63/1968 Sb.

o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
63/1968 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 15. května 1968
o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem
Změna: 200/1968 Sb.
Změna: 188/1988 Sb.
Změna: 3/1991 Sb.
Změna: 1/1992 Sb.
Vláda Československé socialistické republiky stanovila v dohodě s Ústřední radou odborů podle § 83 odst. 3, § 84 odst. 2 a § 85 zákoníku práce tyto zásady pro zkracování pracovní doby na 40, 41 1/4 a 42 1/2 hodin týdně a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem:
Pracovní doba
Délka pracovní doby
1. V organizacích, které si pro to vytvoří ekonomické předpoklady, může být zkrácena pracovní doba takto:
a) na 40 hodin týdně pracovníkům v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu a pracovníkům na výrobních pracovištích (tj. v průmyslu, stavebnictví, zemědělství, lesním a vodním hospodářství a v dopravě) s nepřetržitým a třísměnným režimem práce,
b) na 41 1/4 hodin týdně pracovníkům na výrobních pracovištích s dvousměnným režimem práce,
c) na 42 1/2 hodin týdně pracovníkům na ostatních pracovištích, členům závodních stráží, závodních požárních sborů, hlídačům a vrátným.
2. Pracovní doba se zkracuje podle bodu 1 vždy najednou pro ucelenou organizační jednotku. O tom, zda v jednotlivých organizacích se ucelenou organizační jednotkou pro účely zkrácení pracovní doby rozumí celý podnik nebo závod anebo jen provoz, popř. cech, dílna, farma, prodejna, závod veřejného stravování, železniční stanice, lokomotivní a vozové depo apod., rozhodne orgán schvalující zkrácení pracovní doby (body 36 a 38). Tento postup však neznamená, že pracovní doba se vždy zkracuje všem pracovníkům ucelené organizační jednotky v témže rozsahu.
3. Pracovní doba zkrácená na 40 nebo 41 1/4 hodin týdně (zvýhodněná zkrácená pracovní doba) se v celé organizační jednotce stanoví nikoliv jednotně všem pracovníkům podle režimu práce této jednotky, nýbrž jednotlivým pracovníkům podle režimu jejich práce. Pracovní dobu zkrácenou na 40 hodin týdně lze tedy stanovit jen pracovníkům,kteří pracují v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu, nebo pracovníkům, kteří se pravidelně střídají v ranních, odpoledních a nočních směnách. Pracovní dobu zkrácenou na 41 1/4 hodin týdně lze stanovit jen pracovníkům, kteří se pravidelně střídají v ranních a odpoledních směnách.
4. Týdenní pracovní doba pracovníka, který se v uvedených směnách střídá jen nepravidelně, se stanoví jako součet délky směn, které měl v příslušném týdnu odpracovat podle předem stanoveného rozdělení pracovní doby.
Jestliže takový pracovník odpracoval počet směn připadajících na něj v příslušném týdnu podle předem stanoveného rozdělení pracovní doby, je pro něho prací přesčas práce konaná nad pracovní dobu vyplývající z tohoto rozdělení pracovní doby pro směny, které skutečně odpracoval. Prací přesčas je u něho dále práce konaná ve dnech, na něž mu připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu.
5. Výjimečně lze z vážných provozních nebo zdravotních důvodů stanovit zvýhodněnou zkrácenou pracovní dobu pro všechny pracovníky ucelené organizační jednotky nejnižšího stupně (v dílně, cechu nebo provozu, nikoliv v celém závodě), jestliže v ní pracuje na směny alespoň 80% pracovníků.
6. Ustanovení předchozích bodů se nevztahuje na pracovníky, jejichž týdenní pracovní doba již byla zkrácena pod uvedené hranice na základě jiných opatření, nebo jejichž dovolená na zotavenou činí více než 6 kalendářních týdnů v kalendářním roce.
Pracovní doba se podle těchto zásad nezkracuje pracovníkům, kterým byla již pod uvedené hranice zkrácena např. ze zdravotních důvodů, mladistvým pracovníkům do 16 let věku, pracovníkům na jednosměnných pracovištích v těžbě uhlí, rud a keramických surovin a na báňských pracovištích geologického průzkumu (s výjimkou pracovníků pracujících pod zemí), pracovníkům na jednosměnných pracovištích ve výrobních ucelených organizačních jednotkách s nepřetržitým provozem, kde může být zachována 42hodinová pracovní doba podle vyhlášky Státní plánovací komise č. 62/1966 Sb., učitelům apod.
