222/1994 Sb.

o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetice

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy (40)
Vztah
... další položky
... další položky
... další položky
... další položky
... další položky
Judikatura (62)
... další položky
Vybraná judikatura (5)
... další položky
Články a jiné dokumenty (26)
... další položky
Usnesení vlády ČR (3)
... další položky
Předpisy měst a obcí ČR (4)
... další položky
Monografie (5)
... další položky
Meritum (6)
... další položky
222/1994 Sb.
ZÁKON
ze dne 2. listopadu 1994
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci
Změna: 83/1998 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST I
OBECNÁ ČÁST
§ 1 DZ
Předmět zákona
Tento zákon upravuje podmínky podnikání v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství (dále jen "energetická odvětví"), jakož i práva a povinnosti fyzických či právnických osob s tím spojené, a výkon státní správy na tomto úseku.
§ 2 DZ
Předmět podnikání
(1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu nebo tepla fyzickým či právnickým osobám, zajišťované ve veřejném zájmu.
(2) Rozvodem elektřiny, plynu nebo tepla se pro účely tohoto zákona rozumí přenos, přeprava, uskladňování, přeměna a dodávky elektřiny, plynu nebo tepla.
§ 3 DZ
Autorizace
(1) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či právnické osoby pouze na základě státní autorizace (dále jen "autorizace") udělené Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo").
(2) Autorizace se uděluje na dobu určitou, nejméně na 25 let, a to na
a) výrobu elektřiny, plynu nebo tepla,
b) rozvod elektřiny, plynu nebo tepla.
(3) Držitel autorizace je oprávněn požádat jeden rok před uplynutím doby, na níž mu byla autorizace udělena, o prodloužení autorizace.
(4) Autorizace je nepřenosná na jinou fyzickou či právnickou osobu.
§ 4 DZ
Podmínky udělení autorizace
(1) Podmínkou pro udělení autorizace fyzické osobě je
a) dosažení věku 21 let,
b) způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost,
d) trvalý pobyt na území České republiky,
e) odborná způsobilost nebo ustanovení odborného zástupce podle § 5.
(2) Podmínkou pro udělení autorizace právnické osobě je
a) sídlo na území České republiky,
b) ustanovení odpovědného zástupce, který splňuje podmínky podle odstavce 1.
(3) Fyzická či právnická osoba, která žádá o udělení autorizace, musí prokázat, že má finanční, technické a materiální předpoklady k zajištění výkonu autorizované činnosti a že touto činností nedojde k ohrožení zájmů na ochranu životního prostředí podle právních předpisů.
(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
a) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání podle tohoto zákona,
b) pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k výkonu autorizované činnosti a osobě podnikatele je obava, že se dopustí stejného nebo jiného podobného činu při výkonu autorizované činnosti.
(5) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a tři roky praxe v oboru, nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a šest roků praxe v oboru, u výroby energie do instalovaného výkonu 1 MW vyučení v oboru a tři roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů.
(6) K udělení autorizace na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
(7) Při rozhodování o udělení autorizace se přihlédne k veřejnému zájmu.
§ 5 DZ
Odpovědný zástupce
(1) Odpovědným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba ustanovená držitelem autorizace na výrobu či rozvod (dále jen "držitel autorizace"), která odpovídá za řádný výkon autorizované činnosti podle tohoto zákona.
(2) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení autorizace podle § 4 odst. 1.
(3) Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat vždy jen pro jednoho držitele autorizace.
(4) Je-li držitel autorizace právnickou osobou, je vždy povinen ustanovit odpovědného zástupce.
(5) Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady, popř. jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.
(6) Je-li držitelem autorizace fyzická osoba, může rovněž ustanovit odpovědného zástupce, jehož prostřednictvím bude autorizovanou činnost vykonávat.
(7) Ustanovení odpovědného zástupce držitele autorizace registruje ministerstvo.
(8) Přestane-li v průběhu výkonu autorizované činnosti odpovědný zástupce svou funkci vykonávat, musí držitel autorizace do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. Do doby ustanovení nového odpovědného zástupce odpovídá za výkon autorizované činnosti držitel autorizace.
§ 6 DZ
Žádost o autorizaci
(1) Písemná žádost o udělení autorizace fyzické osobě obsahuje
a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo; ustanoví-li odpovědného zástupce, též tyto údaje týkající se odpovědného zástupce a návrh na jeho schválení,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, u autorizace na rozvod též vymezené území,
c) obchodní jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d) dobu podnikání.
(2) Písemná žádost o udělení autorizace právnické osobě obsahuje
a) obchodní jméno, sídlo a formu právnické osoby,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, u autorizace na rozvod též vymezené území,
c) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d) údaje týkající se odpovědného zástupce a návrh na jeho schválení,
e) dobu podnikání.
(3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 se připojí
a) ověřená kopie smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u osob zapsaných v obchodním rejstříku výpis z obchodního rejstříku,
b) výpis z rejstříku trestů fyzické osoby a odpovědného zástupce ne starší než šest měsíců,
c) doklady o odborné způsobilosti,
d) doklad o účetní závěrce, která není starší než šest měsíců od podání žádosti a u právnických osob, které již podnikají, je ověřena auditorem.
