Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
25/1993 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 21. prosince 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon o trestním řízení soudním
(trestní řád)
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb., č. 178/1990 Sb., č. 303/1990 Sb. a č. 558/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 11 odst. 1 písm. ch) se slova "Česká a Slovenská Federativní
Republika" nahrazují slovy "Česká republika".
2. § 12 odst. 2 a 3 zní:
"(2) Policejními orgány se rozumějí orgány Policie České republiky.
(3) Kde tento zákon mluví o soudu, rozumí se tím podle povahy věci okresní
soud, krajský soud, vojenský obvodový soud, vyšší vojenský soud, vrchní soud
nebo Nejvyšší soud České republiky (dále jen "nejvyšší soud").".
3. V § 12 odst. 4 se vypouštějí slova "a městský soud v Bratislavě".
4. V § 12 odst. 5 se vypouštějí slova "a městský prokurátor v Bratislavě".
5. V § 12 se vypouštějí odstavce 11 a 12, dosavadní odstavec 13 se
označuje jako odstavec 11 a z jeho textu se vypouští slovo "federální".
6. § 13 včetně nadpisu zní:
"§ 13
Výkon trestního soudnictví
Soudnictví v trestních věcech vykonávají okresní soudy, krajské soudy,
vojenské obvodové soudy, vyšší vojenské soudy, vrchní soudy a nejvyšší soud.".
7. V § 18 odst. 2 se slova "České a Slovenské Federativní Republiky"
nahrazují slovy "České republiky".
8. V § 25 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.
9. V § 31 odst. 2 se slova "Nejvyššího soudu České republiky, Nejvyššího
soudu Slovenské republiky a Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní
Republiky" nahrazují slovy "nejvyššího soudu".
10. V § 35 odst. 1 se slova "před soudem" nahrazují slovy "před krajským
soudem jako soudem prvního stupně".
11. § 47 odst. 2 zní:
"(2) Části majetku určené k zajištění nároku se v usnesení o zajištění
popíší a obviněnému se zakáže s nimi nakládat. Movité věci se zpravidla uloží
do úschovy soudu. Jde-li o nemovitost, doručí se usnesení o zajištění
příslušnému katastrálnímu úřadu. U pohledávek se přikáže dlužníku, aby místo
plnění obviněnému složil předmět plnění do úschovy soudu.".
12. § 53 odst. 2 zní:
"(2) Nejvyšší soud, vrchní soud a krajský soud mohou jednotlivé úkony i ve
svém obvodu vykonat dožádáním okresního soudu, v jehož obvodu má být úkon
proveden; nejvyšší soud a vrchní soud to mohou učinit též dožádáním krajského
soudu.".
13. V § 55 odst. 3 věta první před středníkem zní: "V českém jazyce se
sepíše protokol o výpovědi osoby, i když vyslýchaná osoba vypovídá v jiném
jazyce".
14. V § 60 odst. 4 písm. d) se slovo "náčelníka" nahrazuje slovem
"ředitele".
15. V § 66 odst. 2 větě druhé se slovo "náčelníku" nahrazuje slovem
"řediteli" a ve větě třetí se slova "velitel nebo náčelník" nahrazují slovy
"velitel, náčelník nebo ředitel".
16. V § 71 odst. 5 se v první větě vypouští slovo "republiky", vypouští
věta druhá a připojuje se nová věta, která zní: "Do lhůty podle odstavce 3 se
nezapočítává doba, po kterou ve věci konal řízení nejvyšší soud.".
17. V § 80 odst. 1 větě třetí se slova "státního notářství" nahrazují
slovem "soudu".
18. V § 80 odst. 2 větě první se slova "státního notářství" nahrazují
slovem "soudu".
19. V § 146 odst. 2 písm. c) část věty před středníkem zní: "předseda
senátu okresního soudu nadřízenému krajskému soudu, předseda senátu
vojenského obvodového soudu nadřízenému vyššímu vojenskému soudu a předseda
senátu krajského nebo vyššího vojenského soudu nadřízenému vrchnímu soudu".
20. § 152 odst. 2 zní:
"(2) Denní sazbu připadající na náklady spojené s výkonem vazby a způsob
úhrady těchto nákladů stanoví ministerstvo spravedlnosti obecně závazným
právním předpisem.".
21. V § 152 odst. 3 se slova "ministr spravedlnosti vyhláškou" nahrazují
slovy "obecně závazným právním předpisem ministerstvo spravedlnosti".
22. V § 153 odst. 1 se slova "ministr spravedlnosti vyhláškou" nahrazují
slovy "ministerstvo spravedlnosti obecně závazným právním předpisem".
23. § 161 odst. 4 zní:
"(4) Vyšetřování konají vyšetřovatelé prokuratury a vyšetřovatelé
policejních orgánů. Příslušnost vyšetřovatelů stanoví generální prokurátor
spolu s ministrem vnitra. Přitom mohou určit příslušnost vyšetřovatelů i pro
činy, o kterých se jinak koná vyhledávání.".
24. V § 168 odst. 3 písm. a) se slovo "náčelníci" nahrazuje slovem
"ředitelé".
25. § 224 odst. 5 zní:
"(5) Soud přeruší trestní stíhání, má-li za to, že zákon, jehož užití je v
dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o vině a trestu, je v rozporu s
ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem; v
tomto případě předloží věc Ústavnímu soudu.".
26. § 252 včetně nadpisu zní:
"§ 252
Odvolací soud
O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje nadřízený krajský soud
a o odvolání proti rozsudku vojenského obvodového soudu rozhoduje nadřízený
vyšší vojenský soud. O odvolání proti rozsudku krajského nebo vyššího
vojenského soudu jako soudu prvního stupně rozhoduje nadřízený vrchní soud.".
27. V § 266 odst. 1 větě první se slova "u nejvyššího soudu" nahrazují
slovy "podle povahy věci u vrchního soudu nebo nejvyššího soudu".
28. V § 266 odst. 6 větě první se slova "nejvyšší soud" nahrazují slovy
"soud rozhodující o stížnosti pro porušení zákona" a ve větě druhé se slovo
"nejvyššího" nahrazuje slovem "tohoto".
29. § 266a zní:
"§ 266a
(1) Jestliže stížnost pro porušení zákona směřuje proti rozhodnutí
okresního soudu, krajského soudu, vojenského obvodového soudu nebo vyššího
vojenského soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu,
rozhoduje o ní vrchní soud, v jehož obvodu má sídlo orgán, který napadené
rozhodnutí vydal. Jestliže stížnost pro porušení zákona směřuje proti
rozhodnutí vrchního soudu, rozhoduje o ní nejvyšší soud.
(2) Pokud se v dalších ustanoveních této hlavy mluví o nejvyšším soudu,
rozumí se tím podle povahy věci též vrchní soud.".
30. V § 324 odst. 1 se slovo "náčelníka" nahrazuje slovem "ředitele".
31. V § 331 odst. 1 větě první a odstavci 2 větě druhé se slovo
"náčelníka" nahrazuje slovem "ředitele".
32. V § 379 odst. 1 větě druhé se slova "československého občana"
nahrazují slovy "občana České republiky".
33. § 383a včetně nadpisu zní:
"§ 383a
Převzetí trestní věci z ciziny
O návrhu příslušného orgánu cizího státu, aby trestní stíhání občana České
republiky, který na území tohoto státu spáchal soudně trestný čin, převzaly
příslušné orgány České republiky, rozhoduje Generální prokuratura České
republiky, která v případě kladného rozhodnutí o návrhu dá bezodkladně podnět
věcně a místně příslušnému orgánu k trestnímu stíhání podle ustanovení tohoto
zákona.".
34. V § 383b se slova "na území České a Slovenské Federativní Republiky,
může Generální prokuratura České a Slovenské Federativní Republiky" nahrazují
slovy "na území České republiky, může generální prokuratura".
35. V § 383c větě první se slova "Nejvyšší soud České a Slovenské
Federativní Republiky" nahrazují slovy "nejvyšší soud".
36. § 384a zní:
"§ 384a
Má-li být podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika
vázána, vykonán rozsudek cizozemského soudu v trestní věci, předloží
ministerstvo spravedlnosti věc nejvyššímu soudu s návrhem, aby rozhodl o
uznání rozhodnutí cizozemského soudu na území České republiky. Nejvyšší soud
rozhodne o návrhu po slyšení generálního prokurátora rozsudkem.".
37. V § 391a odst. 1 se slova "Federální ministerstvo" nahrazují slovem
"Ministerstvo".
38. V § 391a odst. 2 se slova "Ministerstvo spravedlnosti České republiky
a ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky se zmocňují" nahrazují slovy
"Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje".
39. § 391b zní:
"§ 391b
Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s generální prokuraturou,
ministerstvem spravedlnosti a ministerstvem obrany upravilo obecně závazným
právním předpisem postup příslušných orgánů při zabezpečování a správě
zajištěného majetku.".
Přechodná ustanovení
1. K řízení ve věcech, v nichž byla podle dosavadních
předpisů založena příslušnost Nejvyššího soudu České a Slovenské
Federativní Republiky, s výjimkou řízení o řádných opravných
prostředcích proti rozhodnutím vyšších vojenských soudů, je
příslušný nejvyšší soud, pokud ve věci v prvním stupni rozhodoval
orgán činný v trestním řízení na území České republiky.
2. Došel-li k Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní
Republiky návrh na uznání rozhodnutí cizozemského soudu a ke dni
účinnosti tohoto zákona o něm nebylo rozhodnuto, je k dalšímu
řízení příslušný nejvyšší soud, týká-li se rozhodnutí osoby, která
má trvalé bydliště na území České republiky.
3. K řízení o stížnosti pro porušení zákona ve věcech, v
nichž rozhodl bývalý Státní soud nebo bývalý Nejvyšší soud jako
soud prvního stupně, je příslušný nejvyšší soud, pokud by podle
nyní platných předpisů byl ve věci příslušný konat řízení v prvním
stupni soud se sídlem na území České republiky.
4. K řízení o řádných opravných prostředcích proti
rozhodnutím vyšších vojenských soudů, o nichž ke dni účinnosti
tohoto zákona Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní
Republiky nerozhodl, je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu má
vyšší vojenský soud sídlo.
5. V řízení o odnětí věci soudu se sídlem v České republice a
jeho přikázání soudu v Slovenské republice a naopak se od
účinnosti tohoto zákona nepokračuje.
6. Rozhodnutí soudů bývalé České a Slovenské Federativní
Republiky, pokud měly sídlo na území České republiky, jsou
vykonatelná za stejných podmínek, jako rozhodnutí soudů České
republiky.
7. Jestliže bylo před účinností tohoto zákona započato na
území České republiky s výkonem rozhodnutí soudu Slovenské
republiky nebo soudu bývalé České a Slovenské Federativní
Republiky, který měl sídlo na území Slovenské republiky, pokračuje
se v něm, jako by se jednalo o rozhodnutí soudu České republiky,
pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána,
nestanoví jinak.
Teto zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Uhde v.r.
Klaus v.r.