, že bude třeba ukončit jejich provoz, protože imise je s provozem nxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx na dalším provozu zařízení, které způsobuje imise. Provoz zařízení uspokojujícího zájem širšího xxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxkrétní situaci je třeba dát přednost veřejnému nebo soukromému zájmu.
Jiná situace nastane, pokud určité stavby, které jsou závodem nebo jiným podoxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx xx xxxvebního zákona). Účastníkem územního řízení pravidelně bude i soused - vlastník pozemku, který má společnou hranici s pozemkem, na kterém dochází k výxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxnění, hluku, prachu), které z konkrétně umístěné stavby po její realizaci bude pronikat na pozemek souseda. V tomto případě je úředním schválením umísxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxadě, že nebylo třeba rozhodnutí o umístění stavby a namísto něho postačil územní souhlas (§ 96 stavebního zákona), který byl udělen za situace, kdy sousxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xoud s ohledem na jeho existenci může zamítnout žalobu o zdržení se imise s tím, že soused má právo jen na finanční odškodnění. K aplikaci § 1013 odst. 2 obč. xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xdržení se imisí by u civilního soudu mělo být shledáno za nepřípadné, pokud v době, kdy s umístěním stavby souhlasil, si soused měl a musel být vědom, že stxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxávo na život a zdraví je ústavně zaručeno (blíže viz následující podkapitola).
K realizaci zákonem vyjmenovaných staveb dochází v
režimu
tzv.
ohlášxxx
x xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx V těchto případech stavební úřad vydává souhlas s provedením stavby, který je mj. podmíněn souhlasem osob, které mají vlastnická práva k pozemkům se spxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xa zdraví třetích osob (§ 105 odst. 3 stavebního zákona). Jestliže dojde k závěru, že nejsou splněny podmínky pro vydání souhlasu s ohlášením, režim ohláxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx nemůže užívat bez dalšího, ale musí stavebnímu úřadu oznámit, že hodlá započít s užíváním stavby (§ 120 odst. 1 stavebního zákona). Úřad provede kontroxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxt. 2 stavebního zákona). V případě, že stavba může být užívána, stavební úřad to poznamená do protokolu o prohlídce stavby. V opačném případě užívání stxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xznikly na základě ohlášení, je tedy procedura před stavebním úřadem ukončena úředním svolením k jejich užívání, které zřejmě vyhovuje požadavkům podxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxé stavby, které jsou provedeny a následně užívány v režimu ohlášení (např. skladovací prostory a haly), mohou být závodem nebo jiným podobným zařízeníx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xejich provozu, měl dostatek
procesních práv během procedury, která vyústila až v udělení povolení k provozu
, a mohl s úspěchem uplatnit námitky spočívxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxí, je ještě před udělením souhlasu s její výstavbou nutný souhlas vlastníka pozemku, který má s pozemkem, kde se staví, společnou hranici. Souhlas se stxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x užívání ohlašované stavby, poměrně silné procesní postavení. I s ohledem na tuto skutečnost se domnívám, že využití § 1013 odst. 2 obč. zák. není v přípxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxadech. Pokud soused jednou (třeba i před stavebním úřadem) souhlasil s výstavbou, pak jen stěží lze v civilním řízení vyhovět jeho požadavku na zdržení xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xpojena s využíváním stavby, k jejíž výstavbě nebo umístění dal souhlas.
Stavební povolení
je nutné pro realizaci staveb, kterou nelze provést bez vxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno [§ 109 písm. e) stavebního zákona]. xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxužité při výstavbě), nikoli imise, které vzniknou následkem po jejím dostavění (např. stínění). K takovým námitkám stavební úřad s odkazem na § 114 odsxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxhlasu k uskutečnění stavby).80) Nicméně je faktem, že tzv. územní řízení, na jehož základě stavební úřad vydá stavební povolení nebo souhlas s ohlášexxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxt. 2 obč. zák. o privilegovaných imisích podle mě není vyloučeno ani tehdy, když vlastník sousedního pozemku sice nemůže uplatnit námitku budoucí imixx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxu budoucí imisí (stíněním, prachem a hlukem z provozu stavby).81)
České stavební řízení jako celek ve vztahu k určitým stavbám končí tzv.
kolaudačníx xxxxxxxxx
x xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xřejmý z § 122 odst. 1 stavebního zákona, podle něhož stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, může být užívána pouze na základě kolxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxky zjistí, že kolaudační souhlas nelze vydat, musí vynést rozhodnutí, kterým užívání stavby zakáže. Je pravdou, že tzv. kolaudační souhlas aktuální sxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu, který podle mého názoru má povahu "úředního schválení" ve smyslu § 1013 odst. 2 obč. zák., protože právě na jeho základě může být stavba využívána k přexxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx 2 obč. zák. vázat jen na individuální správní akty, které je možné přezkoumat soudem (tedy za rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s.), využil by termínu "úředxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxe podpořit i tím, že ještě před vydáním kolaudačního souhlasu musí opatřit závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštnímx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxinen se věcně zabývat mj. i negativními vlivy stavby vyžadující kolaudační souhlas na okolí. Kolaudační souhlas je úředním schválením provozu samozřxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxí stavby nebo zařízení je podle jeho obsahu možné pokládat za schválení provozu závodu nebo podobného zařízení (k těmto pojmům viz výše).
Stavební poxxxxxx
xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxdována, ale je třeba je pokládat za úřední schválení obvyklých stavebních činností, které jsou nezbytně nutné k provedení stavby.84) Na tyto úkony texx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx je možné požadovat maximálně náhradu újmy, nikoliv aby se jich stavebník zdržel. Při stanovení výše újmy soud bude vycházet z konkrétních okolností přxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxu na odškodnění nevyhoví, pokud se jednalo o nikoliv podstatný zásah a pokud realizace stavby byla projevem obvyklého využívání věci.
Příklad
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x pozemku, která není důvodem pro přiznání finančního odškodnění za dočasně zvýšenou míru hluku, případně prachu.
Důvodem pro přiznání újmy naopax xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xa sousedním pozemku při vybudování studny. I takovou situaci je třeba vyhodnotit jako negativní vliv pocházející ze sousedního pozemku, který je postxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxení negativní imise lze využít ustanovení upravujících práva a povinnosti z imisí pronikajících na sousední pozemek jen analogicky.86)
Celá řada sxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxím ohlášeného stavebního záměru stavební úřad uskuteční do 30 dnů ode dne podání ohlášení, nebo v téže lhůtě rozhodne o provedení stavebního řízení, máxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxéhokoliv přivolení stavebního úřadu, musí být stavebník a jeho sousedé z logiky věci ve stejné situaci jako při udělení stavebního povolení. To znamenxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxní stavebního úřadu, podléhají režimu § 1013 odst. 2 obč. zák. Soused se tedy nemůže domoci jejich zapovězení skrze negatorní žalobu podle § 1013 odst. x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx správním režimu, je vnitřní záležitostí veřejného práva.
Zjednodušená stavební procedura
proto nemůže být sama o sobě důvodem pro neaplikaci § 1013 xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xí nebyla zachována práva souseda na uplatnění soukromoprávních námitek, včetně námitky imisí (viz níže v kapitole V. s názvem "Podmínka zohlednění prxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxní je pravidelně
živnostenskoprávní povahy
.88) Český živnostenský zákon však je založen na režimu ohlašovacích, případně koncesovaných živnostx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxi, ale rozhodnutí o tom, zda konkrétní subjekt je, či není oprávněn k provozování živnosti (srov. § 17 odst. 3, § 53 odst. 5 živnostenského zákona). Rozhoxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx3 odst. 2 obč. zák. xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxi, protože získal "úřední schválení" k provozu závodu nebo jiného podobného zařízení ve smyslu § 1013 odst. 2 obč. zák., pokládám v českých právních pomxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx x xx xxáčil pod vlivem rakouské právní praxe89) uzavírají, že úředně schváleným zařízením, které je možné pokládat za závod nebo podobné zařízení produkujxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxtečně zohlednilo práva sousedů. Daný požadavek je splněn, pokud imisí postižení sousedé měli
postavení procesní strany
v takovém řízení a svůj zájem xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxktní. Případný závěr civilního soudu, podle něhož se § 1013 odst. 2 obč. zák. neaplikuje pouze proto, že provoz závodu byl sice úředně schválen, ale proxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx a soukromého práva (§ 1 odst. 1 obč. zák.). Umožňuje totiž civilnímu soudu mimo rámec správního soudnictví přezkoumat jak kvalitu veřejnoprávní ochraxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxedního schválení došlo. Pro případ, že by civilní soud dospěl k závěru, že normy správního práva procesního nebo správní orgán, který úřední schválení xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxm by v řadě případů reálně znemožnil provoz úředně schváleného závodu, pokud jsou s ním imise nerozlučně spjaty, a to i když je provozován ve veřejném zájxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxo zabránit.91)
Také nelze ignorovat, že správní úřad, který vydal příslušné veřejnoprávní rozhodnutí, tak učinil v rámci své pravomoci, takže se upxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxchází. Zmíněné ustanovení při rozhodování civilního soudu o záležitosti imise nelze vykládat tak, že by soud nemohl učinit vlastní závěr, který je odlxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xroti jeho smyslu jen tehdy, když má skutečně podstatný důvod pro takový verdikt.
Tento důvod musí spočívat v konkrétní skutečnosti, na jejímž základě xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx souseda ve správním řízení o udělení úředního schválení nemůže být xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxě povolené stavby (konkrétně silniční komunikace) není bez dalšího přípustné upřednostnit práva vlastníků pozemků dotčených imisemi z této komunikxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx zda aktuální, nebo i budoucí vlastník (uživatel) stavby s úředně povoleným provozem může ovlivnit rozsah imisí, které bude provoz produkovat, a zda zřxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x. ÚS 451/11. Za takové situace soud v případném sporu o zdržení se imise též zváží, zda vlastníci sousedních pozemků měli a mohli předpokládat, že v jejicx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxi v předmětné lokalitě pořídili. Přinejmenším u úředně povolených staveb ve smyslu § 122 odst. 1 stavebního zákona (jimiž jsou např. nemocnice, školyx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxůraznil jistou, i když
omezenou přednost veřejného práva
(úředního povolení k provozu závodu) před ochranou jiných vlastníků před imisemi z úředně poxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx stavby vyjmenované v § 122 stavebního zákona. Povšimněme si, že
účastníkem
stavebního řízení o udělení kolaudačního souhlasu u staveb vymezených v § xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxtníka pozemku postiženého budoucí imisí není v tomto řízení kvalitně zabezpečeno, protože nemá právo podat opravný prostředek a nedisponuje postavexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxm nemocnice nebo školy se nebudou řídit režimem § 1013 odst. 2 obč. zák., ale pro vlastníka nemocnice nebo školy nepříznivějším obecným ustanovením § 10xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxkvidaci dané školy nebo nemocnice. Takový právní závěr by byl v rozporu s nálezem I. ÚS 451/11.
Další slabinou rakouské koncepce priority práva sousexx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxm, na němž je imitující závod provozován, ale i relativně
vzdálená nemovitost
, jejíž vlastník podle stavebních nebo jiných správních předpisů není účxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxsí pronikajících mj. i na jejich pozemek s odůvodněním, že na ně § 1013 odst. 2 obč. zák. neúčinkuje, by mohla být celá řada. Pokud by jen jeden z nich uspěl x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxení provozu zabezpečit, že se rovnoměrně se rozptylující imise právě pozemku úspěšného žalobce vyhnou. Je třeba, aby zákonodárce doplnil § 83 odst. 2 ox xx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xsou důsledkem provozu tohoto závodu nebo zařízení, brání tomu, aby proti témuž žalovanému probíhalo u soudu další řízení o žalobách jiných žalobců požxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxo požadavku, že vlastník sousedního pozemku musí mít možnost uplatnit své právo na ochranu před imisemi již ve správním řízení o povolení provozu závodxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xx x xx xobrovolná a J. Spáčil95) hájí koncept omezené využitelnosti § 364a o. z. o. (u nás § 1013 odst. 2 obč. zák.) i tím, že soused může být při přetrvávající imixx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx x xxxxxx
x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxa brojit proti úředně povoleným imisím, byla využita, aniž by postižený vlastník mohl svá ústavně zaručená práva hájit ve správním řízení, v němž došlo x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxx žaloby o zdržení se imise z tohoto důvodu vyhodnotí, zda je třeba s ohledem na konkrétní okolnosti případu upřednostnit právo vlastníka imisí postiženxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxspodářskou nebo obecně prospěšnou činnost, a to i s přihlédnutím k tomu, zda a do jaké míry tato činnost prospívá širšímu okruhu osob nebo místnímu rozvoxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxu je z pohledu soukromého práva bezvýznamné, pokud vlastník pozemku postiženého imisí neměl během správního řízení, v němž bylo schválení uděleno, doxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxek daných § 1013 odst. 1 obč. zák. požadovat zdržení se imise s poukazem na nedodržení svých práv ve správním řízení o povolení imise, případně s odkazem xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxskuteční veškerá rozumná
opatření k omezení nebo potlačení imise
(např. vybudování protihlukové a protiprachové bariéry, nové komunikace). Odpovxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx provoz způsobující imise je úředně schválen (NS 22 Cdo 3559/2012).
S ohledem na výše uvedené si myslím, že udělením úředního schválení k provozu závoxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxč. zák. namísto § 1013 odst. 1 obč. zák., takže žalobu o xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxiženého imisí úředně schváleného závodu nebo podobného zařízení nebudou dostatečně zajištěna ve správním řízení, v němž byl souhlas udělen, soudce bxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xmisí zasaženého pozemku na ochraně vlastnických práv, případně jeho zdraví, je v konkrétním případě natolik palčivý, že je třeba jej upřednostnit přex xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxněno hájit svá práva před správním úřadem. Ani o jednom z výše uvedených kritérií nelze napsat, že by mělo absolutní prioritu. I když provozovatel obecnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxení imise.
Princip priority správního rozhodnutí o schválení provozu závodu tedy má své mantinely, je omezen.
2.
K potřebě zachování procesních xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxí jen pro případ, že ve schvalovacím správním řízení měl účinná procesní práva k hájení svých zájmů, nutně vede k nastolení otázky,
jaká procesní práva jxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxadu újmy za imisi podle § 1013 odst. 2 obč. zák. Při plném respektu k zachování procesních práv vlastníka pozemku, který podle rozumného očekávání bude xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxzení. Tedy rovnoprávné postavení se subjektem, který o povolení k provozu závodu žádá. Prosazení takto striktního pravidla by však vedlo k závěru, že jxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx bylo možné využití speciálního § 1013 odst. 2 obč. zák. (v Rakousku § 364a o. z. o.) a konstatovat, že imise nelze zakázat. Proto i někteří rakouští autořx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxž se soused domáhá uložení povinnosti zdržet se povolené imise, a to s přihlédnutím k intenzitě veřejného zájmu, pro který byl provoz závodu povolen.97x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxvat, je-li vyvážena veřejným zájmem a je-li možné a přiměřené po sousedovi žádat, aby namísto zápovědi imisí byl odškodněn finanční částkou.
Při zváxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x x xxxxx
xxx x xx xxxx xxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxny ve správním řízení
, např. při stanovení nejvýše přípustného limitu imise.
3.
Náhrada újmy z imisí způsobených provozem úředně povoleného závxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx ale i nemajetkovou újmu (zejména zadostiučinění dle § 2951 odst. 2 obč. zák.). Za nemajetkovou újmu by bylo možné považovat např. obtěžování souseda prxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxu. Pokud by zákonodárce mínil docílit odškodnění jen materiální újmy na jmění, využil by v § 1013 odst. 2 obč. zák. termínu "škoda", což by bylo třeba cháxxx xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxní újmy na přirozených právech člověka, včetně duševních útrap (§ 2956 obč. zák.). Není tedy možné po vzoru rakouské judikatury uzavřít, že při imisích xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxx xxxxx se rakouský soused postižený imisí může domáhat jen "náhrady způsobené škody". Jeho oprávnění je tedy užší než u nás.
V rámci odškodnění újmy na jmění xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx
xx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx tato položka už je
a priori
obsažena v možnosti požadovat náhradu škody za zmenšení hodnoty nemovitosti. J. Sedláček výjimečně připouštěl oprávnění xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xchválení provozu závodu, které by bylo nutné vyhodnotit jako tzv. přímou imisi, která je podle § 1013 odst. 1 obč. zák. nepřípustná a na kterou nedopadá xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxtost užívat k původnímu účelu a nelze po něm spravedlivě žádat, aby se spokojil s náhradou ve výši rozdílu mezi cenou nemovitosti před a po jejím postiženx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xa pořízení nového bydlení stejné kvality a v obdobné lokalitě, a to zřejmě po odečtu hodnoty imisí postižené nemovitosti, je-li prodejná. Právo na náhrxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxho část, jestliže je svojí zemědělskou produkcí vázán na lokalitu, kde se imisí zasažený pozemek nachází, a je možné v ní pořídit imisí nepostižený pozexxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxsti před započetím imise a poté, případně náklady na pořízení nového bydlení. I tyto náklady se budou vázat na okamžik vzniku imise. Jejich náhradu lze pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxhradu nejprve pořídil, a teprve pak žádal o náhradu vynaložených prostředků.100)
Odpovědnost
za újmu z imisí způsobených provozem závodu je
objektxxxx
x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxzprostí ani tehdy, když vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Ustanovení § 1013 odst. 2 obč. zák. je vůči § 2924 oxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxx xx xdškodnění imise
způsobené úředně schváleným provozem závodu je
represivní
, takže není možné se domáhat újmy způsobené imisemi z provozu, které ještě xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xx xx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx, která nesměřuje k zapovězení imisí, ale k poskytnutí případné náhrady za již způsobenou imisi. Proto musí sousedé strpět určitou míru ohrožení imisexxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxě musí nejprve dojít, teprve poté lze žalovat na náhradu újmy. Nicméně imise způsobená provozní činností je pokračujícím jevem, protože samotná podstxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx pozemek žalobce začala pronikat.
Ustanovení § 1013 odst. 2 obč. zák. neřeší, jakým způsobem má být újma způsobená imisí z provozu závodu uspokojenax xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x
xxxxx
xxxx xxxxxxxx x
x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxkže se nabízí otázka, zda je namístě žádat o její jednorázové odškodnění, nebo jestli má jít o periodicky se opakující platby, jejichž výši by bylo možné xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxx xx xx xx
x x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxiv újmy je poskytnutí adekvátní náhrady. To vede k závěru, že soud může vyhovět požadavku vlastníka imisí zatíženého pozemku, aby
imateriální újma z imxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx odškodněna i ve formě
periodicky se opakujících dávek
.102) Na prezentovaném závěru nic nemění fakt, že § 1013 odst. 2 obč. zák. výslovně nepočítá s tíxx xx xx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xýt poskytována v dávkách, protože je to tak přirozené (např. § 921, 923, 1035, 1247, 2701, 2962 obč. zák.). Přitom nejde jen o případy plateb výživného nexx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx úředně schváleného závodu. V obou případech xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xe je lze pokládat za obecný princip s tím, že pokud jde o odškodnění za do neurčité budoucnosti se opakující zásah, mělo by být ustavení dávek nikoliv výjixxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxkách.
Soud, který rozhoduje o odškodnění imise způsobené provozem závodu, přiměřeně při stanovení výše periodicky se opakujících dávek na odčiněnx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x x035 obč. zák., upravující zřízení práva cesty. Jedná se totiž o typově nejbližší úpravu, protože počítá s poskytnutím dávek za zátěž na sousedním pozemxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxím nebo imisí zatíženým pozemkem, nikoliv s jejich aktuálními vlastníky. Proto je pro projednání újmy věcně a místně
příslušný
okresní
soud
, v jehož oxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxeme-li respektovat, že smyslem § 1013 odst. 2 obč. zák. je umožnit soudu upravit imisní poměry mezi vlastníkem (provozovatelem) úředně schváleného pxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx x řízení o zdržení se imisí uložit žalovanému povinnost zdržet se imisí ve vymezené výši a zároveň může žalovanému uložit povinnost k úhradě újmy způsobexx xxxxx x xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxnovaným způsobem, musí účastníky o svém předběžném náhledu poučit (§ 118a odst. 1, 3 o. s. ř.), protože výše a typ povinnosti, která je žalovanému ukládáxxx
xx xxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxelné.
Poměry v místě
, kde dochází k provozu závodu produkujícího imise, případně i
stav technologií
redukujících imise
se mohou v čase měnit
. Pokud txxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxožňují změnu původního rozhodnutí o úředním schválení provozu závodu produkujícího imise. Jestliže ten, kdo se dovolává změny, takové rozhodnutí nexxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xdržení se imise, ale jen návrh na odčinění finanční újmy způsobené imisí, není namístě vůči němu uplatnit ani (napřx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xák.
4.
K xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxany před pokračujícím pronikáním imisí způsobených úředně schváleným provozem závodu, které bylo zahájeno před účinností občanského zákoníku, je txxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxtěžování souseda
imisí způsobenou provozem úředně povoleného závodu
je trvající právní skutečností, vůči níž se soused nepochybně může bránit podáxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xůže se obtěžovaný soused bránit negatorní žalobou s odkazem na § 1013 odst. 1 obč. zák. při využití § 3028 odst. 1 obč. zák., protože jde dovolání se protixxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx protiprávních imisí
je výronem vlastnického práva souseda, proto se oprávnění podat negatorní žalobu nepromlčuje (§ 614 obč. zák.). Jde-li o
náhradx xxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxty se přitom řídí kodexem, který byl v té době účinný. Je tomu tak proto, že podle české jurisprudence se věcnou
škodou způsobenou imisí rozumí rozdíl mezx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx která zakládá škodu, tedy nastala již ve chvíli, kdy pokračující imise sousední pozemek poprvé zasáhla.
6.
Náhrada újmy při přetrvávající imisix xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxem provozu úředně povoleného závodu, která má počátek před 31.12.2013 a
kterou nelze pokládat za protiprávní
. Ve prospěch názoru, že se tato práva a povxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxbení imise vznikla škoda, lze z § 3028 odst. 1 obč. zák. dovodit, že vznikla k okamžiku započetí imise, k tomuto okamžiku se totiž posuzuje hodnota pozemxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxím. Jakmile však v souladu s výše uvedeným uzavřeme, že se existence nového § 1013 odst. 2 obč. zák. nemůže dovolat imisí poškozený vlastník (musí postuxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxvodu.
Vlastník nebo provozovatel závodu však může argumentovat skrze § 3028 odst. 2 obč. zák. s tím, že trvající imise, k jejímuž vzniku došlo do 31.1xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxistence § 1013 odst. 2 obč. zák. a žádat, aby požadavek souseda, směřující k uložení povinnosti zdržet se imise, nebyl shledán důvodným. Soused totiž xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxd nemohl domoci zápovědi imise z úředně schváleného závodu bez ohledu na to, kdy ke schválení provozu závodu došlo.
Zákonodárce zjevně podcenil, že v xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx
x
x
xx xxxxxx xxxxx xxxxxzeného souseda jde o
právo na náhradu škody
, které by se mělo promlčovat podle předpisů v době, kdy poprvé došlo k proniknutí imise, a jehož režim, včetně xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
x
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxu však od 1.1.2014 ze zákona (§ 1013 odst. 2 obč. zák.) vzniká
právo na ochranu před negatorní žalobou
, kterou se imisí postižený soused domáhá zdržení se xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xákoníku, nicméně obsah právních vztahů z přetrvávající imise se řídí nikoliv § 3079, ale § 3028 odst. 2 obč. zák.
Existují tedy dvě různá přechodná ustxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxačující imise z úředně schváleného provozu závodu a subjektem poškozeným těmito imisemi. Mám za to, že vztah založený imisemi by se měl posuzovat jako nxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxvení nového § 1013 odst. 2 obč. zák. vyřešit specifickou situaci, kdy původce imise má úředně povoleno provozovat závod, který imisi způsobuje, a to bex xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx
xxxxx x xxxxxxosti původce pokračující, a nikoliv protiprávní imise a jejího příjemce se mají řídit právem účinným od 1.1.2014
. To má mj. za následek, že vlastník pozxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxch pokračujících imisí, ale zároveň získává oprávnění od téhož data požadovat náhradu újmy, které se řídí a i promlčuje podle nového hmotného práva.10xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x provozu závodu nebo podobného zařízení
V části páté, kapitole I. věnované výkladu § 1017 obč. zák., které mj. vymezuje podmínky pro vyhovění žalobě xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxí spojena s provozem podniku nebo jiného podobného zařízení, opravňuje soud k úvaze, zda i existence takového správního rozhodnutí je či není s ohledem xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx je způsobena činností nebo nečinností, která je předepsána nebo povolena správním orgánem, kterou nelze pokládat za provoz závodu nebo jiného podobnxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxilegovaným imisím blíží, protože ani ji nelze pokládat za protiprávní. Závěr, že jde o imisi, která je v souladu s veřejným právem, a zároveň o imisi, ktexx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx k takové imisi (např. zákaz porazit strom, který způsobuje imisi na cizím pozemku), má vždy svoji váhu a jeho existence civilní soud opravňuje k úvaze, zxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xmise, i když jsou jinak splněny podmínky pro vyhovění žalobě, které předepisuje § 1013 odst. 1 obč. zák.
8.
Vyhodnocení nové úpravy tzv. privilegoxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxz úředně povoleného závodu, který zabezpečuje zájem vyššího okruhu osob, by měl požívat zvýšené míry ochrany. Proto úřední povolení udělené ve správnxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xravomoci civilního soudu zůstává jen právo uložit vlastníku nebo provozovateli závodu povinnost odčinit újmu způsobenou imisemi. Nicméně zákonodáxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xak, aby bylo nepochybné, že správní povolení k provozování určité činnosti v těchto řízeních (např. při získání živnostenského oprávnění nebo oprávnxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxky povolovacího řízení budou i vlastníci okolních pozemků, které zřejmě postihnou zvýšené imise z provozu závodu. Dokud tak zákonodárce neučiní, nebxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxem závodu, xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxů překvapivě poměrně
malý vliv
. Domnívám se tak proto, že rakouská jurisprudence, která s tzv. privilegovanými imisemi způsobenými provozem úředně sxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx imisí postižený soused měl už v povolovacím správním řízení postavení účastníka a zároveň jen tehdy, když imise neznamená ohrožení života nebo zdraví xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxout, že český Ústavní soud již na základě právní úpravy účinné do 31.12.2013
de facto
privilegované imise zavedl, i když s nimi tehdejší § 127 zák. č. 40/xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxzení (veřejné komunikace), pokud je veřejný zájem na jeho provozování vysoký, jeho provozovatel nemá možnost ovlivnit vznik imisí a ani při rozumném vxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxán již dva roky předem, než nabyl účinnosti.
ČÁST PÁTÁ
Specifické skutkové podstaty
Ustanovení § 1013 odst. 1 obč. zák. je obecným ustanovexxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxvinnosti zdržet se imise). Existují však i další
specifické normy, které poskytují
potenciálnímu žalobci (sousedovi) jiné
nástroje ochrany před nexxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxí povinnosti ke konkrétnímu jednání - povinnost k úpravě stavby (§ 1019 obč. zák.), k uvedení sousedního pozemku do původního stavu (§ 1018 obč. zák.), k xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xák.), případně k uložení povinnosti vybudovat oplocení (§ 1027 obč. zák.). Také zákonem povolená svépomoc umožňující odstranění podrostů a převisů (x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxty a převisy však má jinou podstatu než specifická petitorní ochrana před imisemi poskytovaná v § 1017 až 1020 obč. zák. a u § 1027 obč. zák., protože je
lex xxxxxxxxx
x x xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx
x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx x x x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xejen jejich vztah k obecnému ustanovení o imisích (§ xxxx xxxx xxxxxx xxx x
xxxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxx x x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxku může domoci zákazu dalšího provádění stavby. Zejména je třeba se zamyslet nad tím, zda jsou tato ustanovení k § 1013 a k § 1004 obč. zák. v poměru specixxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx x xxxto problémem se budu v této kapitole podrobněji zabývat.
Prozatím postačí sdělit, že jsou gramaticky formuxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xe ochrany před imisí může vybrat, zda využije § 1013 obč. zák. (negatorní žalobu), nebo jestli použije některou ze zmíněných specifických norem a bude xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxože negativní následek ze stromu nebo ze stavby umístěné při společné hranici pozemků má svá specifika ve srovnání s jinými imisemi (např. hlukem nebo kxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxmků a jimž lze efektivně zabránit zřízením plotu. Proto není důvod nerespektovat gramaticky jasně vyjádřený záměr zákonodárce, že žalující soused má xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xonat.
Specifická ustanovení § 1017, 1018, 1020 a 1027 obč. zák. na rozdíl od základního § 1013 obč. zák. o ochraně před imisemi poskytují ochranu nexxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x x xxxx xxxx xxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxecnou povinnost k předcházení hrozící újmě.109)
Příklad
Ustanovení § 1017 odst. 1 obč. zák. je v té části, v níž souseda opravňuje k podání žaloby o xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí § 1018 obč. zák., podle něhož pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil dostatečnou oporu, má také preventivní podstatu, protože na xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxý umožňuje vznést požadavek na zdržení se zřizování stavby při hranici pozemků. Také § 1027 obč. zák. opravňující k podání žaloby o zřízení oplocení je xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx svébytné podstaty § 1017 až 1020 obč. zák. a § 1027 obč. zák. také plyne, že případné zamítnutí žaloby podle nich nevytváří
překážku věci rozsouzené
pxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx x x xxxx xxxx xák. je dále společné, že je lze teoreticky využít
nejen k ochraně před imisemi
ve smyslu § 1013 odst. 1 obč. zák., ale i z jiných důvodů vymezených v těchtx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx výkonu sousedova vlastnického práva". Nicméně je faktem, že všechna zmíněná specifická ustanovení stejně jako § 1013 obč. zák. směřují k ochraně přex xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xamístě
využití většiny principiálních závěrů, jež se uplatní při výkladu § 1013 obč. zák.
i při aplikaci § 1017 až 1020 obč. zák. a § 1027 obč. zák.
Jdexxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxu podle jednoho z nich nelze zamítnout jen proto, že téhož efektu by bylo možné dosáhnout využitím jiného z nich. Nicméně soud při svém rozhodování (stejxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xstanovení přiměřeným prostředkem k prosazení ochrany vlastníka sousedního pozemku. Pokud ano, je třeba respektovat výběr souseda a žalobě vyhovět i xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxdit v blízkosti společné hranice pozemků, může uspět se žalobou na zdržení se zřízení takové stavby, i když by mu kvalitativně stejnou ochranu mohla přixxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx Stejně tak nelze sousedovi upřít žalobu o uložení povinnosti k odstranění stromu u hranice pozemku nebo zákazu jeho výsadby (§ 1017 odst. 1 obč. zák.) jex xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxx x xxxx xx 1020 obč. zák. a § 1027 obč. zák. platí, že osobou, která může žádat o oplocení nebo úpravu xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xouvislost.110) Místní souvislost je dána tehdy, když negativní vliv sousední nemovitosti, který předpokládají § 1017 až 1020 obč. zák. nebo § 1027 oxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx specifické ustanovení poskytuje aktivní legitimaci jen "sousedovi" nebo "sousednímu pozemku".
Termín "soused"
je totiž legislativní zkratkou, kxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxcím původ v jiném pozemku) zasaženo. "Sousedním pozemkem" je i stavba, která prozatím není součástí pozemku (§ 3054, 3055 obč. zák.), pokud se negativnx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x x017 až 1020 obč. zák. a podle § 1027 obč. zák. není jen vlastník postiženého nebo imitujícího pozemku, ale i jeho dlouhodobý
detentor nebo nositel věcnxxx xxxx x xxxxxxx
x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
Ustanovení § 1027 obč. zák. normuje, že povinnost k oplocení pozemku je možné uložit vlastníku tohoto pozemku a že žalobu o uložení povinnosti k oplocxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xák. dovozuje, že žalobu skutečně může podat jen soused-vlastník vůči sousedovi-vlastníkovi.111) Nicméně judikatura vzniklá do 31.12.2013 pokláxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xousedního pozemku a že osobou pasivně legitimovanou mohl být i původce rušení (imisí), i když nebyl vlastníkem nemovitosti, na níž imise vznikly.112) xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx. poskytoval ochranu i imisí postiženému nevlastníkovi, neboť výslovně nesděloval, že právo na tuto ochranu má jen vlastník. Zmíněný argument nepokxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx, i dříve vyplývalo, že § 127 zák. č. 40/1964 Sb. gramaticky poskytuje ochranu před imisí jen vlastníku imitujícího pozemku proti vlastníku postiženéxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxř. na nájemce pozemků. Proto nevidím důvod, aby se aktuální judikatura při vymezení aktivní a pasivní legitimace ve sporech o ochranu před negativními xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xegativním vlivem sousedního pozemku nebo jeho užívání na práva třetích osob jako § 1013 obč. zák., myslím si, že extenzivní judikaturu upravující aktixxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxckých ustanovení. Podobné argumentace dovozující aktivní a pasivní legitimaci nejen vlastníka, ale i detentora, je možné využít i při aplikaci § 1017 x x xxxx xxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx proti původci rušení (imise) je adekvátním a zejména
dlouhodobým prostředkem k vyřešení vztahů mezi reálnými uživateli
dvou pozemků. Soud žalobě prxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxitelná s povinnostmi detentora vůči vlastníku pozemku (např. nájemce vůči pronajímateli).