§ 7 DZ
Udělení autorizace
(1) Ministerstvo udělí autorizaci, jsou-li splněny podmínky pro její udělení podle § 4.
(2) Zjistí-li ministerstvo před vydáním rozhodnutí, že žádost není úplná, poskytne tomu, kdo žádá, přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Současně jej upozorní, že řízení zastaví, pokud v této lhůtě nedostatky nebudou odstraněny.
(3) Rozhodnutí o udělení autorizace obsahuje:
a) obchodní jméno fyzické či právnické osoby, jíž se autorizace uděluje,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, u autorizace na rozvod též vymezené území,
c) technické podmínky, které je držitel autorizace povinen při výkonu autorizované činnosti dodržovat,
d) dobu platnosti autorizace včetně termínu zahájení výkonu autorizované činnosti,
e) schválení odpovědného zástupce podle § 5 odst. 4 nebo podle § 5 odst. 6.
§ 8 DZ
Zánik autorizace
(1) Autorizace zaniká
a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
b) výmazem právnické osoby z obchodního rejstříku,
c) prohlášením konkurzu, zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku,
d) uplynutím doby, na kterou byla udělena,
e) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace.
(2) Ministerstvo autorizaci odejme, zjistí-li, že její držitel
a) přestal splňovat podmínky udělení autorizace podle tohoto zákona,
b) při výkonu autorizované činnosti závažným způsobem porušuje právní předpisy o ochraně životního prostředí,
c) porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje životy, zdraví nebo majetek osob.
(3) Ministerstvo může autorizaci odejmout v případě, že držitel autorizace nezahájil výkon autorizované činnosti v termínu stanoveném v rozhodnutí o udělení autorizace.
(4) Ministerstvo autorizaci zruší, požádá-li o to písemně držitel autorizace.
(5) Požádá-li držitel o zrušení autorizace, je povinen pokračovat v dodávkách elektřiny, plynu nebo tepla ještě po dobu šesti měsíců ode dne podání žádosti. Tuto povinnost nemá, prokáže-li, že není schopen plnit své závazky pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.
§ 9 DZ
Povinnosti a práva držitele autorizace
(1) Držitel autorizace je povinen zajistit, aby práce spojené s výkonem autorizované činnosti, vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních předpisů,1) prováděly pouze osoby mající tuto odbornou způsobilost.
(2) Držitel autorizace je povinen zajistit, aby technická zařízení, používaná k výkonu autorizované činnosti, splňovala požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy na úseku bezpečnosti práce a technickými normami.
(3) Držitel autorizace na rozvod (dále jen "dodavatel") je povinen, pokud je to technicko-ekonomicky možné, uzavřít s každou fyzickou či právnickou osobou, která o to požádá, splňuje podmínky podle tohoto zákona a nachází se v místě výkonu autorizované činnosti (dále jen "odběratel"), smlouvu o dodávkách vybraného druhu energie.
(4) Dodávky energie podle uzavřené smlouvy má dodavatel právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu v těchto případech:
a) při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
b) při stavech nouze podle § 12 odst. 1 nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
c) při provádění plánovaných rekonstrukcí, oprav, údržbových a revizních prací,
d) při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro rozvod energie (dále jen "rozvodné zařízení"),
e) při provádění nutných provozních manipulací, a to u elektřiny nejdéle na 30 minut, u plynu na 48 hodin a u tepla na 16 hodin,
f) při neoprávněném odběru podle zvláštní části tohoto zákona,
g) jestliže odběratel používá při odběru energie zařízení, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,
h) jestliže odběratel používá při odběru energie zařízení, která ovlivňují kvalitu energie v neprospěch ostatních odběratelů, nebyla-li učiněna dostupná technická opatření k omezení tohoto vlivu,
i) na základě pokynu dispečinku podle § 13 odst. 8.
(5) V případech uvedených v odstavci 4 písm. c) je dodavatel povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek energie způsobem v místě obvyklým, nejméně však 15 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 4 je dodavatel povinen obnovit dodávku energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 4 je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li držitel autorizace oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5.
(8) Držitel autorizace na výrobu či rozvod je povinen
a) poskytovat na vyžádání ministerstva informace nezbytné pro výkon jeho práv a povinností vyplývajících z tohoto zákona,
b) k prověření poskytnutých informací umožnit pověřeným zaměstnancům ministerstva vstup do objektů, v nichž je prováděn výkon autorizované činnosti.
(9) Dodavatel je povinen poskytovat fyzickým či právnickým osobám, které osvědčí právní zájem, informace o umístění rozvodných zařízení a nezbytné údaje o nich.
(10) Do tří měsíců po udělení autorizace je její držitel povinen vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze a předložit jej ministerstvu s výjimkou výroben elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW a soustav zásobování teplem do výkonu 10 MW.
(11) Dodavatel má právo
a) v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech liniová rozvodná zařízení, podpěrné body, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, pokud je jejich umístění řešeno v závazné části územně plánovací dokumentace,
b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, provozem, opravami a údržbou rozvodných zařízení,
c) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz rozvodných zařízení v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel,
d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu elektrizační, plynárenské a teplárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
e) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánu Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a provozních zařízení drah, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon autorizované činnosti,
f) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu odběrných zařízení odběratelů.
