130/1974 Sb.

o státní správě ve vodním hospodářství

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy (38)
Vztah
... další položky
... další položky
... další položky
... další položky
Judikatura (52)
... další položky
Vybraná judikatura (28)
... další položky
Články a jiné dokumenty (24)
... další položky
Usnesení vlády ČR (3)
... další položky
Předpisy měst a obcí ČR (4)
... další položky
Monografie (4)
... další položky
Meritum (2)
... další položky
130/1974 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 19. prosince 1974
o státní správě ve vodním hospodářství
Změna: 49/1982 Sb.
Změna: 425/1990 Sb.
Změna: 23/1992 Sb.
Změna: 114/1995 Sb.
Změna: 238/1999 Sb.
Změna: 185/2001 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Vodohospodářské orgány a jejich působnost
§ 1
Vodohospodářské orgány
Státní správu na úseku vodního hospodářství podle vodního zákona1) a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené právními předpisy vydanými na jejich základě, vykonávají vodohospodářské orgány, jimiž jsou
a) orgány obcí,
b) okresní úřady,
c) kraje,
d) Česká inspekce životního prostředí (dále jen "Inspekce"),2)
e) ministerstvo životního prostředí České republiky jako ústřední vodohospodářský orgán České republiky (dále jen "ministerstvo").
§ 2
Okresní úřady
Působnost, která podle vodního zákona přísluší vodohospodářským orgánům, vykonávají okresní úřady, pokud ji vodní zákon nebo tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.
§ 3
Orgány obcí
(1) Orgány obcí
a) upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 5 odst. 3 vodního zákona obecné užívání povrchových vod, nejde-li o hraniční toky, o vody v rybnících nebo v jiných vodních nádržích rybářsky obhospodařovaných,
b) omezují nebo jinak upravují zásobování pitnou vodou, popřípadě její užívání při nedostatku pitné vody a rozhodují ve sporech o přednostní určení pitné vody z veřejných vodovodů podle § 30 odst. 2 vodního zákona,
c) ukládají tomu, kdo poškodí veřejnou kanalizaci nebo veřejný vodovod, anebo ohrozí jejich provoz, provést opatření k odstranění závadného stavu v případech, kdy tato opatření nevyžadují povolení.
(2) Pověřené obecní úřady 2), nejde-li o hraniční toky
a) povolují odběr a jiné užívání povrchových vod a podzemních vod podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) vodního zákona pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) o zřizování, změny a zrušování vodohospodářských děl, která souvisejí s tímto odběrem,
b) zrušeno
c) rozhodují v případech, kdy jim přísluší povolovat vodohospodářské dílo, též o ostatních vodohospodářských záležitostech týkajících se tohoto vodohospodářského díla,
d) rozhodují ve sporech o zřízení, popřípadě zrušení přípojky k veřejnému vodovodu nebo k veřejné kanalizaci pro jednotlivé obytné budovy, pokud přípojka není vodohospodářským dílem,
e) vydávají souhlas podle § 13 vodního zákona ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem v zátopových územích, chráněných oblastech přirozené akumulace vod a v ochranných písmech pro stavby jednotlivých obytných budov, drobné stavby, jakož i pro zemní práce a terénní úpravy neovlivňující odtokové poměry, nejde-li o stavby uvedené v § 13 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona,
f) vyjadřují se podle § 14 vodního zákona v případech, v nichž jsou příslušné k udělení povolení nebo souhlasu.
(3) Místní národní výbory v ostatních obcích mohou vykonávat působnost uvedenou v odstavci 2 jen na základě pověření krajského národního výboru, vydaného po projednání s příslušným okresním národním výborem v případech, kde jsou pro to potřebné podmínky.
(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 si mohou vyhradit rozhodování okresní úřady, je-li to účelné nebo potřebné.
§ 4
Inspekce
Inspekce v rozsahu § 12
a) dozírá na dodržování vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných, jakož i na dodržování rozhodnutí vodohospodářských orgánů, vydaných podle uvedených předpisů,
b) vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá opatření k jejich odstranění a nápravě,
c) je oprávněna nařídit zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožuje životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,
d) spolupracuje s ostatními vodohospodářskými orgány.
§ 5
Ministerstvo
Ministerstvo
a) řídí výkon státní správy na úseku vodního hospodářství,
b) pečuje o ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů, o ochranu vodních toků, o ochranu jakosti povrchových a podzemních vod a o odstraňování, dosavadního znečištění a zabraňování jejich dalšímu znečišťování,
c) provádí rozbor stavu využití vodních zdrojů, pečuje o udržování rovnováhy mezi kapacitou vodních zdrojů, potřebou a spotřebou vody a o nejhospodárnější a nejúčelnější využití vodních zdrojů a zajišťuje jejich evidenci,
d) usměrňuje hospodaření s vodami, sestavuje a doplňuje směrný vodohospodářský plán a zajišťuje uplatňování jeho zásad při hospodaření s vodami,
e) určuje správce drobných vodních toků a zajišťuje správu vodních toků vodohospodářsky významných státními vodohospodářskými organizacemi jím řízenými,
f) zabezpečuje hydrologickou službu a hydrologický průzkum,
g) pečuje o splavnost vodních toků a budování vodních cest s výjimkou vodních cest dopravně významných,
h) zabezpečuje přípravu odborných podkladů pro rozhodování ve správním řízení a ostatní opatření vodohospodářských orgánů včetně jednotného informačního systému prostřednictvím jím řízených státních vodohospodářských organizací spravujících vodohospodářsky významné vodní toky;3)
i) vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona k stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním, a pokud si to vyhradí,
j) řídí v jím řízených organizacích základní a aplikovaný vodohospodářský výzkum,
k) vykonává vrchní vodohospodářský dozor,
l) schvaluje, pokud si to vyhradí, komplexní manipulační řády soustav vodohospodářských děl, které zásadním způsobem ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech několika okresů,
m) rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhoduje po projednání s ministerstvem vnitra,
n) činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech přesahujících území kraje nebo možnosti orgánu kraje v přenesené působnosti,
o) rozhoduje v pochybnostech o rozsahu povinností, popřípadě oprávnění správců vodních toků vodohospodářsky významných, pokud nejde o rozhodování podle správního řádu,
p) upravuje obecně závazným právním předpisem podrobněji úkoly jednotlivých vodohospodářských orgánů stanovené tímto zákonem,
r) plní další úkoly vyplývající z tohoto zákona,
s) stanoví podmínky pro získávání a vypracování odborných technických podkladů pro výkon státní správy a výkon vodohospodářského dozoru.