Příklad
Je-li povinnost uložena pouhému detentorovx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx mám za to, že také právo provést svémocné odstranění
podrostů a převisů
podle § 1016 odst. 2 obč. zák. má nejen vlastník postiženého pozemku, ale i jeho xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx a proto se na ně, jde-li o aktivní legitimaci ke konání, uplatní tatáž pravidla jako u zmíněných ustanovení.
Při aplikaci § 1016 odst. 2, § 1017 až 1020 x x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxe veřejnoprávních předpisů) schválená nebo přikázaná činnost nebo nečinnost není protiprávní ani z pohledu soukromého práva. Jde o obecný princip, kxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx norem se proto uplatní tzv. princip omezené přednosti správního rozhodnutí. Tento princip blíže popisuji v části čtvrté věnované imisím způsobeným pxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x017 obč. zák.).
Princip omezené přednosti rozhodnutí správního orgánu
se neprojeví u všech zmíněných ustanovení stejně. V části páté, kapitole II. vxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxeba poskytnout ochranu před zánikem vlastnického práva k ohroženému pozemku nebo stavbě. Naopak v případech, kdy je hospodaření se zdrojem vody upravxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxrávní zájem na hospodaření s vodou uplatní princip absolutní priority správního verdiktu.
Příklad
Princip omezené přednosti rozhodnutí správnxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxící v soukromém právu), je zaštítit i § 1012 větou prvou obč. zák., podle níž vlastník věci (tedy i soused, který se domáhá práva na ochranu před negativníxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx Ustanovení § 1012 věty prvé obč. zák. tedy do jisté míry modifikuje ustanovení § 1 odst. 1 věty prvé obč. zák., podle něhož uplatňování soukromého práva xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxtele) pozemku domáhat se ochrany před imisí, pokud její původ spočívá v úředně schválené činnosti.
Řízení o nárocích podle § 1017 až 1020 obč. zák. a § xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxvinnosti) k dotčené nemovitosti [§ 88 písm. b) o. s. ř.]. Výkon rozhodnutí o splnění povinností podle § 1017 až 1019 obč. zák. a § 1027 obč. zák.113) se říxx x xxx xx xx xxx xxx x
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxx. 1 o. s. ř.). Oprávněný má rovněž právo vlastním jménem požádat o udělení případného úředního svolení k realizaci rozhodnutí, např. povolení k pokácenx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xbč. zák. a § 1027 obč. zák. nepovoluje, je skutečností, která vede k zastavení výkonu [§ 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř.]. Správní orgán je však při svém rozhxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxa úředního povolení.
Nyní se budu blíže věnovat výkladu specifických ustanovení § 1017 až 1020 obč. zák. a § 1027 obč. zák. poskytujících ochranu "nxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxezením vlastnického práva v sousedských vztazích.
I.
Zákaz sázení stromů v blízkosti xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx
xx
xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xřesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. To neplatí, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, txxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xbč. zák. je v té části, v níž souseda opravňuje k podání žaloby o zdržení se výsadby stromu,
lex specialis
k § 2900 obč. zák., který upravuje povinnost k oxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxx. zák., protože souseda kromě práva žádat o "zdržení se imise" opravňuje i k podání žaloby na konkrétní konání, což by bez existence § 1017 odst. 1 obč. zákx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xe imise podle § 1013 odst. 1 obč. zák., případně oprávnění požadovat odčinění újmy vzniklé soudně
de facto
povolenou imisí (analogické využití § 1013 oxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxci stromu, případně žádat, aby odstranění podrostů a převisů provedla osoba, které strom patří.
2.
Podmínky pro vyhovění žalobě
Rozumným důvxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxe očekávat, že přesáhnou míru přiměřenou místním poměrům a zároveň podstatně omezí obvyklé užívání sousedního pozemku (viz výklad k § 1013 odst. 1 obč. xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx sousedním pozemku (např. domu, plotu) následkem podrostu nebo převisu.114) Rozumným může být i požadavek na zdržení se sázení stromů, pokud hrozí, žx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xák. zároveň musí být efektivním nástrojem pro prosazení zájmu souseda na ochraně před imisemi a musí být zřejmé, že situaci není přiměřené řešit ani
odxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxx stínění. Je totiž třeba respektovat princip zdrženlivosti (proporcionality) a uzavřít, že využití § 1017 odst. 1 obč. zák. má být spíše výjimkou, pokxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxí vzdálenost
je třeba u stromů "obvykle" dodržet (3 m u stromů dosahujících zpravidla vyšší výšky než 3 m, u ostatních stromů 1,5 m od hranice pozemku). Txxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xx xřípadně na sousedovi, aby uváděl specifické okolnosti případu, na jejichž základě by soud měl dospět k závěru, že pravidelná vzdálenost stromu od hranxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxnem již nelze považovat za stromy vysázené v těsné blízkosti hranice.115) Tento názor je za běžných poměrů správný, ale opakuji, že smyslem § 1017 odstx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxepsanou hranici pro výsadbu stromu za nepřekročitelnou. Není tedy vyloučeno, že soud podle § 1017 odst. 1 obč. zák. uloží povinnost k odstranění stromxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxnit jen specifickými okolnostmi vyplývajícími z
"místních zvyklostí"
. Smyslem § 1017 odst. 1 obč. zák., včetně stanovení vzdálenosti stromu od hranixx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxjen "místní zvyklosti" v užším smyslu, ale i jiné okolnosti (např. dlouhodobě přetrvávající poklidný stav, reálná neškodnost vzrostlého stromu vůči xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x dané lokalitě došlo k husté zástavbě rodinnými domy, která reálně znemožňuje dodržet zákonem předpokládanou vzdálenost stromu od hranice pozemku a zxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxtních zvyklostech" v užším smyslu, ty prozatím nemusejí ani existovat, ale v současné nebo i budoucí realitě lokality.
Posouzení, jaká
výška stromu
xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxře, že potřeba dodržení alespoň třímetrové vzdálenosti od hranice pozemku měla být zachována. Ustanovení § 1017 odst. 1 obč. zák. totiž má poskytnout xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxna. Naopak za situace, kdy konkrétní strom si dlouhodobě s ohledem na poměry v lokalitě drží standardní výšku (třeba i přičiněním osoby, které patří), i xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxxxxx2013
, řídí se právní následky mající původ v jeho existenci xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxtí, k níž došlo před účinností nynějšího občanského zákoníku. Proto se § 1017 obč. zák. nepoužije (§ 3028 odst. 2 obč. zák.). Z § 1017 obč. zák. totiž plyxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxmená to ještě, že jeho úvahy, zda je namístě za použití § 127 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. zcela vyhovět požadavku žalobce na zdržení se stínění pozemku, poxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxí stromu a negativním následkem, který odstranění způsobí, se totiž používal i před 31.12.2013 (viz např. I. ÚS 451/11).
Jestliže soud podle § 1017 odxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx nebo v soudním výkonu bez dalšího jen v případech, kdy zvláštní právní předpis osobě, které dřevina patří, neukládá získat povolení k jejímu pokácení.
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxsti k pokácení dřeviny vázán tak, že nemůže odůvodnit zamítnutí návrhu na pokácení stromu argumenty, které mají původ výhradně v soukromém právu.
Pxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xoku.
Povinnost zdržet se sázení stromů nebo uložení povinnosti k odstranění již existujících stromů v těsné blízkosti společné hranice nelze uloxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx7 odst. 2 obč. zák.).117)
Ustanovení § 1017 odst. 2 obč. zák. chrání především již
existující pokojný stav
. Proto např. není možné, aby se jeho existexxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxuálně vysazené stromy vytvářejí sad nebo že jejich výsadbou založil les. Jeho argument uspěje jen tehdy, když jde o doplnění již existující rozhrady, sxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxjsou tyto pojmy naplněny, pokud jde o "les" nebo "sad" jen z pohledu veřejnoprávní evidence, aniž by tato evidence odpovídala skutečnému využití pozemxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxní, že les už nebude obnoven, a proto si na sousedním pozemku založil zahradnictví, právem se bude moci dovolat ochrany podle § 1017 odst. 1 obč. zák. s tíxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xodle úpravy účinné do 31.12.2013 uzavřel, že při úvaze, zda opadávání jehličí ze stromu na sousední pozemek není obtěžováním nad míru přiměřenou poměrxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xejvyšší soud připustil, že k zamítavému rozhodnutí správního úřadu je sice třeba přihlédnout a vyrovnat se se závěry, které jsou v něm uvedeny (jde o vroxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xda a do jaké míry je zřejmě masivní opadávání jehličí na sousedův pozemek a do okapů jeho domu obtěžováním souseda nad míru přiměřenou poměrům, kterou soxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xředpisy veřejného práva umožňoval, aby civilní soud při splnění podmínek daných tímto ustanovením rozhodl o povinnosti vlastníka pozemku způsobujíxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx, tak podle nového práva může být i masivně padající jehličí ze stromu na sousedním pozemku. Nové hmotné právo však v § 1013 odst. 2 obč. zák. ustavilo insxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx kterým byl povolen provoz závodu nebo jiného podobného zařízení způsobujícího imisi. Takovou imisi není možné zakázat, ale jen finančně odškodnit. Uxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxslouží jako pomůcka k přijetí obecnějšího závěru) je třeba řešit, zda by soudy po změně hmotného práva rozhodly jinak.
Je jisté, že strom a jeho projevx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu, včetně jeho biologických projevů navenek nelze pokládat za protiprávní a také je pravdou, že jak veřejné, tak soukromé právo vytváří celek, v jehož rxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxnci stromu (a tedy i reálnou povinnost zachovat produkci imise pocházející ze stromu) a druhé (soukromoprávní) témuž vlastníku ukládá povinnost k odsxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxx. 1 obč. zák., podle něhož nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního příxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxci veřejnoprávního rozhodnutí tím, že civilní soud rozhodne proti výslovné dikci správního rozhodnutí nebo proti jeho účelu (např. uloží povinnost zxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxanit strom), uzavřeme, že § 1013 odst. 2 obč. zák. je třeba využít i v případě obrany proti imisím ze stromu, jehož existence byla zaštítěna veřejnoprávxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxvozem závodu nebo jiného podobného zařízení, a nikoliv na imise způsobené vegetací, kterou má její vlastník povinnost zachovat proto, že jiná správní xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxx dal zákonodárce najevo, že správní rozhodnutí o povinnosti zachovat strom nebo jej dokonce vysadit nejsou z pohledu obecného zájmu natolik podstatnxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx o povolení nebo přikázání činnosti nebo nečinnosti by byl nepřípustným zásahem do soukromého práva vlastníka domáhat se ochrany svého práva u civilníxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx rozhodnutí o schválení provozu závodu nebo provozu jiného podobného zařízení automaticky neznamená, že civilní soud nemůže rozhodnout o uložení povxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxního schválení tehdy, když dojde k závěru, že procedura vedoucí ke schválení provozu závodu neposkytla vlastníku pozemku, který může být postižen imixx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxzemku nebo jeho dalších uživatelů (viz část čtvrtá, kapitola IV. věnovaná úředně schválenému provozu závodu podle § 1013 odst. 2 obč. zák.). I v případě xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxnutí správního orgánu o zákazu kácení stromu uloží povinnost k jeho odstranění a vypořádá se s předchozím opačným správním rozhodnutím, směřuje jeho rxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnu uskuteční jen tehdy, když soukromoprávní důvody pro takový postup jsou naprosto zjevné a převyšují zájem na zachování účinků pravomocného správníxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x v kontextu § 1013 odst. 2 obč. zák. Nejedná se sice o imisi, která je privilegovaná a měla původ v provozu závodu nebo jiného podobného zařízení, ale svým xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx, a zároveň o imisi, která je v rozporu se soukromým právem, nelze rozumně respektovat. Správní rozhodnutí, kterým se podle veřejného práva zakládá oprxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxud opravňuje k úvaze, zda je přiměřené s ohledem na jeho existenci, na proceduru vedoucí k jeho vynesení a na důvody, které vedly k jeho vydání, nemá odůvoxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xx
xxxxn rozhodnutí
Exekuční titul ukládající povinnost k odstranění dřeviny je exekučním titulem, který se vykoná podle § 350 o. s. ř., tedy
titulem směřuxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxává právo požádat o povolení k pokácení dřeviny vlastním jménem, protože má právo uskutečnit jakékoliv jednání, které je potřebné k provedení práce, o xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xovolení k vykonání konkrétních úkonů, jichž je třeba k provedení práce směřující k odstranění dřeviny. Povolení soudu by mělo výslovně směřovat nejen x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx), ale i v oprávnění k podání žádosti o pokácení dřeviny uvedené v exekučním titulu, je-li takového povolení třeba. Správní orgán totiž nemůže jako předxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxviny.
Jestliže správní orgán na základě argumentů opírajících se o veřejné právo žádost o pokácení stromu zamítne, stane se rozhodnutí civilního soxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxe správní orgán zamítne návrh na pokácení stromu, civilní rozsudek o pokácení nelze vykonat a soud výkon zastaví [§ 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř.].
Poznxxxx
xx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxnul pozdější neúčinnosti vlastního rozhodnutí. Ze žádného ustanovení však nevyplývá, že by správní úřad mohl takové předběžné (a tím i nezávazné) staxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxprávní argumenty, které soud vedly k rozsudku o povinnosti odstranit strom.119)
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xákaz pokácení stromu), samo o sobě nenahrazuje původní správní rozhodnutí. Je však třeba vyhodnotit jako novou právní skutečnost, která je důvodem prx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxapř. k pokácení stromu), které "překrylo" dřívější správní rozhodnutí, soud vyčká nahrazení původního správního rozhodnutí novým rozhodnutím, ktexx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx již zohlednilo pozdější civilní rozsudek, který je předmětem výkonu, soud již nařízený výkon zastaví, protože je tu jiný důvod, proč exekuční titul nexxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xoud výkon rozhodnutí odloží.
II.
Povinnost k úpravě pozemku (§ 1018 obč. zák.)
1.
Obecné pojmy, vztah k souvisejícím ustanovením
Pozemek xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx § 1018 obč. zák. je objektivní odpovědností za stav pozemku, který způsobuje destabilizaci pozemku souseda.
Úpravami
sousedního
pozemku
se rozuxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xinnost, která destabilizuje pozemek, je třeba pokládat i nečinnost souseda, která vede k destabilizaci (např. pád opěrné zdi následkem zanedbání jejx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxeba vykládat extenzivněji s tím, že se jí rozumí zásah do poměrů na pozemku, který vede k podstatnému znehodnocení sousedního pozemku. Nejde tedy jen o úxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xdroje vody. je totiž
ochrana využitelnosti pozemku jako celku.
Ustanovení § 1018 obč. zák. má svojí gramatickou dikcí
prxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx upevnění, a lze požadovat jen náhradu újmy ze stavu, který je již nevratný. Pokud však vykládáme termín "ztráty opory" šířeji, např. jako totální odpojxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxs
vůči § 2900 obč. zák. o obecné prevenční povinnosti, ale i jako ustanovení, kterého se lze dovolat x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xbč. zák.).
Ustanovení § 1018 obč. zák. je tedy
lex specialis
zejména , který upravuje obecnou prevenční povinnost k předcházení hrxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxnovení o náhradě následků protiprávní újmy podle § 2894 a násl. obč. zák. Doplňuje je totiž o zvláštní oprávnění žádat
obnovení předešlého stavu
. Jeho xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx které ji mohou destabilizovat (např. hrozí zavalení zeminou ze sousedního pozemku), totiž není ohrožení imisí ve smyslu § 1013 obč. zák., ale nebezpečxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xmisí, která se navíc podle § 1013 obč. zák. poskytuje až ve chvíli, kdy k imisi již došlo.
J. Spáčil uvádí, že ochranu před činností nebo nečinností vlaxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxx řeší
ochranu držitele
poškozeného pozemku
před prováděním stavby
.120) Podle mého názoru je však předmět ochrany u obou ustanovení jiný. Zatímco § 1xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxatu pozemku. Je-li prováděním stavby ohrožena samotná existence sousedního pozemku nebo stavby, je třeba postupovat nikoliv podle § 1004 obč. zák., axx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxilního soudu domoci obnovení do původního stavu, i když např. stavební práce, které stav způsobily, byly úředně schváleny. Žalovaný ani při úředně schxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xodle § 1004 odst. 1 obč. zák., ale nemůže dosáhnout ani zákazu provádění stavby, ani obnovení do původního stavu. Jiný výklad by nerespektoval, že vlastxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxx "jen" o omezení v držbě věci. Samozřejmě bude záležet na okolnostech při zvážení soudu, zda dát přednost ochraně vlastnického práva ohroženého sousedxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xplatní jen okrajově.
Je třeba řešit
vztah
§ 1018 obč. zák. , podle něhož se držitel sousedního pozemku může mj. domoci i zákazu odstrxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxi), pokud ve správní proceduře, která vyústila v přivolení s odstraněním stavby, vlastník postiženého pozemku neuplatnil námitku ztráty upevnění, axxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x x018 obč. zák., protože právě tato norma poskytuje ochranu před takovým narušením stability sousedního pozemku, která vede buď k jeho úplnému zániku, nxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxjimečných případech uzavře, že podmínky pro aplikaci § 1018 obč. zák. jsou sice dány, ale s ohledem na okolnosti případu převáží zájem na zachování již xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxé využití § 1013 odst. 2 obč. zák. Soused tedy má právo žádat o finanční
náhradu újmy v penězích
.
2.
Podmínky pro aplikaci § 1018 obč. zák.
Není důxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxřeno.121) Tak tomu bude nejen při existující hrozbě zasypáním zeminou, ale i tehdy, když může být úpravami na sousedním pozemku prakticky zaplaven, zxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxd by vedl k závěru, že u pozemků, které jsou rozsáhlé, by byl § 1018 obč. zák. neaplikovatelný.
Poznámka
Dřívější literatura vycházela z do jisté mxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xe by učinil dostatečné opatření k upevnění stavby nebo pozemku" (§ 127 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb.). Nyní zákon zapovídá takové úpravy, pro které sousednx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xe od dřívější judikatury, podle níž vlastník sousedního domu měl právo domáhat se zdržení se konkrétní činnosti žalovaného nebo obnovení původního stxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxx x
xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxlním řízení uložit zákaz provedení stavby (např. rodinného domu), kterou má v úmyslu uskutečnit, pokud by stavba ohrozila stabilitu štítové zdi domu žxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx rozhodnutí
Vlastník postiženého xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xby provedl konkrétní sled činností, které povedou k dosažení původního stavu. Žalobce ani soud tyto činnosti v petitu nepopisuje, protože jsou záležixxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxní pozemek, které má soused zjevně v úmyslu provést.
Žalobní
petit
není namístě formulovat jako
eventuální
s tím, že žalovaný i po vynesení rozsudkx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx znění § 1018 obč. zák. přišel, jakmile způsobil ztrátu opory sousedního pozemku, aniž by alespoň současně provedl "jiné dostatečné upevnění". Ustanxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxnovení předešlého stavu. Jen v případech, když pozemek žalobce ztratil náležitou oporu, tato ztráta není nevratná a zároveň není možné nebo je zcela nexxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xx18 obč. zák.
Rozsudek o uložení povinnosti podle § 1018 obč. zák. je exekučním titulem podle § 350 o. s. ř. směřujícím k uskutečnění zastupitelného pxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxací směřujících k realizaci exekučního titulu, a poté tyto práce provést nebo jejich provedení zajistit. Protože exekuční titul bude pravidelně popixxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxným) zamýšlené stavební práce směřují k naplnění rozsudkem definovaného výsledku a zároveň v co nejvyšší míře respektují vlastnictví povinného k uprxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
x xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx efekt překryvu dřívějšího soudního rozhodnutí pozdějším správním verdiktem. A to v případě, že soud požadavku žalobce na obnovení původního stavu přxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxí realizovat obnovení původního stavu, avšak stavební úřad jeho žádosti nevyhoví z důvodů, které spočívají ve veřejném právu. Správní orgán rozhodujxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxého práva stavební úprava může, či nemůže být realizována, ale má výlučnou pravomoc posoudit osud stavby z pohledu veřejnoprávních norem. Překryv půvxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxst. 1 písm. b) o. s. ř.. Pozdější rozhodnutí soudu, jímž se vyhovělo žalobě podle § 1018 obč. zák. samo o sobě nevede k bezúčinnosti opačného správního roxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx soud vyčká nahrazení původního správního rozhodnutí novým rozhodnutím, které již zohlední rozsudek civilního soudu. Pokud oprávněný ve lhůtě stanoxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xiž nařízený výkon zastaví, protože je tu jiný důvod, proč exekuční titul nelze vykonat [§ 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].
III.
Ochrana před imisí vodxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxanoví totiž podmínky, při jejichž naplnění je stékání vody ze sousední stavby (a zřejmě i z pozemku, viz níže) nepřípustné, jakož i situace, kdy je naopax xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xovrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeníchx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xaložení odpovědnosti vlastníka pozemku, jímž prochází nebo na němž vyvěrá povrchová voda, za režim průtoku této vody a za její přiměřené soukromoprávxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx
xxxxxxxa
Neobstojí námitka, že definici pojmu povrchové vody není možné s ohledem na § 1 odst. 1 obč. zák. využít v soukromoprávních vztazích, protože se jedxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxvrchových vod, je zjevně koncipován jako zákon, který vymezuje základní pojmy týkající se nakládání a hospodaření s vodou jak pro účely soukromého, tax xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
Ustanovení § 1019 obč. zák. se naopak nevztahuje na tzv.
podzemní vody
(§ 2 odst. 2 vodního zákona), protože průtok a výskyt těchto vod vlastník pozexxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx její stav a proudění (§ 10 odst. 1 obč. zák.). Tak je tomu zejména u vody ve studnách, protože právě prostřednictvím studny se podzemní voda stává tzv. vodxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxího zákona). Jinak se režim podzemních xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxávo požadovat, aby soused upravil
stavbu
na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li všxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil (§ 1019 odst. 1 obč. zák.).
Pojem stavby, z níž stéká voda, padá sníh nebo led
na sousední pozemek, je třxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xák. je spolu s § 1017 odst. 1 obč. zák. výjimečné v tom, že na jejich základě je možné uložit vlastníku pozemku, který způsobuje imisi, povinnost ke konkxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxé, zda jde o žalobu na uložení konkrétního jednání (tedy o uložení povinnosti provést zcela konkrétní stavební úpravy, které musí být v petitu žaloby i vx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx x
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxa, aniž by bylo namístě v žalobě a v rozsudku popisovat, jakými stavebními úpravami má soused tohoto výsledku dosáhnout).
Ve prospěch druhé variantyx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xlastníka, aby sám zvolil z více možných variant takový způsob konání, který povede k vyloučení protiprávní imise. Třetí osoba, která je výkonem vlastnxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxk imisi zamezit. Jiný přístup vede k nepřípustnému omezení panství nad věcí (§ 1012 obč. zák.). Při takovém výkladu by se však § 1019 odst. 1 věta prvá obč. xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx je třeba vykládat tak, aby se nestala obsoletními. Proto uzavírám, že na základě § 1019 odst. 1 obč. zák. se žalující soused může domoci zcela konkrétní xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxx x x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxedovi ve specifických situacích vůči subjektu odpovědnému za imisi "zbraň navíc". Touto zbraní jistě může být žaloba o konkrétní jednání, jímž dojde k xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xá dosáhnout, nikoliv tak, aby vymezil konkrétní stavební úpravu, k níž má dojít, zastávají i J. Dvořák a A. Srbová. Uvádějí totiž, že je věcí žalovaného sxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx
Ustanovení § 1019 odst. 1 věty druhé obč. zák. normuje, že přirozené stékání vody není imisí, vůči níž by se bylo možné bránit požadavkem na úpravu souxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx.
průchozí imisi
. Průchozí imise (např. přirozeně přitékající a odtékající voda) je imisí i v právním smyslu jen výjimečně, pokud je namístě žádat po vlxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxje riziko zaplavení nebo podmáčení sousedního pozemku).
1.
Lze žádat o úpravu stavby nebo i o úpravu pozemku?
Věta prvá § 1019 odst. 1 obč. zák. pxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xormuje, za jakých podmínek nemůže žalobce požadovat, aby soused upravil kvůli imisi vody, sněhu nebo ledu nikoliv stavbu, ale svůj pozemek. Nabízí se txxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxvislé právní normy. Proto se domnívám, že na základě § 1019 odst. 1 obč. zák. je
možné žádat jak o úpravu stavby, tak pozemku
. Samozřejmě jen za předpoklaxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxby, tak u úpravy pozemku za účelem zamezení imise vodou, sněhem nebo ledem půjde o žaloby o dosažení výsledku, nikoliv u uložení povinnosti ke zcela konkxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx
se nachází
mimo jeho pozemek
, a to na výše položeném pozemku. To znamená, že pokud se přirozený zdroj vody nachází přímo na pozemku souseda, je možné se doxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxost k zamezení imise povrchovou vodou, pokud jde o přirozený průchod vody. Přitom není podstatné, zda se přirozený zdroj vody nachází přímo na sousedníx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxavku na
uložení povinnosti ke konkrétní úpravě stavby
, soud zváží, zda touto úpravou dojde k zamezení protiprávní imise a jestli jde o přiměřenou úpravxx xxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxnou stavební úpravu, která rovněž vede k odstranění imise vodou, o toto právo volby mezi vícero možnými způsoby, jak zamezit imisi, přichází a své povinxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx imise vody stékající přímo ze sousední stavby je nepřípustná v jakémkoliv množství. Jde totiž o tzv.
přímou imisi
(srov. s § 1013 odst. 1 větu druhou občx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx pro žalovaného šetrnějším způsobem při dosažení stejného efektu. Jestliže jiný, šetrnější způsob úpravy stavby nevyplývá z obsahu spisu, má žalovanx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxuzení požadavku na
uložení povinnosti ke konkrétní stavební úpravě sousedního pozemku
platí ohledně přiměřenosti a vhodnosti vzneseného požadavkx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xá zčásti nepřirozený původ a vzniká na pozemku žalovaného, soud žalobě vyhoví v té části, v níž žalobcův požadavek povede k zamezení imise v její nepřiroxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxnou (nepřirozenou) imisi pocházející z pozemku žalovaného. Za takových okolností soud vyhoví požadavku žalobce na zamezení veškeré imise (např. na zxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxa vykládat funkčně, nikoliv formálně.
Příklad
Soused vlastní několik pozemků nad pozemkem žalobce, každý z nich má vlastní parcelní číslo, a mohxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx zák. nepřípustné imise se nachází na jednom z pozemků, který však přímo nesousedí s pozemkem žalobce. Za těchto okolností se žalovaný soused nemůže brxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxu)
Vody, která na pozemek přitéká z výše položeného pozemku, může být nejen přebytek, ale i nedostatek. Původ nedostatku může spočívat mj. v činnostx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxoku vody ze sousedního pozemku) nedochází, ačkoliv by k ní přirozeně mělo dojít. I tato imise je
imisí v právním smyslu
, protože působí negativně na užívxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxou bránit především s odkazem na obecné ustanovení § 1013 odst. 1 obč. zák. Ustanovení § 1019 odst. 2 obč. zák. slouží k tomu, aby vymezilo rozsah xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xegovalo koncept, že proti imisi je třeba se bránit negatorní žalobou (žalobou o výsledek), nikoliv žalobou na konkrétní konání (např. na odstranění jexxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxovně nesděluje, že by se imisí postižený vlastník pozemku mohl bránit žalobou na uložení konkrétního jednání. I tento fakt mne vede k závěru, že nárok dlx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxání. Dokud zákonodárce nezmění dikci § 1019 odst. 2 obč. zák. po vzoru § 1017 odst. 1 nebo § 1027 obč. zák., k jinému řešení lze stěží dospět.
Ustanovxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxo na jeho pozemku. Toto právo je limitováno
potřebou vlastníka pozemku
, který má vodní zdroj k dispozici. Při vymezení této potřeby je třeba vycházet z oxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxdpisy.
Příklad
Vybudoval-li vlastník pozemku v souladu s předpisy veřejného práva rybník nebo vodní dílo, má právo využívat průchozí i pramenícx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxze v tom spatřovat porušení práva, i když je odběr vody ve srovnání s vlastníky obdobných pozemků v lokalitě nadprůměrný.
V případě, že v místech, kdx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xx xxx xxxxxxx
xxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx nemůže uspokojit potřeby ostatních osob, které mají k vodě přístup až poté, co své potřeby uspokojí vlastník pozemku, je třeba při aplikaci § 1019 odst. x xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx i v závislosti na typu a naléhavosti potřeb. Popsané doplňkové kritérium vystihuje smysl soukromoprávních ustanovení o hospodaření s průchozí vodoux xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxných osob (tedy vlastníků nebo uživatelů pozemků, jimiž vodní zdroj prochází).126)
J. Spáčil správně zmiňuje, že potřebu vlastníka nebo uživatele xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx x
xxxxxxxx
x xx xxxxxx x 1019 obč. zák. i jakéhokoliv jiného ustanovení upravujícího vzájemná práva a povinnosti vlastníků xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxat o soubor formálně samostatných pozemků, které vytvářejí zemědělskou usedlost. A naopak, jeden rozlehlý pozemek se může skládat z několika funkčně xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxrá se týkají vodních poměrů na pozemku žalobce a na pozemku žalovaného. Nebude zjišťovat, zda odběr vody na straně žalovaného je nepřiměřený vůči vlastxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xikoliv civilního soudu. Civilní soud se proto omezuje na soukromoprávní podstatu problému. Není však vyloučeno, že na straně žalující bude vystupovax xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxzmiňuje, že by vlastník níže položeného pozemku měl v žalobě tvrdit a prokázat nejen to, že vlastník nebo uživatel výše položeného pozemku nebránil odtxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx zdroj vody nemůže uspokojit přiměřené potřeby jeho pozemku a on nemá na pozemku jiný zdroj vody. Přesto takovou skutečnost žalobce musí tvrdit a prokazxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xoukromých práv (§ 1, 3 o. s. ř., § 3 odst. 1, § 8 a zejména § 12 obč. zák.).128)
Žaloba
podle § 1019 odst. 2 obč. zák. má směřovat k požadavku, aby žalovaný xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxostí tohoto petitu, protože potřeba vody je v průběhu roku různá, také je pravdou, že mocnost zdroje vody rovněž kolísá. V tomto konkrétním případě je prxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxlovaného souseda proudit, nebo konkrétní objem, který je soused oprávněn si zadržet. Postačí, když žalobce v žalobě a soud v rozsudku uvede, jaké činnoxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxdou apod.).
Výkon rozsudku
o uložení povinnosti podle § 1019 odst. 2 obč. zák. je možný podle § 351 o. s. ř. Jde totiž o povinnost k provedení výkonu (pxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xitul (§ 351a o. s. ř.), to znamená, že soused disponující exekučním titulem jej může kdykoliv v budoucnosti opakovaně navrhnout k výkonu. Nezaniká tedy xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx
xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxů řízení, případně jejich právních nástupců. Jiné řešení by nerespektovalo, že vodní poměry pozemků a objektivní potřeby využití vody se v místě a čase xxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xoložený pozemek. Tato případná imise tedy není řešitelná aplikací § 1019 obč. zák., ale s využitím obecných ustanovení. Protože § 1019 obč. zák. je dopxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx ochraňuje před již existující imisí, která stále trvá (před pokračující imisí). Za
pokračující imisi
je třeba pokládat i reálnou hrozbu, že se imisní xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxžení povinnosti zdržet se imise vody na výše položený pozemek, i když tato imise v době podání žaloby ani v době vyhlášení rozsudku aktuálně není, avšak jx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx položený pozemek je třeba řešit nikoliv podle § 1013 odst. 1 obč. zák., ale skrze ještě obecnější ustanovení § 1012 obč. zák., které poskytuje ochranu jaxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xx xxtuace, kdy nelze prokázat, že k imisi vody na výše položený pozemek v dohledné době opět dojde, ale povodňové riziko potenciálně existuje, takže existuxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx.). Jestliže však k imisi vody na výše položený pozemek dochází pravidelně, je třeba využít § 1013 obč. zák., protože právě tato norma slouží k ochraně přxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxzemek dochází prvotně kvůli zvláštním vlastnostem níže položeného pozemku (např. je na něm založen rybník, který se v době nadprůměrných srážek rozvoxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx se přirozeně hromadí na níže položeném pozemku). Takové tzv. přirozené imise nelze pokládat za imise v právním smyslu. Tento fakt naopak zohledňuje § 1xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxný princip, který se uplatní při posuzování jakékoliv imise vodou.
5.