(12) Dodavatel je povinen při výkonu oprávnění podle předchozího odstavce co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést pozemky do předchozího stavu.
(13) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv dodavatele podle odstavce 11 majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do šesti měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku od vzniku majetkové újmy nebo omezení užívání nemovitosti, jinak zaniká.
(14) Jestliže není schválena územně plánovací dokumentace a vlastník dotčeného pozemku není znám nebo určen, nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo nedošlo k dohodě s ním, lze na návrh dodavatele vydat rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití tohoto pozemku, popřípadě jeho části pro účely uvedené v odstavci 11 písm. a).
§ 10 DZ
Povinnost veřejné služby
(1) Veřejnou službou se pro účely tohoto zákona rozumí povinnost držitele autorizace poskytovat dodávky elektřiny, plynu nebo tepla nad rámec vymezený v udělené autorizaci.
(2) V případě naléhavé potřeby ve veřejném zájmu vzniká držiteli autorizace povinnost veřejné služby na základě rozhodnutí ministerstva.
(3) Rozhodnutí ministerstva se vydává na dobu určitou, nejdéle na šest měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4) Prokazatelná ztráta, vzniklá držiteli autorizace převzetím povinnosti veřejné služby, se hradí z rozpočtu ministerstva.
§ 11 DZ
Státní regulace
(1) Držitelé autorizace podléhají státní regulaci (dále jen "regulace"), kterou vykonává ministerstvo.
(2) Regulací se pro účely tohoto zákona rozumí ovlivňování výkonu autorizované činnosti, i s ohledem na nové investice do zdrojů a liniových zařízení podle tohoto zákona, za účelem nahrazení konkurenčního prostředí.
(3) Ministerstvo je jediným oprávněným orgánem k předkládání návrhů na změny cen elektřiny, plynu a tepla Ministerstvu financí.2)
(4) Ministerstvo je oprávněno kontrolovat účelnost vynaložených nákladů jednotlivých držitelů autorizace na výkon autorizované činnosti.
(5) Zaměstnanci ministerstva za účelem výkonu regulace mají právo
a) vstupovat do objektů, v nichž se provádí výkon autorizované činnosti,
b) nahlížet do účetních a jiných dokladů držitelů autorizace nezbytných k výkonu regulace a požadovat k nim vysvětlení.
(6) Zaměstnanci ministerstva, kteří získali informace v rámci výkonu regulace, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se při své činnosti dozvědí.3)
(7) Postup při výkonu regulace stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 12 DZ
Stav nouze
(1) Stavem nouze se pro účely tohoto zákona rozumí omezení nebo přerušení dodávek elektřiny, plynu nebo tepla na celém území České republiky nebo její části v důsledku
a) živelních událostí,
b) opatření státních orgánů za branné pohotovosti státu,
c) havárií na zařízeních pro výrobu a rozvod energie,
d) dlouhodobého nedostatku zdrojů energie,
e) smogové situace podle zvláštních předpisů,4)
f) teroristického činu.
(2) Při stavech nouze jsou držitelé autorizace a odběratelé povinni podřídit se omezení spotřeby. Rozsah a způsob omezení spotřeby stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3) Stav nouze pro celé území státu vyhlašuje vláda oznámením v hromadných sdělovacích prostředcích. Týká-li se stav nouze určité části území státu, vyhlašuje jej ministerstvo.
(4) Držitelé autorizace jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány.
(5) Dojde-li v důsledku stavu nouze k závažnému narušení zásobování elektřinou nebo plynem, zejména při rozsáhlých haváriích na zařízeních pro jejich výrobu a rozvod, jsou držitelé autorizace, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek.
(6) Odstraňování havárií a obnovení dodávek podle předchozího odstavce koordinuje ministerstvo, jehož pokyny jsou držitelé autorizace povinni dodržovat.
(7) Postup při vzniku a odstraňování následků stavu nouze stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 13 DZ
Dispečinky
(1) Rovnováhu mezi zdroji a potřebou energie a bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační a plynárenské soustavy zabezpečují dispečinky.
(2) Elektrizační soustavou se pro účely tohoto zákona rozumí vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu a rozvod elektřiny včetně elektrických přípojek a odběrných elektrických zařízení a systém řídicí, zabezpečovací a měřicí techniky a zařízení k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.
(3) Plynárenskou soustavou se pro účely tohoto zákona rozumí vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu a rozvod plynu, podzemních zásobníků, plynovodních přípojek a odběrných plynových zařízení včetně systému řídicí, zabezpečovací a měřicí techniky a zařízení k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.
(4) Dodavatelé, kteří provozují rozvodná zařízení vysokého a velmi vysokého napětí a rozvodná zařízení o tlakové úrovni nad 0,3 MPa, jsou povinni zřídit a provozovat na svůj náklad dispečinky, jejichž prostřednictvím řídí vymezený úsek elektrizační či plynárenské soustavy.