Pětidenní pracovní týden
7. Při zkrácení pracovní doby podle bodů 1 až 5 může být pro pracovníky zaveden pětidenní pracovní týden se dvěma dny pracovního volna v týdnu.
Dovoluje-li to povaha práce, podmínky provozu a obecný zájem, mají být poskytovány pracovníkům dva souvislé dny nepřetržitého odpočinku v týdnu pokud možno tak, aby připadaly na neděli a sobotu (dny všeobecného volna) nebo na neděli a pondělí.
V ostatních případech (zejména v nepřetržitých provozech a v odvětvích služeb) se pracovníkům poskytují dva souvislé nebo jednotlivé dny nepřetržitého odpočinku v týdnu v jiných dnech.
8. Pracovníkům, jejichž pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně na jednotlivé týdny (§ 85 zákoníku práce), může být v průběhu roku nerovnoměrně rozložen též počet dnů nepřetržitého odpočinku v týdnu při dodržení § 92 zákoníku práce.
Pracovníkům na pracovištích s nepřetržitým režimem práce, pracovníkům prodejen a pracovníkům provozoven veřejného stravování s nejvýše dvěma pracovníky a se sedmidenním nebo šestidenním režimem práce a pracovníkům prodejen a provozoven veřejného stravování se sezónním charakterem provozu, může být roční pracovní doba rozvržena tak, aby jim volné dny tvořily souvislé volno, které celkem s řádnou dovolenou a náhradním volnem nepřesahuje 8 týdnů. Tohoto rozvržení roční pracovní doby, lze však použít, jen jestliže uvedeným pracovníkům nelze poskytnout volné dny jiným způsobem a jestliže nelze ani zkrátit jejich denní pracovní dobu.
9. Jestliže to vyžadují vážné provozní nebo zdravotní důvody, lze zkrácení týdenní pracovní doby provést zkrácením délky směn při ponechání šestidenního pracovního týdne.
Ekonomické předpoklady
10. Zkrácenou týdenní pracovní dobu může organizace zavést jen jestliže tím nedojde
a) ke zpomalení růstu objemu a kvality výroby a služeb, ani jejich hospodárnosti,
Organizace musí vytvořit ekonomické předpoklady k zabezpečení plné úhrady odpadlé pracovní doby z vlastních zdrojů (bez zvýšení počtu pracovníků, mzdových a investičních prostředků) s výjimkou částečné úhrady poskytnuté vládou výjimečně pro některé úseky v odvětvích služeb, bez zvýšení mzdových nákladů na jednotku výroby nebo výkonů (služeb), při současném zabezpečení tempa růstu mezd a jeho relace k dosaženým ekonomickým výsledkům podle politicko-hospodářské směrnice pro regulaci mezd a bez neoprávněného vzestupu cenové hladiny.
Úbytek pracovní doby bude uhrazen využitím vnitřních rezerv, zejména trvalým zvýšením technicko-organizační úrovně výroby a služeb a důsledným využíváním pracovní doby.
Přechodem na zkrácenou pracovní dobu nesmí v zásadě vzrůst přesčasová práce, ale naopak její podstatné omezení je třeba považovat za trvalý úkol i při zkracování pracovní doby.
b) k narušení vztahů k organizacím v navazujících odvětvích, zejména v dopravě a energetice a vztahů výrobních organizací k obchodním organizacím.
V organizacích, které vzájemně kooperují, popřípadě provádějí přímé dodávky do maloobchodní sítě, nesmí nový provozní a pracovní režim narušit dohodnutou plynulost kooperace, popřípadě dodávek zboží, včetně dodržení jeho sortimentu.
Organizace projednají nejpozději v období stanoveném pro uzavírání smluv na dodávku elektřiny návrhy na její případné změny s příslušnými dodavateli elektřiny.
Přechod na zkrácenou pracovní dobu nesmí mít za následek nevyužívání základních prostředků v dopravě a nahromadění nároků na osobní a nákladní přepravu v pracovních dnech, ani vyvolat v dopravě potřebu nových pracovních sil a prostředků. Nakládka i vykládka bude zajištěna ve všech dnech týdne na základě dohody přepravce s dopravcem.