Vztah § 1019 obč. zák. k jiným ustanovením občanského zákoníku
Ustanovxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxě. Tuto normu je však třeba vykládat v kontextu s jinými ustanoveními občanského zákoníku a zároveň respektovat, že hospodaření s vodou je upraveno i vxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xení předmětem vlastnictví a není součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytuje (§ 3 odst. 1 vodního zákona). Vodu si však lze přxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxu, že voda se stává předmětem vlastnictví, jakmile byla odebrána z vodního zdroje, upravuje vodní zákon. Je třeba řešit, do jaké míry konkuruje § 1019 obxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xodami, který je založen ryze správní částí vodního zákona.
Ustanovení § 1 odst. 2 vodního zákona vychází z předpokladu, že tento zákon upravuje veškxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí. A přesto § 1019 obč. zák. nyní normuje, jakým způsobem je vlastník pozemku oprávněn povrchovou voxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx nakládání s vodou podle vodního zákona směřuje nikoliv k úpravě vzájemně vyrovnaných vztahů mezi dvěma konkrétními vlastníky pozemku, ale k zabezpexxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxí a sucha pro větší množství osob (§ 1 odst. 2 věta druhá in fine vodního zákona). Proto je možné zastávat názor, že oprávnění k využívání povrchové vody a k xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxk. Normy upravující soukromoprávní a veřejnoprávní podstatu nakládání s vodou je třeba vykládat nezávisle na sobě (§ 1 odst. 1 obč. zák.).
Pokud přexxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xovrchovou vodou rozhodnout v reálném rozporu s již existujícím rozhodnutím správního orgánu, uplatní podobná pravidla, jako při soudním rozhodovánx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx xxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xusí uplatnit
princip úplné priority správního verdiktu o nakládání s vodami
. Soudní rozhodnutí také nesmí reálně nahrazovat rozhodnutí vodoprávníhx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xe voda je komoditou, která je určena ku prospěchu všech, před svým odběrem ani není předmětem vlastnictví. Veřejný zájem na úpravě nakládání s vodou je pxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxně upraveno mimořádně komplexně. Tam, kde nejde o "obecné nakládání" s povrchovou vodou, je třeba povolení vodoprávního úřadu (§ 8 a násl. vodního zákxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxí s povrchovými vodami (§ 6 odst. 4 vodního zákona).
Obecným nakládáním s povrchovými vodami
je odběr povrchové vody nebo nakládání s ní pro vlastní potxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxbách nebo ochrana pozemku nebo stavby změnou přirozeného odtoku vody za účelem ochrany pozemku nebo stavby před škodlivým účinkem působení povrchové xxxx xx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx a jen dokud vodoprávní úřad nevydá jiné rozhodnutí o nakládání s povrchovými vodami. Jestliže soused při nakládání s vodou jedná na základě rozhodnutí xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxe o verdikt vodoprávního úřadu, který se realizuje "bez náhrady" (§ 6 odst. 4 obč. zák.). Pokud by následkem rozhodnutí vodoprávního úřadu došlo k podstxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxění.
7.
Žaloba dle § 1019 odst. 1 obč. zák. o úpravu stavby tak, aby z ní nestékala voda, nepadal sníh nebo led na sousední pxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxiženého pozemku "navíc". Tím však není ochuzen o právo žádat zdržení se imise podle § 1013 odst. 1 obč. zák.
Poznámka
J. Dvořák a A. Srbová popisují vxxxx x xxxx xxxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xožadavek na úpravu stavby, aby z ní na sousední pozemek nestékala voda, nepadal sníh nebo led, lze žádat jen v rozsahu, který není přiměřený poměrům (§ 10xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x019 obč. zák., pomíjejí, že při využití § 1013 obč. zák. by zároveň museli vyzdvihnout i další podmínku pro vyhovění žalobě, kterou je, že stékání vody mxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx příliš příkrá. Takovým přístupem se však dopouštějí nedůslednosti, a proto jej pokládám za neudržitelný.
Ustanovení
§ 1019 obč. zák. je svébytxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxdy podle § 1019 obč. zák. je třeba zamítnout jen tehdy, jde-li o zjevně šikanózní výkon práva (§ 8 obč. zák.). Odpovědnost za stékání vody podle této normx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx.
8.
J. Dvořák a A. Srbová prezentují, že § 1013 odst. 1 obč. zák. se uplatní i v případě, že stavba, z níž voda, sníh nebo led xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx imise pocházející z prováděné (a zřejmě i z dokončené stavby) se prvotně, a to před kterýmikoliv ustanoveními o imisích, uplatní § 1004 obč. zák.
V čásxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xroč pokládám za správný názor J. Spáčila, že
po realizaci stavby se může soused domáhat zdržení se imise ze stavby jen tehdy, když objektivně nemohl své nxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xíž by se soused mohl vzniku stavby účinně bránit, případně pokud došlo k provedení stavby v rozporu s úředním svolením. Přijmeme-li zmíněnou tezi, uzavxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxra vedoucí k "povolení stavby" (§ 1004 odst. 1 obč. zák.). Např. proto, že pro realizaci stavby nebylo třeba územního rozhodnutí ani ohlášení nebo povolxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxbylo úřadem vyhověno a stavebník se proti této budoucí námitce ani nezajistil "cestou práva".
Příklad
Zajištěním "cestou práva" je např. podání xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx vodou, jestliže se měl a mohl bránit během správní procedury, na jejímž základě došlo k realizaci stavby, a tuto svoji možnost zanedbal. Tento závěr jisxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxo třeba úředního svolení. Jestliže však je možné imisi vodou ze stavby zamezit méně zásadní úpravou (např. umístěním svodů nebo jejich výměnou), přípaxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxy během stavební procedury vedoucí ke vzniku stavby.
9.
Ustanovení § 1019 obč. zák. poskytuje
ochranu před již existujxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxrávnění k preventivní ochraně před imisí stíněním ze stromů při hranici pozemku, jež dosud nebyly vysazeny) není případné z § 1019 obč. zák. dovodit, žx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxeným imisím vysvětlil, že např. vlastník rybníku na sousedním pozemku je povinen učinit opatření, které směřuje k zabezpečení sousedních pozemků přex xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx každý je povinen si počínat tak, aby nedošlo k neodůvodněné újmě na vlastnictví jiného.
10.
Vztah k ustanovením o náhradě újmy
J. Dvořák a A. Srbxxx xxxx xx xxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxženého pozemku může domáhat nejen svých práv podle § 1019 odst. 1 obč. zák., ale i
práva na náhradu újmy
. A to i v případě, že postižený soused nedisponuje oxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxu názoru je třeba doplnit, že
odpovědnost za jakékoliv imise je ze své podstaty objektivní
(bez ohledu na zavinění). Tato zásada je vyjádřena v § 1013 odxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxx x x xxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx třetích osob. Avšak tam, kde reálnou imisi není možné vyhodnotit jako právní imisi (tedy k imisi sice dochází, ale nikoliv následkem výkonu vlastnickéxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xzniku stavby, a přišel tak o oprávnění požadovat úpravu stavby podle § 1019 odst. 1 obč. zák., může se domáhat odčinění újmy způsobené imisí vody, sněhu nxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx § 1004 odst. 1 obč. zák. omezuje aplikaci obecných ustanovení o imisích jen do té míry, že se již není možné před soudem domáhat odstranění úředně schválxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxvá z již zmíněných § 1012 a § 1013 odst. 2 obč. zák., které ustavují objektivní odpovědnost za negativní následky výkonu vlastnického práva na právech txxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx tak, aby z nich nestékala voda, případně nepronikal sníh nebo led, je osobním nárokem žalobce, který podléhá promlčení. Z § 1019 obč. zák. totiž nevyplxxxx xx xx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x
xxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x L. Heyrovský, podle něhož je pasivně legitimován jen původce změny ve vodním toku a jeho první dědic.134)
S Heyrovského a Spáčilovým přístupem lze ve xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx se nepromlčuje (§ 614 obč. zák.), protože není ničím jiným než derivací a doplňkem k § 1013 odst. 1 obč. zák. Přitom u práva na "zdržení se" imisí ani J. Spáxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxsední pozemek je totiž třeba pokládat dlouhodobý stav, kdy je režim imise vodou ustálen a není nikým jako protiprávní sporován. Za takových okolností sx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxávní podmínky pro vyhovění žalobě podle § 1019 obč. zák. již pominuly. Jak dlouhý časový úsek bude muset uplynout, aby se uměle nastolený průtok vody stxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxití § 1020 obč. zák.
xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxnice pozemků (§ 1020 obč. zák.).
Ustanovení § 1020 obč. zák. je formulováno tak, že poskytuje prostor pro podání žaloby o "zdržení se zřizování stavbxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxavbu dokončí, je možné spolu se žalobou podat návrh na vydání předběžného opatření (§ 75c odst. 1 o. s. ř.). Po dokončení stavby se lze domoci ochrany požaxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxnčí, může žalobce podat další žalobu o uložení povinnosti k odstranění stavby. Stavba je totiž z pohledu soukromého práva neoprávněná.
"Stavbou"
vx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xtavbu při hranici pozemku, není ještě z pohledu soukromého práva neoprávněným zásahem do práv vlastníka pozemku (NS 22 Cdo 2617/1999).
"Rozumným důxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxud nedokončeném zřizování stavby vznikl, případně negativní následek, který při výstavbě nebo z následného zřízení a využívání stavby může vzniknouxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxavil bazén, který by byl novou stavbou zastíněn, a zároveň lze očekávat, že koupající se osoby budou vystaveny zápachu z užívání takové stavby.
"Roxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx. "Rozumný důvod" musí spočívat v nikoliv bezvýznamném negativním vlivu stavby na přímé užívání sousedního pozemku. Na samotné užívání pozemku však nxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxízkosti hranice pozemků.
Soud žalobě nevyhoví, pokud shledá, že jde o
šikanózní výkon práva
(§ 8 obč. zák.). Využití § 1013 odst. 1 obč. zák., jde-li o xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx), nelze použít. Ustanovení § 1020 obč. zák. totiž stanoví vlastní podmínku pro vyhovění požadavku na zápověď zřizování stavby, jímž je právě existenxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxvat zdržení se zřizování stavby je dalším a na jiných ustanoveních směřujících k ochraně před imisemi (zejména k § 1013 odst. 1 obč. zák.) nezávislým násxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx, a že negatorní žaloba podle § 1013 odst. 1 obč. zák. zajistí zájem souseda stejně spolehlivě. Jiný výklad by vedl k popření smyslu § 1020 obč. zák., jímž xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxemků.
Ustanovení § 1020 obč. zák. nedefinuje, co je stavbou
"v těsné blízkosti společné hranice pozemků"
. I když soukromé právo se uplatňuje nezávixxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx Podle § 25 odst. 2 cit. vyhlášky je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx x xx xxxxx x xxxxx x xrotilehlých stěn nejsou okna obytných místností. Z § 25 odst. 4 cit. vyhlášky dále plyne, že definice "těsné blízkosti" staveb odvisí i od jejich výškyx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx výšce vyšší z protilehlých stěn.
Termín
"těsné blízkosti"
tedy soud bude posuzovat případ od případu, především s ohledem na charakter a výši stavex xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xd pozemku žalujícího souseda se bude pravidelně pokládat vzdálenost 1,5 m od hranice pozemků (srov. s § 1017 odst. 1 obč. zák., jehož využití je možné skrxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx
xx
xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx ostatních normách chránících práva souseda před negativním vlivem sousední nemovitosti. Hypotéza daného ustanovení se však reálně s takovými příbuxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxch ustanoveních.
3.
Jak § 1020 obč. zák., tak § 1004 obč. zák. řeší tentýž problém, jímž je negativní vliv stavby na práva xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxy se soused "zdržel zřizování stavby". Ustanovení § 1004 obč. zák. xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxde ke znemožnění zahájení nebo dokončení stavby.
Aktivní legitimaci souseda k podání žaloby podle § 1004 obč. zák. zakládá ohrožení jeho držby nebo xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxtence "rozumného důvodu", pro který nemá být stavba dokončena. Rozumným důvodem bude především obava z imise, kterou bude stavba nebo její užívání v přxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxě případů překrývat, bylo by možné dovodit, že ochrana poskytnutá podle § 1020 obč. zák. je pro stavbou ohroženého souseda příznivější, protože "rozuxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx a imise ze stavby, která má stát v těsné blízkosti hranice pozemků, zřejmě nemusí dosahovat takové intenzity, že je nepřiměřená místním poměrům a že podxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xržitel, jak je tomu při uplatnění požadavku podle § 1004 obč. zák., teoreticky znemožňuje držiteli, který nenabyl držby řádným poctivým nebo pravým zpxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxý držitel). Tento fakt by však byl podstatný jen tehdy, pokud bychom shledali podstatný rozdíl mezi hypotézami srovnávaných norem, což jsme však neučixxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxt. 1 obč. zák. na straně jedné a § 1020 obč. zák. na straně druhé je fakt, že ochrany podle § 1004 obč. zák. se nelze domáhat, když soused ve správním řízenxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxlikovatelný i § 1020 obč. zák., protože opačný přístup by znamenal popření principů stavebního řízení.135) Dokonce i důvodová zpráva sděluje, že § 10xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxí ustanovení o ohrožení držby (§ 1004 obč. zák.). Takže skutečnost, že § 1020 obč. zák. neobsahuje aplikační omezení téhož znění, které je uvedeno v § 10xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx
x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxt. 1 větě druhé obč. zák., i když se to v něm výslovně neuvádí.
Význam § 1020 obč. zák. je tedy daleko užší, než by se z jeho xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x níž ještě nedošlo (před vybudováním nebo dokončením stavby při těsné hranici pozemku). Jakmile byla taková stavba dokončena, lze se dovolat ochrany jxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xe soused domoci práva na zdržení se imise i tehdy, když má "rozumný důvod" brojit proti pronikání imise. Tento důvod nemusí dosahovat intenzity imise dexxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxzemku. Pokud by se žalovaný bránil tím, že imise nedosahuje intenzity předepsané § 1013 odst. 1 obč. zák., dovolával by se své vlastní nepoctivosti (že pxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx
xx
x xx xxxxxx xxzi § 1020 obč. zák. a § 1019 odst. 1 větou druhou obč. zák. je rozhodující, že § 1020 obč. zák. poskytuje ochranu před dosud nedokončenou stavbou, zatímxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxládající povinnost zdržet se zřizování stavby je exekučním titulem směřujícím k vynucení nezastupitelného plnění podle § 351 o. s. ř. Vykonává se uklxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxnnost k oplocení pozemku (§ 1027 obč. zák.), kterou je soud oprávněn uložit, je upravena v rámci norem o rozhradách. Přesto o ní pojednávám nyní, protože xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxt o uskutečnění konkrétního pozitivního konání (oplocení pozemku).
Vlastník nemá povinnost svůj pozemek oplotit s výjimkou případů, kdy mu takovox xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxdova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému využívání dalších pozemků (§ 1027 obč. zák.). Povinnost k oplocení může vzniknout i na základě soukroxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxo pozemku, tak i zřízení plotu jen na části jeho hranice.
Plotem
je fyzická rozhrada mezi pozemky, která zamezuje pohybu zvířat nebo osob, případně proxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxní
průchodu v oplocení, protože podstatou normy je zabezpečení neprůchodnosti rozhrady.
Ustanovení § 1027 obč. zák. umožňuje uložení povinnostx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxosti k vybudování takové rozhrady, která bude přiměřeným prostředkem k zabezpečení nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva. Jestliže půjde x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxely § 1027 obč. zák. povinností k "oplocení" je třeba myslet povinnost k vybudování takové rozhrady, která co nejlépe naplní svůj účel. "Oplocením" ve xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx než rozhodne o vybudování "oplocení", zjistí stanovisko stavebního úřadu. Takové stanovisko by jistě nebylo reálně nutné, kdyby jako "oplocení" přixxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xronikání zvířat podle § 1013 odst. 1 obč. zák., případně pronikání imisí jiného druhu (§ 1013 obč. zák.). Nejde o
lex specialis
k těmto ustanovením, teoxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxtorní žalobou o uložení povinnosti zdržet se vnikání zvířat na sousední pozemek nebo pronikání imisí. Práva domáhat se uložení povinnosti k oplocení pxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxavuje povinnost k obnovení rozhrady jako povinnost k prevenci před škodou hrozící na sousedním pozemku, zatímco § 1027 obč. zák. zabezpečuje právo na xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx7 obč. zák.
x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxzemku, tedy k nemožnosti vykonávat v plném rozsahu držební právo k pozemku, zejména právo pozemek bez omezení nebo rušení imisí využívat.
J. Spáčil nxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxnamné, a pokud uložení povinnosti ke zdržení se imise podle § 1013 obč. zák. nevedlo nebo zřejmě nepovede k dostatečné ochraně.137) Takový názor vychxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx vedou k imisi. Vlastnické právo totiž má znamenat co nejvyšší míru panství nad věcí. Na druhé straně zákonodárce formuloval a začlenil § 1027 obč. zák. xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx žalobu na "zdržení se", nebo se za téže situace bude domáhat oplocení sousedního pozemku. Nepřiměřenost žaloby na uložení povinnosti k oplocení proto xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxní titul ukládající sousedovi povinnost zdržet se imise (např. pronikání zápachu na sousední pozemek), nevytváří takový rozsudek překážku věci rozsxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxsledku.
Při
posouzení potřebnosti oplotit
pozemek soud vychází z objektivních poměrů. Uložit povinnost oplotit pozemek bude namístě zejména v xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxrany, nicméně vzhledem k okolnostem konkrétní věci se oplocení pozemku jeví jako vhodný způsob poskytnutí ochrany ohroženému právu žalobce (viz NS 22 xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx bude možné, pokud po žalobci nebude možno spravedlivě žádat, aby sám oplotil svůj pozemek. Soud zohlední, z jakého zdroje vychází podstata rušení, ktexx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxx xxiká na pozemek postiženého chované domácí zvířectvo.138) Jestliže důvod pro oplocení pozemku leží výhradně na jeho vlastníku, má být zatížen pouze oxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxzemek nebo jeho část. A to ani tehdy, když by takové oplocení postačilo provést s řádově nižšími náklady.
Zákonný předpoklad, podle něhož povinnost k xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxných od žalobce a žalovaného. Zmíněná zákonná podmínka totiž slouží právě k ochraně zájmů třetích osob. Jestliže vybudování plotu brání nebo ztěžuje vxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxípadném sporu o zřízení plotu zkoumá z úřední povinnosti, protože pravidelně xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx bez dalšího (aniž by si vyžadoval stanovisko stavebního úřadu) zamítne, pokud vybudování oplocení zcela zjevně brání předpisy veřejného práva.
Pxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxavebního úřadu
ke zřízení plotu si soud vyžádá i tehdy, když k výstavbě plotu není třeba stavebního povolení ani ohlášení, což bude pravidlem (§ 103 odsxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx). Pokud stavební úřad sdělí, že vybudování plotu je v rozporu s předpisy veřejného práva, soud žalobě nevyhoví, protože právě stavební úřad je na rozdíx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxní aspekty výstavby si však soud posoudí sám a může žalobě vyhovět, i když stavební úřad ve svém vyjádření sdělí, že právě pro ně by plot neměl být postavenx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxdání rozhodnutí o umístění stavby.
Negativní stanovisko stavebního úřadu, které bylo dodáno po koncentraci řízení, je novou skutečností ve smyslu x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxáhat uložení povinnosti zdržet se imise podle § 1013 obč. zák. a své tvrzení a důkazní návrhy případně doplní o skutečnosti odůvodňující využití § 1013 xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxho povolení a stavební úřad později toto povolení pravomocně nevydá, rozsudek není možné vykonat, protože
zamítavé rozhodnutí stavebního úřadu
je jixxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx pokládat za exekuční titul podle § 350 o. s. ř.
uložením prací a výkonů
, které směřují k zastupitelnému plnění. Proto má oprávněný možnost mj. požádat exxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxy poskytl zálohu na výstavbu plotu (§ 350 odst. 3 o. s. ř.), ale i právo požádat vlastním jménem o stavební povolení nebo provést ohlášení stavby plotu (§ 3xx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxlobu zamítnout jen proto, že podle názoru soudu je přiměřené zřídit plot jiného typu, např. namísto zdi podle názoru soudu postačí dřevěný nebo drátěný xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxtné cesty (§ 1029 obč. zák.), při němž je soud žalobou vázán co do zřízení práva nezbytné cesty - může však zřídit právo cesty jiným než žalobcem navrženým xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxlocení by vedl k zamítnutí žaloby, která je v základu důvodná, a nereflektoval by, že vymezení přiměřeného způsobu oplocení je věcí pro žalobce do detaixx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xx xxxxtění plotu. Z toho plyne, že soud nemůže žalobu odmítnout jen proto, že žalobce necharakterizoval výšku a stavební podstatu plotu, protože stanovení txxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xrotože za takových okolností by rozhodl "nad návrh".
Ve výroku
ukládajícím povinnost oplotit má být uvedeno, jaký rozsah má plot mít (délka a výška)x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxože plotem se rozumí okolnostem přiměřená rozhrada mezi pozemky, která může mít různou stavební podstatu, je namístě ve výroku rovněž uvést stavební cxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx. popis materiálu, výšky, případně šířky oplocení nebo zdi).
Příklad
Na první pohled není vyloučeno, že popis plotu bude v rozsudku proveden skrzx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxelný, protože výsledek bude při případné exekuci zjistitelný místním šetřením. Výše jsem však uvedl, že výstavbu plotu pravidelně provede na základě xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxo nepřiměřeně zatížil. Aby k takové situaci nedošlo, je třeba plot konkretizovat i po stavební stránce již v rozsudku, jinak exekuční soud návrh na výkox xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx na uložení povinnosti k oplocení "ožívá" a žalobce (oprávněný) se na jeho základě může domoci opětovné výstavby plotu, i když již dřívější plot byl postxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxvěru, že žalovaný (povinný) může podat návrh na reálnou změnu původního rozsudku o uložení povinnosti s tím, že se bude domáhat určení, že povinnost k opxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxi exekutor nezkoumají, zda došlo ke změně poměrů, která by mohla vést k zániku povinnosti k oplocení pozemku. Jestliže žaloba dovolávající se změny pomxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxí kodex výslovně upravuje právní režim některých specifických situací ve vztazích mezi sousedy. Jedná se o řešení problému, kdy se na pozemku ocitne cixx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xráva vstupu na sousední pozemek za účelem údržby a obhospodařování pozemku nebo výstavby, opravy nebo zbourání stavby nebo o právo nezbytné cesty (§ 10xx x xxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x023 obč. zák.). Zákon též řeší režim rozhrad mezi pozemky (§ 1024 až 1028 obč. zák.).
Těmto normám je společné, že ukládají vlastníku pozemku povinnosx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxkoukoliv právní povinnost. Jde o specifická zákonná omezení vlastnického práva k pozemku, která vyplývají ze zvláštní podstaty pozemku jako věci a ktxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxby z toho vyloučit. Zmíněná ustanovení jsou k § 1012 obč. zák. a k obecným ustanovením upravujícím ochranu vlastnického práva (např. § 1042 obč. zák.)
lxx xxxxxxxxx
x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxi mravy dle § 2 odst. 3 obč. zák., resp. podle § 8 obč. zák.), ani využití § 1012 obč. zák. tam, kde tyto zvláštní normy mlčí.
I.
K obnovení panství nad moxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxk pozemku je musí vydat bez zbytečného odkladu jejich vlastníku, popřípadě tomu, kdo je měl u sebe; jinak umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledax x xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxe
jiným zásahem do vlastnického práva k pozemku
. Ustanovení § 1014 obč. zák. tedy není
lex specialis
k obecnému ustanovení o imisích v § 1013 obč. zák., xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x x014 obč. zák. a na něj navazujícího § 1015 obč. zák. k § 1013 obč. zák., případně k dalším ustanovením chránícím právo na nerušené užívání pozemku, je dáx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx a 1015 obč. zák. upravují práva protistrany, tedy oprávnění vlastníka zvířete nebo věci obnovit panství nad zvířetem nebo movitou věcí.
Smyslem § xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
vůči subjektu, který má neprávem své movité věci na jeho pozemku, zůstává mu i právo žádat o zdržení se imisí), nýbrž ustavení pravidla, že umístění movixx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxstává i právo věc užívat, včetně oprávnění se této věci znovu ujmout. Vlastník pozemku je povinen mu obnovit přístup k věci, když má na výběr, zda movitou xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxk povinen učinit bez zbytečného odkladu), jakmile je mu známo, komu věc patří, a jakmile vlastník movité věci na výzvu žalobce poskytne potřebnou součixxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxiže vlastník movité věci nesplní svoji povinnost k součinnosti při vydání věci, vznikne vlastníku nemovitosti oprávnění žádat o vyklizení prostoru, x xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx
xxxxxxxý vstup na cizí pozemek
. Povšimněme si totiž rozdílu mezi větou prvou a větou druhou zmíněného ustanovení. Zatímco věta prvá (při obnovení panství nad mxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx sděluje, že vlastník zvířete může na cizím pozemku "stíhat chované zvíře nebo roj včel". Zatímco v případě odnosu movité věci tedy zákon předpokládá nexxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxx xx xxxxípadné se domnívat, že § 1014 odst. 1 věta prvá obč. zák. přináší něco převratného. Jeho obsah bylo možné dovodit z § 123 zák. č. 40/1964 Sb. i za účinnostx
xxxxxxxx xxxxxx
x x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx při svévolném zadržení věci třetí osobou se vlastník může domáhat ochrany vlastnictví žalobou o vydání zadržené věci (§ 126 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb.)x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx se vlastník movitých věcí, které mají být vyklizeny, znovu ujal držby svých věcí, a naopak vyhovět vzájemnému návrhu xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxhází tím, že se věc nebo zvíře ocitnou na cizím pozemku.
1.
Zvláštnosti vstupu na cizí pozemek k obnovení panství nad zvířetem
Vlastník neztrácí xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xlastník prosadit dokonce tím, že z vlastní vůle vstoupí na cizí pozemek a bude na něm zvíře nebo včelí roj stíhat za účelem jejich odchytu (§ 1014 odst. 1 věxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxé právo k roji, aniž by byl povinen k úhradě. Jestliže úl není obsazen, roj včel zůstává vlastnictvím původního vlastníka. Toto pravidlo zohledňuje fakxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxm je vlastník úlu, v němž došlo ke splynutí, nezbavuje vlastníka povinnosti toto společenstvo utratit jako roj neznámého původu (vyhl. č. 299/2003 Sb.x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx, že vlastníku je známo, odkud včelí roj, který přiletěl, pochází, k utracení včelího společenstva nedojde.
V případě, že jde o neohrazený pozemek x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxupit na cizí pozemek bez dalšího. V jiných případech si vyžádá souhlas vlastníka nebo uživatele pozemku. Ten mu jej musí za výše uvedených podmínek umožxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xebo roje je povinnost zdržet se pronikání zvířete nebo včel na sousední pozemek, viz výklad v kapitole věnované "imisím" spočívajícím ve vnikání zvířax xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxhdy, když jde o
"chované zvíře"
. Nahlédneme-li do důvodové zprávy k § 1014 obč. zák., zjistíme, že norma má zabezpečit, že nebude docházet ke stíhání hloxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx být posouzena v případě jejich vyššího počtu podle § 1013 obč. zák., ale nedopadá na ni § 1014 obč. zák. Jakmile k těmto živočichům přistoupíme výhradně xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxemku může zabít, aniž by zasáhl do vlastnického práva osoby, která je vlastní (nic tedy např. nebrání v zabití jediné včely).142) Chovaným zvířetem je xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxmku, jež je možné reálně ovládnout, které má nikoliv nepatrnou hodnotu a je schopno plnohodnotné existence, aniž by bylo ve společenství jiných živočixxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx celek splňuje právě uvedené podmínky (např. roj včel).
J. Dvořák a A. Srbová mají za to, že vlastník chovaného zvířete může za účelem jeho stíhání svémxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xo soused bez zbytečného odkladu neumožní.143) Takový závěr pokládám za příliš striktní. Vycházejme z toho, že při vniknutí zvířete na cizí pozemek doxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxo vlastníka zvířete na obnovení panství nad zvířetem.144) Tento konflikt je třeba řešit případ od případu, mj. i s ohledem na potřeby zvířete a na ochraxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx panství nad movitou věcí, zvířetem nebo rojem včel na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu (§ 1014 odst. 2 obč. zák.). Jde o objektivnx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x
xxx xxxxxxxxx
x x xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xdy
primární příčinou práva na náhradu škody podle § 1014 odst. 2 obč. zák. totiž není zvláštní podstata zvířete, ale fakt, že zvíře neoprávněně proniklx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx
xxx xxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxrostů apod.). Jestliže vznikne škoda nebo újma na osobách nebo na movitých věcech nacházejících se na pozemku, bude jejich prvotní příčinou nikoliv "ixxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxx. zák., nikoliv podle § 1014 odst. 2 obč. zák.
J. Dvořák a A. Srbová uvádějí, že právo na náhradu škody způsobené na pozemku cizí movitou věcí, zvířetem nxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx (škoda způsobená věcí). Takový závěr pokládám z důvodů uvedených v předchozím odstavci za nepřesný. Při převzetí zmíněného vývodu by se § 1014 odst. 2 xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x x xxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxně druhé vědom a uzavírá, že smyslem § xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxi. Jde-li o jakoukoliv škodu, k níž došlo následkem pobytu zvířete nebo movité věci na cizím pozemku, uplatní se § 2933 a 2937 obč. zák., protože i tato usxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxře nebo věc ocitnou na cizím pozemku následkem konání nebo opomenutí osoby, která je odlišná od vlastníka zvířete nebo věci a které bylo zvíře svěřeno nexx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xx, který se omezoval na ustavení povinnosti k náhradě škody způsobené vstupem na cizí pozemek za účelem obnovení panství nad zvířetem nebo movitou věcí.xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx ustanovení lze jen stěží opřít o existenci zjevně přiměřenějšího ustanovení § 384 o. z. o., které již neexistuje.
Souhlasím s J. Spáčilem, že je třeba xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxré vlastník věc nebo zvíře svěřil, případně která vlastníkovi zvíře nebo věc protiprávně odňala. Odpověď na tuto otázku, kdo odpovídá za škodu způsobexxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xterá upravuje okruh osob, které jsou pasivně legitimovány k uspokojení nároku ze vzniklé imise. Při výkladu zmíněného ustanovení jistě lze využít judxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxnu před imisemi se je třeba domoci
proti vlastníku věci
, z níž imise pochází. Totéž sdělení obsahoval i § 127 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., a přesto soudy dovxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxS 22 Cdo 843/2013). Za takových okolností je pak věcí vlastníka, aby uživatele své věci přiměl k tomu, aby přímému rušiteli v dalším rušení zabránil (NS 2x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx lze žalovat o náhradu škody způsobené na pozemku pobytem zvířete nebo věci, případně při jejich odstraňování z pozemku tehdy, když zvíře nebo věc měl ve xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxpř. nájemce), odpovídá za škodu společně a nerozdílně s vlastníkem, pokud během činnosti, při níž došlo k průniku zvířete nebo věci na cizí pozemek, nejxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx ovlivnit, co se se zvířetem nebo s věcí děje, odpovídá za škodu na cizím pozemku jen ten, kdo se zvířetem nebo s věcí disponuje.
Výše uvedené závěry o tomx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxvodit výhradně z § 1014 odst. 2 obč. zák. a jeho interpretace na základ judikatury. Jiný přístup by vedl k neospravedlnitelnému popření gramatické dikxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
x xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxé proniklo na cizí pozemek, je zjevné, že navazuje výhradně na hypotézu stanovenou v § 1014 odst. 1 obč. zák. Nedopadá tedy na průnik zvířat, která nejsox xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxeriálem je ze své podstaty objektivní (viz § 1013 obč. zák., z něhož plyne, že původce imise odpovídá za každou protiprávní přímou imisi a také i za nepřímxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxle obecných ustanovení o náhradě škody.
Z právě uvedeného sice mimochodem, ale jasně vyplývá, že odpovědnost za škodu způsobenou průnikem chovanéhx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxna jen tehdy, když jde o přímou imisi nebo o nepřímou imisi, která je nepřiměřená poměrům a podstatně omezuje vlastníka postiženého pozemku. Odpovědnoxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxžovací právo k movité věci
(§ 1395 obč. zák.), není toto právo existencí § 1014 odst. 1 obč. zák. dotčeno. Navazující § 1015 obč. zák. sice umožňuje graxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxím pozemku způsobila škodu, avšak jeho smyslem není zúžení dopadu obecného ustanovení § 1395 obč. zák. o zadržovacím právu, ale naopak zdůraznění, že xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxho důvodu má přednost před navrácením movité věci jejímu vlastníku. Ustanovení § 1015 obč. zák. je tedy třeba vykládat systematicky, nikoli čistě graxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx vyplývá z obecného § 1395 obč. zák.146)
Judikatura
[NS Rv 1894/30 (Vážný 11232)]
Výše uvedený závěr zastávám přesto, že podle prvorepublikové juxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxvité věci a pozemku.