(5) Elektrizační soustavu České republiky řídí ústřední elektroenergetický dispečink a plynárenskou soustavu České republiky řídí ústřední plynárenský dispečink (dále jen "ústřední dispečink"). Ústřední dispečinky jsou povinni zřídit dodavatelé podle odstavce 4 a držitelé autorizace provozující výrobní zařízení o jednotkovém výkonu nad 50 MW na základě smluv o sdružení.
(6) Ústřední dispečinky zajišťují
a) jednotné řízení elektrizační soustavy a plynárenské soustavy včetně vyhlašování odběrových stupňů při haváriích na výrobních a rozvodných zařízeních a při stavech nouze,
b) mezinárodní spolupráci energetických odvětví,
c) účelné využívání zdrojů o jednotkovém výkonu nad 50 MW, rozvodných zařízení o napěťové úrovni 400 kV a 220 kV, a vybraných rozvodných zařízení 110 kV,
d) účelné využívání zdrojů plynu a rozvodných zařízení plynu o tlakové úrovni nad 4 MPa, a vybraných rozvodných zařízení o tlakové úrovni nad 2,5 MPa, včetně podzemních zásobníků plynu a řízení jejich provozu.
(7) Pravidla dispečerského řízení stanoví dispečerské řády, které vydá ministerstvo vyhláškou. Dispečerské řády podrobně upraví přípravu provozu soustav a jejich operativního řízení, analýzu, kontrolu a vyhodnocování výsledků a jednotný systém předávání informací v soustavách za běžného provozu a ve stavech nouze.
(8) Držitelé autorizace a ostatní fyzické či právnické osoby jsou povinni řídit se pokyny příslušného dispečinku v souladu s ustanoveními tohoto zákona a schválenými dispečerskými řády.
(9) Držitelé autorizace pro výrobu a rozvod elektřiny či plynu jsou povinni nahlásit stav nouze podle § 12 odst. 1 písm. a), c), e) a f) bezprostředně po jeho vzniku ústřednímu dispečinku.
§ 14 DZ
Kontrola podnikání v energetických odvětvích
Kontrolu podnikání v energetických odvětvích podle tohoto zákona provádí Státní energetická inspekce.
ČÁST II
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
HLAVA I
ELEKTROENERGETIKA
§ 15 DZ
Dodávka elektřiny
(1) Dodavatel je povinen zajistit dodávku elektřiny každému odběrateli, který
a) má zřízenou elektrickou přípojku a odběrné elektrické zařízení v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku bezpečnosti práce,
b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené dodavatelem,
c) má souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.
(2) O dodávce elektřiny uzavírá dodavatel s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:
a) výkon, množství a časový průběh odběru elektřiny (dále jen "odběrový diagram"), a to i pro stavy nouze,
b) cenu a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh,5)
c) způsob měření odebrané elektřiny včetně přístupu dodavatele k měřicímu zařízení.
(3) Sjednání odběrového diagramu se nevyžaduje u odběratelů ze sítí nízkého napětí.
(4) Odběratel je povinen
a) zajistit, aby jeho odběrné zařízení připojené na rozvodné zařízení dodavatele bylo vybaveno dostupnými technickými prostředky omezujícími vliv zpětného působení na kvalitu dodávané elektřiny ostatním odběratelům a aby neovlivňovalo funkci řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky a činnost systému hromadného dálkového ovládání,
b) odebírat elektřinu s hodnotou induktivního účiníku 0,95-1,0, pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak, s výjimkou odběrů pro domácnosti; způsob zjišťování a vyhodnocování této hodnoty stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Odběratel může provozovat vlastní náhradní nebo jiný zdroj, pokud je propojen s rozvodným zařízením dodavatele, jakož i dodávat do tohoto zařízení energii z vlastního zdroje, pouze po dohodě s dodavatelem.
(6) Na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu dodavatele.
(7) Dodavatel nepřipojí elektrickou přípojku či odběrné elektrické zařízení, které neodpovídají technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.
(8) Odběratel se podílí podle výše odebíraného příkonu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu ve výši vypočtené způsobem stanoveným vyhláškou.
(9) Odběratel je povinen udržovat odběrné elektrické zařízení ve stavu, který odpovídá technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce, a poskytovat technické údaje o něm dodavateli.
(10) Při změně napětí, prováděné v zájmu technického rozvoje, jsou vlastníci připojených odběrných zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá odběrná zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.
(11) Podrobnější úpravu dodávek elektřiny stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 16
Elektrická přípojka
(1) Elektrická přípojka začíná odbočením od rozvodného zařízení směrem k odběrateli a je určena k připojení odběrného elektrického zařízení jednoho odběratele.
(2) V elektrické stanici začíná elektrická přípojka odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic, mimo elektrické stanice od venkovního nebo kabelového vedení.
(3) Elektrická přípojka nízkého napětí končí při venkovním vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, při kabelovém vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na odběratelově objektu nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti.
(4) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním podpěrným bodem umístěným na této nemovitosti. Podpěrný bod je součástí přípojky.
(5) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe odběrného zařízení nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.
(6) Elektrická přípojka vysokého a velmi vysokého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na odběratelově stanici, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.
(7) Náklady na zřízení elektrické přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, nestanoví-li tento zákon jinak.