§ 5a
Orgán kraje v přenesené působnosti
a) vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona k stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním,
b) rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhoduje též po projednání s Ministerstvem vnitra,
c) schvaluje, pokud si to vyhradí, komplexní manipulační řády soustav vodohospodářských děl, které zásadním způsobem ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech několika okresů,
d) činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech přesahujících území okresu nebo možnosti okresního úřadu.
§ 6
Místní příslušnost vodohospodářských orgánů
(1) Místní příslušnost vodohospodářských orgánů k udělení povolení k nakládání s vodami, k vodohospodářským dílům a k některým činnostem podle § 8 až 10 vodního zákona se řídí místem díla, popřípadě místem činnosti.
(2) Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný okresní úřad, na území více okresů, je příslušný ten okresní úřad, v jehož územním obvodu leží rozhodující část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém okrese leží rozhodující část vodohospodářského díla, určí příslušnost okresního úřadu ministerstvo.
§ 7
Souběh povolení vodohospodářských orgánů různých stupňů
V případech, kdy týž žadatel požaduje současně vydání několika povolení, k jejichž vydání jsou příslušné vodohospodářské orgány různých stupňů, rozhodne o vydání těchto povolení vodohospodářských orgán nejvyššího stupně. Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem upravit podrobnosti.
ČÁST DRUHÁ
Směrný vodohospodářských plán a ochrana vodohospodářských zájmů
§ 8
Sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu
(1) Směrný vodohospodářský plán sestavuje a doplňuje ministerstvo v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány tak, aby byl v souladu s perspektivou rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a s ochranou životního prostředí.
(2) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány zpracováním podkladů pro sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu včetně státní vodohospodářské bilance. Ministerstvo, popřípadě k tomu pověřené jím řízené organizace a vodohospodářské orgány mohou požadovat od těch, kdož mají požadavky na vodu nebo ovlivňují hospodaření s vodou nebo její jakost, aby jim bezplatně sdělovali data rozhodná pro sestavení a doplňování tohoto plánu, popřípadě mohou si tato data u nich zjišťovat.
(3) Ministerstvo sestavuje v rámci směrného vodohospodářského plánu státní vodohospodářskou bilanci, která obsahuje vyhodnocení zásob povrchových a podzemních vod, jejich jakosti a jejich současného i možného využití. Přitom stanoví zásady pro roční nebo víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích a určuje potřebné ukazatele, především ukazatele minimálních průtoků vody ve vodních tocích, celkový odběr podzemních vod z hydrogeologického regionu s minimální přípustnou hladinou podzemních vod v určených bodech a ukazatele potřeby, spotřeby, popřípadě jakosti vody při nakládání s ní. Při stanovení ukazatelů minimálních průtoků ve vodních tocích bere zřetel na potřeby uživatelů vod včetně potřeb plavby u splavných toků a na ochranu důležitých zájmů životního prostředí a společnosti.
(4) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány, aby určily ukazatele pro jednotlivá dílčí povodí, popřípadě úseky vodních toků, podle jím stanovených zásad.
(5) Zásoby povrchových a podzemních vod a jejich jakost evidují a bilančně vyhodnocují organizace pověřené ministerstvem, a to podle směrnic vydaných ministerstvem po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy.
§ 9
Ochrana vodohospodářských a jiných důležitých zájmů společnosti
Vodohospodářské orgány jsou povinny vycházet při rozhodování, vydávání vyjádření a při provádění ostatních opatření ve vodním hospodářství ze směrného vodohospodářského plánu, zejména ze státní vodohospodářské bilance, dodržovat zásady pro roční nebo víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích, respektovat ochranu provozu zařízení pro monitoring hydroekologických prvků životního prostředí a dbát ochrany životního prostředí a ostatních důležitých zájmů společnosti.
ČÁST TŘETÍ
Vodohospodářský dozor
§ 10
Vodohospodářský dozor orgánů obcí a okresních úřadů
(1) Orgány obcí a okresní úřady dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.
(2) Orgány obcí a okresní úřady jsou povinny v rozsahu své působnosti dozírat zejména, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, ustanovení vodního zákona k ochraně vod včetně jejich jakosti, udržována vodohospodářská díla v řádném stavu a provozována podle schválených kanalizačních, manipulačních, popřípadě provozních řádů.
(3) Orgány obcí a okresní úřady si mohou při provádění vodohospodářského dozoru vyžádat spolupráci orgánů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších orgánů a organizací působících na těchto úsecích. Po projednání s těmito organizacemi mohou pověřit jejich členy některými úkoly.
(4) Okresní úřady jako součást vodohospodářského dozoru provádějí technickobezpečnostní dozor nad vodohospodářskými díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména dozírají, jak vlastníci nebo uživatelé těchto děl zajišťují na nich odborný technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.
(5) Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem upravit způsob provádění vodohospodářského dozoru orgány obcí a okresními úřady jakož i provádění odborného technickobezpečnostního dohledu v případech, kdy tento dohled není prováděn organizací pověřenou podle § 41 odst. 1 písm. c) vodního zákona nebo kdy jde o vodohospodářské dílo ve výstavbě.
§ 11
Vrchní vodohospodářský dozor
(1) Ministerstvo dozírá v rámci vrchního vodohospodářského dozoru, jak nižší vodohospodářské orgány provádějí ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných.
(2) V rámci vrchního vodohospodářského dozoru je ministerstvo oprávněno též dozírat, jak jsou dodržována ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných na ochranu vod, jak jsou dodržována rozhodnutí vodohospodářských orgánů, jak jsou plněny povinnosti správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl a správců vodních toků a jak jsou plněny úkoly organizacemi jím pověřenými podle vodního zákona nebo tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit potřebná opatření k jejich odstranění.
§ 12
Vodohospodářský dozor Inspekce
Inspekce vykonává vodohospodářský dozor nad
a) vypouštěním odpadních a zvláštních vod do vod povrchových, podzemních a do veřejných kanalizací,
b) výstavbou, provozem a údržbou čistíren odpadních vod a jiných vodohospodářských děl sloužících k zneškodnění, snížení nebo odstranění znečištění vod,
c) ochranou povrchových a podzemních vod před jejich ohrožením nebo znečištěním jinými látkami než odpadními vodami,
d) ochranou povrchových vod při plavbě,
e) ovlivňováním vodohospodářských poměrů a ochranou přirozené akumulace vod a vodních zdrojů před znečištěním,
f) plněním povinností uložených rozhodnutími vodohospodářských orgánů,
g) hospodárným a účelným nakládáním s vodami,
h) dodržováním ustanovení o úplatách za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
i) uváděním vypouštění odpadních a zvláštních vod do souladu s požadavky vodního zákona a ukazateli znečištění podle § 26.
§ 13
Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor
(1) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou oprávněni při výkonu své činnosti
a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů,
b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly.
(2) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni
a) vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného pracovníka,
b) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.