Tento vývod pokládám za
nepřiměřený
současným právně-ekonomickým poměrům.
Jde-li o
zadržovací právo
uplatněné
na chovxxx xxxxxxx
x x x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xxx xxhdy, když na jeho pozemku způsobily škodu. Zákonodárce tak zřetelně vyjádřil postoj, že zvíře je hodno zvláštní ochrany a že je nelze pokládat za věc. Prxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxt zvláštní odlišnou podstatu zvířete od věci i ve vztahu k zadržovacímu právu, zastávám názor, že na zvířeti není možné vykonat ani obecné zadržovací prxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxhují, případně spadnou na sousední pozemek, jsou zároveň imisí ve smyslu § 1013 odst. 1 obč. zák. (z pohledu vlastníka sousedního pozemku), zároveň i pxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx vlastníka stromu nebo keře a vlastníka sousedního pozemku. Ustanovení § 1016 obč. zák. tedy nevede k absolutní negaci § 1013 obč. zák. a soused se může xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxí jednak v posílení svépomocného práva souseda k odstranění imise (§ 1016 odst. 2, 3 obč. zák.), jednak ve vzniku vlastnického práva souseda k produktům xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxní režim plodů spadlých ze stromů a keřů
Podle § 1067 obč. zák.
strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen
. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků, jx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx a keřů, se stávají vlastnictvím vlastníka nebo držitele pozemku, na němž se nachází strom, jakmile se od stromu oddělí, případně jakmile spadnou na jehx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx x
xxxxxxxxxx xxxxxx nabytí vlastnického práva
a vlastník stromu nebo keře, z něhož plod pochází, proto nemá právo žádat náhradu újmy na majetku, k níž při tom došlo. Ustanoxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxíve se spadlý plod bez výjimky stával vlastnictvím osoby, které patřil strom (§ 123, § 130 odst. 2, § 131 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb.).
Poznámka
Závěrxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx obč. zák., který rovněž řeší obdobný originární přechod vlastnického práva ke včelímu roji, který vletí do cizího úlu. Ustanovení § 1014 obč. zák. přixxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí mezi oběma ustanoveními mínil navodit pokaždé jiný právní následek související se ztrátou a současným originárním nabytím vlastnického práva. Podxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxvodu, ale ze zákona, a to originárním způsobem, bez vztahu k původnímu vlastníku. Takže nelze jinak, než uzavřít, že nový vlastník nemá k původnímu vlasxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx nedochází, je-li pozemek, na němž strom nebo keř roste,
veřejným statkem
. Veřejným statkem je věc určená k obecnému užívání (§ 490 obč. zák.), jako je naxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx pozemek, kde roste strom nebo keř, je ve vlastnictví státu nebo veřejnoprávní korporace, sama o sobě neznamená, že spadlé plody jsou součástí veřejnéhx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxkládat jen určité osoby.
Vlastník sousedního pozemku má povinnost umožnit na výzvu osobě, jíž náleží strom nebo keř,
vstup na
svůj
pozemek za účelem
xxxxxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxx xxxxx
x xxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxzemek, protože si plod
de facto
usurpoval porušením práva. Ustanovení § 1016 odst. 1 obč. zák. se za takových okolností neuplatní, protože nikdo nesmx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxx keř náleží, může po vlastníku spravedlivě žádat přístup na jeho pozemek, pokud dopustil, že na pozemek souseda přesahuje z jeho stromů nebo keřů vícero xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx
Podle § 1016 odst. 2 obč. zák. neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Odcitované ustanovení upravuje
specifickou svépomoc
a je
lex specialis
vůxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxo práva hrozí bezprostředně. Tato svépomoc není na rozdíl od úpravy do 31.12.2013 bezpodmínečná, lze ji realizovat až po marně uplynuté lhůtě pro odstrxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx jde-li o podrosty a převisy stromů, nikoliv keřů nebo jiných rostlin ze sousedního pozemku.
Podrosty a převisy jiných rostlin a keřů
lze odstranit sicx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxy a převisy z keřů a jiných rostlin se stávají vlastnictvím souseda, který je odstranil.
Odlišnost ve srovnání s dřívějším § 127 odst. 1 zák. č. 40/1964 xxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx
xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxx
xxxx
xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxm na nedotčeném zachování stromu. Škodou ani obtížemi nelze rozumět pouhý fakt, že dochází k podrostu nebo převisu (srov. rovněž se smyslem § 1023 odst. x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxtem (kořeny stromu ze sousedního pozemku), které snižuje úrodnost nikoliv nepodstatné části pozemku, na který podrost proniká. Obtížemi může být i spxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx pozemku. Je třeba respektovat svébytnou dikci hypotézy § 1016 odst. 2 obč. zák., která není tak striktní jako § 1013 odst. 1 obč. zák. Nicméně jejich intxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xoused odstraní podrosty a převisy stromu protiprávně (tedy v nevhodné roční době nebo nepřiměřeně s ohledem na zájem na zachování integrity stromu), oxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxmá v případě, že následkem takové činnosti dojde k ohrožení existence stromu, k jehož porážce je třeba
svolení úřadu,
nebo jde-li o
chráněný strom
.
Pxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx součástí pozemku) na pozemek souseda. To mj. znamená, že pro případ, že soused nehodlá využít svého práva na odstranění podrostů a převisů, má žádat, abx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx uložení povinnosti zdržet se pronikání podrostů a převisů. Náhled, podle něhož § 1016 odst. 2 obč. zák. působí vedle obecného ustanovení § 1013 odst. 1 xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxm
. A k jejich odstranění § 1016 odst. 2 obč. zák. předepisuje specifické podmínky, což je změnou ve srovnání s dřívější úpravou, jež umožňovala odstranxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxsobena existencí převisu a bez jeho odstranění není možné se této imise zdržet, nelze využít § 1013 odst. 1 obč. zák. a uložit povinnost zdržet se imise, xxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx
xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxo ve stínění způsobena jak převisem stromu, tak i částmi stromu, které se nacházejí na pozemku, kde strom roste
, je třeba záležitost řešit nedílně, což jx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx žalobě o zdržení se stínění, které by bylo reálně možné vyhovět jen zásahem do integrity stromu.
Podle aktuální právní úpravy vzniká vlastníku pozemxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx strom, nezareaguje v přiměřené době na
výzvu k
jejich
odstranění. Přiměřenou dobou
rozumíme čas, který je za běžných okolností (aniž by se přihlíželx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxším na rozsahu odstranění a prostředcích nutných k odstranění. Lhůta k odstranění podrostů a převisů běží od výzvy, nikoliv však dříve, než nastane vhoxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxta se přerušuje a znovu běží od doby, kdy opět nastane vhodná doba. Jiný výklad by nerespektoval, že činnost směřující k odstranění podrostů a převisů je xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx k odstranění podrostů a převisů provést. Proto postačí
ústní upozornění
(§ 559 obč. zák.). Součástí tohoto upozornění nemusí být lhůta k odstranění, xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x převisy pronikající z vedlejšího pozemku po právu, má právo na
náhradu nákladů
, které mu přitom vznikly. Toto právo neplyne z § 3009 obč. zák. (jednání x xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx které mu zákon přiznává. Nicméně je faktem, že toto oprávnění mu vzniká následkem porušení právní povinnosti vlastníka pozemku, z něhož pronikají podxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxspěch, který soused získal z odstraněných kořenů nebo větví. Odstraněné kořeny a větve se totiž stávají vlastnictvím souseda ze zákona (§ 1016 odst. 2 vxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx že uplatnění vlastnického práva souseda k jím odstraněným podrostům a převisům je právem, a tedy nikoliv povinností souseda.148) Soused však podle zxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxěných podrostů nebo převisů.
Sousedem odstraněné podrosty a převisy se nestávají jeho vlastnictvím, když k jejich odstranění přistoupil, i když k txxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxedem, totiž navazuje na předchozí větu téhož ustanovení a uplatní se jen při splnění podmínek uvedených v této předchozí větě. Proto osoba, které náležx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxu
škoda
(např. na zdivu sousední stavby), má jeho vlastník právo na její náhradu (§ 2909 a násl. obč. zák.). Soused se nemůže bránit tím, že vlastník pozexxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxka postiženého pozemku. Primárním důvodem vzniku škody je fakt imise z podrostu nebo převisu, nikoliv nerealizované právo svépomoci. Odpovědnost za xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxx.), a z tohoto důvodu je nekorektní případná obrana souseda, že vlastník postiženého pozemku podrost nebo převis sám neodstranil. Ustanovení § 2918 obxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxkozeného na škodlivém následku, nikoli pokud škůdce odpovídá objektivně. Prevenční povinnost poškozeného k odvrácení škody sice existuje i u hrozícx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxbo na něm umístěnou stavbu jsou nasnadě a navíc se nejedná o náhlou situaci, na kterou by odpovědná osoba nemohla sama včas reagovat. Odpovědná osoba tedx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxx
xx
xodrosty a převisy z jiných rostlin
Části jiných rostlin (které nejsou ani stromem, ani keřem) přesahující na sousední pozemek může soused
odstranix xxx xxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxušením práva a není podstatné, zda a do jaké míry obtěžují vlastníka sousedního pozemku, případně znemožňují užívání jeho pozemku.
I v případě podroxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxit podrost nebo převis. Podrostu nebo převisu je totiž reálně možné se zbavit jen jejich odstraněním. Existence podrostu a převisu jiných rostlin je za xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxetrným způsobem"
není třeba naplnit tehdy, když se jedná o rostliny, které nemají žádný hospodářský význam, a zájem na zachování jejich integrity je mxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx
x xxxxx xxxxxd je imisí ve smyslu obecného § 1013 odst. 1 obč. zák.
III.
Právo vstupu na pozemek za účelem údržby a hospodaření na sousedním pozemku (§ 1021 obč. zxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku škodu tím způsobenou (§ 1021 obč. xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xozemku není přímým negativním projevem existence sousední věci do práv třetích osob (vlastníků sousedních pozemků). Proto je třeba právo vstupu na soxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x x xxxx xxxx xxk.
, který řeší vstup na sousední pozemek a náhradu za něj, pokud je sousední pozemek zatížen nikoliv pouze vstupem za účelem údržby a obhospodařování, axx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxk třeba pro údržbu a obhospodařování stavby, která je i po 1.1.2014 samostatnou nemovitostí (§ 3055 obč. zák.).
Lex specialis
k § 1021 obč. zák. je i
práxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxtosti (§ 1029 a násl. obč. zák.). Potřeba průběžného a trvalého přístupu k nemovitosti prostřednictvím cizí nemovitosti je totiž specifickým zatíženxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxové potřeby údržby a obhospodařování, které se sice mohou opakovat, ale vyskytují se nárazově.
2.
Rozsah a obsah práva vstupu na sousední pozemek
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxm "vstupu", vzniká sousedovi právo žádat o "náhradu" za to, že užití snášel (§ 1022 odst. 1 obč. zák.).
Vstupem xx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxe sousedova pozemku, ale též pobyt na něm, omezený účelem vstupu. Vstupem na sousedův pozemek ve smyslu § 1021 obč. zák. je i pobyt po dobu nezbytnou k proxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xrůjezdu motorovými nebo nemotorovými vozidly (NS 22 Cdo 2019/2000). Právo vstupu je omezeno nejen svým účelem, ale i dobou, které je k údržbě a obhospodxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xe vstupu jménem vlastníka jsou oprávněny i třetí osoby, které mají za něho údržbu nebo obhospodaření provést. Vstupem na sousední pozemek se rozumí i vsxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx9)
Hospodařením
se rozumí užívání pozemku nebo stavby za účelem, k němuž jsou určeny nebo k němuž pozemky nebo stavby daného typu obvykle slouží, a to v xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xskutečnění úkonů nezbytných k údržbě a obhospodaření věci. Nastane-li taková situace, je třeba v rozsudku výslovně vymezit i tyto prostředky a způsob xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxétní pozemek ke stavbě lešení pro omítnutí domu žalobce, a to v šíři 2 m od existujícího plotu mezi pozemky účastníků podél stěny domu žalobce, a dále strpxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx x xx x xxxx xx x xx xx xxxx x xxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xa který dopadá § 1021 obč. zák. je nejen skutečně sousední pozemek, ale i
další pozemek nebo stavba, jehož použití je nezbytně třeba
k údržbě nebo obhosxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx tvoří jeden funkční celek, ale jsou formálně nezávislými nemovitostmi, třeba i s různými vlastníky.
Právo na vstup na sousední pozemek nebo do sousexxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx je "nezbytnou dobou" a "nezbytnou údržbou a obhospodařováním" podle § 1021 obč. zák. (dříve § 127 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb.), sice není to, jak bude vlaxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxo úvaha má své meze. Pokud by
míra nezbytnosti
dosáhla takového stupně, že by se omezení vlastnického práva souseda blížilo či prakticky rovnalo omezexx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxsti vstupu sice vyplývá z judikatury vytvořené při aplikaci § 127 odst. 1 o. s. ř., ale je nepochybně aktuální i po 31.12.2013. Na jejím základě je možné doxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxzbytné cesty, které řeší § xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxut, že právo vstupu na sousední pozemek vlastníku pozemku, který je třeba udržovat, nenáleží, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxt právo na takovou míru vstupu na sousední pozemek, která je skutečně nezbytná k řádné údržbě a obhospodařování sousedního pozemku, nikoliv žádosti o vxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xdržby a obhospodařování sousedního pozemku nebo stavby nelze dosáhnout bez vstupu na sousední pozemek, pokud po vlastníku sousedního pozemku nelze sxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx požadovat, aby odstranil stavbu na hranici pozemků jen proto, že pak již nemusel provádět její údržbu. Zabezpečení údržby a obhospodařování pozemku jx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xespektovat, že § 1021 obč. zák. na rozdíl od § 127 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb. výslovně akcentuje skutečnost, že soused nemá za účelem údržby a obhospodaxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxupu na sousední pozemek znamenají podstatné riziko na majetku nebo zdraví osoby, která by je měla provádět, jsou splněny předpoklady pro využití § 1021 xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxním nebo s rizikem, kterému je vstupem na sousední pozemek vystaven soused. Jiný výklad by nepřiměřeně upřednostnil právo vlastníka na zcela nerušené xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx
x xozsudek o uložení povinnosti umožnit vstup na pozemek musí být
dostatečně určitý
, takže je v jeho rámci třeba přesně vymezit dobu, kdy má ke vstupu dojítx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxeznu, červenci a v říjnu v době od 10 do 18 hodin za účelem údržby živého plotu. Jestliže žaloba nevyhovuje výše uvedeným požadavkům určitosti, soud žaloxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xx xx xx xx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx pozemek, má
objektivní charakter
. Dle textu zákona se však jedná jen o odpovědnost za škodu na sousedním pozemku nebo na věcech umístěných na sousedním xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxzemku. Právo vstupu je totiž přirozeným, a tedy v jádru bezplatným omezením vlastnického práva vyplývajícím z vlastnického práva jiného. Pokud je vstxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxí náhrady za snášení stavebních prací (§ 1022 odst. 2 obč. zák.).
Ustanovení § 1021 obč. zák. normuje, že právo na vstup na sousední pozemek má "sousedxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xá povinnost strpět vlastník sousedního pozemku a jen vlastník sousedního pozemku má právo na náhradu škody způsobené vstupem. Myslím si, že pokud dosaxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxp na sousední pozemek má nejen vlastník, ale i uživatel pozemku postiženého imisí, disponuje i jen pouhý uživatel (např. nájemce) právem vstupu na sousxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxvolat se objektivní odpovědnosti za škodu na jeho věcech způsobenou vstupem na sousední pozemek.
IV.
Právo na provádění stavebních prací ze souxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné (§ xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx
xxx xxxxxxxxx
x x xxxx xxxx xxxx
xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxe kdy je za účelem stavebních prací třeba
nejen vstupu, ale i využití sousedního pozemku
. Při aplikaci není namístě se nechat svést na scestí zákonným texxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxe sousední pozemek zatížen a že toto zatížení nebude spočívat jen ve vstupu na pozemek, případně ve vnesení vybavení potřebného k provedení stavebních xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x x022 obč. zák. není oprávnění k provádění stavebních prací imisí ve smyslu § 1013 obč. zák., ale jinou činností vedoucí k přechodnému zatížení sousedníxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxž opravu provede, je tak nepatrným "užitím" sousedního pozemku, že se situace posoudí podle § 1021, a nikoliv podle § 1022 obč. zák. Naopak stavba lešenx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxvět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací (§ 1022 odst. 2 obč. zák.). Půjde o posouzení
přínosu stavebnícx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xozemku, který bude stavebními pracemi zatížen.
Povinnost k umožnění provedení stavebních prací
může sousedovi
uložit i stavební úřad
(§ 141 stavxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxedení prací. I kdyby úřad tuto povinnost uložil v situaci, kdy bylo možné stavební práce provést jinak, bez využití sousedního pozemku, je třeba situacx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xplikací § 1022 odst. 1 obč. zák. Jestliže povinnost strpět provedení stavebních prací uloží stavební úřad, není možné využít § 1022 odst. 2 obč. zák. Sxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xinnost úředně povolenou a přikázanou. Soused s případnou žalobou na určení, že není povinen strpět užití svého pozemku, uspěje jen v případech, kdy je dxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xx
xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxk za účelem údržby nebo hospodaření se lze domoci jen náhrady skutečné škody na sousedním pozemku, případně na věcech se na něm nacházejících, při vstupx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxívání sousedního pozemku, který vzniká při zatížení sousedního pozemku stavebními pracemi.
Za věcnou škodu
způsobenou vstupem na pozemek odpovídá xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxložena na objektivní odpovědnosti toho, kdo svým jménem provádí stavební práce ve smyslu § 1022 odst. 1 obč. zák. Objektivní odpovědnost za věcnou škoxx xx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxsledkem stavebních prací, kvůli nimž byl soused povinen strpět použití svého pozemku. Součástí "náhrady" podle § 1022 odst. 1 obč. zák. je i úplata za vxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxvebních prací. Součástí případného práva souseda na náhradu věcné škody je i uvedení jeho pozemku do původního stavu (§ 2951 odst. 1 obč. zák.).
V.
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxlišným právním režimem. Jednak jde o "pozemek" v základním smyslu, tedy o vymezenou část zemského povrchu, včetně rostlinstva vzešlého na pozemku, jexxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx nad pozemkem v základním smyslu (tedy nad vymezenou částí pozemku, včetně vzrostlého rostlinstva) má jeho vlastník široká držební práva (§ 1012 obč. zxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xad a pod pozemkem
Vlastník pozemku musí snášet užívání
prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem
, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým zpxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxají ustanovení o imisích, zejména § 1013 odst. 1 a § 1016 odst. 2 obč. zák.
Ustanovení § 1023 obč. zák. se neuplatní, pokud je
režim užívání
prostoru nxx x xxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxím letectví. Ustanovení § 1023 odst. 2 obč. zák. ovšem dodává, že v případě provozu úředně schváleného zařízení může vlastník pozemku žádat o náhradu šxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxst. 2 obč. zák.).
Z § 1023 odst. 2 obč. zák. vyplývá, že má-li dojít k
časově neomezenému zásahu
do prostoru nad nebo pod pozemkem, aniž by se tak stalo nx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxvem zakázáno.
Ustanovení § 1023 obč. zák. upravuje právní poměry prostoru nad a pod pozemkem tak, že
přednostní právo
na jeho užívání má
vlastník poxxxxx
x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxx Např. nikdo nemůže realizovat stavbu, která svým půdorysem zasahuje do prostoru nad a pod pozemkem.154) Naproti tomu např. satelit nebo letadlo pohxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxoru nad a pod svým pozemkem, pokud užívání nezasahuje do jeho práva užívat a požívat pozemek jako takový běžným způsobem a zároveň nesnižuje hodnotu tohxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xozemkem jen tehdy, když disponuje
"důležitým důvodem"
pro takové konání. Především půjde o činnost, která je zákonem povolena, např. provozování lexxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxzemkem, není výstavba vysokopodlažní budovy, která až ve vyšších patrech zasáhne do půdorysu pozemku. Ustanovení § 1023 obč. zák. totiž chrání nikolxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xlastníka pozemku nebo jeho právních nástupců. Důležitým důvodem pro vznik práva užívat prostor nad cizím pozemkem není zřízení funkčního doplňku ke sxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xe omezena na to, co lze nazvat
"praktickou potřebou"
využití prostoru nad a pod pozemkem.156)
3.
Konflikt zájmů vlastníka pozemku a vlastníka stxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxšit jako konflikt dvou v základu rovnocenných práv a upřednostní se právo toho z vlastníků, které je s ohledem na způsob využití prostor nacházejících sx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxní stavby. Za takových okolností se vlastník stavby bude po dobu údržby a obhospodařování stavby pokládat za jediného "držitele" prostoru nad pozemkex xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxiv i nad stavbou, aplikuje se ohledně tohoto prostoru § 1021 a 1022 obč. zák. Naopak v případě, že vlastník stavby má v úmyslu stavbu rozšířit směrem nad xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxxí prostoru nad a pod pozemkem. Podle mého je totiž takovou situaci nutno řešit analogicky podle § 1129 obč. zák. s tím, že vlastníka pozemku a vlastníka sxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxm nemohou přehlasovat ve věci záležitostí týkajících se využití prostoru nad nebo pod stavbou.
4.
Právní následky ukončení užívání prostoru nad x xxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxívání opravňoval; pokud však v důsledku tohoto užívání vzniklo xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxp
elasticity vlastnického práva
, podle něhož jakmile odpadne důvod pro omezení vlastnického práva (jímž může být i zákonem výslovně povolené užívání xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxy bylo i přes jeho neexistenci možné dovodit již ze samotné podstaty vlastnického práva.
5.
Náhrada za užívání prostoru nad a pod pozemkem
Ze skxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx v rozporu se zájmem vlastníka pozemku, by i bez existence § 1023 odst. 2 obč. zák. bylo možné dovodit, že vlastník pozemku nemá
právo na odškodnění za vyuxxxx xxxxxxxx
xxx x xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxkem vzniku úředně schváleného zařízení. Za takových okolností má vlastník pozemku a prostoru nad a pod ním právo žádat o
"náhradu škody"
(§ 1023 odst. 2 oxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xřeba termín "náhrady škody" ve smyslu § 1023 odst. 2 obč. zák. vyložit nejen jako právo žádat náhradu věcné škody, ale i
náhradu za omezení vlastnického xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx a nemusí tedy tvrdit a prokazovat vznik škody.157) Tento názor je legitimní za situace, kdy § 506 obč. zák. pokládá prostor nad a pod pozemkem za součásx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxovídá smyslu § 1023 obč. zák., podle něhož předmětem ochrany vlastnického práva k prostoru nad a pod pozemkem je jen takové omezení tohoto prostoru, ktexx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xez dalšího
právo žádat o náhradu za reálné vyvlastnění prostoru nad pozemkem, protože nad pozemkem pravidelně přelétávají letadla následkem úředně xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xx x x x023 odst. 2 obč. zák. zdůraznil, že vlastník pozemku při trvalém omezení prostoru nad a pod pozemkem na základě úředního schválení má právo žádat jen o "xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxedlnosti a využitelnosti prostoru stejnou míru naléhavosti jako očekávání vlastníka, že bude nejen pozemek, ale i prostor nad ním a pod ním využívat nexxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxt může spočívat i v potenciálním ohrožení zájmů vlastníka pozemku nebo jeho právních nástupců.
VI.
Rozhrady
1.
Pojem rozhrady
Rozhradou
x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxot, zeď, mez nebo strouha. Může jí být i jakékoliv jiná překážka na hranici pozemků dvou různých vlastníků, např. živý plot. Specifickou rozhradu vytváxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxzhradu jako fyzický předěl nevytváří ani body označující hranice pozemků podle § 37 odst. 1 písm. b), odst. 2 katastrálního zákona, k jejichž ustavení jx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xx xx to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné (§ 1024 odst. 1 obč. zák.). Z dikce § 1xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxka, že rozhrada je oběma sousedům společná
. Domnívám se však, že demontrativní výčet rozhrad v § 1024 odst. 1 obč. zák. je natolik široký, že jiný typ rozxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxnku spoluvlastnického práva sousedů k rozhradě jen pro případ, že nejde o
dvojitou rozhradu
. U tohoto typu rozhrady se má za to, že každý ze sousedů vlastxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxi vyvrácena domněnka podílového spoluvlastnictví dle § 1024 odst. 1 obč. zák., i nadále se jedná o rozhradu, na kterou dopadá § 1026 obč. zák. (povinnosx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx může užívat každý ze spoluvlastníků. Rozhrada přestává být rozhradou, pokud je domněnka jejího společného vlastnictví vyvrácena proto, že nestojí nx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xx x xxxx xxxxx x xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xda rozhrada stojí, nebo nestojí na hranici pozemků, je třeba učinit z umístění rozhrady jako celku. Není tedy podstatné, xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxatné je, zda rozhrada funkčně tvoří rozhraničení mezi dvěma různými pozemky a že je jako celek vybudována na obou pozemcích a v podstatné části odpovídá xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx
xxxxx určit, komu rozhrada vlastnicky patří
, tedy na čím pozemku se nachází daná část rozhrady.158) Svůj postoj odůvodňuje zásadou
superficies solo cedit
x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxadě přirozených rozhrad (viz níže) souhlasím, ale je třeba dodat, že "nemožností" určit hranici mezi pozemky není její objektivní nezjistitelnost, nxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxstních poměrů, uživatelského uspořádání a vědomosti sousedů o tom, kde hranice mezi pozemky skutečně probíhá. Jiný výklad by v dnešních poměrech, kdy xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxí, vedl k popření smyslu § 1024 obč. zák.
I když
rozhrada vznikla do 31.12.2013
(do konce účinnosti zák. č. 40/1964 Sb.), řídí se její režim novými právxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxe být jako společná i využívána. Zmíněný náhled zastávám proto, že samotné ustavení vyvratitelné domněnky, komu rozhrada náleží, není právní skutečnxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxdy, může tuto domněnku vyvracet tak, že prokáže okolnosti, které vedly ke vzniku rozhrady a jež odůvodňují jeho vlastnické právo k celé rozhradě.
2.x
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx rozhrada je spoluvlastnictvím vlastníků pozemků, které od sebe odděluje. Sděluje jen "že má se za to, že... rozhrady mezi pozemky jsou společné". Vyhýxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxostatný předmět vlastnictví
. Opačný náhled by nejen nerespektoval gramatickou dikci § 1024 obč. zák., ale ignoroval by i § 496 odst. 1 a § 498 odst. 1 občx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xá povahu
samostatného předmětu
. Takovou povahu rozhrada nemá, pravidelně je součástí pozemku, na němž se nachází, a to v těch svých částech, v nichž je nx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx pozemky se nezapisuje do katastru. Přirozená rozhrada (např. mez, strouha, koryto xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxy, koryta) tedy nelze tvrdit, že vytvářejí samostatnou věc, která může být předmětem podílového spoluvlastnictví mezi sousedy. Máme-li být důsledníx xxxxxxxxx xx
x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xmez, koryto potoka) je zčásti součástí pozemku jednoho, zčásti součástí pozemku druhého ze sousedů.
Abychom § 1024 odst. 1 obč. zák. ve vztahu k přirxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xenachází na rozhraní sousedících pozemků různých vlastníků, má se za to, že vytváří jak faktickou, tak právní hranici pozemků, a že má být z toho důvodu uxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxné rozhrady může mít vliv např. i na posouzení vydržení ohrazené části pozemku.
2.2
Umělé rozhrady
Do jisté míry jiná je situace u umělých rozhrxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxjí, lze argumentovat nyní stěžejní zásadou
superficies solo cedit
. Druhým dechem bychom při takovém náhledu dodali, že § 1024 obč. zák. i v případě uměxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxch rozhrad vznikly dodatečnou lidskou činností, a nejsou tedy samozřejmou součástí pozemku. Zásada
superficies solo cedit
na ně nemá být aplikovánax xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxzhrad jako násep, koryto apod.), udržuje každý svým nákladem to, co je jeho. Právě odcitovaná norma navazuje na § 1024 obč. zák. a nasvědčuje tomu, že jexx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxladě § 1024 obč. zák.
Proto si myslím, že
umělé rozhrady
(např. plot, zeď)
jsou
po 1.1.2014
samostatnou věcí
, protože z § 1024 ve spojení s § 1025 obč. xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxxxá bez bližšího odůvodnění uvádějí, že § 1024 obč. zák. ustavuje vyvratitelnou právní domněnku společného vlastnictví rozhrad.159) J. Spáčil si je pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx a konstatuje, že "věc je sporná".160)
2.3
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxé rozhrady ze strany vlastníků sousedních pozemků, které rozhrada odděluje, řídí se
právní režim společné umělé rozhrady obecnými pravidly pro spoluxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxka, že spoluvlastnické podíly k rozhradě jsou stejné (§ 1222 odst. 3 obč. zák.).
Sousedé se mohou ještě před vznikem rozhrady nebo i po jejím vzniku
dohxxxxxx
xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x024 obč. zák. totiž uvádí, že se po vzniku rozhrady "má za to", že rozhrada je společná. Jestliže by zákonodárce měl v úmyslu zavést bezpodmínečné pravixxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxuloval by toto ustanovení tak, že "rozhrada je sousedům společná". Sousedé se tedy mohou dohodnout na vlastnictví a na užívání rozhrady i jinak, než přexxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxictví zrušeno jiným způsobem než dohodou spoluvlastníků. Smyslem § 1143 obč. zák., který umožňuje zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořáxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx a právě z tohoto důvodu nelze spoluvlastníky nutit, aby nadále ve spoluvlastnictví setrvávali. Tak tomu však v případě rozhrad není, protože rozhrada xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxdem
jen jeden ze sousedů
a tato skutečnost je mezi sousedy zřejmá, takže se neuplatní vyvratitelná domněnka spoluvlastnictví podle § 1024 odst. 1 obč. xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx
xozhrady se její vlastník také nemůže vůči sousedovi domoci, protože nejde o společnou rozhradu, kterou by mohl soused využívat ve smyslu § 1024 odst. 2 oxxx xxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxx xx druhé straně nejsou, nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části (§ 1024 odst. 2 obč. zák.).
Zdí
je rozhrada mezx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx konstrukční prvek jiné stavby.161)
Zatímco využívání umělé rozhrady, xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xlot zavěšen, nebo planěk dřevěného plotu), zděná rozhrada může být využita rozmanitějším způsobem. Rozsah a obsah užívacího práva je omezen jen potřexxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxání zdi podle § 1024 odst. 2 obč. zák. se využije nejen u zdí, které slouží výhradně jako rozhrada mezi pozemky, ale i u zdí, jež tvoří společný konstrukčnx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx vykládat s ohledem na účel takové zdi, jímž je nejen vytvoření rozhrady mezi pozemky různých vlastníků, ale i to, že je součástí jiné stavby, bez níž se stxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxdovi překáží v užívání jeho části zdi, je třeba toto pravidlo u obvodové zdi domu vztáhnout na celý dům, jehož je zeď součástí.
Pokud rozhrada náleží jex xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxastnictvím souseda, jemuž náleží rozhrada, jen je-li rozhrada součástí jiné stavby (např. domu). Jen v tomto případě je totiž naplněn účel tzv.
přestaxxx
xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxda, a je třeba zvolit jiný způsob vypořádání za náhradu (§ 1087 odst. 2 obč. zák.).
2.5
Užívání jiných než zděných rozhrad
Zákon neupravuje režix xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxx xx x jiné rozhrady může každý se sousedů užívat z té poloviny, která přináleží k jeho pozemku, protože jde o nejbližší soukromoprávní normu, která řeší typoxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxlečné rozhrady ve smyslu § 1024 odst. 1 obč. zák., tedy ukáže se, která část přirozené rozhrady (např. meze nebo koryta vodního toku) kterému ze sousedů pxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxm společného využívání rozhrad zákonodárce popisuje jen v případě zdi (§ 1024 odst. 2 obč. zák.) a že tím dal najevo, že u ostatních typů rozhrad jejich spxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xo se vším všudy, včetně práva rozhradu společně využívat), je principem, který se uplatní u veškerých rozhrad, jimž svědčí domněnka podle § 1024 odst. 1 xxxx xxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxkladem to, co je jeho (§ 1025 obč. zák.).
Dvojitou rozhradou
jsou dvě na sobě stavebně i funkčně nezávislé zábrany, z nichž každá byla vybudována jinýx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxy je rozděleno
ve smyslu § 1025 obč. zák., jestliže existuje sice jediná ucelená rozhrada, ale je zřejmé, která část této rozhrady je ve výlučném vlastnxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xezi sousedy nesporné, kudy skrze rozhradu vede hranice mezi pozemky. Vlastnictví rozhrady není rozděleno ve smyslu § 1025 obč. zák., pokud se uplatní vxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xdržby rozhrady řídí § 1115 a násl. obč. zák.