(8) Náklady na zřízení přípojky nízkého napětí pro odběry domácností do vzdálenosti 30 m hradí dodavatel, přistoupí-li odběratel na způsob a technické podmínky zřízení takovéto přípojky.
(9) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(10) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví či poškození majetku osob.
(11) Dodavatel je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.
§ 17
Měření
(1) Odběr elektřiny měří a účtuje dodavatel podle údajů vlastního měřicího zařízení, které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. Měřicí transformátory jsou součástí odběrného elektrického zařízení.
(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Dodavatel je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti k tomuto účelu měřicí zařízení do 15 dnů od jejího obdržení vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout dodavateli k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost.
(3) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.
(4) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.
(5) Dodavatel má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci.
§ 18 DZ
Výkup elektřiny
(1) Dodavatel je povinen, pokud je to technicky možné, vykupovat elektřinu
a) z kombinované výroby tepla a elektřiny v rozsahu odpovídajícím technologické potřebě výroby tepla,
b) vyráběnou z obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
(2) Náklady spojené s připojením zdroje podle odstavce 1 hradí vlastník tohoto zařízení.
(3) Způsob připojení zdroje podle odstavce 1 k rozvodnému zařízení určuje dodavatel.
(4) Cenu vykupované elektřiny ve smyslu odstavce 1 stanoví cenové předpisy.5)
§ 19 DZ
Ochranná pásma
(1) Zařízení pro výrobu elektřiny (dále jen "výrobní zařízení") a rozvodná zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy.
(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti výrobního zařízení a rozvodného zařízení, určený k zajištění jejich spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.
(3) Ochrannými pásmy jsou chráněna venkovní vedení, podzemní vedení a elektrické stanice.
(4) Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu
a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně              7 m,
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně           12 m,
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně          15 m,
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně          20 m,
e) u napětí nad 400 kV                           30 m.
(5) V lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé nemovitostí povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů.
(6) V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno
a) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé nebo výbušné látky,
b) vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m,
c) provádět činnosti ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy, zdraví a majetek osob.
(7) Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.
(8) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno
a) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
b) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu,
c) vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 3 t.
(9) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.
(10) V ochranném pásmu elektrické stanice je zakázáno provádět činnosti, které by mohly mít za následek ohrožení života, zdraví či majetku osob, bezpečnosti a spolehlivosti provozu stanice, nebo znemožňující či podstatně znesnadňující její údržbu.
(11) Fyzické nebo právnické osoby, zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení, jsou povinny tyto skutečnosti oznámit dodavateli a provést opatření k jejich omezení.
(12) K ochraně výroben elektřiny se přiměřeně použijí ustanovení odstavců 9 a 10.
(13) Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo.
§ 20 DZ
Přeložky rozvodných zařízení
(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2) Přeložku rozvodného zařízení zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.
(3) Vlastnictví rozvodného zařízení po provedení přeložky se nemění.
§ 21 DZ
Styk rozvodných zařízení s jinými zařízeními
Při styku rozvodných zařízení s komunikacemi, vodními toky, drahami a jinými zařízeními všeho druhu jsou vlastníci nebo provozovatelé rozvodných zařízení povinni provádět ve vzájemné spolupráci dostupná technická opatření k zabezpečení spolehlivosti a bezpečnosti jejich provozu a možnosti řádného udržování.
§ 22 DZ
Neoprávněný odběr elektřiny
(1) Neoprávněným odběrem elektřiny je
a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,
b) odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
c) odběr bez měřicího zařízení nebo měřicím zařízením, které v důsledku zásahu odběratele odběr buď nezaznamenává, nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,
d) odběr měřicím zařízením, které nebylo připojeno dodavatelem nebo na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.
(2) Způsob výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem stanoví ministerstvo vyhláškou.
HLAVA II
PLYNÁRENSTVÍ
§ 23 DZ
Dodávka plynu
(1) Dodavatel je povinen zajistit dodávku plynu každému odběrateli, který
a) má zřízenou plynovodní přípojku a odběrné plynové zařízení v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku bezpečnosti práce,
b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené dodavatelem,
c) má souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.
(2) O dodávce plynu uzavírá dodavatel s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:
a) množství a časový průběh odběru plynu (dále jen "odběrový diagram"), a to i pro stavy nouze,
b) cenu a způsob platby za odebraný plyn včetně záloh,
c) dohodu o způsobu měření odebraného plynu a přístupu dodavatele k měřicímu zařízení.
(3) Plynem se pro účely tohoto zákona rozumí zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační a generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou přepravovány v lahvích.
(4) Odběrným plynovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu až k zařízení pro konečné využití plynu.
(5) Dodavatel nepřipojí plynovou přípojku či odběrné plynové zařízení, které neodpovídají technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.
(6) Vlastník připojeného odběrného plynového zařízení je povinen udržovat je ve stavu, který odpovídá příslušným technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.
(7) Na odběrném plynovém zařízení, kterým prochází neměřený plyn, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu dodavatele s výjimkou uzavření hlavního uzávěru plynu v případě hrozící nebo vzniklé havárie.
(8) Odběratel se podílí podle množství odebíraného plynu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu ve výši vypočtené způsobem stanoveným vyhláškou.