Tuto dohodu sjednává
v železniční dopravě
a) organizace, která má měsíční přísun v průměru od 20 do 100 vozových jednotek, s příslušnou železniční stanicí,
b) organizace, která má měsíční přísun od 101 do 1000 vozových jednotek, s příslušným provozním oddílem,
c) organizace, která má měsíční přísun více než 1000 vozových jednotek, s příslušnou správou dráhy;
v silniční a městské dopravě
organizace s příslušným městským, okresním, krajským národním výborem, popřípadě s Národním výborem hlavního města Prahy nebo Národním výborem hlavního města Slovenska Bratislavy (dále jen "krajský národní výbor").
U linek přesahujících hranice kraje postupuje příslušný krajský národní výbor v dohodě se všemi ostatními zúčastněnými krajskými národními výbory; případné potřebné změny na dálkových linkách schvaluje na návrh zúčastněných krajských národních výborů ministerstvo dopravy.
Provozní a pracovní režimy
11. Při zkrácení pracovní doby podle bodů 1 až 5 se zavedou provozní a pracovní režimy s přihlédnutím k zájmům pracovníků a v souladu s potřebami společnosti i podmínkami provozu.
12. Délka směny nesmí přesáhnout 9 hodin a ranní směna nesmí zásadně začínat před 6. hodinou ranní; výjimky jsou možné jen, kde bude pracovní doba rozvržena nerovnoměrně na jednotlivé týdny (§ 85 zákoníku práce).
Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se pracovní doba zásadně rozvrhne na pět pracovních dnů v týdnu. Ani před volným dnem nesmí být kratší než 8 hodin v ranní směně a na jednosměnných pracovištích a na 7 1/2 hodin v odpolední a noční směně, pokud to nebude nezbytné ze zdravotních důvodů.
12. Ranní směna nesmí zásadně začínat před 6. hodinou ranní; výjimky jsou možné jen, kde bude pracovní doba rozvržena nerovnoměrně na jednotlivé týdny (§ 85 zákoníku práce).
Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se pracovní doba zásadně rozvrhne na pět pracovních dnů v týdnu. Ani před volným dnem nesmí být kratší než 8 hodin v ranní směně a na jednosměnných pracovištích a na 7 1/2 hodin v odpolední a noční směně, pokud to nebude nezbytné ze zdravotních důvodů.
V průmyslu, stavebnictví, zemědělství, lesním a vodním hospodářství
14. Přechod na zkrácenou týdenní pracovní dobu a pětidenní pracovní týden má přispět k trvalému úsilí o efektivní využití základních fondů. Základním provozním a pracovním režimem je dvousměnný provoz; třísměnný nebo nepřetržitý provoz je nutno zachovat, popřípadě nově zavést tam, kde je to nezbytné nebo účelné z technologických, kapacitních, energetických nebo dopravních důvodů nebo kde z ekonomických důvodů je třeba maximálně využít nákladných zařízení.
15. Doporučuje se uplatnit i na vícesměnných výrobních pracovištích (s přihlédnutím zejména ke konkrétním místním ekonomickým, provozně organizačním, zdravotním a dopravním podmínkám) provozní a pracovní režim s delší ranní směnou (8 1/5 hodin) jako řešení, které v nejvyšší míře umožňuje sjednotit zájem vícesměnných i jednosměnných výrobních pracovišť na zavedení pětidenního pracovního týdne a na tomto základě skloubit začátky a konce pracovní doby s jízdními řády.
V odvětvích služeb
16. Zkrácení týdenní pracovní doby v odvětvích služeb nesmí zhoršit uspokojování potřeb obyvatelstva a organizací. Proto bude zkrácení pracovní doby v těchto odvětvích uskutečňováno bez zkracování provozní (otvírací( doby zpravidla tak, že pracovníci se budou cyklicky střídat.
17. Týdenní provozní (otvírací) dobu lze omezit jen výjimečně a to jen na základě průzkumu poptávky, po projednání s občany (na veřejné schůzi občanů resp. členů spotřebního družstva) a po schválení příslušným národním výborem.