Ustanovení § 1025 obč. zák. výslovně řeší jen režim údržby rozhrad, u nichž je vlastnictví rozděleno nebo xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx vlastnicky rozdělených rozhrad se každý ze sousedů stará (udržuje) jen o svoji část rozhrady. Z této skutečnosti nevýslovně, ale zcela jasně plyne, že xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxené rozhrady.
3.
K právu žádat údržbu a opravu rozhrady (§ 1026 obč. zák.)
Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady (§ 1026 obč. zák.).
Smyslem x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxady)
nevyplývá povinnost rozhradu udržovat nebo obnovit
. Vlastník rozhrady však odpovídá za případné negativní vlivy zániku rozhrady na práva třetíxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxření překážky na hranici pozemku a zabraňuje, aby případné negativní vlivy pozemku (zejména imise např. hlukem, prachem nebo zápachem, případně pohyx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxzhrady ukládá povinnost udržovat rozhradu, pokud následkem jejího poškození hrozí, že sousedovi vznikne škoda, jednak tím, že ukládá povinnost k obnxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxi třetím osobám se musí posoudit podle jiného než dle § 1026 obč. zák., protože tato norma je určena výhradně k řešení dvou výše uvedených situací.
3.1
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxo narušení rozhrady. Postačí
reálné nebezpečí
, nikoliv jistota budoucí škody.
Škodou ve smyslu § 1026 věty prvé obč. zák. se podle J. Spáčila rozumí x
xxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxí svoji funkci.162) I když se tento závěr opírá o prvorepublikovou judikaturu,163) pokládám jej za korektní až po upřesnění, že po samotném žalujícíx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxrody (např. pronikání divoké zvěře na sousedův pozemek) nebo pro jednání nebo opomenutí osoby, která je rozdílná od subjektu, kterému náleží zchátralx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxx xxx xxxxího povinnost k obnově rozhrady. Takový výklad by bez legitimního důvodu nerespektoval vyváženost ve vlastnických právech a povinnostech sousedů. Jx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx a nikoliv to, že on sám si vybuduje vlastní rozhradu. Pokud žalobce prokáže, že důvod na obnově rozhrady leží převážně na žalovaném, soud žalobě vyhoví, xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxet někdo jiný, než ten, komu rozhrada patří, totiž pojmenovává výhradně § 1025 obč. zák., případně vyplývají z § 1024 odst. 1 obč. zák. (má-li se za to, že xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxí možné bránit s odkazem na § 1026 obč. zák. (tehdy § 858 věta prvá o. z. o.).164) Lze očekávat, že aktuální soudní praxe na zmíněnou judikaturu naváže s txxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxní o prevenci před vznikem škod (např. podle § 2900 obč. zák.), případně podle § 1018 obč. zák.,165) podle něhož pozemek nesmí být upraven tak, aby sousexxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxcí x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xx xrávě uvedenou situaci není vyloučeno a dokonce je případnější než aplikovat na právě popsaný případ jiná příbuzná ustanovení.
Sesuv zeminy na sousexxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxst. 1 obč. zák. V kapitole věnované ustanovením chránícím před imisemi jsem dovodil princip, že k obecné normě chránící před imisemi (§ 1013 odst. 1 občx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xlivy pozemku na práva sousedů) a kterých se soused může rovněž dovolat s tím, že může mít dokonce na výběr, zda ve svůj prospěch využije obecného § 1013 odsxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x x xxxx xxx. zák. Ustanovení pokládám za
lex specialis
k § 2900 obč. zák.
, protože vlastníku pozemku ukládá povinnost k obnovení rozhrady, hrozxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xozhrada chránit, neobstojí námitky, že prevence před sesuvem zeminy není obvyklým účelem, k němuž slouží vytvoření rozhrady. Opačný prvorepublikovx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxtostí pozemků) a kdy vybudování rozhrady mezi pozemky bránící přirozenému sesuvu půdy je projevem dobré vůle vlastníka výše položeného pozemku a že po xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xlivy existence pozemku na sousední pozemek nejsou imisí v právním smyslu, pokud k nim dochází pro přirozené a lidskou činností neovlivněné vlastnosti xxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx soused, zatímco
vlastník vzdálenějšího pozemku
má pouze právo žádat o náhradu škody, která vznikla zánikem rozhrady.166) Připustíme-li že § 1026 oxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxjící, v případě § 1026 obč. zák. hrozící imise), musíme i při aplikaci § 1027 obč. zák. termín "soused" vykládat tak, jak jej pojímá § 1013 odst. 1 obč. záxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxe mající původ v pozemku, jehož oplocení zaniklo.
Jiný výklad by poskytoval vlastníku pozemku způsobujícího imisi, které zabraňovalo oplocení, poxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxyne, že povinnost k opravě nebo k obnovení rozhrady vzniká i u zdí nebo plotů, jež jsou společné (§ 1025 obč. zák.), nebo u kterých se má za to, že jsou společxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxkem dobytka).
J. Spáčil zastává názor, že § 1026 obč. zák. a v něm uvedená povinnost k opravě nebo k obnově rozhrady se uplatní v případě hrozící škody, xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx pozemek), je třeba aplikovat § 1027 obč. zák. Ustanovení § 1026 obč. zák. je totiž preventivním ustanovením, zatímco § 1027 obč. zák. slouží k nápravx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxytujícím sousedovi právo na zvláštní ochranu před imisí (§ 1017 až 1020, § 1027 odst. 1 obč. zák.). Jde totiž o normu, jejíž aplikace se řídí principy, ktexx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxm je třeba souhlasit, když si myslím, že v jeho prospěch svědčí ještě jeden, možná podstatnější argument. Srovnáme-li § 1026 větu prvou a větu druhou občx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxledkem narušení rozhrady však hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, může se soused domoci nejen opravy, ale i obnovení rozhrady. Proto jix xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxout, že zákonodárce rozdílem ve formulaci § 1026 věty prvé a § 1026 věty druhé obč. zák. nesledoval vytvořit dvě rozdílné hypotézy s tím, že obnova rozhxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx soused povinen rozhradu "udržovat v dobrém stavu", nikoliv obnovit již zaniklou rozhradu. Jakmile rozhrada již zanikla, musí se soused dovolat povinxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxo pohledu rozkládá do dvou gramaticky nezávislých celků. Na počátku věty uvádí, že vlastník pozemku až na výjimky stanovené zákonem nemá povinnost obnxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxbo zeď) v dobrém stavu. Druhá xxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxravě existující, ale i obnově již zaniklé rozhrady.
Žalobce se nemůže domoci opravy rozhrady, která náleží výlučně žalovanému, jen proto, že ji bez pxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx obč. zák. není, pokud hrozí, že zeď spadne na sousední pozemek. Ustanovení § 1026 obč. zák. totiž směřuje jen ke škodě, která hrozí narušením rozhrady xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx
je třeba se domoci podle obecných prevenčních ustanovení (§ 2900 a násl. obč. zák.).168)
3.2
Oprava nebo obnova rozhrady pro seznatelnost hranicx xxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxe mezi pozemky neznatelná (§ 1026 věta druhá obč. zák.). Oprávnění ke vznesení požadavku z tohoto důvodu má jen
bezprostřední soused
, protože pouze on mxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xx xxx xodle něhož byly-li mezníky mezi dvěma pozemky čímkoliv porušeny tak, že by se mohly státi naprosto neznatelnými, nebo jsou-li hranice skutečně neznatxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xapř. hraniční kůly, ale i rozhrady.
Pokud žalovaný namítne, že nikoliv on, ale žalobce by z důvodu obnovení rozeznatelnosti hranice měl a mohl postxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxího pokojného stavu a zájem na jeho ochraně
- tedy existence žalovaným vybudované rozhrady, která vytyčovala hranice mezi pozemky, a že tento pokojný xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxu žalujícího souseda snadno ubránil námitkou, že žalobci nic nebrání, aby vybudoval svoji vlastní rozhradu. Takže lze říci, že vybudování rozhrady slxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx na její údržbu a zachování ze strany zřizovatele, avšak s výjimkou situace, kdy je rozhrada jediným vodítkem, na jehož základě lze přímo v terénu určit hxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxvu rozhrady zamítne. Pokud takový zájem během řízení není zjištěn, soud žalobě naopak vyhoví, a to právě s ohledem na předpoklad přiměřenosti posledníxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
x protože hranici mezi pozemky lze zjistit při využití dnes již převážně digitálně zpracovaných katastrálních map a případnému žalobci nic nebrání, abx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxádat i s přihlédnutím k této skutečnosti. Jestliže by náklad na obnovu nebo údržbu rozhrady výhradně z důvodu seznatelnosti hranice mezi pozemky byl v nxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxavu rozhrady zamítne. Bude věcí žalobce, aby se obrátil na katastrální úřad s tím, že žalovaný má povinnost namísto rozhrady označit hranice mezi pozemxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxstavbou rozhrady v původních parametrech, ale jiným způsobem, který nevede ke vzniku nadměrných nákladů na straně žalovaného (např. výstavbou nikolxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxnnost k obnově rozhrady, ale i k vyznačení hranice mezi sousedními pozemky. A to pokud shledá, že vybudování skutečné rozhrady by bylo pro žalovaného nexxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx žalobu o obnovu rozhrady nezamítl, ale rozhodl by o ustavení žalobcem požadované hranice mezi pozemky jiným způsobem (ohledně způsobu ustavení rozhrxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx x xx xxxxx x xbč. zák. takový výklad v dnešních poměrech obhájit.
Uložení povinnosti k obnově nebo opravě rozhrady
tedy bude s ohledem na aktuální možnosti zjišxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxžimem povinnosti k obnově a úpravě hranic v § 850 až 858 o. z. o., z nichž plyne, že povinnost k obnovení nebo k údržbě rozhrady existovala jen tehdy, když hrxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxh okolností svědčila jako jeden ze stěžejních důkazů posledního pokojného stavu a soud na jejím základě stanovil hranici, která byla mezi účastníky spxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxém vlatsnictví souseda, se podílí i druhý soused jen v případech uvedených v § 1025 obč. zák., tedy jedná-li se o dvojitou rozhradu nebo pokud je vlastnicxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxzhrada xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xpravu, nese náklady této obnovy nebo opravy on sám. Podmínkou pro vyhovění žalobě tedy není synallagmatický požadavek na poskytnutí finančního plněnx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x tehdy, když rozhrada má být vybudována nikoliv z důvodů na straně žalovaného souseda, ale jen proto, aby se opět stala znatelnou hranice mezi pozemky. Txxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
x x xxxxxxx
x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xít právo k obnově rozhrady jen za předpokladu, že sám rovným dílem přispěje na obnovu rozhrady. Popsaná úvaha nemá výslovnou oporu v aktuálním právu, nixxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx pozemky nese každý ze sousedů. Jen jeden ze sousedů nese náklad na obnovení seznatelné hranice (třeba i ve formě rozhrady), pokud sám zavinil, že k její oxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxxx
xozhraničení pozemků
mezi sousedy ustavené dříve v § 853 o. z. o. je i při absenci obdobné normy v občanském zákoníku natolik příhodné, že je možné je zašxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxsedova pohledávka na náhradu nákladů na opravu nebo obnovu rozhrady.
Výše jsem odůvodnil, že pokud soud zjistí, že rozhrada má být opravena nebo obnoxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx je na žalovaném, aby postavil vlastní rozhradu nebo aby z vlastních prostředků opravil nebo obnovil společnou rozhradu. Za této situace tedy problém rxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxových okolností ji žalovaný musí provést jen z vlastních prostředků. Jen tehdy, když potřebu obnovy nebo opravy rozhrady není možné přičíst zcela k tížx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxm obnovy nebo opravy rozhrady v mezích, které vytyčilo soudní rozhodnutí o povinnosti k opravě nebo obnově rozhrady.
Protože náklady na opravu nebo oxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x návrhu původního žalovaného v rámci
následujícího sporu o zaplacení
těchto
nákladů
. To, do jaké míry bylo třeba rozhradu opravit nebo obnovit, si soux x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxplacení nákladů na rozhradu nebude vázán.
Aktuální právní předpisy nedisponují zvláštním ustanovením, které by řešilo rozvržení práva
na náhradu xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxzení. Avšak v případech, kdy potřebu opravy nebo obnovy rozhrady nelze klást žalovanému k tíži a žalovaný souhlasí s tím, xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxdů řízení. Tento vývod není ničím novým, v principu byl upraven již v § 853 o. z. o.
3.4
Náležitosti žaloby, formulace petitu, totožnost skutku
Jxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxhoto tvrzení povede pro případ neodstranění této žalobní vady k odmítnutí žaloby (§ 43 o. s. ř.). Účel opravy nebo obnovení rozhrady totiž vymezuje hmotxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx nikoliv proto, že by mohla vzniknout škoda. Takže uvedení účelu obnovy nebo opravy rozhrady je třeba k identifikaci hmotněprávní normy a možnosti, ktexx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxačí, když popíše, v jakém stavu je rozhrada a proč hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelnou, a uvede a posléze prokáže, že vlastníkem rozhrady xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxravit rozhradu" s tím, že bude následovat stavebně technický popis opravy rozhrady (např. tím, že popíše původní stav rozhrady, včetně její výšky, mocxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxe uvede, že stojí na hranici konkrétních pozemků, které identifikuje dle katastru.
Jestliže se žalobce domáhá uložení povinnosti k obnově rozhradyx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xopis její výšky, mocnosti a materiálu, z něhož má být obnovena.
Jak v případě požadavku na opravu rozhrady, tak požadavku na její obnovu
soud není vázáx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx pozemky, aby došlo k naplnění účelu, pro který se žalobce domáhá její opravy nebo obnovení. Soud rovněž může oproti žalobě
namísto požadavku na obnovu rxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xe situace, kdy žalobce žádá o opravu rozhrady pro hrozící škodu a rozhrada je v takovém stavu, že musí být obnovena. Z § 1026 obč. zák. totiž plyne, že obnoxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx obč. zák. nejsou dány, musí se vypořádat s tím, zda žalobcova tvrzení nejsou
"rozumným důvodem" podle § 1027 obč. zák.
, na jehož základě je rovněž možné xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx totiž zůstává zachována, soud je vázán jen skutkovými vylíčeními a je jeho záležitostí, aby prověřil naplnění veškerých norem hmotného práva, jež mohxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxě) rozhrady s konkrétními parametry, ale i umístění rozhrady, protože rozhrada má být obnovena právě proto, že se původní hranice mezi pozemky stala nexxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxx
x xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xudy má rozhrada vést a jakým způsobem a z jakého materiálu má být vybudována. Jestliže se žalobce "netrefí" do představ soudu ohledně přiměřené stavebnx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxu stavební charakteristikou požadované rozhrady a dokonce jsem připustil, že soud namísto povinnosti k obnově nebo opravě rozhrady může uložit povinxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxti k opravě nebo k obnově rozhrady reálně stojí na pomezí sporného a nesporného řízení (stejně jako např. zřízení práva cesty přes sousední pozemek), prxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xtěží může předjímat a kterou mu nelze ani vnucovat.172) Právě uvedené argumenty vedly předlitavského zákonodárce k tomu, že řízení o ustavení rozhraxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xx xx xxxx
x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxevážně sporná, takže žalobce, případně žalovaný nesou břemeno tvrzení a prokazování svých představ o umístění a charakteru rozhrady, toto břemeno a mxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxlývá-li potřeba provedení konkrétního důkazního prostředku z obsahu spisu, je v tomto řízení třeba vykládat spíše šířeji.173)
Poznámka
Lze zasxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxovená rozhrada vést, soud řízení o obnově rozhrady přeruší a uloží žalobci, aby v přiměřené lhůtě podal
návrh na určení hranice mezi pozemky
ve smyslu § xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxění rozhrady, podmínky pro přerušení řízení podle § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nejsou dány.
4.
Právo na určení hranice mezi pozemky
Jsou-li hxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxčí soud hranici podle slušného uvážení (§ 1028 obč. zák.).
Pravomoc k určení nebo stanovení hranice mezi pozemky má soud, nikoliv katastrální úřad.1xxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxx x xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx je opisem § 851 o. z. o. s tím rozdílem, že ustavení sporné hranice soudem za První republiky zákon výslovně definoval jako nesporné řízení, takže soud xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxavě není.177)
Neznatelnost nebo pochybnost hranice
mezi pozemky zpravidla vznikne následkem fyzických změn na hranici mezi pozemky (např. zánikxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx změny, k níž dojde ve veřejných listinách, které dokumentují situaci mezi pozemky, např. při obnově katastrálního operátu nebo při obnově operátu evixxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Naléhavý právní zájem
na "určení" hranice mezi pozemky bude dán vždy, když je z postojů účastníků zjevné, že se neshodnou na tom, kudy hranice mezi poxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxojné držbě, pokud má dojít k ustavení hranice na jejím základě. Není podstatné, zda nesouhlasný postoj sousedů nebo údajně nesprávné zanesení hranice x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxího zájmu vyžadovaného v § 80 o. s. ř. s odůvodněním, že hranice mezi pozemky je objektivně zjistitelná.
Jestliže je však z okolností případu zřejmé, xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xruhý soused domáhat
uložení povinnosti
zdržet se užívání svého pozemku nebo jeho části sousedem, nebo
vyklizení
svého pozemku či jeho části podle § 1xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx obč. zák. s odůvodněním, že sporuje hranici mezi pozemky, soud si přímo v řízení o vyklizení nebo o zdržení se užívání pozemku nebo jeho části (viz NS 22 Cxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx že žalobce je vlastníkem prostoru při hranici pozemku, ale je jeho řádným, pravým a poctivým držitelem, žalobě rovněž vyhoví (§ 1043 odst. 1 obč. zák.). x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx pozemku podle § 1028 obč. zák., protože toto rozhodnutí má konstitutivní účinky, takže žaloba o ochranu vlastnického práva byla podána předčasně.
xxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xx xxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxojné držby nebo podle slušného užívání nevylučovalo pozdější podání žaloby některým ze sousedů, který by se domáhal jiného určení hranice s tím, že dodxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx a charakterem nesporném řízení o určení nebo stanovení hranice soudem na návrh některého ze sousedů proběhlo sporné řízení o průběh hranice mezi pozemxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxnější hmotné právo v § 1003 obč. zák. a v navazujících § 176 až 180 o. s. ř., které poskytují ochranu poslednímu držiteli věci s tím, že se ten, kdo tvrdí, že xx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxli (§ 995 obč. zák.). Bude-li v následném sporu úspěšný, zaniknou účinky usnesení, jímž soud poskytl držební ochranu.
Nynější § 1028 obč. zák. však nxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx3 obč. zák., který zakládá současný model držební ochrany, a přesto při jejich výkladu se nepochybuje o tom, že rozhodnutí soudu o poskytnutí držební ocxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xxxx x x xxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xízení o žalobách z rušené držby s tím, že předmětem takového částečného řízení není zjišťování skutečného stavu vlastnického práva, ale prověření posxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxadě poslední pokojné držby, což na první pohled signalizuje, že se při její aplikaci zároveň využijí i § 176 až 180 o. s. ř. a případně i § 995 obč. zák.
Přxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxšího (vlastnického) práva. Mezi § 1003 obč. zák. o držební ochraně a § 1028 obč. zák. je totiž zásadní rozdíl spočívající v tom, že smyslem § 1028 obč. záxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxho (nikoliv držebního) práva, jeho rozsah a prostředky ochrany (§ 1011 až 1044 obč. zák.). Pokud by zákonodárce chtěl poskytnout ochranu poslední pokoxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxhranu držby, a nikoliv vlastnického práva. xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxž způsobem do zákona zapracoval i případnou ochranu pokojné držby sporného prostoru při hranicích sousedních pozemků.
Také nepřehlížejme, že soud xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxč. zák. tedy přesahuje rámec držební ochrany, protože soudu výslovně umožňuje rozhodnout i podle jiných kritérií než podle poslední zjištěné držby.
xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxch prostředků, jak překlenout pochybnost o pozemkové hranici. To však neznamená, že povyšuje tento prostředek na cíl.
Smyslem § 1028 obč. zák. je výhxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx jde o normu poskytující ochranu vlastnickému právu, nikoliv jen poslední pokojné držbě. Tím samozřejmě není vyloučeno, že žalobu o určení (stanoveníx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdně, poctivě a pravým způsobem (§ 1043 odst. 1 obč. zák.), případně i ten, kdo své užívací právo k pozemku odvozuje od vlastníka pozemku (§ 1044 obč. zák.)x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxžitelem nebo detentorem pozemku, jehož hranice má být určena nebo stanovena), jakož i zjišťování, zda hranice mezi pozemky je, či není objektivně zjisxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxn na konstatování existence poslední pokojné držby sporné části pozemku, jak je tomu v případě posesorních řízení, jde o důkazně neomezený spor. Proto xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxné části pozemku lepší právo než soused, a mohl tak zvrátit rozsudek soudu o určení nebo stanovení hranice mezi pozemky.
4.2
Tři různé skutkové podxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xrioritou je "určení" hranice pozemku na základě nepochybně zjištěného průběhu hranice. Toto prioritní určení hranice mezi pozemky vyplývá z formulaxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xochybné". Pouze v tomto případě soud hranici mezi pozemky skutečně "určuje", tedy rozhoduje deklaratorním rozsudkem. Teprve nelze-li bez pochyb zjixxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xokojné držby. Až nejzazším řešením je ustavení hranice mezi pozemky na základě uvážení soudu (§ 1028 věta druhá obč. zák.). I zde jde o zjevně konstitutixxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xozemky, tak pro případ jejího konstitutivního "ustavení" zavádí legislativní zkratku - o všech variantách hovoří jako o "určení" hranice mezi pozemkxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxní, jakož i žalobního požadavku, zůstává zachována i tehdy, když soud na rozdíl od žalobce dojde k závěru, že má rozhodnout podle jedné ze tří možných hypxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxvé dikce této normy zjevné, že
nejde o trojí formálně oddělené řízení
.
Tento fakt se projeví např. ve skutečnosti, že soud nezamítne žalobu na "určeníx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxností měl žalobce podat žalobu o "stanovení" hranice buď na základě poslední pokojné držby, nebo úvahou soudu, a nikoliv žalobu na její deklaratorní urxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx je od sebe třeba důsledně oddělit. Odlišuje jednak deklaratorní
žalobu o určení hranice
mezi pozemky, která je odůvodněna tím, že podle názoru žalobcx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxtivní
žalobu o stanovení hranice
mezi pozemky, jestliže podle názoru žalobce neexistují opravdu průkazné skutečnosti, které by vedly k závěru o průbxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xudikatura totiž sdělovala, že skutkový základ sporu je tentýž, jestliže z dosavadních skutkových vylíčení je soudu zřejmé, na základě jaké hmotněpráxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxmy, podstatná je pouze neměnná právní kvalifikace skutkových vylíčení z pohledu soudu. Případná doplnění skutkových tvrzení, která mění hmotněprávxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xi zamítne.
Tento způsob uvažování nebyl českým soudům cizí ani v relativně nedávné minulosti. Až do konce devadesátých let docházelo k zamítnutí žalxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x titulu nájemného, ale pro bezdůvodné obohacení, neboť samotná smlouva je neplatná (např. KS Ústí nad Labem 30 Co 533/2000). Argumentace byla v jádru taxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxé vylíčení tak, aby bylo možné skutek pod jednu z těchto norem podřadit, a tím vymezil, co je předmětem řízení. Jestliže žalobu opře o nesprávnou právní sxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxo přesvědčením neztotožní, musí být žaloba zamítnuta.
Prvorepublikový názor, že totožnost skutku není zachována, pokud během řízení vyjde najevox xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxém rozhodování není vázán hmotněprávní kvalifikací skutku provedenou žalobcem. Nicméně dodává, že žalobci nelze správnou hmotněprávní kvalifikacx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxlobu zamítnout.184) Také německá judikatura totožnost skutku vnímá prakticky ve shodě s naším prvorepublikovým náhledem, a to s odůvodněním, že je vxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxit.185)
Současná česká soudní praxe však přistupuje k problematice totožnosti skutku jinak. Převládá náhled, že skutek je popsán dostatečně, uvedxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxchována, je-li zachován skutkový základ žalobního žádání a totožnost požadovaného následku (jak má soud rozhodnout).186) Totožnost skutku a žalobxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxým, a už není podstatné, zda se částky domáhá z titulu nájemní smlouvy, nebo bezdůvodného obohacení, případně ze žaloby je zřejmé, že žalobce se domáhá "xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxna", zda konstitutivním, nebo deklaratorním verdiktem. Reálný následek je totiž stále tentýž, tedy vyřešení konfliktu sousedů o průběh hranice mezi xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xa tentýž, plyne ze skutečnosti, že tyto skutkové podstaty vymezil v jediné právní normě a že u obou typů žalob zavádí jednotnou legislativní zkratku - soxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxx xx xxxx uvedené sice nelze upřít racionální základ dřívějšímu postoji J. Spáčila, podle něhož v řízení o "určení" průběhu hranice mezi pozemky je třeba rozlišxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxsti skutku, vzhledem k přísnému režimu koncentrace, který žalobci znemožňuje prostřednictvím změny žaloby a nových důkazních návrhů reagovat na důkxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxanovení" hranice za spor se stejným skutkovým základem i s reálně stejným požadovaným výsledkem, a vzhledem ke specifické podstatě řízení o "určení" pxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx
xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxčení" hranice, namísto aby požadoval její "stanovení".
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxdený v předchozím odstavci lze podpořit i faktem, že po provedeném dokazování soud u části sporné hranice může zjistit, že její běh je postaven najisto, xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxze dopustit, aby soud žalobce nutil k podání tří různých žalob s odůvodněním, že hranici je možné určit, případně stanovit v různých místech na základě oxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxmky, pokud by shledal nedostatek důkazních prostředků pro závěr o nepochybném průběhu hranice a aniž by se zabýval otázkou, zda je možné ustavit hranicx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xodle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o tom, že hrozí zamítnutí žaloby, a pro případ, že žalobce žalobu změní a namísto deklaratorního určení hranice se bude domxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxu o. s. ř., podle níž připuštění změny žaloby neprolamuje skutkový a důkazní "stopstav" nastolený koncentrací podle § 118b odst. 1 o. s. ř. v souvislostx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxostředky již nejsou přípustné. Tím by oba účastníci jednou provždy přišli o možnost vyřešit průběh sporné hranice mezi jejich pozemky, protože by se vyxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx a žaloby o stanovení průběhu hranice mezi pozemky upozorňuje i P. Baudyš, když uvádí, že je nemyslitelné, aby soud zcela zamítal návrh na vydání deklaraxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx hranice, který posléze vypracoval znalec ustanovený soudem, a to s odůvodněním, že soud je při uplatnění deklaratorního požadavku na určení (na rozdíx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxostí pochybné hranice mezi pozemky a vedl by třeba i k opakovanému odepření spravedlnosti. Takže je přiměřené uzavřít, že i formálně deklaratorní rozsxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxo přeceňovat.
4.4
Vymezení žalobního petitu
Jestliže se žalobce domáhá, aby hranice mezi pozemky byla stanovena
úvahou soudu
, nemusí uvést, xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxm směrem a s jakým výsledkem se bude úvaha soudu ubírat. Proto není možné žalobu o stanovení hranice pozemku úvahou odmítnout jen proto, xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxkladě
poslední pokojné držby
, měl by stav poslední pokojné držby popsat, a tím tedy i konkrétně vymezit žalobní petit. Totéž lze konstatovat v případě, xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxyne, kudy přesně hranice vede. Nicméně shora jsem odůvodnil, že i když § 1028 obč. zák. obsahuje celkem tři odlišné skutkové podstaty, při jejichž naplxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxost předmětu řízení i žalobního požadavku je tedy zachována bez ohledu na to, které ze skutkových podstat se žalobce dovolá a žaloba s ohledem na prostupxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xe mezi ním a žalovaným sousedem neznatelná a pochybná, a vymezí, proč tomu tak je.
Podstatnou náležitostí žaloby podle § 1028 obč. zák. tedy není sdělenxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxní a jejich prokázání sice mají podstatný vliv na výsledek sporu, ale není možné pro jejich absenci odmítnout žalobu.
4.5
Procedura na pomezí sporxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxlobce nemůže zcela předjímat. Žalobu o určení hranice nelze zamítnout jen proto, že soud dojde k závěru, že hranice mezi pozemky vede nebo má být stanovexx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxškerá tato fakta vedou k závěru, že řízení o "určení" hranice mezi pozemky není ryze sporným řízením, což se odrazí i v tom, do jaké míry jsou účastníci řízxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xkutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci samé s ohledem na podstatu procedury vedoucí k vymezení nejasné hranice omezeno. Zájem na ustavení nesporxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xtěží si lze představit, že soud zamítne žalobu o ustavení hranice mezi pozemky s odůvodněním, že sice shledal, že hranice je objektivně pochybná, ale žáxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxč. zák. nejsou účastníci důsledně zatíženi
břemenem tvrzení a prokazování
rozhodujících skutečností, nelze opřít o žádné zákonné ustanovení. Ani xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, že by toto řízení stálo na pomezí sporného a nesporného řízení a že by bylo do jisté míry ovládáno vyšetřovací zásadou. Nicméně např. J. Fiala již před čaxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxy mají u různých typů řízení xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xehdy, když podle zákona není mezi danými typy řízení procesní rozdíl.191) Z faktu, že určité typy řízení mají specifickou podstatu, která vyplývá z hmxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxení" hranice mezi pozemky
Ustanovení § 1028 obč. zák. se soused (žalobce) dovolá tehdy, když spornost nebo pochybnost o hranici pozemků vyplývá z fxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxemku mu náleží proto, že ji vydržel (§ 1089 a násl. obč. zák.), podá žalobu o určení, že je vlastníkem dané části pozemku. Nicméně soud nemůže žalobu na určxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx. Totožnost skutkových tvrzení je i zde zachována. Právním důvodem požadavku žalobce není soud vázán.193)
Soud, který rozhoduje o určení vlastnicxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx, byť nevýslovně, rozhodne o určovacím požadavku žalobce, protože reálným vymezením hranice dá jasně najevo, do jaké míry je požadavek žalobce na určexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxeda, který se domáhá určení jiné než v katastru zanesené hranice mezi sousedními pozemky s odůvodněním, že sousední pozemek zčásti vydržel. Soudu však xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxených případech však soud může překročit návrh žalujícího souseda jen tehdy, jde-li o spor podle § 1028 obč. zák., tedy že mezi sousedy je neznatelná nebx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xříklad
Tvrdí-li žalobce, že vydržel část sousedova pozemku a petit formuluje tak, že soud má určit, že hranice mezi jeho vlastnictvím a vlastnictvím xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x kdyby z dokazování vyplynulo, že žalobce vydržel ještě větší část sousedního pozemku. Naopak, jestliže se soused domáhá určení, že je vlastníkem konkxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxení nové hranice mezi pozemky podle § 1028 obč. zák., soudu nic nebrání v tom, aby určil, že hranice mezi pozemky vede jinudy, než vyplývá z návrhu žalobcex x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx má být vztah mezi účastníky vypořádán (viz § 153 odst. 2 o. s. ř.).
xxx
x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx zjistit, kudy hranice mezi pozemky skutečně vede. Formulaci "jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné" je třeba vykládat tak, že pochybxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxních prostředků není jisté, kde přesně hranice vede.194) V této skutečnosti spočívá zásadní výkladový rozdíl mezi § 1028 obč. zák. a § 1026 větou druhxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx druhé obč. zák. se "neznatelností" hranice myslí její neurčitelnost v terénu, nikoliv její skutečná spornost, která přetrvává i poté, co se provede vxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxmu ustavení pochybné hranice mezi pozemky na základě poslední pokojné držby nebo "slušným uvážením soudu" dojde až tehdy, když v místě a čase dostupné pxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xom, kudy hranice vedla.195) Závěr J. Dvořáka a A. Srbové o tom, že neznatelnost nebo pochybnost o hranici pozemků pro účely § 1028 obč. zák. je dána, pokxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxní pokojné držby
Poslední pokojnou držbou
je stav, kdy se držitel vlastním jménem ujal moci nad věcí, jako by byl jejím vlastníkem, aniž by držbu násxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx by měl žalobce uvést již v žalobě, pokud se ustavení hranice mezi pozemky domáhá právě na jejím základě. Nicméně výše jsem odůvodnil, že § 1028 obč. zák. xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxsti, které povedou k závěru, které ze skutkových podstat při "určení" pochybné hranice mezi pozemky využít. Proto se soud nejdříve bude z úřední povinnxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx zaměření pozemků. Teprve pokud to není možné, soud posoudí, zda žalobce unesl své břemeno ohledně existence poslední pokojné držby. Není-li žádná pokxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xude moci konstituovat novou hranici, a to "slušným uvážením". Žalobu totiž nelze zamítnout jen proto, že účastníci nenavrhli dostatek důkazních prosxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům a až tehdy, když věc nechce žádný z nich, soud nařídí prodej věci. I z těchto norem je zřejmé, že soud nemůžx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxt. Možností reálného rozdělení věci se soud musí zabývat z úřední povinnosti, i když se žádný ze spoluvlastníků k této případnosti nevyjadřuje. I zde je xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxální předpisy nepokládají řízení o vypořádání spoluvlastnictví za nesporné.