(3) Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
(4) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem své činnosti.
ČÁST ČTVRTÁ
Řízení a vodohospodářská evidence
§ 14
Řízení
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodohospodářské orgány při řízení o věcech upravených vodním zákonem nebo tímto zákonem (dále jen "vodoprávní řízení") podle správního řádu3), popřípadě podle stavebního řádu4), jde-li o rozhodnutí o zřízení, změně nebo zrušení vodohospodářského díla.
(2) Žádost o rozhodnutí musí být doložena přílohami, obsahujícími údaje, které jsou směrodatné pro posouzení dosahu žádaného rozhodnutí na vodohospodářské poměry. Jde-li o žádost o povolení, které je současně rozhodnutím o přípustnosti stavby5), musí být žádost doložena též doklady, kterých je třeba k žádosti o takové rozhodnutí podle stavebního řádu. Žadatel o rozhodnutí je povinen na vyzvání vodohospodářského orgánu doložit žádost dalšími doklady, popřípadě posudky o vlivu žádaného rozhodnutí na jiné právem chráněné zájmy.
(3) Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti, ve kterých případech a které doklady je žadatel o rozhodnutí nebo vyjádření povinen předložit, jakož i další podrobnosti vydávání povolení, souhlasů a vyjádření.
(4) Účastníkem řízení jsou obce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodohospodářského orgánu k ovlivnění životního prostředí, pokud o téže věci nerozhodují jako vodohospodářský orgán.
(5) Účastníkem vodoprávního řízení o povoleních a souhlasech vodohospodářských orgánů, týkajících se vodních toků, je též správce vodních toků.
(6) V případech, kdy může rozhodnutí vodohospodářského orgánu ovlivnit vodohospodářské poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodohospodářský orgán termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů. K ústnímu jednání písemně pozve všechny jemu známé účastníky vodoprávního řízení.
(7) Pozvání k ústnímu jednání doručí vodohospodářský orgán do vlastních rukou účastníku jednání nejméně 8 dnů, ve složitějších případech nejméně 30 dnů přede dnem ústního jednání. Po tuto dobu musí být vyvěšeny i vyhlášky o ústním jednání v případech podle odstavce 6. Vodohospodářský orgán v obou případech upozorní, že na námitky, které nebudou sděleny nejpozději při ústním jednání, nebude možno vzít zřetel.
(8) Ovlivní-li rozhodnutí vodohospodářské poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodohospodářského orgánu nebo leží-li vodohospodářské dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodohospodářského orgánu, rozhodne věcně a místně příslušný vodohospodářský orgán po projednání s těmi vodohospodářskými orgány, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(9) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkům vodoprávního řízení, rozhodne vodohospodářský orgán bezodkladně. V ostatních případech rozhodne nejdéle do šedesáti dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do tří měsíců. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v těchto lhůtách, může lhůtu přiměřeně prodloužit odvolací orgán.
(10) Vodohospodářský orgán může doručit rozhodnutí jiným účastníkům, než je žadatel o povolení nebo než je správce vodního toku, popřípadě ten, kdo vznesl námitky, veřejnou vyhláškou v obcích, v jejichž územních obvodech jsou zájmy účastníků dotčeny.
(11) Vydává-li vodohospodářský orgán témuž žadateli současně několik povolení, může tak učinit v jediném rozhodnutí.
(12) Vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy společnosti, může vodohospodářský orgán v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(13) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení, zahájeném z podnětu žadatele o vodohospodářské povolení, hradí žadatel.
(14) Opatření vodohospodářských orgánů, učiněná podle § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 a § 30 odst. 3 věta první vodního zákona, se zpravidla vyhlašují a zrušují veřejnou vyhláškou nebo jiným v místě obvyklým způsobem.
§ 15
Vodohospodářská evidence
(1) Vodohospodářské orgány jsou povinny vést evidenci o jimi vydaných povoleních, souhlasech, vyjádřeních, popřípadě jiných rozhodnutích.
(2) Podrobnosti o způsobu vedení a rozsahu vodohospodářské evidence stanoví ministerstvo, které může též pověřit organizace jím řízené, popřípadě některé vodohospodářské orgány vedením souhrnné vodohospodářské evidence.
(3) Kdo osvědčí oprávněný zájem o skutečnosti uvedené ve vodohospodářské evidenci, je oprávněn do ní nahlížet, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů.
ČÁST PÁTÁ
Vodohospodáři
§ 16
(1) Právnické a fyzické osoby, pokud provozují podnikatelskou činnost, které odebírají nebo jinak užívají vodu anebo vypouštějí odpadní nebo zvláštní vody v množství, popřípadě jakosti nad míru stanovenou ministerstvem v dohodě s dotčenými ústředními orgány, jsou povinny k zajišťování odborného hospodaření s vodou a čištění odpadních vod určit kvalifikované osoby (vodohospodáře). Obdobně určují kvalifikované pracovníky též organizace a orgány těmto organizacím nadřízené a jejich ústřední orgány.
(2) Podrobnosti o určování, činnosti a kvalifikaci pracovníků uvedených v odstavci 1 stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem v dohodě s dotčenými ústředními orgány státní správy.
ČÁST ŠESTÁ
Ochrana před povodněmi
§ 17
Všeobecné povinnosti při ochraně před povodněmi
(1) Správci vodních toků, vlastníci nebo uživatelé vodohospodářských děl ve vodních tocích, jakož i ti, jejichž majetek by mohl vznik povodně nebo její průběh ovlivnit, jsou povinni činit opatření na ochranu před povodněmi nebo při zmírňování jejich škodlivých účinků nebo následků v rozsahu rozhodnutí povodňových orgánů.
(2) V době nebezpečí povodně a v době povodně orgány, organizace a občané na příkaz příslušných povodňových orgánů jsou povinni zejména:
a) poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí a jiné potřebné prostředky,
b) odstraňovat překážky, které mohou bránit průtoku velkých vod,
c) trpět odstranění staveb nebo jejich částí anebo porostu,
d) zúčastnit se podle svých možností a sil zabezpečovacích a záchranných prací k ochraně před povodněmi.
(3) Povodňové orgány ukládají povinnosti podle odstavce 1 jen v nevyhnutelně potřebném rozsahu.
§ 18
Řízení ochrany před povodněmi
(1) Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány
a) orgány obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b) okresní úřady, v hlavním městě Praze Magistrátní úřad hlavního města Prahy,
c) ministerstvo.
(2) Po dobu povodně ochranu zabezpečují tyto povodňové orgány:
a) povodňové komise obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b) povodňové komise okresů,
c) povodňové komise ucelených povodí,
d) ústřední povodňová komise České republiky (dále jen "ústřední povodňová komise").