(9) Při změně tlaku nebo druhu plynu prováděné v zájmu technického rozvoje jsou vlastníci připojených plynových zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá odběrná zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.
(10) Podrobnější úpravu dodávek plynu stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 24 DZ
Plynovodní přípojka
(1) Plynovodní přípojka začíná odbočením od rozvodného zařízení a končí před hlavním uzávěrem plynu, jímž je připojeno odběrné plynové zařízení v jednom objektu.
(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena.
(3) Vlastníkem plynovodní přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(4) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.
(5) Dodavatel je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.
§ 25 DZ
Měření
(1) Odběr plynu měří a účtuje dodavatel podle údajů vlastního měřicího zařízení (dále jen "plynoměr"), které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.
(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li na plynoměru závadu, má právo nechat jej přezkoušet. Dodavatel je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti k tomuto účelu plynoměr do 15 dnů vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout dodavateli k výměně plynoměru nezbytnou součinnost.
(3) Je-li na plynoměru zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.
(4) Jakýkoliv zásah do plynoměru bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.
(5) Dodavatel má právo plynoměr včetně jeho připojení zajistit proti neoprávněné manipulaci.
§ 26 DZ
Ochranná pásma
(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy.
(2) Plynárenskými zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí plynovody, přípojky a technologické objekty.
(3) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu.
(4) Ochranná pásma činí
a) u plynovodů a přípojek do průměru
   200 mm včetně                                      4 m,
b) u plynovodů a přípojek od průměru
   200 mm do 500 mm včetně                            8 m,
c) u plynovodů a přípojek nad průměr
   500 mm                                            12 m,
d) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů
   a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny
   v zastaveném území obce                            1 m,
e) u technologických objektů                          4 m.
(5) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m.
(6) Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení.
(7) U vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé pozemků povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.
§ 27 DZ
Bezpečnostní pásma
(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.
(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
(3) Plynovými zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení na výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky, tlakové zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresorové a regulační stanice, vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody.
(4) Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.
(5) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.
§ 28 DZ
Přeložky rozvodných zařízení
(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění rozvodného zařízení nebo některých jeho prvků.
(2) Přeložky zajišťuje vlastník rozvodného zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.
(3) Vlastnictví rozvodného zařízení se po provedení přeložky nemění.
§ 29 DZ
Neoprávněný odběr
(1) Neoprávněným odběrem plynu je
a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,
b) odběr bez plynoměru nebo s plynoměrem, který v důsledku zásahu odběratele odběr buď nezaznamenává, nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,
c) odběr s plynoměrem, který nepřipojil dodavatel či na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.
(2) Způsob výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem stanoví ministerstvo vyhláškou.
HLAVA III
TEPLÁRENSTVÍ
§ 30 DZ
Dodávka tepla
(1) Držitel autorizace je povinen zajistit dodávku každému vlastníku objektu, který
a) má zřízenou teplovodní přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku bezpečnosti práce,
b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené dodavatelem.
(2) Pro účely tohoto zákona se dodávkou tepla rozumí teplo pro vytápění, přípravu teplé užitkové vody a jiné využití; teplovodní přípojkou zařízení, které vede teplonosné médium mezi zařízením dodavatele a odběratele.
(3) O dodávce tepla uzavírá držitel autorizace s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:
a) výkon, množství a časový průběh odběru tepla (dále jen "odběrový diagram"),
b) cenu a způsob platby za odebrané teplo včetně záloh,
c) dohodu o způsobu měření odebraného tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a o přístupu držitele autorizace k měřicím a ovládacím zařízením; v případě, že je měření tepla pro přípravu teplé užitkové vody měřeno společně pro více odběrných míst, způsob rozpočítání spotřeby tepla i vody na jednotlivá odběrná místa,
d) parametry dodávaného a vraceného teplonosného média.
(4) Odběrným tepelným zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení připojené na rozvod tepla nebo na tepelnou přípojku, které je určeno pro vnitřní rozvod a spotřebu tepla v objektu nebo v souboru objektů jednoho odběratele.
(5) Odběratel může provozovat vlastní náhradní nebo jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení teplo z vlastního zdroje, pouze po dohodě s držitelem autorizace.
(6) Na odběrném tepelném zařízení, kterým prochází neměřené teplo, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu držitele autorizace.
(7) Odběratel se podílí podle výše odebíraného tepelného příkonu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním dodávek tepla ve výši vypočtené způsobem stanoveným vyhláškou.
(8) Při změně teplonosného média nebo jeho parametrů, prováděné v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací a v zájmu technického rozvoje, jsou vlastníci připojených odběrných tepelných zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.
§ 31 DZ
Teplovodní přípojka
(1) Teplovodní přípojka začíná odbočením od výrobny tepla nebo od rozvodného zařízení a končí odběrným tepelným zařízením.
(2) Opravy a údržbu teplovodní přípojky zajišťuje její vlastník.
(3) Držitel autorizace je povinen za úhradu tepelnou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.
(4) Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, pokud se s držitelem autorizace nedohodne jinak.
(5) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
§ 32 DZ
Měření
(1) Odběr tepla měří a účtuje držitel autorizace podle údajů vlastního měřicího zařízení, které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.
(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Držitel autorizace je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti měřicí zařízení do 30 dnů od nahlášení závady přezkoušet, a je-li vadné, vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout držiteli autorizace k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost.
(3) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitel autorizace. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.
(4) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.
(5) Držitel autorizace má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci.
(6) Ministerstvo vydá vyhláškou pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele.
§ 33 DZ
Výkup tepla
(1) Držitel autorizace, který má vhodné technické podmínky na rozvod tepla, je povinen vykupovat teplo
a) z kombinované výroby tepla a elektřiny,
b) získané jako vedlejší produkt při technologických procesech.
(2) Tuto povinnost držitel autorizace nemá, pokud by tím došlo ke zvýšení ceny tepla pro odběratele.
(3) Účelně vynaložené náklady spojené s připojením zdroje podle odstavce 1 hradí vlastník tohoto zdroje.
§ 34 DZ
Ochranná pásma
(1) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepla určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob.
(2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepla ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.
(3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosného média v samostatných budovách je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.
(4) Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranných pásmech, které by mohly ohrozit bezpečný provoz a údržbu zařízení pro výrobu či rozvod tepla, je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem příslušného držitele autorizace, který odpovídá za provoz těchto zařízení.
(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepla budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Vlastníci budov jsou však povinni umožnit držiteli autorizace přístup a provádění nezbytných prací na tomto zařízení.
§ 35 DZ
Přeložky rozvodných zařízení
(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2) Přeložky rozvodných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.
(3) Vlastnictví rozvodného zařízení se po provedení přeložky nemění.
§ 36 DZ
Neoprávněný odběr tepla
(1) Neoprávněným odběrem tepla je
a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,
b) odběr bez měřicího zařízení nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,
c) odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu držitele autorizace,
d) odběr za měřicím zařízením, na němž bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.
(2) Způsob výpočtu škody vzniklé držiteli autorizace neoprávněným odběrem stanoví ministerstvo vyhláškou.
ČÁST III
STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE
§ 37 DZ
(1) Státní energetická inspekce (dále jen "inspekce") je orgánem státní správy podřízeným ministerstvu. Člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Inspekce je právnickou osobou.
(2) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel inspekce, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. V čele územního inspektorátu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ústřední ředitel inspekce.
(3) Sídla inspektorátů stanoví ústřední ředitel inspekce.
(4) Inspekce je rozpočtovou organizací se sídlem v Praze.
§ 38 DZ
Působnost inspekce
(1) Inspekce kontroluje, zda držitelé autorizace dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů jej provádějících.
(2) Inspekce kontroluje, zda odběratelé dodržují povinnosti uložené tímto zákonem.
(3) Inspekce kontroluje, zda ostatní fyzické a právnické osoby dodržují zákazy a omezení v ochranných a bezpečnostních pásmech podle tohoto zákona.
(4) Inspekce poskytuje bezúplatně odbornou pomoc a konzultace v rozsahu své působnosti.
§ 39 DZ
Pokuty
(1) Inspekce může osobám kontrolovaným podle § 38 odst. 1 ukládat pokuty až do výše 50 mil. Kč za
a) podnikání bez autorizace,
b) porušení povinnosti zajistit výkon autorizované činnosti prostřednictvím osob s odbornou způsobilostí podle § 9 odst. 1,
c) porušení povinnosti uzavřít smlouvu o dodávkách energie podle § 9 odst. 3,
d) překročení povolených omezení nebo přerušení dodávek energie podle § 9 odst. 4,
e) porušení povinnosti obnovit dodávku bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení podle § 9 odst. 6,
f) porušení povinnosti poskytovat informace nezbytné pro výkon práv a povinností ministerstva podle § 9 odst. 8,
g) porušení povinnosti podřídit se omezení spotřeby podle § 9 odst. 4 a při stavech nouze podle § 12 odst. 2,
h) porušování pravidel dispečerského řízení podle § 13 odst. 8,
i) porušení povinnosti podle § 15 odst. 1, § 23 odst. 1 a § 30 odst. 1,
j) porušení povinnosti vykupovat elektřinu podle § 18 odst. 1 a teplo podle § 33 odst. 1,
k) porušení zákazu provádět v ochranném a bezpečnostním pásmu činnosti uvedené v § 19, 26, 27 a 34.
(2) Kontrolovaným osobám podle předchozího odstavce, které podnikají s instalovaným výkonem elektřiny do 2 MW nebo tepla do 3 MW, lze uložit pokutu až do 1 mil. Kč.
(3) Inspekce může ukládat kontrolovaným osobám podle § 38 odst. 2 pokuty až do výše 50 mil. Kč za
a) porušení povinnosti podřídit se omezení spotřeby podle § 9 odst. 4 a při stavech nouze podle § 12 odst. 2,
b) porušování pravidel dispečerského řízení podle § 13 odst. 8,
c) porušení povinnosti podle § 15 odst. 4,
d) porušení zákazu zasahovat do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka podle § 17 odst. 4, do plynoměru podle § 25 odst. 4 a měřidla tepla podle § 32 odst. 4,
e) porušení zákazu provádět v ochranném a bezpečnostním pásmu činnosti uvedené v § 19, 26, 27 a 34,
f) neoprávněný odběr až do výše dvojnásobné ceny průměrného odběratelova ročního odběru elektřiny, plynu nebo tepla.