4.9
Ke stanovení hranice "slušným uvážením"
"Slušnou úvahou"
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxslední pokojné držby.
"Slušná úvaha" soudu se bude odvíjet od vzájemné polohy a reálných vztahů mezi pozemky, kdy jedním z kritérií slušného uvážení xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xpáčil uvádí, že soud rovněž přihlédne k
pravděpodobnému právnímu stavu
, když zjevně vychází z předpokladu, že i konstitutivní rozhodnutí soudu by se mxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxximky stanovené zákonem (např. rozhodování o předběžných opatřeních, srov. s § 75c odst. 1 o. s. ř.) vychází ze zásady, že soud své rozhodnutí nemá opírat x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x x xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxěru, kudy hranice vede, a ani neuzavře, že má rozhodnout v intencích poslední pokojné držby, protože ani ta nebyla bez pochyb prokázána, nemůže již při uxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xáleží jednomu ze sousedů. Tím by se totiž soud jaksi oklikou vracel k určení nebo ustavení sporné hranice za pomoci dvou zákonem preferovaných způsobů, xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxusedů, např. s ohledem na zajištění funkční využitelnosti pozemku, oproti povinnosti poskytnout druhému ze sousedů
finanční náhradu
. Domnívám se, žx xxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxnanční náhrada za přiřknutí sporného území (k němuž dochází prostřednictvím určení nebo stanovení hranice mezi pozemky) nepřichází v úvahu, protože xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x dosud sporné nebo pochybné části pozemku za soudem určenou nebo stanovenou hranicí. Jestliže však soud hranici pozemku stanoví vlastní úvahou, zárovxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xokud soud právě s odkazem na potřebu zajištění funkčnosti jednoho z pozemků stanoví hranici, která větší část sporného prostoru přiřkne jednomu xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx je třeba s ohledem na § 10 odst. 1 obč. zák. přiměřeně aplikovat, je § 1147 obč. zák. o
vypořádání podílového spoluvlastnictví
. Při ustavení pochybné hxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxvním rozhodnutím soudu nově uspořádává. Pro účely vypořádání práv a povinností k tomuto prostoru je příhodné vycházet z předpokladu, že se nachází v poxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx podle okolností případu vypořádat třeba i přiřknutím celého sporného prostoru jednomu ze sousedů za finanční náhradu.
ČÁST SEDMÁ
Právo cestx
xx
xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxu, jednak tomuto právu odpovídající povinnost strpět výkon práva cesty ze strany vlastníka sloužícího pozemku.
Právo nezbytné cesty ve smyslu § 102x x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxniká v rozsahu, který je nezbytně nutný pro obvyklé hospodaření a užívání panujícího pozemku. Soud má ve výroku rozlišit, zda právo cesty zahrnuje jen pxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx průjezd realizován
. Jestliže je úprava sousedního pozemku skutečně nutná, soud ji musí v rozsudku vymezit (např. tím, že půjde o dlážděnou cestu v konkxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxho pozemku, oprávnění k úpravě (k vytvoření umělé cesty dle § 1031 obč. zák.) nevznikne. Právě popsané oddělení dvou dílčích práv cesty přes sousední poxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxdovat můstek, který by přemostil zatížený pozemek a umožnil přístup k přilehlé stavbě (NS 22 Cdo 2357/2012).
Judikatura
(NS 22 Cdo 2357/2012)
Jesxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxzemku může domoci realizace umělé cesty (§ 350 o. s. ř.). Brání-li vlastník dotčeného pozemku v údržbě již zřízené cesty, musí si vlastník panujícího poxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxení umělé cesty žalobcem na pozemku žalovaného. Pokud ke zřízení práva cesty je třeba stavebně právního oprávnění, je osobou aktivně legitimovanou k pxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxího, případně i jiného úřadu, který by správní řízení vedl nebo jehož souhlasu se stavebním zřízením cesty by bylo třeba.199) xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxžnou úvahu o zrušení zřízeného práva cesty, pokud jeho součástí bylo i právo na zřízení můstku (tedy i k úpravě sloužícího pozemku).
Právo cesty můžx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx0 odst. 1 věta druhá obč. zák.). Toto právo musí soud v rozsudku výslovně ustavit, jinak nevznikne. Nezbytnou součástí výroku je za takové situace i verdxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxci zřídit právo spoluužívat již existující soukromou cestu, i když to žalobce nenavrhne (např. pokud žalobce žádá o zřízení oprávnění k úpravě sousednxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxení rozsahu práva cesty dle § 1029 odst. 2 obč. zák.
Normy upravující právo cesty
Právní poměry z práva nezbytné cesty se řídí jednak § 1029 až 1036 občx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx jiného. Jestliže právo cesty bylo zřízenou smlouvou, a nikoliv rozhodnutím soudu, řídí se jeho poměry prvotně touto smlouvou, případně zákonnými ustxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
x x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xěci po 1.1.2014, je nutné rozhodovat podle § 1029 obč. zák. Jde totiž o konstitutivní rozhodnutí, které je uskutečněno již v době účinnosti občanského xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx xx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxval, bylo by možné totéž dovodit i z toho, že právo na zřízení cesty je přímým projevem práva užívat vlastněnou věc, když vlastnické právo se nepromlčujex
xxx
xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx x xxxx xxxx xák.). Právo cesty lze rovněž
vydržet
(viz níže).
Judikatura
(NS 30 Cdo 2218/2009)
Smluvní zřízení práva cesty bylo možné již podle občanského zákxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxat s vlastnictvím nemovitosti, a přechází tedy s xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xx právo cesty je možné zřídit jen jako věcné břemeno, tedy jako oprávnění a povinnost, které přechází na právní nástupce vlastníků panujícího i služebnéxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx k právní skutečnosti, která zakládá potřebu práva cesty nebo jeho rozšíření. V případě, že ke zřízení nebo rozšíření práva cesty má dojít smluvně, jistx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx rodinného domu nebo výrobního provozu, které si vyžádá rozšíření práva cesty).201) Soud však může právo cesty zřídit až při splnění veškerých podmínxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xonstituovat, pokud by mělo vzniknout až v budoucnosti poté, co dojde k právní skutečnosti, kterou sice lze předpokládat, ale která ještě nenastala (naxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx
xrávo cesty
lze zřídit i
"jako služebnost"
. To znamená, že právo cesty se zřizuje buď jako věcné právo (jako služebnost dle § 1257 a násl. obč. zák.),
nebo
x
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxo obligaci dle § 1721 a násl. obč. zák.),202) nebo jako
služebnost osobní
(tedy jako věcné břemeno, které sice působí vůči každému vlastníku dotčenéhx xxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xanujícího, tak dotčeného pozemku.
Do 31.12.2013 bylo možné zřídit právo cesty jen jako věcné břemeno, takže nevznikaly pochybnosti, zda výrokem, žx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxobce a žalovaného.
Zda právo cesty zřízené od 1.1.2014 je věcným právem, nebo obligací, se bude zjišťovat z výroku rozsudku nebo ze smlouvy o zřízení txxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xřípadně nebudou omezeny podmínkou (např. po dobu podnikání žalobce na panujícím pozemku), bude se mít za to, že právo cesty má věcněprávní charakter. Oxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxřizuje se právo cesty z pozemku X na pozemek Y" bude zřejmé, že toto právo bylo ustaveno jako služebnost a že jde o služebnost vztahující se k pozemku. Formxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxdně ve prospěch žalobce, které zavazuje každého dalšího vlastníka dotčeného pozemku, ale není ku prospěchu právního nástupce žalobce).
1.
x xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxx x
xxxxxxxxx
x x xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxž vlastník sousedního pozemku v jeho výkonu bránil. Nabyvatelovo přesvědčení, že mu právo odpovídající služebnosti práva cesty náleží, musí být podlxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxkdo jedná způsobem, jako by právo cesty existovalo, nemůže vést k závěru o oprávněné držbě odpovídajícího práva i proto, že přes cizí nemovitost lze přexxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxy se oprávněný držitel domnívá, že byl např. učiněn právní úkon, ač tomu tak nebylo, nebo naopak o určité skutečnosti, která má za následek neplatnost prxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxusední soukromý pozemek k chůzi a k jízdě sám, ale i
spolu s jinými osobami
a mylně se přitom domnívá, že jde o veřejný pozemek (KS České Budějovice 6 Co 358xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xrávo pro sebe a být v dobré víře, že právo náleží jen jemu, a nikoliv širšímu okruhu osob.
Judikatura
(NS 22 Cdo 2887/2004)
Jestliže se účastník povaxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxatel práva odpovídajícího věcnému břemeni - práva cesty - vykonávající toto právo ve větším plošném rozsahu, než mu podle právního titulu přísluší, můxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xásti pozemku může vydržet. Tak tomu může být např. za situace, kdy nový nabyvatel panujícího pozemku nebyl seznámen s rozsahem práva cesty a předpokládxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xe nabyvatel pozemku spokojí s pouhým
ústním sdělením převodce
, že s vlastnictvím pozemku je spojeno právo odpovídající věcnému břemeni práva cesty, pxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxostem v dobré víře, že mu toto právo náleží (NS 22 Cdo 1708/2008).
Došlo-li k vydržení práva cesty, nenáleží vlastníku sloužícího pozemku žádná
kompexxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxsti poskytnout jistotu, se uplatní jen při zřízení práva cesty rozhodnutím soudu. Povinnost zaplatit věcnou škodu vzniklou na sloužícím pozemku náslxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xde o vydržené, a tedy bezúplatně získané právo), ale prostřednictvím přiměřeného využití § 1013 a násl. obč. zák. upravujících objektivní odpovědnoxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx
xxxxx xstupu na sousední pozemek
za účelem údržby a obhospodařování věci (§ 1021 obč. zák.). Smyslem práva vstupu na sousední pozemek je provedení činností sxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxho pozemku srovnatelným způsobem, jako zřízení práva cesty. Nezbytná denní údržba a obhospodařování panujícího pozemku ze sousedního pozemku je již xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxx) Soud samozřejmě zváží, zda taková denní údržba a obhospodařování panujícího pozemku je obvyklým užíváním pozemku a zda je i s ohledem na princip propxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxm v režimu práva cesty od 1.1.2014
Podle nynějšího § 1029 odst. 1 obč. zák. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užíxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xo 31.12.2013 bylo právo nezbytné cesty upraveno v § 151o odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb., podle něhož není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehléhx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxčívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.
Srovnáme-li § 1029 obč. zák. a § 151o odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb., postřehneme, že právo nezbytné cesty lxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx x tomu, aby postačilo k řádnému hospodaření a užívání věci. Tato legislativní změna se uplatní i tehdy, když si sousedé právo cesty již sjednali smluvně, x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xozhodnutí o rozšíření práva cesty. Aktuálně tedy můžeme hovořit o zřízení
částečného práva cesty
.
Aktuální úprava pro zřízení cesty nestanoví jako xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x
xxxs veškeré pozemky, které se nacházejí mezi panujícím pozemkem a veřejnou cestou
.
Judikatura
(NS 22 Cdo 1321/2009)
K prezentovanému závěru se ostxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxé má být přístup realizován.
Podle nového práva je také možné zřídit cestu
jak k pozemku, tak ke stavbě
. Není podstatné, zda stavba je, či není součásxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxví pozemku).
Od 1.1.2014 již nelze zřídit právo cesty k
movité věci
(např. k stavbě, která není se zemí spojena pevným základem).
III.
Právní sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxnce je podstatná pro rozhodnutí o právu cesty. Prvním okruhem podmínek jsou
okolnosti, které musí být naplněny, aby soud konstituoval právo cesty
(přxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx právních skutečností, které jsou podstatné pro
stanovení rozsahu práva cesty
.
Při posuzování podmínek pro samotné zřízení práva cesty soud ponechxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxčívající v tom, že soud zjišťuje, zda újma způsobená zřízením cesty vlastníku dotčeného pozemku není stejně podstatná nebo ještě zásadnější než újma, xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxu, který má být dotčen právem cesty
. Až pokud soud uzavře, že cesta má být zřízena, a zvažuje, v jakém rozsahu a v jaké formě má konstituovat právo cesty (zexxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxo stanovení rozsahu práva cesty už tedy není nejpodstatnější, aby bylo ustaveno jen v míře, která je nezbytně nutná pro řádné hospodaření a užívání sousxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxorcionality tedy v této etapě již soud využívá obousměrně.
Příklad
Pro úvahu soudu, zda má, nebo nemá zřídit právo cesty (§ 1029 odst. 1 obč. zák.), xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxí formy a rozsahu práva cesty (§ 1029 odst. 2 obč. zák.) je stávající funkční využití pozemku jednou ze základních právních skutečností (viz níže).
1x
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xykládat nikoliv rozšiřujícím způsobem (srov. s NS 22 Cdo 1438/2004).
1.1
Podmínka vlastnictví pozemku
Ustanovení § 1029 odst. 1 obč. zák. norxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxu gramaticky shodné formulace § 1 zákona č. 140/1896 ř. z dovodila, že např. pachtýř nebo nájemce se nemohou dožadovat zřízení nezbytné cesty.206) Nixxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx prospěch detentora (např. nájemce nebo pachtýře) dlouhodobě povede k vyvážení užívacího práva sousedních pozemků. Také nebude možné ve prospěch detxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxentora, jednak proto, že ze samotné podstaty věcného práva plyne, že může být zřízeno jen ve prospěch vlastníka pozemku. Aktivní legitimace k podání náxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxx x xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxikatura uzavřela, že aktivně legitimován k podání žaloby o zřízení nezbytné cesty není pouhý držitel.
Tato judikatura však v současných právních xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxt soud o zřízení obligačního práva cesty, musíme
a contrario
uzavřít, že za stejných předpokladů může i na straně žalované figurovat nikoliv jen vlastxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxty vůči detentorovi sousedního pozemku, pokud soud uzavře, že zřízení práva cesty je natolik zásadním zásahem do užívacího práva k sousednímu pozemkux xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx
xxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxst. 1, 2 obč. zák.). Osobou oprávněnou k přijetí těchto plateb je totiž podle § 1030 odst. 3 obč. zák. výhradně vlastník dotčeného pozemku, nikoliv osobxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xrávem cesty je až sekundární a vzniká jen v případě, že právo na úplatu nebo náhradu za újmu přísluší vlastníku věci.
Příklad
Pokud žalobce směřuje xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxsty, které je účinné i vůči detentorovi. Bude záležitostí xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxí vstoupit jako vedlejší účastník. Pokud mu totiž § 1044 obč. zák. (s jehož existencí se musíme smířit) přiznává právo podat vlastním jménem žalobu o ocxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx vlastníka ještě někdo jiný
věcné právo, které je na překážku zřízení služebnosti cesty
přes dotčený pozemek, musí žalobce žalobu směřovat i vůči němux xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx dotčeno, mají postavení nerozlučných procesních společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř.).
Právo podat žalobu o zřízení nebo rozšíření práva cesty může každx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxpovat ani na straně žalující, ani na straně žalované (KS Praha 31 Co 152/2011).
Judikatura
(NS 22 Cdo 1090/2000)
K podání žaloby o zřízení práva cesxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
(NS 22 Cdo 442/2007)
Nicméně okolnost, že zřízení práva cesty přes přilehlý pozemek se domáhá vlastník stavby, který si nejenže nezajistil přístup ke xxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxebnímu úřadu neohlásil, může být důvodem, pro který by soud věcné břemeno cesty nezřídil.
Připomínám však, že neoprávněnost stavby z pohledu veřexxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxm pozemku občanskoprávní důvod, není rozhodující obsah stavebního povolení (NS 22 Cdo 2999/2011).
Vlastník pozemku, k němuž má být cesta zřízena (dxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx svého pozemku jako cesty bez právního důvodu, nebo může podat vůči vlastníku panujícího pozemku žalobu na uložení povinnosti zdržet se vstupu na svůj pxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xx xxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx
1.2
Konflikt vlastnických práv různých sousedů
Právo cesty nemůže být zřízeno, pokud panující a služebný pozemek jsou ve vlastnictví téhož subjxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxé si ani z procesního hlediska nelze představit, že by žalobcem a žalovaným byla jedna a tatáž osoba.
Výjimečně si lze představit konflikt užívacích pxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xráva nezbytné cesty na panující pozemek. Toto právo však bude mít zřízeno jen jako závazek
inter partes
, nikoliv jako služebnost. Poctivý, řádný a pravx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxžiteli uspěl se žalobou z lepšího práva.
Příklad
Pozemek, přes který má být zřízeno právo cesty, může být zatížen natolik širokým věcným břemenemx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxk nemůže procházet, aniž by od soudu nebo od nositele širokého věcného práva k sousednímu pozemku získal "povolení" průchodu a průjezdu. V této souvislxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxty mezi sousedem, který je vlastníkem obou pozemků, a sousedem, který je "jen" nositelem věcného břemene výhradního užívání jednoho z těchto pozemků.
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxnosti užívat pozemek nebo stavbu na něm stojící, jednak i v částečné, a nikoliv nepodstatné objektivní překážce, která bez zřízení práva cesty brání v uxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxník pozemku prakticky vůbec nemůže využívat svůj pozemek a hospodařit na něm, když pro nedostatek spojení s veřejnou cestou nemůže zorat, osázet a sklixxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xěm pro nemožnost příjezdu autem vykonávat svoji podnikatelskou činnost, např. na pozemku má umístěn sklad.
Vlastník věci (i pozemku) může se svým xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxbytné cesty. Takže
požadavku na zřízení nebo rozšíření práva cesty nelze oponovat jen tvrzením, že žalobce svévolně začal pozemek využívat jiným způsxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxadní užívání pozemku nebo hospodaření na něm, k němuž je třeba zřízení nebo rozšíření práva cesty na pozemku žalovaného, nepřiměřeně omezuje vlastnicxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx stavby na něm stojící se zjevně vymyká obvyklosti využívání takového typu pozemku.
Příklad
Soused ve svém rodinném domě zřídí autoopravnu a z tohx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xtavební xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxěnou funkčního využití pozemku při první možné příležitosti je totiž principem, který se od 1.1.2014 zjevně uplatňuje napříč sousedským právem (viz vxxxxx x x xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxsty v zásadě nelze zřídit jen za účelem parkování vozidel před budovou, není-li parkování nutné k řádnému a obvyklému užívání budovy. Důvodem pro zřízexx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxčuje pouze nutnost umožnit vjezd záchranné službě, hasičům a policii, protože složky integrovaného záchranného systému mají v nezbytných případech xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
Nelze-li jinak
Právo cesty nelze zřídit, pokud se jeho ustavení jeví sice jako mimořádně vhodné (např. na pozemek sice je přístup z veřejné cesty, axx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx cesty jen
"nelze-li jinak"
(je-li její zřízení nezbytné), je ze své podstaty
objektivní, nikoliv subjektivní
. Pokud tedy řádné užívání a hospodařenx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxí pozemku bez zřízení práva cesty představovaly vůči vlastníku pozemku bezohlednost, která uráží obyčejné lidské cítění (§ 2 odst. 3 obč. zák.), je namxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx který má sloužit jako cesta, nabídl vlastníku stavby, že mu pozemek nebo jeho část prodá, anebo že mu zřídí služebnost nebo i
obligační právo cesty
smloxxxxx x xx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxodnutím (§ 1030 odst. 1 obč. zák.).211)
Současná právní úprava upřednostňuje jiné než věcně právní zřízení práva cesty k sousednímu pozemku, což až nx xxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxd obligační vztah trvá nebo dokud vlastník sousedního pozemku třeba i jen trpí výkon práva cesty. Za těchto okolností totiž není hospodaření na panujícxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx uzavře, že i při existenci obligačního práva cesty je třeba v každé věci individuálně zvážit, zda po žalobci je přiměřené požadovat, aby se spokojil jen xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxdal žalobu o zřízení práva cesty jako služebnosti, které je možné ještě před meritorním rozhodnutím prozatímně zabezpečit návrhem na vydání předběžnxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxření nemá předjímat rozhodnutí ve věci samé, nelze pokládat za dogma.212)
Soud též vyhoví žalobě o zřízení práva cesty, pokud již bylo ustaveno předtxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx 60 Co 171/2004), např. pro dodatečnou změnu poměrů. Za takových okolností rozsudek překrývá předchozí dohodu.
Ke zřízení práva cesty zpravidla nenx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxx
x xozsahu, který je nezbytně nutný k řádnému hospodaření na užívání pozemku (srov. s rozsudkem NS 22 Cdo 2317/2004). Je sice pravdou, že po vlastníku pozemxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxí, které zpravidla nebudou dány, pokud přístup na pozemek dlouhodobě není rušen, případně pokud se soused nedomáhá zjevně nepřiměřené úplaty za využíxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx, jestliže
náklady
s tím spojené jsou
nepřiměřeně vysoké
v porovnání s újmou, která by zřízením věcného břemene byla způsobena vlastníku přilehlého xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx zřízením práva cesty pokud možno rušen je od 1.1.2014 ještě více akcentováno. Také nelze přehlédnout, že i judikatura do 31.12.2013 postupně zpřísňovxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxemek provedením stavebních úprav na svém vlastním pozemku nebo stavbě. Výklad dřívějšího § 151o zák. č. 40/1964 Sb. se tak čím dále tím více přizpůsoboxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxnosti práv a povinností ze zřízení cesty
Podmínka vyváženosti sousedských práv při soudním zřízení práva cesty je ukotvena v § 1032 obč. zák. Je rozxxxxxxxxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxtupu způsobil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ten, kdo o nezbytnou cestu žádá.
C.
Cesta má být zřízena jen za účelem pohodlnějšího spojení panujícíxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx.
Ustanovení § 1032 obč. zák. je vyjádřením
jednosměrného principu proporcionality
- tedy že výsledek poměřování zájmu vlastníka pozemku, v jxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxmítnutí návrhu na zřízení práva cesty.
ad A) Ke zvážení míry výhod a nevýhod pro panující a dotčený pozemek
Soud nepovolí nezbytnou cestu, převýší-xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxat široce, protože jde o vyjádření zásady, že užitek z cesty musí být pro žalobce přínosnější než zátěž, která je zřízením cesty způsobena žalovanému (Sxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx posoudí s přihlédnutím k
aktuálním poměrům
, včetně nynějšího způsobu využívání panujícího a dotčeného pozemku.
Příklad
Tvrzení vlastníka dotxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxjící k intenzivnímu využití dotčeného pozemku, které zcela nebo zčásti brání ve zřízení práva cesty. Takovým důkazem např. může být, že žalovaný již zaxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
Výše uvedený závěr nepopírá, že soud musí přihlédnout i k
potenciálnímu využití dotčeného pozemku
, pokud právo cesty zřizuje jako trvalé věcné břexxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xozemku.
ad B) Úmysl nebo hrubá nedbalost žadatele o zřízení práva cesty
Úmyslem nebo nedbalostí
rozumíme vztah vůle člověka k následku, který způxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxkud člověk (subjekt práva) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit právním předpisem chráněný zájem. Úmysl je nepřímý, pokud člověk věděl, že svým jexxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxd člověk (subjekt práva) ví, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný právním předpisem, ale bez přiměřených důvodů spoléhá, že takovx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxvním předpisem chráněný zájem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.214)
"Hrubou nedbalostí"
ve smyslu § 1032 odst. 1 píxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x právním předpisem chráněným zájmům. Není zvláštní formou zavinění, vztahuje se jak k nedbalosti vědomé, tak nevědomé.215)
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxemkem
. S ohledem na dikci tohoto ustanovení si myslím, že úmysl nebo nedbalost je třeba posuzovat jen u subjektu, který žádá o zřízení práva cesty, nikolxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xozemku třetí osobě, která způsobila vznik nedostatečného spojení pozemku s veřejnou cestou, ačkoliv žadatel měl a mohl předpokládat, že tato třetí osxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxdlo přímé spojení neprodané části pozemku na veřejnou cestu, čímž se jeho pozemek stal bez zřízení práva cesty přes pozemek souseda nepřístupným, a nynx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxáva cesty provedl na svém pozemku terénní úpravy v části, skrze kterou vedlo spojení pozemku s veřejnou cestou, přestože mu mělo být jasné, že dojde k dalxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxívání sousedního pozemku, např. že sesuv půdy postihl i sousední pozemek.
Za žalobcem zaviněný nedostatek přístupu na pozemek ve smyslu § 1032 odsxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x proto již nedostačuje stávající spojení pozemku s veřejnou cestou. V podkapitole 1.3 nazvané "Nemožnost řádného hospodaření a užívání pozemku" jsem xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxmy třetích osob (třeba i vlastníka, přes jehož pozemek má být zřízena cesta). Jestliže změna ve využití pozemku zcela vybočuje z obvyklosti při využíváxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx má se vlastník dotčeného pozemku dovolat existence § 1032 odst. 1 písm. a) obč. zák., nikoliv § 1032 odst. 1 písm. b) obč. zák.
Judikatura
(NS 22 Cdo 3xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx není zcela vyloučena možnost zřízení práva nezbytné cesty k jeho pozemku. Je třeba vzít v úvahu, že se jako přiměřené může jevit i zajištění řádného užívxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx § 1032 odst. 1 písm. b) obč. zák. s ní koresponduje.
ad C) Podmínka nedostatečného spojení. Pohodlnější spojení
Veřejnou cestou
je dálnice, silnxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxzemku, který se domáhá zřízení práva cesty, případně pokud se tento vlastník může domoci práva užívat tuto komunikaci.
Příklad
Účelová komunikaxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxstí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřenxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozexxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxm spojením
s veřejnou cestou se rozumí skutečnost, že pozemek bezprostředně nesousedí s komunikací, která je určena k využití širším okruhem osob, mexx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x hospodařit na něm.
Za nedostatečné spojení je třeba pokládat i existující
spojení
pozemku s veřejnou cestou,
které
však
objektivně nedostačuje
k xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx cenu svého diskomfortu. Právě prezentovaný závěr je systematickým výkladem dvou na první pohled protichůdných ustanovení § 1029 odst. 1 obč. zák. a § xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxčně
spojen s veřejnou cestou, ustanovení § 1032 odst. 1 písm. c) obč. zák. sděluje, že ke zřízení cesty soud nepřistoupí, pokud ji žalobce žádá jen za účxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xedostatečném spojení je objektivně nepřekonatelná nedostatečnost spojení.
Příklad
J. Spáčil v této souvislosti uvádí, že příkladem objektivxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxzemku a stavby na něm umístěné k podnikání.216) Jestliže je součástí rodinného domu garáž, nelze pozemek s rodinným domem řádně užívat, pokud by jeho vxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xůvod pro zřízení práva cesty průjezdem jen proto, že je obvyklé (a komfortní), aby vlastník pozemku nebo stavby mohl svým automobilem dojet až k pozemkuxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxo bydlení. S bydlením přitom není nerozlučně spjato právo průjezdu k místu bydlení. Výjimkou jsou případy, kdy veřejné prostranství, na němž může sousxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxzbytnou cestu nelze zřídit jinam než k
nejbližší veřejné cestě
, a to i tehdy, když tato veřejná cesta není udržována a aktuálně není proto způsobilá plnix xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxl.218) Jestliže však nejbližší veřejná cesta nemůže ani po odstranění vad sloužit k řádné údržbě a obhospodařování pozemku, může se žalobce domáhat zxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxlá zajistit.219)
ad D) Cesta přes uzavřený prostor
Od 1.1.2014 se uplatňuje zásada
superficies solo cedit
, což znamená, že stavba se stává součástx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx
xxxxx xxxxx
xxxxxx x
xxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx13 konstatovala, že právo cesty skrz stavbu nelze zřídit proto, že stavba není součástí pozemku a jak § 119 odst. 2, tak § 151o odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb. mxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xolo cedit
, a to podle mého názoru ani u staveb, které prozatím nejsou součástí pozemku, protože patří jinému vlastníku (§ 3054 a 3055 obč. zák.). Přesto xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxně rozšiřující aplikaci § 1029 obč. zák. analogií (přitom odkazuje na rozsudek NS ze dne 16.5.2005, sp. zn. 22 Cdo 1438/2004), jednak zněním § 1032 odstx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xe by zřízení práva cesty přes budovu bylo v současných poměrech nepřípustně rozšiřující aplikací § 1029 obč. zák. Tento argument mohl obstát jen při poxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xelze ztotožnit s pozemkem, když § 151 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb. připouštěl zřízení práva cesty jen přes pozemek. Ani argument odkazující na nynější § 1xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxaci této normy není podstatné, zda jde o uzamykatelnou stavbu, nebo o ohrazený pozemek.
Ustanovení § 1032 odst. 2 obč. zák. si vykládám tak, že "prostxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx osobám, ale nikoliv svévolně, ale proto, že zde existuje objektivní důvod, proč je tento prostor znepřístupněn. Ustanovení § 1032 odst. 2 obč. zák. nexxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx svého souseda. Opačný výklad § 1032 odst. 2 obč. zák. by nerespektoval zásadu občanskoprávní spravedlnosti, která je ukotvena v § 6 až 8 obč. zák. Z § 10xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxána pod uzamčením, ale tato skutečnost sama o sobě nevede k bezvýjimečnému zamítnutí žaloby. Žalobce má možnost přesvědčit soud o tom, že jeho zájem na zxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxo cesty i skrz budovu nebo oplocený pozemek. Zároveň musí platit, že cestu nelze zřídit jinudy, např. podchodem pod budovou nebo i oklikou mimo budovu. - x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx aby závažně nerušil práva jiných (§ 1012 obč. zák.). Při řešení konfliktu vlastnických práv je třeba využít testu proporcionality tak, jak jej pro přípxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxx x x xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx budovu, která je udržována pod uzamčením, je možné podpořit i prvorepublikovou judikaturou, která vycházela z § 1 a § 4 odst. 3 zákona č. 140/1896 ř. z., x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxud má zkoumat míru intenzity zájmu žalobce na zřízení práva cesty, např. zda při zamítnutí žaloby by přišel o možnost bydlení, se zájmem žalovaného na zaxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xřímo sloužících k bydlení je vyšší než u jiných staveb (např. hospodářských budov).
(NS 22 Cdo 4392/2010)
Jistý příklon k prvorepublikové praxi lze vxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxebu užívat cizí účelovou komunikaci a její vlastník mu k tomu nedá svolení, může se vlastník jiné nemovitosti domáhat, aby mu bylo k účelové komunikaci zx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxe pozemků různých vlastníků. Obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxanovení § 1033 odst. 1 obč. zák. konkretizuje pasivní legitimaci v rámci zřízení práva nezbytné cesty.
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xákon celkem dvě základní a jedno specifické kritérium pro posouzení této konkurence. Prvním kritériem je odkaz na § 1029 odst. 2 obč. zák., čímž zákonodxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxno v dostatečném rozsahu a zároveň dojde k nejnižšímu možnému zásahu do práva hospodaření a užívání dotčeného pozemku. Druhým podle zákona rovnocennýx xxxxxxxxx xx xx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx očekává. Je však třeba respektovat, že do vlastnického práva souseda je možné za účelem uspokojení užívacího vlastníka panujícího pozemku zasahovat xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xe stejně zásadní, a je přesto třeba rozhodnout, skrze který ze sousedních pozemků má cesta vést.
J. Spáčil obě zmíněná kritéria směšuje s tím, že "nejpxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx výklad sice nekoresponduje s dikcí zákona, nicméně je v souladu s právě prezentovaným závěrem, že kritérium přirozeného přístupu k pozemku (tedy přísxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx aby byla prostředkem k nastolení vyváženého poměru mezi užívacím právem vlastníka panujícího a vlastníka dotčeného pozemku. J. Spáčil správně doplňxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxdu vliv i to, jaké náklady vzniknou při zřízení a udržování cesty vlastníku panujícího pozemku (NS 22 Cdo 2711/2011).
Při úvaze o tom, který ze sousednxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x
xxxx
xxxxxxxx
x
xxxxxxx
xxxxi možné přístup k pozemku zřídit skrz pozemek manžela vlastníka panujícího pozemku, je legitimní očekávat, že k zásahu do jeho užívacích práv ke sloužíxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxu panujícího pozemku žádný rodinný nebo obdobný vztah. Soud však zváží i veškeré ostatní okolnosti případu.223)
Jestliže ke zřízení práva cesty mx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx která se na
dělení pozemku
podílela (třetí, specifické kritérium po zvážení, kudy zřídit právo cesty). V takovém případě se nezbytná cesta povolí bez xxxxxxx
x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx pozemku může dojít při vypořádání spoluvlastnictví (§ 1141 obč. zák.) nebo při rozdělení zastavené věci (§ 1351 obč. zák.). K rozdělení věci dříve nálexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxerý byl oddělen a přes který dříve vedlo spojení pozemku jako celku s veřejnou cestou; toto právo je bezúplatné, nesjednají-li si účastníci něco jinéhox
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxovém případě bude legitimní, aby právo cesty uplatnil jen vůči vlastníku oddělené části pozemku, nikoliv proti jinému ze sousedů, a to za úplatu. K tomuxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxo ze vzniklých pozemků totiž není "rozdělením" pozemku, jak je mají na mysli § 1141 a násl., případně § 1351 obč. zák., ale sledem dvou právních jednání, xxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxzemků, jímž vstupuje na svůj jiný pozemek, se z pohledu na převodu nezainteresovaných sousedů sám úmyslně zbavuje přístupu k nepřevedenému pozemku, a xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxět, že dřívější vlastník pozemku po něm bude moci uplatnit právo na zřízení nezbytné cesty ke zbývajícímu pozemku. Pokud ano, i zde bude zřízení práva cexxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxt, že ponesou nevýhody rozdělení pozemku, včetně případné nutnosti zřídit bezplatné právo cesty.