Oprávnění a povinnosti povodňových orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu přecházejí na orgány krizového řízení podle zvláštního právního předpisu.13)
(3) Ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad ní přísluší ministerstvu. Ústřední řízení záchranných povodňových prací, pokud je provádějí sbory požární ochrany, přísluší ministerstvu vnitra České republiky ve spolupráci s Civilní obranou České republiky. Ochranu před povodněmi v celém rozsahu připravují, organizují, řídí, kontrolují a činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi koordinují ve svých územních obvodech příslušné povodňové orgány.
(4) Povodňovou komisi obce zřizuje obecní rada k plnění úkolů uložených předpisy o ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní. Předsedou povodňové komise je starosta obce. Povodňová komise obce je podřízena povodňové komisi okresu. Pokud při povodni převezme řízení ochrany povodňová komise okresu, provádí povodňová komise obce vlastní opatření podle pokynů okresní komise.
(5) Povodňovou komisi okresu zřizuje přednosta okresního úřadu. Předsedou povodňové komise je přednosta okresního úřadu. Povodňové komise okresů jsou podřízeny povodňové komisi uceleného povodí.
(6) Povodňovou komisi uceleného povodí zřizuje ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a Civilní obranou České republiky. Předsedou povodňové komise je ředitel krajského úřadu určený ministerstvem v dohodě s Ministerstvem vnitra. Povodňové komise ucelených povodí jsou podřízeny ústřední povodňové komisi.
(7) Povodňová komise uceleného povodí řídí, kontroluje a koordinuje ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující území více okresů, pokud povodňové komise okresů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.
(8) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České republiky, která též schvaluje její statut. Předsedou je ministr životního prostředí České republiky a místopředsedou ministr vnitra České republiky.
(9) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje a koordinuje v celém rozsahu ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.
(10) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy na ochranu před povodněmi. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.
(11) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat při zajišťování ochrany před povodněmi.
§ 19
Předpovědní a hlásná povodňová služba
(1) Orgány, organizace a občané jsou povinni neodkladně hlásit nebezpečí povodně povodňovým orgánům.
(2) Orgány a organizace, zejména ty, které zajišťují telekomunikační služby, jsou povinny přednostně zabezpečovat komunikaci zpráv a hlášení předpovědní a hlásné povodňové služby ve věcech ochrany před povodněmi.
(3) Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správami povodí. Na hlásné službě se podílejí i další orgány a organizace podle povodňových plánů a pokynů povodňových orgánů.
§ 20
Náklady na opatření k ochraně před povodněmi
(1) Orgány, organizace a občané nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku (majetku v jejich užívání) před povodněmi.
(2) Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí správci vodních toků. Vlastníci nebo uživatelé vodohospodářských děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto dílech. Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 1, hradí obce a okresní úřady podle obecně závazného právního předpisu, který vydá ministerstvo financí České republiky.
§ 21
Náhrada škody způsobené opatřeními prováděnými k ochraně před povodněmi
(1) Obce, okresní úřady a ministerstvo hradí majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti, opatření nebo příkazů, kterou v zájmu ochrany před povodněmi uložily.
(2) Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně povodňovou komisí obce hradí obec. Majetkovou újmu vzniklou v důsledku nařízení okresní povodňové komise v době povodně hradí okresní úřad. Majetkovou újmu vzniklou provedením opatření a činností nařízených v době povodně povodňovými komisemi ucelených povodí nebo ústřední povodňovou komisí hradí ministerstvo.
§ 22
Prováděcí předpisy
Podrobnosti o provádění ochrany před povodněmi, zejména o spolupráci a úkolech orgánů, organizací a občanů při povodních stanoví vláda nařízením.
ČÁST SEDMÁ
Vodní stráž
§ 23
(1) Vodohospodářské orgány na návrh správců vodních toků nebo vlastníků nebo uživatelů vodohospodářských děl nebo z vlastního podnětu ustanovují k ochraně vod, vodních toků a k ochraně vodohospodářských děl vodní stráž. Vodní stráž může být ustanovena i na návrh sdružení občanů. Ve výjimečných případech, vyžaduje-li to ochrana důležitých zájmů společnosti, může příslušný vodohospodářský orgán uložit vlastníku nebo uživateli, aby předložil návrh na ustanovení vodní stráže.
(2) Vodní stráží může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je občanem České republiky,
b) je starší 21 let,
c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je zdravotně způsobilá,
f) prokázala znalost práv a povinností vodní stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila před vodohospodářským orgánem slib tohoto znění: "Slibuji, že jako vodní stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany vod, vodních toků a ochrany vodohospodářských děl, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející vodní stráži.".
(3) Vodní stráži vydá vodohospodářský orgán služební odznak se státním znakem a průkaz vodní stráže. V průkazu vodní stráže současně stanoví obvod její působnosti. Vodohospodářský orgán vede evidenci vodních stráží.
(4) Vodní stráž je povinna oznámit vodohospodářskému orgánu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 2.
(5) Vodohospodářský orgán ustanovení vodní stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat řádně, splňovat podmínky stanovené v odstavci 2 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Vodohospodářský orgán může ustanovení vodní stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh uživatele nebo vlastníka vod, vodních toků nebo vodohospodářských děl, z vlastního podnětu nebo na žádost osoby, která je ustanovena vodní stráží. Osoba, u níž vodohospodářský orgán zrušil ustanovení vodní stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz vodní stráže.
(6) Na řízení o ustanovování vodní stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(7) Vodní stráž je oprávněna při výkonu ochrany vstupovat na cizí pozemky a vodohospodářská díla, pokud k tomu není potřeba povolení podle zvláštních předpisů, zjišťovat osoby, které porušují ustanovení vodního zákona k ochraně vod, vodních toků a vodohospodářských děl, a oznamovat je vodohospodářskému orgánu, který ji ustanovil. Vodní stráž je oprávněna zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihla při porušování ustanovení vodního zákona a souvisejících právních předpisů, a odevzdat ji neprodleně orgánu Policie České republiky. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout. Vodní stráž je oprávněna ukládat pokuty v blokovém řízení podle zvláštních předpisů.
(8) Vodní stráž může požadovat při plnění svých úkolů součinnost Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud jejich plnění nemůže zajistit vlastními silami nebo prostředky.
(9) Ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České socialistické republiky určí vyhláškou vodohospodářské orgány, které ustanovují vodní stráž a stanoví ostatní podrobnosti o ustanovení vodní stráže, zejména o složení jejich slibu, o vnějším označení a o výkonu ochrany. Ministerstvo stanoví v této vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu vodní stráže.
§ 23a
Vodní stráž je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem vodní stráže a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností uložených vodním zákonem a souvisejícími právními předpisy,
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
§ 23b
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc vodní stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen "poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou vodní stráži.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou vodní stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou vodní stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu orgán, který vodní stráž ustanovil.
ČÁST OSMÁ
Pokuty
§ 24
Inspekce a okresní úřady ukládají pokuty fyzickým osobám při provozování podnikatelské činnosti a právnickým osobám (dále jen "právní subjekt"), které
a) odeberou nebo jinak užijí povrchové nebo podzemní vody bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním (dále jen "nedovolené užití vod"),
b) vypustí odpadní nebo zvláštní vody do vod povrchových nebo podzemních, popřípadě do veřejné kanalizace bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním, popřípadě v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen "nedovolené vypouštění vod),
c) znečistí povrchové nebo podzemní vody, nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním s látkami škodlivými vodám, které nejsou odpadními vodami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do veřejné kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen "nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám"),
d) poškodí veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci,
e) poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem, tímto zákonem, nebo povinnosti podle nich uložené.
§ 24a
Pokuty za nedovolené užití vod
(1) Pokuta za nedovolené užití povrchových vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 2 Kčs za 1 m3 nedovoleně užitých povrchových vod celkovým množstvím těchto povrchových vod.
(2) Pokuta za nedovolené užití podzemních vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 7 Kčs za 1 m3 nedovoleně užitých podzemních vod celkovým množstvím těchto vod.
(3) Nejnižší pokuta podle odstavců 1 a 2 se stanoví ve výši 10 000 Kčs.
§ 24b
Pokuty za nedovolené vypouštění vod
(1) Pokuta za nedovolené vypouštění vod se stanoví na základě výpočtu podle závadnosti odpadních vod z jednotlivých výrob nebo zdrojů znečištění (dále jen "výroby") a podle množství surovin nebo hotových výrobků v těchto výrobách ročně, popřípadě v jedné kampani zpracovávaných nebo vyráběných.
(2) Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé druhy výrob člení do čtyř kategorií s uvedením technických jednotek výroby nebo zpracovávaných surovin (dále jen "technické jednotky"), uvedených v příloze tohoto zákona.
(3) V pochybnostech a zařazení výroby do jednotlivých kategorií a technické jednotce rozhodne orgán ukládající pokutu po projednání s ministerstvem.
(4) Výše pokuty se stanoví násobkem sazby za technickou jednotku celkovým množstvím technických jednotek za poslední kalendářní rok provozu, popřípadě za poslední kampaň, u nově zaváděných výrob podle plánované roční nebo kampaňové výroby. Sazba za technickou jednotku a nejnižší pokuta v jednotlivých kategoriích činí:
v    I. kategorii 5 Kčs              20 000 Kčs
ve  II. kategorii 3 Kčs              15 000 Kčs
ve III. kategorii 2 Kčs              10 000 Kčs
ve  IV. kategorii 0,50 Kčs           15 000 Kčs.
(5) Je-li týž druh výroby u téhož právního subjektu rozdělen do několika výrobních objektů, je rozhodující pro výpočet pokuty počet technických jednotek dosažených jen v těch výrobních objektech, u nichž k nedovolenému vypouštění vody došlo.
(6) Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou výrobu, je-li uvedena v příloze tohoto zákona. Jinak ji lze zařadit podle odstavce 3 do příslušné kategorie jen v případě, že jde o výrobu v samostatném výrobním objektu.
(7) Vodohospodářský orgán ukládající pokutu může snížit vypočtenou pokutu
a) udržuje-li právní subjekt v provozu alespoň některé části čistírny odpadních vod, nebo
b) prokáže-li právní subjekt, že jde o zcela výjimečný případ a ani při vynaložení veškerého úsilí nemohl znečištění zabránit,
c) jde-li o první pokutu ukládanou v posledních třech letech před zjištěním důvodu k jejímu uložení.
(8) Vypočtená pokuta se v případě uvedeném v odstavci 7 písm. a) sníží o tolik procent, o kolik se snížila hodnota rozhodujícího ukazatele znečištění uvedeného v příloze tohoto zákona. Pokuta snížená podle odstavce 7 nesmí být nižší než nejnižší pokuta podle odstavce 4.
§ 24c
Pokuty za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám
(1) Pokuta za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám se stanoví ve výši od 10 000 Kčs do 1 000 000 Kčs podle závažnosti znečištění nebo ohrožení čistoty, popřípadě zdravotní nezávadnosti vod. Při ukládání pokuty se přihlíží též k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, a k tomu, jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.
(2) Při posouzení ohrožení jakosti vod se přihlédne zejména k množství a charakteru uniklé látky, jakož i k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo.
(3) Při posouzení stupně znečištění se přihlédne zejména k množství a charakteru škodlivé látky, která pronikla do vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění, k vlivu škodlivé látky na jakost povrchových nebo podzemních vod a ke stupni ochrany dotčeného toku.
§ 24d
Pokuty za poškození veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace
Pokuta se stanoví za poškození
a) vodovodního potrubí o průměru 500 mm a větším nebo kanalizačního potrubí o průměru 800 mm a větším ve výši od 20 000 Kčs do 50 000 Kčs,
b) vodovodního potrubí o průměru menším než 500 mm nebo kanalizačního potrubí o průměru menším než 800 mm ve výši od 5000 Kčs do 20 000 Kčs,
c) veřejné části vodovodní přípojky ve výši od 1000 do 5000 Kčs,
d) veřejné části kanalizační přípojky ve výši od 1000 do 5000 Kčs.
§ 24e
Pokuty za porušení jiných povinností
Pokuta za porušení jiných povinností podle § 24 písm. e) se stanoví ve výši od 1000 Kčs do 200 000 Kčs podle závažnosti porušení povinností.
§ 24f
Při ukládání pokuty podle § 24d a 24e se přihlíží zejména k tomu, jaké následky porušení povinností způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem, za nichž k němu došlo, a jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.
§ 24g
Pokuty za opakované porušení povinností
(1) Poruší-li právní subjekt v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty jakoukoliv povinnost, za níž se ukládá pokuta podle tohoto zákona, použije se pro stanovení výše další pokuty dvojnásobná sazba, při ještě dalším porušení trojnásobná sazba. Je-li pro určení výše ukládané pokuty stanovena nejnižší hranice, zvyšuje se tato hranice na dvojnásobek, případně trojnásobek.
(2) Pokuta i v případě zvýšení podle odstavce 1 může činit nejvýše 3 000 000 Kčs.
§ 24h
Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se vodohospodářský orgán dozvěděl o skutečnostech podle § 24, nejdéle však do uplynutí tří let ode dne, kdy k nim došlo.
§ 24i
Řízení o uložení pokuty provede vodohospodářský orgán, který jako první zjistil porušení povinností. Pokud porušení povinností zjistil okresní úřad a Inspekce ve stejný den, rozhodne o uložení pokuty okresní úřad.
§ 24j
Při ukládání zvýšené pokuty podle § 24g se pokuty uložené podle nařízení vlády ČSR č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství, posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.
§ 24k
(1) Pokuta je splatná do patnácti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(2) Z pokut uložených Inspekcí připadá 50 % do rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů, a 50 % je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.4) Pokuty ukládané okresními úřady jsou jejich příjmem.
ČÁST DEVÁTÁ
Ustanovení závěrečná, přechodná a zrušovací
§ 25
Vodohospodářské orgány postupují při opatřeních podle vodního zákona a tohoto zákona, jakož i předpisů vydaných k jejich provedení ve spolupráci s příslušnými orgány státní správy.
§ 26
(1) V případech, kdy vypouštění odpadních nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo podzemních je třeba uvést do souladu s ustanoveními vodního zákona nebo stanovenými ukazateli,5) rozhodne vodohospodářský orgán, zda a v jakém rozsahu a za jakých podmínek jejich vypouštění povoluje. V povolení současně stanoví jakost vypouštěných odpadních a zvláštních vod a lhůtu, v níž má být tohoto stupně dosaženo.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije na případy, kdy dosavadní nesoulad mezi vypouštěním odpadních nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo podzemních a ustanoveními vodního zákona vznikl před 20. lednem 1992.
§ 27
(1) Organizace, spravující ke dni účinnosti tohoto zákona veřejnou kanalizaci, předloží návrh kanalizačního řádu8) vodohospodářskému orgánu, který je příslušný k jeho schválení, ve lhůtě jím stanovené.
(2) Ten, kdo vypouští do veřejné kanalizace odpadní nebo zvláštní vody znečištěné při svém vzniku nad míru stanovenou kanalizačním řádem, je povinen do šesti měsíců od schválení tohoto řádu požádat o povolení podle § 24 odst. 3 vodního zákona. Vydá-li vodohospodářský orgán povolení, postupuje se obdobně podle ustanovení § 26.
(3) Ministerstvo obecně závazným právním předpisem upraví po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy lhůty a postup vodohospodářských orgánů při vydávání povolení odstavce 2.
§ 28
Vodoprávní řízení zahájené před účinností tohoto zákona dokončí vodohospodářský orgán, který toto řízení zahájil jako příslušný podle předchozích předpisů.
§ 29
(1) Tímto zákonem nejsou dotčeny
a) působnost Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu,
b) působnost Magistrátního úřadu hlavního města Prahy podle zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze,
c) zvláštní předpisy upravují výkon státní správy na úseku vodního hospodářství ve vyhrazených prostorách Československé lidové armády a ozbrojených bezpečnostních sborů9).
(2) Ministerstvo zemědělství České republiky
a) řídí vodohospodářské meliorace zemědělských a lesních pozemků a hrazení bystřin, včetně závlahových a odvodňovacích staveb a jejich soustav, rybníků a malých vodních nádrží, pokud slouží zemědělství a lesnímu hospodářství,
b) řídí systémy veřejných vodovodů a veřejných kanalizací,
c) zajišťuje správu drobných vodních toků určených ústředním vodohospodářským orgánem prostřednictvím organizací ve své působnosti,
d) zabezpečuje dlouhodobou koncepci, základní a aplikovaný výzkum, monitorování a informační systémy v oblastech uvedených pod písmeny a) až c),
e) po dohodě s ministerstvem může stanovit obecně závazným právním předpisem podrobnosti na úsecích uvedených pod písmeny a) až d), pokud zákon o vodách nestanoví jinak.6)
f) uděluje právnickým osobám po prokázání jejich odborné způsobilosti povolení k provozování veřejných vodovodů a veřejných kanalizací.
§ 30
Zrušují se:
1. ustanovení § 29 zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, vztahující se na provádění ochrany před povodněmi, pokud ji upravuje tento zákon, popřípadě předpisy vydané k jeho provedení a pokud nejde o výkon povodňových záchranných prací prováděných požárními jednotkami,
2. zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl, pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl,
3. vyhláška č. 622/1949 Ú.l., kterou se určuje vzor osvědčení o ustanovení přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl a o jejich vzetí do přísahy, pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl,
4. vládní nařízení č. 65/1966 Sb., o změnách působnosti v oboru ochrany před povodněmi.
§ 31
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.
Příl.
Rozdělení výrob podle jednotlivých kategorií
 
I. kategorie:                       Technické         Rozhodující
                                    jednotky:         ukazatel:
------------------------------------------------------------------
 1.výroba sulfitové celulózy
   (nebělené)                       1 t výrobku             BSK5
 2.výroba viskózových vláken        1 t výrobku             CHSK
 3.výroba klihu a želatiny          1 t suroviny            BSK5
 4.tepelné zpracování              10 t prosazeného
   hnědého uhlí                         uhlí                fenoly
 5.prádla vlny                     200 kg prané vlny        BSK5
 6.výroba kyanovodíku a kyanidů    100 kg výrobku           CN-
 7.máčírny lnu a konopí            1 t suchého stonku       BSK5
 8.koželužny                         1 t suroviny           BSK5
 9.galvanizovny a provozovny       0,5 kg spotřebovaných
   s tepelnou úpravou kovů           chemikálií
                                     obsahujících
                                     kyanidy nebo těžké
                                     kovy nebo 5 kg
                                     ostatních druhů
                                     spotřebovaných
                                     chemikálií               +
10.dělení butadienu                 1 kg spotřebovaných
   měďnými solemi                    měďných solí           CHSK
11.suchá destilace dřeva            2 t zpravovaného
                                     dřeva                  BSK5
12.chemická úprava
   uranové rudy                     5 t rudniny               U
13.výroba pesticidních látek na
   bázi organických látek s
   obsahem fosforu, chlorovaných
   uhlovodíků a na bázi             100 kg vyrobeného
   pentachlorfenolu                   prostředku            CHSK
14.výroba biologicky
   neodbouratelných saponátů a      100 kg aktivní látky
   saponátových detergentů            ve výrobku            CHSK
15.výroba mazacích olejů            10 t suroviny           ropné
                                                            látky
16.výroba syntetického fenolu        1 t výrobku            fenoly
17.výroba syntetického lihu          1 t výrobku            BSK5
18.výroba farmaceutických a
   čistých chemikálií
   organickou syntézou              100 kg výrobku          BSK5
19.výroba čistých chemikálií s
   obsahem těžkých kovů a
   radioaktivních látek             100 kg výrobku            +
20.zpracování technických tuků      1 t zpracovaného
                                      tuku                  BSK5
21.veterinární asanační ústavy      2 t zpracované
                                      suroviny              BSK5
22.fosfátovny                       1 kg spotřebovaných
                                      chemikálií
                                      obsahujících
                                      těžké kovy nebo
                                      10 kg ostatních
                                      druhů spotřebovaných
                                      chemikálií               +
23.koželužská výroba kožešin         500 kg zpracované
   ze zvířecích kožek                 suroviny              BSK5
24.výroba výbušnin ve                1 kg spotřebovaných
   strojírenském závodě               chemikálií
                                      obsahujících
                                      těžké kovy               +
25.výroba slinutých karbidů,         10 kg spotřebovaných
   měkkých feritů apod.               chemikálií
                                      obsahujících těžké
                                      kovy nebo 100 kg
                                      ostatních spotřebovaných
                                      chemikálií               +
26.výroba chromočinící lázně          1 kg zpracovaného
                                       dichromanu sodného      Cr
27.výroba baterií (akumulátory,       1 kg spotřebovaných
   suché články apod.)                 chemikálií obsahujících
                                       těžké kovy              +
28.chemické čistírny oděvů            25 kg vyčištěných
                                        oděvů               CHSK

                                    Technické         Rozhodující
II. kategorie:                       jednotky:          ukazatel:
------------------------------------------------------------------
 1.tepelné zpracování              10 t prosazeného
   černého uhlí                      uhlí                   fenoly
 2.výroba chemické dřevoviny       1 t výrobku              BSK5
 3.výroba sulfátové celulózy       1 t výrobku              BSK5
 4.zpracování dehtu                1 t zpracovaného
                                     dehtu                  CHSK
 5.výroba škrobu                   500 kg zpracovaných
                                     brambor                BSK5
 6.výroba kyseliny citronové       1 t zpracované suroviny  BSK5
 7.výroba droždí                   500 kg zpracované
                                     suroviny               BSK5
 8.výroba krmiv kvasnou cestou     1 t suroviny             BSK5
 9.výroba plastické kůže           100 m
2
vyrobené kůže CHSK 10.sýrárny 500 l zpracovaného mléka BSK5 11.jatky 100 kg masa v živé váze BSK5 12.zpracování drůbeže 100 kg zpracované drůbeže BSK5 13.výroba umělých klihkových 200 kg zpracované střev suroviny BSK5 14.výroba mýdla 1 t výrobku ext. látky 15.výroba jedlých tuků 3 t výrobku BSK5 16.výroba biologicky odbouratelných saponátů a 100 kg aktivní látky saponátových detergentů ve výrobku BSK5 17.chemická úprava rud 10 t suroviny + 18.výroba pesticidních látek (pokud nejsou uvedeny 100 kg vyrobeného v 1. kategorii) prostředku CHSK 19.výroba organické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích 100 kg výrobku + 20.výroba dřevovláknitých desek 500 kg výrobku BSK5 21.mokré odkorňování dřeva, paření dřeva 1 t suroviny CHSK 22.výroba chloroprenového kaučuku 1 t výrobku BSK5 23.výroba antibiotik 1 t suroviny na živnou půdu CHSK 24.mokrá přádelna provozu lýkových vláken 1 m
3
použité vody CHSK 25.vaječná výroba v 50 kg nezahuštěného drůbežářských závodech vaječného obsahu BSK5 26.výroba cukru 1 t zpracované řepy BSK5 27.infekční oddělení zdravotnických zařízení 5 m3 použité vody BSK5 28.masná výroba 100 kg masných výrobků BSK5 29.sušárny brambor 200 kg suroviny BSK5 30.sídliště 0,5 připojeného ekv. obyvatele BSK5 31.čokoládovny - výroba poločokoládového želé a žvýkací gumy 1 t výrobku BSK5 32.strojírenská výroba - použití 5 kg použitých řezných a chladících emulzí ropných látek ropné látky 33.výkrmny vepřů 0,2 chovaného kusu BSK5 34.lihovary 500 kg suroviny BSK5 35.restaurace a ubytovací 1 připojený obyvatel zařízení (počet připojených obyvatel se vyjádří jako součet pětinásobku ubytovací kapacity a počtu hlavních jídel připravovaných průměrně za den BSK5 36.mísírny tekutých krmiv 100 l vyrobeného krmiva BSK5 37.mrazírny (výroba předsmažených bramborových hranolků, smetanových krémů s čokoládovou polevou, zpracování ryb a zeleniny apod.) 1 t výrobku BSK5 38.výroba krystalické glukózy a glukózového cukru 1 m3 použité vody BSK5 39.výroba škrobu v obilných škrobárnách 500 kg zpracované mouky BSK5 40.výroba pektinu 100 kg zpracované suroviny, tj. jablečných výlisků BSK5 41.výroba skleněných vláken 1 m
3
apretační emulze + 42.výroba škrobových lepidel 200 kg suroviny BSK5 43.loupárny brambor 100 kg zpracované suroviny BSK5 44.výroba sulfitové celulózy s regenerací varného louhu 1 t výrobku BSK5 45.paření brambor 100 kg zpracované suroviny BSK5 46.praní peří 500 kg zpracovaného peří BSK5 47.výroba kostní moučky 100 kg výrobku BSK5 48.lakovny s mokrými odlučovači 20 kg spotřebovaných barev CHSK Technické Rozhodující III. kategorie: jednotky: ukazatel: ------------------------------------------------------------------ 1.výroba lepenky (ze starého papíru nebo hadrů) 0,5 t výrobků NL 2.pivovary 1 m3 vystaveného piva BSK5 3.sladovny 0,5 t výrobku BSK5 4.konzervárny ovoce, zeleniny a masa 100 kg výrobků BSK5 5.výroba polévkového koření 1 t suroviny BSK5 6.výkrmny kachen 10 chovaných kachen BSK5 7.mořírny barevných kovů 200 l použité vody + 8.mořírny železa 1 m
3
použité vody celk. Fe 9.výroba anorganické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích 1 t výrobku + 10.výroba butadienového kaučuku 1 t výrobku BSK5 11.výroba gumárenského regenerátu 1 t výrobku BSK5 12.praní prádla 20 kg prádla BSK5 13.rafinerie benzolu 1 t suroviny CHSK 14.výroba průmyslových hnojiv 10 t výrobku tel quel + 15.výroba papíru 0,5 t výrobku NL 16.výroba dřevité lepenky a bílé dřevoviny 1 t výrobku NL 17.válcovny kovů, tažírny drátů 10 t výrobků ropné látky 18.konzumní mlékárny 500 l mléka BSK5 19.sušárny mléka 2 m
3
mléka BSK5 20.bělení celulózy 10 t bělené suroviny BSK5 21.zušlechťování textilu a karbonizace vlny 2O kg výrobku BSK5 22.mytí dopravních, stavebních, zemědělských strojů a 100 l použité jejich součástí vody ropné látky 23.gumárenská výroba 1 t směsi CHSK 24.výroba čistých chemikálií s výjimkou výrob uvedených v I. kategorii 100 kg výrobků + 25.výroba polymerů s výjimkou kaučuku 1 t výrobku CHSK 26.finální výroba a adjustace léků 100 kg výrobku BSK5 27.neinfekční oddělení zdravotnických zařízení 5 m
3
použité vody BSK5 28.ošetření a tavení sýrů 500 kg výrobků BSK5 29.rumplovny skla 100 kg rumplovaného skla NL 30.lodní doprava 20 kg spotřebovaných pohonných hmot ropné látky 31.výroba nealkoholických nápojů 5 m3 výrobků BSK5 32.mlýnský provoz 1 t vypraného obilí BSK5 33.alkalické odmašťování kovů 100 l použité vody ropné látky 34.opravny strojů kromě alkalického odmašťování kovů 200 l použité vody ropné látky 35.flotační úprava rud 5 t vsázky rudy NL 36.výroba hliníkových slitin 1 t výrobku NL 37.výroba olova a olověných slitin 5 t výrobku Pb 38.kotelny na kapalná paliva (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je 1 t spotřebovaného ropné technologicky odůvodněn) kapalného paliva látky 39.sklady ropných látek (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky 10 t skladovací ropné odůvodněn) kapacity látky 40.výroba panelů 1 m
3
použité vody NL 41.dezinfekční stanice (ČSD) 1 m
3
použité vody ropné látky 42.brusírny skla 200 l použité vody NL 43.broušení tmelu 1 m
3
použité vody NL 44.strojírenská výroba (pokud není v jiných kategoriích) 1 m
3
použité vody + 45.lahůdkářská výroba (výrobky studené kuchyně, zavináče, saláty apod.) 50 kg výrobků BSK5 46.slévárenská výroba 1 t výrobku NL 47.lokodepo ČSD 100 l použité vody ropné látky 48.řezání a broušení kamene 1 t zpracované suroviny NL 49.pekárny a cukrárny 1 t výrobku BSK5 50.výroba eternitu 1 m
3
použité vody NL 51.výroba geoditu (kysličník železitý pro magnetofonové pásky) 100 kg výrobku Fe 52.výroba chmelového extraktu 500 kg zpracovaného chmele BSK5 53.výroba technických plynů 100 kg acetylenu nebo ropné 100 m
3
kyslíku látky 54.opravny akumulátorů 100 l použité vody + 55.odpadní vody z mléčnic 50 l nadojeného mléka BSK5 56.zpracování ovoce (výroba moštů, sirupů a ovocných vín a koncentrátů) 200 kg výrobků BSK5 57.výroba inkoustů, tuší, kancelářských lepidel, vodových, anilinových, razítkovacích, temperových a plakátových barev, průmyslových, krejčovských a školních kříd, modelovacích hmot apod. 1 m
3
použité vody + 58.polygrafický průmysl 4 m
3
použité vody + 59.výroba vín 100 kg zpracovaných hroznů BSK5 60.lisování výrobků z plastů 500 kg zpracované ropné suroviny látky 61.výroba nábytku, lignátových 0,5 m
3
zpracované a cembalitových desek základní suroviny CHSK 62.výroba tenkostěnných 100 kg latexu gumových výrobků v suché váze CHSK 63.skladování nitrocelulózy 1 m
3
odpadní vody NL 64.výroba montovaných bytových jader 1 m
3
použité vody + 65.stáčení vín 5 m
3
výrobku BSK5 66.výroba vína (od kvašení moštů) 1 m
3
výrobku BSK5 67.rafinace surového cukru 5 t rafinády BSK5 68.výroba obvazové a buničité vaty rozdělení na: papírenská výroba 1 t výrobku NL zušlechťování textilu 100 kg výrobku NL 69.výroba hliníkových fólií a ropné obalů pro potravinářský průmysl 1 t výrobku látky 70.mytí lahví v potravinářském průmyslu 1 m
3
oplachové vody +(pH) 71.eloxovny 500 l použité vody + 72.leštění skla (kyselé odpadní vody z adsorberů) 500 l odpadní vody +(pH) 73.výroba lihovin (destilace ovocných kvasů a vína na destiláty, příprava lihovin, plnění do lahví) 1 m
3
odpadní vody BSK5 74.zpevněné odstavné plochy 10 m
3
využívané ropné motorových vozidel odstavné plochy látky 75.odpadní vody z kotelen 100 W instalovaného rozpušt. výkonu kotlů látky 76.chemické matování a leptání skla 500 l odpadní vody +(pH) 77.zpracování ropy na paliva 5 t zpracované ropy CHSK 78.těžba ropy 5 t vytěžené ropy ropné látky 79.strojní výroba skla 1 t výrobku ropné látky 80.výroba keramiky 1 t výrobku NL Technické Rozhodující IV. kategorie jednotky: ukazatel: ------------------------------------------------------------------ 1.briketárny 5 t výrobku NL 2.hydraulická doprava 5 t prosazeného popílku a škváry uhlí NL 3.granulace strusky 5 t suroviny NL 4.prádla uhlí 2 t suroviny NL 5.výroba železa 2 t výrobku NL 6.plavírny kaolínu a hlín 1 t suroviny NL 7.těžba uranu 1 t rudniny U 8.chemická úpravna vody 10 m
3
upravené vody NL 9.magnetická a mechanická 1 t zpracované úprava rudy rudniny NL 10.odpadní vody ze skrápění uhlí při vykládce 10 t vyloženého uhlí NL 11.těžba a úprava slévárenských 1 t vytěženého a písků upraveného písku NL 12.odpadní vody z praní pískových filtrů 100 m
3
upravené vody NL 13.živičné obalovny 1 t vyrobené směsi NL 14.výroba cementu 5 t výrobku (cementu) NL 15.těžba a praní kamene 3 t vytěženého kamene NL 16.příprava betonových směsí 1 m
3
betonové směsi NL 17.odpadní vody z koupališť 1 m
3
objemu koupaliště + 18.oteplené odpadní vody (změna jakosti spočívá pouze ve nestanovuje změně teploty) 1 m
3
odpadní vody se 19.výroba elektrické energie v jaderné elektrárně - provozovaná elektrárna 5000 kWh vyrobené elektrické energie + - odstavená elektrárna, 1 kW instalovaného případně blok výkonu +
1) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
2) Zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.
2) § 60 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
3) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
4) Zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, a prováděcí předpisy. (Tento stavební řád byl mezitím nahrazen stavebním zákonem č. 50/1976 Sb.)
4) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o státním fondu životního prostředí České republiky.
5) Nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod.
9) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
13) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
Zpět na text

Související dokumenty


Vlevo vyberte vztahy, o které máte zájem.