Omezení týdenní provozní (otvírací) doby se doporučuje uplatnit jen v těchto případech:
a) zkrácením otvírací doby během dne u prodejen a u závodů veřejného stravování s nejvýše třemi pracovníky, v místním hospodářství u sběren a ostatních provozoven s nejvýše dvěma pracovníky s přímým stykem se zákazníky, u pošt III. až IV. kategorie s nejvýše dvěma pracovníky u přepážek (kromě vedoucího pošty), u lékáren s nejvýše dvěma pracovníky a u kulturních zařízení s jedním provozním pracovníkem;
b) zavíracími půldny u prodejen průmyslového zboží s nejvýše třemi pracovníky, u prodejen potravin a zeleniny a u závodů veřejného stravování s nejvýše čtyřmi pracovníky, v místním hospodářství u sběren a ostatních provozoven s nejvýše dvěma pracovníky s přímým stykem se zákazníky a u kulturních zařízení s nejvýše dvěma provozními pracovníky, jestliže nelze poskytnout volné dny střídáním pracovníků;
c) zavíracími dny u prodejen potravin a zeleniny s jedním pracovníkem ve městech a s nejvýše dvěma pracovníky na vesnicích, u prodejen průmyslového zboží s nejvýše dvěma pracovníky, u závodů veřejného stravování s nejvýše třemi pracovníky ve městech a s nejvýše dvěma pracovníky na vesnicích a v místním hospodářství u sběren a ostatních provozoven s jedním pracovníkem s přímým stykem se zákazníky; výjimečně u pošt IV. až VI. kategorie a ve velkých městech (s více poštami) stanovených Ústřední správou spojů i u pošt III. kategorie; u jeslí a mateřských škol, pokud v těchto zařízeních nejsou děti, jejichž oba rodiče v sobotu pracují (při zachování stejné možnosti přijetí dětí těchto rodičů do uvedených zařízení); u lékáren s jedním pracovníkem, nebo je-li v místě s jednou lékárnou zajištěn výdej léků jiným způsobem; u kulturních zařízení s jedním provozním pracovníkem.
Zavírací dny v uvedených případech zavést jen v místech, kde je v dostatečné blízkosti zajištěn provoz (prodej) v jiné provozní jednotce, jinak výjimečně jen po důkladném průzkumu poptávky. Na vesnici však tuto úpravu neuplatnit v době rekreační a zemědělské sezóny. Na poštách zajišťovat doručování zásilek a základní poštovní služby i v zavíracích dnech.
18. Rozvržení provozní doby i pracovní režimy v průběhu týdne a z toho vyplývající pracovní kapacita organizací v odvětvích služeb musí být přizpůsobeny intenzitě poptávky a potřebám obyvatelstva a organizací v jednotlivých dnech týdne i v jednotlivých denních hodinách a musí být dohodnuty s příslušným národním výborem.
Ve dnech špičkové intenzity provozu (v uměleckých, kulturních a sportovních zařízeních, v maloobchodě, veřejném stravování a službách místního hospodářství) nesmí příslušná zařízení, prodejny a provozovny oslabovat svoji kapacitu ani omezováním provozní (otvírací) doby ani snížením počtu pracovníků.
V ostatních odvětvích se v souladu s uvedenými zásadami doporučuje postupovat takto:
Veřejná osobní doprava zajistí i v sobotu v potřebném rozsahu přepravu pracujících, kteří budou v sobotu pracovat, žáků do škol i rekreační přepravu. Na poštách bude pracovní kapacita v sobotu odpovídat intenzitě provozu; přitom ani na poštách IV. až VI. kategorie nebude kapacita slabší než v neděli; v každém případě bude zajištěno doručování zásilek a základní poštovní služby. V lůžkových zdravotnických zařízeních bude v sobotu dopoledne zajištěn potřebný rozsah léčebných i ostatních služeb, jejich plynulost a kvalita. V ambulantních zdravotnických zařízeních nebude pracovní kapacita v sobotu oslabena více, než odpovídá zjištěné frekvenci pacientů ve volných sobotách, aby se ambulantní léčebná péče v sobotu dopoledne nezměnila jen na pohotovostní službu. Výdej léků bude v sobotu dopoledne zachován v zásadě v běžném rozsahu.
V ústředních orgánech státní správy, v národních výborech a v ostatních státních orgánech
19. Při zkrácení týdenní pracovní doby musí být v plném rozsahu zajištěno plnění úkolů příslušného státního orgánu i jeho styk s občany, a to bez zvýšení nároků na společenské zdroje.