Pokud soud dojde k závěru, že právo cesty je přiměřxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx
xxxxení o hrozícím neúspěchu ve věci
podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. sdělí žalobci, a dá mu tak možnost navrhnout záměnu účastníků na straně žalované (§ 92 odsxx x xx xx xxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxt riziku, že jiný soudce, který nebude výsledkem původního řízení ve vztahu mezi původním žalobcem a žalovaným vázán, bude zastávat jiný skutkový závěx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xrávu je činností, kterou soudce porušuje princip rovnosti stran. Jakmile by soud návrhu na záměnu žalovaného vyhověl, koncentrace řízení by pominula x xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxx
Poznámka
Žalobce se může riziku, že jeho požadavek na zřízení práva cesty bude postupně zamítnut vůči všem jeho sousedům, protože každý ze soudů dosxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxup je však pro žalobce neekonomický.
De lege ferenda
by bylo vhodné, aby zákon výslovně připustil, že soud rozhodující o zřízení práva cesty je povinen xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxvážně nespornou podstatu, určuje žalobce a zároveň by se zabránilo případné obstrukci na straně původního žalovaného, který má právo nesouhlasit se žxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxhradně sporným charakterem řízení o právu cesty.
1.7
Nevznesený požadavek žalovaného na převod vlastnictví pozemku
Při potřebě zřídit nezbxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxhdy se
cena
stanoví nejen se zřetelem k ceně postoupeného pozemku, ale i s ohledem na znehodnocení zbývajícího nemovitého majetku dotčeného vlastníkx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xterý spočívá právě ve změně vlastníka pozemku, přes který má cesta vést. Ovšem jen tehdy, když součástí zřizované cesty má být úprava pozemku, takže vznxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxem
žalovaného (§ 97 odst. 1 obč. zák.), kterým se soud musí zabývat přednostně. Zřízení práva cesty přichází v úvahu jen tehdy, když soud zamítne vzájemxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx žalobce, návrh žalobce na zřízení práva cesty zamítne.
Soud je vzájemným návrhem žalovaného na "
převzetí vlastnického práva
" k pozemku vázán do té mxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxku. Výjimkou jsou případy, kdy zbývající část pozemku ztrácí pro žalovaného hospodářský význam nebo na straně žalovaného existuje jiný zásadní a objexxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xnapř. geometrickým plánem), jaká část jeho pozemku má být převzata do vlastnictví žalobce.
Skutečnost, že část pozemku, která má zůstat ve vlastnicxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xbytku pozemku se totiž zohlední v náhradě za přenechání vlastnického práva k nezbytné části pozemku (§ 1036 věta druhá obč. zák.). Součástí této ceny je x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxného návrhu na "převzetí vlastnického práva"
soud nezjišťuje, zda je takové řešení vhodným prostředkem k vyřešení situace. Omezí se jen na zjištění, xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxzemku, na kterém cesta nebude. Smyslem § 1036 obč. zák. totiž je zabezpečit, že cesta přes cizí pozemek nebude zřízena, pokud soused je ochoten za přiměxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx však pozemek do jeho vlastnictví za náhradu přikazuje, a to bez ohledu na jeho vůli. Proto by
petit návrhu na "převzetí" pozemku
měl znít tak, že "do vlastxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxty i s tím rizikem, že žalovaný uspěje s návrhem na přikázání pozemku do vlastnictví žalobce, a že ke zřízení práva cesty proto nedojde.
Nicméně žalobcx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xohl nesouhlasit se
zpětvzetím
. Jestliže soused již nechce zřídit cestu ke svému pozemku, nelze mu rozhodnutí o zřízení cesty vnucovat.
1.8
Veřejxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxí pozemku a hospodaření na něm, ale i v souladu s veřejným zájmem. Nemůže tomu ani být jinak, protože zřízení práva nezbytné cesty je omezením vlastnickéxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xe vlastník stavby, k níž je zřizována cesta, má veřejným právem založenou povinnost udržovat ji v dobrém stavebním stavu.226) Při vědomí, že nyní lze pxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxímu šíření škůdců ze zanedbaného pozemku apod.
Domnívám se, že udržování jakékoliv nemovité věci v takovém stavu, aby neohrožovala práva jiných osoxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xaleko spíše vyvěrá z principu
elasticity vlastnického práva
,227) který je založen na předpokladu, že při výkonu jakýchkoliv, zejména vlastnických xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxch práv. Toto zeslabení pomíjí, jakmile konkurence při jejich výkonu pomine.228) Výsledkem přirozeného střetu při výkonu dvou vlastnických práv texx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx Fakt, že jde jen o přechodný stav, výslovně plyne z § 1034 obč. zák., podle něhož po pominutí příčiny, pro niž byla povolena nezbytná cesta, soud na návrh xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxsty ve prospěch panujícího pozemku nastává nebo pomíjí nikoliv samovolně, ale rozhodnutím soudu, proto nelze pokládat za ustavení specifické situacxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxe pouze zajišťuje, aby takto zásadní střet dvou vlastnických práv v tomto případě byl vyřešen jednoznačným rozhodnutím soudu. Základní normou, o xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxle níž vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Takže v případě konfliktu dvou vlastnických práv musí soud na základě zákonnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx, podle něhož právo nezbytné cesty je institutem, který vyvěrá z principu elasticity vlastnického práva (tedy čl. 11 odst. 1 věty druhé Listiny), a že § 1xxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xřízení věcného břemene, jemuž odpovídá právo cesty po přilehlém pozemku, představuje určitý způsob vypořádání vztahu mezi vlastníkem stavby, ke ktexx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxitutu vyvlastnění (k němuž může dojít jen ve veřejném zájmu), plyne i z § 1032 odst. 2 obč. zák., který mj. sděluje, že právo cesty nelze zřídit tam, kde veřxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx, než uvádí J. Spáčil. - Jen tehdy, když veřejný zájem přímo brání ve zřízení práva cesty, nelze cestu zřídit. Jiný než negativní vztah veřejného zájmu ke xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xby soud žalobě vyhověl.
1.9
Podmínky pro zřízení práva cesty vyplývající z veřejnoprávních předpisů
Ustanovení § 1029 a násl. obč. zák. upraxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxého práva, případně fakt, že stavební nebo jiné úpravy pozemku, které v konkrétním případě mohou být nutné pro zřízení práva cesty, mohou být podle předxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxřetává soukromé a veřejné právo, konkurenci mezi veřejným a soukromým právem řeší tím, že si civilní soud má před svým rozhodnutím vyžádat
stanovisko pxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xivilního kodexu lze též dovodit, že soud nemá až na výjimky vyhovět civilní žalobě, pokud zde již existuje rozhodnutí správního orgánu o tom, že k přísluxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxváleného závodu).230)
Právě uvedená ustanovení ustavují
princip omezené přednosti veřejného práva
před právem soukromým pro případ, že konkrétxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx vedl k vynášení navzájem protichůdných rozhodnutí ze strany správního orgánu na straně jedné a civilního soudu na straně druhé. Existence § 1 odst. 1 věxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxvě to, že civilní soud z určitých výjimečných okolností, které mají svůj původ v soukromém právu, může rozhodnout nikoliv v souladu s rozhodnutím nebo sxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx x motorovými vozidly. Výjimku z tohoto zákazu může povolit vlastník lesa, v určitých případech orgán státní správy lesů.
Jestliže soud zjistí veřexxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxy (např. k předložení povolení správního úřadu ke zřízení práva cesty), a to v přiměřené lhůtě. Není však povinností soudu vyčkávat rozhodnutí správníxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxů pro vyhovění žalobě.
IV.
Právní skutečnosti ovlivňující stanovení rozsahu práva cesty
Nezbytnou cestu soud může povolit v rozsahu, kterx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxím nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení noxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx služebnost, nebo jen o obligační právo zavazující výhradně žalobce a žalovaného), jednak o stanovení
způsobu a frekvence využití
práva cesty. Způsox xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxty. Ustavením frekvence práva cesty je např. vymezení, kdy může být cesta užívána, případně jaký typ dopravních prostředků může cestu používat.
Podxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx tedy podstatné, zda na pozemku je rodinný dům, továrna nebo slouží jen pro rekreaci, soud totiž vychází výhradně z obvyklého (typového, nikoliv indivixxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxí na pozemku se v něm vůbec nehovoří. Naopak dikce § 1032 odst. 1 písm. a) obč. zák. nasvědčuje, že soud při stanovení rozsahu práva cesty přihlédne ke konxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xřípadu.
Tuto úvahu lze podpořit i již existující judikaturou, která mj. uzavřela, že pokud žalobce na svém pozemku provozuje podnikání, při kterém sx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xdo 1593/2007). Zmíněná soudní praxe sice vychází ze znění § 151o odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb., ale není důvod se od ní odchýlit, protože ani § 151o odst. 3 zákx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx využívány), nebo
konkrétní způsob užívání panujícího pozemku
. Judikatuře tedy byl i do 31.12.2013 poskytnut stejný prostor k vyřešení této problemaxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxní panující (a samozřejmě i sloužící) nemovitosti vyplývá i za samotné podstaty konfliktu dvou vlastnických (zde sousedských) práv. Takový konflikt xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxdí, jak konkrétně mají být vztahy mezi vlastníky sousedních pozemků vyváženy.
Úvaha J. Spáčila je zjevně motivována faktem, že
způsob využívání souxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx
x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxitován, pokud soud ustaví nadstandardně široký rozsah práva cesty s přihlédnutím ke způsobu aktuálního využití panujícího pozemku. Toto riziko však xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx že v bezprostřední budoucnosti změní konkrétní využití svého pozemku, nebo že panující pozemek již s ohledem na změnu svého využití neodůvodňuje udržxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xo pominutí příčiny, při níž byla povolena nezbytná cesta, a při neexistenci dodatečného důvodu pro její zachování soud na návrh vlastníka dotčeného poxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxšit, jistě může i omezit již stanovený rozsah práva cesty. Ustanovení § 1034 obč. zák. tedy funguje jako reálný doplněk k § 163 o. s. ř., který ukotvuje přxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxud při využití testu proporcionality mezi aktuálně existujícími zájmy vlastníka panujícího a zájmy vlastníka dotčeného pozemku bude zkoumat i to, zdx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxx xxhdy, když takový nárok na využití panujícího pozemku by vedl ke zřízení cesty v takovém rozsahu, že by nepřiměřeně poškodil (třeba i s výhledem do budoucxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxím z kritérií, která ovlivňují úvahu soudu, v jakém rozsahu má dojít ke zřízení práva cesty.
I J. Spáčil sděluje, že při úvahách o zřízení práva cesty, pxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx cesty znemožnilo nebo podstatně ztížilo užívání zahrádky. Takže i on připouští, že (i když jen na straně vlastníka dotčeného pozemku) soud má zohlednix xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xěho odvozují právo cesty v tomtéž rozsahu i
třetí osoby
, které s jeho souhlasem využívají panující nemovitost.
Judikatura
(NS 22 Cdo 973/2005)
Jexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxjící nemovitosti, ovšem jen v souvislosti s tím druhem podnikání, ke kterému by mohl právo cesty využívat oprávněný (vlastník panující nemovitosti).
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx
xxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx o obligační právo) musí být jednoznačně patrná z právního úkonu, který vede ke zřízení práva cesty. Bez ohledu na to, zda ke zřízení práva cesty došlo smlxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xakládajícího právo cesty přistupuje jinak pro případ, kdy právo cesty bylo zřízeno smlouvou, a jinak za situace, kdy ke zřízení tohoto práva došlo rozsxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxa se jedná i o oprávnění ke zřízení umělé cesty. Ustavením frekvence práva cesty je např. vymezení, kdy může být cesta užívána, případně jaký typ dopravnxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx, aniž by bylo ustaveno,
kudy cesta vede
, nemá to za následek neplatnost smlouvy pro neurčitost. Je na vlastníku pozemku dotčeného právem cesty, aby v soxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xšak takové břemeno vykonávat v rozsahu, na který účastníci smlouvy o jeho zřízení nebo jejich nástupci nemohli vzhledem k okolnostem konkrétního přípxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxzemku požádat soud poté, co vlastník dotčeného pozemku bez zbytečného odkladu po výzvě oprávněného nesdělil, kudy má cesta vést, případně pokud oprávxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx a během řízení doložené skutečnosti, že se zavázaný a oprávněný neshodnou na konkrétním obsahu práva cesty. Soud při vymezení průběhu cesty není vázán xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxně. V případě pochybností o rozsahu práva cesty platí, že povinný má být omezován spíše xxxx xxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxodu, nebo i o právo průjezdu
. Za takových okolností rozhoduje potřeba panujícího pozemku s ohledem na jeho původní stav a způsob využití.236) Podle toxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxiprávně.
Ani
frekvence práva využívat cestu
nemusí být ve smlouvě konkretizována, postačí, když je vymezen panující a dotčený pozemek. Není ani vyxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x2 Cdo 3774/2010). Frekvenci využívání práva cesty vymezuje osoba oprávněná z práva cesty, a to svým faktickým konáním při využívání tohoto práva.237) x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx panujícího a dotčeného pozemku na frekvenci práva cesty neshodnou.
VI.
Ustavení práva cesty rozhodnutím soudu
1.
Náležitosti rozsudečného xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxní náležitostí smluvního zřízení práva cesty. Z výroku rozsudku musí vyplývat, v jaké
formě
se zřizuje právo cesty (zda se jedná o osobní, nebo o věcnou xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxího petitu nebo rozsudečného výroku, případně smlouvy o zřízení práva cesty (NS 22 Cdo 2280/2006). Rozsah práva cesty a její umístění však může být vymexxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x
xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxx průjezdu, právo průjezdu může být limitováno druhem vozidla).239) Jde-li o
frekvenci práva cesty
, nemusí být ve výroku rozsudku popsána, k jejímu doxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xožné omezit i ukotvením konkrétního času, kdy lze právo cesty realizovat (vhodné např. u práva cesty zřízeného přes pozemek určený k soukromé rekreacixx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxouvě o zřízení práva cesty) taková upřesňující omezení neukotví, bude se mít za to, že právo cesty má být realizováno v obvyklém rozsahu, i s přihlédnutíx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxlení" práva cesty, zatímco § 151o odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb. hovořil o "zřízení" práva cesty. Souhlasím s ním, že jde jen o kosmetickou změnu, která nebrxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xákonodárce použil termínu "povolení" nezbytné cesty, jistě neplyne, že rozhodnutí soudu o zřízení práva cesty není konstitutivním rozhodnutím.
xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxuje tak, že žalovaný je povinen strpět průchod a průjezd žalovaného přes pozemek X...". Takovou formulací soud dá najevo jednak fakt, že povinnost uložxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx výhradně mezi žalobcem a žalovaným. Právo cesty zřízené jako
služebnost osobní
se odrazí ve výroku "Žalobci se povoluje právo cesty přes pozemek X...xx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxastníka dotčeného pozemku, který bude následovat po žalovaném. Jestliže právo cesty bude ustaveno jako
služebnost k věci
, bude výrok rozsudku znít "Pxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxsledující vlastníky jak dotčeného, tak panujícího pozemku.
Soud musí respektovat, že případná
úplata za zřízení práva cesty
a případná újma sloužxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxout zvlášť a není možné je zahrnout pod jediný výrok. Jestliže soud rozhodne, že žalobce může užívat i již existující cestu žalovaného (§ 1030 odst. 1 větx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxt práva na úplatu za zřízení práva cesty, ale podstata tohoto plnění nesplývá s úplatou v užším smyslu, která vyjadřuje práva vlastníka dotčeného pozemxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xediným výrokem, musí alespoň v odůvodnění uvést, jaká část úplaty žalovanému náleží za výhodu, kterou žalobce získal zřízením práva cesty, a jaká část xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxsudku pro jeho nepřezkoumatelnost.
2.
K vázanosti soudu žalobou
Zřízení práva cesty po přilehlém pozemku představuje
zákonem stanovený způxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxx xxmůže bez dalšího zamítnout žalobu o zřízení práva cesty jen proto, že navrhovaný rozsah břemene se mu jeví nepřiměřeným. Musí popř. i za pomoci znaleckéxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxístup k jeho pozemku nebo stavbě v nezbytném rozsahu (NS 22 Cdo 1075/2006). Jeví-li se soudu žalobou uplatněná forma, způsob nebo rozsah práva cesty nepxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xřístup ke stavbě v nezbytném rozsahu (NS 22 Cdo 2280/2006). Ve zbytku soud žalobu nezamítá, nicméně žalobce má právo podat odvolání, protože nebylo zcexx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xplatní jen v případech, kdy soud právo cesty vymezuje xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxituovat právo cesty ve vyšší formě nebo ve větším rozsahu či frekvenci, než je uvedeno v žalobním petitu (např. neustaví i právo průjezdu, když je žádáno xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xiný výklad by nerespektoval smysl § 153 odst. 2 o. s. ř., jímž je připuštění možnosti jiného než požadovaného rozhodnutí, pokud soud s ohledem na hmotněpxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x této zásady je třeba vykládat restriktivně, což v případě řízení o zřízení práva cesty znamená, že soud nemůže jít zjevně nad návrh žalobce. (Prakticky xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxmek (např. rodič, který má právo doživotního užívání rekreačního pozemku, jejž daroval svému dítěti), lze zřídit právo cesty opět maximálně jen jako oxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxo cesty. Konstitutivní rozsudky ale prvotně neslouží k uložení konkrétní povinnosti, takže nebývají využívány jako exekuční tituly. Nicméně Nejvyšxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxizace práva cesty pro případ, že vlastník dotčeného pozemku výkon práva cesty znemožňuje (NS 22 Cdo 1680/2014). Nejvyšší soud tedy již před 1.1.2014 k
rxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
x xxxx x xxxxxxxxxxx x němž je obsažena povinnost žalovaného strpět
rozsudkem zřízené
právo cesty
. Na druhou stranu tentýž Nejvyšší soud v některých rozhodnutích dovodilx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxosti zdržet se konkrétního jednání, např. povinnosti odstranit nově vybudovanou závoru (NS 22 Cdo 2665/2009). Takže přístup Nejvyššího soudu k přímé xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xrávo cesty je i exekučním titulem k vymožení práva cesty, byl v právních poměrech do 31.12.2013 sice praktický, ale z teoretického hlediska problematixxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx64 Sb. normují, že právo cesty se "povoluje", nikoliv jen "zřizuje". Z této odlišnosti v dřívější a aktuální formulaci skutečně je namístě dovodit, že xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxného způsobem a v rozsahu, který je vymezen v rozsudku. Přinejmenším od 1.1.2014 tedy není namístě, aby žalobce pro případ, že žalovaný nerespektuje roxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx titulem.
Dosud xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxx xx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxže v něm není ani obecným způsobem uveden rozsah práva cesty. Ten je třeba identifikovat jednak popisem umístění cesty, jednak obecným určením charaktxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xmluv o zřízení práva cesty, když nelze pominout, že takové smlouvy mohou být zahrnuty i do notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, který je stejxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxlně nevykonatelný, zatímco jiný typ exekučního titulu (notářský zápis), který má tentýž obsah, vykonatelným bude. Výše uvedenou judikaturu je třeba xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxu této podkapitoly. Samozřejmě jen tehdy, pokud z rozsudku vyplývá alespoň forma, kterou se zřizuje právo cesty (zda jde o obligaci, nebo o osobní či věcxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxinností mají být posouzeny spíše jako platné, když jejich relativní neurčitost má být překlenuta s ohledem na konkrétní okolnosti, v nichž byly uskutexxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxkrétnosti a materiální vykonatelnosti rozsudků o zřízení práva cesty.
Judikatura
(NS 22 Cdo 2667/2004)
Část soudní praxe ostatně již před 1.1.2xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxd soud zřídí právo cesty, aniž by výslovně vymezil, zda jde o právo průchodu, nebo průjezdu, má se za to, že žalobce může skrze sousední pozemek jak procháxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx práva cesty, soud bude vycházet z rozsudku. Jestliže právo cesty bylo povolenou jen obecnou formulací "zřizuje se právo průchodu a průjezdu", soud (exxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxůsobu užívání panujícího, tak dotčeného pozemku. Rozsudek o "povolení" práva cesty tedy jako exekuční titul požívá jisté míry elasticity, která je nexxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx x xxxxx xx xx xxxx
xxxx
Náhrada za zřízení práva cesty
Z § 1029 odst. 1 i z § 1030 obč. zák. plyne, že právo cesty se zřizuje "za náhradu". Žalobce nemusí v žalobním návrhu uvxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxm způsobem soud má provést vypořádání mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Jestliže však žalobce v žalobě xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xovinnosti k protiplnění. Pokud žalobce odpoví, že žádnou náhradu žalovanému poskytnout nechce, případně na dotaz soudu nezareaguje, soud žalobu zamxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xousedův pozemek bez náhrady, s čímž § 1029 a násl. obč. zák. nepočítá.
Pojem "náhrady" za zřízení práva cesty
, který využívá § 1029 odst. 1 obč. zák., jx xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx
xxxy
, která není kryta úplatou (včetně jistoty poskytované pro případ škody na sloužícím pozemku).
O veškerých možných platbách ve smyslu § 1030 obč. záxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxmy
, které by měly být odškodněny a které nejsou pro soud zřetelné z dosavadního průběhu dokazování (např. ze znaleckého posudku).
Rozdíl mezi úplatox xx xxxxx xxxxx x xxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx cesty (jde o povinnost, která je srovnatelná s nájemným), zatímco "újmou" je finanční povinnost směřující k vyrovnání nemajetkové i majetkové újmy přxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xpočívající v narušení soukromí, majetkovou složkou "újmy" je např. snížení hodnoty služebného pozemku následkem zřízení práva cesty. Majetkovou újxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxx xodnoty pozemku následkem zřízení cesty má být vyrovnáno "úplatou", a uzavírá, že zákon kromě práva na úplatu nadbytečně ustavuje i právo vlastníka dotxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx názor by nerespektoval zákonný text, který tyto instituty odlišuje. Blíže k odlišení termínu "úplaty a "odčinění újmy" viz podkapitola VII.1 s názvem xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx k odčinění hrozící újmy na jmění (škody) ve smyslu § 2894 odst. 1 obč. zák. Jde o specifický zajišťovací institut pro případ pozdějšího vzniku újmy na jmxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxy (např. v dlouhodobém narušení soukromí při užívání dotčeného pozemku). Jiný výklad by nerespektoval, že § 1030 odst. 2 obč. zák. hovoří o jistotě za šxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxx xxojící. Jistotu lze tedy žádat i k zajištění hmotné škody hrozící xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxství pozemku, např. nástroje sloužící k péči o pozemek (sekačka, hrábě apod.).
O úplatě nebo o odčinění újmy, případně o poskytnutí jistoty podle § 10xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxě je možné uskutečnit jen v případě
dodatečné změny poměrů
, k nimž došlo od vyhlášení původního rozsudku (NS 22 Cdo 2778/2012). Změnou poměrů je jen takoxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxatě, případně újmě za zřízení tohoto práva, se ještě před zkoncentrováním řízení (§ 118b odst. 1, § 114c odst. 5 o. s. ř.) dotáže žalovaného, zda a v jaké výxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxk proto, že musí žalovanému poskytnout včas prostor k uvedení skutečností, na jejichž základě má být stanovena výše těchto nároků žalovaného. Pokud žaxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxi do doby rozhodnutí. Sám však důkazní prostředky, na jejichž základě by mělo dojít k vyššímu než obvyklému stanovení výše úplaty nebo újmy za zřízení prxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxty, soud mu nepřizná vyšší částku, pokud žalovaný do doby vyhlášení rozsudku soudem prvého stupně nezmění svůj názor (např. na základě výsledků dokazoxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xá být poskytnuto. Je sice pravdou, že v řízení o konstituování práva nezbytné cesty soud není vázán žalobou, jde-li o stanovení, kudy má cesta vést, a ani xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxávnění vznést "vzájemný návrh", ale pokud žalovaný využije svého práva (nikoliv povinnosti) vyjádřit se k výši újmy nebo úplaty, je soud jeho postojem xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xritéria, která musí z úřední povinnosti zohlednit (včetně povinnosti je zjišťovat), nikoliv to, aby došlo k potlačení práva účastníka (v daném případx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxk platba vyrovnávající zátěže práva cesty, která se blíží
vynucenému nájemnému
, jednak úplata za
zvýšené náklady na údržbu již existující cesty
na doxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxotě pozemku, k níž došlo následkem zřízení práva cesty, tato položka je újmou, a nikoliv úplatou.
Z § 1030 odst. 1 věty prvé obč. zák. plyne, že již samoxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxv podstatný hluk nebo prach vznikající při průchodu nebo průjezdu žalobce skrz dotčený pozemek, který se realizuje několikrát za den, jsou zahrnuty jix x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxtčený pozemek nebo hospodařit na něm, se odškodňují nikoliv v rámci úplaty, ale jako újma. Jiný výklad by nerespektoval, že § 1030 odst. 1 obč. zák. mezi xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx nezbytně vznikají v souvislosti s provozem cesty
. Výše jsem uvedl, že úplata dle § 1030 odst. 1 obč. zák. se svojí funkcí blíží nájemnému, byť vynucenémxx xxxxx xxx x xxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xlynoucí z běžného opotřebení předmětu užívání.
Základním kritériem pro stanovení úplaty bude hodnota plnění, kterého by se vlastníku dotčeného poxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxí hodnoty úplaty (
obvyklého nájemného
) soud zpravidla ustanoví znalce. Jde-li o zohlednění zatížení dotčeného pozemku, včetně náhrady za diskomforx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxno v rámci úplaty, ale o plnění poskytované z důvodu odškodnění za zřízení a realizaci práva cesty (viz níže). Vzhledem k tomu, že úplata za zřízení práva xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxžné změnit, změní-li se poměry podstatné pro určení výše dávky (§ 163 o. s. ř.). Změnou poměrů může být i dodatečné zvýšení obvyklé ceny nájemného v lokalxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxzemku, nebo stanoví-li tak výslovně soud. Jestliže o právu užívat již existující soukromou cestu rozhodne soud, musí ve zvláštním výroku stanovit i čáxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxx
xxxxx
x x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxmek, i periodicky se opakující charakter (dávka).
Při stanovení úplaty na zvýšenou údržbu již existující cesty náležející žalovanému (zpravidla vxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxžbu. Pouze tyto zvýšené náklady má vlastník panujícího pozemku (žalobce) platit (§ 1030 odst. 1 věta druhá obč. zák.). Pokud zvýšené náklady nevzniknoxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xy došlo ke zvýšení nákladů na údržbu a provoz cesty, se odškodní v rámci úplaty za zřízení práva cesty.
Jestliže vlastník dotčeného pozemku zcela přesxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxural), nemá právo tuto cestu zničit. Jiný výklad xx xxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx náhrady na údržbu cesty se nadále nebude řídit rozsudkem o stanovení výše úplaty na zvýšené náklady na údržbu cesty (rozsudek v této části pozbývá účinkxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xrospěch byla povolena. Ustanovení § 1031 obč. zák. je svojí podstatou nejbližší normou, která právě popsanou situaci řeší (§ 10 odst. 1 obč. zák.).
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxx xxxxx
x xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxa. Náhrada za újmu již nesouvisí s ekonomickou hodnotou žalobcem získaného práva cesty, ta je ustavena tzv. úplatou, o níž jsem pojednal výše.
Při staxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx na pozemku
je dána znehodnocením pozemku na základě zřízení práva cesty k okamžiku, kdy soud zřídil právo cesty. Jde o rozdíl mezi obvyklou cenou pozemxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxází k částečnému znehodnocení pozemku. Situace je prakticky stejná jako v případě vyčíslení odškodnění za znehodnocení pozemku úředně schválenou imxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx k okamžiku, kdy se újma způsobená zřízením práva cesty poprvé projevila (např. došlo k narušení soukromí uživatelů pozemku dotčeného právem cesty), sx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xe způsobení újmy nebo škody dojde až po zřízení práva cesty, pokud takový následek není se zřízením práva cesty a jeho využíváním zpravidla spojen a v dobx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxč panující pozemek zůstal bez přístupu k veřejné komunikaci, stejně jako všechny negativní účinky, které s sebou zřízení nezbytné cesty pro zatížený pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xávady - práva cesty svědčícího vlastníku stavby - zpravidla klesne cena zatíženého pozemku i stavby na něm zřízené a že jeho vlastník bude výkonem tohotx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxrétní věci vyloučeno ani jeho zřízení na určitou dobu). Podstatný je i charakter zřízeného práva cesty (zda jde o věcné břemeno, nebo o obligaci) a rozsax xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxé skutečnosti, že nutnost zřízení cesty vyvolala neoprávněná stavba, a to i k újmě vlastníka dotčeného pozemku. Také je popřípadě třeba zohlednit, že kx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xvé stavbě zabezpečil, i když x xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xa pozemku je třeba zohlednit i žalovaným tvrzené a prokázané obligační právo třetí osoby k dotčenému pozemku, které bude muset vlastník dotčeného pozexxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxšinou vznikne a stane se patrnou již k okamžiku, kdy dojde ke zřízení práva cesty.
Právo cesty může vzniknout nejen rozhodnutím soudu, ale i
dohodou
. Jxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxna bezúplatně. Povinnost oprávněného ze služebnosti nést přiměřené náklady na zachování a opravu (údržbu) nemovitosti, kterou užívá, tím není dotčexx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xe cesta je běžně využívána (běžné užívání totiž bylo zřízeno bezplatně). Účastníkům dohody samozřejmě nic nebrání v tom, aby si sjednali, že v souvisloxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxemku), pokud bude právo cesty využíváno jen v rozsahu, který vyplývá ze smlouvy. Půjde o prominutí dluhu ze strany vlastníka dotčeného pozemku dle § 199x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxku vzniká právo cesty, včetně sekundárních dopadů jeho využívání.
Poznámka
V této souvislosti upozorňuji na existenci § 2897 obč. zák., podle něxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxho seznamu. Vzdání se práva ve smyslu § 1897 obč. zák. podle mého názoru dopadá i na výše popsanou situaci.
Jestliže je věcné břemeno zřízeno dohodoxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xpravuje práva a povinnosti mezi vlastníky panujícího a služebného pozemku jen pro případ, že právo cesty je zřízeno soudem.
3.
Náklady na udržováxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xen, v jehož prospěch byla povolena (§ 1031 obč. zák.).
Ustanovení § 1013 obč. zák. znamená na první pohled změnu oproti dřívějšímu § 151n odst. 3 zák. čx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx povinen nést přiměřené náklady na její zachování x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx64 Sb. vykládat s přihlédnutím k § 151o odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb., již do 31.12.2013 bylo namístě uzavřít, že povinnost nejen ke zřízení, ale i k údržbě uxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxtu za samostatnou jednotku (za samostatnou "věc"), která má vlastní režim zřízení, údržby a oprav. Takže § 1031 obč. zák. žádnou skutečnou změnu nepřixxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xanujícího pozemku, je třeba dovodit s odkazem na § 1276 odst. 3 obč. zák.248) Argument, podle něhož § 1031 obč. zák. je vůči § 1276 odst. 3 obč. zák. absoxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxjícího pozemku měl právo na odčinění tohoto škodlivého následku. Právo na náhradu nákladů za předčasné spotřebování nebo poškození cesty nelze vůči vxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx nachází umělá cesta. (Srov. s rozsudkem NS 22 Cdo 1577/2004.)
Při smluvním zřízení práva cesty vzniká právo na zřízení umělé cesty (tedy na úpravu sluxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxlé cesty zřídí soud (§ 1029 odst. 1 obč. zák.). Přitom však musí respektovat charakter dřívější dohody mezi vlastníky o zřízení práva cesty (tedy průchoxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxastníka panujícího pozemku rozhodne o zřízení obou těchto oprávnění ve formě věcné služebnosti, pokud právo průchodu a průjezdu bylo původně sjednánx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, přes který vede (§ 506 odst. 1 obč. zák.). Pokud však byla zřízena do 31.12.2013 jako součást stavby (např. nájezdová rampa, která je součástí budovy), xxx xx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xe povinnost vlastníka panujícího pozemku k údržbě takové umělé cesty neplyne z § 1031 obč. zák., ale zpravidla ze skutečnosti, že on sám je jejím vlastníxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx se nachází, bude se na ni aplikovat režim § 1031 obč. zák. (§ 3028 odst. 2 obč. zák.).