(4) V případě, že jde o odběratele, který nemá uzavřenou smlouvu s dodavatelem a nemá měřicí zařízení, lze uložit pokutu až do 5 mil. Kč.
(5) V případě, že je odběratelem fyzická osoba, která nepodniká podle tohoto zákona ani podle jiných právních předpisů, lze podle odstavce 3 uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.
(6) Inspekce může ukládat kontrolovaným osobám podle § 38 odst. 3 pokuty za porušení zákazu provádět v ochranném a bezpečnostním pásmu činnosti uvedené v § 19, 26, 27 a 34 do výše 50 mil. Kč.
(7) Kopii rozhodnutí o uložení pokuty s doložkou vykonatelnosti zašle inspekce místně příslušnému finančnímu úřadu.
§ 40
Lhůty pro ukládání pokut
Pokuty lze uložit do jednoho roku ode dne zjištění porušení povinnosti, nejpozději však do tří let, kdy k porušení povinnosti došlo.
§ 41
Výnosy pokut
Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Jejich správu vykonává inspekce.
§ 42
Výkon kontroly podle § 38 odst. 2 a 3 v objektech a zařízeních Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Bezpečnostní informační služby provádí tyto orgány v rozsahu a způsobem dohodnutým s ministerstvem.
§ 43
Na řízení o ukládání pokut se vztahuje správní řád6) s tím, že o odvolání proti jejich uložení ředitelem územního inspektorátu rozhoduje ústřední ředitel inspekce, a o odvolání proti jejich uložení ústředním ředitelem inspekce ministr průmyslu a obchodu.
§ 44
Práva a povinnosti Státní energetické inspekce, zřízené zákonem č. 88/1987 Sb., o státní energetické inspekci, včetně majetkových a jiných práv a závazků, přecházejí na inspekci.
ČÁST IV
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 45
Společná a přechodná ustanovení
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se při rozhodování o právech a povinnostech fyzických či právnických osob podle správního řádu.
(2) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení autorizace, pokud chtějí dále podnikat.
(3) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.
(4) Ochranná pásma stanovená podle dosavadních předpisů a výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány i po účinnosti tohoto zákona.
(5) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosného média nebo jeho parametrů, zahájené před účinností tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(6) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 3 až 8, 11, 12, 13, 15, 22, 23, 29, 30, 32 a 36 a ke stanovení způsobu a výše náhrad za omezení vlastnických práv podle § 19 odst. 5 a § 26 odst. 7.
§ 46
Závěrečná ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon).
2. Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon).
3. Zákon č. 88/1987 Sb., o státní energetické inspekci.
4. Zákon č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla.
5. Vládní nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon).
6. Vyhláška Ministerstva energetiky č. 9/1958 Ú. l., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 79/1957 Sb.
7. Vyhláška Ministerstva energetiky č. 10/1958 Ú. l., o jednotných podmínkách pro připojování odběrných elektrických zařízení k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny.
8. Vyhláška Ministerstva energetiky a vodního hospodářství č. 137/1958 Ú. l., o podmínkách styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními.
9. Vyhláška Ministerstva paliv a energetiky č. 153/1961 Sb., o změně šířky ochranného pásma elektrického vedení vysokého napětí.
10. Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 140/1978 Sb., o dodávce elektřiny obyvatelstvu.
11. Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 140/1979 Sb., o dodávce plynu obyvatelstvu.
12. Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1975 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona, ve znění vyhlášky č. 18/1986 Sb.
13. Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 92/1987 Sb., kterou se provádí zákon o státní energetické inspekci.
§ 47
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
Příl.
Bezpečnostní pásma plynových zařízení
druh zařízení            velikost pásma


Podzemní zásobníky                                  250 m

Tlakové zásobníky zkapalněných plynů
do vnitřního obsahu nad 5 m3 do 20 m3                20 m
nad 20 m3 do 100 m3                                  40 m
nad 100 m3 do 250 m3                                 60 m
nad 250 m3 do 500 m 3                               100 m
nad 500 m3 do 1000 m3                               150 m
nad 1000 m3 do 3000 m3                              200 m
nad 3000 m3                                         300 m

Plynojemy
do 100 m3                                            30 m
nad 100 m3                                           50 m
Plnírny plynů (od technologie)                      100 m

Zkapalňovací stanice stlačených plynů               100 m
Odpařovací stanice zkapalněných plynů               100 m
Kompresorové stanice (od technologie)               200 m
Regulační stanice vysokotlaké                        10 m
Regulační stanice velmi vysokotlaké                  20 m

Vysokotlaké plynovody
do DN 100                                            15 m
do DN 250                                            20 m
nad DN 250                                           40 m

Velmi vysokotlaké plynovody
do DN 300                                           100 m
do DN 500                                           150 m
nad DN 500                                          200 m

1) Např. zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.
2) Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.
4) Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.
6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Zpět na text

Související dokumenty


Vlevo vyberte vztahy, o které máte zájem.