20. Týdenní pracovní doba v těchto orgánech se rozvrhne v zásadě na pět pracovních dnů tak, aby dny pracovního volna připadaly na sobotu a neděli, a jestliže to vyžadují místní potřeby a podmínky, aby přitom pracovní doba v jeden pracovní den v týdnu (zpravidla ve středu) končila později než v ostatní dny, nikoliv však později než v 18.00 hodin. Ve dnech pracovního volna je přitom třeba zabezpečit podle místních podmínek a potřeb nezbytnou pracovní pohotovost na těch pracovištích, která zajišťují styk s občany nebo s podřízenými organizacemi. Začátek pracovní doby ve státních orgánech se stanoví v rozmezí od 6.30 do 7.30 hodin; v Praze může být s ohledem na dopravní poměry stanoven začátek pracovní doby ve státních orgánech v rozmezí od 6.30 do 8 hodin.
21. Ostatními státními orgány se pro postup podle těchto zásad rozumí orgány státní správy podřízené ústředním orgánům státní správy nebo národním výborům, soudy a prokuratury.
Pracovně právní otázky a nemocenské
29. Čerpá-li pracovník dovolenou na zotavenou vcelku nebo v kalendářních týdnech, dostane ve volnu příslušný počet týdnů dovolené bez ohledu na to, zda do uvedené dovolené připadne volný den či nikoliv.
Čerpá-li pracovník dovolenou výjimečně v částech kratších než týden, přísluší mu tolik pracovních dnů, kolik by jich zpravidla dostal, kdyby si vybíral dovolenou vcelku.
To znamená, že
a) při jednom pětidenním pracovním týdnu během čtyř týdnů si může vybrat pracovník, který má nárok na
        dvoutýdenní dovolenou                 12 pracovních dnů,

    třítýdenní dovolenou                  17 pracovních dnů,

    čtyřtýdenní dovolenou                 23 pracovních dnů,
b) při dvou pětidenních pracovních týdnech během čtyř týdnů si může vybrat pracovník, který má nárok na
      dvoutýdenní dovolenou                 11 pracovních dnů,

    třítýdenní dovolenou                  17 pracovních dnů,

    čtyřtýdenní dovolenou                 22 pracovních dnů,
c) při třech pětidenních pracovních týdnech během čtyř týdnů si může vybrat pracovník, který má nárok na
      dvoutýdenní dovolenou                 11 pracovních dnů,

    třítýdenní dovolenou                  16 pracovních dnů,

    čtyřtýdenní dovolenou                 21 pracovních dnů,
d) při čtyřech pětidenních pracovních týdnech během čtyř týdnů si může vybrat pracovník, který má nárok na
      dvoutýdenní dovolenou                 10 pracovních dnů,

    třítýdenní dovolenou                  15 pracovních dnů,

    čtyřtýdenní dovolenou                 20 pracovních dnů.
Vybírá-li si pracovník dovolenou částečně po týdnech a částečně po dnech, platí rovněž, že mu přísluší v úhrnu nejvýše tolik pracovních dnů dovolené, kolik by jich dostal podle předchozího výpočtu.
Při určení poměrné části dodatkové dovolené se vychází vždy ze zásady, že jedna dvanáctina dodatkové dovolené činí polovinu pracovního dne bez ohledu na rozsah zkrácení týdenní pracovní doby.
Způsob čerpání dovolených v organizacích, v nichž je pracovní doba rozvržena nerovnoměrně v průběhu celého kalendářního roku (§ 85 zákoníku práce), může přiměřeně podle těchto zásad upravit příslušný ústřední orgán v dohodě s ústředním výborem odborového svazu a se souhlasem Ústřední rady odborů; přitom může též stanovit vhodný postup při poskytování náhrady mzdy za dovolenou.
30. Náhradu mzdy za dovolenou dostane pracovník za tolik pracovních dnů, kolik mu jich podle harmonogramu směn v době jeho dovolené odpadlo, ať si vybírá dovolenou vcelku, po týdnech nebo po kratších částech. Náhrady mzdy za dovolenou náleží ve výši průměrného výdělku.
31. Volný den v týdnu, který pracovník získá zkrácením pracovní doby (úpravou provozních a pracovních režimů), se posuzuje jako den nepřetržitého odpočinku pracovníka v týdnu.
32. Zkrácení pracovní doby se pro výpočet průměrného výdělku (§ 275 zákoníku práce a § 30 až 34 vládního nařízení č. 66/1965 Sb.) nepovažuje za trvalou změnu základní mzdy.
33. Zkrácení týdenní pracovní doby se ani pro účely nemocenského pojištění nepovažuje za trvalou změnu základní mzdy. Denní výše nemocenského (podpory při ošetřování člena rodiny) se v organizaci zjišťuje podle závazných tabulek vydaných Ústřední radou odborů.*)
Při výpočtu nemocenského (podpory při ošetřování člena rodiny) se postupuje takto:
a) Při zkrácení pracovní doby na 40 hodin týdně rozvržené do pěti pracovních dnů pracovníkům pod zemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu se k výpočtu používá "Tabulky III b, c pro soubor pracovníků se 40hodinovou týdenní pracovní dobou rozvrženou do pěti pracovních dnů".
Přitom
1. pracovníkům, jimž se nemocenské stanoví z průměrné hrubé hodinové mzdy (část A tabulky), se zvýší průměrná hrubá hodinová mzda zjištěná v rozhodném období koeficientem, jehož výše odpovídá poměru týdenní pracovní doby, která platila v rozhodném období, ke zkrácené 40hodinové týdenní pracovní době;
2. pracovníkům, jimž se nemocenské stanoví z průměrné hrubé měsíční mzdy (část B tabulky), se základ pro stanovení dávky nemění;
3. pracovníkům, jimž se nemocenské stanoví z průměrné hrubé denní mzdy (část C tabulky), je třeba průměrnou hrubou denní mzdu nově určit, a to v zásadě tak, že započitatelný výdělek v rozhodném období se vydělí takovým počtem pracovních dnů, které by v rozhodném období byly pro pracovníka dny pracovními, kdyby v něm již platila zkrácená 40hodinová týdenní pracovní doba rozvržená do pěti pracovních dnů.
b) Při zkrácení pracovní doby na 40 hodin týdně s pětidenním pracovním týdnem pracovníkům na výrobních pracovištích s nepřetržitým a třísměnným režimem práce, nebo při zkrácení pracovní doby na 41 1/4 hodin týdně s pětidenním pracovním týdnem pracovníkům na výrobních pracovištích s dvousměnným režimem práce a nebo při zkrácení pracovní doby na 42 1/2 hodin týdně s pětidenním pracovním týdnem pracovníkům na ostatních pracovištích se k výpočtu používá "Tabulky VII/b pro soubor pracovníků se 42 1/2hodinovou týdenní pracovní dobou rozvrženou do pěti pracovních dnů". Pracovníkům, jimž se nemocenské stanoví z průměrné hodinové mzdy (část A tabulky), se zvýší průměrná hrubá hodinová mzda zjištěná v rozhodném období koeficientem, jehož výše odpovídá poměru týdenní pracovní doby, která platila v rozhodném období, ke zkrácené 42 1/2hodinové týdenní pracovní době; jestliže v rozhodném období již platila uvedená zkrácená týdenní pracovní doba, nezahrnuje se do započitatelného výdělku procentní příplatek ke mzdovému tarifu pro druhou a třetí směnu. U pracovníků, jimž se nemocenské stanoví z průměrné hrubé měsíční mzdy (část B tabulky) nebo z průměrné hrubé denní mzdy (část C tabulky), se postupuje obdobně jako v případech uvedených pod písm. a); jestliže však v rozhodném období již platila uvedená zkrácená týdenní pracovní doba a stanoví-li se nemocenské z průměrné hrubé denní mzdy, procentní příplatek ke mzdovému tarifu pro druhou a třetí směnu se do započitatelného výdělku zahrnuje.
34. Pracovníkům, u nichž vznikla pracovní neschopnost přede dnem zavedení nového rozvržení pracovní doby a trvala i poté, se při výpočtu a poskytování nemocenského postupuje až do jejího skončení dosavadním způsobem, tj. tak, že i po zavedení zkrácené týdenní pracovní doby (úpravy provozních a pracovních režimů) se dávka poskytuje ve stejné výši a za všechny pracovní dny (placené svátky), které by byly pracovními dny pracovníka, kdyby nedošlo k nové úpravě pracovní doby. U pracovníků, u nichž vznikla pracovní neschopnost po úpravě pracovní doby, se postupuje podle obecných předpisů o nemocenském pojištění a podle těchto zásad.
Organizace přechodu na 40, 41 1/4 a 42 1/2 hodinovou týdenní pracovní dobu s pětidenním pracovním týdnem
35. Organizace mohou zavést zkrácenou týdenní pracovní dobu po vytvoření ekonomických předpokladů v zásadě buď k 1. lednu nebo k poslední neděli v květnu anebo k poslední neděli v září (termíny spojené s úpravami jízdních řádů v každém roce), a to počínaje dnem 29. září 1968.
36. Organizace mohou zavést týdenní pracovní dobu zkrácenou podle těchto zásad jen po předchozím schválení příslušným ústředním orgánem a organizace řízené národními výbory jen po předchozím schválení příslušným krajským národním výborem. Schvalující orgány přitom postupují v dohodě s příslušnými odborovými orgány. Před schválením jsou povinny prověřit, zda jsou pro zavedení zkrácené pracovní doby splněny stanovené předpoklady, zda nové provozní a pracovní režimy jsou dohodnuty se všemi zúčastněnými orgány (bod 10) a zda jsou zejména v souladu s pokyny příslušného krajského národního výboru (bod 13).
Schválení nezbavuje organizaci odpovědnosti za to, že pro zavedení zkrácené pracovní doby byly vytvořeny potřebné ekonomické předpoklady a že zkrácení pracovní doby nebude mít nepříznivé ekonomické důsledky.
37. V přechodném období od zavedení zkrácené týdenní pracovní doby v organizacích zpravidla do konce následujícího kalendářního roku sleduje schvalující orgán dosahované ekonomické výsledky. Zjistí-li nedostatky, zabezpečí zjednání nápravy. V odůvodněných případech uloží organizaci návrat k původní týdenní pracovní době.
38. Pravomoc ke schvalování přechodu jednotlivých organizací na zkrácenou týdenní pracovní dobu (bod 36) a k rozhodování podle bodu 37 mohou ústřední orgány přenést až na generální (oborová) ředitelství, popřípadě jim na roveň postavené orgány a krajské národní výbory na okresní národní výbory u organizací řízených národními výbory.
39. Krajské národní výbory ve spolupráci s příslušnými orgány energetiky a dopravy a v dohodě s krajskou odborovou radou (§ 93 zákoníku práce) koordinují uplatnění provozních a pracovních režimů u všech organizací na území kraje zejména z těchto hledisek:
a) slaďují stanovení začátku a konce pracovní doby v souladu s těmito zásadami tak, aby byly co nejvíce omezeny ztráty času pracovníků při čekání na dopravní prostředky. Odchylky od obecné úpravy jízdních řádů umožňují jen tak, aby nebyla narušena veřejná doprava přednostně přizpůsobená této úpravě. Přitom dbají, aby ranní směna zásadně nezačínala před 6. hodinou ranní, pokud to není nezbytně nutné z důvodů uvedených v bodě 12;
b) u výrobních organizací, které si zatím nevytvoří předpoklady pro zkrácení týdenní pracovní doby v plném rozsahu podle bodů 1 až 5 a zavedou od 29. září 1968 na přechodnou dobu pouze tři volné soboty v průběhu čtyř týdnů, koordinují provozní a pracovní režimy tak, aby zbývající pracovní sobota připadala na týdny, jejichž pořadí od počátku roku je dělitelné čtyřmi;
c) stanovují termín pro zahájení zkracování pracovní doby v souladu s bodem 35 a koordinují provozní a pracovní režimy v organizaci tak, aby bylo zajištěno zásobování a činnost služeb i ve volných sobotách v souladu s potřebami obyvatelstva.
Závěrečná ustanovení
40. Do zavedení zkrácené týdenní pracovní doby podle těchto zásad se postupuje podle vyhlášky č. 62/1966 Sb.
41. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Štanceľ v. r.
Příloha 1
zrušena
Příloha 2
zrušena
*) Nemocenské se podle § 2 zákona č. 67/1965 Sb., o některých změnách v nemocenském pojištění, a § 23 až 25 vyhlášky ÚRO č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, poskytuje za pracovní dny. Závazné tabulky vydala Ústřední rada odborů podle § 12 cit. vyhlášky; jsou organizacím k dispozici u okresních správ nemocenského pojištění okresních odborových rad.
Zpět na text

Související dokumenty


Vlevo vyberte vztahy, o které máte zájem.