4.
Poskytnutí jistoty
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx neplatí, je-li zjevné, že patrná škoda na dotčeném pozemku nevznikne (§ 1030 odst. 2 obč. zák.). Jistotu soud nestanoví za účelem zajištění hrozící nemxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxota je zajišťovacím institutem, který se řídí § 2010 a násl. obč. zák. Jistotou může být zřízení zástavního práva (§ 2012 odst. 1 obč. zák.), ručení (§ 10xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxst. 3 obč. zák.). Jistotu lze zřídit i složením peněžité částky s vinkulací, která je vázána na vznik škody (např. § 81 odst. 1 notářského řádu), zřejmě i sxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx v němž byla uložena povinnost ke složení peněz do úschovy podle § 352 odst. 1 o. s. ř.249)
Protože § 1030 odst. 2 obč. zák. pojem jistoty nezužuje (např. xx xxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxlu § 1030 odst. 2 obč. zák. měla jakoukoliv z výše uvedených forem.
Nabízí se otázka, zda je poskytnutí jistoty ze strany žalobce jedním z hmotněprávnxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xa využití umělé cesty vybudované žalovaným) o povinnost, kterou soud žalobci ukládá až v rozhodnutí o zřízení práva cesty. Přikláním se k druhé možnostxx xxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxazením povinnosti k zaplacení jistoty do § 1030 obč. zák. dal zákonodárce najevo, že o povinnosti k jistotě má rozhodovat soud jako o jednom z případnýcx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxzením práva cesty. Zmíněný názor zastávám přesto, že neobratná formulace § 1030 odst. 2 obč. zák. ("vlastník nemovité věci, v jehož prospěch byla nezbxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxamatický výklad by však vedl k nastolení nepřiměřené nerovnováhy mezi právy a povinnostmi vlastníka panující a vlastníka dotčené věci. Zřízení práva xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxodnutí soudu o zřízení práva cesty.
Zákon výslovně neřeší, zda má soud ukládající povinnost ke složení jistoty xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxinnost k ustavení jistoty a ponechal volbu formy jistoty (ručení, zřízení zástavního práva, složení finanční částky) a osoby, která má jistotu přijmoxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx případ, že dojde následkem zřízení a využívání práva cesty ke hmotné škodě na pozemku. Proto i s ohledem na existenci § 153 odst. 2 o. s. ř. mám za to, že je
vxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxího pozemku) je povinen poskytnout (ve smyslu zaplatit, ale je třeba respektovat gramatickou dikci § 1030 odst. 2 obč. zák.) žalobci (vlastníku pozemkx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx. Inspiraci pro toto řešení lze nalézt v § 2254 obč. zák., který upravuje režim poskytnutí, uchování a navrácení peněžité jistoty pro případ dluhu na nájxxxxx xxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx se svým charakterem blíží posuzovanému problému).
Zákon mlčí i o tom, jak postupovat,
když žalovaný svoji povinnost ke složení jistoty dobrovolně nxxxxxx
x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx Je věcí oprávněného (vlastníka dotčeného pozemku), aby se tento titul pokusil vymoci. Výkon rozhodnutí (exekuce) se provede některým ze způsobů určexxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx zrušení rozsudku o zřízení práva cesty (přiměřené využití § 1034 obč. zák. s odkazem na § 10 odst. 1 obč. zák.) s odůvodněním, že právo cesty bylo zřízeno xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxva cesty. Jestliže jistota nebyla složena a ani její složení nelze vymoci, nelze po vlastníku dotčeného pozemku spravedlivě žádat [§ 8, § 3 odst. 2 písm. xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxení této normy do § 1030 obč. zák. lze povinnost ke složení jistoty žalobci uložit jen během řízení, v němž se rozhoduje o zřízení práva cesty nebo o změně xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xeho součástí má být zřízení práva cesty (§ 1029 odst. 1 obč. zák.), stanovení rozsahu tohoto práva (§ 1029 odst. 2 obč. zák.) a uložení povinnosti k protipxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxe x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxnosti.
Povinnost ke složení jistoty soud může uložit jen
k návrhu žalovaného
vlastníka dotčeného pozemku. Domnívám se tak proto, že soud sice má práxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxx. Nikoliv striktní vázanost soudu návrhy stran však nemá vést k naprostému popření zásady dispoziční, podle níž je věcí účastníků civilního sporu, aby xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x x x xx13 obč. zák., z něhož plyne, že k uložení povinnosti ke zřízení jistoty je pravidelně třeba, aby ji osoba z jistoty oprávněná přijala. Pokud by soud složexx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxž je jasné, že plnění úplaty, újmy a jistoty jsou si postavena naroveň, a mají tedy tentýž režim svého ustavení.
Návrh na složení jistoty soud nezamítá
x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxt ke složení jistoty soud uloží, lze-li očekávat, že výkon práva cesty povede ke vzniku
věcné škody na dotčeném pozemku
. Zákonodárce výslovně zrůzňujex xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx
xx xxxx
xx xxx xxxxxxxxxx výkladu § 1030 odst. 2 obč. zák. by se mohlo zdát, že uložení této povinnosti bude spíše pravidlem a že soud návrhu na složení jistoty nevyhoví jen tehdy, xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxat vznik věcné škody na pozemku, je třeba ustavit povinnost k jistotě.
Nicméně nelze odestát, že jistota je zajišťovacím prostředkem, který by neměl xxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx že ke škodě nedojde. Soud musí zvážit i další
okolnosti případu
, zejména zda je skutečně přiměřené, aby při nižší míře pravděpodobnosti vzniku škody byxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxstníkem dotčeného pozemku má být při zřízení práva cesty vyvážená.
Domnívám se proto, že jednou z podmínek pro stanovení povinnosti k zaplacení jistxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxatek prostředků, aby náhradu škody v přiměřené době poskytl. Povinnost ke složení jistoty soud neuloží, pokud škoda na pozemku, která hrozí, není podsxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xx xxsli, že "nepatrná škoda" není důvodem pro uložení povinnosti ke složení jistoty). Jestliže existuje praktická jistota, že pro zřízení práva cesty nebx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxx lze
přiměřeně
využít
judikaturu
vztahující se
k podmínkám pro vydání předběžného opatření
(§ 75c odst. 1 o. s. ř.).250) I když je předběžné opatřenx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x. s. ř. a § 1030 odst. 2 obč. zák. společné, že se jedná o rozhodnutí, která směřují k prozatímní úpravě poměrů mezi účastníky právního vztahu do doby, nex xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxody, která ze zřízení práva cesty a z využívání tohoto práva hrozí na dotčeném pozemku.
Pokud bylo zřízeno právo cesty jako služebnost (jako věcné práxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxužebnost vztahující se k věci, může o navrácení jistoty žádat nový vlastník panující věci, protože jde o pominutí zátěže vztahující se k pozemku, který xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xovinnost ke složení jistoty se ukládá vlastníku panující věci, nikoliv osobně žalovanému. Nicméně tento fakt by tak jako tak vyplýval z podstaty primáxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxe důvod pro její uložení, tedy pokud již nehrozí, že zřízením práva cesty a jejím následným užíváním vznikne škoda. Jakmile
pomine potřeba jistoty
, můžx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxinnost trvá v nižší částce. Tento fakt dovozuji z § 1034 obč. zák., z něhož plyne, že práva a povinnosti, která byla uložena rozsudkem o právu cesty, trvajx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxvuje jen oprávnění vlastníka dotčeného pozemku žádat o úplné zrušení práva cesty, nicméně argumentem od většího k menšímu dovozuji, že je možné se domoxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx musí mít obdobné právo i vlastník panujícího pozemku, pokud mu v souvislosti se zřízením práva cesty byla ustavena nějaká povinnost (např. povinnost kx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx
dle § 1030 odst. 1, 2 obč. zák. vůči žalobci náleží kromě vlastníka pozemku dotčeného zřízením práva cesty i
osobě, jejíž věcné právo k dotčené nemovitxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xjmu proti vlastníkovi dotčeného pozemku; k tomu musí být přihlédnuto při stanovení úplaty za xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx cesty), aby z veřejného rejstříku zjistil, zda k pozemku, přes který má být zřízeno právo cesty, nemá věcné právo (např. služebnost osobní nebo pozemkoxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xdst. 1 obč. zák.), a proto mezi sousedem požadujícím zřízení práva cesty a nositelem věcného práva k dotčenému pozemku existuje přímý vztah, a to vedle vxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xráva cesty nesměřoval kromě vlastníka dotčeného pozemku i vůči nositeli věcného práva k dotčenému pozemku, které by právem cesty bylo skutečně zasažexxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxé
(§ 91 odst. 2 o. s. ř.), a to ve vztahu k té části předmětu sporu, v níž se rozhoduje o zřízení práva cesty a o rozsahu tohoto práva. Jde-li o stanovení úplatxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxíků. Tato plnění totiž spolu nesplývají, každé má jiného adresáta a zpravidla i výši.
Poznámka
Za výše uvedené situace soud žalobce nepoučuje o toxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxodem (radou) adresovaným žalobci, který by se vymykal z rámce poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1 až 3 i § 5 o. s. ř.
Pokud soud zřídil právo cestxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxí práva cesty materiálně nevykonatelný. Nemyslím si, že by bylo možné tento nedostatek napravit tím, že by žalobce uplatnil dodatečnou žalobu o zřízenx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxeno k pozemku spočívající ve zřízení práva cesty nelze zřídit po částech jen proto, že žalobce někoho původně zapomněl žalovat, protože k dotčenému pozxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxlací soud zamítl návrh na nařízení výkonu původního rozhodnutí o zřízení práva cesty nebo výkon rozhodnutí zastavil s poukazem na to, že rozsudek směřuxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxa nebo soudu prvního stupně [§ 229 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].
Jestliže
ke zřízení věcného břemene
k dotčenému pozemku došlo až
poté, co soud zřídil právx xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xaložen. Nositel později založeného věcného břemene nemá právo na poskytnutí úplaty, odčinění újmy ani právo na složení jistoty. Je tomu tak proto, že vxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
Jestliže je zřízením práva cesty dotčeno
právo třetí osoby k pozemku, které nemá věcněprávní charakter
(např. nájemní právo), této osobě nevzniká vxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx dotčeného pozemku, tato obligace má relativní charakter (není účinná vůči všem, ale jen vůči účastníkům závazkového vztahu). Proto je pro žalobce při xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x 1030 odst. 1, 2 obč. zák. pouze po svém smluvním partnerovi (např. pronajímateli), nikoliv po sousedovi, který se domohl práva cesty.
Problémem
jex xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xěci. Takovou osobou může být i nájemce pozemku nebo pachtýř. Obtíž s aplikací § 1044 obč. zák. lze řešit tak, že § 1030 odst. 3 obč. zák. budeme vůči § 1044 xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxátku části sedmé o právu cesty) může domáhat i nájemce sousedního pozemku, s dodatkem, že se nemůže domáhat zřízení práva cesty jako věcného práva. Za taxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxn dočasné, protože nemá věcněprávní charakter. Žaluje-li o zřízení práva cesty nájemce, musí svůj požadavek směřovat vůči vlastníku věci, a nikoliv nxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxslovně jen vlastník nebo držitel věcného práva k dotčenému pozemku, nikoliv pouhý detentor pozemku (např. nájemce nebo pachtýř).
Je věcí vlastníka xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvek této osoby na vznesení nároku na odčinění újmy vůči vlastníku dotčeného pozemku. Jde o jeho břemeno tvrzení a prokazování. Vlastník dotčeného pozexxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxe uplatnit až po pravomocném zřízení práva cesty. Dokud třetí osoba právo na odčinění újmy neuplatní, ačkoliv jde o obligační právo k pozemku, což soud v xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxu. Výše újmy mezi žalobcem a žalovaným totiž byla stanovena rozhodnutím soudu, a již tím vznikla odpovědnost žalovaného jako vlastníka dotčeného pozexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxudku ohledně výše náhrady za újmu, pokud soud nezohlednil, že zřízením cesty bude způsobena újma i obligačnímu uživateli dotčeného pozemku, kterou má xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xráva cesty, může do tohoto řízení vstoupit jako
vedlejší účastník
, protože má právní zájem na výsledku řízení (§ 93 odst. 1 o. s. ř.). Zákon totiž v § 1030 oxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xotčeného pozemku s tím, že se tento fakt má zohlednit při stanovení výše těchto plateb během řízení o zřízení práva cesty. Lze doporučit, aby žalovaný sáx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx kdo rovněž ponese břemeno tvrzení a prokazování charakteru a rozsahu újmy způsobené mu zřízením práva cesty. Proto by v případně následujícím sporu mexx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxva cesty.
Poznámka
J. Spáčil uvádí, že by
de lege ferenda
bylo vhodné, aby náhradu za odčinění újmy za zásah do obligačních práv nájemce nebo detenxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx že soused není s nájemcem (pachtýřem) pozemku dotčeného právem cesty v žádném právním vztahu. Obligace, která založila právo nájemce užívat dotčený pxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxe o tom, zda vůbec existuje osoba s obligačním užívacím právem k dotčenému pozemku a o koho se jedná. Tento přehled může mít jen vlastník dotčeného pozemkxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxku domáhali až poté, co došlo ke zřízení práva cesty a byla stanovena výše újmy nebo úplaty ve vztahu k vlastníku dotčeného pozemku. Práva a povinnosti ze xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx cesty žádat odčinění újmy po vlastníku dotčeného pozemku dle § 1030 odst. 3 obč. zák. konkuruje jeho oprávněním ve vztahu k vlastníku pozemku, která vyxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xronajímatel bez zbytečného odkladu po výzvě nájemce neodstraní vadu předmětu nájmu, pro kterou nájemce věc nemůže užívat řádně nebo bez obtíží. Podle x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxativním následkům předpokládaným v § 2208 odst. 1 i v § 2227 obč. zák. jistě může dojít i následkem soudního zřízení práva cesty. Mám za to, že nájemce si xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxplývající z obecných ustanovení o nájmu. Jakmile si nájemce zvolí jednu z těchto dvou možných cest pro narovnání jeho práv s pronajímatelem, konzumuje xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx
xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx
xxxř. pokud nájemce dotčeného pozemku uplatnil vůči pronajímateli slevu z nájemného proto, že se pozemek následkem zřízení práva cesty může ke sjednanémx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx § 1030 odst. 3 věty druhé obč. zák. Výjimkou by zřejmě byl případ, kdy by nájemci vznikla újma za ušlý zisk, kterou by nemohl požadovat podle obecných ustxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xinu vynesení tohoto verdiktu (srov. s § 2910, 2911 obč. zák.) a ani se nejedná o porušení smluvní povinnosti, jak je má na mysli § 2913 obč. zák. K nemožnosxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxím soudu, takže pro přiznání práva na případný ušlý zisk na straně nájemce není možné aplikovat ustanovení o náhradě škody, ale je třeba si vystačit s § 30xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx
xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxně nějaká jiná příčina pro zachování nezbytné cesty, soud na návrh vlastníka dotčeného pozemku nezbytnou cestu zruší (§ 1034 obč. zák.). Právě odcitovxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx zánik práva cesty podmínkami pro jeho zánik, které plynou z textu smlouvy nebo ze zákona upravujícího daný typ smlouvy. Nezapomínejme totiž, že právo cxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxč. zák. Smluvně založené právo cesty může být zrušeno i dohodou smluvních stran.
Ustanovení , podxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxbné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. I když v případě soudního zrušení služebnosti nastolené smlouvou je třexx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxovení prakticky totožný. Ovšem s tím rozdílem, že při smluvním zřízení práva cesty soud bude mj. zkoumat důvody pro další přetrvání služebnosti srovnáxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxsty dle § 1029 a § 1032 obč. zák. Cesta totiž nemusela být smluvně zřízena jen jako nezbytná.
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x zásadě stanoví, že na základě rozhodnutí již poskytnutá úplata za zřízení práva cesty se nevrací, zatímco při zrušení služebnosti práva cesty, která bxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx soudním zrušení smluvně založeného práva cesty si myslím, že v rámci finanční náhrady by se mělo postupovat podle pravidel ustavených v § 1035 obč. zák.x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xesty a náhrad za toto právo dohodli mimosoudně.
Pominutím příčiny
, na jehož základě soud zruší právo cesty založené soudním rozhodnutím, je pozdějšx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxytné cesty, případně pro které má dojít ke změně původního rozhodnutí s tím, že právo cesty má být nadále vykonáváno v jiném rozsahu.
Judikatura
(Nx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx cizí pozemek a následně se stal vlastníkem pozemků vedoucích přímo k pozemku ve vlastnictví obce, získal dodatečně přístup ke svému pozemku. Jde o změnx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxzdory gramatické dikci § 1034 obč. zák. si myslím, že
návrh
může podat
jak vlastník dotčeného, tak panujícího pozemku
, protože oba mají mít k dispozicx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx panující věci, pokud poukazuje na změnu poměrů, která odůvodňuje rozšíření práva cesty. Smyslem § 1034 obč. zák. totiž je, aby jakákoliv změna poměrů xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x§ 1300 odst. 1 obč. zák.), případně přímo ze zákona
trvalou změnou, pro kterou dotčený pozemek již nemůže sloužit
panujícímu pozemku nebo oprávněné osxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xo soukromoprávních poměrů mezi sousedy.
1.
Navrácení úplaty a náhrady za újmu při zániku práva cesty
Při zániku práva nezbytné cesty se úplata nxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx
xxxx
xxxxxxxx
xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxh, zaniká povinnost platit splátky nebo xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx pozemku, je to on, kdo nese rizika spojená se zánikem práva cesty, a tedy i riziko, že bude na
jednorázové úplatě
poskytnuta vyšší částka v očekávání, že xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxnovit, kolik z jednorázové úplaty se má vracet. Z právě uvedeného vyplývá, že § 1035 odst. 1 obč. zák. o nevracení již zaplacené úplaty se nepoužije jen txxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxpůsobilým.
Jestliže byla
úplata
stanovena k placení v dávkách nebo
ve splátkách
, lze usuzovat, k jakému období trvání práva cesty se která část úplatx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxaty
pro případ zániku práva cesty soud zohlední již v rozsudku, kterým zřizuje právo cesty. V případech, kdy právo cesty má přetrvávat delší dobu, soud nxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxt s poukazem na § 163 o. s. ř. i při nezměněném rozsahu práva cesty, např. s poukazem na podstatný nárůst obvyklého nájemného v místě a čase.
Právo na úplxxx xx xxxxxxx xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xzniklé zřízením a výkonem práva cesty. Nabízí se otázka, zda je režim vracení úplaty a újmy při zániku práva cesty tentýž. Ustanovení § 1035 odst. 1 obč. zxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxdá". Z tohoto dodatku je jasné, že pro účely § 1035 odst. 1 obč. zák. zákonodárce pod pojem "úplata" podřazuje jak "úplatu" jako platbu odpovídající nájxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxa cesty. Proto je třeba uzavřít, že veškeré platby, ať už na úplatě, nebo na újmě, jež se staly splatnými před zánikem práva cesty, náležejí vlastníku pozxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xteré sice měly být žalovanému poskytnuty, ale nikoliv do jeho jmění, ale jako jistota na odčinění případné škody na jeho pozemku způsobené zřízením a výxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x nevýhodě, protože o tuto částku jednou provždy přichází. Proto by soud měl úplatu za užívání pozemku stanovit v pravidelných dávkách nebo splátkách, axx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xž ve chvíli, kdy se provede její vypořádání. Ustanovení § 1035 odst. 1 obč. zák., které stanoví, že jistota zaniká až tehdy, je-li vypořádána, xx
xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxávo apod.).
Vypořádáním jistoty
se rozumí právo vlastníka pozemku dotčeného právem cesty ponechat si tu část jistoty, která pokryje dosud neuhrazxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxniku práva cesty nebo pokud již nehrozí, že by výkonem práva cesty mohlo dojít ke škodě na pozemku.
Zákon výslovně nenormuje, jak má "vypořádání jistoxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxcího a dotčeného pozemku, nebo
rozhodnutím soudu
, pokud nedojde k dohodě o vypořádání jistoty. Nedohodnou-li se účastníci vztahu z jistoty, jsou vlasxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xiných osob na poskytnutí úplaty, náhrady újmy a jistoty" jsem vysvětlil, že soud zpravidla jistotu ustaví jako povinnost k zaplacení konkrétní peněžixx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxložil a na němž bude výhradně částka jistoty.
Petit
návrhu bude znít "Navrhuje se vypořádání jistoty složené žalobcem na základě rozsudku XY tak, že žaxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxřádání jistoty. Soud přitom bude zkoumat nejen, zda jsou dány podmínky pro vypořádání jistoty (právo cesty již zaniklo nebo již nehrozí, že na pozemku nxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxx x x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxsty. Břemeno tvrzení a prokazování vzniku škody, jejíž výši je třeba odečíst od částky, která má být z jistoty navrácena, bude na vlastníku pozemku dotčxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxty použít pro vlastní potřebu, aniž by měl k dispozici rozhodnutí soudu o tom, že se jistota nebo její část stává jeho majetkem, protože již došlo ke škoděx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xx xxxba i soudním rozhodnutím změnit nebo zrušit. Výjimkou je situace, kdy se vlastník panujícího a dotčeného pozemku shodnou na tom, že prostředky z poskytxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxxnění jistoty
, protože následkem změny poměrů po ustavení jistoty v rozsudku, jímž bylo zřízeno právo cesty, hrozí vyšší škoda na pozemku dotčeném právxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxč. zák.).
Seznam literatury
Komentáře
-
BYDLINSKI, P., KOZIOL, H., BOLLENBERGER, R.
ABGB. Kommentar
. Wien: Springer, 2010.
x
xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xx x x x x xxxxxx xxxxxxář
. Praha: C. H. Beck, 2009.
-
ELIÁŠ, K. a kol.
Občanský zákoník. Velký akademický komentář. Svazek I.
Praha: Linde, 2008.
-
KLETEČKA, A., SCHAxxxx xx
xxxx x xxx xxxxxxxx x x xxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxxx xx
xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxar zum Allgemeinen Bürgerlichen Gesetzbuch
. Wien: Mainz, 2007.
-
SEDLÁČEK, J., ROUČEK, F. a kol.
Komentář k Československému obecnému zákoníku oxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxá práva (§ 976-1474). Komentář
. Praha: C. H. Beck, 2014.
-
SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol.
Občanský soudní řád. Komentář
. Praha: xx xx xxxxx xxxxx
x
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
x
xxxxxxx, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol.
Občanský zákoník. Komentář. Svazek III.
Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014.
-
ŠVESTKA, J., SPÁČIL J., ŠKÁROVÁ, M., xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxx xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxx: Právnická jednota, 1886, reprint Wolters Kluwer ČR, 2010.
-
BEZOUŠKA, P., PIECHOWICZOVÁ, L.
Nový občanský zákoník - nejdůležitější změny
. Prahxx xxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
x
xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xx vyd. Brno: Právník, 1932.
-
DOHNAL, J.
Sousedské spory z hlediska xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x. Díl první: Obecná část
. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013.
-
FIALA, J.
Důkaz zavinění v občanském soudním řízení
. Praha: Nakladatelství Česko­slovxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxx xx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx
x xtuttgart: Verlag W. Kolhammer, 2009.
-
HOLUB, M., BIČOVSKÝ, J., SPÁČIL, J., MAREČEK, J., WURSTOVÁ, J.
Sousedská práva
. 4. vyd. Praha: Linde, 2006.
x
xxxxxx xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxx x xivilním soudním řízení
. Brno: Masarykova univerzita, 1995.
-
MACUR, J.
Občanské právo procesní v systému práva
. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1xxxx
x
xxxxxx xxx xxxxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx práva. Úvod do právní argumentace
. Praha: C. H. Beck, 2010.
-
OTT, E.
Řízení úpadkové a řízení nesporné
. Praha: Všehrd, 1905.
-
PLECITÝ, V., VRAxxxx xxx xxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxx xx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxem českého zákona vodního se zřetelem k úchylkám vodního zákona Moravského a Slezského
. Sušice, 1925.
-
SEDLÁČEK, J.
Vlastnické právo
. Reprint. Pxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
x
xxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
x
xxxxxxxx xx
xxxx instituty českého civilního procesu
. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012.
-
SVOBODA, K.
Žaloba v civilním řízení
. Praha: Wolters xxxxxx xxx xxxxx xxxxx
x
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
x
xxAJGR, F.
Některé teoretické otázky civilního práva procesního
. Praha: Univerzita Karlova, 1969.
-
ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J. a kol.
Občanské právo hxxxxx x
x xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
x
xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx při aplikaci práva
. Praha: Auditorium, 2010.
-
WAGNER, E.
Die Betriebsanlage im zivilen Nachbarrecht
. Wien: Mainz, 1997.
-
WINTEROVÁ, A.
Žalxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxlního procesu
. Praha: Československá akademie věd, 1969.
Články
-
BAUDYŠ, P. K určení průběhu hranice pozemku.
Ad notam
, 2001, č. 5-6.
-
Dxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxx
x
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x civilním procesu (vybrané otázky inspirované rakouskou teorií a praxí).
Právní rozhledy
, 2015, č. 10.
-
DOBROVOLNÁ, E., SPÁČIL, J. Imise způsobexx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxx
x
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxvo. Paradigmata českého pojetí pod zkušebním kamenem kontinentální právní kultury.
Právní rozhledy
, 2005, č. 22.
-
HAMUĽÁKOVÁ, K., KŘIVÁČKOVÁ, xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xx
x
xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxx
x xxxxx
x
xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxních práv v judikatuře Ústavního soudu ČR.
Jurisprudence
, 2008, č. 1.
-
KUMPRECHT, P. Stavební právo v praxi: Ach, ty zdi!
Můj dům
, 2008, č. 9.
x
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx
x
xxxxxxx x. Držební (posesorní) ochrana - problémy a sporné otázky.
Právní rozhledy
, 2014, č. 9.
-
SPÁČIL, J. Ještě jednou k žalobě na určení průběhu hranice mxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxx
x
xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xprávní moci".
Právník
, 2013, č. 8.
-
ŠULÁKOVÁ, M. Řízení o žalobách z rušení držby.
Rekodifikace & praxe,
2013, č. 5.
-
VLASÁK, M. Obrácení dxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxx xxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxx x xxxanskému zákoníku, dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxní pozemek" vykládejme jako pozemek, případně i jako stavbu, která je samostatnou nemovitostí negativně ovlivněnou imisí pocházející nejen ze sousexxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx
xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxval výkon jeho práv. Zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dosxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xejichž hlavním cílem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx
x xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx postačí, že o prokazované skutečnosti není rozumný důvod pochybovat, viz např. SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽÁKOVÁ, K. a kol.
Civilní proces. Obecná čxxx x xxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxrpatské Rusi. Díl II.
Praha: V. Linhart, 1935, s. 247.
xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxi. Díl II.
Praha: V. Linhart, 1935, s. 244.
xxx xxxxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx4-365.
xxx xxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xx
xxx xxx xxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx
xxx xxx xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx s. 30.
xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx
x xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxledy
, 2012, č. 20.
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxová, A. in ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol.
Občanský zákoník. Komentář. Svazek III
. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 72-74.
xxx xxx xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx s. 30.
xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxrpatské Rusi. Díl II.
Praha: V. Linhart, 1935, s. 247.
xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xx xx
xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxx xx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx Rusi. Díl II.
Praha: V. Linhart, 1935, s. 169.
xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xx
xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x. 10.
xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xx
xxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxti předběžným opatřením. Zmíněnou formulaci si soudní praxe vykládá tak, že soud zvažuje, zda je reálné očekávat, že žalobce v pozdějším meritorním říxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x x xx x xxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx38.
xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx.
xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xčinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxe se to opírá o zvláštní právní důvod.
xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xx x xx xxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxího plánu nebo při vydání územního opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci území, se nepřihlíží.
xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xtavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxch se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv.
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxní svolení, na jejichž základě může podle stavebněprávních předpisů dojít ke zřízení stavby. Podrobnosti viz níže.
xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx
xxxx x xxx xxxxxxxx x x xxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxx x xxxxx xxxxxxxxxo o. z. o. Proto je při výlukách z jeho využití možné se inspirovat rakouskou jurisprudencí.
xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx
xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba.
xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xx x xxxx xxxxxa úpravu tzv. speciálních předběžných opatření (dříve § 76a a 76b o. s. ř.) a včlenila ji do zákona o zvláštních řízeních soudních. Jiné úpravy se týkaly xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxledy
, 2012, č. 20.
xxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob.
xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxledy
, 2012, č. 20.
xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx zákoníku.
Právní rozhledy
, 2012, č. 20. Podle jejich názoru jsou "typické" jen ty imise, k nimž při schváleném provozu prakticky vždy dochází, bez ohlexx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxx
x xxxxx xx xxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xetišť, nelze z vážných důvodů hygienické limity dodržet, může osoba zdroj hluku nebo vibrací provozovat jen na základě povolení vydaného na návrh této xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxo vibrace budou omezeny na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx hluku nebo vibracím.
xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxx xxx xxxxx xx
xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxx xxxxx xx
xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxtšího počtu osob, stavby dopravní a občanské infrastruktury, stavby pro ubytování odsouzených a obviněných, dále stavby, u které bylo stanoveno provxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxm zákoníku.
Právní rozhledy
, 2012, č. 20.
xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx
xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xousední pozemek. I takovou imisi, která sousedovi znemožní využívání veřejného zdroje, jakým je např. podzemní voda, proto pokládám za skutečnou imixxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx
xxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím (§ 104 odst. 1 stavebního zákona).
xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxy
, 2012, č. 20.
xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxx
xx xxxx
x
xxx xxxxx xxxxxxx x x xxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxení
. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 167.
xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx
xxxx x xxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxy
, 2012, č. 20.
xxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx9.
xxx xxx xxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxx
xxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx pozemku před jeho postižením imisí a bezprostředně poté. Odčinění věcné škody má tedy podstatu jednorázového plnění.
xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3079 odst. 2 obč. zák. nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti tohoxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxěka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele (§ 2 odst. 3 obč. zák.), přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle občanského xxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx
xxxx xxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxeným provozem závodu nebo podobného zařízení v novém občanském zákoníku.
Právní rozhledy
, 2012, č. 20.
xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxsobené na pozemku.
xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxoníku.
Právní rozhledy
, 2012, č. 20.
xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxošlo k nedůvodné újmě na životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxx x xxxxxxxxxxelnou činnost žalovaného (povinného).
xxxx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx4, s. 81.
xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x. 79-80.
xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x. 79-80.
xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xustotě 100 životaschopných jedinců na 1 hektar dílu půdního bloku nebo ovocnými keři o minimální hustotě 800 životaschopných jedinců na 1 hektar dílu pxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa [§ 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích]. Ke chráněným stromům viz § 39 a 46 a násl. zák. č. 114/1992 xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxx
xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx
x xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x. 83.
xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x. 83.
xxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxého a Slezského
. Sušice, 1925.
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx
xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x. 83.
xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x. 83-84.
xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x. 84.
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x. 77.
xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxu a v Podkarpatské Rusi. Díl II.
Praha: V. Linhart, 1935, s. 377.
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx0-1161.
xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x1.
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxx
xxx xxx
x xxxxx xx xx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx
xxxx xxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x xx xx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x 1026 obč. zák.
xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxtatu. Viz ZOULÍK, F.
Řízení sporné a nesporné jako druhy civilního procesu
. Praha: Československá akademie věd, 1969.
xxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxx: C. H. Beck, 2013, s. 435-437.
xxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xxxx
xxxx xxx xxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xi zjistiti, rozdělí soud spornou plochu podle slušného uvážení. Podle § 851 odst. 2 o. z. o. pokud každé straně nadále je vyhrazeno uplatniti své lepší pxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxx
xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xx xx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xx
xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář
. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 194-195.
xxxx xxxxx x xx xxx x xx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxího procesu
. Praha: Československá akademie věd, 1969; nebo OTT, E.
Řízení úpadkové a řízení nesporné
. Praha: Všehrd, 1905.
xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx
xxxx xxx xxxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx procesu
. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 85-88.
xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx.
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx
xxxxxxx xxxmeno v civilním soudním řízení
. Brno: Masarykova univerzita, 1995.
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxm NS 22 Cdo 3103/2007.
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxwer, a.s., 2014, s. 721-726.
xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx
xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxx x x xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xx xxx x xx xxxxxxx
xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxadně s usnesením VS Praha 3 Cmo 1592/1994.
xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx x60-368.
xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxx xxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx1020.
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xx xxx x x xxxxxxx
xxxx xxxxx x xx xxx x x xxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x
xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx
xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxx, č. 22.
xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx
xxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxp omezené přednosti veřejného práva využívala již před 1.1.2014.
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od dobyx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxněž NS 22 Cdo 3833/2012.
xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxx
xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxx
xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx
xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxdy
, 2012, č. 20.
xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxého pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.
xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxde prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx